Mẹnu Wẹ Na Lùn Azán Jehovah Tọn Tọ́n?
“Azán lọ wá, e to jiji di zòhọ de.”—MALAKI 4:1.
1. Nawẹ Malaki basi zẹẹmẹ vivọnu titonu ylankan ehe tọn gbọn?
JIWHEYẸWHE gbọdo yẹwhegán Malaki nado kàn dọdai nujijọ dobu he na jọ to sọgodo madẹnmẹ tọn de mẹ lẹ dai. Nujijọ ehelẹ na gando mẹhe tin to aigba ji lẹpo go. Malaki 4:1 dọ dọdai dọmọ: “Doayi e go, azán lọ wá, e to jiji di zòhọ de; bọ saklanọ lẹpo, po yé he nọ wazọ́n kanyinylan tọn lẹpo po, na yin samutọ: podọ azán he wá lọ na fiọ yé, wẹ Oklunọ awhànpa lẹ tọn dọ, bọ e ma na jo adọ̀ kavi alà dai na yé gba.” Nawẹ vasudo titonu ylankan ehe tọn na yin mlẹnmlẹn sọ? E na taidi atin de he adọ̀ etọn lẹ yin hinhọ̀n bọ atin lọ ma sọgan sọ tọ́nkun pọ́n gbede ba nkọtọn.
2. Nawẹ wefọ delẹ basi zẹẹmẹ azán Jehovah tọn gbọn?
2 Hiẹ sọgan kanse dọ, ‘Dọdai “azán” tẹ tọn wẹ yẹwhegán Malaki to didọ?’ Azán dopolọ heyin hodọ gandego to Isaia 13:9 mẹ wẹ, he dọmọ: “Doayi e go, azán Oklunọ tọn ja, okà gbọn homẹgble po homẹfiọ zozo po dali nado hẹn aigba jẹvọ́: e nasọ gbà mẹylankan lẹ sudo sọn e mẹ.” Zẹfania 1:15 basi zẹẹmẹ ehe dọmọ: “Azán homẹgble tọn de wẹ azán nẹ, azán tukla po nukunbia po tọn de, azán hẹngu po ovọ́jẹ po tọn de, azán zinvlu po avivi po tọn de, azán aslọ lẹ po zinvlu titli po tọn de.”
“Nukunbibia Daho” Lọ
3. Etẹwẹ ‘azán Jehovah tọn’ yin?
3 To hẹndi tangan dọdai Malaki tọn mẹ, ‘azán Jehovah tọn’ yin ojlẹ de he na yin hiadogona gbọn “nukunbibia daho” dali. Jesu dọ dọdai dọmọ: “Whenẹnu wẹ nukunbibia daho na tin, ehe hunkọ ma ko tin sọn whẹwhẹwhenu aihọn tọn kakajẹ dinvie, lala, mọtọn hunkọ ma to na tin gbede.” (Matiu 24:21) Lẹnnupọndo ayimajai he aihọn ko tindo numimọ etọn ji, titengbe sọn 1914 gbọ́n. (Matiu 24:7-12) Etẹ, Wẹkẹ Whàn II kẹdẹ hù gbẹtọ hugan livi 50! Ṣogan, “nukunbibia daho” lọ na mọ nugbajẹmẹji lẹ he na hẹn nuhahun mọnkọtọn lẹ taidi numadinu de. Nukunbibia daho enẹ, yèdọ nujijọ dopolọ hẹ azán Jehovah tọn, na wá vivọnu to Amagẹdọni, bo na hẹn azán godo tọn titonu ylankan ehe tọn lẹ wá opodo.—2 Timoti 3:1-5, 13; Osọhia 7:14; 16:14, 16.
