Hodo Aliho Nuyiwa Ahọlu lẹ Tọn
“[Ewọ dona] wlan ohiadoai osẹ́n he tọn de to owe de mẹ . . . e bo na tin to e dè, e bo na nọ hia finẹmẹ to azán ogbẹ̀ etọn tọn lẹpo mẹ.”—DEUTELONOMI 17:18, 19.
1. Mẹnu wẹ Klistiani de sọgan jlo nado taidi?
E NA sinyẹn taun dọ hiẹ ni pọ́n dewe hlan taidi ahọlu kavi ahọsi de. Klistiani nugbonọ po Biblu plọntọ tẹ po wẹ na ze ede do otẹn ahọlu he tindo aṣẹpipa de tọn mẹ, taidi Ahọlu dagbe Davidi, Josia, Hẹzekia, kavi Jehọṣafati? Etomọṣo, hiẹ sọgan bosọ dona taidi yé e whè gbau to aliho tangan dopo mẹ. Aliho tẹ niyẹn? Podọ etẹwutu wẹ hiẹ na jlo nado taidi yé to aliho enẹ mẹ?
2, 3. Etẹwẹ Jehovah mọ hlan nukọn gando ahọlu gbẹtọvi tọn go, podọ etẹwẹ ahọlu mọnkọtọn dona wà?
2 To azán Mose tọn gbè, yèdọ ojlẹ dindẹn whẹpo Jiwheyẹwhe do kẹalọyi dọ Islaelivi lẹ ni tindo ahọlu gbẹtọvi tọn de wẹ E ko mọ hlan dọ ojlo ahọlu de tintindo tọn na fọ́n to omẹ Etọn lẹ mẹ. Enẹwutu e gbọdo Mose nado yí anademẹ tangan lẹ dogọ alẹnu Osẹ́n tọn. Anademẹ ehelẹ tin na ahọlu lẹ.
3 Jiwheyẹwhe dọmọ: “Whenuena hiẹ yin hinhẹn wá jẹ aigba he OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe na we lọ ji, . . . bo na dọmọ, Yẹn na do ahọlu de do ojí e, di akọta he tin lẹdo mi pé lọ lẹpo; mẹhe OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe na de janwẹ hiẹ na do dó ahọlu do ojí we. . . . E nasọ yin, whenuena ewọ sinai to ofin ahọludu etọn tọn lọ ji, wẹ e na wlan ohiadoia osẹ́n he tọn de to owe de mẹ . . . e bo na tin to e dè, e bo na nọ hia finẹmẹ to azán ogbẹ̀ etọn tọn lẹpo mẹ: na e nido nọ plọn nado nọ dibusi OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe etọn, nado nọ payi ohó osẹ́n he tọn lẹpo go po aṣẹdai helẹ po, nado nọ basi yé.”—Deutelonomi 17:14-19.
4. Etẹlẹ wẹ anademẹ he Jiwheyẹwhe na ahọlu lẹ bẹhẹn?
4 Mọwẹ, ahọlu he Jehovah na de na sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ dona yí alọ edetiti tọn do kàn nukinkan he a sọgan mọ to Biblu towe mẹ lẹ. Enẹgodo ahọlu lọ dona nọ hia vọkan enẹ egbesọegbesọ, yèdọ pludopludo. Enẹ mayin nuyiwa nufinflin tọn de poun gba. Nupinplọn wẹ e yin, podọ e tindo yanwle alemọyi tọn de. Ahọlu he na tindo nukundagbe Jehovah tọn de dona doafọna nupinplọn mọnkọtọn nado sọgan wleawuna bo tindo ninọmẹ dagbe ahun mẹ tọn. E sọ dona plọn nukinkan gbọdo enẹlẹ nado sọgan yin ahọlu kọdetọn dagbenọ po wuntuntunnọ de po.—2 Ahọlu lẹ 22:8-13; Howhinwhẹn lẹ 1:1-4.
