Otọ́ He Yin Mẹho—Azọngban Awe lọ lẹ Hinhẹndi
“Eyin gbẹtọ ma yọ́n nawẹ nado pé owhé ewlọsu tọn ji, nawẹ ewọ na pọ́n agun Jiwheyẹwhe tọn go do?” —1 TIMOTI 3:5.
1, 2. (a) To owhe kanweko tintan mẹ, nawẹ nugopọntọ tlẹnnọ lẹ po nugopọntọ he wlealọ matin ovi lẹ po penugo nado wadevizọn na mẹmẹsunnu yetọn lẹ gbọn? (b) Nawẹ Akuila po Pliskila po yin apajlẹ de na asu po asi po he wlealọ to egbehe lẹ gbọn?
NUGOPỌNTỌ lẹ to agun Klistiani fliflimẹ tọn lẹ mẹ sọgan yin sunnu tlẹnnọ lẹ, kavi sunnu he wlealọ matin ovi lẹ, kavi sunnu whẹ̀ndonọ he tindo ovi lẹ. Matin ayihaawe Klistiani enẹlẹ penugo nado hodo ayinamẹ apọsteli Paulu tọn he yin nina to wekanhlanmẹ etọn tintan mẹ hlan Kọlintinu lẹ, weta 7, gbọn gbigbọṣi tlẹnmẹ dali. Jesu ko dọmọ: “Ojọ̀ delẹ . . . tin he hẹn yede zun ojọ̀ na ahọludu olọn tọn wutu.” (Matiu 19:12) Sunnu tlẹnnọ mọnkọtọn lẹ, taidi Paulu podọ vlavo delẹ to gbẹdohẹmẹtọ gbejizọnlin-zintọ etọn lẹ mẹ, na tindo mẹdekannujẹ nado zingbejizọnlin nado gọalọna mẹmẹsunnu yetọn lẹ.
2 Biblu ma dọ vlavo Balnaba, Malku, Sila, Luku, Timoti, po Titu po yin sunnu tlẹnnọ lẹ gba. Eyin yé wlealọ, kunnudenu dohia dọ yé tindo mẹdekannujẹ sọn azọngban whẹndo tọn lẹ si jẹ obá de mẹ nado penugo do zingbejizọnlin susu do azọ́ndenamẹ voovo lẹ ji. (Owalọ lẹ 13:2; 15:39-41; 2 Kọlintinu lẹ 8:16, 17; 2 Timoti 4:9-11; Titu 1:5) Asi yetọn lẹ sọgan ko hodo yé, dile e te do na Pita po “apọsteli he pò lẹ” po do he e taidi dọ yé plan asi yetọn lẹ do godo to whenuena yé to yìyì sọn fide jẹ fide. (1 Kọlintinu lẹ 9:5) Akuila po Pliskila po yin apajlẹ asu po asi po he wlealọ lẹ he nọ jlo nado yì sọn fide jẹ fidevo, bo nọ to Paulu hodo sọn Kọlinti jẹ Efesu, enẹgodo sẹtẹn jẹ Lomu, podọ sọ lẹkọwa Efesu whladopo dogọ. Biblu ma dọ eyin yé tindo ovi depope gba. Sinsẹ̀nzọn mẹdezejotọ yetọn na mẹmẹsunnu yetọn lẹ hẹn yé duale pinpẹn nutọn yinyọnẹn “agun Kosi tọn lẹpo” tọn. (Lomunu lẹ 16:3-5; Owalọ lẹ 18:2, 18; 2 Timoti 4:19) To egbehe, matin ayihaawe, asu po asi po susu lẹ wẹ tin he, taidi Akuila po Pliskila po, sọgan wadevizọn na agun devo lẹ, vlavo gbọn tẹnsisẹ sọyì fie nuhudo suhugan te lẹ dali.
