Yé Pehẹ Owùn to Agbasalan Yetọn Mẹ
“Yè na owùn mi to agbasalan mẹ, mẹdagun Satani tọn nado tunnú mi.”—2 KỌLINTINU LẸ 12:7.
1. Etẹwẹ yin delẹ to whlepọn he gbẹtọ lẹ to pipehẹ to egbehe mẹ?
BE HIẸ to ahidihẹ whlepọn ojlẹ gaa tọn delẹ wẹ ya? Eyin mọwẹ, e mayin hiẹ kẹdẹ wẹ gba. To ‘ojlẹ awusinyẹn tọn’ ehelẹ mẹ, Klistiani nugbonọ lẹ to pipehẹ nukundiọsọmẹ sinsinyẹn, nuhahun whẹndo tọn lẹ, awutu, magbọjẹ akuẹzinzan tọn lẹ, flumẹjijẹ numọtolanmẹ tọn lẹ, okú mẹyiwanna lẹ tọn, po avùnnukundiọsọmẹnu devo lẹ po. (2 Timoti 3:1-5) Ogbẹ̀ mẹsusu tọn nọ yin zizedo owù mẹ na whèdomẹ núdùdù tọn po awhàn lẹ po wutu to aigba delẹ ji.
2, 3. Walọyizan agọ̀ tẹwẹ sọgan dekọtọn sọn nuhahun he taidi owùn he mí nọ pannukọn lẹ mẹ, podọ nawẹ enẹ sọgan yin owùnú do?
2 Nuhahun mọnkọtọn lẹ sọgan dotukla mẹde taun, titengbe eyin awusinyẹnnamẹnu susu wá aimẹ to ojlẹ dopolọ mẹ. Doayi nuhe Howhinwhẹn lẹ 24:10 dọ go dọmọ: “Eyin nuṣikọna we to azán nukunbibia tọn gbè, huhlọn towe ma sọtẹ́n gba.” Mọwẹ, flumẹjijẹ he whlepọn mítọn lẹ nọ hẹnwa sọgan hò huhlọn he mí tindo nuhudo etọn tlala lọ yí sọn mí si bo hẹn gbemima mítọn nado doakọnnanu kakajẹ opodo gbọjọ. Nawẹ e yin mọ gbọn?
3 Eyọn, flumẹjijẹ sọgan zọ́n bọ mí na hẹn pọndohlan dagbe mítọn bu. Di apajlẹ, e nọ bọawu nado pọ́n nuhahun mítọn lẹ hlan taidi nuhe sinyẹn zẹjlẹgo bo jẹ lẹblanu míde tọn wà ji. Mẹdelẹ tlẹ sọgan dawhá hlan Jiwheyẹwhe dọ, “Etẹwutu hiẹ do dike ehe to jijọ do go e?” Eyin walọyizan agọ̀ mọnkọtọn doadọ̀do to ahun mẹde tọn mẹ, e sọgan de ayajẹ po jidide etọn po pò. Devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn de sọgan jẹflumẹ sọmọ bo tlẹ gbẹkọ ‘avùn dagbe yise tọn’ hihò go.—1 Timoti 6:12.
4, 5. To whẹho delẹ mẹ, nawẹ Satani nọ doalọ to nuhahun mítọn lẹ mẹ gbọn, ṣogan jidide tẹwẹ mí sọgan tindo?
4 E họnwun dọ e mayin Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ nọ hẹn whlepọn mítọn lẹ wá gba. (Jakobu 1:13) Whlepọn delẹ nọ wá mí ji na mí to tintẹnpọn nado yin nugbonọ hlan ẹn wutu. Na nugbo tọn, mẹhe to Jehovah sẹ̀n lẹpo nọ hẹn yede zun yanwle kẹntọgán etọn, yèdọ Satani Lẹgba tọn. To ojlẹ gli he pò na ẹn lọ gblamẹ, “yẹwhe [ylankan] whenu he tọn” enẹ to tintẹnpọn nado hẹn mẹhe yiwanna Jehovah lẹpo nado gbẹ́ ojlo Etọn wiwà dai. (2 Kọlintinu lẹ 4:4) Satani nọ wà nuhe go e pé lẹpo nado hẹn yajiji susu wá gbẹdido blebu mẹmẹsunnu mítọn lẹ tọn ji lẹdo aihọn pé. (1 Pita 5:9) Nugbo wẹ dọ, e mayin Satani wẹ nọ hẹn nuhahun mítọn lẹpo wá tlọlọ gba, ṣigba e sọgan yí nuhahun he mí pannukọn lẹ zan nado hẹn mí gbọjọ dogọ.