Plọnnu Taidi Ahọlu De
5. Adà Biblu tọn tẹlẹ wẹ Ahọlu Davidi dona basi vọkan etọn bo nọ hia, podọ etẹwẹ yin numọtolanmẹ etọn gando ehe go?
5 Etẹwẹ hiẹ lẹndọ enẹ na ko biọ to Davidi si to whenuena e lẹzun ahọlu do Islaeli ji? Matin ayihaawe, ewọ dona ko basi vọkan owe Pẹntateki tọn lẹ (Gẹnẹsisi, Eksọdusi, Levitiku, Osọha lẹ, Deutelonomi). Lẹnnupọndo lehe enẹ na ko yinuwado ayiha po ahun Davidi tọn po ji sisosiso sọ to whenuena e yí nukun po alọ edetiti tọn lẹ po zan nado basi vọkan owe Osẹ́n lọ tọn. Vlavo, Mose wẹ sọ kàn owe Job tọn gọna Psalm 90 po 91 po. Be Davidi na ko basi vọkan ehelẹ lọsu tọn wẹ ya? Vlavo mọwẹ. Dogọ, e sọgan ko tindo owe Jọṣua, Whẹdatọ lẹ, po Luti tọn po ga. Enẹwutu hiẹ sọgan mọdọ Ahọlu Davidi na ko tindo adà susu Biblu tọn nado hia bo lẹnnupọndeji. Podọ whẹwhinwhẹ́n tin nado yise dọ mọwẹ e wà do pẹpẹ, na, doayi hodidọ etọn lẹ gando Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn go, dile e yin mimọ to Psalm 19:7-11 mẹ todin do.
6. Nawẹ mí sọgan deji dọ Jesu tindo ojlo to Owe-wiwe mẹ taidi tọgbo etọn Davidi gbọn?
6 Davidi Daho lọ—yèdọ Jesu, heyin Visunnu Davidi tọn—hodo aliho nuyiwa tọn mọnkọtọn de. Aṣa Jesu tọn wẹ e yin nado yì sinagọgu mẹ to sẹmẹsẹmẹ. To finẹ e nọ se bọ Owe-wiwe nọ yin hihia bo nọ yin hodọdeji. Humọ, Jesu lọsu nọ hia Ohó Jiwheyẹwhe tọn po ogbè lélé po to gbangba bo nọ basi zẹẹmẹ yọn-na-yizan etọn to whedelẹnu. (Luku 4:16-21) A sọgan mọ po awubibọ po dọ e jẹakọ hẹ Owe-wiwe ganji. Hia kandai owe Wẹndagbe lẹ tọn poun, bo pọ́n lehe Jesu dọ gbọzangbọzan dọ ‘yè ko wlanwe etọn’ kavi dlẹnalọdo wefọ tangan Owe-wiwe tọn lẹ do. Etẹ, to Yẹwhehodidọ Osó ji tọn etọn heyin kinkàndai to Matiu mẹ, whla 21 wẹ Jesu yihodọ sọn Owe-wiwe Heblu tọn mẹ.—Matiu 4:4-10; 7:29; 11:10; 21:13; 26:24, 31; Johanu 6:31, 45; 8:17.
7. Nawẹ Jesu gbọnvona sinsẹ̀ngán lẹ do?
7 Jesu hodo ayinamẹ he tin to Psalm 1:1-3 mẹ dọmọ: “[Ayajẹnọ] wẹ mẹhe ma zinzọnlin to hónamẹ mẹylankan lẹ tọn mẹ, . . . ṣigba homẹhunhun etọn tin to osẹ́n OKLUNỌ tọn mẹ; podọ osẹ́n etọn mẹ wẹ e nọ ayihamẹlẹnpọn te to okle po ozán po. . . . Nudepope e to wiwà na doale.” Lehe enẹ gbọnvona sinsẹ̀ngán azán etọn gbè tọn lẹ do sọ, he “sinai to aisintẹn Mose tọn mẹ” ṣigba gbẹkọ ‘osẹ́n Jehovah tọn’ go!—Matiu 23:2-4.
