‘Be Ahun Towe Yin Jijlọ po Ṣie po Ya?’
“Hodo mi wá, bo pọ́n vivẹnu ṣie na OKLUNỌ.”—2 AHỌLU LẸ 10:16.
1, 2. (a) Nawẹ ninọmẹ sinsẹ̀n Islaeli tọn ylandeji yinukọn gbọn? (b) To owhe 905 J.W.M., diọdo ayidego tọn tẹlẹ wẹ dibla wá aimẹ to Islaeli?
OWHE lọ 905 J.W.M. yin ojlẹ diọdo daho de tọn to Islaeli. Diblayi owhe 100 lẹ jẹnukọn, Jehovah ko hẹn ahọluduta plidopọ Islaeli tọn nado yin mimá na atẹṣiṣi Sọlọmọni tọn wutu. (1 Ahọlu lẹ 11:9-13) Ahọluduta huwaji tọn lọ, yèdọ Juda, yin gandudeji gbọn visunnu Sọlọmọni tọn Lehoboami dali to whenẹnu to whenuena ahọluduta agewaji tọn, yèdọ Islaeli, wá gandudu Jeloboami, Eflaiminu de tọn glọ. Po awubla po, ahọluduta agewaji tọn lọ tindo bẹjẹeji nugbajẹmẹji tọn de. Jeloboami ma jlo dọ mẹjidugando etọn lẹ ni basi gbejizọnlin yì ahọluduta huwaji tọn mẹ nado basi sinsẹ̀n to tẹmpli lọ mẹ gba, bo to obu di dọ yé na wá tindo linlẹn kọlilẹ yì owhé Davidi tọn gbè tọn. Enẹwutu e ze sinsẹ̀n-bibasi oyìnvu tọn dai to Islaeli bo gbọnmọ dali ze wunmẹ boṣiọ sinsẹ̀n tọn de he dẹn-to-aimẹ jẹ obá de mẹ to whenuho ahọluduta agewaji tọn lẹpo gblamẹ dai.—1 Ahọlu lẹ 12:26-33.
2 Ninọmẹ onú lẹ tọn ylan taun to whenuena Ahabi, visunnu Omli tọn, lẹzun ahọlu. Asi jonọ etọn, yèdọ Jẹzebẹli, ze sinsẹ̀n-bibasi Baali tọn daga bosọ hù yẹwhegan Jehovah tọn lẹ. Mahopọnna avase họnwun yẹwhegan Elija tọn lẹ, Ahabi ma wà nudepope nado doalọtena ẹn gba. Ṣigba, to owhe 905 J.W.M., Ahabi kú bọ Jeholami, visunnu etọn, dugán. Ojlẹ lọ die todin na aigba lọ nado yin kiklọwe. Mẹjẹmẹtẹnmẹ Elija tọn, yèdọ Eliṣa, dọ na awhàngan lọ, Jehu, dọ Jehovah to amisana ẹn nado yin ahọlu devo Islaeli tọn. Azọ́ndenamẹ etọn? Nado gbidi owhé Ahabi tọn sẹ̀ bo yiahọsu ohùn yẹwhegan he ko yin sinsọ̀ndai gbọn Jẹzebẹli dali lẹ tọn!—2 Ahọlu lẹ 9:1-10.
3, 4. Nawẹ Jehonadabi dohia dọ ahun emitọn yin ‘jijlọ po ahun Jehu’ tọn po gbọn?
3 To tonusisena gbedide Jiwheyẹwhe tọn mẹ, Jehu hẹn Jẹzebẹli ylankan lọ nado yin hùhù, podọ to enẹgodo e wleawu nado klọ Islaeli wé gbọn hihò owhé Ahabi tọn liai dali. (2 Ahọlu lẹ 9:15–10:14; 17) Enẹgodo e dukosọ hẹ godonọnamẹtọ de. “E dukosọna Jehonadabi visunnu Lekabi tọn ja nado pé e: e sọ dọnudo e, bo dọ hlan ẹn dọmọ, Ayiha towe yin jijlọ, dile ayiha ṣie yin jijlọ to ayiha towe dè do? Jehonadabi sọ gblọn dọmọ, E yin. Eyin e yin, na alọ towe mi. Ewọ sọ na alọ etọn ẹn; ewọ sọ yí ì daga do e dè biọ kẹkẹ lọ mẹ. Ewọ sọ dọmọ, Hodo mi wá, bo pọ́n vivẹnu ṣie na OKLUNỌ. Mọwẹ yé hẹn ẹn hẹ́ kẹkẹ etọn mẹ.”—2 Ahọlu lẹ 10:15, 16.
