Mì Gbọ Owanyi Mẹmẹsunnu Tọn Mìtọn Ni Zindonukọ̀n!
‘Owanyi mẹmẹsunnu tọn mìtọn ni zindonukọn.’—HEBLU LẸ 13:1.
1. Etẹwẹ hiẹ na wà nado hẹn miyọ́n nado to jìjì to ozan avivọ whenu tọn de mẹ, podọ azọngban mọnkọtọn tẹwẹ mímẹpo tindo?
MÍ NI dọ dọ hiẹ nọ nọ̀ lẹdo he miọn zẹjlẹgo to gbonu de mẹ, bọ ninọmẹ aimẹ tọn lọ nọ miọn po awuyiya po. Asisa miọnhùnhùn tọn dopo lọ to ohọ̀ towe mẹ wẹ yin miyọ́nkán de to nudatẹn lọ. Gbẹninọ sinaido hinhẹn ẹn nado to jìjì zọnmii towe ji. Be hiẹ na sinai poun bo to pinpọn dile miyọ́nkán lọ to kuku jei bọ bibia etọn to didiyuu biọ afín he ma tindo ogbẹ̀ de mẹ wẹ ya? Na nugbo tọn lala. Hiẹ na na magbọjẹ dewe nado hẹn miyọ́n lọ gbọṣi jiji mẹ. To linlẹn de mẹ, dopodopo mítọn lẹ tindo azọngban mọnkọtọn de whenuena mí to hodọ dogbọn “miyọ́n” nujọnu tọn hugan de dali—yèdọ dehe dona to jìjì to ahun mítọn lẹ mẹ—owanyi.
2. (a) Naegbọn e sọgan yin didọ dọ owanyi ko miọn to azán godo tọn ehelẹ mẹ? (b) Nawẹ owanyi yin nujọnu do sọ na Klistiani nugbo lẹ?
2 Dile Jesu dọ do to ojlẹ dindẹn de mẹ wayi, mí to gbẹnọ to ojlẹ de mẹ, he owanyi to mimiọn to mẹhe ylọ yede dọ Klistiani lẹ ṣẹnṣẹn lẹdo aihọn pe. (Matiu 24:12) Jesu to alọdlẹndo owanyi alọpa nujọnu tọn hugan popolẹpo, yèdọ owanyi na Jehovah Jiwheyẹwhe po Ohó etọn, Biblu lọ po. Wunmẹ owanyi devo lẹ tọn lọsu to doyi ga. Biblu dọ dọdai dọ to “azán lẹ godo,” mẹsusu ma na tindo ‘owanyi zogbe jọwamọ tọn’ ba. (2 Timoti 3:1-5) Lehe ehe yin nugbo do sọ! Whẹndo dona yin nọtẹn hihọ́ tọn de na owanyi zogbe jọwamọ tọn, ṣigba etlẹ yin to finẹ, danuwiwa po mẹzunzun po—yèdọ to whedelẹnu kanyinylan he dobunamẹ lẹ—ko lẹzun nuhe gbayipe. Ṣogan, to lẹdo mimiọn aihọn ehe tọn mẹ, Klistiani lẹ yin gbedena e mayin nado tindo owanyi na ode awetọ lẹ poun gba ṣigba nado tindo owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn, hihò mẹdevo lẹ tọn pọ́n hugan mẹdetiti tọn. Mí dona do owanyi ehe hia to aliho de mẹ he họnwun dohlan mẹlẹpo, bo lẹzun ohia mẹyinyọnẹn agun Klistiani nugbo lọ tọn.—Johanu 13:34, 35.
