‘Mì to Alihọ́’—Ojlẹ Whẹdida Tọn Ko Wá!
Nudọnamẹ he tin to hosọ nupinplọn tọn ehe mẹ yin zize sinai do alọnuwe Mì to Alihọ́! he yin didetọ́n to plidopọ agbegbe he yin bibasi lẹdo aihọn pé to owhe 2004/05 mẹ lẹ ji.
‘Mì to alihọ́ na mì ma yọ́n azán he gbè Oklunọ mìtọn ja.’—MATIU 24:42.
1, 2. Etẹ go wẹ Jesu gbọn gbesisọ dali yí wiwá etọn jlẹdo?
ETẸWẸ hiẹ na wà eyin a yọnẹn dọ ajotọ de to lẹdo mìtọn bẹpọ́n nado sọgan gbà owhé lẹ? Nado basi hihọ́na mẹyiwanna towe lẹ po nutindo họakuẹ towe lẹ po, hiẹ na nọ̀ aṣeji bo na to alihọ́. To popolẹpo mẹ, ajotọ ma nọ kanwehlan nado dọ whenue ewọ na wá do gba. Kakatimọ, e nọ gbọ̀n nuglọ wá to ajijimẹ.
2 To nujijọ voovo lẹ whenu, Jesu yí aliho he mẹ ajotọ de nọ fìnnú te zan nado na apajlẹ. (Luku 10:30; Johanu 10:10) Gando nuhe na jọ to ojlẹ opodo tọn mẹ lẹ go, yèdọ nujijọ he na wá aimẹ jẹnukọnna wiwá etọn nado hẹn whẹdida ṣẹ lẹ, Jesu na avase ehe dọmọ: ‘Enẹwutu, mì to alihọ́, na mì ma yọ́n azán he gbè Oklunọ mìtọn ja. Ṣigba yọ́n ehe dọ, eyin mẹmẹnu owhé lọ tọn ko yọ́n ojlẹ he mẹ ajotọ ja te, e na ko họ́ali, e ma do ko dike yè ni kùndò biọ owhé etọn gbè gba.’ (Matiu 24:42, 43) Jesu gbọnmọ dali yí wiwá etọn jlẹdo wiwá ajotọ de tọn go—yèdọ to ajijimẹ.
3, 4. (a) Etẹwẹ tonusisena avase Jesu tọn gando wiwá etọn go bẹhẹn? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ fọndote?
3 Apajlẹ lọ sọgbe taun, na azán he gbè Jesu ja pẹpẹ ma na yin yinyọnẹn. To dọdai dopolọ mẹ, Jesu ko dọ jẹnukọn dai dọ: “Ṣigba azán nẹ po ojlẹ po tọn, mẹde ma yọnẹn, lala, e ma yin angẹli olọn tọn lẹ, adavo Otọ́ ṣie dopo akàn.” (Matiu 24:36) Enẹwutu, Jesu na tuli todoaitọ etọn lẹ dọmọ: “Mì ni wleawudai.” (Matiu 24:44) Mẹhe nọ setonuna avase Jesu tọn lẹ na tin to awuwle mẹ, bo na to nuyiwa to aliho he sọgbe mẹ, to whedepopenu he ewọ na wá nado hẹn whẹdida Jehovah tọn ṣẹ.
4 Kanbiọ titengbe delẹ fọndote taidi: Be gbonutọ lẹ kẹdẹ wẹ Jesu to avase na ya, kavi Klistiani nugbo lẹ lọsu dona ‘to alihọ́’ ga? Naegbọn e do yin nujọnu hú gbede pọ́n tọn nado ‘to alihọ́’, podọ etẹwẹ ehe bẹhẹn?
Mẹnu lẹ Wẹ Avase Yin Nina?
5. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Klistiani nugbo lẹ wẹ avase lọ yin nina nado ‘to alihọ́’?