4 Jehonadabi (kavi, Jonadabi) mayin Islaelivi de gba. Etomọṣo, to kọndopọmẹ hẹ yinkọ etọn (he zẹẹmẹdo “Jehovah To Jijlo,” “Jehovah Diyin,” kavi “Jehovah Yin Alọtlútọ”) sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn de wẹ ewọ yin. (Jẹlemia 35:6) Po jide po, e tindo ojlo vonọtaun to Jehu mẹ na ‘vivẹnu etọn na OKLUNỌ.’ Nawẹ mí yọnẹn gbọn? Eyọn, pipé ahọlu yiamisisadode Islaeli tọn etọn mayin kosọ de gba. Jehonadabi “ja nado pé e,” podọ ehe yin to ojlẹ de mẹ to whenuena Jehu ko hù Jẹzebẹli gọna mẹdevo lẹ to whédo Ahabi tọn mẹ pó godo. Jehonadabi yọ́n nuhe to jijọ lọ to whenuena e kẹalọyi oylọ basinamẹ Jehu tọn nado hẹaga biọ kẹkẹ etọn mẹ. Matin nuṣiwa e tin to adà Jehu—po Jehovah po—tọn mẹ to nudindọn he tin to sinsẹ̀n-bibasi lalo po nugbo po ṣẹnṣẹn ehe mẹ.
Jehu Egbezangbe Tọn de po Jehonadabi Egbezangbe Tọn de Po
5. (a) Diọdo tẹlẹ wẹ na wá aimẹ to madẹnmẹ na gbẹtọvi lẹpo? (b) Mẹnu wẹ Jehu Daho lọ, podọ mẹnu lẹ wẹ nọtena ẹn to aigba ji?
5 To egbehe, onú lẹ na diọ taun to madẹnmẹ na gbẹtọvi lẹpo dile e yin do na Islaeli wayi to owhe 905 J.W.M. Ojlẹ lọ ko sẹpọ todin whenuena Jehovah na klọ́ aigba lọ wé sọn kọdetọn ylankan nuyiwadomẹji Satani tọn, po sinsẹ̀n lalo tọn lẹpo mẹ. Mẹnu wẹ yin Jehu egbezangbe tọn lọ? E mayin mẹdevo hugan Jesu Klisti, hlan mẹhe hogbe dọdai tọn ehelẹ yin didọ hlan dọmọ: “Blá ohi towe do alinkan towe, hiẹ asuka, yèdọ gigo towe po gigodaho towe po. Podọ to gigodaho towe mẹ to sọhẹ jijọho zọnmii, na nugbo, walọmimiọn po dódó po tọn wutu.” (Psalm 45:3, 4) Jesu yin afọzedaina to aigba ji gbọn “Islaeli Jiwheyẹwhe tọn” dali, yèdọ Klistiani yiamisisadode lẹ “ehe to osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn yìn, bosọ hẹn okunnu Klisti tọn go gligli lẹ.” (Galatianu lẹ 6:16; Osọhia 12:17) Sọn 1922 gbọ́n mẹmẹsunnu yiamisisadode Jesu tọn ehelẹ ko yí adọgbigbo do na avase gando nuyiwa whẹdida Jehovah tọn he ja go.—Isaia 61:1, 2; Osọhia 8:7–9: 21; 16:2-21.
6. Mẹnu lẹ wẹ wá sọn akọta lẹ mẹ nado nọgodona Klistiani yiamisisadode lẹ, podọ nado dọ to yẹhiadonu liho nawẹ yé ko biọ kẹkẹ Jehu Daho lọ tọn mẹ gbọn?