4. To whenuena azán Jehovah tọn na to vivọnu wá, etẹwẹ na ko jọ?
4 To vivọnu azán Jehovah tọn enẹ, aihọn Satani tọn po godonọnamẹtọ etọn lẹ po na ko yin vivasudo. Sinsẹ̀n lalo lẹpo wẹ na yin vivasudo jẹnukọn. Enẹgodo whẹdida Jehovah tọn na yin hinhẹnṣẹ sọta tito ajọwiwa po tonudidọ Satani tọn po. (Osọhia 17:12-14; 19:17, 18) Ezekiẹli dọ dọdai dọmọ: “Yé na ze fataka yetọn dlan to alihogbó lẹ mẹ, podọ sika yetọn nasọ yin onú mawé de; fataka yetọn po sika yetọn po ma na tin sọgan nado whlẹn yé to azán homẹgble [Jehovah] tọn tọn gbè.” (Ezekiẹli 7:19) Gando azán enẹ go, Zẹfania 1:14 dọmọ: “Azán daho [Jehovah] tọn tin sẹpọ, e tin sẹpọ bosọ to unklẹn susu.” To pọndohlan mẹ na nuhe Biblu dọ gando azán Jehovah tọn go, mí dona magbe nado yinuwa to kọndopọmẹ hẹ nubiọtomẹsi dodo Jiwheyẹwhe tọn lẹ.
5. Etẹwẹ mẹhe dibusi yinkọ Jehovah tọn lẹ to numimọ etọn tindo?
5 To whenuena e ko dọ dọdai nuhe azán Jehovah tọn na wà na aihọn Satani tọn godo, Malaki 4:2 kàn nuhe Jehovah dọ dai dọmọ: “Hlan mì he dibusi oyín ṣie lẹ wẹ owhè dodo tọn na zẹ̀ po azọ̀nhẹngbọ po to awà etọn lẹ mẹ; mìwlẹ bo nasọ jẹgbonu yì, bosọ to sàjlo di oyìnvu apó mẹ tọn lẹ.” “Owhè dodo tọn” lọ wẹ Jesu Klisti. Ewọ wẹ ‘hinhọ́n gbigbọmẹ tọn aihọn tọn.’ (Johanu 8:12) Jesu họ́n jẹgbonu to azọ̀nhẹngbọ mẹ, tintan azọ̀nhẹngbọ gbigbọmẹ tọn, ehe mí to numimọ etọn tindo to egbehe, podọ to enẹgodo azọ̀nhẹngbọ mlẹnmlẹn agbasa tọn to aihọn yọyọ lọ mẹ. Dile Jehovah dọ do, mẹhe yin azọ̀nhẹngbọna lẹ na “jẹgbonu yì, bosọ to sàjlo di oyìnvu apó mẹ tọn lẹ” he to ayajẹ bosọ hùnhomẹ nado yin tuntundote sọn glọ̀ndo mẹ.
6. Hùnwhẹ awhàngbigba tọn tẹwẹ devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ na duvivi etọn?
6 Etẹwẹ dogbọn mẹhe gbẹkọ nubiọtomẹsi Jehovah tọn lẹ go dali? Malaki 4:3 dọmọ: “Mìwlẹ [devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ] nasọ zín mẹylankan lẹ lọ do odò; na yé na yin afín to oglọ afọpahomẹ afọ mìtọn lẹ tọn to azán he mẹ yẹn na basi ehe, wẹ Oklunọ awhànpa lẹ tọn dọ.” Sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ma na tindo mahẹ to aihọn Satani tọn vivasudo mẹ gba. Kakatimọ to yẹhiadonu-liho, yé na “zín mẹylankan lẹ . . . do odò” gbọn mahẹ tintindo to hùnwhẹ awhàngbigba tọn he na jẹgodona azán Jehovah tọn mẹ dali. Di apajlẹ, hùnwhẹ daho de jẹgodona vasudo awhànpa Falo tọn to Ohù Vẹẹ mẹ. (Eksọdusi 15:1-21) Mọdopolọ ga, hùnwhẹ awhàngbigba tọn de na jẹgodona didesẹ Satani po aihọn etọn po tọn to nukunbibia daho lọ whenu. Nugbonọ he lùn azán Jehovah tọn tọ́n lẹ na dawhá jẹgbonu dọmọ: “Mí na to ayajẹ, homẹ mítọn nasọ to hùnhùn to whlẹngán etọn mẹ.” (Isaia 25:9) Lehe aglinjijẹ lọ na sù sọ to whenuena nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn yin whẹsuna bọ aigba lọ yin kiklọwé nado yin fininọ jijọho tọn de!
