Wleawudai Na Azán Jehovah Tọn
“Mì ni wleawudai: na ojlẹ he mẹ mì ma lẹn do wẹ Ovi gbẹtọ tọn ja.”—MATIU 24:44.
1. Naegbọn azán Jehovah tọn dona nọ duahunmẹna mí?
AZÁN awhànfunfun po homẹgble po tọn, awufiẹsa po ayimajai po tọn, zinvlu po vọjẹ po tọn de wẹ e na yin. “Azán daho bosọ dobu” Jehovah tọn na wá titonu ylankan ehe ji dandan, kẹdẹdile Singigọ lọ và aihọn ylankan lọ sudo to azán Noa tọn gbè do. E ma na gọ̀n gba. Ṣogan, “mẹdepope he dawhá ylọ oyín OKLUNỌ tọn wẹ yè na whlẹngán.” (Joẹli 2:30-32; Amọsi 5:18-20) Jiwheyẹwhe na và kẹntọ etọn lẹ sudo bo whlẹn omẹ etọn lẹ gán. Po pọndohlan niyaniya tọn po, yẹwhegán Zẹfania lá dọmọ: “Azán daho OKLUNỌ tọn tin sẹpọ, e tin sẹpọ bosọ to unklẹn susu.” (Zẹfania 1:14) Ṣigba, whetẹnu wẹ whẹdida Jiwheyẹwhe tọn ehe na yin hinhẹnṣẹ?
2, 3. Naegbọn e do yin dandannu na mí nado wleawudai na azán Jehovah tọn?
2 Jesu dọmọ: “Ṣigba azán nẹ po ojlẹ po tọn, mẹde ma yọnẹn, lala, e ma yin angẹli olọn tọn lẹ, adavo Otọ́ ṣie dopo akàn.” (Matiu 24:36) To whenuena e yindọ mí ma yọ́n ojlẹ lọ taun, dandannu wẹ e yin dọ mí ni yinuwa sọgbe hẹ hosọ owhe 2004 tọn dọmọ: ‘Mì to alihọ́. Mì wleawudai.’—Matiu 24:42, 44.
3 To zẹẹmẹ etọn mẹ gando lehe mẹhe wleawudai lẹ na yin bibẹpli na whlẹngán bọ mẹhe pò lẹ na yin gbigbẹdai to ajijimẹ do go, Jesu dọmọ: “Omẹ awe na tin to ogle mẹ, yè na yí dopo, bo jo awetọ dai. Yọnnu awe na to séli to osé kọ̀n; yè na yí dopo, bo jo awetọ dai.” (Matiu 24:40, 41) To ojlẹ owùnọ enẹ mẹ, etẹwẹ na yin ninọmẹ mílọsu titi tọn? Be mí na ko wleawudai, kavi azán enẹ na plá mí to ajijimẹ wẹ? Popolẹpo sinai do afọdide he mí ze todin lẹ ji. Nado wleawudai na azán Jehovah tọn biọ dọ mí ni dapana walọ he gbayipe to egbehe delẹ, bo nọavunte ma nado jai biọ ninọmẹ owùnọ gbigbọmẹ tọn de mẹ, bosọ gbẹkọ aliho gbẹzan tọn delẹ go.