6 Klistiani yiamisisadode lẹ ma ko tin yéde ṣo gba. Dile Jehonadabi tọ́n jẹgbonu wá nado pé Jehu do, mọwẹ mẹsusu ko tọ́n jẹgbonu sọn akọta lẹ mẹ nado nọgodona Jesu, yèdọ Jehu Daho lọ, po nukunmọnu aigba ji tọn etọn lẹ po to teninọ yetọn mẹ na sinsẹ̀n-bibasi nugbo. (Zekalia 8:23) Yin yiylọ gbọn Jesu dali dọ “lẹngbọ devo” etọn lẹ, to 1932 yé yin yinyọnẹn nado nọtena Jehonadabi hohowhenu tọn to egbezangbe bo yin oylọ basina nado ‘hẹaga biọ kẹkẹ’ Jehu egbezangbe tọn mẹ. (Johanu 10:16) Gbọnna? Gbọn ‘gbedide Jiwheyẹwhe tọn lẹ yìnyìn’ dali po mahẹ tintindo hẹ mẹyiamisisadode lẹ to ‘azọ́n kunnudide na Klisti’ tọn mẹ po. To ojlẹ egbezangbe tọn lẹ mẹ, ehe bẹ yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta zedai Jiwheyẹwhe tọn to Jesu glọ taidi Ahọlu didọ hẹn. (Malku 13:10) To 1935 “Jonadabi” ehelẹ yin yinyọnẹn taidi “gbẹtọ susugege” Osọhia 7:9-17 mẹ tọn.
7. Nawẹ Klistiani lẹ to egbehe ko dohia dọ ‘ahun yetọn gbẹsọ yin jijlọ’ po ahun Jesu tọn po gbọn?
7 Sọn 1930 gbọ́n, gbẹtọ susugege lọ po mẹmẹsunnu yiamisisadode yetọn lẹ po ko yí tugbigbo do do godoninọ na sinsẹ̀n-bibasi nugbo yetọn hia. To aigba delẹ ji to Whèzẹtẹn po Whèyihọ Europe tọn po, Aganu Boboe Whèzẹtẹn Tọn, po Aflika po, susu yetọn lẹ ko kú na yise yetọn. (Luku 9:23, 24) To aigba devo lẹ ji, yé ko yin zize do ganpamẹ, yin nuyiwa hẹ agọ̀ gbọn gbẹtọgun lẹ dali, kavi nọ yin homẹkẹn do to aliho voovo lẹ mẹ. (2 Timoti 3:12) Kandai yise tọn nankọ die he yé ko basi! Podọ Linlin Owhe Sinsẹnzọn 1997 Tọn dohia dọ yé gbẹ́ yin nujikudonọ nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe, mahopọnna nudepope he kọdetọn lọ na yin. ‘Ahun yetọn gbẹ́ yin jijlọ’ po ahun Jesu tọn po. Ehe yin didohia hezeheze to 1997 whenu, to whenuena wẹnlatọ Ahọluduta tọn 5 599 931 diblayin popolẹpo yetọn wẹ “Jonadabi” lẹ, zan lẹndopọ ganmẹ 1 179 735 841 tọn to azọ́n kunnudide na Jesu tọn mẹ.
Gbẹsọ to Yẹwhehodọ po Zohunhun Po
8. Nawẹ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ do zohunhun yetọn na sinsẹ̀n-bibasi nugbo hia gbọn?
8 Jehu yin yinyọnẹn na kẹkẹ kùnkùn awuyiya tọn etọn—yèdọ kunnudenu de na zohunhun etọn nado dotana azọ́ndenamẹ etọn. (2 Ahọlu lẹ 9:20) Jesu, yèdọ Jehu Daho lọ, yin zẹẹmẹ etọn basi nado yin mẹhe vivẹnu ‘dù pó’. (Psalm 69:9) To whelọnu lo, e mayin nupaṣamẹ dọ, Klistiani nugbo lẹ to egbehe yin ayidego na zohunhun yetọn. To agun lọ mẹ podọ hlan gbẹtọ lẹpo, yé “nọ dọyẹwheho ohó lọ tọn; do magbọjẹ . . . to ojlẹ mẹ podọ to mayin ojlẹ mẹ.” (2 Timoti 4:2) Zohunhun yetọn yin kunnudena titengbe to adà bẹjẹeji owhe 1997 tọn whenu to godo he hosọ de to Lizọnyizọn Ahọluduta Tọn Mítọn mẹ na tuli mẹsusu dile e sọgan yọnbasi do nado tindo mahẹ to sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ alọgọtọ tọn mẹ. To otò dopodopo mẹ yanwle sọha gbehosọnalitọ alọgọtọ tọn yin zize dai. Etẹwẹ yin gbeyiyi lọ? E jiawu! Alahọ susu lẹ zẹ̀ sọha yanwle lọ tọn go. Équateur ze yanwle 4 000 tọn dai ṣigba na linlin gbehosọnalitọ alọgọtọ 6 936 tọn to mars mẹ. Japon na linlin lẹndopọ 104 215 tọn to osun atọ̀n enẹlẹ whenu. To Zambie, fie 6 000 yin yanwle lọ te, gbehosọnalitọ alọgọtọ tọn 6 414 wẹ na linlin to mars; 6 532 to avril; podọ 7 695 to mai. Lẹdo aihọn pé, agayiyi gbehosọnalitọ alọgọtọ tọn po whepoponu tọn lẹ po to pọmẹ yin 1 110 251, yèdọ jideji 34.2 to kanweko ji hugan owhe 1996 tọn!