Mẹylọhodotọklisti Nọ Hodo Apajlẹ Islaeli Tọn
7, 8. Basi zẹẹmẹ ninọmẹ gbigbọmẹ Islaeli tọn to azán Malaki tọn gbè.
7 Mẹhe sẹ̀n Jehovah lẹ wẹ nọ mọ nukundagbe etọn, e mayin mẹhe ma wàmọ lẹ gba. Ninọmẹ lọ yin nudopolọ to whenuena Malaki wlan owe etọn. To owhe 537 J.W.M., pipòtọ Islaeli tọn de yin hinhẹngọwa to owhe 70 kanlinmọgbenu Babilọni tọn godo. Ṣigba, to owhe kanweko he bọdego whenu, akọta heyin hinhẹngọwa lọ sọ jẹ titlọ biọ atẹṣiṣi po kanyinylan po mẹ ji. Suhugan gbẹtọ lẹ tọn to yinkọ Jehovah tọn vlẹ; gbẹkọ osẹ́n dodo tọn etọn lẹ go; bosọ to tẹmpli etọn hẹnflu gbọn kanlin nukuntọ́nnọ, sẹkunọ, po awutunọ lẹ po hinhẹnwa na avọ́sinsan dali; podọ yé to asi vuwhenu tọn yetọn lẹ gbẹdai.
8 Enẹwutu, Jehovah dọna yé dọmọ: “Yẹn na wá sẹpọ mì jẹ whẹdida kọ̀n; podọ yẹn na yin kunnudetọ awuyanọ de to owọ́ntọ lẹ ji, podọ to ayọdetọ lẹ ji, podọ to whiwhletọ lalonọ lẹ ji; podọ to enẹlẹ he nọ bianukunna gbànumẹ to azọ́nkuẹ etọn lẹ mẹ, asuṣiọsi, po tọṣiọvi po, podọ he lẹ́ jonọ japadopo sọn aliho jlọjẹ etọn mẹ, bo ma dibusi mi gba, . . . na yẹn Oklunọ lọ ma diọ.” (Malaki 3:5, 6) Ṣogan, Jehovah basi oylọna mẹdepope he na lẹkọ sọn aliho ylankan yetọn lẹ ji dọmọ: “Mì lẹgọ do dè e, yẹn nasọ lẹgọ do mì dè.”—Malaki 3:7.
9. Nawẹ dọdai Malaki tọn mọ hẹndi tintan de yí gbọn?
9 Ohó enẹlẹ sọ mọ hẹndi de yí to owhe kanweko tintan W.M. Pipòtọ Juvi lẹ tọn de sẹ̀n Jehovah bo lẹzun apadewhe “akọta” yọyọ Klistiani yí gbigbọ do dè lẹ tọn, he wá bẹ Kosi lẹ hẹn to nukọn mẹ. Ṣigba suhugan Islaelivi jọwamọ tọn lẹ gbẹ́ Jesu dai. Enẹwutu Jesu dọna akọta Islaeli tọn enẹ dọmọ: “Pọ́n, yè jo owhé mìtọn dai hlan mì ovọ́.” (Matiu 23:38; 1 Kọlintinu lẹ 16:22) To owhe 70 W.M., dile Malaki 4:1 ko dọ dọdai do, ‘azán he to jiji di zòhọ’ de wá Islaeli agbasalan tọn ji. Jelusalẹm po tẹmpli etọn po yin vivasudo, podọ e yin linlin etọn na dọ hugan gbẹtọ livi dopo wẹ kú sọn huvẹ, avùnhiho, po mẹgbeyinyan awhànfuntọ Lomu tọn lẹ po si. Etomọṣo, mẹhe sẹ̀n Jehovah lẹ lùn nukunbibia enẹ tọ́n.—Malku 13:14-20.
