Mì Tindo Mahẹ to Ayajẹ Nunamẹ Tọn Mẹ!
“Nado namẹ do [ayajẹ] hú nado mọyi.”—OWALỌ LẸ 20:35.
1. Nawẹ Jehovah basi dohia ayajẹ nunamẹ tọn gbọn?
AYAJẸ he nọ wá sọn nugbo lọ yinyọnẹn mẹ po dona he nọ dekọtọn lẹ po yin nunina họakuẹ lẹ sọn Jiwheyẹwhe dè. Mẹhe wá yọ́n Jehovah lẹ tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado jaya. Ṣigba dile etlẹ yindọ ayajẹ tin to nunina de mimọyi mẹ, ayajẹ sọ tin to ninamẹ mẹ ga. Jehovah wẹ yin Nunamẹtọ “nunina dagbedagbe po nunina he sọgbe lẹpo po” tọn, podọ ewọ yin ‘Jiwheyẹwhe ayajẹnọ.’ (Jakobu 1:17; 1 Timoti 1:11) E nọ na nuplọnmẹ dagbe mẹhe dotoai lẹpo, bosọ nọ hùnhomẹ to tonusise mẹhe e plọn lẹ tọn mẹ, kẹdẹdile mẹjitọ lẹ nọ jaya to whenuena ovi yetọn kẹalọyi ayinamẹ owanyi tọn do.—Howhinwhẹn lẹ 27:11.
2. (a) Etẹwẹ Jesu dọ gando nunamẹ go? (b) Ayajẹ tẹwẹ mí nọ mọyi to whenuena mí plọn nugbo Biblu tọn mẹdevo lẹ?
2 Mọdopolọ, to whenuena Jesu tin to aigba ji e jaya nado mọ dọ gbẹtọ lẹ kẹalọyi nuplọnmẹ etọn po nujikudo po. Apọsteli Paulu yihodọ sọn ohó Jesu tọn mẹ dọmọ: “Nado namẹ do [ayajẹ] hú nado mọyi.” (Owalọ lẹ 20:35) Ayajẹ he mí nọ mọyi to whenuena mí plọn mẹdevo lẹ nugbo Biblu tọn mayin pekọ he mí nọ tindo dọ mẹde kẹalọyi nuyise sinsẹ̀n tọn mítọn lẹ poun tọn gba. Hú enẹ, e yin ayajẹ na yinyọnẹn dọ mí to onú titengbe podọ nuhọakuẹ dẹn-to-aimẹ de namẹ. Gbọn nunamẹ to gbigbọ-liho dali, mí sọgan gọalọna gbẹtọ lẹ nado mọaleyi todin podọ kakadoi.—1 Timoti 4:8.
Nunamẹ Nọ Hẹn Ayajẹ Wá
3. (a) Nawẹ apọsteli Paulu po Johanu po do ayajẹ yetọn to alọgigọna mẹdevo lẹ to gbigbọ-liho hia gbọn? (b) Naegbọn nugbo Biblu tọn didó do ovi mítọn lẹ mẹ yin dohia owanyi tọn?
3 Mọwẹ, kẹdẹdile Jehovah po Jesu po nọ jaya to nunina gbigbọmẹ tọn lẹ ninamẹ mẹ do, Klistiani lẹ lọsu nọ wàmọ ga. Apọsteli Paulu yin ayajẹnọ nado yọnẹn dọ emi ko gọalọna mẹdevo lẹ nado plọn nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn. E wlan hlan agun he tin to Tẹsalonika dọmọ: “Etẹwẹ todido mítọn, kavi ayajijẹ mítọn, kavi jẹgbákún gigo dido tọn? Be yèdọ e ma yin mì wẹ, to Jesu Klisti Oklunọ mítọn nukọn to gigọwa etọn whenu? Na mìwlẹ wẹ gigo po ayajijẹ mítọn po.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:19, 20) To aliho mọnkọtọn mẹ apọsteli Johanu, to alọdindlẹndo ovi gbigbọmẹ tọn etọn lẹ mẹ, wlan dọmọ: “Yẹn ma tindo ayajẹ daho de hú ehe gba, dọ yẹn ni to sisè dọ ovi ṣie lẹ to zọnlinzin to nugbo mẹ.” (3 Johanu 4) Lẹnnupọndo ayajẹ he tin to alọgigọna ovi mítọn titi lẹ nado lẹzun ovi gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ ji! Nukunpipedo ovi lẹ go whẹ́n to ‘anademẹ apọ̀nmẹ po hokọnamẹ Jehovah tọn po mẹ’ yin dohia owanyi tọn to adà mẹjitọ lẹ tọn mẹ. (Efesunu lẹ 6:4) Gbọnmọ dali mẹjitọ lẹ nọ dohia dọ yé yin ahunmẹduna dogbọn dagbemẹ-ninọ mavọmavọ jọja yetọn lẹ tọn dali. Mẹjitọ lẹ nọ tindo numimọ ayajẹ po pekọ daho tlala po tọn to whenuena ovi lẹ kẹalọyi.