9. To yidogọ mẹ na azọ́n whédegbè-jẹ-whédegbè tọn, to aliho devo tẹlẹ mẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ nọ mọ gbẹtọ lẹ te nado dọ wẹndagbe lọ na yé?
9 Apọsteli Paulu dọ na mẹho he sọn Efesu lẹ dọmọ: “Yẹn ma gboawupo sọn lilá nude he yin alè hlan mì mẹ, ṣigba yẹn ko dọ hlan mì, bosọ plọn mì to gbangba, podọ sọn whégbè jẹ whégbè.” (Owalọ lẹ 20:20) To egbehe Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ nọ hodo apajlẹ Paulu tọn bo nọ dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn po zohunhun po sọn whédegbè jẹ whédegbè. Ṣigba, e sọgan yin nuhe ma bọawu nado mọ gbẹtọ lẹ to owhé yetọn lẹ gbè. Enẹwutu, “afanumẹ nugbonọ nuyọnẹntọ” lọ nọ na tuli wẹnlatọ Ahọluduta tọn lẹ nado dọnsẹpọ gbẹtọ lẹ to ajọwatẹn yetọn lẹ, to tòhomẹ-liho lẹ ji, to ohùto lẹ, to gbọjẹyitẹn paa lẹ mẹ—yèdọ fidepope he gbẹtọ lẹ na yin mimọ te. (Matiu 24:45-47) Kọdetọn lọ sẹhundaga taun.
10, 11. Nawẹ wẹnlatọ lẹ to otò awe mẹ do afọdide tintan dagbe de hia to mimọ jlodotọ he yè ma nọ saba dukosọ hẹ to whégbè lẹ gbọn?
10 To Copenhague, Danemark, pipli kleun wẹnlatọ lẹ tọn de ko to kunnude to tòhomẹ-liho ji to gbonu pínpàn glintẹn lẹ tọn. Sọn janvier jẹ juin, yé do linlinnamẹwe 4 733 gbonu, penugo nado dọho hẹ gbẹtọ susu lẹ, bosọ basi gọyìpọn susu lẹ. Suhugan wẹnlatọ lẹ tọn to aigba enẹ ji ko ze aliho linlinnamẹwe lẹ tọn dai to nusatẹn lẹ. Otò dopo de nọ tindo ahi daho de to vendredi lẹpo, po fọtọ́n dlapọn basitọ lẹ tọn po. Enẹwutu agun lọ ko basi tito na kunnudide ahimẹ tọn gbesisọ tọn. To lẹdo dopo mẹ wehọmẹ lẹ nọ yin dlapọn basina po nudọnamẹ heyin awuwlena lẹ po he bẹ owe lẹ he sọgbe taun na mẹplọntọ-wehọmẹ tọn lẹ hẹn.
11 To Hawaii ga vivẹnu ko yin dido nado jẹ mẹhe ma sọgan yin mimọ to whégbè lẹ dè. Aigba-denamẹ vonọtaun lẹ bẹ gbọjẹyitẹn lẹ (tòhomẹ-liho lẹ, jipa lẹ, nọtẹn ayidedai tọn lẹ, po ahi-hun glintẹn lẹ po), lẹdo ajọwatẹn tọn lẹ, ahiwhle-tẹn lẹ, gọna agahun-jlẹtẹn lẹ, kunnudide alokan tọn, ahi-hun lẹ (yẹwhehodidọ to ahi-hun lẹ mẹ), gọna opá wehọmẹ daho lẹ tọn hẹn. Mẹdehihọ́ nọ yin yiyizan nado hẹn ẹn diun dọ sọha Kunnudetọ lẹ tọn he pé nọ yin dide do aigba-denamẹ dopodopo ji podọ dọ mẹhe yin dide ehelẹ nọ yin azọ́nplọn ganji. Vivẹnudido heyin titobasina ganji taidi ehe nkọtọn lẹ yin linlin etọn na to aigba susu lẹ ji. Taidi kọdetọn de, jlodotọ he e ma yọnbasi nado sọgan mọ to lizọnyizọn whédegbè-jẹ-whédegbè tọn mẹ lẹ nọ yin kosọdu hẹ.
