‘Yì Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Zan Dile E Jẹ Do’
‘Dovivẹnu nado do dewe hia di mẹhe pegan hlan Jiwheyẹwhe, azọ́nwatọ he ma dona kuwinyan, ehe nọ yí ohó nugbo tọn zan dile e jẹ do.’—2 TIMOTI 2:15.
1, 2. (a) Naegbọn azọ́nwatọ lẹ nọ tindo nuhudo azọ́nwanu lẹ tọn? (b) Azọ́n tẹwẹ yin didena Klistiani lẹ, podọ nawẹ yé nọ dohia dọ yé to Ahọluduta lọ dín whẹ́ gbọn?
AZỌ́NWATỌ lẹ tindo nuhudo azọ́nwanu he yé na yí do wazọ́n tọn. Ṣigba, e mayin azọ́nwanu depope poun wẹ gba. Azọ́nwatọ tindo nuhudo azọ́nwanu he jẹ tọn, podọ e sọ dona yí ì zan to aliho he sọgbe mẹ. Di dohia, eyin a to gohọ̀ de gbá, bo jlo na whè atin awe dopọ, e mayin nuhudo ṣówhènú po oṣó po tọn kẹdẹ wẹ a tindo gba. Hiẹ sọ dona yọ́n lehe yè nọ whè oṣó do atin mẹ bọ e ma nọ gbán do ga. Tintẹnpọn nado whè oṣó do atin de mẹ matin pinplọn lehe ṣówhènú nọ yin yiyizan gbọn whẹ́ sọgan vẹawu taun, bo tlẹ sọgan hẹnmẹ jẹflumẹ. Ṣigba eyin azọ́nwanu lẹ yin zinzan ganji, e nọ gọalọna mí nado wà azọ́n lọ po kọdetọn dagbe po.
2 Taidi Klistiani lẹ, azọ́n de tin-to-aimẹ na mí. Azọ́n titengbe hugan de wẹ. Jesu Klisti dotuhomẹna hodotọ etọn lẹ nado ‘dín ahọluduta lọ whẹ́.’ (Matiu 6:33) Nawẹ mí sọgan wà enẹ gbọn? Aliho dopo wẹ nado yin zohunhunnọ to azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn po gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn po mẹ. Aliho awetọ wẹ nado ze lizọnyizọn mítọn sinai do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji mlẹnmlẹn. Podọ walọ dagbe mítọn yin aliho atọ̀ntọ. (Matiu 24:14; 28:19, 20; Owalọ lẹ 8:25; 1 Pita 2:12) Nado tindo kọdetọn dagbe bosọ yin ayajẹnọ to azọ́n heyin didena Klistiani lẹ ehe mẹ, mí tindo nuhudo azọ́nwanu he jẹ lẹ tọn bosọ dona yọ́n lehe mí dona yí yé zan ganji do. Apọsteli Paulu ze apajlẹ dagbe dai taidi azọ́nwatọ Klistiani de to ehe wiwà mẹ, podọ e na tuli yisenọ hatọ lẹ nado hodo apajlẹ etọn. (1 Kọlintinu lẹ 11:1; 15:10) Enẹwutu, etẹwẹ mí sọgan plọn sọn Paulu, heyin azọ́nwatọgbẹ́ mítọn dè?
Paulu—Lilatọ Zohunhunnọ Ahọluduta Tọn
3. Naegbọn mí sọgan dọ dọ apọsteli Paulu yin azọ́nwatọ zohunhunnọ Ahọluduta tọn de?
3 Azọ́nwatọ nankọtọn wẹ Paulu yin? Na nugbo tọn, e yin zohunhunnọ. Paulu yí ede zan matin nuṣikọ, bo hẹn wẹndagbe lọ gbayipe gbọn lẹdo Méditerranée tọn susu mẹ. Apọsteli vivẹnudotọ ehe na whẹwhinwhẹ́n he wutu e do lá Ahọluduta lọ po zohunhun po dọmọ: “Le yẹn tlẹ to yẹwheho wẹndagbe tọn dọ sọ, yẹn ma tindo nude nado doawagun na: na mananọmawà tin to oji e; na, dindọ̀n tin hlan mi, eyin yẹn ma dọyẹwheho wẹndagbe tọn!” (1 Kọlintinu lẹ 9:16) Be lehe Paulu na wagbọn do whlẹn ogbẹ̀ edetiti tọn kẹdẹ gán wẹ to ahunmẹduna ẹn ya? Lala. E mayin ṣejannabinọ gba. Kakatimọ, e jlo dọ mẹdevo lẹ ni duale wẹndagbe lọ tọn ga. E wlan dọmọ: “Na wẹndagbe tọn wutu wẹ yẹn to ehe wà, na yẹn nido yin mimátọ to e mẹ hẹ mì.”—1 Kọlintinu lẹ 9:23.
