“Ogbè Yetọn Tọ́n Yì Aigba Lẹpo Ji”
‘Mì hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, bosọ nọ baptizi yé do oyín Otọ́ tọn, po Ovi tọn po, po gbigbọ wiwe tọn po mẹ.’—MATIU 28:19.
1, 2. (a) Azọ́n tẹwẹ Jesu dena devi etọn lẹ? (b) Naegbọn Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ penugo nado wà onú susu sọmọ dotana?
OJLẸ vude whẹpo e do hẹji yì olọn mẹ, Jesu deazọ́n de na devi etọn lẹ. E dọna yé dọmọ: ‘Mì hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, bosọ nọ baptizi yé do oyín Otọ́ tọn, po Ovi tọn po, po gbigbọ wiwe tọn po mẹ.’ (Matiu 28:19) Azọngban he sẹhundaga nankọtọn die!
2 Saa lẹnnupọndeji! To Pẹntikọsti 33 W.M., gbigbọ wiwe yin kinkọnjẹgbonu do nudi devi 120 ji bọ yé jẹ azọ́ndenamẹ enẹ hẹndi ji gbọn didọna mẹdevo lẹ dali dọ Jesu wẹ yin Mẹssia dopagbe lọ, he na hẹn whlẹngán yọnbasi. (Owalọ lẹ 2:1-36) Nawẹ pipli pẹvi mọnkọtọn na jẹ “akọta lẹpo” dè gbọn? To pọndohlan gbẹtọvi tọn mẹ ehe ma yọnbasi, ṣigba “to Jiwheyẹwhe dè onú lẹpo wẹ wiwà.” (Matiu 19:26) Klistiani dowhenu tọn lẹ mọ alọgọ gbigbọ wiwe Jehovah tọn yí, podọ yé yọ́n lehe azọ́n ehe yin niyaniya sọ. (Zekalia 4:6; 2 Timoti 4:2) Abajọ, to owhe vude poun gblamẹ, apọsteli Paulu sọgan dọ dọ wẹndagbe lọ to yinyin lilá “hlan mẹhe tin to olọn glọ lẹpo.”—Kọlọsinu lẹ 1:23.
3. Etẹwẹ hẹn “likun” he nọtena Klistiani nugbo busẹ sọn aimẹ?
3 To suhugan owhe kanweko tintan lọ tọn gblamẹ, sinsẹ̀n-bibasi nugbo to gbigbayipe zọnmii. Ṣigba, Jesu ko dọ dọdai dọ ojlẹ lọ na wá bọ Satani na dó “ogbé ylankan” lẹ podọ “likun” he nọtena Klistiani nugbo na busẹ na owhe kanweko susu kakajẹ ojlẹ jijẹwhenu tọn. Dọdai ehe mọ hẹndi yí to okú apọsteli lẹ tọn godo.—Matiu 13:24-39.
Jideji Niyaniya Tọn to Egbehe
4, 5. Bẹsọn 1919, azọ́n tẹwẹ Klistiani yiamisisadode lẹ bẹjẹeji, podọ naegbọn enẹ yin avùnnukundiọsọmẹnu daho de?
4 To 1919, ojlẹ lọ wá na likun he nọtena Klistiani nugbo nado yin kinklandovo sọn ogbé ylankan go. Klistiani yiamisisadode lẹ yọnẹn dọ azọ́ndenamẹ daho Jesu tọn gbẹ́ dona yin wiwadotana. Yé yise mlẹnmlẹn dọ yé to gbẹnọ to ‘azán godo tọn lẹ’ mẹ bosọ yọ́n dọdai he Jesu dọ ganji dọmọ: “Yè nasọ dọyẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn helẹ to aigba fininọ lẹpo mẹ na okunnu de hlan akọta lẹpo; whenẹnu wẹ opodo na wá.” (2 Timoti 3:1; Matiu 24:14) Mọwẹ, yé yọnẹn dọ azọ́n susu tin bọ yé dona wà.
