‘Mì Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe’
‘Mì dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, ewọ nasọ dọnsẹpọ mì.’—JAKOBU 4:8.
1, 2. (a) Etẹwẹ gbẹtọ lẹ nọ saba sọalọakọ́n dọ? (b) Tudohomẹnamẹ tẹwẹ Jakobu na, podọ etẹwutu nuhudo tin na ẹn?
“JIWHEYẸWHE tin hẹ mí.” Hogbe enẹlẹ ko doaṣọna yẹhiadonu akọta tọn lẹ gọna avọ̀ awhànfuntọ lẹ tọn. “Jiwheyẹwhe go wẹ mí dotudo” ko yin kinkàn do akuẹ egbezangbe tọn madosọha lẹ go. Nuhe gbayipe de wẹ e yin na gbẹtọvi lẹ nado sọalọakọ́n dọ yé tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jiwheyẹwhe. Ṣigba, be a ma na yigbe dọ haṣinṣan mọnkọtọn de tintindo nọ biọ nususu wiwà hugan hodidọ gandego kavi kinkàn ẹn do núgo poun ya?
2 Biblu dohia dọ e yọnbasi nado tindo haṣinṣan hẹ Jiwheyẹwhe. Ṣigba e nọ biọ vivẹnudido. Klistiani yiamisisadode owhe kanweko tintan tọn delẹ tlẹ dona hẹn haṣinṣan he yé tindo hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe lodo deji. Jakobu heyin Klistiani nugopọntọ de dona na avase mẹdelẹ gando ayilinlẹn agbasalan tọn yetọn lẹ po aijijẹ biọ dihó gbigbọmẹ tọn po mẹ go. To ayinamẹ enẹ nina mẹ, e dotuhomẹnamẹ dọmọ: ‘Mì dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, ewọ nasọ dọnsẹpọ mì.’ (Jakobu 4:1-12) Etẹwẹ ‘mì dọnsẹpọ’ he Jakobu dọ zẹẹmẹdo?
3, 4. (a) Etẹwẹ hodidọ lọ ‘mì dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe’ na ko flin delẹ to mẹhe hia wekanhlanmẹ Jakobu tọn to owhe kanweko tintan whenu lẹ mẹ? (b) Naegbọn mí sọgan deji dọ e yọnbasi nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe?
3 Jakobu yí hogbe he suhugan wehiatọ etọn lẹ na ko jẹakọhẹ zan. Osẹ́n Mose tọn na anademẹ tangan yẹwhenọ lẹ do lehe yé na “sẹpọ,” kavi wá Jehovah dè, do ota omẹ etọn lẹ tọn mẹ do ji. (Eksọdusi 19:22) Enẹwutu, mẹhe Jakobu wlanwe hlan lẹ sọgan ko yin nuflin dọ yé ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n whẹho dindọnsẹpọ Jehovah tọn gba. Jehovah wẹ yin yẹyinọ hugan to wẹkẹ lọ mẹ.
4 To alọ devo mẹ, dile weyọnẹntọ Biblu tọn dopo dọ do, “tudohomẹnamẹ ehe [to Jakobu 4:8 mẹ] do pọndohlan dagbe huhlọnnọ de hia.” Jakobu yọnẹn dọ Jehovah nọ gbọn owanyi dali ylọ gbẹtọvi mapenọ lẹ nado dọnsẹpọ Ẹ to whepoponu. (2 Otannugbo lẹ 15:2) Avọ́sinsan Jesu tọn hùn aliho dote nado dọnsẹpọ Jehovah to linlẹn gigọ́ de mẹ. (Efesunu lẹ 3:11, 12) To egbehe, aliho dindọnsẹpọ Jiwheyẹwhe tọn ko hùn do nùvo hlan omẹ livi susu! Ṣigba, nawẹ mí sọgan yí dotẹnmẹ hundote jiawu ehe zan gbọn? To kleun mẹ, mí na gbadopọnna aliho atọ̀n he mẹ mí sọgan dọnsẹpọ Jehovah Jiwheyẹwhe te.
To ‘Oyọnẹn Jiwheyẹwhe Tọn Plọn’ Zọnmii
5, 6. Nawẹ apajlẹ jọja Samuẹli tọn do nuhe ‘oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn pinplọn’ bẹhẹn hia gbọn?
5 Sọgbe hẹ Johanu 17:3, [NW], Jesu dọmọ: “Ehe wẹ ogbẹ̀ madopodo, dọ yé ni to oyọnẹn hiẹ Jiwheyẹwhe nugbo dopo lọ, po mẹhe hiẹ dohlan tọn po plọn, yèdọ Jesu Klisti.” Lehe Biblu susu basi lẹdogbedevomẹ wefọ ehe tọn do gbọnvo vude na Traduction du monde nouveau tọn. Kakati nado dọ ‘to oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn plọn,’ yé lilẹ́ hogbe lọ do “nado yọ́n” Jiwheyẹwhe kavi “yinyọ́n” Jiwheyẹwhe poun. Ṣigba, weyọnẹntọ delẹ doayi e go dọ nuhe hogbe heyin yiyizan to Glẹki dowhenu tọn mẹ to didọ lẹ bẹ nususu hẹn—nuyiwa he to nukọnzindo, he tlẹ sọgan planmẹ biọ haṣinṣan pẹkipẹki tintindo hẹ mẹdevo mẹ de wẹ e yin.
6 Yinyọ́n Jiwheyẹwhe kitokito mayin linlẹn yọyọ de to azán Jesu tọn gbè gba. Di apajlẹ, to Owe-wiwe Heblu tọn mẹ, mí hia dọ to whenuena Samuẹli yin jọja de, e “ma ko yọ́n OKLUNỌ gba.” (1 Samuẹli 3:7) Be ehe zẹẹmẹdo dọ onú vude poun wẹ Samuẹli yọnẹn gando Jiwheyẹwhe go ya? Paali. Mẹjitọ etọn lẹ po yẹwhenọ lẹ po na ko plọn ẹn nususu na jide tọn. Ṣigba, sọgbe hẹ weyọnẹntọ dopo, hogbe Heblu tọn heyin yiyizan to wefọ enẹ mẹ sọgan yin “yiyizan na haṣinṣan he siso taun lẹ.” Samuẹli ma ko yọ́n Jehovah kitokito, dile e na wà do to nukọnmẹ to whenuena e to nuyiwa taidi hoyidọtọ Jehovah tọn. Dile Samuẹli to whinwhẹ́n, e wá yọ́n Jehovah nugbonugbo, bo wá tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ ẹ.—1 Samuẹli 3:19, 20.
7, 8. (a) Etẹwutu nuplọnmẹ sisosiso Biblu tọn lẹ ma dona gbahundona mí? (b) Etẹwẹ yin delẹ to nugbo he siso Ohó Jiwheyẹwhe tọn he mí dona plọn lẹ mẹ?
7 Be hiẹ to oyọnẹn Jehovah tọn plọn nado sọgan jẹakọhẹ ẹ ganji ya? Nado wàmọ, a dona ‘tindo ojlo sinsinyẹn’ na núdùdù gbigbọmẹ tọn he Jiwheyẹwhe nọ wleawuna. (1 Pita 2:2) Ma tindo pekọ to nuplọnmẹ dodonu Biblu tọn lẹ mẹ poun blo. Dovivẹnu nado plọn onú sisosiso Biblu tọn delẹ. (Heblu lẹ 5:12-14) Be nuplọnmẹ mọnkọtọn lẹ nọ gbahundona we, bọ a nọ lẹndọ yé sinyẹn hugan wẹ ya? Eyin mọwẹ, flin dọ Jehovah wẹ yin ‘Nuplọnmẹtọ Daho’ mítọn. (Isaia 30:20) E yọ́n lehe e nọ zín nugbo he siso lẹ do ayiha mapenọ lẹ tọn mẹ do. Podọ e sọgan dona vivẹnu ahundoponọ he a to dido nado mọnukunnujẹ nuhe e to pinplọn we lẹ mẹ.—Psalm 25:4.
8 Etẹwutu a ma na gbeje dewe pọ́n gando “onú sisosiso Jiwheyẹwhe tọn” delẹ go? (1 Kọlintinu lẹ 2:10) Yé mayin hosọ he ma nọ fọnjlodotenamẹ, he sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ po sinsẹ̀ngán lẹ po nọ dọnnú deji lẹ gba. Hosọ he yọn-na-yizan he sọgan gọalọna mí nado plọn ojlofọndotenamẹnu lẹ gando ayiha po ahun Otọ́ owanyinọ mítọn tọn po go lẹ wẹ yé yin. Di apajlẹ, ofligọ, ‘aṣli wiwe’ lọ, podọ alẹnu voovo he Jehovah ko yizan nado dona omẹ etọn lẹ bo hẹn lẹndai etọn lẹ di—hosọ ehelẹ po susu mọnkọtọn devo lẹ po yin hosọ awuvivi tọn po alenọ lẹ po na dodinnanu po nupinplọn mẹdetiti tọn po.—1 Kọlintinu lẹ 2:7.
9, 10. (a) Naegbọn goyiyi do yin owùnú de, podọ etẹwẹ na gọalọna mí nado dapana ẹn? (b) Gando oyọnẹn Jehovah tọn go, etẹwutu mí dona dovivẹnu nado nọ whiwhẹ míde?
9 Dile oyọnẹn nugbo gbigbọmẹ tọn towe lẹ to jijideji, họ́ dewe sọta owù he sọgan zọnpọ hẹ oyọnẹn, enẹwẹ goyiyi. (1 Kọlintinu lẹ 8:1) Owùnú wẹ goyiyi yin, na e nọ hẹn gbẹtọ lẹ jẹla sọn Jiwheyẹwhe dè. (Howhinwhẹn lẹ 16:5; Jakobu 4:6) Flindọ gbẹtọ depope ma tindo whẹwhinwhẹ́n nado doawagun to oyọnẹn etọn mẹ. Di dohia, lẹnnupọndo hodidọ bẹjẹeji tọn owe de he dọhodo nukọnyiyi lẹnunnuyọnẹn agọe pete tọn ji, dọmọ: “Dile nuyọnẹn mítọn sudeji sọ, mọwẹ mí nọ mọdọ onú vude poun wẹ mí yọnẹn do. . . . Nuhe mí ko plọn lẹpo ma sọtẹ́n yijlẹdo nuhe mí na gbẹsọ wá plọn lẹ go.” Whiwhẹ nankọtọn die! Todin, eyin e wá jẹ oyọnẹn he klo hugan lọ ji—yèdọ oyọnẹn Jehovah Jiwheyẹwhe tọn—mí tlẹ sọ tindo whẹwhinwhẹ́n dogọ nado whiwhẹ míde. Etẹwutu?
10 Doayi nuhe Biblu dọ gando Jehovah go delẹ go. “Linlẹn towe lẹ . . . siso gbaugbau.” (Psalm 92:5) “Madosọha wẹ nuyọnẹn [Jehovah tọn].” (Psalm 147:5) “Domọna zinzin [Jehovah] tọn matin.” (Isaia 40:28) “Ṣo! Na adọkun, nuyọnẹn po zinzin Jiwheyẹwhe tọn po siso sọ!” (Lomunu lẹ 11:33) E họnwun dọ mí ma na yọ́n nulẹpo gando Jehovah go gbede. (Yẹwhehodọtọ 3:11) E ko plọn mí onú jiawu susu, etomọṣo mí gbẹ́ tindo oyọnẹn susugege to aimẹ he mẹ mí na nọ plọnnu sọn tẹgbẹ̀. Be enẹ ma dozolanmẹna mí bo hẹn mí yin whiwhẹnọ dogọ ya? Enẹwutu, dile mí to nuplọn, mì gbọ mí ni nọ yí oyọnẹn mítọn zan taidi dodonu de nado dọnsẹpọ Jehovah podọ nado gọalọna mẹdevo lẹ nado wàmọ—e mayin taidi nuyizan de nado ze míde daga do mẹdevo lẹ ji gba.—Matiu 23:12; Luku 9:48.
Do Owanyi Towe Hia Jehovah
11, 12. (a) Nawẹ oyọnẹn he mí to pinplọn gando Jehovah go dona yinuwado mí ji do? (b) Etẹwẹ nọ dohia dọ owanyi he mẹde tindo na Jiwheyẹwhe yin nujọnu?
11 Po gbesisọ po, apọsteli Paulu dohia dọ kanṣiṣa de tin to oyọnẹn po owanyi po ṣẹnṣẹn. E wlan dọmọ: “Yẹn sọ to dẹ̀ho na ehe dọ, na owanyi mìtọn ni to susudeji to nuyọnẹn po zinzin lẹpo po mẹ ga.” (Filippinu lẹ 1:9) Kakati nugbo họakuẹ he mí plọn gando Jehovah po lẹndai etọn lẹ po go lẹpo ni nọ hẹn mí kla, e dona hẹn owanyi he mí tindo na Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn jideji wẹ.
12 Nugbo wẹ dọ susu mẹhe sọalọakọ́n dọ yé yiwanna Jiwheyẹwhe lẹ tọn ma yiwanna ẹn na taun tọn gba. Yé sọgan yin ahundoponọ gando numọtolanmẹ sinsinyẹn he nọ fọ́n to ahun yetọn mẹ lẹ go. Numọtolanmẹ mọnkọtọn lẹ yọ́n, bo tlẹ jẹna pipà, eyin yé tin to kọndopọmẹ hẹ oyọnẹn he pegan. Ṣigba yé mayin nudopolọ po owanyi nujọnu tọn tintindo na Jiwheyẹwhe po gba. Etẹwutu? Doayi lehe Ohó Jiwheyẹwhe tọn basi zẹẹmẹ owanyi enẹ tọn do go dọmọ: “Ehe wẹ owanyi Jiwheyẹwhe tọn, dọ mí ni yìn osẹ́n etọn.” (1 Johanu 5:3) Enẹwutu, owanyi tintindo na Jehovah na yin nujọnu kiki eyin e yin didohia to nuwiwa tonusise tọn lẹ mẹ.
13. Nawẹ obu he sọgbe na gọalọna mí nado do owanyi mítọn hia Jehovah gbọn?
13 Obu he sọgbe na gọalọna mí nado setonuna Jehovah. Obu he siso po sisi sisosiso ehe po na Jehovah nọ wá sọn oyọnẹn etọn pinplọn mẹ, yèdọ nupinplọn gando wiwe-yinyin, gigo, huhlọn, whẹdida dodo, nuyọnẹn po owanyi he ma do dogbó etọn po go. Obu mọnkọtọn yin dandannu nado dọnsẹpọ ẹ. Na nugbo tọn, doayi nuhe Psalm 25:14 dọ go dọmọ: “Aṣli OKLUNỌ tọn tin to yé he dibusi i lẹ dè.” Enẹwutu, eyin mí tindo obu he sọgbe ma nado hẹn homẹgblena Otọ́ owanyinọ olọn mẹ tọn mítọn, mí sọgan dọnsẹpọ ewọ. Obu he sọgbe na gọalọna mí nado setonuna ayinamẹ nuyọnẹn tọn he tin to Howhinwhẹn lẹ 3:6 mẹ dọmọ: “Yọ́n ẹn to aliho towe lẹpo ji, ewọ nasọ jlọ omọ́ towe.” Etẹwẹ enẹ zẹẹmẹdo?
14, 15. (a) Nudide tẹlẹ wẹ mí nọ pannukọn egbesọegbesọ? (b) Nawẹ mí sọgan basi nudide lẹ nado do obu he sọgbe hia gbọn?
14 A dona basi nudide lẹ egbesọegbesọ, pẹvi po daho po. Di dohia, hodọdopọ tẹlẹ wẹ a na tindo hẹ azọnwatọgbẹ́, wehọmẹvigbẹ́, po kọmẹnu towe lẹ po? (Luku 6:45) Be a na yí vivẹnu do wazọ́n heyin zizedonukọnna we lọ wẹ, kavi be a na dín aliho lẹ ma nado zan huhlọn susu? (Kọlọsinu lẹ 3:23) Be a na dogbẹ́ hẹ mẹhe nọ do owanyi vude poun hia Jehovah lẹ wẹ, kavi be a na dovivẹnu nado hẹn haṣinṣan towe lodo hẹ mẹhe gbigbọmẹnu lẹ nọ duahunmẹna lẹ? (Howhinwhẹn lẹ 13:20) Etẹwẹ a na wà, etlẹ yin to aliho pẹvi lẹ mẹ, nado hẹn dagbenu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lẹ yinukọn? (Matiu 6:33) A na to ayido Jehovah go “to aliho towe lẹpo ji” eyin nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn taidi dehe yin nùdego tofi lẹ nọ deanana nudide egbesọegbesọ tọn towe lẹ.
15 Na taun tọn, linlẹn ehe dona nọ deanana nudide dopodopo he mí basi: Etẹwẹ Jehovah jlo dọ yẹn ni wà? Nuyiwa tẹwẹ na hẹn homẹ etọn hùn hugan? (Howhinwhẹn lẹ 27:11) Obu he sọgbe didohia to aliho ehe mẹ yin aliho he yọnhugan de nado do owanyi hia Jehovah. Obu ehe nasọ sisẹ mí nado nọ̀ wiweji—to gbigbọmẹ, walọyizan mẹ, podọ to agbasamẹ. Flindọ, to wefọ dopolọ he mẹ Jakobu na tuli Klistiani lẹ nado ‘dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe’ te, e sọ dotuhomẹna yé ga dọmọ: “Mì klọ alọ mìtọn, mì ylandonọ emi; mì sọ klọ ayiha mìtọn, mì ayiawenọ lẹ.”—Jakobu 4:8.
16. Gbọn nunina Jehovah dali, etẹwẹ mí ma sọgan wadotana pọ́n gbede, ṣogan etẹwẹ mí sọgan penugo nado nọ wà to whepoponu?
16 Nugbo wẹ dọ, owanyi mítọn didohia Jehovah bẹ nususu hẹn hugan nuhe ylan lẹ gbigbẹdai poun. Owanyi sọ nọ whàn mí nado wà nuhe sọgbe. Di dohia, nawẹ mí nọ yinuwa hlan nunamẹ alọtutlu tọn he sẹhundaga Jehovah tọn gbọn? Jakobu wlan dọmọ: “Nunina dagbedagbe po nunina he sọgbe lẹpo po, aga wẹ e sọn, bosọ jẹte sọn Otọ́ hinhọ́n lẹ tọn dè.” (Jakobu 1:17) Nugbo wẹ dọ, nutindo mítọn lẹ nina Jehovah ma nọ hẹn ẹn jẹ adọkun gba. Ewọ wẹ tindo nuhe tin lẹpo. (Psalm 50:12) Podọ eyin mí na ojlẹ po huhlọn mítọn po Jehovah, mí ma to nuhe e jẹdò etọn de na ẹn gba. Eyin mí tlẹ gbẹ́ nado lá wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn, ewọ sọgan hẹn zannu lẹ nado dawhá jẹgbonu! To whelọnu lo, etẹwutu mí nọ na nutindo, ojlẹ, po huhlọn mítọn po Jehovah? Na taun tọn, na mí nọ do owanyi mítọn hia ẹ po ahun, alindọn, gọna huhlọn mítọn lẹpo po to aliho enẹ mẹ wutu wẹ.—Malku 12:29, 30.
17. Etẹwẹ sọgan whàn mí nado nanú Jehovah po homẹhunhun po?
17 To whenuena mí to núna Jehovah, mí dona yí homẹhunhun do wàmọ, “na Jiwheyẹwhe yiwanna nunamẹtọ homẹhunhunnọ.” (2 Kọlintinu lẹ 9:7) Nunọwhinnusẹ́n he tin to Deutelonomi 16:17 sọgan gọalọna mí nado nanú po homẹhunhun po. E dọmọ: “Omẹ dopodopo na na kẹdẹdile e sọgan do, kẹdẹdi dona OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe tọn lọ he e ko na we.” Eyin mí lẹnnupọndo lehe Jehovah ko yin alọtlutọ hlan mí do ji, mí nọ jlo nado yí homẹhunhun do nanú in. Nunina mọnkọtọn nọ hẹn ahun etọn jaya, dile nunina pẹvi de sọn ovi yiwanna de dè nọ hẹn mẹjitọ de jaya do. Owanyi mítọn didohia to aliho ehe mẹ na gọalọna mí nado dọnsẹpọ Jehovah.
Wleawuna Kọndopọ Pẹkipẹki Gbọn Odẹ̀ Gblamẹ
18. Etẹwutu e jẹ nado lẹnnupọndo lehe mí na hẹn jẹhẹnu odẹ̀ mítọn tọn lẹ pọnte dogọ do ji?
18 Ojlẹ he mí nọ yí do hodẹ̀ mẹdetiti tọn lẹ nọ na mí dotẹnmẹ họakuẹ de—ojlẹ hodidọ aṣli, mẹdetiti tọn hẹ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn wẹ e yin. (Filippinu lẹ 4:6) Na odẹ̀ yin aliho titengbe de nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe wutu, e jẹ dọ mí ni nọ yiagbọji bo lẹnnupọndo jẹhẹnu odẹ̀ mítọn tọn lẹ ji. E ma yindọ yé dona tin to titoji bo yin ayidego tọn wẹ gba, ṣigba yé dona yin hodidọ nujọnu tọn he wá sọn ahun mẹ lẹ. Nawẹ mí sọgan hẹn jẹhẹnu odẹ̀ mítọn lẹ tọn pọnte dogọ gbọn?
19, 20. Etẹwutu mí dona nọ lẹnayihamẹpọn whẹpo do hodẹ̀, podọ whẹho tẹlẹ wẹ jẹna ayihamẹlẹnpọn mọnkọtọn?
19 Mí sọgan tẹnpọn nado lẹnayihamẹpọn whẹpo do hodẹ̀. Eyin mí lẹnayihamẹpọn jẹnukọn, mí sọgan dike odẹ̀ mítọn lẹ ni to tlọlọ bo gọna zẹẹmẹ, bo gbọnmọ dali dapana hogbe he e taidi dọ mí jẹakọhẹ bo nọ yawu flin lẹ vivọdọ. (Howhinwhẹn lẹ 15:28, 29) Vlavo nulinlẹnpọndo hosọ he go Jesu donu to odẹ̀ apajlẹnọ etọn mẹ lẹ ji po nulinlẹnpọndo lehe yé gando ninọmẹ mítọn lẹ go do po sọgan gọalọ. (Matiu 6:9-13) Di apajlẹ, mí sọgan kanse míde dọ adà kleun tẹwẹ mí to linlẹn nado yiwà to ojlo Jehovah tọn wiwadotana to aigba ji mẹ? Be mí sọgan dọna Jehovah dọ mí jlo nado yọn-na-yizan na ẹn dile e sọgan yọnbasi do bo biọ alọgọ etọn to azọ́ndenamẹ depope he e na mí hinhẹndi mẹ ya? Be nuhudo agbasa tọn mítọn lẹ to ahunmẹduna mí zẹjlẹgo wẹ ya? Ylando tẹlẹ wẹ mí to jona biọ na, podọ mẹnu wẹ mí jlo nado jona hugan? Whlepọn tẹlẹ wẹ to tuklado mí, podọ be mí yọ́n lehe mí tindo nuhudo hihọ́ Jehovah tọn sọ to ninọmẹ enẹ mẹ ya?
20 Dogọ, mí sọgan lẹnnupọndo mẹhe mí yọnẹn he tindo nuhudo alọgọ tangan Jehovah tọn lẹ ji. (2 Kọlintinu lẹ 1:11) Etomọṣo, mí ma dona wọnji whẹho pẹdido tọn go gba. Eyin mí nọte bo lẹnnupọndeji, mí sọgan mọ whẹwhinwhẹ́n he wutu mí dona nọ dopẹ́ na Jehovah bo nọ pà ẹ egbesọegbesọ na dagbewà susugege etọn lẹ. (Deutelonomi 8:10; Luku 10:21) Mọwiwa tindo ale devo—e sọgan gọalọna mí nado tindo walọ nujikudo tọn, po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn tọn po to gbẹzan mẹ.
21. Apajlẹ Owe-wiwe tọn tẹlẹ pinplọn wẹ na gọalọna mí to whenuena mí dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ?
21 Nupinplọn sọgan hẹn odẹ̀ mítọn lẹ pọnte ga. Odẹ̀ vonọtaun heyin hihò gbọn sunnu po yọnnu nugbonọ lẹ po dali yin kinkàndai to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Di dohia, eyin nuhahun sinsinyẹn pannukọn mí, he hẹn magbọjẹ wá na mí bo tlẹ ze dagbemẹ-ninọ mítọn kavi mẹyiwanna mítọn lẹ tọn do owù mẹ, mí sọgan hia odẹ̀ Jakobu tọn he e hò to whenue e jlo na yì pé nọvisunnu etọn Esau, ahọsuyitọ lọ. (Gẹnẹsisi 32:9-12) Kavi mí sọgan plọnnu sọn odẹ̀ he Ahọlu Asa hò to whenuena awhànpa Etiopianu lẹ tọn, nudi livi dopo tọ́nawhàn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. (2 Otannugbo lẹ 14:11, 12) Eyin nuhahun he jlo na kọnmasin do yinkọ dagbe Jehovah tọn go to tuklado mí, odẹ̀ he Elija hò to sinsẹ̀n-basitọ Baali tọn lẹ nukọn to Osó Kalmẹli ji na jẹna dogbapọn, gọna odẹ̀ he Nẹhemia hò gando ninọmẹ ylankan he mẹ Jelusalẹm tin te go. (1 Ahọlu lẹ 18:36, 37; Nẹhemia 1:4-11) Hihia po ayihamẹlinlẹnpọn do odẹ̀ mọnkọtọn lẹ ji po sọgan hẹn yise mítọn lodo bo nasọ do aliho dagbe delẹ hia mí gando lehe mí sọgan ze nuhahun he pẹnagbàn mí lẹ donukọnna Jehovah do go.
22. Etẹwẹ yin wefọ owhe 2003 tọn, podọ etẹwẹ mí sọgan nọ kanse míde gbọzangbọzan to owhe lọ blebu mẹ?
22 E họnwun dọ, yẹyi kavi yanwle dagbe depope ma klo hugan tonusisena ayinamẹ Jakobu tọn nado ‘dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe.’ (Jakobu 4:8) Mì gbọ mí ni wàmọ gbọn jijideji to oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn mítọn mẹ, bo dín nado yiwanna ẹn dogọ, bosọ wleawuna haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ ẹ to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ dali. To owhe 2003 mẹ, dile mí na to Jakobu 4:8 hẹn do ayiha mẹ taidi wefọ owhe lọ tọn, mì gbọ mí ni to míde gbejepọn nado yọnẹn eyin mí to dindọnsẹpọ Jehovah nugbonugbo. Ṣigba, etẹwẹ dogbọn adà godo tọn hodidọ enẹ tọn dali? Linlẹn tẹmẹ wẹ Jehovah na ‘dọnsẹpọ mì te,’ he na hẹn dona tẹlẹ wá? Hosọ he bọdego na gbadopọnna whẹho ehe.
Be A Flin Ya?
• Etẹwutu mí dona yí nukun nujọnu tọn do pọ́n whẹho dindọnsẹpọ Jehovah tọn?
• Yanwle tẹlẹ wẹ mí sọgan zedai gando oyọnẹn Jehovah tọn pinplọn go?
• Nawẹ mí sọgan dohia dọ mí tindo owanyi nujọnu tọn na Jehovah gbọn?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí sọgan wleawuna kanṣiṣa pẹkipẹki de hẹ Jehovah to odẹ̀ mẹ te?
[Blurb to weda 12]
Hosọ owhe 2003 tọn na yin: ‘Mì dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, ewọ nasọ dọnsẹpọ mì.’—Jakobu 4:8.
[Yẹdide to weda 9]
Dile Samuẹli to whinwhẹ́n, e wá yọ́n Jehovah kitokito
[Yẹdide to weda 12]
Odẹ̀ he Elija hò to Osó Kalmẹli ji yin apajlẹ dagbe de na mí