3. Etẹwẹ owanyi mẹmẹsunnu tọn, podọ etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado dike e ni to ote zọnmii?
3 Apọsteli Paulu yin gbigbọdo nado degbe dọmọ: “Gbọ owanyi mẹmẹsunnu tọn ni to [zinzindonukọn].” (Heblu lẹ 13:1) Sọgbe hẹ zinjẹgbonu de, hogbe Glẹki tọn lọ heyin lilẹdo “owanyi mẹmẹsunnu tọn” tofi (phi·la·del·phiʹa) “dlẹnalọdo owanyi zogbe, dido dagbewiwa hia, awuvẹmẹ, nina alọgọ.” Podọ etẹ dọ wẹ Paulu te to whenuena e dọ dọ mí dona dike owanyi mọnkọtọn ni zindonukọn? “E ma dona miọn gbede,” wẹ zinjẹgbonu dopolọ doayi e go. Enẹwutu e ma ko pe nado tindo numọtolanmẹ owanyi zogbe tọn na mẹmẹsunnu mítọn lẹ gba; mí dona dike ni to whinwhẹ́n deji. Yinukọn dogọ, mí dona hẹn owanyi ehe dẹn-to-aimẹ, bo ma na dike ni miọn gbede. Be avùnnukundiọsọmẹnu de wẹ ehe yin ya? Mọwẹ, ṣigba gbigbọ Jehovah tọn sọgan gọalọna mí nado wleawuna owanyi zogbe mẹmẹsunnu tọn bosọ hẹn ẹn dote. Mì gbọ mí ni gbadopọnna aliho atọ̀n nado na huhlọn miyọ́n owanyi ehe tọn to ahun mítọn lẹ mẹ.
Do Awuvẹmẹ Hia
4. Etẹwẹ awuvẹmẹ yin?
4 Eyin hiẹ jlo nado tindo owanyi suhugan na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu Klistiani tọn towe lẹ po, hiẹ sọgan tindo nuhudo nado vẹawu yé whẹ́, nado blawu hẹ yé to whlepọn po avùnnukundiọsọmẹ he yé pannukọn to gbẹ̀mẹ lẹ po mẹ. Apọsteli Pita na ayinamẹ ehe tọn whenuena e wlan dọmọ: “To popolẹpo mẹ, mì omẹ po ni yin homẹdoponọ, na mì ni kọn homẹ dai na mìnọzo, mì yiwanna omẹ di mẹmẹsunnu, mì yin awuvẹmẹtọ, bosọ yin dagbewatọ.” (1 Pita 3:8) Hogbe Glẹki tọn lọ heyin zinzan tofi na dido “awuvẹmẹ” hia nọtena “yajiji hẹ.” Owe de do Biblu Glẹki Tọn ji dọ dogbọn hogbe ehe dali dọmọ: “E basi zẹẹmẹ ninọmẹ ayihamẹ tọn he tin to whenuena mí tindo mahẹ to numọtolanmẹ mẹdevo lẹ tọn mẹ taidi dọ yé yin mítọn wẹ nkọ.” Enẹwutu, nuhudo awuvẹmẹ tọn tin. Devizọnwatọ nugbonọ, mẹhomẹ Jehovah tọn de dọ to ojlẹ de mẹ wayi dọmọ: “Awuvẹmẹ wẹ yin awufiẹsa towe to ahun ṣie mẹ.”
5. Nawẹ mí yọnẹn gbọn dọ Jehovah tindo awuvẹmẹ?
5 Be Jehovah tindo numọtolanmẹ awuvẹmẹ tọn mọnkọtọn ya? Gbau. Di apajlẹ, mí hia gando yajiji Islaeli omẹ etọn lẹ tọn go dọmọ: “To nukunbibia yetọn lẹpo mẹ, yè bianukun na ẹn.” (Isaia 63:9) Jehovah ma mọ nuhahun yetọn lẹ kẹdẹ wẹ gba; e vẹawu omẹ etọn lẹ. Awuvẹmẹ sisosiso he e tindo yin didohia to gbesisọmẹ gbọn hogbe Jehovah tọn lẹ lọsu dali hlan omẹ etọn lẹ, heyin kinkandai to Zekalia 2:8 mẹ dọmọ: ‘na ewọ he doalọ mì go doalọ azin nukun ṣie tọn go.’a Zẹẹmẹ basitọ dopo dọ gando wefọ ehe go dọmọ: “Nukun yin dopo to agbasagonu he gẹdẹ hugan bosọ yin owùnu lẹ mẹ to agbasa gbẹtọ tọn go; podọ nukunzin lọ—yèdọ nùvo lọ he mẹ hinhọ́n sọn olọn mẹ nọ biọ e mẹ na lẹndai numimọ tọn—adà numọtolanmẹ hugan tọn, podọ adà nujọnu hugan, agbasagonu enẹ lọ tọn. Nudepope ma sọgan do linlẹn mẹtọnhopọn sọwhiwhe tọn Jehovah tọn na nudida owanyinọ etọn lẹ hia sọmọ gba.”