5 Nalete, mahopọnna lehe Satani po awhànfunnu etọn lẹ po tindo huhlọn sọ, mí sọgan gbawhàn etọn! Nawẹ mí sọgan yin nujikudonọ gando enẹ go gbọn? Na Jehovah Jiwheyẹwhe nọ hoavùn do ota mítọn mẹ wutu. E ko hẹn ẹn diun dọ devizọnwatọ etọn lẹ ma tin to wunvi mẹ gando ayiha wintinwintin Satani tọn lẹ go. (2 Kọlintinu lẹ 2:11) Na nugbo tọn, Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ nususu na mí gando whlepọn he nọ sayana Klistiani nugbo lẹ go. To whẹho apọsteli Paulu tọn mẹ, Biblu yí hodidọ lọ ‘owùn to agbasalan mẹ’ zan. Etẹwutu? Mì gbọ mí ni gbadopọnna lehe Ohó Jiwheyẹwhe tọn basi zẹẹmẹ hodidọ agbòte enẹ tọn do. Enẹgodo mí na mọdọ e mayin míwlẹ kẹdẹ wẹ tindo nuhudo alọgọ Jehovah tọn nado duto whlepọn lẹ ji gba.
Nuhewutu Whlepọn lẹ Do Taidi Owùn
6. Etẹwẹ hogbe Paulu tọn dọ ‘owùn to agbasalan mẹ’ zẹẹmẹdo, podọ etẹwẹ owùn enẹ sọgan ko yin?
6 Na e ko yin whiwhlepọn zẹjlẹgo wutu, Paulu yin gbigbọdo nado wlan dọmọ: “Yè na owùn mi to agbasalan mẹ, mẹdagun Satani tọn nado tunnú mi, na yẹn nikaa ze dee daga zẹjlẹgo.” (2 Kọlintinu lẹ 12:7) Etẹwẹ owùn he tin to agbasalan Paulu tọn mẹ ehe yin? Matin ayihaawe, owùn he ján do ayú glọ sisosiso de nọ hẹn awufiẹsa wá taun. Enẹwutu hogbe nunọnutẹnmẹ tọn lọ do nude he hẹn awufiẹsa Paulu tọn wá hia—vlavo to agbasamẹ, numọtolanmẹ, kavi awe lẹ. E sọgan yin dọ Paulu jiya awufiẹsa nukun tọn kavi madogán agbasa tọn devo lẹ. Kavi owùn lọ sọgan ko yin mẹhe diọavunnukunsọ apọsteli-yinyin Paulu tọn bo dọnnu do azọ́n yẹwhehodidọ po mẹpinplọn tọn etọn po ji lẹ. (2 Kọlintinu lẹ 10:10-12; 11:5, 6, 13) Depope he e sọgan yin, owùn enẹ gbọṣi agbasalan etọn mẹ bo ma sọgan yin didesẹ.
7, 8. (a) Etẹwẹ hogbe lọ nado ‘to nútun zọnmii’ dohia? (b) Etẹwutu e yin onú titengbe dọ mí ni pehẹ owùn depope he to yasana mí todin?
7 Doayi e go dọ owùn lọ to nútun Paulu zọnmii. Hogbe nuyiwa Glẹki tọn he Paulu yizan tofi yin dide sọn hogbe he nọ yin yiyizan na “alọvi-hatẹn” mẹ. Hogbe enẹ yin yiyizan tlọlọ to Matiu 26:67 podọ to yẹhiadonu-liho to 1 Kọlintinu lẹ 4:11. To wefọ enẹlẹ mẹ, e do linlẹn yinyin hihò po akotokún po tọn hia. To pọndohlan mẹ na wangbẹnamẹ sinsinyẹn he Satani tindo na Jehovah po devizọnwatọ Etọn lẹ po, mí sọgan deji dọ homẹ Lẹgba tọn hùn dọ owùn de to nútun Paulu zọnmii. Mọdopolọ to egbehe, homẹ Satani tọn nọ hùn to whenuena owùn to agbasalan mẹ de to tukladona mílọsu ga.