Otọ́ He Yin Mẹho
3. Etẹwẹ dohia dọ susu mẹho owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ wẹ wlealọ bo tindo whẹndo lẹ?
3 E na sọawuhia dọ to owhe kanweko tintan W.M., suhugan mẹho Klistiani lẹ tọn wẹ yin sunnu he wlealọ bo tindo ovi lẹ. To whenuena Paulu basi todohukanji jẹhẹnu lẹ he yin bibiọ to sunnu he “jlo otẹn biṣọpu tọn” de si, e dọ dọ Klistiani mọnkọtọn dona yin “mẹhe pé owhé etọn ji tlala, bosọ hẹn ovi etọn lẹ litai to owalọ mẹho tọn lẹ po mẹ.”—1 Timoti 3:1, 4.
4. Etẹwẹ yin bibiọ to mẹho he wlealọ bo tindo ovi lẹ si?
4 Dile mí ko mọ do, e ma yin bibiọ to nugopọntọ de si nado tindo ovi lẹ gba, kavi na tlẹ do wlealọ. Ṣigba eyin e wlealọ, nado pegan taidi mẹho de kavi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn de, Klistiani de dona yí tatọ-yinyin owanyinọ he sọgbe zan do asi etọn ji bo do ede hia taidi mẹhe penugo nado hẹn ovi etọn lẹ litai to aliho he sọgbe mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 11:3; 1 Timoti 3:12, 13) Awugbopo nujọnu tọn depope to nukunpipedo whédo etọn go na hẹn mẹmẹsunnu de zun mẹhe ma pegan na lẹblanulọkẹyi vonọtaun lẹ to agun mẹ. Etẹwutu? Paulu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Na eyin gbẹtọ ma yọ́n nawẹ nado pé owhé ewlọsu tọn ji, nawẹ ewọ na pọ́n agun Jiwheyẹwhe tọn go do?” (1 Timoti 3:5) Eyin mẹhe yin whẹndo ewlọsu titi tọn lẹ ma jlo nado litai hlan nukunpedonugo etọn, nawẹ mẹdevo lẹ na yinuwa gbọn?
“He Tindo Ovi he Yise”
5, 6. (a) Nubiọtomẹsi na nuhe du ovi lẹ tẹ go wẹ Paulu donù na Titu? (b) Etẹwẹ yin bibiọ to mẹho he tindo ovi lẹ si?
5 To whenuena e to anademẹ na Titu nado dè nugopọntọ lẹ do agun Klete tọn lẹ mẹ, Paulu dè nubiọtomẹsi lọ tọ́n dọmọ: “Eyin mẹde yin madovlẹnọ, asu yọnnu dopo tọn, he tindo ovi he yise he yè ma jẹwhẹ̀ etọn gbọn gblewa kavi otasinyẹn dali. Na e jẹ dọ biṣọpu ni yin madovlẹnọ, di họ̀nkọnsi Jiwheyẹwhe tọn.” Na taun tọn etẹwẹ e zẹẹmẹdo gbọn nubiọtomẹsi ‘ovi he yise lẹ tintindo’ tọn dali?—Titu 1:6, 7.
6 Hogbe lọ “ovi he yise” dlẹnalọdo jọja he ko klan gbẹzan yetọn lẹ do wiwe hlan Jehovah bo ko yin bibaptizi lẹ kavi jọja aflanmẹ he to nukọnzindo hlan klandowiwe po baptẹm po kọ̀n lẹ. Na paa tọn hagbẹ agun lọ tọn lẹ donukun ovi mẹho lẹ tọn nado yin walọ dagbenọ po tonusetọ po. E dona họnwun dọ mẹho de to nuhe go e pe lẹpo basi nado hẹn yise ovi etọn lẹ tọn lodo. Ahọlu Sọlọmọni dọmọ: “Plọn ovi do aliho he e na gbọn ji, whenuena e whẹ́n, e ma na tọ́n sọn e ji.” (Howhinwhẹn lẹ 22:6) Ṣigba etẹwẹ lo eyin jọja he ko mọ nuplọnmẹ mọnkọtọn yí gbẹ́ nado sẹ̀n Jehovah kavi waylando sinsinyẹn de?
7. (a) Naegbọn e do sọawuhia dọ Howhinwhẹn lẹ 22:6 ma to osẹ́n hẹngogo tọn de basi? (b) Eyin ovi mẹho de tọn ma dè nado wà sinsẹ̀nzọn hlan Jehovah, naegbọn mẹho lọ ma nado hẹn azọngban etọn lẹ bu to afọdopolọji?