6. Nawẹ Jesu Klisti do awuvẹmẹ hia gbọn?
6 Jesu lọsu ga ko nọ saba do awuvẹmẹ nujọnu tọn hia. E yin ‘whinwhan po lẹblanu po’ gbọzangbọzan do ninọmẹ awubla gbẹtọvi hatọ etọn lẹ tọn go he to azọ̀njẹ kavi yin tuklado lẹ. (Malku 1:41; 6:34) E dohia dọ whenuena mẹdepope gboawupo nado yinuwa hẹ hodotọ yiamisisadode etọn lẹ po lẹblanu po, e tindo numọtolanmẹ lọ dọ ewlọsu to nuyiwahẹmẹ agọ̀ lọ mọyi nkọ. (Matiu 25:41-46) Podọ to egbehe taidi “yẹwhenọ daho” olọn mẹ tọn mítọn, ewọ yin omẹ dopolọ he sọgan “yọ́n vivẹ madogán mítọn lẹ tọn.”—Heblu lẹ 4:15.
7. Nawẹ awuvẹmẹ sọgan gọalọna mí gbọn whenuena mẹmẹsunnu de kavi mẹmẹyọnnu de hẹn homẹgble mí?
7 “Yọ́n vivẹ madogán mítọn lẹ tọn”—be enẹ mayin linlẹn kọfanamẹ tọn ya? Whelọnu lo, po jide po, mí jlo nado wà onú dopolọ na mínọzo. Na nugbo tọn, e bọawu tlala nado din madogán mẹdevo lẹ tọn. (Matiu 7:3-5) Ṣigba to whedevonu he mẹmẹsunnu de kavi mẹmẹyọnnu de hẹn homẹgblena we, naegbọn hiẹ ma tẹ́n ehe pọ́n? Ze dewe do ninọmẹ omẹ lọ tọn mẹ, po ninọmẹ enẹ lọ po, gbẹtọ-yinyin enẹ lọ, nuṣiwa mẹdetiti tọn mọnkọtọn lẹ po nado hoavun hẹ. Be hiẹ sọgan deji dọ hiẹ ma na basi nuṣiwa dopolọ lẹ—kavi vlavo yèdọ etlẹ yin dehe ylan hugan mọ lẹ ya? Kakati nado nọ donukun onú susu tọn sọn mẹdevo lẹ dè, mí dona do numọtolanmẹ mẹmẹsunnu tọn hia, ehe na gọalọna mí nado yin lẹnpọn dagbenọ taidi Jehovah, mẹhe ‘flin dọ kọgudu wẹ mí yin.’ (Psalm 103:14; Jakobu 3:17) E yọ́n madogán mítọn lẹ. E ma donukun onú susu tọn sọn mí sí hugan dehe mí sọgan wà po lẹnpọn dagbe po pọ́n gbede. (Yijlẹdo 1 Ahọlu lẹ 19:5-7 go.) Mì gbọ mímẹpo ni dlẹnkan awuvẹmẹ mọnkọtọn tọn hlan mẹdevo lẹ.