8 Enẹwutu, taidi Paulu, mí dona yọ́n lehe mí na pehẹ owùn mọnkọtọn lẹ do. Gbẹninọ zọnmii mítọn sinai do mọwiwà ji! Flindọ, Jehovah jlo na hẹn gbẹzan mítọn dite kakadoi to aihọn yọyọ etọn mẹ, to fie nuhahun taidi owùn lẹ ma nasọ pannukọn mí te gbede ba. Nado gọalọna mí nado mọ ale jiawu ehe, Jiwheyẹwhe ko na mí apajlẹ susu to Owe wiwe etọn, Biblu mẹ, he dohia dọ devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ ko pehẹ owùn to agbasalan yetọn mẹ po kọdetọn dagbe po. Gbẹtọ tata, mapenọ wẹ yé yin taidi míwlẹ. Nulinlẹnpọn do delẹ to “aslọ kunnude tọn” susugege ehelẹ ji na gọalọna mí nado yí ‘akọ́ndonanu do họ̀n alèwezun he yè zedo mí nukọn lọ.’ (Heblu lẹ 12:1) Ayihamẹlinlẹnpọn do nuhe yé doakọnna ji sọgan jlọ jidide mítọn dote dọ mílọsu sọgan pehẹ owùn depope he Satani sọgan yizan sọta mí.
Owùn He Sayana Mẹfiboṣẹti Lẹ
9, 10. (a) Nawẹ Mẹfiboṣẹti wá tindo owùn to agbasalan etọn mẹ gbọn? (b) Homẹdagbe tẹwẹ Ahọlu Davidi dohia Mẹfiboṣẹti, podọ nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Davidi tọn gbọn?
9 Lẹnnupọn do Mẹfiboṣẹti, heyin visunnu Jonatani tọn họntọn Davidi tọn ji. To whenuena Mẹfiboṣẹti yin owhe atọ́n-mẹvi, linlin lọ wá dọ otọ́ etọn Jonatani, po tọgbo etọn, Ahọlu Sauli po ko yin hùhù. Mẹgopọntọ visunnu lọ tọn jọsi. E “sọ ze e . . . e sọ wá jọ, le e to awuya nado họnyi [to síjijọ mẹ], wẹ e flẹ, bo do lẹzun sẹkunọ.” (2 Samuẹli 4:4) Madogán ehe na ko yin owùn de na Mẹfiboṣẹti nado doakọnna dile e to whinwhẹ́n.
10 To owhe delẹ godo Ahọlu Davidi do homẹdagbe hia Mẹfiboṣẹti, na owanyi daho he e tindo na Jonatani wutu. Davidi gọ̀ nutindo Sauli tọn lẹpo jo na ẹn bosọ de Ziba heyin mẹmẹsi Sauli tọn nado nọ penukundo aigba ehe go. Davidi sọ dọna Mẹfiboṣẹti dọ: ‘Tafo ṣie ji wẹ hiẹ na nọ dù akla te tẹgbẹ̀.’ (2 Samuẹli 9:6-10) Matin ayihaawe, dagbewanyi Davidi tọn miọnhomẹna Mẹfiboṣẹti bosọ gọalọ nado de awufiẹsa madogán etọn tọn pò. Nuplọnmẹ dagbe nankọtọn die! Mílọsu dona nọ do homẹdagbe hia mẹhe to ahidihẹ owùn to agbasalan mẹ lẹ.
11. Lalo tẹwẹ Ziba do gando Mẹfiboṣẹti go, podọ nawẹ mí yọnẹn gbọn dọ lalo wẹ e do? (Pọ́n nudọnamẹ odò tọn.)
11 To nukọn mẹ, Mẹfiboṣẹti sọ dona diahi hẹ owùn devo to agbasalan etọn mẹ. Devizọnwatọ etọn Ziba ko hẹn ẹn gble to Ahọlu Davidi nukọn, mẹhe to hinhọ̀n sọn Jelusalẹm to ojlẹ lọ mẹ na atẹṣiṣi visunnu etọn Absalọmi tọn wutu. Ziba dọ dọ Mẹfiboṣẹti ko gbọn nugbomadọ dali gbọṣi Jelusalẹm po linlẹn lọ po nado hò gandudu Davidi tọn yí.a Davidi yí hodidọ mẹhẹngble Ziba tọn sè bosọ bẹ nutindo Mẹfiboṣẹti tọn lẹpo jo na lalonọ enẹ!—2 Samuẹli 16:1-4.