8. Etẹwutu sinsẹ̀ngán Juvi he nọ hia bo nọ plọn Biblu lẹ ma na mọ ale depope yí?
8 Ṣigba, wefọ dopo he sọgan yin zẹẹmẹ basina taidi dọ Jesu to Biblu pinplọn gbẹdai sọgan paṣa mẹdelẹ. To Johanu 5:39, 40, mí hia nuhe Jesu dọna mẹdelẹ to ojlẹ etọn mẹ dọmọ: “Mì owe wiwe lẹ [gbejepọn], na mì lẹn dọ yé mẹ mì tindo ogbẹ̀ madopodo te wutu; podọ ehelẹ sọ wẹ yé he to kunnudena mi. Mì masọ jlo na wá dè e, na mì nido tindo ogbẹ̀.” Hodidọ enẹ ma to didohia dọ Jesu to gbigbẹna Juvi todoaitọ etọn lẹ ma nado plọn Owe-wiwe gba. Kakatimọ, e to gohùnna yẹnuwiwa kavi dẹgbèawenọ-yinyin yetọn. Yé yọnẹn dọ Owe-wiwe sọgan deanana yé yì ogbẹ̀ madopodo mẹ, ṣigba Owe-wiwe dopolọ he yé to gbigbejepọn dona ko plan yé yì Mẹssia lọ, yèdọ Jesu dè. Etomọṣo, yé gbẹ́ nado kẹalọyi ewọ. Enẹwutu nupinplọn ma hẹn ale depope wá na yé na yé yin yẹnuwatọ, bo ma kẹalọyi oplọn wutu.—Deutelonomi 18:15; Luku 11:52; Johanu 7:47, 48.
9. Apajlẹ dagbe tẹwẹ apọsteli lẹ po yẹwhegán he jẹnukọn na yé lẹ po zedai?
9 Lehe ninọmẹ devi Jesu tọn lẹ, gọna apọsteli lẹ tọn gbọnvo do sọ! Yé plọn “owe wiwe, he sọgan [hẹnmẹ] zun nuyọnẹntọ hlan whlẹngán.” (2 Timoti 3:15) To ehe wiwà mẹ, yé taidi yẹwhegán hohowhenu tọn lẹ he “kanbiọ, bosọ yí vivẹnu do dindona tlala.” Yẹwhegán enẹlẹ ma pọ́n dodinnanu enẹ hlan taidi nupinplọn zohunhunnọ osun vude kavi owhe dopo poun tọn gba. Apọsteli Pita dọ dọ ‘yé to dodinnanu zọnmii,’ na taun tọn gando Klisti po gigo he azọngban mẹwhlẹngán tọn etọn bẹhẹn na gbẹtọvi lẹ po go. Whla 34 wẹ Pita yihodọ sọn owe Biblu tọn ao mẹ to wekanhlanmẹ etọn tintan mẹ.—1 Pita 1:10, 11.
10. Etẹwutu dopodopo mítọn dona tindo ojlo to Biblu pinplọn mẹ?
10 To whelọnu lo e họnwun dọ, sọwhiwhe yíyí do plọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn yin azọ́ndenamẹ de na ahọlu Islaeli hohowhenu tọn lẹ. Jesu hodo aliho nuyiwa tọn ehe. Podọ azọngban de wẹ nupinplọn yin na mẹhe na dugán hẹ Klisti taidi ahọlu to olọn mẹ lẹ. (Luku 22:28-30; Lomunu lẹ 8:17; 2 Timoti 2:12; Osọhia 5:10; 20:6) To egbehe, aliho nuyiwa ahọlu lẹ tọn ehe sọ yin dandannu na mẹhe to nukundo dona aigba ji tọn lẹpo to gandudu Ahọluduta tọn glọ.—Matiu 25:34, 46.
Azọngban de na Ahọlu lẹ Podọ na Hiẹ Lọsu
11. (a) Owù tẹ gando nupinplọn go wẹ tin na Klistiani lẹ? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na wà dagbe nado kanse mídelẹ?