4. Azọ́nwanu tẹwẹ yin nujọnu hugan na Klistiani lẹ?
4 Apọsteli Paulu yin azọ́nwatọ he to jlẹkaji de he yọnẹn dọ emi ma sọgan ganjẹ nugopipe emitọn titi kẹdẹ go gba. Kẹdẹdile whlẹpatọ de nọ tindo nuhudo ṣówhènú de tọn do, Paulu lọsu tindo nuhudo azọ́nwanu he jẹ tọn nado dó nugbo lọ do ahun mẹ na hosetọ etọn lẹ. Azọ́nwanu tẹwẹ e yizan hugan? Ohó Jiwheyẹwhe tọn, heyin Owe Wiwe lọ wẹ. Mọdopolọ, Biblu wẹ yin azọ́nwanu titengbe lọ he nọ gọalọna mí nado hẹn gbẹtọ lẹ zun devi.
5. Gbọnvona hoyidọ sọn wefọ lẹ mẹ, etẹwẹ mí sọ dona wà nado yin lizọnyizọnwatọ kọdetọn dagbenọ lẹ?
5 Paulu yọnẹn dọ yíyí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan dile e jẹ do bẹ nususu hẹn hú hoyidọ sọn e mẹ poun. E yí aliho ‘linlẹndiọnamẹ’ tọn zan. (Owalọ lẹ 28:23) Gbọnna? Paulu yí Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn zan nado duto mẹsusu ji nado kẹalọyi nugbo Ahọluduta tọn. E yihojlẹdohogo hẹ yé. Na osun atọ̀n to sinagọgu Efesu tọn mẹ, Paulu to “hóyidohójlẹ, bosọ to mẹhẹn gọ̀ do nuhe yin ahọludu Jiwheyẹwhe tọn tọn kọ̀n.” Dile etlẹ yindọ “omẹ delẹ to yé mẹ yin sinsinyẹn, tolivẹtọ,” mẹdevo lẹ dotoai. Enẹwutu, na lizọnyizọn Paulu tọn to Efesu wutu, “ohó Jiwheyẹwhe tọn to whinwhẹ́n do e ji, bosọ to aihẹn.”—Owalọ lẹ 19:8, 9, 20.
6, 7. Nawẹ Paulu pagigona lizọnyizọn etọn gbọn, podọ nawẹ mí sọgan wàmọ gbọn?
6 Taidi lilatọ zohunhunnọ Ahọluduta tọn, Paulu ‘pagigona lizọnyizọn etọn.’ (Lomunu lẹ 11:13) Gbọnna? E ma dọ̀n ayidonugo wá edetiti ji; mọjanwẹ winyan masọ hù i nado yin yinyọnẹn to gbangba taidi azọ́nwatọgbẹ́ Jiwheyẹwhe tọn de. Kakatimọ, e pọ́n lizọnyizọn etọn di yẹyi he yiaga hugan de. Paulu yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan ganji po kọdetọn dagbe po. Azọ́n sinsẹ́nnọ etọn dozolanmẹna mẹdevo lẹ, bo whàn yé nado wà lizọnyizọn yetọn to gigọ́mẹ dogọ. Lizọnyizọn etọn yin gigopana to aliho ehe mẹ ga.
7 Taidi Paulu, mílọsu sọgan pagigona azọ́n mítọn taidi lizọnyizọnwatọ lẹ gbọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyizan gbọzangbọzan po kọdetọn dagbe po dali. Yanwle mítọn to adà lizọnyizọn lọ tọn lẹpo mẹ dona yin nado má nude sọn Owe-wiwe mẹ hẹ gbẹtọ susu dile e sọgan yọnbasi do. Nawẹ mí sọgan wà ehe po linlẹndiọnamẹ po gbọn? Gbadopọnna aliho titengbe atọ̀n: (1) Dọ̀n ayidonugo wá Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji to aliho he na wleawu sisi tọn na ẹn mẹ. (2) Yí zinzin do basi zẹẹmẹ nuhe Biblu dọ lẹ tọn bo basi yọn-na-yizan yetọn. (3) Yihojlẹdohogo sọn Owe-wiwe mẹ to aliho he dutomẹji de mẹ.