10. Aliho tẹmẹ wẹ gbẹ́gọ́nu po sinsẹ̀ngán lẹ po hodo apajlẹ Islaeli owhe kanweko tintan whenu tọn te?
10 Gbẹtọvi lẹ, titengbe Mẹylọhodotọklisti, ko hodo apajlẹ akọta Islaeli owhe kanweko tintan whenu tọn. Nukọntọ po gbẹ́gọ́nu lẹ po to Mẹylọhodotọklisti mẹ ko yiwanna gbemima sinsẹ̀n yetọn tọn lẹ hugan nugbo Jiwheyẹwhe tọn he Jesu plọnmẹ lẹ. Sinsẹ̀ngán lẹ wẹ na yin whẹgbledo hugan. Yé gbẹ́ nado yí yinkọ Jehovah tọn zan, bo tlẹ de e sẹ̀ sọn vọkan Biblu tọn yetọn lẹ mẹ. Yé nọ de yẹyi sẹ̀ sọn Jehovah go gbọn nuplọnmẹ he ma sọgbe hẹ Owe-wiwe lẹ, taidi sinsẹ̀n-nuplọnmẹ kosi lẹ tọn heyin yajiji mavọmavọ to olọnzomẹ, Atọ̀n-to-dopomẹ, jọmaku alindọn tọn, po yise tintindo to nulẹ tin yededenu mẹ po dali. Gbọnmọ dali, yé ma nọ na Jehovah pipà he e jẹhẹ lọ gba, dile yẹwhenọ lẹ wà do to azán Malaki tọn gbè.
11. Nawẹ sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ do mẹhe sẹ̀n yé te na taun tọn hia gbọn?
11 To 1914, whenuena azán godo tọn lẹ bẹjẹeji, sinsẹ̀n aihọn ehe tọn lẹ, he mẹhe nọ sọalọakọ́n nado yin Klistiani lẹ yin nukọntọ na, do mẹhe sẹ̀n yé te na taun tọn hia. To wẹkẹ whàn awe lẹ whenu, yé na tuli hagbẹ yetọn lẹ nado yì funawhàn do gbèmanọpọ akọta tọn lẹ ji, eyin ehe tlẹ biọ dọ yé ni hù mẹhe tin to sinsẹ̀n dopolọ mẹ hẹ yé lẹ. Ohó Jiwheyẹwhe tọn do mẹhe nọ setonuna Jehovah po mẹhe ma nọ wàmọ lẹ po hia hezeheze dọmọ: “Ehe mẹ wẹ yè to ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọhia te, po ovi lẹgba tọn lẹ po: mẹdepope he ma wà dodo, e ma jọ sọn Jiwheyẹwhe dè gba, kavi ewọ he ma yiwanna mẹmẹsunnu etọn. Na ehe wẹ owẹ̀n he mì se sọn whẹwhẹwhenu, dọ mí ni yiwanna mínọzo. E mayin taidi Kaini, he jọ sọn mẹylankan lọ dè, bo hù nọvisunnu etọn gba.”—1 Johanu 3:10-12.
Dọdai Hinhẹndi
12, 13. Dọdai tẹlẹ wẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ko hẹndi to azán mítọn gbè?
12 To vivọnu Wẹkẹ Whàn I tọn to 1918, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ sọgan mọ dọ Jiwheyẹwhe ko gblewhẹdo Mẹylọhodotọklisti po pipòtọ sinsẹ̀n lalo tọn lẹpo po. Sọn whenẹnu sọyi, oylọ lọ jẹgbonu yì ahunjijlọnọ lẹ dè dọmọ: “Mì tọ́n sọn e mẹ, mì omẹ ṣie emi, dọ mì yin mahẹtọ to ylando etọn mẹ blo, dọ mì yí to azọ̀nylankan etọn mẹ blo. Na yèdọ ylando etọn ko hòpli hlan olọn, Jiwheyẹwhe ko sọ flin oylan etọn.” (Osọhia 18:4, 5) Mẹhe jlo na sẹ̀n Jehovah lẹ jẹ yinyin kiklọwé sọn ohia sinsẹ̀n lalo tọn lẹ si, bo jẹ yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta zedai lọ tọn dọ ji lẹdo aihọn pé, yèdọ azọ́n de he dona yin wiwadotana jẹnukọnna vivọnu titonu ylankan ehe tọn.—Matiu 24:14.
