Jesu Nọ Whlẹnmẹgán—Gbọnna?
“Jesu nọ whlẹnmẹgán!” “Jesu wẹ Whlẹngantọ mítọn!” To otò susu mẹ lẹdo aihọn pé, owẹ̀n mọnkọtọn lẹ nọ yin didohia do adó lẹ go podọ to aligbọntẹn devo lẹ. Gbẹtọ livi susu yise po ahun lẹpo po dọ Jesu wẹ yin Whlẹngantọ yetọn. Eyin hiẹ kanse yé dọ, “Nawẹ Jesu whlẹn mí gán gbọn?” e yọnbasi dọ yé ni na gblọndo dọ, “Jesu kú do ota mítọn mẹ” kavi, “Jesu kú na ylando mítọn.” Mọwẹ, okú Jesu tọn hẹn ẹn yọnbasi na mí nado yin whinwhlẹngán. Ṣigba nawẹ okú mẹdopo tọn sọgan suahọ na ylando gbẹtọ susugege tọn gbọn? Eyin yè kanse we dọ, “Nawẹ okú Jesu tọn whlẹn mí gán gbọn?” etẹwẹ hiẹ na dọ?
GBLỌNDO Biblu tọn hlan kanbiọ ehe bọawu bo họnwun bosọ gọna zẹẹmẹ. Nalete, nado mọnukunnujẹ nujọnu-yinyin etọn mẹ, jẹnukọn whẹ́ mí dona mọ ogbẹ̀ po okú Jesu tọn po taidi pọngbọ de na nuhahun sinsinyẹn tlala de. Whenẹnu kẹdẹ wẹ mí sọgan mọnukunnujẹ lehe okú Jesu tọn họakuẹ tlala sọ mẹ.
To dotẹnmẹ nina nado mọdọ Jesu jo ogbẹ̀ etọn mẹ, Jiwheyẹwhe to ninọmẹ he fọndote to whenuena Adam waylando didẹ. Lehe ylando enẹ yin nugbajẹmẹji do sọ! Sunnu tintan lọ po Evi asi etọn po, yin gbẹtọ pipé. Jipa whanpẹnọ Edẹni tọn wẹ yin owhé yetọn. Jiwheyẹwhe na yé azọ́n titengbe de heyin nukunpipedo owhé jipa tọn yetọn go. Nudida gbẹ̀te devo lẹ to aigba ji na nọ nọ̀ anademẹ owanyinọ yetọn glọ. Podọ dile kúnkan gbẹtọvi tọn jideji jẹ livi susu mẹ bo gọ́ aigba ji, yé na dlẹnkanna paladisi jẹ opodo aigba tọn. (Gẹnẹsisi 1:28) Lehe azọ́n he yin nina yé yin awuvivi po ayajẹ po tọn do sọ! Humọ, yé tindo gbẹdido owanyinọ hẹ ode awetọ. (Gẹnẹsisi 2:18) Yé ma gbọ̀agba nudepope tọn. Ogbẹ̀ madopodo ayajẹ tọn de to nukọn na yé.
E sinyẹnawu nado lẹndọ Adam kavi Evi sọgan waylando. Ṣigba omẹ awe tintan lẹ ṣiatẹ sọta mẹlọ he dá yé—yèdọ Jehovah Jiwheyẹwhe. To odàn de yiyizan mẹ, nudida gbigbọnọ Satani Lẹgba klọ Evi nado vẹtolina Jehovah, podọ Adam hodo e.—Gẹnẹsisi 3:1-6.
Ayihaawe depope matin gando nuhe Mẹdatọ na wà hlan Adam po Evi po go gba. E ko dọ nuhe na jọ do yé go eyin yé vẹtoli dọmọ: “Atin he tin to jipa mẹ lẹpo hiẹ sọgan yí ojlo do dù sọn e mẹ. Ṣigba sọn atin yinyọ́n dagbe po oylan po lọ tọn mẹ hiẹ ma na dù: gbeegbe hiẹ dù enẹtọn mẹ hiẹ na kú dandan. (Gẹnẹsisi 2:16, 17) Kanbiọ nujọnu tọn de dona mọ gblọndo yí todin.
Gbẹtọvi Pannukọn Nuhahun Sinsinyẹn De
Ylando dowhenu tọn wleawuna nuhahun sinsinyẹn tlala de na gbẹtọvi. Adam bẹ gbẹninọ jẹeji taidi gbẹtọ pipé de. Enẹwutu, ovi etọn lẹ sọgan ko duvivi ogbẹ̀ madopodo tọn to pipé mẹ. Ṣigba, Adam waylando whẹpo do ji depope to ovi etọn lẹ mẹ. Whẹndo gbẹtọvi tọn lẹpo gbẹpo to homẹ na ẹn to whenuena e mọ whẹgbledomẹ yí dọmọ: “To odẹ́n nukun towe mẹ tọn wẹ hiẹ na nọ dùnú, kaka hiẹ nado gọ̀ do aigba dè; na e mẹ wẹ yè ko de we sọn: na kọ́gudu wẹ hiẹ, hlan kọ́gudu de wẹ hiẹ nasọ gọ̀ do.” (Gẹnẹsisi 3:19) Enẹwutu to whenuena Adam waylando bosọ jẹ kúkú ji dile Jiwheyẹwhe dọ e na yin do, gbẹtọvi lẹpo wẹ yin okú whẹgbledo hẹ ẹ ga.