7 E họnwun dọ howhinwhẹn he yin dide to aga lọ ma to osẹ́n egblemaku tọn de basi gba. E ma zẹhù do nunọwhinnusẹ́n ojlo mẹdekannujẹ tọn ji gba. (Deutelonomi 30:15, 16, 19) To whenuena visunnu de kavi viyọnnu de ko pé ede ji, e dona basi nudide mẹdetiti tọn to pọndohlanmẹ na klandowiwe po baptẹm po. Eyin e họnwun dọ mẹho de ko na alọgọ, anademẹ, po wọhẹmẹ gbigbọmẹ tọn he nuhudo tin na lọ po, ṣogan bọ jọja lọ ma dè nado sẹ̀n Jehovah, otọ́ lọ ma nọ yin mẹhe ma pegan tlolo nado wadevizọn taidi nugopọntọ de gba. To alọ devo mẹ, eyin mẹho de tindo ovi flinflin susu lẹ he nọ nọ owhé dopolọ gbè he, dopodopo yetọn, lẹzun awutunọ to gbigbọmẹ bo wá biọ nuhahun sinsinyẹn mẹ, e ma nasọ yin pinpọndohlan taidi mẹhe “pé owhé etọn ji tlala” ba gba. (1 Timoti 3:4) Onú agokun lọ wẹ yindọ, e dona sọawuhia dọ nugopọntọ de to nuhe go huhlọn etọn pé lẹpo basi nado tindo ‘ovi he yise lẹ he yè ma jẹwhẹ̀ yetọn gbọn gblewa kavi otasinyẹn dali.’a
Alọwiwle hẹ “Asi Mayisenọ”
8. Nawẹ mẹho de dona yinuwa dohlan asi mayisenọ etọn gbọn?
8 Gando sunnu Klistiani he wlealọ hẹ mayisenọ lẹ go, Paulu wlan dọmọ: “Eyin mẹmẹsunnu de tindo asi he ma yise, bọ homẹ etọn hùn nado nọ hẹ ẹ, mì dike ewọ gbẹ́ ẹ dai blo. . . . Na . . . yè . . . lẹ̀ asi he ma yise wé gbọn asu dali; eyin e ma yinmọ ovi mìtọn lẹ yin mawé; ṣigba dinvie yé yin wiwé. Nawẹ hiẹ yọnẹn do, hiẹ asu, eya hiẹ na whlẹn asi towe gán?” (1 Kọlintinu lẹ 7:12-14, 16) Hogbe lọ “mayise” tofi ma dlẹnalọdo asi he ma tindo yise sinsẹ̀n tọn lẹ gba ṣigba hlan mẹhe ma klán ede do wiwe hlan Jehovah. E sọgan ko yin Juvi de, kavi mẹhe tindo yise to yẹwhe kosi tọn lẹ mẹ. To egbehe, mẹho de sọgan wlealọ hẹ yọnnu de he nọ tin to sinsẹ̀n devo mẹ, yin mẹhe tindo yise dọ nudepope ma sọgan yin yinyọnẹn dogbọn Jiwheyẹwhe dali tọ́ de, kavi tlẹ sọgan yin mẹhe ma tindo yise to tintin Jiwheyẹwhe tọn mẹ tọ́ de. Eyin yọnnu lọ jlo nado nọ po e po, mẹho lọ ma dona jo e do na vogbingbọn yise tọn kẹdẹ wutu gba. E dona gbẹ́ ‘nọ yí nuyọnẹn do nọhẹ ẹ, bo nọ wleyẹyi na ẹn di hlan nuzinzan madogánnọ,’ bo nọ nọgbẹ̀ po todido lọ po nado whlẹn ẹn gán.—1 Pita 3:7; Kọlọsinu lẹ 3:19.
9. To aigba he ji osẹ́n na asu po asi po jlọjẹ lọ nado hunnukun ovi yetọn lẹ tọn hlan yise sinsẹ̀n voovo yetọn lẹ mẹ, nawẹ mẹho de na yinuwa gbọn, podọ nawẹ ehe na gando lẹblanulọkẹyi etọn lẹ go gbọn?