8. Nawẹ mí dona yinuwa gbọn to whenuena mẹmẹsunnu de kavi mẹmẹyọnnu de to jujugbọn awusinyẹnnamẹnu delẹ mẹ?
8 Paulu wlan dọ agun lọ taidi agbasa de po agbasagonu voovo lẹ po he dona wazọ́n dopọ to pọninọ mẹ. E yidogọ dọmọ: “Eyin awutugonu dopo de to yaji, awutugonu lẹpo wẹ nọ jiya po e po.” (1 Kọlintinu lẹ 12:12-26) Mí dona jiya dopọ hẹ, kavi vẹawu hẹ, mẹhe to akọndona awufiẹsa delẹ. Mẹho lẹ nọ yin nukọntọ to mọwiwà mẹ. Paulu sọ wlan dọmọ: “Mẹnu wẹ yin madogánnọ, bọ yẹn mayin madogánnọ? Mẹnu wẹ yè hẹn nado dahli, bọ homẹ ṣie ma jizo?” (2 Kọlintinu lẹ 11:29) Mẹho lẹ po nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po nọ hodo apajlẹ Paulu tọn to ehe mẹ. To hodidọ yetọn lẹ mẹ, to azọ́n lẹngbọ-yìnyìn tọn yetọn mẹ, etlẹ yin to nukunpipedo whẹho whẹdida tọn lẹ go mẹ, yé nọ tẹnpọn nado do awuvẹmẹ hia. Paulu na ayinamẹ dọmọ: “Nọ viavi hẹ yé he to avivi lẹ.” (Lomunu lẹ 12:15) To whenuena lẹngbọ lẹ mọdọ lẹngbọhọtọ lẹ tindo awuvẹmẹ nujọnu tọn, yọ́n madogán yetọn lẹ, nọ blawu hẹ yé na awusinyẹnnamẹnu he yé to pinpannukọn lẹ, na nugbo tọn yé nọ yin ojlonọ nado kẹalọyi ayinamẹ, anademẹ, po mẹplọnlọ po. Yé nọ yì opli lẹ po jejejininọ po, po jide po dọ to finẹ yé na mọ ‘kọfanamẹ hlan alindọn yetọn lẹ.’—Matiu 11:29.
Pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn Didohia
9. Nawẹ Jehovah dohia gbọn dọ emi nọ yọ́n pinpẹn nuhe yin dagbe to mí mẹ lẹ tọn?
9 Aliho awetọ nado na huhlọn owanyi mẹmẹsunnu tọn wẹ gbọn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn didohia dali. Nado yọ́n pinpẹn mẹdevo lẹ tọn, mí dona ze nukun do bosọ yọ́n nuhọakuẹ jẹhẹnu dagbe po vivẹnudido yetọn tọn lẹ po. Whenuena mí wàmọ, mí hodo apajlẹ Jehovah lọsu tọn. (Efesunu lẹ 5:1) E nọ jo ylando flinflin susugege lẹ na mí egbesọegbesọ. E tlẹ sọ nọ jo ylando sinsinyẹn lẹ na mí eyin lẹnvọjọ nujọnu tọn gbẹ́ tin. Whenuena e jo ylando mítọn lẹ na mí, e ma nọ hẹn yé do homẹ ba. (Ezekiẹli 33:14-16) Psalmkantọ lọ kanse dọmọ: “Oklunọ E, mẹnu wẹ sọgan ṣite, eyin hiẹ Oklunọ na payiha ylando go?” (Psalm 130:3) Nuhe ji Jehovah nọ ze nukun do wẹ onú dagbe lẹ he mí nọ wà to ewọ sinsẹ̀n mẹ.—Heblu lẹ 6:10.
10. (a) Naegbọn e do yin owùnu de na alọwlemẹ lẹ nado hẹn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn bu na ode awetọ yetọn? (b) Etẹwẹ mẹde he to pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hẹnbu na alọwlegbẹ́ etọn dona wà?
10 Eyin nujọnu taun nado hodo apajlẹ ehe to whẹndo mẹ. To whenuena mẹjitọ lẹ dohia dọ yé yọ́n pinpẹn ode awetọ yetọn tọn, yé nọ ze apajlẹ dai na whẹndo lọ. To ojlẹ alọwle he ma nọ dẹn-to-aimẹ tọn ehe mẹ, e nọ bọawu nado yinuwa hẹ alọwlemẹ mẹtọn matin mẹtọnhopọn podọ nado hẹn awugbopo lẹ go bo zin walọ dagbe lẹ do odò. Lẹnpọn agọ̀ mọnkọtọn lẹ nọ dè nujọnu-yinyin alọwle tọn pò, bosọ nọ hẹn ẹn lẹzun agbàn pinpẹn he ma tindo ayajẹ de. Eyin pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn towe na awetọ towe to didepo kanse dewe dọ, ‘Be alọwlemẹ ṣie ma tindo jẹhẹnu dagbe lẹ na nugbo tọn wẹ ya?’ Lẹnnupọn yigodo do whẹwhinwhẹ́n he wutu hiẹ biọ owanyi mẹ bo wlealọ ji. Be whẹwhinwhẹ́n enẹ lẹpo na owanyi na gbẹtọ vonọtaun ehe ko busẹ na nugbo tọn wẹ ya? Po jide po lala; enẹwutu wazọ́n sinsinyẹn nado yọ́n pinpẹn onú dagbe he tin to awetọ towe mẹ tọn, bosọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn towe hia to hodidọ mẹ.—Howhinwhẹn lẹ 31:28.