5 Ṣogan, taidi devi lẹ to owhe 33 W.M., azọngban he sẹhundaga de wẹ tin to nukọn na Klistiani yiamisisadode enẹlẹ. Yé omẹ fọtọ́n vude poun wẹ tin to otò ṣinṣinyan delẹ mẹ. Nawẹ yé na penugo bo dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn “to aigba fininọ lẹpo mẹ” gbọn? Flindọ sọha mẹhe tin to aigba ji lẹ tọn ko jideji sọn nudi livi 300 to ojlẹ Sesali tọn mẹ jẹ nudi liva 2 to wẹkẹ-whàn tintan godo. Podọ sọha lọ fọ́n bo to jijideji madoalọte to owhe kanweko 20tọ lọ pete gblamẹ.
6. Obá tẹmẹ wẹ wẹndagbe lọ ko gbayipe jẹ to owhe 1930 tọn lẹ gblamẹ?
6 Etomọṣo, kẹdẹdile mẹmẹsunnu owhe kanweko tintan whenu tọn yetọn lẹ wà do, devizọnwatọ yiamisisadode Jehovah tọn lẹ bẹ azọ́n pligidi lọ jẹeji po yise gigọ́ po to Jehovah mẹ, podọ gbigbọ etọn sọ tin hẹ yé. To gblagbla owhe 1930 lẹ tọn mẹ, nudi wẹndagbe-jlatọ 56 000 ko lá nugbo Biblu tọn to aigba 115 ji. Nuwadotana daho wẹ ehe yin, ṣigba azọ́n susu hugan gbẹ́ pò.
7. (a) Avùnnukundiọsọmẹ yọyọ tẹwẹ Klistiani yiamisisadode lẹ pehẹ? (b) Po alọgọ “lẹngbọ devo” lẹ tọn po, obá tẹmẹ wẹ azọ́n wẹndagbe-jijla lọ tọn ko gbloada jẹ todin?
7 Enẹgodo, nukunnumimọjẹ mẹhe “gbẹtọ susugege” Osọhia 7:9 tọn lẹ yin mẹ hezeheze fọ́n avùnnukundiọsọmẹ yọyọ de dote bosọ dopagbe alọgọ tọn na Klistiani azọ́n sinsinyẹnwatọ enẹlẹ. Gbẹtọgun yisenọ madosọha “lẹngbọ devo” lẹ tọn he tindo todido aigba ji tọn dona yin bibẹpli “sọn akọta lẹpo mẹ, sọn hẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ.” (Johanu 10:16) Omẹ ehelẹ na ‘basi sinsẹ̀nzọn wiwe hlan Jehovah to okle po ozán po.’ (Osọhia 7:15) Enẹ zẹẹmẹdo dọ yé na gọalọ to azọ́n yẹwhehodidọ po mẹpinplọn tọn po mẹ. (Isaia 61:5) Taidi kọdetọn de, Klistiani yiamisisadode lẹ jẹaglin nado mọdọ sọha wẹndagbe-jlatọ lẹ tọn to jijideji sọn fọtọ́n ao susu jẹ livi susu lẹ mẹ. To 2003, agayiyi yọyọ wẹnlatọ 6 429 351 tọn wẹ tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ—suhugan yetọn yin gbẹtọ susugege lẹ.a Klistiani yiamisisadode lẹ yọ́n pinpẹn alọgọ ehe tọn, podọ lẹngbọ devo lẹ sọ yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi lọ tọn nado nọgodona mẹmẹsunnu yiamisisadode yetọn lẹ.—Matiu 25:34-40.
8. Nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yinuwa to kọgbidinamẹ sinsinyẹn he wá aimẹ to wẹkẹ-whàn awetọ whenu lẹ glọ gbọn?