4. Numimọ tẹwẹ do ayajẹ he nọ wá sọn nunamẹ gbigbọmẹ tọn mẹ hia?
4 Dell yin gbehosọnalitọ whenu-gigọ́ tọn de bosọ tindo ovi atọ́n. E dọmọ: “Yẹn sọgan mọnukunnujẹ numọtolanmẹ he to godo na ohó Johanu tọn lẹ mẹ hezeheze na yẹn gọna pẹdido dọ ẹnẹ to ovi ṣie lẹ mẹ to ‘zọnlinzin to nugbo mẹ.’ Yẹn yọnẹn dọ e nọ hẹn gbégbigbò po gigo po wá na Jehovah to whenuena whẹndo lẹ kọndopọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ, enẹwutu yẹn tindo pekọ tlala to mimọ dona etọn do vivẹnudido ṣie nado zín nugbo lọ do ovi ṣie lẹ mẹ ji. Nukundido whanpẹnọ heyin ogbẹ̀ madopodo to Paladisi mẹ hẹ whẹndo ṣie hẹn todido gọ́ ahun ṣie mẹ bosọ whàn mi nado doakọnnanu mahopọnna awusinyẹnnamẹnu po aliglọnnamẹnu lẹ po.” E blawu dọ, dopo to viyọnnu Dell tọn lẹ mẹ yin didesẹ sọn agun mẹ na afọdidona aliho gbẹzan tọn he ma sọgbe hẹ Klistiani. Ṣogan, Dell nọ wazọ́n sinsinyẹn nado hẹn walọyizan nujikudo tọn de go. “Yẹn tindo todido dọ viyọnnu ṣie na yí whiwhẹ po ahundopo po do lẹkọwa Jehovah dè to gbèdopo,” wẹ ewọ dọ. “Ṣigba yẹn dopẹ́ na Jiwheyẹwhe dọ suhugan ovi ṣie lẹ tọn zindonukọn nado to sinsẹ̀n ẹn po nugbonọ-yinyin po. Ayajẹ he yẹn tindo ko yin asisa nujọnu huhlọn tọn de na mi.”—Nẹhemia 8:10.
Họntọnjiji Kakadoi
5. Dile mí to mídelẹ yizan to azọ́n gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn mẹ, etẹ yinyọnẹn wẹ na na mí pekọ?
5 Jesu degbena hodotọ etọn lẹ nado hẹn gbẹtọ lẹ zun devi Klistiani bosọ plọn yé gando Jehovah po nubiọtomẹsi etọn lẹ po go. (Matiu 28:19, 20) Jehovah po Jesu po ko gbọn ṣejannabi matindo dali gọalọna gbẹtọ lẹ nado plọn aliho nugbo tọn lọ. Enẹwutu dile mí to mídelẹ yizan to azọ́n gbẹtọ lẹ hinhẹn zun devi tọn lọ mẹ, mí tindo pekọ yinyọnẹn dọ mí to apajlẹ Jehovah po Jesu tọn po hodo, dile Klistiani fliflimẹ tọn lẹ wà do. (1 Kọlintinu lẹ 11:1) To whenuena mí gbọnmọ dali kọngbedopọ hẹ Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ po Visunnu yiwanna etọn po, ogbẹ̀ mítọn nọ tindo zẹẹmẹ nujọnu tọn. Dona nankọtọn die e yin nado yin hihia dogọ ‘azọ́nwatọgbẹ́’ Jiwheyẹwhe tọn lẹ! (1 Kọlintinu lẹ 3:9) Podọ be e mayin awuvivinu wẹ e yin dọ angẹli lẹ lọsu tlẹ nọ tindo mahẹ to nuwiwa yẹwhehodidọ wẹndagbe lọ tọn mẹ ya?—Osọhia 14:6, 7.