11. Eyin owanyi alọwle tọn na gán sọn yẹnuwiwa si, nuwiwa tẹlẹ wẹ dona yin didapana?
11 Pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn didohia sọ nọ gọalọna hagbẹ alọwle tọn lẹ nado hẹn owanyi yetọn jẹmẹdekannu sọn yẹnuwiwa si. (Yijlẹdo 2 Kọlintinu lẹ 6:6; 1 Pita 1:22 go.) Owanyi mọnkọtọn, heyin huhlọnna gbọn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn didohia sọn ahun mẹ wá dali, ma na na dotẹnmẹ depope kanyinylan nuglọ tọn, ma na na dotẹnmẹ depope ohó he na gbleawunamẹ bo demẹpò lẹ, ma na na dotẹnmẹ depope kọgbẹmẹgo sọn ojlo mẹ wá to ehe mẹ azán lẹ na to jujuyi matin hogbe dẹẹdẹ lẹ didọ gba, podọ na nugbo tọn ma na na dotẹnmẹ depope danuwiwa agbasa go tọn gba. (Efesunu lẹ 5:28, 29) Asu po asi po he yọ́n pinpẹn ode awetọ yetọn tọn lẹ nọ gbògbéna yedelẹ na nugbo tọn. Yé nọ wàmọ e mayin to whenuena yé tin to pipli lẹ mẹ kẹdẹ gba ṣigba to whedepopenu he yé tin to Jehovah nukọn—to hogbe devo lẹ mẹ, to whepoponu.—Howhinwhẹn lẹ 5:21.
12. Naegbọn mẹjitọ lẹ dona do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na dagbe he tin to ovi yetọn lẹ mẹ?
12 Ovi lẹ lọsu dona yọnẹn dọ yè yọ́n pinpẹn emitọn. E mayin dọ mẹjitọ lẹ ni nọ kọ̀n mẹpipa mẹṣanko tọn do yé ji wẹ gba, ṣigba yé dona na mẹpipa jẹhẹnu he jẹ na pipà ovi yetọn lẹ tọn po dagbe nujọnu tọn he yé wà lẹ po. Flin apajlẹ Jehovah tọn to dido alọkẹyi Jesu tọn etọn hia. (Malku 1:11) Flin, ga, apajlẹ Jesu tọn taidi “ogán” to oló de mẹ. E pà ‘afanumẹ dagbe nugbonọ’ awe dozẹnzẹn, dile etlẹ yindọ vogbingbọn tin to nuhe dopodopo yetọn yin nina podọ vogbingbọn he sọgbe hẹ nuhe dopodopo yetọn detọn mẹ. (Matiu 25:20-23; yijlẹdo Matiu 13:23 go.) Mọdopolọ mẹjitọ nuyọnẹntọ lẹ lọsu nọ din aliho lẹ nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na jẹhẹnu vonọtaun lẹ, nugopipe lẹ, po nuwadotana ovi dopodopo lẹ tọn po. To ojlẹ dopolọ mẹ, yé nọ tẹnpọn ma nado zinnudo nuwadotana lẹ ji hugan bọ ovi yetọn lẹ nọ yin sisẹsisẹ nado pọnte hugan mẹdevo lẹ gba. Yé ma jlo dọ ovi yetọn lẹ ni whẹ́n po adì po kavi yinyin homẹhẹngblena gba.—Efesunu lẹ 6:4; Kọlọsinu lẹ 3:21.
13. Mẹnu lẹ wẹ nọ yin nukọntọ to pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn didohia dopodopo hagbẹ agun lọ tọn lẹ mẹ?