8 To whenuena hagbẹ likun tọn lọ vọ́ awusọhia, Satani bẹ avùnhiho sinsinyẹn de jẹeji sọta ẹ. (Osọhia 12:17) Etẹwẹ yin nuyiwa etọn to whenuena gbẹtọ susugege lọ jẹ awusọhia ji? Adi etọn ma yọ́n jlẹ! Be e ma họnwun hezeheze dọ ewọ wẹ to godo na mẹgbeyinyan lẹdo aihọn pé he wá aimẹ to wẹkẹ-whàn awetọ lọ whenu sọta sinsẹ̀n-bibasi nugbo ya? To adà awe awhàn lọ tọn lẹpo mẹ, Klistiani lẹ yin kọgbidina sinsinyẹn. Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yiwanna susu po wẹ jiya whlepọn he vẹadi lẹ tọn bọ mẹdelẹ tlẹ kú na yise yetọn. Ṣogan, yé kọngbedopọ hẹ psalm-kàntọ lọ dọmọ: “To Jiwheyẹwhe mẹ wẹ yẹn na nọ pà ohó etọn; Jiwheyẹwhe go wẹ yẹn dotudo; yẹn ma obu na di; etẹwẹ agbasalan sọgan wà do mi?” (Psalm 56:4; Matiu 10:28) Gbigbọ Jehovah tọn hẹn Klistiani yiamisisadode lẹ po lẹngbọ devo lẹ po lodo bọ yé nọte gligli to pọmẹ. (2 Kọlintinu lẹ 4:7) Taidi kọdetọn de, “ohó Jiwheyẹwhe tọn sọ hẹnai.” (Owalọ lẹ 6:7) To whenuena awhàn gbajẹgbonu to 1939, Klistiani nugbonọ 72 475 wẹ to mahẹ tindo to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ. Ṣigba linlin agbòte heyin mimọyi to 1945, owhe he mẹ awhàn lọ doalọte, dohia dọ Kunnudetọ zohunhunnọ 156 299 wẹ to wẹndagbe lọ hẹn gbayipe. Winyan nankọtọn die Satani dù!
9. Wehọmẹ yọyọ tẹlẹ wẹ yin lilá to Wẹkẹ-Whàn II whenu?
9 E họnwun dọ hunyanhunyan wẹkẹ-whàn awetọ tọn ma hẹn devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ tindo ayihaawe dọ azọ́n yẹwhehodidọ tọn na yin wiwadotana gba. Na nugbo tọn, to 1943, whenuena awhàn to onú gbà sinsinyẹn, wehọmẹ yọyọ awe wẹ yin lilá. Tintan, he nọ yin yiylọdọ Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn todin, dona yin anadena to agun lẹpo mẹ nado plọnazọ́n Kunnudetọ lẹpo nado dọyẹwheho bo hẹn gbẹtọ lẹ zun devi. Awetọ, heyin Wehọmẹ Biblu Pinplọn Giliadi tọn, yin awuwlena nado plọnazọ́n mẹdehlan lẹ he na dlẹnkanna azọ́n yẹwhehodidọ tọn to aigba jonọ tọn lẹ ji. Mọwẹ, to whenuena awhàn lọ wá vivọnu, Klistiani nugbo lẹ ko tin to awuwle mẹ na nuwiwa susu dogọ.
