‘Yẹn Ze Apajlẹ lọ Dai Na Mì’
‘Mì dona yin mẹplọntọ to pọndohlan mẹ na ojlẹ lọ.’—HEBLU LẸ 5:12.
1. Etẹwutu hogbe Heblu lẹ 5:12 tọn lẹ na hẹn Klistiani de nado lẹnnupọn jẹ obá de mẹ to jọwamọ-liho?
DILE a hia hogbe gbọdo wefọ hogo mítọn tọn lẹ, be a ma lẹnnupọndo dewe ji jẹ obá de mẹ ya? Eyin mọwẹ, a ma tin dewe ṣo gba. Taidi hodotọ Klisti tọn lẹ, mí yọnẹn dọ mí dona yin mẹplọntọ lẹ. (Matiu 28:19, 20) Mí yọnẹn dọ ojlẹ he mẹ mí to gbẹnọ te hẹn ẹn yin niyaniyanu de dọ mí ni plọnmẹ ganji dile mí sọgan basi do. Podọ mí yọnẹn dọ mẹpinplọn mítọn tlẹ sọgan zẹẹmẹdo ogbẹ̀ kavi okú na mẹhe mí plọn lẹ! (1 Timoti 4:16) To whelọnu lo, e sọgbe dọ mí ni kanse mídelẹ dọ: ‘Be mẹplọntọ wunmẹ he e jẹ dọ yẹn ni yin lọ wẹ yẹn yin na nugbo tọn ya? Nawẹ yẹn sọgan hẹn ẹn pọnte deji gbọn?’
2, 3. (a) Nawẹ mẹplọntọ de basi zẹẹmẹ dodonu mẹpinplọn dagbe tọn do? (b) Apajlẹ tẹwẹ Jesu zedai na mí gando mẹpinplọn go?
2 Nulẹnpọn mọnkọtọn lẹ ma dona hẹn mí gbọjọ gba. Eyin mí nọ pọ́n mẹpinplọn hlan taidi nuhe nọ biọ azọ́nyinyọnẹn vonọtaun de, mí sọgan lẹndọ e na sinyẹnawu dọ mí ni basi vọjlado lẹ. Nalete, dodonu mẹpinplọn dagbe tọn mayin azọ́nyinyọnẹn lọ gba, ṣigba nudevo heyin nujọnu hugan mọ. Doayi nuhe mẹplọntọ numimọnọ de wlan to owe de mẹ do hosọ lọ ji go dọmọ: “Mẹpinplọn dagbe mayin whẹho azọ́nyinyọnẹn kavi aliho nuyiwa tọn, tito kavi nuwiwa vonọtaun de tọn gba. . . . Whẹho owanyi tọn wẹ mẹpinplọn yin na taun tọn.” Nugbo wẹ dọ, mẹplọntọ aihọn tọn wẹ hodidọ etọn to alọdlẹndo. Etomọṣo, nuhe dọ e te tlẹ sọgan gando mẹpinplọn he mí nọ basi taidi Klistiani lẹ go taun. Nawẹ e yin mọ gbọn?
3 Jesu Klisti, he dọna hodotọ etọn lẹ dọ: ‘Yẹn ze apajlẹ lọ dai na mì’ wẹ yin Apajlẹnọ mítọn taidi mẹplọntọ de. (Johanu 13:15) Apajlẹ ede tọn to whiwhẹ didohia mẹ wẹ e to alọdlẹndo, ṣigba e họnwun dọ apajlẹ he Jesu zedai na mí bẹ azọ́n titengbe hugan etọn taidi gbẹtọ de to aigba ji hẹn—yèdọ azọ́n wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn pinplọn gbẹtọ lẹ tọn. (Luku 4:43) Todin, eyin a na de hogbe dopo he basi zẹẹmẹ lizọnyizọn Jesu tọn, e yọnbasi dọ a ni de “owanyi,” be e mayin mọwẹ ya? (Kọlọsinu lẹ 1:15; 1 Johanu 4:8) Owanyi he Jesu tindo na Jehovah, Otọ́ etọn olọn mẹ tọn, klo hugan nulẹpo. (Johanu 14:31) Ṣigba, taidi mẹplọntọ de, Jesu do owanyi hia to aliho awe dogọ mẹ. E yiwanna nugbo he e plọnmẹ lẹ, bosọ yiwanna mẹhe e plọn lẹ. Mì gbọ mí ni na ayidonugo gigọ́ hlan adà awe apajlẹ he e zedai na mí ehelẹ tọn.
