Nujinọtedo Mẹnu Tọn Go Wẹ Hiẹ Sọgan Dejido?
Mẹhe dla Aflika pọ́n to tintan whenu de yin whinwhàn nado mọ dawe de he ṣite gún-ún to aliho pá. E doayi e go dọ to nukunwhiwhe kleun delẹ godo, dawe lọ nọ sẹtẹn klikun yì apadopo dile e gbẹ́ pò to ote gún-ún. To godo mẹ kẹdẹ wẹ dlapọn basitọ lọ wá yọ́n nuhewutu dawe lọ nọ sẹtẹn do mọ. Na taun tọn, e to tintẹnpọn nado nọ yẹtẹn dòtin alokan tọn de glọ wẹ. Oyẹ̀ lọ to tẹnsẹ vudevude dile owhè lọ lọsu to tẹnsẹ.
TAIDI yẹtẹn he owhè detọ́n enẹ, nuyiwa po nujinọtedo gbẹtọvi tọn lẹ po nọ to tẹnsẹ bo nọ to didiọ tẹgbẹ̀. To vogbingbọn mẹ, Jehovah Jiwheyẹwhe ‘Otọ́ hinhọ́n olọn mẹ tọn lẹ tọn,’ ma nọ diọ gba. Devi Jakobu wlan dọ, “mẹhe dè didiọ de ma te, kavi oyẹ̀ lilẹpe tọn.” (Jakobu 1:17) Yẹwhegán Heblu tọn Malaki basi kandai nulila Jiwheyẹwhe lọsu titi tọn dọmọ: ‘Yẹn wẹ Jehovah, yẹn ma ko diọ gba.’ (Malaki 3:6) Hlan akọta Islaeli tọn to azán Isaia tọn lẹ gbè, Jiwheyẹwhe dọmọ: “Yèdọ kaka jẹ yọnho mìtọn mẹ yẹn lọ wẹ; yèdọ kaka jẹ owhà mẹ wẹ yẹn na ze mì: yẹn ko basi i.” (Isaia 46:4) Enẹwutu, jujuyi ojlẹ tọn ma nọ diọ jidide he mí sọgan tindo to opagbe Ganhunupotọ lọ tọn lẹ mẹ gba.
Nuplọnmẹ de sọn Osẹ́n Mose Tọn Mẹ
Kẹdẹdile opagbe Jehovah tọn lẹ sọgan yin jidedego bo masọ nọ diọ do, mọwẹ nujinọtedo dagbe po oylan po tọn etọn lẹ yin do niyẹn. Be hiẹ na dejido ajọwatọ de he nọ yí ojlẹnu voovo awe zan, he dopo poun wẹ sọgbe go ya? Na jide tọn lala. Mọdopolọ, “ojlẹnu oklọ tọn de osùnú de wẹ na OKLUNỌ: ṣigba nujlẹnu nugbo tọn de wẹ homẹhunhun etọn.” (Howhinwhẹn lẹ 11:1; 20:10) To Osẹ́n he e na Islaelivi lẹ mẹ, Jehovah yí gbedide ehe dogọ dọmọ: “Mìwlẹ ma na wà mawadodo de to whẹdida mẹ gba, to avọjlẹpo mẹ, to ojlẹgàn mẹ, kavi to nujlẹnu mẹ. Ojlẹnu dodo tọn lẹ, ojlẹgàn dodo tọn lẹ, efa dodo tọn de, po hinni dodo tọn de po, wẹ mì na tindo: yẹn wẹ OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe mìtọn, he hẹn mì jẹgbonu sọn aigba Egipti tọn lọ mẹ.”—Levitiku 19:35, 36.
Tonusisena gbedide enẹ hẹn nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn po alemọyi agbasanu tọn susu po wá na Islaelivi lẹ. Mọdopolọ, titẹdo nujinọtedo he ma nọ diọ Jehovah tọn lẹ go, e mayin to ojlẹgàn lẹ po nujlẹnu lẹ po kẹdẹ mẹ gba ṣigba to ninọmẹ gbẹzan tọn lẹpo mẹ, nọ dekọtọn do dona lẹ mẹ na sinsẹ̀n-basitọ he dotudo ewọ go lẹ. Jiwheyẹwhe lá dọmọ: “Yẹn wẹ OKLUNỌ Jiwheyẹwhe towe, he plọn we na ale, he plan we gbọ̀n aliho he ji hiẹ na gbọ̀n.”—Isaia 48:17.
Etẹwutu Nujinọtedo lẹ to Doyi to Egbehe?