Dapana Gbigbọ Vọdonanu Tọn
4. Gbigbọ tẹwẹ mẹhe nọgbẹ̀ to azán Noa tọn gbè lẹ tindo?
4 Lẹnnupọndo azán Noa tọn ji. Biblu dọmọ: “Gbọn yise dali Noa, whenuena yè dohia onú he yè ma ko mọ lẹ tọn na ẹn sọn Jiwheyẹwhe dè, le obu di i, e wleawu ohún aki tọn dai na whlẹngán owhé etọn tọn.” (Heblu lẹ 11:7) Aki lọ na to blibata sọmọ bọ mẹlẹpo sọgan mọ ẹn po nukun po. Humọ, Noa yin “yẹwhehodọtọ dodo tọn.” (2 Pita 2:5) Azọ́n aki gbigbá Noa tọn kavi yẹwhehodidọ etọn ma whàn gbẹtọ lẹ to azán etọn gbè nado diọ gbẹzan yetọn gba. Etẹwutu wẹ? Na yé to “dùdù bo to nùnù, bo to alọwle, bosọ to nina to alọwle mẹ” wutu. Mẹhe Noa dọyẹwheho na lẹ ko hẹn alọnu yetọn ján to whẹho mẹdetiti tọn lẹ po gbẹdudu po mẹ sọmọ bọ “yé masọ yọnẹn kaka singigọ do wá, bo plọ́ yemẹpo yì.”—Matiu 24:38, 39.
5. Pọndohlan tẹwẹ tòmẹnu Sọdọmi tọn lẹ tindo to azán Lọti tọn gbè?
5 Onú dopolọ wẹ jọ to azán Lọti tọn gbè. Owe-wiwe dọna mí dọmọ: “Yé to dùdù, yé to nùnù, yé to hihọ̀, yé to sisà, yé to didó, yé to ohọ̀ dó; ṣigba to azán he gbè Lọti tọ́nsọn Sọdọmi e ja jikun miyọ́n po whèmi po sọn olọn mẹ, bosọ hù yemẹpo sudo.” (Luku 17:28, 29) To whenuena angẹli lẹ na avase Lọti gando vasudo he ja lọ go, Lọti dọna ovi-sú etọn lẹ gando nuhe to na jọ lọ go. Ṣigba, to nukun yetọn mẹ, “e di mẹṣankotọ.”—Gẹnẹsisi 19:14.
6. Gbigbọ tẹwẹ mí dona dapana?
6 Kẹdẹdile e jọ do to azán Noa po Lọti po tọn gbè, “mọkẹdẹ wẹ wiwá Ovi gbẹtọ tọn” na te ga, wẹ Jesu dọ. (Matiu 24:39; Luku 17:30) Na nugbo tọn, gbigbọ vọdonanu tọn wẹ gbayipe to mẹsusu ṣẹnṣẹn to egbehe. Mí dona tin to aṣeji ma nado yin nuyiwadeji gbọn gbigbọ mọnkọtọn dali. Nudepope ma ylan to núdùdù vivi dojó lẹ dùdù po ahànnunu do jlẹkaji po mẹ gba. Mọdopolọ, alọwle yin tito he Jiwheyẹwhe zedai de. Ṣigba, eyin whẹho ehelẹ ko wá lẹzun nujọnu hugan to gbẹzan mítọn mẹ bọ gbigbọnu lẹ ko wá yin zizedo otẹn awetọ mẹ, be mí sọgan dọ dọ mí ko wleawudai na azán dobu Jehovah tọn ya?
7. Kanbiọ titengbe tẹwẹ mí dona nọ kanse míde whẹpo do bẹ yanwle depope jẹeji, podọ etẹwutu wẹ?
7 “Ogli wẹ ojlẹ lọ . . . pò,” wẹ apọsteli Paulu dọ. “Mẹhe tindo asi lẹ ni taidi yé ma tindo.” (1 Kọlintinu lẹ 7:29-31) Ojlẹ gli de wẹ pò na mí poun nado dotana azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta tọn he Jiwheyẹwhe zedo alọmẹ na mí. (Matiu 24:14) Paulu na ayinamẹ mẹhe tlẹ ko wlealọ lẹ ma nado ze ayidonugo yetọn lẹpo do alọwlemẹ yetọn ji sọmọ bọ dagbenu Ahọluduta tọn lẹ na jẹ otẹn awetọ mẹ to gbẹzan yetọn mẹ. E họnwun dọ, pọndohlan he Paulu to tudohomẹnamẹ nado tindo lọ yin adà awetọ vọdonanu tọn. Jesu dọmọ: “Ṣigba mì dín ahọludu Jiwheyẹwhe tọn, po dodo etọn po whẹ́.” (Matiu 6:33) To whenuena mí jlo na basi nudide depope kavi whẹpo mí nado bẹ yanwle depope jẹeji, kanbiọ titengbe he mí dona nọ kanse míde wẹ, ‘Nawẹ ehe na yinuwado Ahọluduta lọ zizedo otẹn tintan mẹ to gbẹzan ṣie mẹ ji gbọn?’