13 Ehe yin nado sọgan hẹn dọdai he tin to Malaki 4:5 mẹ di, fie Jehovah dọ te dọmọ: “Doayi e go, yẹn na do Elija yẹwhegán lọ hlan mì whẹpo azán daho [bosọ dobu Jehovah tọn] lọ nado wá.” Dọdai enẹ mọ hẹndi tintan yí to azọ́n Johanu Baptizitọ tọn mẹ, mẹhe Elija nọtena. Johanu wà azọ́n he taidi Elija tọn de to whenuena e baptizi Ju he ko lẹnvọjọ sọn ylando yetọn sọta alẹnu Osẹ́n tọn mẹ lẹ. Humọ, Johanu wá jẹnukọnna Mẹssia bo basi lilá wiwá etọn tọn. Ṣigba hẹndi tintan dọdai Malaki tọn wẹ azọ́n Johanu tọn yin poun. To whenuena Jesu to hodọ gando Johanu go taidi Elija awetọ lọ, e dohia dọ azọ́n “Elija” tọn na gbẹ́ yin wiwà to sọgodo.—Matiu 17:11, 12.
14. Azọ́n titengbe tẹwẹ dona yin wiwà whẹpo titonu ylankan ehe na wá vivọnu?
14 Dọdai Malaki tọn dohia dọ azọ́n daho Elija tọn ehe na yin wiwà jẹnukọnna ‘azán daho bosọ dobu Jehovah tọn.’ Azán enẹ na wá vivọnu po awhàn azán daho Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ tọn he to dindọnsẹpọ po awuyiya po, to Amagẹdọni. Ehe zẹẹmẹdo dọ azọ́n de he sọgbe hẹ nuwiwa Elija tọn lẹ na jẹnukọnna vivọnu titonu ylankan ehe tọn po bẹjẹeji Gandudu Owhe Fọtọ́n Ahọluduta olọn mẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn po to Jesu Klisti heyin zizedo ofìn ji glọ. Dile e yin didọ to dọdai enẹ mẹ do, whẹpo Jehovah na và titonu ylankan ehe sudo, pipli Elija egbezangbe tọn, he Klistiani hatọ livi susu he tindo todido aigba ji tọn lẹ to godonọna, na yí zohunhun do zindonukọn to azọ́n sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke gigọdotẹnmẹ tọn, gigopipana yinkọ Jehovah tọn, po nugbo Biblu tọn lẹ pinplọn omẹ taidi lẹngbọ lẹ po mẹ.
Jehovah Nọ Dona Devizọnwatọ Etọn Lẹ
15. Nawẹ Jehovah nọ flin devizọnwatọ etọn lẹ gbọn?
15 Jehovah nọ dona sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ. Malaki 3:16 dọmọ: “Whenẹnu wẹ yé he dibusi Oklunọ lẹ to hodọ ode po awetọ po: Oklunọ sọ tuntóai, bo se, podọ yè sọ wlan owe oflin tọn de to ewọ nukọn, na yé he dibusi Oklunọ lẹ, podọ he to oyín etọn tọn lẹnpọn lẹ.” Sọn ojlẹ Abẹli tọn mẹ sọyi, Jiwheyẹwhe ko to yinkọ mẹhe na yin finflin po ogbẹ̀ madopodo po to pọndohlan mẹ lẹ tọn kàn dai do owe de mẹ to yẹhiadonu-liho. Jehovah dọna omẹ ehelẹ dọmọ: “Mì hẹn madaotọ lọ pete wá biọ agbànhọ lọ mẹ, na núdùdù nido tin finẹ to ohọ̀ ṣie mẹ, bo yí do tẹ́n mi pọ́n dinvie . . . eyin yẹn ma na hùn ovẹ́sẹ olọn tọn lẹ na mì, bosọ kọ̀n dona de jẹgbonu na mì, he otẹn ma na tin finẹ sù nado hẹn ẹn.”—Malaki 3:10.