13 To agun Klistiani tọn mẹ, mẹho lẹ po nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po nọ yin nukọntọ to pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn didohia mẹ na hagbẹ apó Jiwheyẹwhe tọn lẹ dopodopo. Yewlẹ tọn yin otẹn awusinyẹnnamẹ tọn de, dile yé nọ hẹn azọngban sinsinyẹn nado do mẹplọnlọmẹgo to dodowiwa mẹ, nado gọ̀ ylandonọ lẹ do otẹn yetọn mẹ to gbigbọ walọmimiọn tọn mẹ, podọ nado na ayinamẹ sinsinyẹn hlan mẹhe tindo nuhudo etọn lẹ. Nawẹ yé nọ hẹn azọngban voovo ehe lẹpo do jlẹkaji gbọn?—Galatianu lẹ 6:1; 2 Timoti 3:16.
14, 15. (a) Nawẹ Paulu do jlẹkajininọ hia to whẹho ayinamẹ sinsinyẹn nina tọn mẹ gbọn? (b) Nawẹ nugopọntọ Klistiani lẹ nọ hẹn nuhudo lọ nado jla nuṣiwa lẹ do po nuhudo nado na mẹpipa po do jlẹkaji gbọn? Basi zẹẹmẹ.
14 Apajlẹ Paulu tọn yin alọgọnamẹnu daho de. Ewọ yin mẹplọntọ, mẹho po lẹngbọhọtọ vonọtaun de po. E dona yinuwa hẹ agun he tindo nuhahun sinsinyẹn lẹ, podọ e ma dọn yonu do godo po obu po sọn nina ayinamẹ sinsinyẹn lẹ to whenuena eyin bibiọ gba. (2 Kọlintinu lẹ 7:8-11) Bladopọ lizọnyizọn Paulu tọn dohia dọ e ma nọ saba wọhẹmẹ gba—adavo eyin ninọmẹ lọ hẹn ẹn yin nuhe jẹ kavi nuyọnẹnnu kẹdẹ. E do nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn hia to ehe mẹ.
15 Eyin lizọnyizọn mẹho de tọn to agun lọ nukọn na yin jijlẹdo ohunhiho de go, whenẹnu nugbẹnamẹ po wọhẹmẹ po na tin taidi hogbe dopo de he na biọ ohunhiho lọ mẹ. Hogbe enẹ yin nuhe sọgbe to otẹn etọn mẹ. (Luku 17:3; 2 Timoti 4:2) Lẹnnupọn do ohàn de he tindo hogbe enẹ lọ kẹdẹ ji, he yin dọvọdọ etọn basi pludopludo. E na yawu lẹzun nuhe vẹsin to otó mítọn lẹ mẹ. Mọdopolọ, Klistiani mẹho lẹ nọ tẹnpọn nado pegan to nuplọnmẹ yetọn lẹ mẹ podọ nọ hẹn ẹn gọ́ po nuplọnmẹ voovo lẹ po. Yé ma nọ hẹn ẹn nọte do pọngbọ hinhẹnwana nuhahun lẹ ji gba. Kakatimọ, bladopọ etọn yin mẹjlọdote tọn. Taidi Jesu Klisti, mẹho owanyinọ lẹ nọ din dagbe lọ jẹnukọn nado na pipà, e mayin nuṣiwa lọ nado mọhodọdego gba. Yé nọ yọ́n pinpẹn azọ́n sinsinyẹn he hagbẹ Klistiani lẹ to wiwà tọn. Yé yin jidenọ dọ to popolẹpo mẹ, mẹdopodopo to ehe go e pe lẹ wà nado sẹ̀n Jehovah. Podọ mẹho lẹ nọ yawu ze numọtolanmẹ enẹ do hodidọ lẹ mẹ.—Yijlẹdo 2 Tẹsalonikanu lẹ 3:4 go.
16. Nugandomẹgo tẹwẹ pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn didohia po walọ nuzindonuji Paulu tọn po tindo do hagbẹ Klistiani tọn etọn lẹ ji?