6. Dile mí to mahẹ tindo to nunamẹ gbigbọmẹ tọn mẹ, mẹnu lẹ wẹ na lẹzun họntọn mítọn lẹ?
6 Na nugbo tọn, gbọn mahẹ tintindo to azọ́n nunamẹ gbigbọmẹ tọn ehe mẹ dali, e mayin azọ́nwatọgbẹ́ Jiwheyẹwhe tọn kẹdẹ wẹ mí sọgan lẹzun gba—ṣigba mí sọgan biọ họntọnjiji madopodo de mẹ hẹ ẹ ga. Na yise etọn wutu, Ablaham yin yiylọdọ họntọn Jehovah tọn. (Jakobu 2:23) Dile mí to kanván nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn, mí lọsu sọgan lẹzun họntọn Jiwheyẹwhe tọn ga. Eyin mí wàmọ, mí lọsu na lẹzun họntọn Jesu tọn. E dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Yẹn ylọ mì họntọn, na nuhe yẹn ko sè sọn Otọ́ ṣie dè lẹpo, yẹn ko hẹn zun yinyọnẹn hlan mì.” (Johanu 15:15) Mẹsusu nọ jaya nado yin pinpọnhlan taidi họntọn mẹhe diyin kavi ogán lẹ tọn, ṣigba míwlẹ sọgan yin pinpọnhlan taidi họntọn omẹ awe he klohugan to wẹkẹ lẹpo mẹ tọn!
7. (a) Nawẹ yọnnu de jihọntọn nujọnu tọn de gbọn? (b) Be hiẹ ko tindo numimọ mọnkọtọn de ya?
7 Humọ, to whenuena mí gọalọna gbẹtọ lẹ nado wá yọ́n Jiwheyẹwhe, yé nọ lẹzun họntọn mítọn lẹ ga, bo nọ hẹn ayajẹ vonọtaun wá na mí. Joan, he nọ nọ̀ États-Unis, jẹ Biblu plọn ji hẹ yọnnu de he nọ yin Thelma. Dile etlẹ yindọ Thelma pehẹ nukundiọsọmẹ whẹndo tọn na oplọn etọn wutu, e sinyẹnlin bosọ yin bibaptizi to owhe dopo godo. Joan wlan dọmọ: “Gbẹdido mítọn ma doalọte to finẹ gba; kakatimọ, e dekọtọn do họntọnjiji de mẹ he ko dẹn-to-aimẹ na nudi owhe 35 todin. Mí ko nọ saba yì lizọnyizọn lọ mẹ podọ yì plidopọ lẹ dopọ. To agọgbọnẹnmẹ, yẹn sẹtẹn yì owhé yọyọ he dẹn na kilomẹtlu 800 de gbè. Ṣigba Thelma zindonukọn nado to wekanhlanmẹ owanyinọ po homẹmiọnnamẹ hugan tọn lẹ po dohlan mi, bo nọ dọna mi dọ emi nọ lẹnnupọndo oji e sisosiso bosọ nọ dopẹ́ na mi na họntọn po apajlẹ de po yinyin na ẹn gọna nugbo lọ pinplọn ẹn sọn Biblu mẹ. Họntọn vivẹ́ gọna dehe sẹpọmẹ mọnkọtọn tintindo yin ahọsumẹ jiawu de na vivẹnu he yẹn do nado gọalọna ẹn nado plọnnu dogbọn Jehovah dali.”
8. Walọyizan nujikudo tọn tẹwẹ na gọalọna mí to lizọnyizọn lọ mẹ?
8 Nukundido nado mọ mẹhe na jlo nado plọn nugbo lọ sọgan gọalọna mí nado doakọnnanu yèdọ e yin susu mẹhe mí nọ pé lẹ tlẹ tindo ojlo vude kavi ma nọ tindo ojlo depope to Ohó Jehovah tọn mẹ. Ojlo matindo mọnkọtọn sọgan ze avùnnukundiọsọmẹ de donukọn na yise po akọ́ndonanu mítọn po. Ṣogan, walọyizan nujikudo tọn na gọalọna mí. Fausto, he tọ́nsọn Guatemala, dọmọ: “To whenuena yẹn dekunnu na mẹdevo lẹ, yẹn nọ lẹnnupọndo lehe e na jiawu sọ eyin mẹhe yẹn to hodọ hẹ wá lẹzun mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu gbigbọmẹ tọn de. Yẹn nọ lẹnnupọn dọ e whè gbau dopo to mẹhe yẹn na dukosọ hẹ lẹ mẹ sọgan kẹalọyi nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn to godo mẹ. Linlẹn enẹ nọ gọalọna mi nado zindonukọn bosọ nọ hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá na mi.”