8. Azọ́nwanu tẹlẹ wẹ mí tindo nado dọyẹwheho Ahọluduta lọ tọn to egbehe, podọ nawẹ hiẹ ko yí yé zan gbọn?
8 Lilatọ Ahọluduta lọ tọn egbezangbe tọn lẹ tindo azọ́nwanu he Paulu ma tindo to ojlẹ etọn mẹ lẹ. Azọ́nwanu ehelẹ bẹ owe lẹ, linlinnamẹwe lẹ, alọnuwe lẹ, oylọ-basinamẹwe lẹ, alọnuwe pẹvi lẹ, hoyidokanji po video lẹ po hẹn. To bẹjẹeji owhe 1900 tọn lẹ mẹ, kalti kunnudide tọn, glamafonu lẹ, mọto gbèzeyiaga tọn lẹ, po hodidọ to ladio ji po yin yiyizan. Na nugbo tọn, azọ́nwanu dagbe hugan lọ wẹ Biblu, podọ mí dona yí azọ́nwanu titengbe ehe zan ganji to aliho he sọgbe mẹ.
Lizọnyizọn Mítọn Dona Sinai do Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Ji
9, 10. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn ayinamẹ Paulu tọn hlan Timoti mẹ gando Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyizan go?
9 Nawẹ mí sọgan yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan di azọ́nwanu dagbe de gbọn? Gbọn hihodo ohó he Paulu dọna azọ́nwatọgbẹ́ etọn Timoti dali dọmọ: ‘Dovivẹnu nado do dewe hia di mẹhe pegan hlan Jiwheyẹwhe, azọ́nwatọ he ma dona kuwinyan, ehe nọ yí ohó nugbo tọn zan dile e jẹ do.’ (2 Timoti 2:15) Etẹwẹ ‘ohó nugbo tọn yiyizan dile e jẹ do’ bẹhẹn?
10 Hogbe Glẹki tọn heyin lilẹdo ‘yizan dile e jẹ do’ zẹẹmẹdo “sinsán do jijlọ ji” kavi “nado dè aliho de do jijlọ ji.” To ayinamẹ Paulu tọn hlan Timoti mẹ kẹdẹ wẹ hogbe ehe yin yiyizan to Owe-wiwe Klistiani Glẹki tọn lẹ mẹ te. Hogbe dopolọ sọgan yin yiyizan nado basi zẹẹmẹ owhẹ̀n jijlọ pipọ̀ to ogle mẹ tọn. Winyan wẹ e na yin na glesi numimọnọ de nado pọ̀ owhẹ̀n he gbán. Nado yin “azọ́nwatọ he ma dona kuwinyan,” Timoti yin nuflin dọ e ma dona zẹ̀pá sọn nuplọnmẹ nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn kọ̀n gba. Timoti ma dona dike pọndohlan etọn titi lẹ ni yinuwado nuplọnmẹ etọn ji gba. E dona ze yẹwhehodidọ po mẹpinplọn etọn po sinai do Owe-wiwe ji mlẹnmlẹn. (2 Timoti 4:2-4) Enẹ na zọ́n bọ ahunjijlọnọ lẹ na yin anadena nado tindo pọndohlan Jehovah tọn gando whẹho lẹ go, kakati nado kẹalọyi tamẹnuplọnmẹ aihọn tọn. (Kọlọsinu lẹ 2:4, 8) Onú dopolọ wẹ yin bibiọ to mí si to egbehe.
Walọ Mítọn Dona Sọgbe
11, 12. Nuyiwadomẹji tẹwẹ walọ mítọn nọ tindo do Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyizan dile e jẹ do ji?
11 Yíyí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan dile e jẹ do bẹ nususu hẹn hú nugbo etọn lẹ lilá poun. Walọ mítọn dona sọgbe hẹ nuplọnmẹ mítọn. “Azọ́nyíwàhẹmẹtọ dopọ hẹ Jiwheyẹwhe wẹ míwlẹ,” enẹwutu mí ma dona yin azọ́nwatọ yẹnuwatọ lẹ gba. (1 Kọlintinu lẹ 3:9) Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “Enẹwutu hiẹ he to mẹdevo plọn, hiẹ ma plọn dewe? Hiẹ mẹhe dọyẹwheho gbẹtọ ma do fìnnú, hiẹ to núfìn? Hiẹ mẹhe dọ gbẹtọ deayọ blo, hiẹ to ayọde? Hiẹ mẹhe boṣiọ hiọawu na, hiẹ to ajojẹ tẹmpli mẹ?” (Lomunu lẹ 2:21, 22) Enẹwutu, taidi azọ́nwatọgbẹ́ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to egbehe, dopo to aliho he mẹ mí nọ yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan dile e jẹ do wẹ nado hodo ayinamẹ ehe dọmọ: “Yí ayiha towe do dotudo OKLUNỌ go; a dẹ́ hlan dewe tọn dali blo. Yọ́n ẹn to aliho towe lẹpo ji, ewọ nasọ jlọ omọ́ towe.”—Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6.