8. Eyin nuwiwa egbesọ tọn lẹ ko yí otẹn tintan to gbẹzan mítọn mẹ, etẹwẹ mí dona wà?
8 Eyin mí doayi e go dọ mí ko tlọ́ biọ nuwiwa egbesọ tọn lẹ mẹ jẹ obá de mẹ bọ gbigbọnu lẹ ko wá tin to otẹn awetọ mẹ lo? Be vogbingbọn depope tin to gbẹzan mítọn po gbẹzan kọmẹnu mítọn he ma tindo oyọnẹn he pegan Owe-wiwe tọn bo ma yin lilatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ po ṣẹnṣẹn ya? Eyin ehe to jijọ do mí go, mí dona ze whẹho lọ do odẹ̀ mẹ. Jehovah sọgan gọalọna mí nado tindo pọndohlan he sọgbe lọ. (Lomunu lẹ 15:5; Filippinu lẹ 3:15) E sọgan sọ gọalọna mí nado ze dagbenu Ahọluduta tọn lẹ do otẹn tintan mẹ, bo wà nuhe sọgbe, podọ nado hẹn azọngban mítọn di hlan ẹn.—Lomunu lẹ 12:2; 2 Kọlintinu lẹ 13:7.
Nọavunte Sọta Amlọngọsisa Gbigbọmẹ Tọn
9. Sọgbe hẹ Osọhia 16:14-16, naegbọn e yin onú titengbe nado nọavunte sọta amlọngọsisa gbigbọmẹ tọn?
9 Dọdai dopolọ he dọho gando “awhàn azán daho Jiwheyẹwhe Ganhunupo tọn” he ja to Amagẹdọni go sọ na avase dọ mẹdelẹ sọgan nọma họ́ali. “Doayi e go, yẹn na wá di ajotọ,” wẹ Oklunọ Jesu Klisti dọ. “Donanọ wẹ ewọ he to alihọ́, bosọ sẹ̀ avọ̀ etọn do, na e nikaa zinzọnlin to omẹ́, yè bo nasọ mọ winyan etọn.” (Osọhia 16:14-16) Avọ̀ he yin nùdego tofi dlẹnalọdo nuhe nọ do mí hia di Klistiani Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Enẹ bẹ azọ́n mítọn taidi lilatọ Ahọluduta tọn lẹ po walọ Klistiani tọn mítọn po hẹn. Eyin mí jai jẹ ninọmẹ amlọngọsisa nudemayiwà tọn mẹ, ohia Klistiani-yinyin tọn mítọn sọgan yin didesọn mí go. Enẹ yin winyandomẹ po owùnu po. Mí dona nọavunte sọta aijijẹ biọ ninọmẹ amlọngọsisa kavi samùmù gbigbọmẹ tọn mẹ. Nawẹ mí sọgan nọavunte sọta ninọmẹ ehe gbọn?