12. Nawẹ Mẹfiboṣẹti yinuwa hlan ninọmẹ etọn gbọn, podọ nawẹ e yin apajlẹ dagbe de na míwlẹ gbọn?
12 Ṣigba, to whenuena Mẹfiboṣẹti dukosọ hẹ Davidi to godo mẹ, e dọ nuhe ko jọ na taun tọn lọ na ahọlu lọ. E ko to awuwle nado kọnawudopọ hẹ Davidi to whenuena Ziba klọ ẹ dọ emi na yì do otẹn etọn mẹ. Be Davidi basi vọjlado na oylan ehe ya? E mayin to gigọ́mẹ gba. E má nutindo lọ to sunnu awe lọ lẹ ṣẹnṣẹn. Nujijọ ehe lọsu sọgan ko yin owùn to agbasalan Mẹfiboṣẹti tọn mẹ. Be ewọ jẹflumẹ pete wẹ ya? Be e jẹagọdo nudide Davidi tọn, bo wule dọ e ma sọgbe wẹ ya? Lala, e yí whiwhẹ do kẹalọyi ojlo ahọlu lọ tọn. E ze ayidonugo do adà dagbe lẹ ji, bo jaya dọ mẹhe tindo jlọjẹ nado yin ahọlu Islaeli tọn ko lẹkọ to jijọho mẹ. Na nugbo tọn, Mẹfiboṣẹti ze apajlẹ dagbe de dai gbọn akọ́ndidona madogán, mẹnudidọ mẹhẹngble tọn, po flumẹjijẹ po dali.—2 Samuẹli 19:24-30.
Nẹhemia Pehẹ Whlepọn Etọn Lẹ
13, 14. Owùn tẹlẹ wẹ Nẹhemia dona doakọnna to whenuena e lẹkọwa nado vọ́ adó Jelusalẹm tọn lẹ gbá?
13 Lẹnnupọn do owùn yẹhiadonu tọn he Nẹhemia doakọnna to whenuena e lẹkọwá tòdaho Jelusalẹm tọn he ma tindo adó lẹ mẹ to owhe kanweko atọ́ntọ J.W.M. ji. E mọdọ tòdaho lọ ma tindo hihọ́ depope, bọ Ju he lẹkọ sọn kanlinmọgbenu lẹ tin to bẹwlu mẹ, bo ko gbọjọ, bosọ yin mawé to nukun Jehovah tọn mẹ. Dile etlẹ yindọ Ahọlu Altakẹlikesi ko degbè na ẹn nado vọ́ adó Jelusalẹm tọn lẹ gbá, Nẹhemia doayi e go to madẹnmẹ dọ azọ́ndenamẹ emitọn yin osùnú de na togán he lẹdo yé lẹ. “E doadihomẹna yé gbaugbau, na dọ yè hẹn mẹde wá finẹ nado dín jijọho ovi Islaeli tọn lẹ tọn.”—Nẹhemia 2:10.
14 Jonọ agọjẹdomẹtọ enẹlẹ wà nuhe go yé pé lẹpo nado doalọtena azọ́n Nẹhemia tọn. Budonamẹ, lalo, mẹnudidọ mẹhẹngble tọn, po nukunvandomẹ yetọn lẹ po—gọna amẹ́ lẹ didohlan nado hẹn ẹn gbọjọ—na ko taidi owùn he gbọṣi agbasalan etọn mẹ lẹ. Be e jogbe na ayiha wintinwintin kẹntọ enẹlẹ tọn wẹ ya? Lala! E dejido Jiwheyẹwhe go mlẹnmlẹn bo ma gbọjọ. Gbọnmọ dali, to whenuena adó Jelusalẹm tọn lẹ yin vivọ́ gbá to godo mẹ, yé wleawuna kunnudenu dẹn-to-aimẹ godonọnamẹ owanyinọ he Jehovah tindo na Nẹhemia tọn.—Nẹhemia 4:1-12; 6:1-19.