Teninọ Gligli
12, 13. (a) Ayiha wintinwintin tẹwẹ Satani yizan sọta Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ to owhe 1997 whenu? (b) To aliho tẹ mẹ wẹ nujijla lalo tọn lọ lẹzun adà awetọ nuhe yin nukundo tọn to otò de mẹ gbọn?
12 To sọha aigba delẹ tọn ji to owhe 1997 tọn mẹ, Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ wẹ yin onú ylankan wà hẹ, mẹjijla lalo tọn he nọ yin zizedaga po yanwle he taidi afọdide sọgbe hẹ osẹ́n zize po sọta yé. Ṣigba yé ma whango gba! (Psalm 112:7, 8) Yé flin odẹ̀ psalmkantọ lọ tọn dọmọ: “Saklanọ lẹ ko tlẹ́ lalo do ogo e: ṣigba yẹn na yí ayiha ṣie lẹpo pete do yìn ogbedai towe lẹ.” (Psalm 119:69) Lalo gbangba tọn mọnkọtọn yin kunnudenu wangbẹna Klistiani nugbo lẹ tọn poun dile e yin dọdai etọn dọ gbọn Jesu dali do. (Matiu 24:9) Podọ to whedelẹnu e nọ yin adà awetọ nuhe yin nukundo lọ tọn. Dawe de to Belgique hia hosọ mẹdèpo tọn de gando Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ go to linlinwe egbesọegbesọ tọn heyin yinyọnẹn ganji de mẹ. Yin ahunhẹnna gbọn hodidọ mẹhẹngble tọn lọ dali, to dimanche he bọdego e yì opli dopo to Plitẹnhọ Ahọluduta Tọn de mẹ. E basi tito nado plọn Biblu hẹ Kunnudetọ lẹ bo basi nukọnyiyi awuyiya tọn. Jẹnukọn, dawe ehe ko yin pipli hagbẹ danuwiwa tọn de dai. Oplọn Biblu tọn etọn gọalọna ẹn nado hẹn gbẹzan etọn sọgbe hẹ Biblu, nude heyin ayidego dogbọn mẹhe lẹdo e lẹ dali. Na jide tọn, wekantọ hosọ mẹhẹngble tọn enẹ ma tindo kọdetọn mọnkọtọn to ayiha mẹ gba!
13 Omẹ ahunjijlọnọ delẹ to Belgique ko dọho po adọgbigbo po sọta linlẹn oklọ tọn lọ. To yé mẹ wẹ agbagogán dai tọn de tin te he yigbe nado yin gigọ́ po nupaṣamẹ po na nuhe Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ ko wadotana. Podọ mẹnọmẹtẹnmẹ de wlan dọmọ: “To vogbingbọn mẹ na hodidọ mẹdèpo tọn lẹ heyin mimá pé to whedelẹnu, [Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ] ma sọawuhia hlan mi nado ze etlẹ yin owù he whè hugan donukọnna tito Tohọluduta lọ tọn gba. Yé yin tovi wanyina-jijọho tọ lẹ, ahundoponọ, bo nọ do sisi hia hlan aṣẹpatọ́ lẹ.” Na nugbo tọn, nuyọnẹnnu de wẹ hogbe apọsteli Pita tọn lẹ he dọmọ: “Na owalọ mìtọn ni yin dagbe to Kosi lẹ ṣẹnṣẹn; dọ, le yé to hodọ do mì go di ylanwatọ, gbọn azọ́n dagbe mìtọn dali he yé na to pinpọn, na yé nido pagigona Jiwheyẹwhe to azán dlapọn tọn gbè.”—1 Pita 2:12.