5 Nugbo wẹ dọ wiwá Oklunọ tọn na taidi wiwá ajotọ de tọn na gbonutọ lẹ, he gbẹkọ avase nugbajẹmẹji he to unklẹn lọ tọn go. (2 Pita 3:3-7) Ṣigba, etẹwẹ dogbọn Klistiani nugbo lẹ dali? Apọsteli Paulu wlanwe hlan yisenọ hatọ lẹ dọmọ: “Mìlọsu yọnẹn hezeheze dọ, azán [Jehovah] tọn ja di ajotọ to ozán mẹ.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:2) Mí tindo nujikudo mlẹnmlẹn dọ ‘azán Jehovah tọn ja.’ Ṣigba be enẹ dohia dọ mí ma tin to dandannu glọ sọmọ nado to alihọ́ wẹ ya? Flin dọ devi etọn titi lẹ wẹ Jesu to hodọna to whenuena e dọmọ: ‘To ojlẹ he mẹ mì ma lẹn do wẹ Ovi gbẹtọ tọn ja.’ (Matiu 24:44) Jẹnukọnna ehe, to whenuena Jesu to tulina devi etọn lẹ nado to Ahọluduta lọ dín zọnmii, e na yé avase dọmọ: ‘Mì ni wleawudai, na Ovi gbẹtọ tọn ja to ojlẹ he mẹ whenuena mì ma donukun in.’ (Luku 12:31, 40) Enẹwutu, be e ma họnwun dọ devi lẹ wẹ Jesu to hodọna to whenuena e na avase dọ: ‘Mì to alihọ́’ ya?
6. Naegbọn mí dona ‘to alihọ́’?
6 Naegbọn mí dona ‘to alihọ́’ bo ‘wleawudai’? Jesu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Omẹ awe na tin to ogle mẹ, yè na yí dopo, bo jo awetọ dai. Yọnnu awe na to séli to osé kọ̀n; yè na yí dopo, bo jo awetọ dai.” (Matiu 24:40, 41) Mẹhe dohia dọ yé ko wleawudai lẹ na ‘yin yíyí,’ kavi yin whinwhlẹngán to vasudo aihọn ylankan ehe tọn whenu. Mẹdevo lẹ na yin ‘jijodai’ hlan vasudo na yé ko gbọn ṣejannabi dali doafọna ale yedetiti tọn wutu. Ehelẹ sọgan bẹ mẹhe ko mọnukunnujẹ nugbo lọ mẹ ṣigba he ma to alihọ́ ba lẹ hẹn.
7. To whenuena e yindọ mí ma yọ́n azán he gbè opodo lọ na wá do taun, dotẹnmẹ tẹwẹ ehe hundote na mí?
7 To whenuena e yindọ mí ma yọ́n azán he gbè aihọn ylankan ehe na wá vivọnu do taun, dotẹnmẹ lọ hundote na mí nado dohia dọ mí to Jiwheyẹwhe sẹ̀n po mẹwhinwhàn dagbe de po. Naegbọn mí do dọ mọ? Opodo lọ sọgan taidi nuhe to dindẹn to nukun mítọn mẹ. E blawu dọ Klistiani delẹ he tindo numọtolanmẹ mọnkọtọn ko dekanpona zohunhun yetọn to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ. Ṣogan, mí ko ze míde jo mlẹnmlẹn nado sẹ̀n Jehovah to whenuena mí klan míde do wiwe na ẹn. Mẹhe yọ́n Jehovah ganji lẹ yọnẹn dọ zohunhun zogbe gàngodo tọn de didohia ma na yinuwado ewọ ji gba. E nọ mọ nuhe tin to ahun mítọn mẹ.—1 Samuẹli 16:7.
8. Nawẹ owanyi he mí tindo na Jehovah nọ whàn mí nado to alihọ́ gbọn?
8 Na mí yiwanna Jehovah sọn ahun mẹ wá wutu, homẹ nọ hùn mí taun nado wà ojlo etọn. (Psalm 40:8; Matiu 26:39) Podọ ojlo mítọn wẹ nado sẹ̀n Jehovah kakadoi. Nujọnu-yinyin todido enẹ tọn ma depò na mí dona nọte pẹẹde dogọ hú lehe mí sọgan ko lẹn do wutu gba. Hú popolẹpo, mí to alihọ́ na mí yọnẹn dọ azán Jehovah tọn na yin nujijọ ayidego tọn de to hẹndi lẹndai etọn tọn mẹ wutu. Ojlo vẹkuvẹku mítọn nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn nọ whàn mí nado yí ayinamẹ he tin to Ohó etọn mẹ lẹ do yizan mẹ bo ze Ahọluduta etọn do otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ. (Matiu 6:33; 1 Johanu 5:3) Mì gbọ mí ni gbadopọnna lehe alihihọ́ mítọn dona yinuwado nudide he mí nọ basi lẹ po aliho gbẹninọ egbesọ tọn mítọn po ji do.
Fie Wẹ Gbẹzan Towe Pànta?