15. Nuhahun he tin to Ju lẹ ṣẹnṣẹn tẹwẹ dotukla Nẹhemia sisosiso?
15 Taidi togán de, Nẹhemia sọ dona diahi hẹ nuhahun susu to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn. Awusinyẹnnamẹnu ehelẹ taidi owùn he dotukla ẹ sisosiso na yé yinuwado haṣinṣan he omẹ lọ lẹ tindo hẹ Jehovah ji wutu. Adọkunnọ lẹ to akuẹvi susu biọ, bọ mẹmẹsunnu hẹntọnọ yetọn lẹ dona yí aigba yetọn do súafa bo tlẹ sà ovi yetọn lẹ do kanlinmọgbenu nado sọgan sú ahọ́ lẹ gọna takuẹ Pẹlsianu lẹ tọn. (Nẹhemia 5:1-10) Ju susu to osẹ́n Gbọjẹzan tọn gbà bo gboawupo nado nọgodona Levinu lẹ po tẹmpli lọ po. Humọ, mẹdelẹ ko wlealọ hẹ “yọnnu Aṣdọdi tọn lẹ, Ammọni tọn, po Moabi tọn po.” Lehe ehe vẹna Nẹhemia do sọ! Ṣigba owùn ehelẹ depope ma hẹn ẹn gbọjọ gba. E pehẹ ninọmẹ sinsinyẹn lọ lẹ pludopludo po kọdetọn dagbe po taidi mẹhe nọ yí zohunhun do nọgodona osẹ́n dodo Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Taidi Nẹhemia, mì gbọ mí ni ma dike walọyizan nugbomadọ mẹdevo lẹ tọn ni glọnalina sinsẹ̀nzọn nugbonọ mítọn hlan Jehovah blo.—Nẹhemia 13:10-13, 23-27.
Nugbonọ Susu Devo lẹ Pehẹ Owùn Ga
16-18. Nawẹ nuhahun whẹndo tọn dotukla Isaki po Lebeka po, Hanna, Davidi, po Hosea po gbọn?
16 Biblu bẹ apajlẹ susu devo hẹn gando mẹhe pehẹ ninọmẹ awusinyẹn tọn he taidi owùn lẹ go. Dopo to nuhe nọ hẹn owùn mọnkọtọn lẹ wá mẹ to paa mẹ wẹ nuhahun whẹndo tọn lẹ. Asi awe Esau tọn lẹ “yin adìnọ ayiha tọn hlan Isaki [podọ] hlan Lebeka,” yèdọ mẹjitọ Esau tọn lẹ. Lebeka tlẹ dọ dọ asi enẹlẹ hẹn apọ̀ṣi gbẹzan emi tọn. (Gẹnẹsisi 26:34, 35; 27:46) Lẹnnupọn do Hanna ji ga, podọ do lehe asisi etọn Pẹnina, “nọ doadihomẹna ẹn badabada” na Hanna yin wẹnsinọ wutu do ji. Vlavo Hanna doakọnna mẹṣanko ehe pludopludo to owhé yetọn gbè. Pẹnina sọ doadihomẹna ẹn to gbangba—matin ayihaawe to hẹnnumẹ po họntọn lẹ po nukọn—to whenuena whẹndo lọ yì na hùnwhẹ lẹ to Ṣilo. Ehe taidi titlọ owùn lọ do agbasalan Hanna tọn mẹ sisosiso nkọtọn.—1 Samuẹli 1:4-7.
17 Lẹnnupọn do nuhe Davidi doakọnna ji, na awuwhàn ylankan Ahọlu Sauli, heyin asi-tọ́ etọn tọn wutu. Nado whlẹn ogbẹ̀ ede tọn, Davidi dona nọ nọ̀ osókla lẹ mẹ to zungbo Ẹn-gẹdi tọn mẹ, to fie e dona nọ hẹ́ osó he yiaga tlala bosọ gọna owù lẹ ji te nado mọ aliho. Whẹdida mawadodo tọn lọ dona ko doadi na ẹn taun, na e ma ko wà nudepope do Sauli wutu. Etomọṣo, Davidi dona to hinhọ̀n dánpe na owhe susu—popolẹpo na awuwhàn Sauli tọn wutu.—1 Samuẹli 24:14, 15; Howhinwhẹn lẹ 27:4.