Owanyi Tẹgbẹ̀ Tọn de na Nugbo Jiwheyẹwhe Tọn Lẹ
4. Nawẹ Jesu wleawu owanyi tọn na nuplọnmẹ Jehovah tọn lẹ gbọn?
4 Walọyizan he mẹplọntọ de tindo hlan nuhe e to pinplọnmẹ nọ yinuwado jẹhẹnu mẹpinplọn etọn tọn ji tlala. Ojlo matindo depope na sọawuhia bosọ gbayipe jẹ nuplọntọ etọn lẹ dè. Jesu ma de ojlo matindo depope hia hlan nugbo họakuẹ he e plọnmẹ gando Jehovah po Ahọluduta Etọn po go lẹ gba. Owanyi he Jesu tindo na hosọ ehe siso taun. E ko wleawuna owanyi enẹ to whenuena e yin nuplọntọ de. To owhe susu tintin jẹnukọnna gbẹtọ-yinyin etọn lẹ whenu, Ovi plọnji dopo akàn lọ yin nuplọntọ zohunhunnọ de. Isaia 50:4, 5 basi kandai hogbe he sọgbe ehelẹ tọn dọmọ: “OKLUNỌ Jiwheyẹwhe ko yí odẹ́ nuyọnẹntọ tọn na mi, na yẹn nido yọ́n le yè nọ dọho do to ojlẹ mẹ hlan mẹhe nuṣikọna: e to finfọ́n to afọnnu-afọnnu, e hùn otó ṣie, nado se di nuyọnẹntọ tọn. OKLUNỌ Jiwheyẹwhe ko hùn otó ṣie, yẹn masọ vẹtoli, mọ yẹn ma lẹgodo.”
5, 6. (a) Numimọ tẹwẹ e họnwun dọ Jesu tindo to baptẹm etọn whenu, podọ nugandomẹgo tẹwẹ e tindo deji? (b) Vogbingbọn tẹwẹ mí mọ to Jesu po Satani po ṣẹnṣẹn gando Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyizan go?
5 Dile e to whinwhẹ́n taidi gbẹtọvi de to aigba ji, Jesu zindonukọn nado to wanyina nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn. (Luku 2:52) Enẹgodo, to baptẹm etọn whenu, e tindo numimọ vonọtaun de. “Yè hùn olọn do nùvo,” wẹ Luku 3:21 dọ. E họnwun dọ, Jesu penugo nado flin tintin jẹnukọnna gbẹtọ-yinyin etọn to whenẹnu. Enẹgodo, e yí azán 40 do blanù to zungbo mẹ. E dona ko tindo homẹhunhun susu to ayihamẹlinlẹnpọn do ojlẹ susu nuplọnmẹ tọn he e ko mọyi to olọn mẹ sọn Jehovah dè lẹ ji. Ṣigba, to madẹnmẹ, owanyi he e tindo na nugbo Jiwheyẹwhe tọn lẹ yin whiwhlepọn.
6 To whenuena nuṣikọna Jesu bọ huvẹ to hùhù i, Satani tẹnpọn nado whlé e pọ́n. Vogbingbọn nankọ die mí mọ to visunnu awe Jiwheyẹwhe tọn ehelẹ ṣẹnṣẹn! Yé omẹ awe lẹ wẹ yihodọ sọn Owe Wiwe Heblu tọn lẹ mẹ—ṣigba sọn pọndohlan he gbọnvo tlala lẹ mẹ. Satani slokọna Ohó Jiwheyẹwhe tọn, bo gbọn sisi matindo dali yí i zan na yanwle ṣejannabi edetiti tọn lẹ. Na taun tọn, atẹṣitọ enẹ gbẹwanna nugbo Jiwheyẹwhe tọn lẹ. To alọ devo mẹ, Jesu yihodọ sọn Owe-wiwe mẹ po owanyi mlẹnmlẹn po, bo yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan po sọwhiwhe po to gblọndo dopodopo mẹ. Jesu ko tin togbẹ̀ na ojlẹ dindẹn whẹpo hogbe gbọdo enẹlẹ yin kinkàndai to tintan whenu, ṣogan, e gbẹsọ na sisi yé. Nugbo họakuẹ lẹ wẹ yé yin sọn Otọ́ olọn mẹ tọn etọn dè! E dọna Satani dọ ohó he wá sọn Jehovah dè enẹlẹ yin nujọnu hugan núdùdù. (Matiu 4:1-11) Mọwẹ, Jesu yiwanna nugbo he Jehovah ko plọn ẹn lẹpo. Ṣigba, nawẹ e do owanyi enẹ hia taidi mẹplọntọ de gbọn?