11 Mí sọgan dọ to nujikudo po nugbo po mẹ dọ Klistiani nugbo dopodopo dona nọ gbadopọnna Biblu na ede. E mayin to ojlẹ tintan he a plọn Biblu hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ kẹdẹ wẹ a tindo nuhudo ehe tọn gba. Dopodopo mítọn dona magbe ma nado taidi mẹdelẹ to azán apọsteli Paulu tọn gbè he gbọjọ to nupinplọn mẹdetiti tọn mẹ to madẹnmẹ. Yé plọn “onú heyin jọgbe ohó Jiwheyẹwhe tọn he dabla” lẹ, taidi “ohó whẹwhẹwhenu Klisti tọn.” Ṣogan, yé ma zindonukọn to nupinplọn mẹ podọ enẹwutu ma “yì gbesisọ kọ̀n.” (Heblu lẹ 5:12–6:3) Mọdopolọ, mí sọgan kanse míde dọ: ‘Vlavo yẹn ko to awukọndopọ hẹ agun Klistiani tọn na ojlẹ gli de kavi na owhe susu, nawẹ yẹn nọ pọ́n Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn hlan gbọn? Paulu hodẹ̀ dọ Klistiani azán etọn gbè tọn lẹ ni “to susu to oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn mẹ” zọnmii. Be yẹn nọ dohia dọ yẹn tindo ojlo dopolọ ya?’—Kọlọsinu lẹ 1:9, 10.
12. Etẹwutu e yin nujọnu nado to wanyina Ohó Jiwheyẹwhe tọn zọnmii?
12 Wanyiyina Ohó Jiwheyẹwhe tọn yin họnhungan titengbe de na tito oplọn mẹdetiti tọn dagbe de tintindo. Psalm 119:14-16 dlẹnalọdo ayihamẹlinlẹnpọn gbesisọ tọn, lẹndainọ do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji taidi aliho he gblamẹ hiẹ na tindo homẹhunhun to e mẹ te. Whladopo dogọ, enẹ yin nugbo mahopọnna lehe hiẹ ko yin Klistiani dẹnsọ. To lehe enẹ yin nujọnu sọ didohia mẹ, flin apajlẹ Timoti tọn. Dile etlẹ yindọ e ko yin Klistiani mẹho de bo to sinsẹ̀nzọnwà taidi “awhànvipẹ dagbe Jesu Klisti tọn de,” Paulu dotuhomẹna ẹn nado wà nuhe go e pé lẹpo nado “má ohó nugbo tọn dile e jẹ do kẹdẹ.” (2 Timoti 2:3, 15; 1 Timoti 4:15) E họnwun dọ, ‘nuhe go a pé lẹpo’ wiwà bẹ tito dagbe nupinplọn tọn de tintindo hẹn.
13. (a) Nawẹ a sọgan mọ whenu susu dogọ na Biblu pinplọn gbọn? (b) Vọjlado tẹlẹ wẹ a sọgan basi nado mọ whenu dogọ na nupinplọn?
13 Ojlẹ de dide dovo to gbesisọmẹ na Biblu pinplọn yin afọdide de na tito dagbe nupinplọn tọn de tintindo. Nawẹ a to wiwà do to ehe mẹ? Depope he gblọndo ahundoponọ towe yin, be a lẹndọ emi na mọaleyi sọn ojlẹ susu dogọ yiyizan na oplọn mẹdetiti tọn mẹ ya? A sọgan kanse dọ ‘Nawẹ yẹn sọgan de whenu dovo na enẹ do?’ Eyọn, mẹdelẹ ko hẹn ojlẹ Biblu pinplọn kọdetọn dagbenọ yetọn jideji gbọn finfọ́n domẹwhenu to afọnnu dali. Yé sọgan hia Biblu na nukunwhiwhe 15 kavi basi dodinnanu mẹdetiti tọn de. Taidi yọnbasi devo, etẹwẹ dogbọn vọjlado kleun de bibasi to tito sẹmẹsẹmẹ tọn towe mẹ dali? Di apajlẹ, eyin a tindo aṣa lọ nado nọ hia linlinwe aihọn tọn lẹ kavi pọ́n linlin whèjai tọn lẹ to televiziọn ji to azán susu gbè, be e sọgan yọnbasi dọ a ni ma wà enẹ to gbèdopo to osẹ lọ mẹ ya? Hiẹ sọgan yí ojlẹ enẹ zan na Biblu pinplọn dogọ. Eyin a ma se linlin whladopo to osẹ dopo mẹ bo yí nudi nukunwhiwhe 30 de zan na oplọn mẹdetiti tọn, a na mọ hugan ganhiho 25 to owhe dopo mẹ. Lẹnnupọndo ale he a na mọyi sọn ganhiho 25 dogọ Biblu hihia kavi pinplọn tọn mẹ ji! Ayinamẹ devo die: To osẹ he ja lẹ mẹ, gbadopọnna nuwiwa towe lẹ to vivọnu azán dopodopo tọn. Pọ́n eyin a sọgan mọ nude he sọgan yin jijodo kavi he whenu etọn sọgan yin didepo nado mọ whenu susu dogọ na Biblu hihia kavi pinplọn.—Efesunu lẹ 5:15, 16.