Po gbesisọ po, apọsteli Paulu wlan to godo mẹ dọmọ: “Ylando gbọn omẹ dopo [Adam] dè biọ aihọn mẹ, podọ okú gbọn ylando dali; mọwẹ gbẹtọ lẹpo kú do, na omẹ popo wẹ waylan wutu.” (Lomunu lẹ 5:12) Mọwẹ, na ylando dowhenu tọn wutu, ovi he dona ko yin jiji taidi pipé bo na tindo nukundido ogbẹ̀ mavọmavọ tọn lẹ wá yin hinhẹn biọ ninọmẹ awutu, yọnhowhe, po okú po tọn mẹ.
“Enẹ ma sọgbe gba,” wẹ mẹde sọgan dọ. “E mayin míwlẹ wẹ de nado vẹtolina Jiwheyẹwhe gba—Adam wẹ wàmọ. Naegbọn mí dona hẹn nukundido ogbẹ̀ madopodo po ayajẹ po tọn bu?” Mí yọnẹn dọ eyin whẹdọtẹn de jlo na ze visunnu de do gànpamẹ na otọ́ etọn fìn mọto wutu, visunnu lọ sọgan gbọn jlọjẹ dali do agọjẹdonu hia dọ: “Enẹ ma sọgbe gba! Yẹn ma wà nude jẹagọ gba.”—Deutelonomi 24:16.
Na e klọ sunnu po yọnnu tintan po nado waylando wutu, Satani sọgan ko dotana dọ emi na ze Jiwheyẹwhe do ninọmẹ sinsinyẹn de glọ. Lẹgba yawu yangbé whẹndo gbẹtọ tọn—whẹpo ovi depope nado yin jiji. Kanbiọ he fọndote to ojlẹ he mẹ Adam waylando wẹ yindọ, Etẹwẹ Jehovah na wà na ovi he Adam po Evi po na wá tindo lẹ?
Jehovah Jiwheyẹwhe wà nuhe sọgbe bosọ yọ́n. Elihu dawe dodonọ lọ lá dọmọ: “E ni tin dẹ̀n do Jiwheyẹwhe, na ewọ na do wà ylankan; podọ sọn Ganhunupo dè, na ewọ na do wà oylanwà. (Job 34:10) Podọ yẹwhegán Mose wlan gando Jehovah go dọmọ: “Osé lọ, pipé wẹ azọ́n etọn na whẹdida wẹ ali etọn lẹpo: Jiwheyẹwhe nugbowa tọn de, podọ, matin kunnuhu, dodonọ podọ jlọjẹnọ wẹ ewọ.” (Deutelonomi 32:4) Pọngbọ he Jiwheyẹwhe nugbo lọ wleawuna na nuhahun he ylando Adam tọn hẹnwa aimẹ ma de dotẹnmẹ hundote mítọn nado tindo ogbẹ̀ madopodo to aigba paladisi tọn de ji sẹ gba.
Jiwheyẹwhe Wleawuna Pọngbọ Mlẹnmlẹn De
Lẹnnupọndo pọngbọ he Jiwheyẹwhe wleawuna ji to whẹgbledomẹ he e lá do Satani Lẹgba ji mẹ. Jehovah dọna Satani dọmọ: “Yẹn nasọ yí okẹ̀n do hiẹ po yọnnu lọ [titobasinanu olọn mẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn] po ṣẹnṣẹn; podọ do okún towe [aihọn he to anademẹ Satani tọn glọ] po okún etọn [Jesu Klisti] po ṣẹnṣẹn: ewọ na só ota towe [Satani], hiẹ na só afọgbẹn etọn [okú Jesu tọn].” (Gẹnẹsisi 3:15) To dọdai tintan Biblu tọn ehe mẹ, Jehovah basi alọdlẹndonu he mayin tlọlọ tọn hlan lẹndai etọn nado mọdọ Visunnu gbigbọnọ olọn mẹ tọn etọn ni wá aigba ji nado nọgbẹ̀ taidi gbẹtọ pipé Jesu podọ to enẹgodo nasọ kú—yèdọ yin afọgbẹn só na—to ninọmẹ ylando matindo tọn enẹ mẹ.