9. Naegbọn gbẹtọ lẹ dona mọnukunnujẹ nuhe nujijọ ojlẹ mítọn lẹ tọn zẹẹmẹdo mẹ to niyaniya mẹ?
9 To egbehe, mẹsusu yọnẹn dọ nuhahun sinsinyẹn lẹ po nujijọ mẹhẹnjọsi tọn lẹ po ko lẹzun nuhe gbayipe, podọ homẹ yelọsu lẹ tọn sọgan nọma hùn do gbẹzan he zan yé te go. Ṣigba, be yé yọ́n nuhe ninọmẹ aihọn lọ tọn lẹ zẹẹmẹdo nugbonugbo ya? Be yé mọnukunnujẹemẹ dọ mí to gbẹnọ to ojlẹ “opodo aihọn tọn” mẹ ya? (Matiu 24:3) Be yé yọnẹn dọ ṣejannabi, danuwiwa, po jijọ ylankan he gbayipe lẹ po dohia dọ ojlẹ ehelẹ yin ‘azán godo tọn lẹ’ ya? (2 Timoti 3:1-5) Yé dona mọnukunnujẹ nuhe ehe lẹpo zẹẹmẹdo mẹ to niyaniya mẹ bo lẹnnupọndo fie gbẹzan yetọn pànta ji.
10. Etẹwẹ mí dona wà nado hẹn ẹn diun dọ mí to alihọ́?
10 Míwlẹ lo? Mí nọ pannukọn nudide lẹ egbesọegbesọ he nọ gando agbasazọ́n, agbasalilo, whẹndo, po sinsẹ̀n-bibasi mítọn po go. Mí yọ́n nuhe Biblu dọ bosọ nọ dovivẹnu nado yí ì do yizan mẹ. Enẹwutu mí dona kanse mídelẹ dọ: ‘Be yẹn ko jotẹnna magbọjẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ nado fẹayihasẹna mi wẹ ya? Be yẹn to dotẹnmẹna tamẹnuplọnmẹ aihọn tọn lẹ po linlẹn etọn lẹ po nado deanana nudide ṣie lẹ wẹ ya?’ (Luku 21:34-36; Kọlọsinu lẹ 2:8) Mí dona nọ dohia egbesọegbesọ dọ mí yí ayiha mítọn lẹpo do dotudo Jehovah go bo masọ dẹ́ hlan linlẹn mídetiti tọn dali. (Howhinwhẹn lẹ 3:5) To mọwiwà mẹ, mí na hẹn ‘ogbẹ̀ nugbonugbo lọ go gligli’—yèdọ ogbẹ̀ mavọmavọ to aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ.—1 Timoti 6:12, 19.
11-13. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ nuhe jọ lẹ tọn mẹ (a) to azán Noa tọn gbè? (b) to azán Lọti tọn gbè?
11 Apajlẹ susu yin nina to Biblu mẹ taidi avase de he sọgan gọalọna mí nado to alihọ́. Lẹnnupọndo nuhe jọ to azán Noa tọn gbè ji. Ojlẹ susu whẹpo Jiwheyẹwhe do yinuwa, e hẹn ẹn diun dọ avase yin nina. Ṣigba gbẹtọ lẹ ma dotoaina avase lọ adavo Noa po whédo etọn po. (2 Pita 2:5) Jesu dọ gando ojlẹ ehe go dọmọ: “Le azán Noa tọn te, mọkẹdẹ wẹ [tintin tofi] Ovi gbẹtọ tọn na nọ̀. Na di to azán nẹlẹ mẹ he tin to singigọ lọ nukọn yé to dùdù, bo to nùnù, bo to alọwle, bosọ to nina to alọwiwle mẹ, kakajẹ azán he gbè Noa biọ ohún mẹ, yé masọ yọnẹn kaka singigọ do wá, bo plọ́ yé omẹ pó yì; mọkẹdẹ wẹ [tintin tofi] Ovi gbẹtọ tọn na nọ̀ ga.” (Matiu 24:37-39) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn ehe mẹ? Eyin depope to mí mẹ to dotẹnmẹna yanwle aihọn tọn lẹ—etlẹ yin onú mananọmawà gbẹ̀mẹ tọn lẹ—nado yitẹn to nuwiwa gbigbọmẹ tọn he Jiwheyẹwhe degbè dọ mí ni zedo otẹn tintan mẹ lẹ si, mí dona lẹnnupọn ganji gando ninọmẹ mítọn go.—Lomunu lẹ 14:17.