10. Naegbọn Biblu hihia egbesọegbesọ na gọalọna mí nado gbọṣi nukle to gbigbọ-liho?
10 Biblu zinnudo nuhudo lọ ji pludopludo nado to alihọ́ bosọ to aṣeji. Di apajlẹ, kandai Wẹndagbe tọn lẹ flinnu mí dọmọ: “Mì nọ họ́ mìde” kavi “mì ni to alihọ́” (Matiu 24:42; 25:13; Malku 13:35, 37); “mì ni wleawudai” (Matiu 24:44); “mì payi, na mì nisọ nọ họ́ mìde” (Malku 13:33); “mì ni wleawu” (Luku 12:40). To whenuena apọsteli Paulu ko dọ dọ azán Jehovah tọn na wá aihọn ehe ji to ajijimẹ godo, e dotuhomẹna yisenọ hatọ lẹ dọmọ: “Mì dike mí damlọn, dile mẹdevo lẹ to wiwà do blo; ṣigba mì gbọ mí ni nọ họ́ míde, bosọ yin huwhẹnọ.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:6) To owe he gbọngodo to Biblu mẹ, Klisti Jesu heyin gigopana lọ zinnudo wiwá to ajijimẹ etọn ji, bo dọmọ: “Yẹn ja yiyáyiyá.” (Osọhia 3:11; 22:7, 12, 20) Susu yẹwhegán Heblu tọn lẹ sọ basi zẹẹmẹ azán daho whẹdida Jehovah tọn tọn bosọ na avase gandego. (Isaia 2:12, 17; Jẹlemia 30:7; Joẹli 2:11; Zẹfania 3:8) Ohó Jiwheyẹwhe tọn, Biblu, hihia egbesọegbesọ po ayihamẹlinlẹnpọn do nuhe mí hia lẹ ji po na gọalọna mí taun nado gbọṣi nukle to gbigbọ-liho.
11. Naegbọn oplọn Biblu mẹdetiti tọn yin dandannu na nukleninọ to gbigbọmẹ?
11 Mọwẹ, lehe oplọn mẹdetiti tọn sọwhiwhe tọn sọn Owe-wiwe lẹ mẹ gbọn owe sinai do Biblu ji he “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ wleawuna lẹ yiyizan dali nọ hẹn mí do nukle to gbigbọmẹ do sọ! (Matiu 24:45-47) Ṣigba whẹpo oplọn mẹdetiti tọn na hẹn ale wá, e dona yin to gbesisọmẹ masún-adú. (Heblu lẹ 5:14–6:3) Mí dona nọ dù núdùdù sinsinyẹn gbigbọmẹ tọn to gbesisọmẹ. Nado mọ whenu na oplọn mẹdetiti tọn to egbezangbe sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu de. (Efesunu lẹ 5:15, 16) Ṣogan, Biblu po owe sinai do Biblu ji lẹ po hihia to whenuena e jlo mí do poun ma ko pé gba. Oplọn mẹdetiti tọn gbesisọmẹ tọn yin dandannu eyin mí na “pegan to yise mẹ” bo gbọṣi nukle.—Titu 1:13.
12. Nawẹ opli Klistiani tọn lẹ po plidopọ lẹ po nọ gọalọna mí nado nọavunte sọta amlọngọsisa gbigbọmẹ tọn gbọn?
12 Opli Klistiani tọn lẹ po plidopọ lẹ po sọ nọ gọalọna mí nado nọavunte sọta amlọngọsisa gbigbọmẹ tọn. Gbọnna? Gbọn nuplọnmẹ he mí nọ mọyi to finẹ lẹ dali. To pipli ehelẹ tẹnmẹ, be mí ma nọ yin nuflin gbọzangbọzan gando sisẹpọ azán Jehovah tọn go ya? Opli sẹmẹsẹmẹ Klistiani tọn lẹ sọ nọ hùn dotẹnmẹ lẹ dote nado ‘whàn ode awetọ mítọn hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n.’ Mẹwhinwhàn, kavi mẹjlọdote mọnkọtọn nọ gọalọna mí nado gbọṣi nukle to gbigbọ-liho. Abajọ mí yin gbedena nado nọ pli dopọ to gbesisọmẹ dile mí “mọ dọ azán lọ to sisẹpọ.”—Heblu lẹ 10:24, 25.