14, 15. (a) Etẹwutu yanwle lẹ yin nujọnu to oplọn mẹdetiti tọn mẹ? (b) Yanwle yọn-na-yizan tẹlẹ wẹ mí sọgan zedai gando Biblu hihia go?
14 Etẹwẹ na hẹn nupinplọn bọawu, bo hẹn ẹn yin awuvivinu dogọ? Yanwle lẹ zizedai wẹ. Yanwle yọn-na-yizan nupinplọn tọn tẹlẹ wẹ a sọgan zedai? Na mẹsusu, yanwle dagbe tintan wẹ Biblu lọ blebu hihia. Vlavo kakajẹ din, a ko nọ hia apadewhe Biblu lọ tọn to whedelẹnu bo ko mọaleyi sọn e mẹ. Todin, be a sọgan yí i do basi gbemima towe nado hia Biblu lọ blebu ya? Yanwle tintan he na gọalọna we nado wà enẹ sọgan yin nado hia owe Wẹndagbe tọn lẹ whẹ́, enẹgodo hia pipotọ Owe Wiwe Glẹki Klistiani tọn lẹ. To whenuena hiẹ ko mọ pekọ po alemọyi etọn lẹ po, yanwle towe he na bọdego sọgan yin nado hia owe Mose tọn lẹ po owe whenuho tọn lẹ po debọdo-dego jẹ Ẹsteli. To enẹ wiwadotana godo, a na mọdọ e na bọawu nado hia owe Biblu tọn he pò lẹ. Yọnnu heyin nudi owhe 65 mẹvi to whenuena e lẹzun Klistiani de, nọ wlan azán he gbè e jẹ Biblu lọ blebu hia ji po azán he gbè e dotana ẹn po do Biblu etọn mẹ. Whla atọ́n wẹ e ko hia Biblu lọ blebu todin! (Deutelonomi 32:45-47) Podọ kakati nado hia ẹ sọn zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn kavi wema devo ji, e nọ hia ẹ tlọlọ sọn Biblu edetiti tọn mẹ.
15 Mẹhe ko jẹ yanwle Biblu lọ blebu hihia tọn kọ̀n lẹ ko ze afọdide devo lẹ nado hẹn nupinplọn he to nukọnzindo yetọn yin sinsẹ́nnọ po alenọ po dogọ. Aliho dopo wẹ nado hia owe nupinplọn tọn voovo lẹ jẹnukọnna owe Biblu tọn debọdo-dego lẹ hihia. Hiẹ sọgan mọ nudọnamẹ dagbe lẹ gando ninọmẹ whenuho tọn, ninọmẹ nukinkan tọn, po ale he sọgan yin mimọ sọn owe Biblu tọn dopodopo mẹ po to “Toute Écriture est inspirée de Dieu et utile” po Étude Perspicace des Écritures po mẹ.a