16 Matin ayihaawe, suhugan Klistiani lẹ tọn he Paulu wà lizọnyizọn hlan lẹ mọdọ ewọ yọ́n pinpẹn yetọn bo vẹawu yé. Nawẹ mí yọ́n ehe gbọn? Pọ́n numọtolanmẹ he yé tindo hlan Paulu. Yé ma dibuna ẹn, dile etlẹ yindọ ewọ tindo aṣẹpipa daho. Lala, e yin mẹyiwanna podọ yọ́n dọnsẹpọ. Etẹ, to whenuena e yì sọn lẹdo de mẹ, mẹho lẹ ‘tẹdo okọ̀ etọn go, bo donù-nùgo na ẹn’! (Owalọ lẹ 20:17, 37) Lehe mẹho lẹ—gọna mímẹpo—dona dopẹ́ do sọ dọ mí tindo apajlẹ Paulu tọn nado hodo! Mọwẹ, mì gbọ mí ni do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na ode awetọ mítọn.
Nuyiwa Dagbewanyi Tọn Lẹ
17. Etẹwẹ yin delẹ to nugandomẹgo dagbe he nọ dekọtọn sọn nuyiwa dagbewiwa tọn mẹ to agun lọ mẹ?
17 Dopo to huhlọnnamẹnu hugan lẹ na owanyi mẹmẹsunnu tọn wẹ yin nuyiwa bọawu dagbewiwa tọn. Dile Jesu dọ do dọmọ, “Nado namẹ do dona hú nado mọyi.” (Owalọ lẹ 20:35) Vlavo eyin mí to nina to gbigbọ liho, agbasa liho, kavi whenu po huhlọn mítọn po, e mayin dọ mí nọ hẹn mẹdevo lẹ jaya kẹdẹ wẹ gba ṣigba mí nọ hẹn mídelẹ jaya ga. To agun lọ mẹ, dagbewiwa nọ bẹplamẹ. Nuyiwa dagbewiwa tọn dopo nọ fọ́n nuyiwa mọnkọtọn devo dote. To ojlẹ vude mẹ, owanyi zogbe mẹmẹsunnu tọn nọ gbayipe!—Luku 6:38.
18. Etẹwẹ yin zẹẹmẹ “dagbewiwa” he yin hodọdego to Mika 6:8 mẹ lọ tọn?
18 Jehovah na tuli omẹ etọn Islaeli tọn lẹ nado do dagbewà hia. To Mika 6:8 mẹ, mí hia dọmọ: “Hiẹ dawe, ewọ ko do nuhe yin dagbe hia we; podọ etẹwẹ Oklunọ to kinkanbiọ sọn dè we, adavo nado nọ yí nugbo do wà, podọ nado yiwanna [dagbewà], podọ nado nọ yí whiwhẹ do zinzọnlin po Jiwheyẹwhe towe po.” Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “yiwanna dagbewà”? Hogbe Heblu tọn lọ heyin zinzan tofi na “dagbewiwa” (cheʹsedh) ko sọ yin lilẹdogbedevomẹ to Glẹnsigbemẹ taidi “lẹblanu.” Sọgbe hẹ owe The Soncino Books of the Bible, hogbe ehe “nọtena nude he tindo zẹẹmẹ hugan hogbe Glẹnsigbe tọn paa lọ heyin lẹblanu. E zẹẹmẹdo ‘lẹblanu heyin didiọ do nuwiwa lẹ mẹ,’ wiwà nuwiwa dagbewanyi mẹdetiti tọn, e mayin hlan wamọnọ po nuhudonọ lẹ po kẹdẹ gba, ṣigba hlan gbẹtọ hatọ mẹtọn lẹpo.” Gbọnmọ dali, weyọnẹntọ devo dọ dọ cheʹsedh zẹẹmẹdo “owanyi heyin lilẹdo nuyiwa mẹ.”
19. (a) To aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí sọgan ze afọdide tintan nado do dagbewiwa hia mẹdevo lẹ te to agun lọ mẹ? (b) Na apajlẹ lehe owanyi mẹmẹsunnu tọn de ko yin didohia hlan we gbọn.