Hùnwhẹ Oflin Bibasi Tọn Vonọtaun De
14. Etẹwẹ yin linlin ojlofọndotenamẹ tọn delẹ na sọha mẹhe wá Oflin owhe 1997 tọn tẹnmẹ lẹ tọn?
14 Nuhe sọgbe wẹ e yin dọ mẹhe to kunnudena Jesu lẹ dona pọ́n Oflin okú etọn tọn hlan taidi nujijọ tangan de to owhe yetọn mẹ. To 1997, gbẹtọ 14 322 226 wẹ plidopọ to 23 mars nado basi hùnwhẹ nujijọ lọ tọn. Enẹ yin nudi 1 400 000 hugan owhe 1996 tọn. (Luku 22:14-20) To aigba susu lẹ ji sọha mẹhe wá Oflin lọ tọn lẹ zẹ̀ sọha wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ go tlala, bo do nukundido jideji dagbe sọgodo tọn hia. Di apajlẹ, to Haïti, 1997 mọ agayiyi wẹnlatọ 10 621 lẹ tọn, to whenuena gbẹtọ 67 259 wá Oflin lọ. Hiẹ sọgan gbadopọnna linlin whemẹwhemẹ tọn to weda 26 jẹ 29 bo pọ́n lehe otò susu devo lẹ tindo wiwátọ he yiaga mọnkọtọn lẹ do bo yijlẹdo sọha wẹnlatọ lẹ tọn go.
15. To aigba delẹ ji, nawẹ mẹmẹsunnu mítọn lẹ dù to nuhahun sinsinyẹn lẹ ji nado sọgan basi hùnwhẹ Oflin tọn lọ gbọn?
15 Na mẹdelẹ, Oflin lọ tẹnmẹ yìyì mayin nuhe bọawu de gba. To Albanie osẹ́n mẹglọn do whégbè tọn sọn ogàn 7:00 whèjai tọn mẹ na hunyanhunyan otò tọn wutu tin to aimẹ. To pipli flinflin 115 he lẹdo otò lọ pé lẹ mẹ, Oflin lọ nọ bẹjẹeji to ogàn 5:45 whèjai tọn mẹ. Owhè yihọ to ogàn 6:08 whèjai tọn mẹ, bo dohiagona bẹjẹeji azán 14 Nisan tọn. Yẹhiadonu lẹ yin zize gbọn mẹnukọn to ogàn 6:15 whèjai tọn mẹ pẹpẹ. To whẹho suhugan lẹ mẹ odẹ̀ tadona tọn yin hihò to ogàn 6:30 whèjai tọn mẹ, bọ mẹhe wá lẹ yawu yì whégbè jẹnukọnna osẹ́n mẹglọn do whégbè tọn lọ. Etomọṣo, sọha mẹhe wá Oflin lọ lẹ tọn wẹ 3 154, yijlẹdo agayiyi 1 090 heyin wẹnlatọ lẹ tọn go. To otò Aflika tọn dopo mẹ, hunyanhunyan otò tọn hẹn Plitẹnhọ Ahọluduta Tọn lọ kọ̀n jijẹ yin nuhe ma yọnbasi, enẹwutu mẹho awe basi nudide nado pé to owhé mẹho atọ̀ntọ tọn gbè nado basi tito na hùnwhẹ lọ bibasi to pipli kleunkleun lẹ mẹ. Nado sọgan jẹ owhé lọ gbè, mẹho awe lẹ dona dasa aná osinwhin tọn de. Ṣigba, awhànfunfun to yìyì to lẹdo lọ mẹ, podọ sodedomẹtọ lẹ nọ tẹnpọn nado desòdo mẹdepope he to tintẹnpọn nado dasa aná lọ. Mẹho dopo dowezun dasa matin nujijọ depope. To whenuena mẹho awetọ lọ to didasa wẹ e sè osò gbè. E họ́jai do aigba bo tíntlín ede jẹage dile sòpẹ́n lẹ to núdọ gbọn ota etọn wayi do. Opli mẹho lọ lẹ tọn yin bibasi po kọdetọn dagbe po, bọ nuhudo agun lọ tọn lẹ yin nukunpedego.
‘Sọn Akọta, Ohẹnnu . . . po Ogbè Lẹpo po Mẹ’
16. Nawẹ afanumẹ nugbonọ nuyọnẹntọ lọ ko basi tito na wẹndagbe lọ nado yin hinhẹn gbayipe to pipli ogbè tọn flinflin lẹ mẹ gbọn?