13. Nawẹ lizọnyizọn Klistiani tọn nọ gọalọna mí nado gbọṣi nukle to gbigbọ-liho gbọn?
13 Mahẹ tintindo po ahun lẹpo po to lizọnyizọn Klistiani tọn mẹ sọ nọ gọalọna mí nado gbọṣi nukle. Aliho devo tẹwẹ sọ yọnhugan nado hẹn ohia ojlẹ ehelẹ tọn po zẹẹmẹ yetọn lẹ po do ayiha mẹ hú nado nọ dọ yé na mẹdevo lẹ? Podọ eyin mí mọ mẹhe mí plọn Biblu hẹ lẹ basi nukọnyiyi bo jẹ nuhe yé to pinplọn lẹ yido yizan mẹ ji, e nọ hẹn pọndohlan niyaniya-yinyin tọn mítọn pọnte dogọ. “Mì blá gbaja otùnu mìtọn tọn gligli,” wẹ apọsteli Pita dọ, “mì yin huwhẹnọ.” (1 Pita 1:13) Pọngbọ dagbe de na samùmù gbigbọmẹ tọn wẹ nado “to susudeji to azọ́n Oklunọ tọn mẹ whepoponu.”—1 Kọlintinu lẹ 15:58.
Gbẹkọ Gbẹzan He Nọ Hẹn Owù Wá to Gbigbọ-Liho lẹ Go
14. Dile e yin zẹẹmẹ etọn basi to Luku 21:34-36 do, aliho gbẹzan tọn tẹlẹ wẹ Jesu na avase sọta?
14 To dọdai ayidego tọn etọn gando ohia tintin tofi etọn tọn go, Jesu na avase devo de. E dọmọ: “Mì ni payi mìde go, vlavo ayiha mìtọn nikaa yin yíyí gigọfla do doagbànna, po núnùmú ogbẹ̀ tọn po, bọ azán lọ nado wá mì ji ajiji di omọ̀ de. Na mọwẹ e na wá yemẹpo ji do he nọ nọ̀ nukunmẹ aigba tọn ji lẹpo. Ṣigba mì nọ họ́ mìde to osaa lẹpo, bo nọ basi ovẹvivẹ, na mì nido yí nugló nado họ̀ngán sọn onú helẹ pó mẹ he to na wá jọ, podọ nado ṣite to Ovi gbẹtọ tọn nukọn.” (Luku 21:34-36) Jesu basi zẹẹmẹ gbẹzan he gbẹtọ lẹ nọ doafọna to paa mẹ tọn: wazẹjlẹgo to núdùdù mẹ, ahànnumu, po aliho gbẹninọ tọn he nọ hẹn magbọjẹ wá po.
15. Naegbọn mí dona dapana wazẹjlẹgo to dùdù po nùnù po mẹ?
15 Núdùdù zẹjlẹgo po ahànnunu zẹjlẹgo po jẹagọdo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ podọ mí dona dapana yé. “A tin to ahànnumunọ lẹ mẹ blo; to yé he to agbasalan yede tọn hẹngble lẹ mẹ,” wẹ Biblu dọ. (Howhinwhẹn lẹ 23:20) Nalete, e mayin dandan dọ dùdù po nùnù po ni zẹjlẹgo whẹpo do lẹzun owùnu de gba. E sọgan hẹnmẹ samlọngọ kavi lẹzun adidọnọ whẹpo e na tlẹ do jẹ obá enẹ mẹ. “Ayiha adidọnọ tọn jlo,” wẹ howhinwhẹn Biblu tọn dọ, ṣigba “e masọ tindo nude.” (Howhinwhẹn lẹ 13:4) Omẹ mọnkọtọn sọgan jlo nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn, ṣigba na vọdonanu etọn wutu ojlo etọn ma na yin hinhẹndi.
16. Nawẹ mí sọgan dapana yinyin agbànpinpẹn dó na gbọn magbọjẹ nukunpipedo whẹndo mítọn go tọn dali gbọn?
16 Etẹwẹ yin magbọjẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ he go Jesu na avase gando? Yé bẹ ahunmẹdunamẹnu mẹdetiti tọn lẹ, nukunpipedo whẹndo mẹtọn go, po onú mọnkọtọn lẹ po hẹn. Lehe e na yin nulunu nado dike onú helẹ ni pẹnagbàn mí do sọ! “Mẹnu wẹ sọgan yí vivẹnu do yí awàgba dopo dogọ whinwhẹ́n etọn to mì mẹ?” wẹ Jesu kanse. E na ayinamẹ hosetọ etọn lẹ dọmọ: “Mì yin vivẹnunọ blo, dọ, Etẹ mí na dù? kavi, Etẹ mí na nù? kavi, Etẹ mí na do yin mẹṣinyọ́navọna? Na onú helẹ pó wẹ Kosi lẹ to díndín pé: Otọ́ mìtọn olọn tọn sọ yọnẹn dọ mì ma sọgan nọ ma tindo onú helẹ pó gba.” Zize dagbenu Ahọluduta tọn lẹ do otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ bo tindo jide dọ Jehovah na penukundo mí go na gọalọna mí nado dè magbọjẹ pò bo gbọṣi nukle.—Matiu 6:25-34.