E Yiwanna Nugbo He E Plọnmẹ Lẹ
7. Etẹwutu Jesu dapana nuplọnmẹ edetiti tọn lẹ didetọn?
7 Owanyi he Jesu tindo na nugbo he e plọnmẹ lẹ sọawuhia hezeheze to whepoponu. Eyin e jlo, e sọgan ko wleawuna linlẹn edetiti tọn lẹ po awubibọ po. E tindo oyọnẹn po nuyọnẹn he gbloada tlala po. (Kọlọsinu lẹ 2:3) Etomọṣo, e nọ flin hosetọ etọn lẹ gbọzangbọzan dọ Otọ́ etọn dè wẹ nuhe e to pinplọnmẹ lẹpo wá sọn, e mayin sọn ede dè gba. (Johanu 7:16; 8:28; 12:49; 14:10) E yiwanna nugbo he wá sọn Jiwheyẹwhe dè lẹ sọmọ bọ e ma sọgan yí linlẹn edetiti tọn do diọtẹn na yé.
8. Nawẹ Jesu ze apajlẹ ginganjẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn go dai to bẹjẹeji lizọnyizọn etọn tọn gbọn?
8 To whenuena Jesu jẹ lizọnyizọn gbangba tọn etọn ji, e yawu ze apajlẹ de dai. Lẹnnupọndo lehe e lá hlan omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to tintan whenu dọ emi wẹ yin Mẹssia dopagbe lọ do ji. Be e sọawuhia to gbẹtọgun lẹ nukọn poun, bo lá ede taidi Klisti, bo wà azọ́njiawu ayidego tọn lẹ to enẹgodo nado hẹn nuhe e dọ lodo wẹ ya? Lala. E yì sinagọgu de mẹ, to fie omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ saba hia Owe-wiwe te. To finẹ, e hia dọdai Isaia 61:1, 2 tọn po ogbè lélé po bo basi zẹẹmẹ dọ emi go wẹ nugbo dọdai tọn ehelẹ gando. (Luku 4:16-22) Azọ́njiawu susu he e wà lẹ dohia dọ e tindo godonọnamẹ Jehovah tọn. Etomọṣo, e gbẹsọ nọ ganjẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn go to mẹpinplọn etọn mẹ.
9. To nuyiwa etọn lẹ hẹ Falesi lẹ mẹ, nawẹ Jesu do owanyi nugbo etọn hia hlan Ohó Jiwheyẹwhe tọn gbọn?
9 To whenuena agọjẹdomẹtọ sinsẹ̀n tọn lẹ diọavunnukunsọ Jesu, e ma tẹnpọn nado yí nuyọnẹn do dù to yé ji gba, dile etlẹ yindọ e sọgan dù to yé ji to nudindọn enẹ mẹ po awubibọ po. Kakatimọ, e yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn do hùngona yé. Di dohia, flin whenuena Falesi lẹ sawhẹdokọna hodotọ Jesu tọn lẹ dọ yé ko gbàsẹ́n Gbọjẹzan tọn gbọn gbado vude yiyà bo dù dile yé to jujujei to ogle de mẹ dali. Jesu gblọn dọmọ: “Be mìwlẹ ma hia nuhe Davidi wà, whenuena huvẹ to ewọ hù po mẹhe tin to e dè lẹ po”? (Matiu 12:1-5) Nugbo wẹ dọ, dawe dodonọ-jlatọ enẹlẹ sọgan ko hia kandai gbọdo he tin to 1 Samuẹli 21:1-6 mẹ enẹ. Eyin mọwẹ, be yé ko gboawupo nado tunwun nuplọnmẹ titengbe he e bẹhẹn go. Ṣigba, e mayin dọ Jesu ko hia kandai lọ poun wẹ gba. E ko lẹnnupọndeji bo ko yí nunọwhinnusẹ́n he e bẹhẹn lẹ do ahun mẹ. E yiwanna nunọwhinnusẹ́n he Jehovah plọnmẹ gbọn wefọ enẹlẹ gblamẹ lẹ. Enẹwutu e yí kandai lọ zan, gọna apajlẹ de sọn Osẹ́n Mose tọn mẹ, nado do lẹnpọn dagbenọ-yinyin Osẹ́n lọ tọn hia. Mọdopolọ, owanyi nugbo Jesu tọn hlan Ohó Jiwheyẹwhe tọn whàn ẹn nado yiavunlọ na Ohó lọ sọta vivẹnudido sinsẹ̀ngán lẹ tọn nado slokọna ẹn nado sọgbe hẹ yanwle yetọn lẹ kavi whlá ẹ do aṣa susugege gbẹtọvi tọn lẹ glọ.