16 Apọsteli Johanu dọ dọ gbẹtọ susugege lọ na wá “sọn akọta lẹpo mẹ, sọn ohẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ.” (Osọhia 7:9) Enẹwutu, Hagbẹ Anademẹtọ lọ basi tito na owe lẹ nado tin to aimẹ to ogbè susu dogọ lẹ mẹ—gọna dehe nọ yin dido gbọn ohẹnnu he to olá lẹ po pipli vude gbẹtọ lẹ tọn po dali. Di apajlẹ, to Mozambique, alọnuwe pẹvi lọ Ogbẹ̀ to Aihọn Yọyọ Jijọho Tọn De Mẹ yin didetọn to ogbè atọ́n dogọ devo lẹ mẹ. To Nicaragua, alọnuwe lọ Duvivi Ogbẹ̀ Tọn to Aigba Ji Kakadoi! yin hinhẹn tin to aimẹ to ogbè Miskito tọn mẹ—yèdọ owe Ogbẹ́ Watch Tower tọn tintan to ogbè enẹ lọ mẹ. Gbẹtọ Miskito Inde tọn susu lẹ wẹ kẹalọyi alọnuwe lọ po ayajẹ po to mimọ dọ e tin to ogbè yetọn titi mẹ wutu. Ogbẹ́ kẹalọyi owe to ogbè 25 dogọ lẹ mẹ to 1997 bo zin hugan linlinnamẹwe liva dopo jẹgbonu.
17. Pipli ogbè tọn tẹwẹ yin alọgọna to Corée, podọ nawẹ zomọ video tọn lẹ gọalọ daho na adà pipli tọn ehe gbọn?
17 To Corée pipli ogbè tọn devo yin alọgọna. Owhe 1997 mọ plidopọ agbegbe tọn tintan to ogbè ohia yí do dọho omẹ Corée tọn lẹ tọn mẹ. Agun ogbè ohia yí do dọho tọn 15 wẹ tin to Corée po wẹnlatọ 543 lẹ po, ṣigba gbẹtọ 1 174 lẹ wẹ yì plidopọ agbegbe lọ, bọ omẹ 21 yin bibaptizi. Nado gọalọna tókunọ he ma sọgan mọnukunnujẹ hogbe didọ po kinkan lẹ po mẹ po awubibọ po lẹ, owe lẹ to yinyin awuwlena do zomọ video tọn ji to ogbè ohia tọn voovo 13 lẹ mẹ. Gbọnmọ dali, tókunọ lẹ to yinyin alọgọna nado “hia” bo tlẹ plọn wẹndagbe lọ, po kọdetọn dagbe po. To États-Unis, to ojlẹ de mẹ wayi e nọ biọ owhe atọ́n na tókunọ de nado yinukọn jẹ obá baptẹm tọn mẹ. Todin, po sọha video lẹ tọn he tin to aimẹ to Ogbè Ohia Yí do Dọho Amelika Tọn mẹ po, na tókunọ delẹ, enẹ ko yin didepo wá nudi owhe dopo.
‘Gbigbọṣi Kẹkẹ lọ Mẹ’
18. To kosọdudu hẹ Jehonadabi godo, etẹwẹ Jehu jẹ wiwà ji?
18 Yigodo jẹ owhe 905 J.W.M., to yinyin awukọndopọ hẹ gbọn Jehonadabi dali godo, Jehu jẹ sinsẹ̀n-bibasi lalo vasudo ji. E basi oylọ na Baali sẹ̀ntọ lẹpo dọmọ: “Mì klan opli ayidego de do wiwe na Baali.” Enẹgodo e domẹhlan gbọn aigba lọ blebu ji nado hẹn ẹn diun dọ sinsẹ̀n-basitọ Baali tọn depope mayin pipò dai gba. Dile gbẹtọgun lẹ wọ̀ biọ tẹmpli daho yẹwhe lalo tọn lọ mẹ, sọwhiwhe yin yiyizan dọ sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ depope matin to finẹ gba. To godo mẹ, Jehu po awhànpa etọn po gbidi sinsẹ̀n-basitọ Baali tọn lẹ. “Le wẹ Jehu và Baali do sọn Islaeli mẹ.”—2 Ahọlu lẹ 10:20-28.
19. To pọndohlan nuhe tin to nukọn ja na gbẹtọvi lẹ tọn mẹ, gbigbọ tẹwẹ mí dona dohia, podọ azọ́n tẹ mẹ wẹ mí dona yí vivẹnu vẹkuvẹku do hẹn alọnu ján te?