9 Eyin nugopọntọ de tindo ovi lẹ, e na yí tatọ-yinyin asu po otọ́ tọn po zan to pinpọn yé go whẹ́n “to hihò po hokọnamẹ Oklunọ tọn po mẹ.” (Efesunu lẹ 6:4) To aigba susu lẹ ji osẹ́n na jlọjẹ alọwlemẹ awe lọ lẹpo nado wleawu nuplọnmẹ sinsẹ̀n tọn na ovi yetọn lẹ. To whẹho ehe mẹ asi lọ sọgan biọ nado yí jlọjẹ etọn zan nado hunnukun ovi lọ lẹ tọn hlan yise po nuyiwa sinsẹ̀n etọn lẹ po tọn, ehe sọgan bẹ hinhẹn ovi lọ lẹ sọyì ṣọṣi etọn mẹ hẹn.b Na nugbo tọn, ovi lọ lẹ dona hodo ayihadawhẹnamẹnu he yin pinplọn gbọn Biblu dali yetọn lẹ to pọndohlanmẹ na mahẹ ma tindo to nuwiwa sinsẹ̀n tọn lẹ mẹ. Taidi tatọ whẹndo tọn de, otọ́ lọ na yí jlọjẹ etọn titi zan nado plọnnu hẹ ovi etọn lẹ podọ nado hẹn yé sọyì opli lẹ to Plitẹnhọ Ahọluduta Tọn mẹ dile e yọnbasi do. Eyin yé tindo owhe he yé sọgan basi nudide yedetiti lẹ tọn, yé na basi dide na yedelẹ aliho he yé na hodo. (Jọṣua 24:15) Eyin mẹho hatọ etọn lẹ po hagbẹ agun lọ tọn lẹ po sọgan mọdọ e to nuhe osẹ́n lọ na ẹn dotẹnmẹ etọn lẹpo wà nado plọn ovi etọn lẹ ganji to aliho nugbo tọn mẹ, e ma na yin mẹhe ma jẹ na azọngban nugopọntọ tọn gba.
‘Nọ Penukundo Whédo Etọn Go to Aliho Dagbe Mẹ’
10. Eyin sunnu whẹ̀ndonọ de yin mẹho, etẹwẹ na yin azọngban tintan etọn ?
10 Etlẹ yin na mẹho he yin otọ́ de podọ mẹhe asi etọn yin hatọ Klistiani de lọsu, e ma yin azọngban he bọawu de nado má whenu po ayidonugo etọn po na asi etọn, ovi lẹ, po azọngban agun tọn lẹ po kitokito gba. Owe wiwe lẹ họnwun taun dọ otọ́ Klistiani de tindo azọngban nado penukundo asi etọn po ovi etọn lẹ po go. Paulu wlan dọmọ: “Ṣigba eyin mẹde ma wleawu dai na etọn titi lẹ, humọ na owhédo etọn lọsu lẹ, e mọ́n yise lọ, e sọ ylan hú mayisenọ.” (1 Timoti 5:8) To wekanhlanmẹ enẹ dopolọ mẹ, Paulu dọ dọ sunnu he wlealọ lẹ bo ko do yedelẹ hia nado yin asu dagbe lẹ po otọ́ dagbe lẹ po kẹdẹ wẹ na yin pipà nado wà sinsẹ̀nzọn taidi nugopọntọ lẹ.—1 Timoti 3:1-5.
11. (a) To aliho tẹlẹ mẹ wẹ mẹho de na “wleawu dai na etọn titi lẹ” te? (b) Nawẹ ehe na gọalọna mẹho de nado pla azọngban agun tọn etọn lẹ gbọn?