Biblu do whẹwhinwhẹ́n he wutu nujinọtedo lẹ to doyi to egbehe hia. Owe godo tọn Biblu tọn, yèdọ Osọhia, basi zẹẹmẹ awhàn de he tin to olọn mẹ tọn, he kọdetọn etọn ko yinuwado gbẹtọvi lẹ ji kakajẹ egbehe. Apọsteli Johanu wlan dọmọ: “Awhàn de sọ tin to olọn mẹ: Mikaẹli po angẹli etọn lẹ po to avùnho hẹ dlagọni lọ; dlagọni lọ sọ to avùnho po angẹli etọn lẹ po, yé masọ gbawhàn; mọ otẹn masọ tin na yé to olọn mẹ ba. Yè sọ yàn dlagọni daho lọ jẹgbonu, odàn hoho lọ, he yè nọ ylọ Lẹgba, podọ Satani, he nọ to aihọn lẹpo klọ: yè yàn ẹn dlan aigba ji, bosọ yàn angẹli etọn lẹ jẹgbonu po e po.”—Osọhia 12:7-9.
Etẹwẹ yin nugandomẹgo afọdopolọji tọn awhàn enẹ tọn? Johanu zindonukọn dọmọ: “Enẹwutu mì to ayajẹ, mì olọn lẹ emi, po mì he nọnọ̀ yé mẹ lẹ po. Dindọ̀n hlan aihọnmẹnu lẹ, podọ hlan yé he tin to ohù mẹ lẹ, na Lẹgba lọ ko jẹte wá mì dè, po homẹgble daho po wutu, na e yọnẹn dọ whenu gli de wẹ e tindo.”—Osọhia 12:12.
“Dindọ̀n hlan aigba” wá to whenuena Wẹkẹ Whàn I gbajẹgbonu to 1914 bo hẹn opodo wá na ojlẹ nujinọtedo he gbọnvo tlala na enẹ he tin to egbehe lẹ tọn lẹ. “Awhàn Daho 1914-18 tọn taidi aigba-kló gbọgbé de he klan ojlẹ enẹ sọn ojlẹ mítọn go,” wẹ whenuho-kàntọ Barbara Tuchman dọ. “To ogbẹ̀ susu sọmọ he sọgan ko yọn-na-yizan bo dè sinsẹ́n tọ́n lẹ vivasudo to owhe he bọdego lẹ mẹ, to nuyise lẹ vivasudo mẹ, linlẹn lẹ didiọ mẹ, po numọtolanmẹ flumẹjijẹ tọn he ma sọgan yin didesẹ po mẹ, e wleawuna kinklan to agbasa-liho podọ to apọ̀nmẹ to ojlẹ he jẹnukọnna Awhàn Daho lọ po dehe bọdego lọ po ṣẹnṣẹn.” Whenuho-kàntọ devo heyin Eric Hobsbawm kọngbedopọ dọmọ: “Sọn 1914 gbọ́n, doyiyi ayidego tọn de ko tin sọn nujinọtedo he nọ yin pinpọnhlan dai taidi dehe sọgbe to otò he hunnukun lẹ mẹ kọ̀n . . . E ma bọawu nado mọnukunnujẹ obá he mẹ, doyiyi niyaniya awubla tọn jẹ nuhe tọgbo owhe kanweko-fọtọ̀n-nukun-ẹnẹtọ mítọn lẹ na ko ylọ dọ nujinọtedo nukunmahun tọn lẹ kọ̀n gba.”
To owe etọn Humanity—A Moral History of the Twentieth Century mẹ, wekantọ Jonathan Glover dọmọ: “Adà tangan ojlẹ mítọn tọn dopo wẹ osẹ́n walọ dagbe tọn he to bubusẹ.” Dile etlẹ tindo ayihaawe gando osẹ́n walọ dagbe tọn go sọn asisa gbonu tọn de mẹ na doyiyi sinsẹ̀n tọn to aigba Whèyihọ-waji tọn lẹ ji do sọ, e na avase dọmọ: “Mí mẹhe ma yise to osẹ́n walọ dagbe sinsẹ̀n tọn mẹ lẹ dona gbẹsọ yin ahunmẹduna gbọn bubusẹ etọn dali.”
Jimadedomẹgo egbezangbe tọn—vlavo to ajọwiwa, tonudidọ, kavi sinsẹ̀n mẹ kavi etlẹ yin to haṣinṣan mẹdetiti tọn kavi whẹndo tọn mẹ—po kọdetọn ylankan lẹ po yin apadewhe tito ylankan Lẹgba tọn nado hẹn dindọ̀n wá mẹhe tin to aigba ji lẹ ji. Satani ko magbe nado fùnawhàn etọn jẹ vivọnu bosọ magbe nado hẹn mẹhe to vivẹnudo nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ jai hẹ ede.—Osọhia 12:17.