10. Nawẹ Jesu hẹn dọdai he gando jẹhẹnu mẹpinplọn etọn tọn go lẹ di gbọn?
10 Owanyi he Jesu tindo hlan nugbo lọ ma na dike e ni plọnmẹ sọn tamẹ poun, to aliho apọṣimẹ tọn, he ma nọ whànmẹ de mẹ pọ́n gbede. Dọdai gbọdo lẹ ko dohia dọ Mẹssia lọ na dọho ‘po whanpẹ po to nùflo etọn lẹ ji,’ bo yí “ohó dagbe lẹ” zan. (Psalm 45:2; Gẹnẹsisi 49:21) Jesu hẹn dọdai enẹlẹ di gbọn hinhẹn wẹndomẹ etọn nado fọnjlodotenamẹ bo whànmẹ dali, bo yí “ohó ojọmiọn tọn” lẹ zan dile e to nugbo he e yiwanna sọmọ lẹ plọnmẹ. (Luku 4:22) Matin ayihaawe zohunhun etọn sọawuhia to nukunmẹ etọn, bọ nukun etọn lẹ do ojlo zogbe he e tindo to nuhe dọ e te mẹ hia. Lehe e na ko yin homẹhunnu de do sọ nado dotoaina ẹn, podọ apajlẹ dagbe nankọ die na mímẹpo nado hodo to whenue mí to hodọ na mẹdevo lẹ gando nuhe mí ko plọn lẹ go!
11. Etẹwutu nugopipe Jesu tọn lẹ taidi mẹplọntọ de ma hẹn ẹn gbede nado lẹzun goyitọ?
11 Be wuntuntun sisosiso nugbo Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn he Jesu tindo po hodidọ dutomẹji etọn lẹ po hẹn ẹn nado doawagun wẹ ya? Enẹ nọ saba jọ to whẹho mẹplọntọ gbẹtọvi tọn lẹ tọn mẹ. Ṣigba, flindọ Jesu yin nuyọnẹntọ to aliho de he do budisi Jiwheyẹwhe tọn hia mẹ. Nuyọnẹn mọnkọtọn ma na dike e ni yigo gba, na “nuyọnẹn tin to whiwhẹnọ [lẹ] dè” wutu. (Howhinwhẹn lẹ 11:2) Nudevo sọ tin ga he hẹn Jesu ma nado yigo kavi doawagun.
Jesu Yiwanna Mẹhe E Plọnnu Lẹ
12. Nawẹ Jesu dohia dọ emi ma jlo nado dobuna hodotọ emitọn lẹ gbọn?
12 Owanyi he Jesu tindo na gbẹtọ lẹ nọ sọawuhia to whepoponu to nuplọnmẹ etọn mẹ. Nuplọnmẹ etọn ma nọ dobuna gbẹtọ lẹ gbede, to ma taidi nuplọnmẹ gbẹtọvi goyitọ lẹ tọn mẹ. (Yẹwhehodọtọ 8:9) To azọ́njiawu Jesu tọn lẹ dopo mimọ godo, e paṣa Pita taun, bọ e họ́ jai to afọ Jesu tọn lẹ kọ̀n. Ṣigba Jesu ma jlo dọ hodotọ etọn lẹ ni tindo obu he ma sọgbe gando ewọ go gba. E dọ po homẹdagbe po dọ, “A dibu blo.” Enẹgodo e dọ azọ́n ojlofọndotenamẹ gbẹtọ lẹ hinhẹn zun devi tọn he mẹ Pita na tindo mahẹ te na ẹn. (Luku 5:8-10) Jesu jlo dọ kakati obu emitọn ni whàn devi lẹ, obu owanyi nugbo họakuẹ lẹ tọn gando Jiwheyẹwhe go ni wàmọ.