12 Sọ lẹnnupọndo azán Lọti tọn gbè ji ga. Tòdaho Sọdọmi tọn he mẹ Lọti po whẹndo etọn po nọ nọ̀ tindo adọkun taun, ṣigba e gbọagba walọ dagbe tọn mlẹnmlẹn. Jehovah do angẹli etọn lẹ hlan nado và otò lọ sudo. Angẹli lẹ dotuhomẹna Lọti po whẹndo etọn po nado họ̀n sọn Sọdọmi bo ma lẹkọ pọ́n godo blo. Na mizọnmizọn donamẹ angẹli lẹ tọn wutu, yé tọ́nsọn tòdaho lọ mẹ. Ṣigba e họnwun dọ asi Lọti tọn ma sọgan wọn nuhe e jodo godo to Sọdọmi lẹ gba. E vẹtoli bo lẹkọ pọ́n godo, podọ ogbẹ̀ etọn wẹ e yí do suahọ tolivivẹ enẹ tọn. (Gẹnẹsisi 19:15-26) Jesu na mí avase gando sọgodo mítọn go dọmọ: “Mì flin asi Lọti tọn.” Be mí to tonusena avase enẹ ya?—Luku 17:32.
13 Mẹhe setonuna avase Jiwheyẹwhe tọn lẹ yin whinwhlẹngán. Enẹ yin nugbo to whẹho Noa po whẹndo etọn po gọna Lọti po viyọnnu etọn lẹ po tọn mẹ. (2 Pita 2:9) Dile mí to ayihamẹlẹnpọn do avase he yin nina to apajlẹ ehelẹ mẹ ji, mí sọ nọ yin tulina gbọn owẹ̀n whlẹngán tọn he avase enẹlẹ bẹhẹn na mẹhe yiwanna dodowiwa lẹ dali. Enẹ nọ hẹn jidide mítọn lodo dọ opagbe Jiwheyẹwhe tọn gando “olọn yọyọ lẹ, po aigba yọyọ” he mẹ “dodo nọ nọ̀” de po go na mọ hẹndi dandan.—2 Pita 3:13.
‘Whẹdida Whenu Ko Wá’!
14, 15. (a) Etẹwẹ whẹdida “whenu” lọ bẹhẹn? (b) Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado ‘dibusi Jiwheyẹwhe bosọ na ẹn gigo’?
14 Etẹwẹ mí sọgan donukun dile mí to alihọ́? Owe Osọhia tọn basi zẹẹmẹ lehe lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na yin hinhẹndi to aliho debọdo-dego lẹ mẹ do tọn. Nado dohia dọ mí ko wleawudai, dandannu wẹ e yin nado yinuwa sọgbe hẹ nuhe e dọ lẹ. Dọdai lọ basi zẹẹmẹ nujijọ he na wá aimẹ to “azán Oklunọ tọn” gbè lẹ tọn hezeheze, ehe bẹjẹeji to whenuena Klisti yin zizedo ofìn ji to olọn mẹ to 1914. (Osọhia 1:10) Osọhia dọ̀n ayidonugo mítọn wá angẹli de ji he ko yin nina ‘wẹndagbe madopodo de nado dọyẹwheho etọn.’ E lá po ogbè lélé po dọmọ: “Mì dibusi Jiwheyẹwhe, bosọ na gigo e, na whẹdida whenu etọn [ko] wá.” (Osọhia 14:6, 7) Whẹdida “whenu” enẹ bẹ ojlẹ gli he mẹ whẹdida he yin alọdlẹndo to dọdai ehe mẹ na yin lilá bo na yin hinhẹnṣẹ te hẹn. Ojlẹ enẹ mẹ wẹ mí to gbẹnọ te todin.