Adọkun lẹ Zizewhla do Olọn Mẹ
9. Etẹwẹ Jesu dọ gando adọkun to olọn mẹ go, podọ etẹwẹ mí sọgan plọn sọn ehe mẹ?
9 Gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi, vlavo ovi mítọn lẹ kavi mẹdevo lẹ, ma nọ saba bọawu gba. E sọgan biọ whenu, homẹfa, po linsinsinyẹn po. Nalete, flin dọ mẹsusu to jijlo nado wazọ́n sinsinyẹn nado sọgan bẹ nutindo agbasa tọn susugege sẹdo, yèdọ nuhe ma nọ saba hẹn ayajẹ wá na yé bo ma nọ dẹn-to-aimẹ kakadoi lẹ. Jesu dọna todoaitọ etọn lẹ dọ e pọnte nado wazọ́n na onú gbigbọmẹ tọn lẹ. E dọmọ: “Mì bẹ adọkunnu pli na mìde to aigba ji blo, fie owán po okọ́ po nọ hẹn ẹn gble te, podọ fie ajotọ lẹ nọ gboado bo fìnnú te: ṣigba mì bẹ adọkunnu pli na mìde to olọn mẹ, fie na owán kavi okọ́ ma nọ hẹn ẹn gble te, podọ fie ajotọ lẹ ma nọ gboado bosọ fìnnú te.” (Matiu 6:19, 20) Gbọn afọdidona yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ dali—he bẹ mahẹ tintindo to azọ́n nujọnu tọn lọ mẹ heyin gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi hẹn—mí sọgan tindo pekọ yinyọnẹn dọ mí to ojlo Jiwheyẹwhe tọn wà bọ ewọ nasọ suahọ mí. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma yin mawadodonọ nado wọn azọ́n mìtọn po tukla owanyi mìtọn tọn po, he mì ko sọhia gbọn oyín etọn dali.”—Heblu lẹ 6:10.
10. (a) Naegbọn Jesu tindo adọkun gbigbọmẹ tọn? (b) Nawẹ Jesu ze ede jo gbọn, podọ alemọyi daho tẹwẹ ehe hẹnwa na mẹdevo lẹ?
10 Eyin mí wazọ́n po sọwhiwhe po nado hẹn gbẹtọ lẹ zun devi, mí nọ whlá ‘adọkun do olọn mẹ’ na mídelẹ, to kọndopọmẹ hẹ nuhe Jesu dọ. Ehe nọ hẹn ayajẹ mimọyi tọn wá na míwlẹ. Eyin mí gbọn ṣejannabi matindo dali namẹ, mí nọ hẹn míde zun adọkunnọ to godo mẹ. Jesu lọsu ko sẹ̀n Jehovah po nugbonọ-yinyin po na owhe liva susu lẹ. Lẹnnupọndo adọkun he e na ko bẹpli to olọn mẹ lẹ ji! Etomọṣo, Jesu ma dín ojlo edetiti tọn gba. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: ‘Jesu jo ede na ylando mítọn, na ewọ nido whlẹn mí sọn titonu ylankan aihọn dinvie tọn mẹ, kẹdẹdi ojlo Jiwheyẹwhe Otọ́ mítọn tọn.’ (Galatianu lẹ 1:4) E mayin dọ Jesu gbọn ṣejannabi matindo dali na ede to lizọnyizọn etọn mẹ kẹdẹ wẹ gba ṣigba e na ogbẹ̀ edetiti tọn taidi ofligọ de na mẹdevo lẹ nido sọgan tindo dotẹnmẹ hundote lọ nado whlá adọkun lẹ do olọn mẹ.