11 Mẹho de dona “wleawu” na etọn titi lẹ e ma yin to agbasanu liho kẹdẹ wẹ gba ṣigba to gbigbọ po numọtolanmẹ liho po ga. Ahọlu nuyọnẹntọ Sọlọmọni wlan dọmọ: “Wleawu azọ́n towe tọn dai to gbonu, bosọ yí vivẹnu do jlòai to oglè towe mẹ; to godo ehe tọn, gbá ohọ̀ towe.” (Howhinwhẹn lẹ 24:27) Enẹwutu whenuena e to awuwlena nuhudo agbasanu, numọtolanmẹ, po ayidedai tọn lẹ po na asi po ovi etọn lẹ po, nugopọntọ de sọ dona fọ́n yé dote to gbigbọmẹ liho ga. Ehe nọ yí whenu—whenu he e ma na penugo nado klandovo na whẹho agun tọn lẹ. Ṣigba whenu he sọgan hẹn ale susu wá na nuhe du ayajẹ po ninọmẹ gbigbọmẹ whẹndo tọn po de wẹ e yin. To godo mẹ, eyin whẹndo etọn lodo to gbigbọ liho, nuhudo sọgan nọ ma tin na mẹho lọ nado yí whenu susu zan to nukun pipe do nuhahun whẹndo tọn lẹ go ba gba. Ehe na na ẹn dotẹnmẹ susu nado penukundo whẹho agun tọn lẹ go. Apajlẹ etọn taidi asu dagbe de po otọ́ dagbe de po na yin alemọyinu gbigbọmẹ tọn na agun lọ.—1 Pita 5:1-3.
12. Whẹho whẹndo tọn tẹ mẹ wẹ otọ́ he yin mẹho lẹ na ze apajlẹ dagbe de dai te?
12 Nukunpipedo whédo de go to aliho dagbe mẹ bẹ tito whenu tọn bibasi nado penukundo oplọn whẹndo tọn go hẹn. Onú titengbe wẹ e yin taun dọ mẹho lẹ ni ze apajlẹ dagbe dai to pọndohlan ehe tọn mẹ, na whẹndo he lodo lẹ nọ dekọtọn do agun he lodo lẹ mẹ. Whenu nugopọntọ de tọn ma dona nọ ján to whepoponu po lẹblanulọkẹyi sinsẹ̀nzọn tọn devo lẹ po sọmọ bọ e ma nado tindo whenu nado plọnnu hẹ asi etọn po ovi lẹ po gba. Eyin ehe ko yin whẹho lọ, e dona vọ́ dogbapọn basi na tito-to-whinnu etọn. E sọgan vọ́ titobasi kavi dè ganmẹ he e nọ klandovo na whẹho devo lẹ pò, etlẹ yin nado gbẹ́ lẹblanulọkẹyi delẹ dai to nujijọ delẹ mẹ.
Nukunpedonugo Jlẹkaji Tọn
13, 14. Ayinamẹ tẹwẹ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ ko na mẹho he yin sunnu whẹ̀ndonọ lẹ?
13 Ayinamẹ lọ nado hẹn azọngban whẹndo po agun tọn po do jlẹkaji mayin onú yọyọ de gba. Na owhe susu lẹ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ lọ” ko to ayinamẹ na mẹho lẹ do whẹho ehe ji. (Matiu 24:45) Hugan owhe 37 die lẹ wayi, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn (Glẹnsigbe) heyin 15 septembre 1959, weda 553 po 554 po, na ayinamẹ dọmọ: “Na nugbo tọn, be e ma yin whẹho nubiọtomẹsi ehe lẹpo hinhẹn do jlẹkaji po whenu mítọn lẹ po wẹ ehe yin ya? To onú hinhẹn do jlẹkaji ehe mẹ gbọna nuzindonuji ni yin nina hlan alemọyinu whẹndo towe titi tọn lẹ. Na nugbo tọn Jehovah Jiwheyẹwhe ma na donukun to sunnu de si nado yí whenu etọn lẹpo zan na nuwiwa agun tọn, to alọgigọna mẹmẹsunnu po kọmẹnu etọn lẹ po mẹ nado mọ whlẹngán, ṣogan bo ma na penukundo whlẹngán whédo edetiti tọn go gba. Asi sunnu de tọn po ovi etọn lẹ po wẹ yin azọngban tintan lọ lẹ.”