16, 17. Nawẹ Jehovah ko dona omẹ etọn lẹ po azọ́n yetọn po gbọn?
16 Na nugbo tọn, Jehovah ko dona mẹhe to sinsẹ̀n ẹn lẹ. Gbọnna? Aliho dopo wẹ gbọn nukunnumọjẹnumẹ dogọ gando lẹndai etọn lẹ go dali. (Howhinwhẹn lẹ 4:18; Daniẹli 12:10) Aliho devo wẹ gbọn nina yé sinsẹ́n he jiawu lẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn mẹ dali. Ahunjijlọnọ susu ko kọnawudopọ hẹ yé to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ, podọ omẹ ehe lẹpo to pọmẹ yin “gbẹtọ susugege, . . . sọn akọta lẹpo mẹ, sọn hẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ, . . . yé sọ to awhádo ogbè lele, dọmọ, Whlẹngán hlan Jiwheyẹwhe mítọn he sinai to ofin lọ ji, podọ hlan Lẹngbọvu lọ.” (Osọhia 7:9, 10) Gbẹtọ susugege ehe ko yin didohia to aliho he jiawu de mẹ, podọ mẹhe to Jehovah sẹ̀n po zohunhun po todin lẹ ko hugan livi ṣidopo to agun he hugan 93 000 mẹ lẹdo aihọn pé!
17 Dona Jehovah tọn sọ yin mimọ to nugbo lọ mẹ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ zín owe sinai do Biblu ji he ko yin mimá gbayipe hugan to whenuho mẹ lẹ jẹgbonu. To alọnu din, vọkan livi 90 Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn po Réveillez-vous! po tọn wẹ nọ yin zinzinjẹgbonu to osun lẹpo mẹ, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn to ogbè 141 mẹ, Réveillez-vous! to ogbè 87 mẹ. Owe Biblu pinplọn tọn Nugbo He Nọ Planmẹ Sọyi Ogbẹ̀ Mavọmavọ Mẹ, heyin zinzinjẹgbonu to 1968, yin mimá lẹdo pé jẹ nudi omẹ livi 107 dè to ogbè 117 mẹ. Hiẹ Sọgan Nọgbẹ̀ Kakadoi to Paladisi mẹ to Aigba Ji, heyin didetọ́n to 1982, jẹ nudi omẹ livi 81 dè to ogbè 131 mẹ. Podọ vọkan he hugan livi 85 owe Oyọnẹn He Nọ Planmẹ Sọyi Ogbẹ̀ Madopodo Mẹ, heyin didetọ́n to 1995, ko yin zinzinjẹgbonu to ogbè 154 mẹ. Alọnuwe Etẹwẹ Jiwheyẹwhe Biọ to Mí Si? heyin didetọ́n to 1996 tindo mimape nudi vọkan livi 150 to ogbè 244 mẹ todin.
18. Naegbọn mí nọ duvivi kọdetọn dagbe gbigbọmẹ tọn mahopọnna nukundiọsọmẹ?
18 Kọdetọn dagbe gbigbọmẹ tọn ehe ko yin vivi etọn dù mahopọnna nukundiọsọmẹ he sinyẹn bo dẹn-to-aimẹ hugan sọn aihọn Satani tọn si. Ehe do nugbo-yinyin Isaia 54:17 tọn hia dọmọ: “Avùnhonu depope he yè jlẹ do ogo we ma na wà nude; odẹ́ he fọ́n do oji we to whẹdida mẹ lẹpo wẹ hiẹ na gblewhẹdo: Ehe wẹ ogú devi Oklunọ tọn lẹ tọn, dè e wẹ dodo yetọn sọn, wẹ Oklunọ dọ.” Lehe e nọ miọnhomẹna devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ do sọ nado yọnẹn dọ Malaki 3:17 to hẹndi tangan etọn tindo do yewlẹ ji! E dọmọ: “Yé nasọ yin ṣie, wẹ Oklunọ awhànpa lẹ tọn dọ, to azán lọ mẹ ehe mẹ yẹn na basi adọkunnu alọpa de he te.”