11. Naegbọn nunina gbigbọmẹ tọn do pọnte hugan agbasanu lẹ tọn?
11 Gbọn nupinplọn gbẹtọ lẹ gando Jiwheyẹwhe go, mí nọ gọalọna yé nado mọ lehe yélọsu sọgan whlá adọkun gbigbọmẹ tọn he ma nọ gble lẹ do. Nunamẹ he klohugan ehe tẹwẹ hiẹ sọgan namẹ? Eyin hiẹ na alọkọ-gàn, gbẹduhun, kavi etlẹ yin owhé he vẹahi họntọn de, e yọnbasi dọ họntọn enẹ na dopẹ́ bosọ yin homẹhunnọ, podọ hiẹ na tindo ayajẹ nunamẹ tọn. Ṣigba etẹwẹ na yin ninọmẹ nunamẹ enẹ tọn to owhe 20 godo? To owhe 200 godo? To owhe 2 000 godo? To alọ devo mẹ, eyin hiẹ jo dewe nado gọalọna mẹde nado wá sẹ̀n Jehovah, ewọ sọgan mọaleyi sọn nunamẹ enẹ mẹ kakadoi.
Mẹhe Tindo Ojlo na Nugbo lẹ Dindinmọ
12. Nawẹ mẹsusu ko ze yede jo nado gọalọna mẹdevo to gbigbọ-liho gbọn?
12 Nado tindo mahẹ to ayajẹ nunamẹ gbigbọmẹ tọn mẹ, omẹ Jehovah tọn lẹ ko yì jẹ opodo aigba tọn. Fọtọ́n susu wẹ ko jo owhé po whẹndo po do nado kẹalọyi sinsẹ̀nzọn mẹdehlan tọn to aigba lẹ ji fie yé dona diọada sọgbe hẹ ogbè po aṣa yọyọ lẹ po te. Mẹdevo lẹ ko sẹtẹn yì awà devo lẹ ji to otò yetọn titi mẹ fie nuhudo lilatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ sù te. Etomọṣo mẹdevo lẹ ko plọn jonọgbè de, he hùn dotẹnmẹ yọyọ lẹ dote nado dọyẹwheho to lẹdo yélọsu titi tọn mẹ hlan mẹhe wá sawhé lẹ. Di apajlẹ, to whenuena e ko penukundo ovi awe he to sinsẹ̀nzọnwà todin to tatọ́-tẹnnọ aihọn tọn heyin Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn go whẹ́n godo, asu po asi po de to New Jersey, États-Unis, bẹ gbehosọnalitọ bibasi jẹeji bosọ plọn Chine-gbè. To nuhe hugan owhe atọ̀n gblamẹ, yé deanana plọnmẹ Biblu 74 hẹ Chine-gbèdotọ lẹ he nọ yì wehọmẹ daho he to yakẹ de. Be hiẹ penugo nado hẹn lizọnyizọn towe gblodeji to aliho delẹ mẹ na hiẹ nido sọgan mọ ayajẹ dogọ to azọ́n gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn lọ mẹ ya?
13. Etẹwẹ hiẹ sọgan wà eyin hiẹ jlo dọ lizọnyizọn towe ni dè sinsẹ́n tọ́n dogọ?
13 Vlavo hiẹ jlo nado deanana plọnmẹ Biblu dopo ṣigba bo ma ko penugo nado wàmọ gba. To otò delẹ mẹ e sinyẹnawu nado mọ jlodotọ lẹ. Vlavo mẹhe hiẹ nọ dukosọhẹ lẹ ma nọ tindo ojlo depope to Biblu mẹ. Eyin mọwẹ, vlavo hiẹ sọgan donu ojlo towe go dogọ to odẹ̀ mẹ, to yinyọnẹn mẹ dọ Jehovah po Jesu Klisti po tindo ojlo vẹkuvẹku to azọ́n lọ mẹ bo sọgan deanana hiẹ yì gbẹtọ taidi lẹngbọ de dè. Dín ayinamẹ lẹ sọn mẹhe tin to agun towe mẹ lẹ dè he ko tindo numimọ susu kavi mẹhe lizọnyizọn yetọn nọ de sinsẹ́n tọ́n tlala lẹ. Yí dagbenu azọ́nplọnmẹ po ayinamẹ he nọ yin ninamẹ to opli Klistiani tọn lẹ ji zan. Mọaleyi sọn ayinamẹ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po asi yetọn lẹ po tọn mẹ. Hú popolẹpo, ma gbọjọ gbede blo. Dawe nuyọnẹntọ lọ wlan dọmọ: “Donú towe to afọnnu-fuu, podọ to whèjai a hẹn alọ towe dote blo: na hiẹ ma yọ́n ehe na wà dagbe.” (Yẹwhehodọtọ 11:6) To ojlẹ dopolọ mẹ, flin dawe nugbonọ lẹ taidi Noa po Jẹlemia po. Dile etlẹ yindọ omẹ vude poun wẹ kẹalọyi yẹwhehodidọ yetọn, lizọnyizọn yetọn tindo kọdetọn dagbe. Hú popolẹpo, e hẹn homẹhun Jehovah.