19 Egbehe, whẹdida godo tọn na sinsẹ̀n lalo lẹpo tin to yakẹ. Klistiani lẹ to anademẹ angẹli lẹ tọn glọ to wẹndagbe lọ lá hlan gbẹtọvi lẹpo, bo to tulina yé nado dibusi Jiwheyẹwhe podọ nado klan yede sẹ̀ sọn sinsẹ̀n lalo go. (Osọhia 14:6-8; 18:2, 4) Homẹmimiọnnọ lẹ yin tulina nado jó yede na Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn to Ahọlu zedo Ofìn ji Jehovah tọn glọ, yèdọ Jesu Klisti. (Osọhia 12:10) To ojlẹ awuvivi tọn ehe mẹ, mí ma dona dike na zohunhun mítọn ni miọn gba dile mí nọte majogbe na sinsẹ̀n-bibasi nugbo.
20. Etẹwẹ hiẹ na magbe nado wà to owhe sinsẹ̀nzọn 1998 tọn whenu?
20 To ojlẹ de mẹ, whenuena Davidi tin to kọgbidinamẹnu daho glọ, e hodẹ̀ dọmọ: “Ayiha ṣie ko wleawu, Jiwheyẹwhe E, ayiha ṣie ko wleawu: Yẹn na jihàn, mọwẹ, yẹn na jihàn pipà lẹ. Yẹn na pà we, OKLUNỌ E, to gbẹtọ lẹ ṣẹnṣẹn.” (Psalm 57:7, 9) Na míwlẹ lọsu ni gbọṣi tenọgli mẹ. To owhe sinsẹ̀nzọn 1997 tọn whenu, mahopọnna awusinyẹnnamẹnu susu lẹ, awhágbe pipà tọn de yin zize daga hlan gigo Jehovah Jiwheyẹwhe tọn. Na awhá mọnkọtọn de, yèdọ yiaga hugan mọ, ni yin sisè to owhe sinsẹ̀nzọn tọn he to yìyì lọ mẹ. Podọ na ehe ni yin nugbo mahopọnna nuhe Satani sọgan tẹnpọn nado wà nado hẹn mí gbọjọ kavi diọnukunsọ mí. Gbọnmọ dali, mí na dohia dọ ahun mítọn yin jijlọ hẹ ahun Jehu Daho lọ, yèdọ Jesu Klisti tọn, podọ mí na yigbe po alindọn mítọn lẹpo po hlan tudohomẹnamẹ gbọdo lọ dọmọ: “Mì yin homẹhunnọ to OKLUNỌ mẹ, bo to ayajẹ, mì dódónọ emi: Bosọ nọ yí ayajijẹ do jihàn, mì he yin tenọglinọ to ayiha mẹ lẹpo.”—Psalm 32:11.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
● Diọdo tẹlẹ wẹ wá aimẹ to Islaeli to owhe 905 J.W.M.?
● Mẹnu wẹ yin Jehu egbezangbe tọn, podọ nawẹ “gbẹtọ susugege” lọ ko dohia dọ ‘ahun yetọn yin jijlọ’ po ahun etọn po gbọn?
● Sọha nulinlẹn tọn tẹ sọn linlin owhe tọn mẹ wẹ do zohunhun he Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ dohia to owhe sinsẹ̀nzọn 1997 tọn mẹ hia?
● Mahopọnna nudepope he Satani sọgan wà sọta mí, gbigbọ tẹwẹ mí na dohia to owhe sinsẹ̀nzọn 1998 tọn whenu?
[Apotin on page 26-29]
LINLIN OWHE SINSẸ̀NZỌN 1997 TỌN HEYIN KUNNUDETỌ JEHOVAH TỌN LẸ TỌN LẸDO AIHỌN PÉ
(Nado mọ yẹdide lọ ganji, pọ́n zinjẹgbonu lọ mẹ)
[Yẹdide to weda 23]
Sọha sẹhundaga mẹhe wá Oflin lọ tẹnmẹ lẹ tọn do nukundido dagbe hia na jideji sọgodo tọn
[Yẹdide to weda 24]
Dile Jehonadabi nọgodona Jehu do, mọwẹ “gbẹtọ susugege” lọ to egbehe nọ nọgodona Jehu Daho lọ, yèdọ Jesu Klisti, po mẹmẹsunnu yiamisisadode etọn lẹ po do