Be aliho de tin, yèdọ pọngbọ de sọn jimadedomẹgo he gbayipe lẹ mẹ ya? Apọsteli Pita gblọn dọmọ: “Di opagbe [Jiwheyẹwhe tọn], míwlẹ to nukundo olọn yọyọ lẹ, po aigba yọyọ de po, ofi he dodo nọ nọ̀.” (2 Pita 3:13) Mí sọgan dejido opagbe enẹ go na e mayin dọ Jiwheyẹwhe tindo huhlọn nado hẹn lẹndai etọn di kẹdẹ wẹ gba ṣigba e sọ namẹ nujikudo dọ e na yin hinhẹndi. Jehovah lá gando ‘ohó depope he jẹgbonu sọn onú etọn mẹ’ go dọmọ: “E ma na lẹgọ wá dè e agbá, ṣigba e na dotana nuhe mẹ yẹn do e hlan te.” Opagbe he go yè sọgan dejido de na nugbo tọn!—Isaia 55:11; Osọhia 21:4, 5.
Gbẹninọ Sọgbe hẹ Nujinọtedo Jiwheyẹwhe Tọn Lẹ
To aihọn de he mẹ nujinọtedo lẹ ma nọ nọ̀ onù dopo ji bosọ to doyi te, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ dovivẹnu nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo walọyizan tọn he Biblu zedai. Taidi kọdetọn de, yé gbọnvo na omẹ susugege lẹ, podọ ehe ko nọ saba dọ̀n ayidonugo—po vlẹko—mẹdevo lẹ po tọn.
To plidopọ agbegbe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de ji to Londre, linlin-kàntọ televiziọn tọn de kanse hoyidọtọ de eyin Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin Klistiani lẹ nugbonugbo. E gblọn dọmọ: “Mọwẹ, e yinmọ na taun tọn na Jesu wẹ yin apajlẹnọ mítọn wutu. Ṣejannabi susu wẹ tin to aihọn mẹ, podọ míwlẹ nọ ze ayidonugo do Jesu Klisti ji taidi aliho lọ, nugbo, po ogbẹ̀ po. Mí yise dọ Visunnu Jiwheyẹwhe tọn wẹ ewọ yin, e mayin apadewhe Atọ̀n-to-dopomẹ tọn de gba, enẹwutu nukunnumọjẹnumẹ Biblu tọn mítọn gbọnvo na enẹ heyin sinsẹ̀n he hẹnai lẹ tọn.”
To whenuena hokansemẹ lọ yin didohia to televiziọn BBC tọn ji, linlin-kàntọ lọ dotana tito-to-whinnu lọ gbọn didọ dali dọmọ: “Yẹn ko plọn nususu dogọ gando nuhewutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ to ohọ̀n mítọn lẹ húhú go. Podọ yẹn ma lẹndọ yẹn ko mọ gbẹtọ 25 000 he doaṣọ ganji bosọ jọmẹ tlala sọmọ lẹpo pli dopọ to nọtẹn dopo mẹ to ojlẹ dopolọ mẹ pọ́n gba.” Na nugbo tọn kunnudide dagbe taun sọn gbonutọ ayidonugotọ de dè na nuyọnẹn he tin to tonusisena nujinọtedo he ma nọ diọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ wẹ ehe yin!
Dile mẹdelẹ tlẹ sọgan jẹagọdo linlẹn gbẹninọ sọgbe hẹ nujinọtedo he mẹdevo zedai lẹ do sọ, mí na tuli we nado pọ́n Biblu towe mẹ bo plọn nuhe yin nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Ṣigba ma tindo pekọ to dodinnanu he ma siso de mẹ poun blo. Hodo tudohomẹnamẹ apọsteli Paulu tọn dọmọ: “Mì yin mẹkọndopọ hlan aihọn he blo; ṣigba mì ni yin mẹdiọadana gbọn hinhẹnjẹ yọyọ ayiha mìtọn tọn dali, na mì nido mọdona nuhe ojlo Jiwheyẹwhe tọn he yọ́n, alọkẹyi, bo sọ sọgbe nẹ yin.” (Lomunu lẹ 12:2) Dla Plitẹnhọ Ahọluduta tọn he tin to lẹdo towe mẹ pọ́n, bo jẹakọhẹ Kunnudetọ he tin to finẹ lẹ. Hiẹ na mọdọ yé yin gbẹtọ tata he ze jidide yetọn do opagbe Biblu tọn lẹ mẹ podọ dọ yé nọ do jidide to Jiwheyẹwhe mẹ yetọn hia gbọn tintẹnpọn nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo etọn lẹ dali.
Titẹdo nujinọtedo he ma nọ diọ he yè sọgan dejidego Jiwheyẹwhe tọn lẹ go to gbẹzan mẹdetiti tọn towe mẹ na hẹn dona lẹ wá na we na jide tọn. Setonuna oylọ-basinamẹ Jiwheyẹwhe lọsu titi tọn dọmọ: “E yindọ hiẹ ko dotoai hlan osẹ́n ṣie! whenẹnu wẹ jijọho towe do ko taidi otọ̀, dodo towe di agbówhẹn ohù tọn.”—Isaia 48:18.
[Yẹdide to weda 5]
To egbehe, jimadedomẹgo tin to ajọwiwa, tonudidọ, sinsẹ̀n, po haṣinṣan whẹndo tọn lẹ po mẹ