13, 14. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Jesu do awuvẹmẹ hia gbẹtọ lẹ te?
13 Owanyi he Jesu tindo na mẹhe e plọnnu lẹ sọ sọawuhia to awuvẹmẹ he e tindo na yé mẹ. “Whenuena e mọ agundaho lẹ, e wàlẹblanu na yé, na yè hẹn agbọ́pé yé, bosọ hẹn apọ̀ṣi yé di lẹngbọ he ma tindo lẹngbọhọtọ de.” (Matiu 9:36) Ninọmẹ ylankan he mẹ yé tin te blawuna ẹn bọ e yin whinwhàn nado gọalọna yé.
14 Doayi awuvẹmẹ Jesu tọn go to ojlẹ devo mẹ. To whenuena yọnnu he to ohùn di de sẹpọ ẹ to gbẹtọgun de mẹ bo doalọ okẹyẹ avọ̀ etọn tọn go, e jẹ gángán to azọ́njiawu-liho. Jesu mọdọ huhlọn tọ́nsọn emi go, ṣigba e ma mọ mẹhe ko yin azọ̀nhẹngbọna lọ gba. E jlo na yọ́n yọnnu lọ. Etẹwutu? E mayin nado gblewhẹdo e na Osẹ́n kavi gbedide wekantọ po Falesi lẹ po tọn lẹ gbigbà wutu, dile yọnnu lọ sọgan ko to budi do gba. Kakatimọ, e dọna ẹn dọmọ: “Viyọnnu, yise towe hẹn we jẹ gángán, yì jijọho mẹ, bosọ nọ̀ gángán sọn azọ̀n towe mẹ.” (Malku 5:25-34) Doayi awuvẹmẹ he tin to hogbe enẹlẹ mẹ go. E ma dọ poun dọ, “Jẹ gángán” gba. Kakatimọ, e dọmọ: “Nọ̀ gángán sọn azọ̀n towe mẹ.” Tofi Malku yí hogbe de he to paa mẹ sọgan zẹẹmẹdo “mẹhiho” zan, he nọ saba yin yiyizan nado sayanamẹ. Gbọnmọ dali, Jesu yọnẹn dọ awutu lọ ko hẹn ẹn jiya, vlavo awufiẹsa sinsinyẹn agbasamẹ kavi numọtolanmẹ tọn. E vẹawu i.
15, 16. Nujijọ tẹlẹ to lizọnyizọn Jesu tọn whenu wẹ dohia dọ e nọ dín dagbe to gbẹtọ lẹ mẹ?
15 Jesu sọ do owanyi hia gbẹtọ lẹ gbọn jẹhẹnu dagbe yetọn lẹ pinpọn dali. Lẹnnupọndo nuhe jọ to whenue e pé Natanaeli, he lẹzun apọsteli de to godo mẹ ji. “Jesu mọ Natanaeli ja e dè, e dọ gbọn etọn dali, dọ, Pọ́n Islaelinu nugbo, mẹhe mẹ oblu matin te!” To azọ́njiawu-liho, Jesu ko mọ ahun Natanaeli tọn mẹ, bo ko yọ́n nususu gandego. Nugbo wẹ dọ Natanaeli mayin gbẹtọ pipé de gba. E tindo awugbopo etọn lẹ, dile mímẹpo tindo do. Na nugbo tọn, to whenue e se gando Jesu go, e dọ hodidọ he ma sọgbe de dọmọ: “Be onú dagbe de sọgan tọ́nsọn Nazalẹti?” (Johanu 1:45-51) Ṣigba, to nuhe sọgan yin didọ gando Natanaeli go lẹpo mẹ, Jesu ze ayidonugo do nude he jlọmẹdote ji, enẹ wẹ nugbodidọ dawe lọ tọn.