16. Apajlẹ Biblu pinplọn tọn tẹwẹ mí dona dapana?
16 To nupinplọn towe whenu, dapana nuhe suhugan mẹhe ylọ yede dọ Biblu yọnẹntọ lẹ nọ wà. Yé nọ gbeje nukinkan lọ lẹ pọ́n zẹjlẹgo taidi dọ gbẹtọ dè wẹ Biblu lọ wá sọn nkọtọn. Delẹ to yé mẹ nọ tẹnpọn nado yí owe Biblu tọn dopodopo zan na gbẹtọ tangan delẹ kavi nado wleawuna linlẹn po pọndohlan he yé lẹndọ mẹhe kàn owe dopodopo tindo to ayiha mẹ po. Nuyiwadomẹji he nulẹnpọn gbẹtọ tọn mọnkọtọn sọgan tindo wẹ yin nado de huhlọn pò na Biblu nado lẹzun owe whenuho tọn de poun kavi nado pọ́n ẹn hlan taidi nuyizan sinsẹ̀n mẹdetiti tọn didoai tọn de. Weyọnẹntọ devo lẹ ko hẹn alọnu ján to hogbe dopodopo gbigbejepọn mẹ, taidi dọ owe nuyọnẹn tamẹnuplọnmẹ tọn de wẹ Biblu yin nkọtọn. Fie hogbe dopodopo wá sọn gọna zẹẹmẹ Heblu po Glẹki tọn lẹ po dindin nọ duahunmẹna yé hugan nujọnu-yinyin owẹ̀n Jiwheyẹwhe tọn. Be a lẹndọ nuyiwa mọnkọtọn lẹ sọgan hẹnmẹ tindo yise he siso bo whànmẹ de ya?—1 Tẹsalonikanu lẹ 2:13.
17. Etẹwutu mí dona pọ́n owẹ̀n Biblu tọn hlan dọ mẹlẹpo wẹ e tin na?
17 Be tadona he kọ̀n weyọnẹntọ lẹ wá sọgbe ya? Be nugbo wẹ dọ owe Biblu tọn dopodopo tindo nuagokun titengbe dopo kavi tin na gbẹtọgun tangan dopo poun ya? (1 Kọlintinu lẹ 1:19-21) Nugbo lọ wẹ yindọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn tindo nuhọakuẹ tẹgbẹ̀ tọn na mẹhe tindo owhe voovo bo wá sọn ninọmẹ voovo mẹ lẹ. Eyin owe de tlẹ yin kinkàn hlan mẹdopo dai, taidi Timoti kavi Titu, kavi hlan pipli tangan de, vlavo Galatianu lẹ kavi Filippinu lẹ, mímẹpo wẹ sọgan bosọ dona plọn owe enẹlẹ. Yé yin nujọnu na mímẹpo, podọ owe tangan de sọgan dọhodo hosọ voovo lẹ ji bo hẹn ale wá na mẹsusu. Mọwẹ, owẹ̀n Biblu tọn tin na mẹlẹpo, podọ ehe gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nuhewutu e ko yin lilẹdo ogbè he gbẹtọ lẹ nọ dó lẹdo aihọn pé lẹ mẹ.—Lomunu lẹ 15:4.
Ale He Hiẹ po Mẹdevo lẹ po na Mọyi
18. Etẹlẹ ji wẹ a dona lẹnnupọndo eyin a to Ohó Jiwheyẹwhe tọn hia?
18 Dile a to nuplọn, a na mọ ẹn taidi alemọyinu de nado dín nukunnumọjẹnumẹ Biblu tọn bo tẹnpọn nado mọ kanṣiṣa he tin to adà voovo etọn lẹ mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 2:3-5; 4:7) Nuhe Jehovah ko dehia to Ohó etọn mẹ lẹ tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ lẹndai etọn. Enẹwutu dile a to hihia ẹ, yí nugbo po ayinamẹ lẹ po jlẹdo lẹndai lọ go. A sọgan lẹnayihamẹpọn do lehe nujijọ, linlẹn, kavi dọdai de tindo kanṣiṣa hẹ lẹndai Jehovah tọn do ji. Kanse dewe dọ: ‘Etẹwẹ ehe dọna mi gando Jehovah go? Nawẹ e gando hẹndi lẹndai Jiwheyẹwhe tọn gbọn Ahọludu etọn gblamẹ go gbọn?’ A sọgan sọ lẹnnupọn dọ: ‘Nawẹ yẹn sọgan yí nudọnamẹ ehe zan gbọn? Be yẹn sọgan yí i zan to ayinamẹ nina po nupinplọn mẹdevo lẹ po mẹ sinai do Owe-wiwe ji ya?’—Jọṣua 1:8.