18 Lẹnnupọn do nuhahun whẹndo tọn he dotukla yẹwhegán Hosea ji. Asi etọn lẹzun ayọdetọ. Mawé asi lọ tọn na ko taidi owùn de to ahun etọn mẹ. Podọ lẹnnupọn do lehe e na ko blawu do sọ ji to whenuena asi lọ ji ayọvi awe taidi kọdetọn ayọdide etọn tọn!—Hosea 1:2-9.
19. Homẹkẹn tẹwẹ yẹwhegán Mikaia jiya etọn?
19 Homẹkẹn yin owùn devo to agbasalan mẹ. Lẹnnupọn do numimọ yẹwhegán Mikaia tọn ji. Mimọ dọ Ahọlu Ahabi kanylantọ ko yí yẹwhegán lalonọ lẹ lẹdo ede pé bosọ yí lalo ylankan yetọn lẹ sè na ko dotukla alindọn dodonọ Mikaia tọn. Enẹgodo, to whenuena Mikaia dọna Ahabi dọ “gbigbọ lalo de” wẹ to hodọ gbọn onù yẹwhegán enẹ lẹpo tọn mẹ, etẹwẹ nukọntọ lalonọ enẹlẹ tọn wà? Etẹ, e “hò Mikaia sọn alaka go”! Lehe Ahabi tlẹ sọ yinuwa do hlan avase Jehovah tọn dọ awhànfunfun nado gọ̀ Lamọti-gileadi yí na gboawupo dandan sọ ylan hugan. Ahabi degbè dọ Mikaia ni yin zizedo gànpamẹ podọ núdùdù etọn ni yin didepo. (1 Ahọlu lẹ 22:6, 9, 15-17, 23-28) Flin Jẹlemia, podọ lehe homẹkẹndomẹtọ mẹhutọ etọn lẹ yinuwa hẹ ẹ do ga.—Jẹlemia 20:1-9.
20. Owùn tẹlẹ wẹ Naomi dona doakọnna, podọ nawẹ e mọ ahọsumẹ yí gbọn?
20 Okú mẹyiwanna lẹ tọn sọ yin ninọmẹ vẹadi devo he sọgan taidi owùn to agbasalan mẹ. Naomi dona doakọnna okú blawu asu etọn po visunnu etọn awe lẹ tọn po. Ṣogan, e lẹkọyi Bẹtlẹhẹm to whenuena e gbẹ́ tin to numọtolanmẹ nugbajẹmẹji ylankan enẹlẹ tọn glọ. E dọna họntọn etọn lẹ ma nado ylọ ẹ dọ Naomi ba, ṣigba Mala, yinkọ de he do lehe numimọ etọn lẹ vẹadi do hia. To godo mẹ, Jehovah suahọ ẹ gbọn ovi-vi de heyin dopo to tọgbo Mẹssia tọn mẹ nina ẹn dali.—Luti 1:3-5, 19-21; 4:13-17; Matiu 1:1, 5.
21, 22. Nawẹ Job jiya nuhẹnbu tọn gbọn, podọ nawẹ e yinuwa gbọn?
21 Lẹnnupọn do lehe Job na ko jọsi sọ ji to whenuena e sè okú ajiji po kanyinylan tọn ovi yiwanna ao etọn lẹ tọn po, gọna hẹnbu kanlinpa po devi etọn lẹpo po tọn. E taidi dọ gbẹzan etọn blebu wá vivọnu to ajiji mẹ! Enẹgodo, dile Job tin to numọtolanmẹ nugbajẹmẹji ehelẹ tọn mẹ, Satani yí azọ̀nylankan do hò e. Job sọgan ko lẹndọ azọ̀n nútitẹ̀ tọn ehe na hù emi. Awufiẹsa etọn sinyẹn sọmọ bọ e lẹndọ okú na pọnte hugan.—Job 1:13-20; 2:7, 8.