12 Kọdetọn tẹlẹ wẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyizan dile e jẹ do sọgan hẹnwa? Lẹnnupọndo huhlọn he Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn sọgan tindo do gbẹzan ahunjijlọnọ lẹ tọn ji.
Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Tindo Huhlọn He Nọ Diọ Omẹ
13. Nuyiwadomẹji tẹwẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyi do yizan mẹ sọgan tindo do mẹde ji?
13 Eyin gbẹtọ lẹ kẹalọyi wẹndomẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn nado deanana yé, nuyiwadomẹji etọn nọ gọalọna yé nado basi diọdo ayidego tọn lẹ to gbẹzan yetọn mẹ. Paulu ko mọ huhlọn ohó Jiwheyẹwhe tọn tọn bo ko sọ yí nukun etọn do mọ nuyiwadomẹji dagbe etọn do mẹhe lẹzun Klistiani to Tẹsalonika hohowhenu tọn mẹ lẹ ji. Enẹwutu e dọna yé dọmọ: “Mí to pẹdona Jiwheyẹwhe magbọjẹ, na, whenuena mì yí ohó Jiwheyẹwhe tọn, ehe mì sè sọn mí dè, mì ma yí ì di ohó gbẹtọ tọn gba, ṣigba le e te to nugbo mẹ, ohó Jiwheyẹwhe tọn he to azọ́nwa tlala to mì he yise lẹ mẹ ga.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:13) Na Klistiani enẹlẹ—podọ na hodotọ nugbo Klisti tọn lẹpo—nuyọnẹn gbẹtọ tọn ma sọtẹ́n to apá na nuyọnẹn yiaga Jiwheyẹwhe tọn gba. (Isaia 55:9) Tẹsalonikanu lẹ “yí ohó lọ to nukunbibia susu mẹ, po ayajijẹ [gbigbọ wiwe] tọn po” bo lẹzun apajlẹ na yisenọ devo lẹ.—1 Tẹsalonikanu lẹ 1:5-7.
14, 15. Nawẹ wẹndomẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn tọn dohuhlọn sọ, podọ etẹwutu wẹ?
14 Ohó Jiwheyẹwhe tọn dohuhlọn, taidi Asisa etọn, Jehovah. E wá sọn “Jiwheyẹwhe ogbẹ̀nọ dè,” gbọn ohó mẹhe tọn dali “yè dá olọn lẹ,” podọ ohó enẹ nọ ‘wadagbe to nuhe mẹ e do e hlan te lẹ’ to whepoponu. (Heblu lẹ 3:12; Psalm 33:6; Isaia 55:11) Mẹhe nọ basi zẹẹmẹ do Biblu ji dopo dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma nọ klan ede dovo na Ohó etọn gba. E ma nọ mọ́n ẹn taidi dọ e mayin ohó etọn gba. . . . Enẹwutu ohó lọ nọ mọ hẹndi yí janwẹ mahopọnna nudepope he jọ to whenuena e yin didọ godo; na e tin to kọndopọ pẹkipẹki mẹ hẹ Jiwheyẹwhe ogbẹ̀nọ lọ.”
15 Nawẹ wẹndomẹ he tin to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ dohuhlọn sọ? Huhlọn etọn jiawu. Abajọ Paulu do wlan dọmọ: “Ohó Jiwheyẹwhe tọn tin to ogbẹ̀, e dohuhlọn, bo dá hú ohí nùawenọ, e nọ sọ́ omẹ, yèdọ nado klan ayiha po gbigbọ po do voovo, agómẹ húpétẹn tọn po ojó ohú mẹ tọn po, ewọ sọ wẹ linlẹn ayiha tọn po ojlo ayiha tọn po yọnẹntọ.”—Heblu lẹ 4:12.
16. Nawẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn sọgan diọ mẹde mlẹnmlẹn gbọn?
16 Wẹndomẹ Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn tọn “dá hú ohí nùawenọ.” Enẹwutu, e tindo huhlọn nado sọ́ omẹ hú nuyizan kavi azọ́nwanu he gbẹtọ basi depope. Ohó Jiwheyẹwhe tọn nọ biọ adà gbẹtọ tọn he siso hugan lẹ mẹ bo sọgan diọ mẹlọ to homẹ, bo yinuwado lehe e nọ lẹnnupọn do po nuhe e yiwanna po ji, bosọ hẹn ẹn yin azọ́nwatọ Jiwheyẹwhe tọn he yin alọkẹyi. Azọ́nwanu huhlọnnọ nankọ die!
17. Basi zẹẹmẹ huhlọn mẹdidiọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn tọn.
17 Ohó Jiwheyẹwhe tọn nọ de nuhe tin to ahun mẹtọn mẹ hia to vogbingbọnmẹ na nuhe mẹlọ lẹndọ emi yin kavi awusọhia gbonu tọn he e nọ dohia mẹdevo lẹ. (1 Samuẹli 16:7) Mẹylankan de tlẹ sọgan yí dagbewiwa kavi sinsẹ̀n-bibasi nukunta tọn do ṣinyọnnudo nuhe e yin to homẹ. Mẹylankan lẹ nọ wayẹnu na whẹwhinwhẹ́n ylankan lẹ wutu. Goyitọ lẹ nọ do whiwhẹ nukunta tọn hia na yé jlo nado mọ pipà yí sọn mẹdevo lẹ dè. Ṣigba, gbọn nuhe tin to ahun mẹde tọn mẹ dide jẹ gbangba dali, Ohó Jiwheyẹwhe tọn sọgan whàn whiwhẹnọ de nado klọ́n gbẹtọ-yinyin hoho lọ do apadopo bo “ze gbẹtọ yọyọ lọ dogo, mẹhe yè dá to dodo mẹ di apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, podọ to jijọ wiwe nugbo tọn mẹ.” (Efesunu lẹ 4:22-24) Nuplọnmẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn sọgan sọ diọ winyankutọ lẹ zun Kunnudetọ Jehovah tọn adọgbotọ lẹ podọ lilatọ zohunhunnọ Ahọluduta tọn lẹ.—Jẹlemia 1:6-9.
18, 19. To gbesisọmẹ hẹ hukan ehelẹ kavi numimọ mẹdetiti tọn to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ, do lehe nugbo Owe-wiwe tọn sọgan diọ gbẹzan mẹde tọn gbọn hia.
18 Huhlọn mẹdidiọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn tọn ko tindo nuyiwa dagbe do gbẹtọ lẹ ji to filẹpo. Di apajlẹ, lilatọ Ahọluduta tọn lẹ to Phnom Penh, Cambodge, nọ dọyẹwheho to agbegbe Kompong Cham tọn mẹ whlaawe to osun dopo mẹ. To whenuena e sè bọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn devo lẹ to hodọ jẹagọdo Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, sinsẹ̀ngán lẹdo lọ mẹ tọn de basi tito nado dọho hẹ Kunnudetọ lẹ to whedevonu he yé na wá agbegbe lọ mẹ. E kàn kanbiọ susu biọ yé dogbọn hùnwhẹ gbọjẹzan tọn lẹ bibasi dali bo dotoai po sọwhiwhe po dile yé to hoyijlẹdohogo hẹ ẹ sọn Owe-wiwe mẹ. Enẹgodo e dọmọ: “Yẹn yọnẹn todin dọ nuhe sinsẹ̀ngán hatọ ṣie devo lẹ to didọ gando mì go ma yin nugbo! Yé dọ dọ mì ma nọ yí Biblu zan, ṣigba Biblu lọ kẹdẹ wẹ mì yizan to afọnnu ehe!”
19 Yọnnu ehe zindonukọn to hodọdopọ etọn hẹ Kunnudetọ lẹ do Biblu ji mẹ bo ma dike adánsinsin nado de e sọn hukan sinsẹ̀ngán tọn ji ni hẹnalọdotena ẹn. E dọ nuhe e to pinplọn sọn Owe-wiwe mẹ na họntọn etọn de, bọ ewọ lọsu jẹ Biblu plọn hẹ Kunnudetọ lẹ ji. Nuhe họntọn lọ to pinplọn lẹ nọ whàn ẹn sọmọ bọ to yẹwhehodidọ dopo whenu to ṣọṣi he enọ yì mẹ, e yin whinwhàn nado dọ, “Mì wá plọn Biblu hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ!” To madẹnmẹ to enẹgodo, sinsẹ̀ngán dai tọn ehe po mẹdevo lẹ po sọ jẹ Biblu plọn ji hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ.