Naegbọn Jiwheyẹwhe do biọ okú gbẹtọ pipé de tọn? Eyọn, etẹwẹ yin yasanamẹ he Jehovah Jiwheyẹwhe na hẹnwa Adam ji eyin e wà ylando? Be e mayin okú wẹ ya? (Gẹnẹsisi 2:16, 17) ‘Ale ylando tọn wẹ okú,’ wẹ apọsteli Paulu wlan. (Lomunu lẹ 6:23) Adam yí okú ede tọn do suahọ na ylando etọn. Yè na ogbẹ̀ ewọ, e de nado waylando, podọ e sọ kú taidi yasanamẹ de na ylando etọn. (Gẹnẹsisi 3:19) Etẹwẹ dogbọn whẹgbledomẹ he gbẹtọvi lẹpo dona doakọnna na ylando enẹ wutu dali? Mẹde dona kú nado sọgan basi ovẹsè na ylando yetọn. Ṣigba okú mẹnu tọn wẹ tindo jlọjẹ nado ṣinyọnnudo sẹ́nhẹngba gbẹtọvi lẹpo tọn?
Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn hlan akọta Islaeli hohowhenu tọn biọ dọ “alindọn na alindọn [kavi, ogbẹ̀ na ogbẹ̀].” (Eksọdusi 21:23) Sọgbe hẹ nunọwhinnusẹ́n heyin zizedai ehe, okú he na ṣinyọnnudo sẹ́nhẹngba gbẹtọvi lẹ tọn dona tindo nuhọakuẹ-yinyin he sọzẹn hẹ nuhe Adam ko hẹnbu. Okú gbẹtọ pipé devo tọn kẹdẹ wẹ sọgan suahọ ylando tọn. Jesu wẹ dawe mọnkọtọn. Na nugbo tọn, Jesu wẹ yin ‘ofligọ he sọgbe de’ nado whlẹn gbẹtọvi he sọgan yin fifligọ sọn kúnkan Adam tọn mẹ lẹpo gán.—1 Timoti 2:6; Lomunu lẹ 5:16, 17.
Okú Jesu Tọn Tindo Nuhọakuẹ Daho
Okú Adam tọn ma tindo nuhọakuẹ depope gba; e jẹ nado kú na ylando etọn. Ṣigba, okú Jesu tọn tindo nuhọakuẹ daho na e kú to ninọmẹ ylando matindo tọn de mẹ. Jehovah Jiwheyẹwhe sọgan kẹalọyi nuhọakuẹ ogbẹ̀ pipé Jesu tọn taidi ofligọ de na kúnkan tonusetọ Adam ylandonọ lọ tọn lẹ. Podọ nuhọakuẹ avọ́sinsan Jesu tọn ma nọte do ahọsusu na ylando mítọn he wayi lẹ ji gba. Eyin e ko nọte do finẹ wẹ, míwlẹ ma na tindo todido sọgodo tọn gba. Na ohò mítọn yin mimọ to ylando mẹ wutu, mí na vọ́ ylando wà janwẹ. (Psalm 51:5) Lehe mí dona gọ́ na pẹdido do sọ dọ okú Jesu tọn hẹn ẹn yọnbasi na mí nado duale pipé he Jehovah ko tindo linlẹn etọn na okún Adam po Evi po tọn lẹ to dowhenu!
Adam sọgan yin yiyijlẹdo otọ́ de go he kú bo jo mí do ahọ́ wọ̀bliba (ylando) de mẹ he e ma yọnbasi nado tọ́n sọn e mẹ. To alọ devo mẹ, Jesu taidi otọ́ dagbe de he kú bo jo ogú susugege dai na mí, he e mayin dọ e de mí sọn ahọ́ daho he glọ Adam ko hẹn mí wá kẹdẹ wẹ gba ṣigba sọ wleawu nuhe na hẹn mí dogbẹ̀ kakadoi tọn dai na mí. E mayin dọ okú Jesu tọn zẹhù do ylando mítọn he wayi lẹ ji kẹdẹ wẹ gba; e sọ yin awuwledainanu jiawu de na sọgodo mítọn.
Jesu nọ whlẹnmẹgán na e kú do ota mítọn mẹ wutu. Podọ awuwledainanu họakuẹ nankọtọn die okú etọn yin! To whenuena mí mọ ẹn taidi apadewhe pọngbọ Jiwheyẹwhe tọn hlan nuhahun gigẹdẹ he ylando Adam tọn hẹnwa, yise mítọn to Jehovah mẹ podọ aliho he mẹ e nọ yinuwa te nọ yin hinhẹn lodo. Mọwẹ, okú Jesu tọn gblamẹ wẹ ‘mẹlẹpo he tindo yise’ to ewọ mẹ lẹ na yin tuntundote sọn ylando, awutu, yọnhowhe, po okú po si. (Johanu 3:16) Be mì nọ dopẹ́ na Jiwheyẹwhe na tito owanyinọ ehe he e basi na whlẹngán mítọn ya?
[Yẹdide to weda 5]
Adam hẹn ylando po okú po wá gbẹtọvi ji
[Yẹdide to weda 6]
Jehovah wleawuna pọngbọ mlẹnmlẹn de