22 Taidi dọ ehe lẹpo ma pé nkọtọn, asi etọn wá e dè to awubla po awufiẹsa etọn po mẹ, bosọ dawhá jẹgbonu dọ: “Gbẹ́ Jiwheyẹwhe dai, bo kú.” Owùn nankọ die ehe yin to agbasalan etọn he ko tin to awufiẹsa mẹ! Enẹgodo, kakati họntọn atọ̀n Job tọn lẹ ni miọnhomẹna ẹn, yé gblewhẹdo e, bo sawhẹ ylando nuglọ tọn dokọna ẹn bosọ to didọ dọ ehe wẹ hẹn nugbajẹmẹji etọn lẹ wá. Hodidọ he ma sọgbe yetọn lẹ zín owùn lọ lẹ do agbasalan Job tọn mẹ dogọ to yẹhiadonu-liho. Flin ga, dọ Job ma yọ́n nuhewutu onú ylankan ehelẹ to jijọ do ewọ go; mọjanwẹ e masọ yọnẹn dọ emi na yin whinwhlẹngán do niyẹn. Ṣogan, “to ehe lẹpo mẹ Job ma waylando, kavi yí nulú do dowhẹ Jiwheyẹwhe gba.” (Job 1:22; 2:9, 10; 3:3; 14:13; 30:17) Dile etlẹ yindọ owùn susu sayana ẹn to ojlẹ dopolọ mẹ, e ma gbẹ́ tenọgligo-hinhẹn etọn dai pọ́n gbede. Lehe ehe namẹ tuli do sọ!
23. Etẹwẹ hẹn omẹ nugbonọ he ji mí ko dọhodo lẹ penugo nado doakọnna owùn voovo lẹ to agbasalan yetọn mẹ?
23 E họnwun dọ apajlẹ susu devo lẹ sọ tin he taidi ehe ko yin nudego ehelẹ. Biblu bẹ susu devo lẹ hẹn. Devizọnwatọ nugbonọ ehe lẹpo dona diahi hẹ owùn yẹhiadonu tọn yetọn lẹ. Podọ lehe nuhahun he yé pehẹ lẹ gbọnvo tlala do sọ! Ṣogan, onú dopo kọ̀n yé dopọ. Depope yetọn ma gbẹ́ sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn dai gba. Mahopọnna whlepọn sinsinyẹn yetọn lẹpo, yé gbawhàn Satani tọn to huhlọn he Jehovah na yé mẹ. Gbọnna? Hosọ he bọdego na na gblọndo na kanbiọ ehe bosọ dohia mí lehe mílọsu sọgan pehẹ nudepope he taidi owùn to agbasalan mítọn mẹ do.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Ayilinlẹn ojlo zogbe tọn mọnkọtọn ma na sọgbe hẹ jijọ dawe pinpẹn-nutọn-yọnẹntọ, po whiwhẹnọ po taidi Mẹfiboṣẹti nkọtọn tọn gba. Matin ayihaawe, e yọ́n kandai nugbonọ-yinyin tọn he otọ́ etọn Jonatani ko wleawuna ganji. Dile etlẹ yindọ Jonatani yin visunnu Ahọlu Sauli tọn, e gbọn whiwhẹ dali kẹalọyi Davidi taidi mẹdide Jehovah tọn he na yin ahọlu do Islaeli ji. (1 Samuẹli 20:12-17) Taidi mẹjitọ budisi-Jiwheyẹwhe tọ́ Mẹfiboṣẹti tọn po họntọn nugbo Davidi tọn po, Jonatani ma na ko plọn visunnu jọja etọn nado dín otẹn ahọlu tọn gba.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Etẹwutu mí sọgan yí whlepọn he mí nọ pannukọn lẹ jlẹdo owùn to agbasalan mẹ go?
• Etẹwẹ yin delẹ to owùn he Mẹfiboṣẹti po Nẹhemia po dona doakọnna lẹ mẹ?
• Apajlẹ mẹnu tọn wẹ whàn we taun to sunnu po yọnnu voovo he doakọnna owùn to agbasalan mẹ to Owe-wiwe mẹ lẹ po mẹ, podọ etẹwutu?
[Yẹdide to weda 15]
Mẹfiboṣẹti dona pehẹ madogán, mẹnudidọ mẹhẹngble tọn, po flumẹjijẹ po
[Yẹdide to weda
Nẹhemia sinyẹnlin mahopọnna nukundiọsọmẹ