15 Todin, whẹpo whẹdida whenu lọ nado wá vivọnu, mí yin tudohomẹna dọmọ: “Mì dibusi Jiwheyẹwhe, bosọ na gigo e.” Etẹwẹ ehe zẹẹmẹdo? Obu he sọgbe tintindo na Jiwheyẹwhe dona whàn mí nado joagọ sọn ylanwiwa kọ̀n. (Howhinwhẹn lẹ 8:13) Eyin mí nọ gbògbéna Jiwheyẹwhe, mí na nọ dotoaina ẹn po sọwhiwhe po. Alọnu mítọn ma na ján zẹjlẹgo sọmọ bọ mí ma na tindo whenu nado nọ hia Ohó etọn, Biblu, to gbesisọmẹ gba. Mí ma na yí nukunpẹvi do pọ́n ayinamẹ etọn nado nọ yì opli Klistiani tọn lẹ gba. (Heblu lẹ 10:24, 25) Mí na wlebòna lẹblanulọkẹyi lọ nado lá wẹndagbe Ahọluduta Mẹssia Jiwheyẹwhe tọn bo nasọ wà ẹ po zohunhun po. Mí na nọ dejido Jehovah go to whelẹponu po ahun mítọn lẹpo po. (Psalm 62:8) Na mí yọnẹn dọ Jehovah wẹ Nupojipetọ Wẹkẹ lọ tọn wutu, mí nọ gbògbéna ẹn gbọn taliliaina gandudu etọn sọn ojlo mẹ wá to gbẹzan mítọn mẹ dali. Be hiẹ nọ dibusi Jiwheyẹwhe bosọ nọ na ẹn gigo to aliho enẹlẹ mẹ nugbonugbo ya?
16. Naegbọn mí sọgan dọ dọ whẹdida he yin lilá sọta Babilọni Daho lọ to Osọhia 14:8 mẹ ko mọ hẹndi yí?
16 Osọhia weta 14 zindonukọn nado basi zẹẹmẹ nujijọ devo lẹ tọn he na wá aimẹ to whẹdida lọ whenu. Babilọni Daho lọ, yèdọ ahọluigba aihọn sinsẹ̀n lalo tọn, wẹ yin nùdego jẹnukọn: ‘Angẹli devo de sọ hodo e, bo to didọmọ, Babilọni Daho lọ ko họ́, e ko họ́!’ (Osọhia 14:8) Mọwẹ, sọn pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn mẹ, Babilọni Daho lọ ko họ́. To 1919 devizọnwatọ yiamisisadode Jehovah tọn lẹ yin tuntundote sọn kanlinmọgbenu nuplọnmẹ po aṣa Babilọni tọn lẹ tọn po mẹ, ehe ko yinuwado gbẹtọ lẹ po akọta lẹ po ji na owhe fọtọ́n susu lẹ. (Osọhia 17:1, 15) Sọn whenẹnu sọyi, dotẹnmẹ lọ hundote na yé nado nọgodona sinsẹ̀n-bibasi nugbo. Podọ wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ko to yinyin lilá lẹdo aihọn pé sọn whenẹnu gbọ́n.—Matiu 24:14.
17. Etẹlẹ wiwà wẹ na dohia dọ mí ko tọ́nsọn Babilọni Daho lọ mẹ?
17 Whẹdida Jiwheyẹwhe tọn sọta Babilọni Daho lọ ma nọte do finẹ gba. Vasudo mlẹnmlẹn etọn ja to madẹnmẹ. (Osọhia 18:21) Abajọ Biblu na tuli gbẹtọ lẹ to filẹpo dọmọ: “Mì tọ́nsọn e mẹ [enẹ wẹ Babilọni Daho lọ] . . . dọ mì yin mahẹtọ to ylando etọn mẹ blo.” (Osọhia 18:4, 5) Nawẹ mí nọ tọ́nsọn Babilọni Daho lọ mẹ gbọn? Ehe bẹ nususu hẹn hugan alọdidotena gbẹdido hẹ sinsẹ̀n lalo poun. Nuyiwadomẹji Babilọni tọn nọ sọawuhia to hùnwhẹ po aṣa he gbayipe susu po mẹ, to walọ aihọn lọ tọn nado kẹalọyi fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn mẹ, to ayidedai he nọ nọgodona afinyọnnuwiwa lẹ mẹ, podọ to onú susu devo lẹ mẹ. Nado to alihọ́, dandannu wẹ e yin dọ nuyiwa po ojlo ahun mẹ tọn mítọn po ni dohia dọ mí ko tọ́nsọn Babilọni Daho lọ mẹ to aliho lẹpo mẹ.
18. To pọndohlanmẹ na nuhe yin zẹẹmẹ basina to Osọhia 14:9, 10 mẹ, etẹwẹ Klistiani he tin to aṣeji lẹ nọ payi nado dapana?