17. Nawẹ yanwle agbasanu bibẹpli tọn sọgan hẹn magbọjẹ wá gbọn?
17 Yanwle agbasanu lẹ bibẹpli tọn sọgan sọ hẹn magbọjẹ wá ga. Di apajlẹ, mẹdelẹ nọ hẹn gbẹzan vẹawu na yede gbọn hihọ̀ nuhe go yé ma pé lẹ dali. Ajọwiwa adọkunnọ lilẹzun to zánto dopo mẹ tọn po ajọwiwa owùnọ lẹ po ko domọwle mẹdevo lẹ. Na mẹdevo lẹ, afọdidona wehọmẹ aihọn tọn lẹ taidi aliho de nado lẹzun adọkunnọ ko lẹzun omọ̀ de na yé. Nugbo wẹ dọ wehọmẹ yìyì jẹ obá de mẹ sọgan yọn-na-yizan nado mọ agbasazọ́n de. Ṣigba, nugbo lọ wẹ yindọ, to afọdidona wehọmẹ dahodaho lẹ mapòte mẹ, mẹdelẹ ko hẹn yedelẹ biọ owù mẹ to gbigbọ-liho. Ninọmẹ owùnọ nankọtọn die dile azán Jehovah tọn to sisẹpọ! Biblu na avase dọmọ: “Mẹhe jlo nado yin adọkunnọ lẹ jai biọ whlepọn de mẹ, po omọ̀ de po, po onúlu wantuntun susu he nọ gbleawunamẹ po, ehe hunkọ nọ siọ omẹ do vivà po dindọ̀n po mẹ.”—1 Timoti 6:9.
18. Ma nado yin dindọn biọ gbẹzan yanwle agbasanu bibẹpli tọn mẹ, nugopipe tẹwẹ mí dona wleawuna?
18 Onú titengbe he na gọalọna mí ma nado yin dindọn biọ yanwle agbasanu bibẹpli tọn mẹ wẹ yin nugopipe lọ nado yọ́n dagbe gbọnvona oylan to nudide lẹ bibasi whenu. Nugopipe ehe nọ yin awuwlena gbọn ‘núdùdù sinsinyẹn gbigbọmẹ tọn he yin mẹhe tindo azán susu to ota lẹ tọn’ dùdù to gbesisọmẹ dali podọ gbọn ‘huhlọn nulẹnpọn tọn mítọn yiyizan ganji’ dali. (Heblu lẹ 5:13, 14) Tintẹnpọn nado ‘mọdòna onú titengbe hugan lẹ’ to whenuena mí to yanwle lẹ zedonukọnna míde na sọ basi hihọ́na mí ma nado basi nudide agọ̀ lẹ.—Filippinu lẹ 1:10.
19. Eyin mí doayi e go dọ whenu vude poun wẹ mí tindo na yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ, etẹwẹ mí dona wà?