16 Mọdopolọ, to whenuena awhàngán de—vlavo Kosi, Lomunu de—wá bo biọ dọ Jesu ni hẹnazọ̀ngbọna afanumẹ he to awutu jẹ de, Jesu yọnẹn dọ awhàngán lọ tindo awugbopo lẹ. Awhàngán ojlẹ enẹ mẹ tọn de na ko zan gbẹzan he gọ́ na danuwiwa, hùnsọndai, po sinsẹ̀n-bibasi lalo tọn lẹ po wayi. Ṣogan, Jesu ze ayidonugo do onú dagbe de ji—yèdọ yise ayidego dawe lọ tọn. (Matiu 8:5-13) To godo mẹ, to whenuena Jesu dọho na ylanwatọ he tin to yatin ji to apá etọn, Jesu ma gblewhẹdo dawe lọ na sẹ́nhẹngba etọn he ko wayi gba ṣigba yí todido sọgodo tọn de do na ẹn tuli. (Luku 23:43) Jesu yọnẹn ganji dọ pọndohlan agọ̀, homọdọdomẹgo tọn tintindo do mẹdevo lẹ go na hẹn yé gbọjọ poun wẹ. Abajọ vivẹnudido etọn nado dín dagbe he tin to mẹdevo lẹ mẹ na tuli mẹsusu nado basi vọjlado.
Ojlo Tintindo Nado Yilizọn na Mẹdevo Lẹ
17, 18. To alọkikẹyi azọndenamẹ aigba ji wiwá tọn mẹ, nawẹ Jesu do ojlo tintindo nado yilizọn na mẹdevo lẹ hia gbọn?
17 Ojlo tintindo Jesu tọn nado yilizọn na mẹhe e plọnnu lẹ yin kunnudenu huhlọnnọ devo gando owanyi etọn go. To tintin jẹnukọnna gbẹtọvi etọn whenu, Visunnu Jiwheyẹwhe tọn ko nọ saba yiwanna gbẹtọvi. (Howhinwhẹn lẹ 8:30, 31) Taidi “Ohó,” kavi hoyidọtọ Jehovah tọn, e sọgan ko duvivi nuyiwa susu tọn hẹ gbẹtọvi lẹ. (Johanu 1:1) Ṣigba, “e klọ́n gigo etọn dai, [bo] yí ojlẹmọ afanumẹ de tọn,” bo jo otẹn yiaga etọn to olọn mẹ dó nado sọgan plọnnu gbẹtọvi lẹ tlọlọ. (Filippinu lẹ 2:7; 2 Kọlintinu lẹ 8:9) Dile e tin to aigba ji, Jesu ma donukun dọ gbẹtọ lẹ ni yilizọn na emi gba. Kakatimọ, e dọmọ: “Ovi gbẹtọ tọn ma wá nado yilizọn na, adavo nado yilizọn na omẹ, podọ nado yí ogbẹ̀ etọn do basi ofligọ na mẹsusu.” (Matiu 20:28) Jesu hẹn hodidọ enẹlẹ di to gigọ́mẹ.
18 Jesu yí whiwhẹ do yilizọn na nuhudo mẹhe e plọnnu lẹ tọn, bo ma whleawu nado yí ede zan do ota yetọn mẹ. E zọnafọ gbọ̀n Aigba Pagbe tọn blebu ji, bo zinzọnlin na kilomẹtlu kanweko susu to gbejizọnlin yẹwhehodidọ tọn lẹ mẹ nado jẹ gbẹtọ susu dè dile e sọgan yọnbasi do. To ma taidi Falesi po wekantọ goyitọ lẹ po mẹ, e yin whiwhẹnọ bo yọ́n dọnsẹpọ. Gbẹtọ wunmẹ lẹpo—omẹ diyin, awhàngán, whẹ̀yidọtọ, yọnnu, ovi lẹ, hẹntọnọ, awutunọ, gọna lèlèsatọ lẹ—yemẹpo wẹ dọnsẹpọ ẹ po zohunhun po, madibu. Dile etlẹ yindọ omẹ pipé de wẹ e yin, gbẹtọvi de wẹ Jesu gbẹ́ yin, he onú nọ ṣikọna bọ huvẹ nọ hù. Ṣigba, eyin onú tlẹ ṣikọna ẹn bọ e dona gbọjẹ kavi dona hodẹ̀, e gbẹsọ nọ ze nuhudo mẹdevo lẹ tọn do nukọn na ede tọn lẹ.—Malku 1:35-39.