Wiwà Nuhe Go Mì Pé Lẹpo
14. Nukun tẹwẹ Jehovah nọ yí do pọ́n mẹhe ko poyọnho to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ lẹ?
14 E sọgan yin dọ ninọmẹ towe lẹ ma na we dotẹnmẹ nado wà susu dile hiẹ na jlo to lizọnyizọn lọ mẹ do. Di apajlẹ, yọnhowhe sọgan hẹn nuhe hiẹ sọgan wà to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ tindo dogbó. Etomọṣo, flin nuhe dawe nuyọnẹntọ lọ wlan dọmọ: “Jẹgbákún gigo tọn wẹ ota owhànọ, eyin yè mọ ẹn to aliho dodo tọn ji.” (Howhinwhẹn lẹ 16:31) Hlan Jehovah, gbẹzan heyin yiyizan to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ yin whanpẹnọ. Humọ, Owe-wiwe dọmọ: “Yèdọ kakajẹ yọnho mìtọn mẹ yẹn [Jehovah] . . . wẹ; yèdọ kakajẹ owhà mẹ wẹ yẹn na ze mì: yẹn ko basi i, yẹn na sinyẹnlin, nugbo, yẹn na ze, bo nasọ whlẹngán.” (Isaia 46:4) Otọ́ owanyinọ olọn mẹ tọn mítọn dopagbe nado gọalọ bosọ nọgodona omẹ nugbonọ etọn lẹ.
15. Be hiẹ yise dọ Jehovah mọnukunnujẹ ninọmẹ towe lẹ mẹ ya? Etẹwutu?
15 Vlavo hiẹ to pipehẹ awutu, nukundiọsọmẹ sọn alọwlemẹ mayisenọ de dè, azọngban pinpẹ̀n whẹndo tọn lẹ, kavi nuhahun sinsinyẹn devo. Jehovah yọ́n dogbó po ninọmẹ mítọn lẹ po, podọ e yiwanna mí na vivẹnudido vẹkuvẹku mítọn nado sẹ̀n ẹn. Enẹ yin nugbo dile etlẹ yindọ nuhe mí wà sọgan whè hugan nuhe mẹdevo lẹ wà. (Galatianu lẹ 6:4) Jehovah yọnẹn dọ mapenọ wẹ mí yin, podọ e nọ yinuwa sọgbehẹ lẹnpọn dagbe to nuhe e nọ donukun to mí si mẹ. (Psalm 147:11) Eyin mí wà nuhe go mí pé lẹpo, mí sọgan tindo nujikudo dọ mí họakuẹ to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ podọ e ma na wọnji nuyiwa yise tọn mítọn go gba.—Luku 21:1-4.