19 Gbẹzan yanwle agbasanu bibẹpli tọn sọgan yí whenu lẹpo sọn mí si kavi hẹn mí ma nado tindo whenu susu na yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ. Nawẹ mí sọgan gbadopọnna mídelẹ bo ma na yin wiwle do omọ̀ gbẹzan mọnkọtọn tọn mẹ gbọn? Mí dona gbọn odẹ̀ dali gbadopọnna lehe podọ obá he mẹ mí sọgan hẹn gbẹzan mítọn bọawu jẹ. Ahọlu Sọlọmọni Islaeli hohowhenu tọn dọmọ: “Vivi wẹ amlọn azọ́ntọ tọn, eyin e dùnú pẹvide kavi susu: ṣigba nupekọ adọkunnọ tọn ma nọ dike ni damlọn.” (Yẹwhehodọtọ 5:12) Be nukunpipedo nutindo agbasa tọn he ma yin dandan tọn lẹ go nọ yí suhugan whenu po huhlọn mítọn po tọn wẹ ya? Dile nutindo mítọn sù sọ, mọwẹ nuhe go mí dona penukundo, zan akuẹ do, bo basi hihọ́na lẹ nọ sù do niyẹn. Be e ma na yin dagbe na mí nado hẹn gbẹzan mítọn bọawu gbọn gbigbẹkọ nutindo he ma yin dandan tọn delẹ go ya?
To Popolẹpo mẹ, Wleawudai
20, 21. (a) Jide tẹwẹ apọsteli Pita na mí gando azán Jehovah tọn go? (b) Nuyiwa walọ wiwe tọn po azọ́n tẹlẹ po wẹ mí dona zindonukọn nado to wiwà dile mí wleawudai na azán Jehovah tọn?
20 Opodo lọ wá na aihọn azán Noa gbè tọn, podọ e nasọ wá na titonu ehe dandan. Apọsteli Pita na jide mí dọmọ: “Azán [Jehovah] tọn ja di ajotọ to ozán mẹ, ehe mẹ olọn lẹ na yí lìlì gángán do juwayi, bọ nugonu lẹ nasọ gbọn yozò sinyẹnsinyẹn mẹ yọ́, aigba po azọ́n he tin to e mẹ lẹ po nasọ fiọ gbidigbidi.” Olọn yẹhiadonu tọn lẹ—gandudu ylankan lẹ—kavi aigba yẹhiadonu tọn—gbẹtọvi he jẹlá na Jiwheyẹwhe lẹ—ma na lùn azán homẹgble Jiwheyẹwhe tọn tọ́n. Nado do lehe mí sọgan wleawudai na azán enẹ gbọn hia, Pita fọ́n kanbiọ mẹhẹnlẹnnupọn tọn de dote dọmọ: “Le onú helẹ pó na yọ́ kọnyingbe nẹ, omẹ na hunkọ wẹ mìwlẹ lo yin to walọ wiwe lẹpo mẹ, to jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn mẹ, na mì ni to nukundo, bosọ to mizọnmizọn ji hlan wiwá azán Jiwheyẹwhe tọn tọn.”—2 Pita 3:10-12.
21 Opli Klistiani tọn lẹ yìyì to gbesisọmẹ po mahẹ tintindo to wẹndagbe lọ lilá mẹ po yin apadewhe walọ wiwe po azọ́n jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn lọ lẹ po. Mì gbọ mí ni nọ wà yé po mẹdezejo na Jiwheyẹwhe sọn ahun mẹ wá po dile mí yí sọwhiwhe do to tenọpọn azán daho Jehovah tọn. Mì gbọ mí ni “yin vivẹnunọ, na yè nido mọ [mí to Jiwheyẹwhe dè] to jijọho mẹ, to matin apà podọ to madowango mẹ.”—2 Pita 3:14.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Naegbọn mí dona wleawudai na azán Jehovah tọn?
• Eyin yanwle paa gbẹ̀mẹ tọn lẹ ko yí whenu mítọn lẹpo, etẹwẹ mí dona wà?
• Etẹwẹ na gọalọna mí nado nọavunte sọta amlọngọsisa gbigbọmẹ tọn?
• Gbẹzan owùnọ tẹwẹ mí dona dapana, podọ gbọnna?
[Yẹdide to weda 21]
Mẹhe nọgbẹ̀ to azán Noa tọn gbè lẹ ma doayi whẹdida he ja go—hiẹ lo?
[Yẹdide to weda 23]
Be hiẹ sọgan hẹn gbẹzan towe bọawu nado tindo whenu susu na yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ ya?