19. Nawẹ Jesu ze apajlẹ nuyiwa to whiwhẹ, homẹfa, po homẹdagbe po mẹ tọn dai na devi etọn lẹ gbọn?
19 Jesu sọ nọ jlo nado yilizọn na devi etọn lẹ lọsu ga. E wàmọ gbọn homẹdagbe po homẹfa yíyí do plọn yé po dali. To whenuena yé ma yawu mọnukunnujẹ nuplọnmẹ titengbe delẹ mẹ, e ma gbọjọ, gblehomẹ, kavi wadán do yé ji gba. E to aliho yọyọ lẹ dín zọnmii nado hẹn yé mọnukunnujẹnumẹ. Di apajlẹ, lẹnnupọndo lehe devi lọ lẹ nọ saba tlọ́nu do mẹhe klo hugan to yé ṣẹnṣẹn ji do poun. Gbọzangbọzan, kakajẹ ozán he jẹnukọnna hùhù etọn mẹ, Jesu gbẹsọ mọ aliho yọyọ lẹ nado plọn yé lehe yé dona nọ yí whiwhẹ do yinuwahẹ ode awetọ do. To whiwhẹ he e dohia ehe mẹ, dile e yin do to onú devo lẹpo mẹ, Jesu sọgan dọ po gbesisọ po dọ: ‘Yẹn ze apajlẹ lọ dai na mì.’—Johanu 13:5-15; Matiu 20:25; Malku 9:34-37.
20. Aliho mẹpinplọn tọn tẹwẹ hẹn Jesu gbọnvona Falesi lẹ, podọ etẹwutu aliho lọ tindo kọdetọn dagbe?
20 Doayi e go dọ Jesu ma dọ apajlẹ lọ na devi etọn lẹ poun gba; e ‘ze apajlẹ lọ dai.’ E plọn yé gbọn apajlẹ dali. E ma de yé pò to hodidọ mẹ taidi dọ ewọ yiaga hugan yé, bo pọ́n ede taidi mẹhe yiaga hugan nado wà nuhe e to didọna yé nado wà lẹ gba. Lehe Falesi lẹ te niyẹn. “Yé nọ dọ, yé ma nọ wà gba,” wẹ Jesu dọ gando yé go. (Matiu 23:3) Jesu gbọn whiwhẹ dali dohia nuplọntọ etọn lẹ nuhe gbẹninọ sọgbe hẹ nuplọnmẹ etọn lẹ, po yíyí yé do yizan mẹ po zẹẹmẹdo taun. Enẹwutu to whenuena e dotuhomẹna hodotọ etọn lẹ nado zan gbẹzan he bọawu bo vò sọn ojlo agbasanu lẹ tọn si, yé ma tindo ayihaawe gando nuhe e zẹẹmẹdo go. Yé sọgan mọ nugbo-yinyin ohó etọn lẹ tọn dọ: “Wọtupọẹ lẹ tindo odò, ohẹ̀ olọn tọn lẹ sọ tindo adọ́: ṣigba Ovi gbẹtọ tọn ma tindo ofi e na yí ota etọn dai te.” (Matiu 8:20) Jesu yilizọn na devi etọn lẹ gbọn whiwhẹ yíyí do ze apajlẹ lọ dai na yé dali.
21. Etẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ?
21 E họnwun dọ, Jesu wẹ yin Mẹplọntọ daho hugan he nọgbẹ̀ pọ́n lọ! Owanyi he e tindo na nuhe e plọnmẹ lẹ gọna owanyi etọn na mẹhe e plọnnu lẹ sọawuhia hlan ahundoponọ he mọ ẹn bo sehó etọn lẹ. Mọwẹ e sọ họnwun hlan mí mẹhe to apajlẹ he e zedai lọ plọn to egbehe lẹ do niyẹn. Ṣigba, nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ pipé Klisti tọn gbọn? Hosọ he bọdego na dọhodo kanbiọ enẹ ji.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Etẹwẹ yin dodonu mẹpinplọn dagbe tọn? Mẹnu wẹ ze apajlẹ etọn dai?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Jesu do owanyi hia na nugbo he e plọnmẹ lẹ te?
• Nawẹ Jesu do owanyi hia mẹhe e plọn lẹ gbọn?
• Apajlẹ tẹlẹ wẹ do ojlo tintindo whiwhẹnọ Jesu tọn nado yilizọn na mẹhe e plọnnu lẹ hia?
[Yẹdide to weda 12]
Nawẹ Jesu dohia dọ emi yiwanna nunọwhinnusẹ́n heyin mimọ to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ gbọn?