10. Nawẹ zohunhun omẹ Jehovah tọn lẹ tọn yin mimọ to owhe 2003 gblamẹ gbọn?
10 Azọ́n pligidi nankọtọn die wehọmẹ lọ lẹ ko wadotana! Mẹhe yin azọ́nplọn to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn mẹ lẹpo—yèdọ jọja, mẹho, mẹjitọ, ovi, etlẹ yin madogánnọ lẹ—ko tindo mahẹ bosọ to mahẹ tindo zọnmii to azọ́ndenamẹ daho Jesu tọn hinhẹndi mẹ. (Psalm 148:12, 13; Joẹli 2:28, 29) To 2003, madozẹnzẹn gbẹtọ 825 185 tọn wẹ dohia to sunmẹsunmẹ dọ yé yọ́n niyaniya-yinyin azọ́n lọ tọn gbọn mahẹ tintindo to sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn mẹ dali, vlavo na ojlẹ gli kavi na whenu-gigọ́. To owhe enẹ dopolọ mẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yí ganmẹ 1 234 796 477 zan nado dọhona mẹdevo lẹ dogbọn wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn dali. Na jide tọn, Jehovah hùnhomẹ do zohunhun omẹ etọn lẹ tọn go!
To Aigba Jonọ Tọn lẹ Ji
11, 12. Apajlẹ tẹlẹ wẹ do whenuho azọ́n dagbe he mẹdehlan lẹ to wiwà tọn hia?
11 To owhe lẹ gblamẹ, mẹhe yí gbedewema Giliadi tọn lẹ gọna mẹhe yí gbedewema Wehọmẹ Azọ́nplọnmẹ Devizọnwiwa tọn lẹ to agọe ko wleawuna whenuho ayidego tọn de. Di apajlẹ, wẹnlatọ he tin to Brésil ma pé 400 to whenuena mẹdehlan tintan lẹ wá finẹ to 1945. Yewlẹ po mẹdehlan devo he wá to godo mẹ lẹ po ko wazọ́n sinsinyẹn hẹ mẹmẹsunnu zohunhunnọ Brésil tọn lẹ, bọ Jehovah ko sọ dona vivẹnudido yetọn lẹ tlala. Lehe e yin ayajẹnu na mẹdepope he flin azán fliflimẹ tọn enẹlẹ nado mọ dọ Brésil na linlin agayiyi yọyọ 607 362 tọn to 2003 do sọ!
12 Lẹnnupọndo Japon ji. Jẹnukọnna wẹkẹ-whàn awetọ, nudi lilatọ Ahọluduta tọn kanweko wẹ tin to finẹ. To awhàn lọ whenu, homẹkẹn sinsinyẹn de sọha lọ pò bọ to vivọnu awhàn lọ tọn, Kunnudetọ vude poun wẹ pò to ogbẹ̀ to gbigbọ-liho podọ to agbasa-liho. (Howhinwhẹn lẹ 2:7) Matin ayihaawe, tenọgligo-hẹntọ ayidego tọn vude enẹlẹ hùnhomẹ to 1949 nado dokuavọna mẹdehlan 13 tintan heyin didohlan finẹ sọn wehọmẹ Giliadi tọn lẹ, podọ mẹdehlan lọ lẹ yawu gbawu do mẹmẹsunnu zohunhunnọ, alọtlútọ Japon tọn yetọn lẹ mẹ. To owhe 50 godo, to 2003, Japon na linlin agayiyi wẹnlatọ 217 508 tọn! Na nugbo tọn, Jehovah ko dona omẹ etọn lẹ susugege to otò enẹ mẹ. Linlin mọnkọtọn lẹ yin mimọ to otò devo lẹ mẹ ga. Mẹhe penugo nado dọyẹwheho to aigba jonọ tọn lẹ ji ko yí adà daho de wà to wẹndagbe lọ hinhẹn gbayipe mẹ, bọ to 2003, e ko yin sisè to aigba po lopo 235 po ji lẹdo aihọn pé. Mọwẹ, gbẹtọ susugege lọ to tintọnjẹgbonu sọn “akọta lẹpo mẹ.”
“Sọn Hẹnnu Lẹpo mẹ, sọn Gbẹtọ Lẹpo mẹ, Podọ sọn Ogbè Lẹpo Mẹ”
13, 14. Aliho tẹmẹ wẹ Jehovah do nuhọakuẹ-yinyin yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ to “ogbè lẹpo mẹ” tọn hia te?