14 Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn [Flansegbe] heyin 1er novembre 1986, weda 22, na ayinamẹ dọmọ: “Mahẹ tintindo to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ taidi whẹndo de na dọ̀n mì dopọ pẹkipẹki, ṣogan nuhudo tangan ovi lẹ tọn biọ gbemima nado yí ojlẹ towe titi lẹ po huhlọn numọtolanmẹ towe tọn lẹ po zan. Enẹwutu, jlẹkaji yin onú titengbe nado yọ́n sọha ojlẹ he hiẹ na yizan na azọngban agun tọn lẹ to whenuena hiẹ to nukunpedo ‘mẹhe yin towe lẹ’ go to gbigbọ liho, numọtolanmẹ liho, podọ to agbasanu liho ga. [Klistiani de] dona ‘plọn nado yí mẹdezejo jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn zan to whédo [etọn] titi mẹ.’ (1 Timoti 5:4, 8)”
15. Naegbọn mẹho he tindo asi de po ovi lẹ po do tindo nuhudo nuyọnẹn po wuntuntun po tọn?
15 Howhinwhẹn Owe wiwe tọn de dọmọ: “Nuyọnẹn wẹ yè do nọ gbá ohọ; zinzin wẹ yè do nọ do e ai.” (Howhinwhẹn lẹ 24:3) Mọwẹ, na nugopọntọ de nado hẹn azọngban yẹwhehọluduta etọn lẹ tọn di podọ to ojlẹ dopolọ mẹ nado gbá whédo etọn, dandan wẹ e yindọ e na tindo nuhudo nuyọnẹn po wuntuntun po tọn. Sọgbe hẹ Owe wiwe, e tindo nuhe hugan nọtẹn nukunpedonugo awe tọn—e bẹ whẹndo etọn po azọngban agun etọn tọn lẹ po hẹn. E tindo nuhudo wuntuntun tọn nado hẹn jlẹkajininọ go to nọtẹn awe ehelẹ mẹ. (Filippinu lẹ 1:9, 10) E tindo nuhudo nuyọnẹn tọn nado penukundo nuhe tin to otẹn tintan mẹ na ẹn lẹ go. (Howhinwhẹn lẹ 2:10, 11) Mahopọnna numọtolanmẹ azọngbannọ tọn he e sọgan tindo nado penukundo lẹblanulọkẹyi agun tọn etọn lẹ go sọgan sù do sọ, e dona yọ́n ẹn dọ taidi mẹho de po otọ́ de po, azọngban tintan etọn he Jiwheyẹwhe na ẹn wẹ nukunpedomẹgo po whlẹngán whẹndo etọn tọn po.
Otọ́ Dagbe lẹ He sọ Yin Mẹho Dagbe Lẹ
16. Alemọyinu tẹwẹ mẹho de tindo eyin ewọ sọ yin otọ́ de ga?
16 Mẹho he tindo ovi tonusetọ lẹ sọgan yin dona nujọnu tọn de. Eyin e ko plọn nado nọ penukundo whẹndo etọn go ganji, e tin to otẹn de mẹ nado gọalọna whẹndo devo lẹ to agun lọ mẹ. E na tindo nukunnumọjẹnumẹ nuhahun yetọn lẹ tọn ganji bo sọgan na ayinamẹ he na do numimọ edetiti tọn hia. Po ayajẹ po, fọtọ́n susu mẹho lẹ tọn lẹdo aihọn pé to azọ́n dagbe wà taidi asu lẹ, otọ́ lẹ, po nugopọntọ lẹ po.
17. (a) Etẹwẹ sunnu he yin otọ́ po mẹho de po ma dona wọnji e go pọ́n gbede? (b) Nawẹ hagbẹ devo agun lọ tọn lẹ dona do awubla hia gbọn?
17 Na sunnu whẹ̀ndonọ de nido sọgan yin mẹho, e dona yin Klistiani he whèwhín mẹhe, to whenuena e to nukunpedo asi po ovi etọn lẹ po go, sọgan basi tito whédo ede lẹ tọn nado sọgan penugo do klan whenu po ayidonugo po dovo na mẹdevo lẹ to agun mẹ. E ma dona wọnji e go gbede dọ azọ́n lẹngbọhihọ́ etọn tọn bẹjẹeji sọn whégbè. To yinyọnẹn mẹ dọ mẹho he tindo asi de po ovi lẹ po tindo azọngban de heyin azọngban whẹndo tọn po agun tọn po, hagbẹ agun lọ tọn lẹ ma na tẹnpọn nado nọ basi obiọ whenu yetọn lẹ tọn to aliho he ma sọgbe mẹ gba. Di dohia, mẹho de he tindo ovi lẹ he dona yì wehọmẹ to aihọngbe sọgan nọ ma penugo whepoponu nado nọ nọte na ojlẹ delẹ to opli whèjai tọn lẹ godo gba. Hagbẹ agun lọ tọn devo lẹ dona mọnukunnujẹ ehe mẹ bo do numọtolanmẹ tintindo na hatọ mẹtọn hia.—Filippinu lẹ 4:5.