20. Nawẹ numimọ yọnnu de tọn to Ghana do huhlọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn hia gbọn?
20 Huhlọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn sọ yin didohia to whẹho Paulina tọn mẹ to Ghana. Lilatọ Ahọluduta tọn whenu-gigọ́ tọn de bẹ Biblu pinplọn jẹeji hẹ ẹ to owe Oyọnẹn He Nọ Planmẹ Sọyi Ogbẹ̀ Madopodo Mẹ.a Paulina yin dopo to asi dawe de he bẹ yọnnu pli tọn lẹ mẹ, enẹwutu e mọ nuhudo lọ nado basi diọdo lẹ. Ṣigba asu etọn po hẹnnumẹ etọn lẹpo po jẹagọdo e sinsinyẹn. Babadaho etọn, heyin whẹdatọ to whẹdatẹn daho bosọ yin sinsẹ̀ngán de, tẹnpọn nado yí Matiu 19:4-6 zan to aliho agọ̀ mẹ nado diọlinlẹnna ẹn. Whẹdatọ lọ dọho po nujikudo po, ṣigba Paulina yawu doayi e go dọ ehe sọgbe hẹ lehe Satani ṣì Owe-wiwe lẹ zan do to whenuena e whlé Jesu Klisti pọ́n. (Matiu 4:5-7) E flin hogbe Jesu tọn gando alọwle go, ehe dohia dọ Jiwheyẹwhe dá gbẹtọ asu po asi po, e mayin asu po asi lẹ po wẹ gba, podọ dọ yé omẹ awe lẹ wẹ na lẹzun agbasalan dopo, e mayin yé omẹ atọ̀n lẹ gba. E tẹdo nudide etọn go podọ to godo mẹ gbẹdai-wema sọn alọwle yọnnu bibẹpli tọn lọ mẹ yin nina ẹn. To madẹnmẹ, e lẹzun lilatọ Ahọluduta tọn ayajẹnọ he ko yí baptẹm de.
Mì to Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Yizan Dile E Jẹ Do Zọnmii
21, 22. (a) Gbemima tẹwẹ mí dona basi taidi lilatọ Ahọluduta tọn lẹ? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ he bọdego mẹ?
21 Na nugbo tọn, Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn yin azọ́nwanu huhlọnnọ de he mí sọgan yizan nado gọalọna mẹdevo lẹ nado basi diọdo lẹ to gbẹzan yetọn mẹ nado sọgan dọnsẹpọ Jehovah. (Jakobu 4:8) Kẹdẹdile azọ́nyọnẹntọ lẹ nọ yí azọ́nwanu lẹ zan nado wà azọ́n dagbe do, mì gbọ mí ni magbe nado dovivẹnu vẹkuvẹku nado yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn, Biblu zan, po azọ́nyinyọnẹn po to azọ́n he Jiwheyẹwhe zedo alọmẹ na mí taidi lilatọ Ahọluduta tọn lẹ lọ mẹ.
22 Nawẹ mí sọgan yí Owe-wiwe zan po kọdetọn dagbe dogọ po to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn mẹ gbọn? Aliho dopo wẹ nado hẹn nugopipe mítọn pọnte taidi mẹplọntọ linlẹndiọnamẹtọ lẹ. Mì jaale bo lẹ́ ayidonugo mìtọn do hosọ he bọdego ji, na e dọ aliho he mí sọgan yí do plọn mẹdevo lẹ bo gọalọna yé nado kẹalọyi owẹ̀n Ahọluduta tọn lẹ.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Azọ́nwanu tẹlẹ wẹ tin-to-aimẹ na lilatọ Ahọluduta tọn lẹ?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Paulu yin apajlẹ dagbe de to azọ́n Ahọluduta lọ tọn mẹ te?
• Etẹwẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn yiyizan dile e jẹ do bẹhẹn?
• Nawẹ Ohó gbọdo Jehovah tọn dohuhlọn sọ?
[Yẹdide to weda 10]
Azọ́nwanu delẹ he Klistiani lẹ nọ yizan to azọ́n Ahọluduta lọ lilá tọn mẹ