19. Mẹnu wẹ nọ mọaleyi eyin a vọ́ nuhe a plọn lẹ dọ na mẹdevo lẹ? Basi zẹẹmẹ.
19 Mẹdevo lẹ tọn hihopọn sọ nọ hẹn ale wá to aliho devo mẹ ga. To Biblu hihia po pinplọn towe po whenu, hiẹ na plọn nuyọyọ lẹ bọ pọndohlan towe na gbọnvo. Tẹnpọn nado yí yé zan to hodọdopọ mẹjlọdote tọn mẹ hẹ hagbẹ whẹndo towe tọn lẹ po mẹdevo lẹ po. Eyin a wàmọ to ojlẹ he sọgbe mẹ podọ to aliho jlẹkaji tọn de mẹ, matin ayihaawe hodọdopọ mọnkọtọn lẹ na hẹn ale wá. Nuhe a plọn kavi adà he fọnjlodotena we lẹ vivọdọ po ahundopo po podọ po zohunhun po na hẹn nudọnamẹ mọnkọtọn lẹ nado yinuwado mẹdevo lẹ ji taun. Humọ, e na hẹn ale wá na hiẹ lọsu. To aliho tẹ mẹ? Nuyọnẹntọ lẹ ko dọ dọ mí nọ flin nuhe mí plọn kavi hia lẹ na ojlẹ dindẹn eyin mí yí i zan kavi vọ́ ẹ dọ na mẹdevo lẹ to whenuena onú lọ gbẹ́ yin yọyọ to ayiha mítọn mẹ.b
20. Etẹwutu e yin alenu nado nọ hia Biblu pludopludo?
20 A na plọn nuyọyọ depope dandan to whedepopenu he a hia owe Biblu tọn de fó. Wefọ he ma tindo zẹẹmẹ sọmọ dai lẹ na họnwun na we dogọ. Yé na tindo zẹẹmẹ dogọ. Ehe dona dohia dọ kakati owe Biblu tọn lẹ ni yin owe gbẹtọvi tọn de poun, adọkun he sọgbe de wẹ yé yin na nupinplọn pludopludo po alemọyi towe po. Flindọ ahọlu de, taidi Davidi dona “nọ hia finẹmẹ to azán ogbẹ̀ etọn tọn lẹpo mẹ.”
21. Ale tẹwẹ hiẹ sọgan donukun eyin a hẹn Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn towe jideji?
21 Mọwẹ, mẹhe yí whenu zan nado plọn Biblu lọ sisosiso lẹ nọ mọaleyi tlala. Yé nọ duale adọkun gbigbọmẹ tọn lẹ po wuntuntun po tọn. Haṣinṣan yetọn hẹ Jiwheyẹwhe nọ lodo, bo nọ sinyẹn deji. Yé sọ nọ họakuẹ dogọ na hagbẹ whẹndo tọn lẹ, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po to agun Klistiani tọn mẹ, podọ hlan mẹhe ma tlẹ ko lẹzun sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ.—Lomunu lẹ 10:9-14; 1 Timoti 4:16.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Owe nupinplọn tọn ehelẹ yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali bosọ tin-to-aimẹ to ogbè susu mẹ.
b Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 1er septembre 1994, weda 21-2.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Etẹwẹ yin bibiọ to ahọlu Islaeli tọn lẹ si nado wà?
• Apajlẹ tẹwẹ Jesu po apọsteli lẹ po zedai gando Biblu pinplọn go?
• Vọjlado tẹlẹ wẹ a sọgan basi nado hẹn whenu he a nọ yizan na oplọn mẹdetiti tọn jideji?
• Ninọmẹ apọ̀nmẹ tọn tẹwẹ a dona tindo hlan Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn?
[Apotin to weda 15]
“Mí Dona Hẹn Ẹn Do Alọ Mítọn lẹ Mẹ”
“Eyin mí jlo . . . todohukanji alọdlẹndo owe Biblu tọn de, be Internet wẹ yin azọ́nwanu he yọnhugan lọ. Ṣigba eyin mí jlo na hia Biblu, plọn ẹn, lẹnnupọn deji, lẹnayihamẹpọn deji, mí dona hẹn ẹn do alọ mítọn lẹ mẹ, na aliho ehe mẹ kẹdẹ wẹ mí sọgan dike nuhe tin to e mẹ lẹ ni biọ ayiha po ahun mítọn lẹ po mẹ te.”—Gertrude Himmelfarb, heyin mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn he ko yí gbọjẹ gaa, City University, New York tọn.