Mẹho Mítọn lẹ Dona Vẹ́ na Mí
18, 19. (a) Etẹwẹ dogbapọn 1 Kọlintinu lẹ weta 7 hẹn mí penugo nado yọnẹn? (b) Nukun tẹwẹ mí dona yí do pọ́n sunnu Klistiani mọnkọtọn lẹ?
18 Dogbapọnna weta 7 heyin wekanhlanmẹ tintan Paulu tọn hlan agun Kọlintinu lẹ tọn mítọn ko hẹn mí penugo nado mọdọ, to hihodo ayinamẹ Paulu tọn mẹ, sunnu tlẹnnọ susu lẹ wẹ tin he to mẹdekannujẹ yetọn yizan nado wà sinsẹ̀nzọn na alemọyinu Ahọluduta lọ tọn lẹ. Fọtọ́n susu mẹmẹsunnu he wlealọ bo ma tindo ovi lẹ wẹ sọ tin ga mẹhe, to whenuena yé to ayidonugo he sọgbe na asi yetọn lẹ, nọ wà sinsẹ̀nzọn taidi nugopọntọ dagbe agbegbe tọn lẹ, lẹdo tọn lẹ, agun tọn lẹ, podọ to alahọ Watch Tower tọn lẹ mẹ, po gbekọndopọ he jẹ na pipà asi yetọn lẹ tọn po. To godo mẹ, to nudi agun 80 000 omẹ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ, susu otọ́ lẹ tọn wẹ tin mẹhe e ma yindọ yé nọ penukundo asi po ovi yetọn lẹ po go to aliho owanyi tọn mẹ kẹdẹ wẹ gba ṣigba sọ nọ yí whenu zan nado wadevizọn na mẹmẹsunnu yetọn lẹ taidi lẹngbọhọtọ nukunpedomẹgotọ lẹ.—Owalọ lẹ 20:28.
19 Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Mẹho he pọ́n onú go dagbe wẹ yè ni lẹn jẹ na yẹyi whlaawe, humọ mẹhe to tukla ohó po oplọn po tọn jẹ lẹ.” (1 Timoti 5:17) Mọwẹ, mẹho he nọ penukundonugo to aliho dagbe mẹ lẹ to owhé yetọn gbè podọ to agun mẹ jẹ na owanyi po sisi mítọn po. Na nugbo tọn mí dona nọ “na yẹyi omẹ mọhunkọ tọn lẹ.”—Filippinu lẹ 2:29.
[Nudọnamẹ odò tọn lẹ]
a Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn (Flansegbe) 1er mai 1978 weda 31-2
b Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn (Glẹnsigbe) 1er décembre 1960, weda 735-6.
To Dogbapọn Mẹ
◻ Nawẹ mí yọnẹn gbọn dọ mẹho susu lẹ to owhe kanweko tintan W.M. yin sunnu whẹ̀ndonọ lẹ?
◻ Etẹwẹ yin bibiọ to mẹho he wlealọ he tindo ovi lẹ si, podọ etẹwutu?
◻ Etẹwẹ e zẹẹmẹdo gbọn ‘ovi he yise lẹ tintindo’ dali, ṣigba etẹwẹ lo eyin ovi mẹho de tọn ma dè nado sẹ̀n Jehovah?
◻ To aliho tẹlẹ mẹ wẹ mẹho de na “wleawu dai na etọn titi lẹ” te?
[Yẹdide to weda 16]
Whẹndo he lodo lẹ nọ dekọtọn do agun he lodo lẹ mẹ