18 To Osọhia 14:9, 10 mẹ, mí mọ adà “whẹdida whenu” lọ tọn devo. Angẹli devo dọmọ: “Eyin mẹdepope litaina kanlin lọ po boṣiọ etọn po, bosọ yí ohia etọn do nukọn etọn, kavi do alọ etọn mẹ, ewọ lọ wẹ na nù to ovẹn homẹgble Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” Etẹwutu? Na “kanlin lọ po boṣiọ etọn po” yin ohia gandudu gbẹtọvi tọn he ma kẹalọyi nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn lẹ tọn. Klistiani he tin to aṣeji lẹ nọ payi ma nado yin nuyiwadeji kavi yin hiadogona, vlavo to walọ kavi nuyiwa mẹ, taidi afanumẹ mẹhe ma kẹalọyi nupojipetọ-yinyin Jiwheyẹwhe nugbo lọ, Jehovah tọn lẹ tọn. Klistiani lẹ yọnẹn dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ko yin didoai to olọn mẹ, dọ e na sú gandudu gbẹtọvi tọn lẹpo do, bo nasọ nọte kakadoi.—Daniẹli 2:44.
Ma Wọn Niyaniya-Yinyin Ojlẹ Mítọn Tọn Blo!
19, 20. (a) Dile mí to dindọnsẹpọ vivọnu azán godo tọn lẹ tọn, etẹwẹ mí sọgan kudeji dọ Satani na dovivẹnu nado wà? (b) Etẹwẹ mí dona magbe nado wà?
19 Dile mí to dindọnsẹpọ vivọnu azán godo tọn lẹ tọn, kọgbidinamẹnu lẹ po whlepọn lẹ po na fọ́n bo na to sinsinyẹn deji. Eyin mí gbẹ́ pò to aihọn ylankan ehe mẹ bo pò to mapenọ yin janwẹ, mí ma na nọma jiya onú delẹ tọn taidi agbasamalo, mẹhowhe, mẹyiwanna lẹ hinhẹnbu to okú mẹ, awufiẹsa, flumẹjijẹ he sọgan dekọtọn sọn kọdetọn dagbe matindo to Ohó Jiwheyẹwhe tọn lilá mẹ, po nususu devo lẹ po. Ma wọn gbede blo dọ Satani na jlo taun nado yí kọgbidinamẹnu he mí nọ pehẹ lẹ zan nado klọ mí na mí nido jogbe bo doalọtena yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ kavi doalọtena gbẹninọ sọgbe hẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ. (Efesunu lẹ 6:11-13) Ojlẹ lọ ma die nado wọnji niyaniya-yinyin ojlẹ he mẹ mí to gbẹnọ te tọn go!
20 Jesu yọnẹn dọ mí na yin kọgbidina sinsinyẹn nado jogbe, enẹ wẹ zọ́n bọ e na mí ayinamẹ dọmọ: ‘Mì nọ họ́ali na mì ma yọ́n azán he gbè Oklunọ mìtọn ja.’ (Matiu 24:42) Enẹwutu, mì gbọ mí ni gbọṣi nukle nado yọ́n fie mí ko jẹ to jujuyi ojlẹ lẹ tọn mẹ. Mì gbọ mí ni họ́ míde sọta omọ̀ Satani tọn lẹ he sọgan hẹn mí gbọjọ kavi jogbe. Mì gbọ mí ni magbe nado nọ yí zohunhun daho do dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn po nujikudo po. Na nugbo tọn, mì dike mí ni nọ flin niyaniya-yinyin ojlẹ mítọn tọn dile mí to tonusena avase Jesu tọn nado ‘to alihọ́.’ Gbọn mọwiwà dali, mí na pagigona Jehovah bo na tin to mẹhe na duvivi dona mavọmavọ etọn tọn to sọgodo lẹ mẹ.
Etẹwẹ Na Yin Gblọndo Towe?
• Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ avase Jesu tọn nado ‘to alihọ́’ gando Klistiani nugbo lẹ go?
• Apajlẹ tẹlẹ wẹ yin nina to Biblu mẹ taidi avase he sọgan gọalọna mí nado ‘to alihọ́’?
• Etẹwẹ whẹdida whenu yin, podọ etẹwẹ mí yin tulina nado wà whẹpo e nido wá vivọnu?
[Yẹdide to weda 23]
Jesu yí wiwá etọn jlẹdo wiwá ajotọ de tọn go
[Yẹdide to weda 24]
Vasudo Babilọni Daho lọ tọn ko sẹpọ
[Yẹdide to weda 25]
Mì gbọ mí ni magbe nado nọ yí zohunhun daho do dọyẹwheho po nujikudo po