13 Linlin azọ́njiawu tintan heyin nina bọdo kinkọnjẹgbonu gbigbọ wiwe tọn do devi lẹ ji go to Pẹntikọsti 33 W.M. wẹ yindọ yé yí ogbè devo lẹ do to hodọ na gbẹtọgun he pli lọ. Mẹhe to ohó yetọn sè lẹpo sọgan ko nọ dó jonọgbè he gbayipe de, vlavo Glẹkigbe. Taidi “gbẹtọ ayihawiwenọ lẹ,” yé sọgan sọ nọ sè yẹwheho he nọ yin didọ to Heblugbe mẹ to tẹmpli mẹ. Ṣigba yé yin whinwhàn nado dotoai to whenuena yé sè wẹndagbe lọ to ogbè yetọn titi mẹ.—Owalọ lẹ 2:5, 7-12.
14 Mọdopolọ to egbehe, yẹwheho lọ nọ yin didọ to ogbè susu mẹ. Dọdai lọ ma dọ dọ gbẹtọ susugege lọ na wá sọn akọta voovo lẹ kẹdẹ mẹ gba ṣigba sọn “hẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ.” Sọgbe hẹ ehe, Jehovah dọ dọdai gbọn Zekalia gblamẹ dọmọ: ‘Omẹ ao na tẹdo e go, sọn akọgbè akọta lẹ tọn lẹpo mẹ, yèdọ na tẹdo avọ̀tonu ewọ he yin Ju de tọn go, dọmọ, míwlẹ na yì hẹ mì, na mí ko sè dọ Jiwheyẹwhe tin to mì dè.’ (Zekalia 8:23) Dile etlẹ yindọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma tindo nunina ogbè hunkọhunkọ didó tọn ba, yé yọ́n lehe e họakuẹ do nado plọn gbẹtọ lẹ to ogbè he yé nọ dó lẹ mẹ.
15, 16. Nawẹ mẹdehlan lẹ po mẹdevo lẹ po ko kẹalọyi avùnnukundiọsọmẹ lọ nado dọyẹwheho to ogbè devo lẹ mẹ gbọn?
15 Nugbo wẹ dọ ogbè delẹ tin he nọ yin didó gbayipe to egbehe, taidi Espagne-gbè, Flansegbe, po Glẹnsigbe po. Etomọṣo, mẹhe sẹtẹn nado yì wadevizọn to otò devo mẹ lẹ tẹnpọn nado plọn ogbè lẹdo lọ tọn nado sọgan má wẹndagbe lọ hẹ mẹhe “yè dèdo ogbẹ̀ madopodo mẹ lẹ.” (Owalọ lẹ 13:48) Enẹ sọgan nọma bọawu. To whenuena mẹmẹsunnu he tin to otò Hùwaji Pacifique tọn to Tuvalu lẹ tindo nuhudo owe lẹ tọn to ogbè yetọn titi mẹ, mẹdehlan dopo ze ede jo nado gọalọ. Wezẹhomẹ de ma tin to ogbè lọ mẹ, enẹwutu e jẹ awuwlena hogbe tangan Tuvalu tọn lẹ ji. To madẹnmẹ, owe lọ Hiẹ Sọgan Nọgbẹ̀ Kakadoi to Paladisi mẹ to Aigba Jib yin zinzinjẹgbonu to Tuvalu-gbè mẹ. To whenuena mẹdehlan lẹ yì Curaçao, owe sinai do Biblu ji kavi wezẹhomẹ de ma tin to ogbè lẹdo lọ tọn, Papiamento mẹ gba. Gbemanọpọ susu sọ tin gando lehe ogbè lọ na yin kinkàn do go. Ṣogan, to gblagbla owhe awe he mẹdehlan tintan lẹ wá otò lọ mẹ tọn mẹ, alọnuwe pẹvi tintan he sinai do Biblu ji yin zinzinjẹgbonu to ogbè enẹ mẹ. To egbehe, