Mì Ṣite Abọẹ bo Mọ Whlẹngán Jehovah Tọn!
“Mì tò mìde, mì ni ṣite abọẹ, bo mọ whlẹngán OKLUNỌ tọn to mì dè.”—2 Otannugbo Lẹ 20:17.
1, 2. Naegbọn mẹgbeyinyan he ko sẹpọ ‘Gọgi sọn aigba Magọgi tọn’ ji tọn ylan hugan owù gufinfọn akọjọpli tọn?
MẸDELẸ ko basi zẹẹmẹ gufinfọn tọn taidi mẹgbeyinyan do aihọn lọ blebu ji, yèdọ do ogbẹ́ gbẹtọvi tọn ji. Abajọ, owù mọnkọtọn ma dona yin nukunpẹvi yí do pọ́n. To alọ devo mẹ, mẹgbeyinyan devo tin he na dekọtọn do nugbajẹmẹji he ylan hugan mẹ, ehe aihọn lọ blebu ma nọ na ayidonugo kavi nọ yí nukun pẹvi do pọ́n. Detẹ wẹ?
2 Mẹgbeyinyan ‘Gọgi sọn aigba Magọgi tọn’ ji wẹ, he go Biblu dọho gando to Ezekiẹli weta 38 mẹ. Be hójijlẹ wẹ e yin nado dọ dọ mẹgbeyinyan ehe ylan hugan owù mẹgbeyinyan akọjọpli tọn ya? Paali, na mẹgbeyinyan Gọgi tọn zẹ̀ awhàn tintọ́n gandudu gbẹtọvi tọn lẹ go. E tọ́n-awhàn gandudu olọn mẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn ga! Ṣigba, to vogbingbọn mẹ na gbẹtọvi lẹ, he sọgan tindo kọdetọn vude poun to pipehẹ mẹgbeyinyan lẹ mẹ, Mẹdatọ lọ penugo mlẹnmlẹn nado yinuwa hẹ mẹgbeyinyan he ylan taun Gọgi tọn.
Mẹgbeyinyan do Gandudu Jiwheyẹwhe Tọn Ji
3. Etẹwẹ ogán aihọn tọn lẹ ko yin yiylọ nado wà sọn 1914 gbọ́n, podọ nawẹ yé ko yigbe gbọn?
3 Nudindọn lọ to Ahọlu he to gandu todin Jiwheyẹwhe tọn po titonu ylankan Satani tọn po ṣẹnṣẹn ko to yìyì sọn whenue gbọ́n Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn yin didoai to olọn mẹ to 1914. To ojlẹ enẹ mẹ, gandutọ gbẹtọvi tọn lẹ yin avase na nado litaina Ogán heyin dide Jiwheyẹwhe tọn. Ṣigba yé ko gbẹ́ nado wàmọ, dile e yin didọdai do dọmọ: “Ahọlu aigba tọn lẹ ṣite, ogán lẹ sọ to núbla do OKLUNỌ go, podọ do mẹyiamisisadode etọn go, dọ, Mì gbọ mí ni wẹ́n ogàn yetọn gbidigbidi, bo ze okàn yetọn dlangbé sọn mí dali.” (Psalm 2:1-3) Agọjijẹdo gandudu Ahọluduta tọn na jẹ agayiyi pete etọn kọ̀n to mẹgbeyinyan Gọgi Magọgi tọn whenu.
4, 5. Nawẹ gbẹtọvi lẹ sọgan hoavùn hẹ gandudu mayinukundomọ olọn mẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn gbọn?
4 E sọgan paṣa mí dọ nawẹ gbẹtọvi lẹ na hoavùn hẹ gandudu mayinukundomọ, olọn mẹ tọn do? Biblu dohia dọ gandudu ehe bẹ “gbẹtọ fọtọ́n [donu] kantọ̀nkonukunẹnẹ lẹ, he yè fligọ sọn aigba ji,” gọna Klisti Jesu “Lẹngbọvu” lọ hẹn. (Osọhia 14:1, 3; Johanu 1:29) Na olọn mẹ wẹ e te wutu, gandudu yọyọ lọ yin hodọ gandego taidi “olọn yọyọ lẹ,” bọ mẹjidugando aigba ji tọn etọn lẹ yin yiylọ po gbesisọ po dọ “aigba yọyọ de.” (Isaia 65:17; 2 Pita 3:13) Suhugan ganduhẹmẹtọ 144 000 Klisti tọn lẹ tọn ko dotana gbẹzan aigba ji tọn yetọn po nugbonọ-yinyin po. Gbọnmọ dali, yé ko dohia dọ yé jẹ nado yí azọ́ndenamẹ sinsẹ̀nzọn tọn yọyọ yetọn to olọn mẹ.
5 Ṣigba, sọha kleun 144 000 lẹ tọn de gbẹ́ pò to aigba ji. Hugan gbẹtọ 15 000 000 wẹ wá Hùnwhẹ Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn to 2002, ṣogan omẹ 8 760 poun wẹ do todido hia dọ yé ko yin dide na azọ́ndenamẹ olọn mẹ tọn ehe. Mẹdepope he tindo jintli lọ nado yangbé pipotọ hagbẹ Ahọluduta ehe tọn lẹ tọn na to awhàn-tọ́n Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn na taun tọn.—Osọhia 12:17.
Ahọlu lọ Dotana Awhàngbigba Etọn
6. Nawẹ Jehovah po Klisti po nọ pọ́n nukundidiọsọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ hlan gbọn?
6 Lehe Jehovah na yinuwa hlan nukundidiọsọ Ahọluduta heyin didoai etọn gbọn yin didọdai dọmọ: “Mẹhe sinai to olọn lẹ mẹ na kò yé: OKLUNỌ na yí yé do davlẹ. Whenẹnu wẹ e na dọho hlan yé to homẹgble etọn mẹ, bo nasọ dobuna yé to adánjijẹ zogbe etọn mẹ [dọmọ:] Mọ yẹn ko ze ahọlu ṣie do Ziọni osó wiwe ṣie ji.” (Psalm 2:4-6) Ojlẹ ko sọ̀ na Klisti todin nado ‘dotana awhàngbigba etọn’ to anademẹ Jehovah tọn glọ. (Osọhia 6:2) Nawẹ Jehovah na pọ́n nukundidiọsọ omẹ etọn lẹ to awhàngbigba godo tọn whenu hlan gbọn? E na pọ́n ẹn hlan taidi dọ ewọ po Ahọlu he to gandu etọn po wẹ e yin anadena sọta nkọtọn. “Ewọ he doalọ mì go doalọ azìn nukun [ṣie] tọn go,” wẹ Jehovah dọ. (Zekalia 2:8) Podọ Jesu dọ po nùzindonuji po dọ emi nọ pọ́n nuhe gbẹtọ lẹ wà kavi gboawupo nado wà hlan mẹmẹsunnu yiamisisadode emitọn lẹ hlan taidi dọ emi wẹ e yin wiwà kavi mayin wiwà hlan nkọtọn.—Matiu 25:40, 45.
7. Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wutu wẹ “gbẹtọ susugege,” heyin zẹẹmẹ basina to Osọhia 7:9 mẹ lẹ do tindo numimọ homẹgble Gọgi tọn?
7 Nugbo wẹ dọ, mẹhe yí zohunhun do nọgodona pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn lẹ lọsu na mọ homẹgble Gọgi tọn. Hagbẹ sọgodo tọn “aigba yọyọ” Jiwheyẹwhe tọn ehelẹ wẹ “gbẹtọ susugege” heyin yiylọ “sọn akọta lẹpo mẹ, sọn ohẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ.” (Osọhia 7:9) Yé “ṣite to ofin lọ nukọn podọ to Lẹngbọvu lọ nukọn, yè do aṣọ́vọ̀ wewe na yé.” Enẹwutu, yé tindo teninọ kẹalọyi de to Jiwheyẹwhe po Klisti Jesu po nukọn. Po ‘odéma po to alọ yetọn mẹ’, yé to Jehovah pà taidi Nupojipetọ jlọjẹnọ wẹkẹ lọ tọn, he gandudu etọn yin didohia gbọn Ahọlu zedo ofìn ji etọn, Jesu Klisti “Lẹngbọvu Jiwheyẹwhe tọn” gblamẹ.—Johanu 1:29, 36.
8. Etẹwẹ mẹgbeyinyan Gọgi tọn na sisẹ Klisti nado wà, podọ etẹwẹ na yin kọdetọn lọ?
8 Mẹgbeyinyan Gọgi tọn na sisẹ Ahọlu zedo ofìn ji Jiwheyẹwhe tọn nado yinuwa bo funawhàn Amagẹdọni tọn. (Osọhia 16:14, 16) Mẹhe ko gbẹ́ nado kẹalọyi nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn lẹ na yin vivasudo. Ṣigba, mẹhe ko doakọnna homẹkẹn na nugbonọ-yinyin yetọn hlan Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn wutu lẹ na mọ pọngbọ tẹgbẹ̀ tọn. Apọsteli Paulu wlan gando ehe go dọmọ: “Ehe basi ohia whẹdida [dodo] Jiwheyẹwhe tọn . . . na yè nido lẹn mì jẹna ahọludu Jiwheyẹwhe tọn, na ehe tọn wutu mì to yaji ga: eyin mọ e yin dọ onú dodonọ de wẹ to Jiwheyẹwhe dè nado yí nukunbibia do yiahọsu to yé he to nukunbiana mì lẹ go; podọ hlan mì he yè bianukunna lẹ ni gbọjẹ to mí dè, to whenuena yè na do Jesu Oklunọ hia sọn olọn mẹ, po angẹli huhlọnnọ etọn lẹ po, mẹhe to ahọsuyi to yé he ma yọ́n Jiwheyẹwhe lẹ go, podọ yé he ma setonuna wẹndagbe Jesu Klisti Oklunọ mítọn tọn lẹ.”—2 Tẹsalonikanu lẹ 1:5-8.
9, 10. (a) Nawẹ Jehovah na awhàngbigba Juda do kẹntọ sẹhundaga de ji gbọn? (b) Etẹwẹ Klistiani lẹ dona to wiwà zọnmii to egbehe?
9 To nukunbibia daho he ja, he na dekọtọn do Amagẹdọni mẹ lọ whenu, Klisti na funawhàn sọta danuwiwa lẹpo. Ṣigba hodotọ etọn lẹ ma na tindo nuhudo nado hoavùn, yèdọ dile e mayin dandan na tòmẹnu ahọluduta akọta-awe Juda tọn lẹ do to nuhe hugan owhe 2 900 die wayi. Jehovah tọn wẹ awhàn lọ, e sọ na yé awhàngbigba. Kandai lọ dọmọ: “OKLUNỌ de wùvàtọ lẹ do owù mẹ do ovi Ammọni tọn lẹ ji, Moabi, po osó Seili po, he yè hẹnwa Juda ji; yè sọ hò yé. Na ovi Ammọni po Moabi po tọn lẹ ṣite pannukọn tòmẹnu osó Seili tọn lẹ, nado hù bosọ và yé gbidigbidi: whenuena yé ko basi vivọ̀ tòmẹnu Seili tọn lẹ de, omẹ dopodopo to alọgọna nado và awetọ. Whenuena Juda wá jẹ atọ̀họ̀ zungbo lọ tọn kọ̀n yé to mẹsusu ewlẹ pọ́n, bo, doayi e go, oṣiọ kúkú flẹ jẹ aigba wẹ yé, mẹde matin he họ̀ngán gba.”—2 Otannugbo lẹ 20:22-24.
10 E yin kẹdẹdile Jehovah ko dọ dọdai do dọ: “Mìwlẹ ma do avùn na hò.” (2 Otannugbo lẹ 20:17) Ehe ze apajlẹ lọ dai na Klistiani lẹ nado hodo to whenue Jesu Klisti na deawhànfọ ‘nado dotana awhàngbigba etọn.’ Todin whẹ́, yé to nukọnzindo nado to avùnho sọta oylan, e mayin po awhànfunnu nujọnu tọn lẹ po gba, ṣigba gbigbọmẹ tọn lẹ. Yé nọ gbọnmọ dali ‘yí dagbe do gbawhàn oylan tọn.’—Lomunu lẹ 6:13; 12:17-21; 13:12; 2 Kọlintinu lẹ 10:3-5.
Mẹnu Wẹ Na Deanana Mẹgbeyinyan Gọgi Tọn?
11. (a) Nuyizan tẹlẹ wẹ Gọgi na yizan nado basi mẹgbeyinyan etọn? (b) Etẹlẹ wẹ aṣejininọ gbigbọmẹ tọn bẹhẹn?
11 Gọgi Magọgi tọn yin didohia taidi Satani Lẹgba to otẹn winyandomẹ tọn etọn mẹ sọn 1914 gbọ́n. Taidi nudida gbigbọnọ de, e ma sọgan basi mẹgbeyinyan etọn tlọlọ gba, ṣigba e na yí nuyizan gbẹtọvi tọn lẹ zan nado hẹn ojlo etọn di. Mẹnu lẹ wẹ na yin nuyizan gbẹtọvi tọn ehelẹ? Biblu ma basi zẹẹmẹ yetọn to gigọ́mẹ gba, ṣigba e na ohia delẹ he sọgan gọalọna mí nado yọ́n yé. Dile nujijọ aihọn tọn lẹ to jijọ to hẹndi mẹ na dọdai Biblu tọn lẹ, mí na to yinyọ́n yé dogọ. Omẹ Jehovah tọn lẹ ma nọ pàhodọ gba ṣigba tin to aṣeji to gbigbọ-liho, bo nọ yọ́n nujijọ tonudidọ po sinsẹ̀n tọn po he sọzẹn hẹ hẹndi dọdai Biblu tọn ganji lẹ.
12, 13. Nawẹ yẹwhegán Daniẹli dọ dọdai mẹgbeyinyan godo tọn do omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji gbọn?
12 Yẹwhegán Daniẹli tá hinhọ́n do mẹgbeyinyan godo tọn sọta omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji, bo wlan dọmọ: “E [ahọlu agewaji tọn] nasọ jẹgbonu yì po homẹwlu daho po nado và podọ nado dopàna mẹsusu. Ewọ bo nasọ do gòhọ họ̀nmẹ etọn tọn lẹ to ohù [daho] lẹ ṣẹnṣẹn to osó wiwe gigonọ lọ ji.”—Daniẹli 11:44, 45.
13 To ojlẹ Biblu tọn mẹ, Méditerranée wẹ yin ‘ohù daho lọ,’ bọ “osó wiwe” lọ yin Ziọni, he go Jehovah dọ gando dọmọ: “Yẹn ko ze ahọlu ṣie do Ziọni osó wiwe ṣie ji.” (Psalm 2:6; Jọṣua 1:4) Enẹwutu to linlẹn gbigbọmẹ tọn de mẹ, aigba he ‘to ohù daho lọ po osó wiwe lọ po ṣẹnṣẹn’ nọtena ninọmẹ dagbe gbigbọmẹ tọn Klistiani yiamisisadode lẹ tọn. Yé ma nọ yin kinkọndopọ hẹ ohù gbẹtọvi tọn he jẹla sọn Jiwheyẹwhe dè ba, podọ yé to nukọnpọnhlan nado dugán hẹ Klisti Jesu to Ahọluduta olọn tọn mẹ. E họnwun dọ, devizọnwatọ yiamisisadode Jiwheyẹwhe tọn lẹ, gọna gbẹtọ susugege gbẹdohẹmẹtọ nugbonọ yetọn lẹ, na yin yanwle ahọlu agewaji tọn tọn to whenuena e na bẹ mẹgbeyinyan sinsinyẹn etọn jẹeji to hẹndi mẹ na dọdai Daniẹli tọn.—Isaia 57:20; Heblu lẹ 12:22; Osọhia 14:1.
Nawẹ Devizọnwatọ Jiwheyẹwhe Tọn lẹ Na Yinuwa Gbọn?
14. Onú atọ̀n tẹlẹ wẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na wà eyin yé wá mẹgbeyinyan glọ?
14 Etẹwẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na yin nukundo nado wà eyin yé wá mẹgbeyinyan glọ? Whladopo dogọ, lehe akọta dide Jiwheyẹwhe tọn yinuwado to azán Jehọṣafati tọn lẹ gbè ze apajlẹ lọ dai. Doayi e go dọ tòvi etọn lẹ yin gbedena nado wà onú atọ̀n: (1) nado tò yede, (2) ṣite abọẹ, bo (3) mọ whlẹngán Jehovah tọn. Nawẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to egbehe na yinuwa sọgbe hẹ anademẹ enẹlẹ gbọn?—2 Otannugbo lẹ 20:17.
15. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo na omẹ Jehovah tọn lẹ nado tò yede?
15 Nado tò yede: Omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na hẹn otẹn godoninọna Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn po zohunhun po yetọn go zọnmii, mawhango. Yé na tẹdo otẹn kadaninọ Klistiani tọn yetọn go zọnmii. Yé na “yin tenọglinọ, masẹafọ” to sinsẹ̀nzọn nugbonọ yetọn hlan Jehovah mẹ bo na to Jehovah pà zọnmii to gbangba na dagbewanyi etọn. (1 Kọlintinu lẹ 15:58; Psalm 118:28, 29) Kọgbidinamẹ dintọn kavi sọgodo tọn de ma sọgan hẹn yé nado gbẹ́ teninọ heyin alọkẹyi gbọn Jiwheyẹwhe dali ehe dai gba.
16. Linlẹn tẹmẹ wẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na ṣite abọẹ te?
16 Ṣite abọẹ: Devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ ma na tẹnpọn nado whlẹn yedelẹ gán gba ṣigba yé na dejido Jehovah go mlẹnmlẹn. Ewọ kẹdẹ wẹ sọgan whlẹn omẹ etọn lẹ sọn bẹwlu aihọn tọn lẹ si, podọ e ko dopagbe nado wàmọ. (Isaia 43:10, 11; 54:15; Avigbè Jẹlemia tọn 3:26) Jidide do Jehovah go na bẹ jidide do asisa yinukundomọ he e ko to yiyizan na owhe susu lẹ nado hẹn lẹndai etọn lẹ di go hẹn. Hugan gbede pọ́n, Klistiani nugbo lẹ dona ze jidide yetọn do sinsẹ̀ntọ hatọ he Jehovah po Ahọlu he to gandu etọn po na aṣẹ nado yin nukọntọ lẹ mẹ to ojlẹ enẹ mẹ. Sunnu nugbonọ ehelẹ na deanana omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Anademẹ yetọn gbigbẹdai sọgan dekọtọn do nugbajẹmẹji mẹ.—Matiu 24:45-47; Heblu lẹ 13:7, 17.
17. Etẹwutu Jehovah na whlẹn devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ gán?
17 Mọ whlẹngán Jehovah tọn: Mẹhe tẹdo otẹn tenọgligo hinhẹn Klistiani tọn go bo dejido Jehovah go lẹpo na mọ ahọsumẹ whlẹngán tọn yí. Kaka ganhiho godo tọn na do wá—podọ jẹ obá he yọnbasi lọ mẹ—yé na to wiwá azán whẹdida Jehovah tọn tọn lá zọnmii. Nudida lẹpo dona yọnẹn dọ Jehovah wẹ Jiwheyẹwhe nugbo lọ, podọ dọ e tindo devizọnwatọ nugbonọ lẹ to aigba ji. Nuhudo ma na tin pọ́n gbede nado dọnnu do jlọjẹnọ-yinyin nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn ji na ojlẹ dindẹn ba.—Ezekiẹli 33:33; 36:23.
18, 19. (a) Nawẹ ohàn awhàngbigba tọn he tin to Eksọdusi weta 15 do numọtolanmẹ mẹhe na lùn mẹgbeyinyan Gọgi tọn tọ́n lẹ tọn hia gbọn? (b) Etẹwẹ e jẹ dọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ni wà todin?
18 Po huhlọn yọyọ de po, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na biọ aihọn yọyọ lọ mẹ, bo to jejeji nado jihàn awhàngbigba tọn de, yèdọ dile Islaelivi hohowhenu tọn lẹ wà do to whlẹngán yetọn gbọn Ohù Vẹẹ mẹ godo. To pẹdido na Jehovah kakadoi na hihọ́ etọn mẹ, yé omẹ dopodopo kavi to pọmẹ na vọ́ hogbe hohowhenu tọn lẹ dọ, dọmọ: “Yẹn na jihàn hlan OKLUNỌ, na e ko [yin zizedaga tlala]: . . . OKLUNỌ wẹ gbẹtọ awhànfuntọ de: oyín etọn wẹ [Jehovah]. . . . Adusilọ towe, OKLUNỌ E, gbà kẹntọ lọ hanyanhanyan. Podọ to kiklo yẹyi towe tọn mẹ hiẹ takitina yé mẹhe fọ́n do oji we lẹ: hiẹ do adánjijẹ zogbe towe tọ́n, e fiọ yé di amà húhú. . . . Hiẹ to dagbewanyi towe mẹ ko hiali gbẹtọ he hiẹ ko fli lẹ: hiẹ ko gọ̀kọna yé to huhlọn towe mẹ hlan fininọ wiwe towe. . . . Hiẹ na hẹn yé wá whé, bo dó yé to osó ogúyigba towe tọn mẹ, otẹn lọ, OKLUNỌ E, ehe hiẹ ko basi na dewe nado nọnọ̀ e mẹ, fiwiwe lọ, Oklunọ E, ehe alọ towe lẹ ko doai. OKLUNỌ na to ahọludu kakadoidoi.”—Eksọdusi 15:1-19.
19 Todin he todido ogbẹ̀ madopodo tọn ko họnwun dogọ hugan gbede pọ́n tọn, dotẹnmẹ dagbe nankọ die na devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nado do mẹdezejo yetọn hlan Jehovah hia bo vọ́ gbemima yetọn hẹn jẹ yọyọ nado sẹ̀n ewọ taidi Ahọlu madopodo yetọn!—1 Otannugbo lẹ 29:11-13.
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
• Naegbọn mẹgbeyinyan Gọgi tọn na yin anadena sọta mẹyiamisisadode lẹ po lẹngbọ devo lẹ po?
• Nawẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na tò yede gbọn?
• Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado ṣite abọẹ?
• Nawẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na mọ whlẹngán Jehovah tọn gbọn?
[Yẹdide to weda 18]
Jehovah na awhàngbigba Jehọṣafati po omẹ etọn lẹ po, bọ yé ma tindo nuhudo nado hoavùn
[Yẹdide to weda 20]
Mẹyiamisisadode lẹ po lẹngbọ devo lẹ po nọ tindo mahẹ to nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn zizedaga mẹ
[Yẹdide to weda 22]
Taidi Islaelivi hohowhenu tọn lẹ, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na jihàn awhàngbigba tọn to madẹnmẹ