Jehovah Sinsẹ̀n po Ayajẹ Po
19. Nawẹ mẹhe to Jehovah sẹ̀n lẹ gbọnvona mẹhe ma nọ wàmọ lẹ gbọn?
19 Vogbingbọn he tin to devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn lẹ po mẹhe tin to aihọn Satani tọn lẹ po ṣẹnṣẹn to yinyin hinhẹn họnwun deji egbesọegbesọ. Malaki 3:18 dọ dọdai dọmọ: “Whenẹnu wẹ mìwlẹ na lẹgọ bosọ yọ́n vogbingbọn to dodonọ po mẹylankan po ṣẹnṣẹn, to ewọ he to Jiwheyẹwhe sẹ̀n po ewọ he ma to sinsẹ̀n ẹn po ṣẹnṣẹn.” Dopo to vogbingbọn susu he tin lẹ mẹ wẹ yindọ mẹhe to Jehovah sẹ̀n lẹ nọ wàmọ po ayajẹ daho po. Podọ dopo to nuhe zọ́n bọ yé tindo ayajẹ lẹ mẹ wẹ todido jiawu he yé tindo. Yé tindo jidide mlẹnmlẹn to Jehovah mẹ to whenuena e dọmọ: “Saa pọ́n yẹn na dá olọn yọyọ lẹ po aigba yọyọ de po: yè ma na flin hoho tọn, mọ yé ma na wá linlẹn mẹ. Ṣigba homẹ mìtọn ni hùn, na mì nisọ to ayajẹ kakadoi to enẹ he yẹn dá mẹ.”—Isaia 65:17, 18; Psalm 37:10, 11, 29; Osọhia 21:4, 5.
20. Naegbọn mí do yin gbẹtọ ayajẹnọ lẹ?
20 Mí yí opagbe Jehovah tọn se dọ omẹ nugbonọ etọn lẹ na lùn azán daho etọn tọ́n bo na yin hinhẹn biọ aihọn yọyọ lọ mẹ. (Zẹfania 2:3; Osọhia 7:13, 14) Podọ dile etlẹ yindọ mẹdelẹ sọgan kú jẹnukọnna ojlẹ enẹ na yọnhowhe, awutu, kavi nujijọ ajiji de wutu, Jehovah dọna mí dọ emi na fọ́n yé sọnku bo na na yé ogbẹ̀ madopodo. (Johanu 5:28, 29; Titu 1:2) Enẹwutu dile etlẹ yindọ mímẹpo wẹ tindo nuhahun po avùnnukundiọsọmẹ mítọn lẹ po, mí tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado yin gbẹtọ ayajẹnọ hugan he tin to aigba ji lẹ dile mí to dindọnsẹpọ azán Jehovah tọn ehe.
Etẹwẹ Na Yin Gblọndo Towe?
• Etẹwẹ ‘azán Jehovah tọn’ yin?
• Nawẹ sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ nọ hodo apajlẹ Islaeli hohowhenu tọn gbọn?
• Dọdai tẹlẹ wẹ devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ hẹndi?
• Nawẹ Jehovah ko dona omẹ etọn lẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 21]
Jelusalẹm owhe kanweko tintan whenu tọn ‘ji di zòhọ de’
[Yẹdide to weda 23]
Jehovah nọ wleawuna nuhudo mẹhe to sinsẹ̀n ẹn lẹ tọn
[Yẹdide to weda 24]
Na todido jiawu yetọn wutu, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ yin ayajẹnọ nugbo