19 Owanyi mẹmẹsunnu tọn mítọn mayin hogbe nùmẹ tọn kẹdẹ, kavi nuhe ma dolido de gba. Eyin nujọnu nugbo dolido tọn de. Enẹwutu, din aliho lẹ nado wà onú dagbe lẹ na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu towe lẹ po. Tin taidi Jesu, mẹhe ma nọ nọte poun na gbẹtọ lẹ ni dọnsẹpọ ẹ nado biọ alọgọ ṣigba nọ saba ze afọdide tintan lọ na edetiti. (Luku 7:12-16) Lẹnnupọn do mẹhe tin to nuhudo mẹ taun lẹ ji. Be mẹhomẹ de kavi madogánnọ to agbasa mẹ de tindo nuhudo dlapọn tọn kavi vlavo alọgọ delẹ na azọnwanamẹ lẹ ya? Be ‘tọ́ṣiọvi’ de tindo nuhudo whenu po ayidonugo po tọn wẹ ya? Be alindọn ayimajainanọ de tọn tindo nuhudo todoai hlan mẹ kavi ohó homẹmimiọnnamẹ tọn de wẹ? Dile mí penugo do sọ, mì gbọ mí ni de whenu dovo na nuyiwa dagbewiwa tọn lẹ. (Job 29:12; 1 Tẹsalonikanu lẹ 5:14; Jakobu 1:27) Ma wọnji gbede blo dọ to agun he gọ́ na gbẹtọ mapenọ de mẹ, dopo to nuyiwa tangan dagbewiwa tọn mẹ wẹ jonamẹ—yèdọ jijo mẹhẹndohomẹ dai, etlẹ yin to whenuena dodonu sọgbe hẹ osẹ́n lẹ tin na homẹgble didohia. (Kọlọsinu lẹ 3:13) Awuwlefo nado jonamẹ nọ gọalọ nado hẹn agun vò sọn kinklan lẹ si, mẹhẹndohomẹ lẹ, podọ wiwọ́ lẹ, ehe taidi ayajẹ husudotọ he nọ ṣimiyọ́n owanyi mẹmẹsunnu tọn lẹ.
20. Nawẹ mímẹpo dona to dogbapọnna mídelẹ do?
20 Mì gbọ mímẹpo ni yin nujikudonọ nado hẹn miyọ́n nujọnu tọn owanyi tọn nado to jìjì to ahún mítọn lẹ mẹ. Mì gbọ mí ni to dogbapọnna mídelẹ. Be mí nọ do awuvẹmẹ hia mẹdevo lẹ ya? Be mí nọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na mẹdevo lẹ ya? Be mí nọ basi nuyiwa dagbewanyi tọn hlan mẹdevo lẹ ya? Dile e na dẹnsọ bọ mí na to mọ wà, miyọ́n owanyi tọn na hẹn mẹmẹsunnu-yinyin mítọn hunzo mahopọnna lehe aihọn ehe na lẹzun mimiọnnọ sọ podọ matin numọtolanmẹnọ do sọ. Gbọn aliho lẹpo mẹ, “gbọ owanyi mẹmẹsunnu tọn ni tin to ote jeijei”—todin podọ kakadoi!—Heblu lẹ 13:1.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Lẹdogbedevomẹ delẹ dọ tofi dọ mẹhe to alọdo omẹ Jehovah tọn lẹ go to alọdo, e mayin Jiwheyẹwhe go gba, ṣigba nukun Islaeli tọn kavi etlẹ yin etọn lọsu go. Nuṣiwa ehe wá sọn wekantọ fliflimẹ tọn delẹ dè mẹhe, to vivẹnudido mayin anadena ganji mẹ nado vọ́ wefọ lẹ jlado yé pọ́n ẹn taidi nuhe mayin nujọnu, bo diọ wefọ lọ. Yé wá gbọnmọ dali do hẹn sisosiso awuvẹmẹ mẹdetiti Jehovah tọn dozinvlu.
Etẹwẹ Hiẹ Lẹn?
◻ Etẹwẹ owanyi mẹmẹsunnu tọn yin, podọ etẹwutu mí dona dike e ni tin to ote zọnmii?
◻ Nawẹ awuvẹmẹ tintindo nọ gọalọna mí nado hẹn owanyi mẹmẹsunnu tọn mítọn go gbọn?
◻ Azọ́n tẹwẹ pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn nọ yiwà to owanyi mẹmẹsunnu tọn mẹ?
◻ Nawẹ nuyiwa dagbewiwa tọn nọ hẹn owanyi mẹmẹsunnu tọn gbayipe to agun Klistiani tọn mẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 30]
Jijọ họntọnjihẹmẹ po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn apọsteli Paulu tọn po hẹn ẹn yọ́n dọnsẹpọ