16. Aliho tẹmẹ wẹ agun blebu nọ tindo mahẹ to mẹde hinhẹnzun devi mẹ te?
16 Flin ga, dọ azọ́n gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn lọ yin vivẹnu pọmẹ tọn de. Omẹ dopo de ma sọgan hẹn gbẹtọ de zun devi, kẹdẹdile kùnkùn osin tọn dopo ma sọgan hẹn jinukun de vùn do. Nugbo wẹ dọ, Kunnudetọ dopo sọgan dín jlodotọ de mọ bosọ deanana plọnmẹ Biblu de. Ṣigba tlolo he omẹ yọyọ lọ jẹ Plitẹnhọ Ahọluduta lọ tọn wá ji, agun lọ blebu nọ gọalọna ẹn nado yọ́n nugbo lọ. Zohunhun mẹmẹsunnu-yinyin tọn nọ do nuyiwadomẹji gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn tọn hia. (1 Kọlintinu lẹ 14:24, 25) Ovi lẹ po jọja aflanmẹ lẹ po nọ na gblọndo ojlofọndotenamẹ tọn lẹ, bo nọ dohia mẹyọyọ lọ dọ jọja mítọn lẹ gbọnvona jọja aihọn mẹ tọn lẹ. Awutunọ, madogánnọ to agbasamẹ lẹ, gọna mẹhomẹ he to agun mẹ lẹ nọ plọn mẹyọyọ lẹ nuhe akọ́ndonanu bẹhẹn. Mahopọnna owhe kavi nugopipe he tindo dogbó mítọn lẹ, mímẹpo nọ yí adà titengbe de wà to alọgigọna mẹyọyọ lẹ mẹ dile owanyi yetọn na nugbo Biblu tọn to sisosiso deji bọ yé zindonukọn hlan baptẹm kọ̀n. Ganmẹ sọha he mí nọ yizan to lizọnyizọn lọ mẹ lẹpo, gọyìpọn dopodopo, hodọdopọ dopodopo hẹ jlodotọ de to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ, sọgan taidi onú tata to ede mẹ, ṣigba e yin apadewhe azọ́n huhlọnnọ he Jehovah to wiwadotana tọn de.
17, 18. (a) To yidogọmẹ na mahẹ tintindo to azọ́n gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn mẹ, nawẹ mí sọgan tindo mahẹ to ayajẹ nunamẹ tọn mẹ gbọn? (b) Gbọn mahẹ tintindo to ayajẹ nunamẹ tọn mẹ dali, apajlẹ mẹnu tọn wẹ mí to hihodo?
17 Na nugbo tọn, gbọnvona mahẹ tintindo to azọ́n titengbe gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn lọ mẹ, taidi Klistiani lẹ mí sọ nọ tindo mahẹ to ayajẹ nunamẹ to aliho devo lẹ tọn mẹ ga. Mí sọgan de akuẹ dovo nado na nunina nado nọgodona sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke bosọ gọalọna mẹhe to nuhudo mẹ lẹ. (Luku 16:9; 1 Kọlintinu lẹ 16:1, 2) Mí sọgan nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado nọ yí jonọ mẹdevo lẹ tọn. (Lomunu lẹ 12:13) Mí sọgan vánkan nado “nọ wà dagbe hlan omẹ popo, humọ hlan yé he yin yise whédo tọn lẹ.” (Galatianu lẹ 6:10) Podọ to aliho he bọawu, ṣigba titengbe tọn lẹ mẹ, mí sọgan na mẹdevo lẹ—wekanhlanmẹ de, oylọ alokan ji tọn de, nunina de, alọgọnamẹ de, hogbe tulinamẹ tọn de.
18 Gbọn nunamẹ dali, mí nọ dohia dọ mí hodo apajlẹ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn tọn. Mí sọ nọ do owanyi mẹmẹsunnu tọn mítọn hia, yèdọ ohia mẹyinyọnẹn tọn heyin Klistiani nugbo tọn. (Johanu 13:35) Onú ehelẹ finflin sọgan gọalọna mí nado tindo mahẹ to ayajẹ nunamẹ tọn mẹ.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
• Nawẹ Jehovah po Jesu po ze apajlẹ dai to nunamẹ to gbigbọ-liho mẹ gbọn?
• Nawẹ mí sọgan jihọntọn he na dẹn kakadoi lẹ gbọn?
• Afọdide tẹlẹ wẹ mí sọgan ze nado hẹn lizọnyizọn mítọn yin kọdetọn dagbenọ dogọ?
• Nawẹ mẹhe to agun mẹ lẹpo sọgan má to ayajẹ nunamẹ tọn mẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 13]
To whenuena ovi lẹ kẹalọyi azọ́nplọnmẹ, mẹjitọ lẹ nọ tindo ayajẹ daho po pekọ po
[Yẹdide to weda 15]
To gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi mẹ, mí sọgan jihọntọn nujọnu tọn lẹ
[Yẹdide to weda 16]
Jehovah nọ gọalọna mí to yọnhowhe mẹ
[Yẹdide to weda 17]
To aliho he bọawu ṣigba titengbe tọn lẹ mẹ, mí nọ mọ ayajẹ to nunamẹ mẹ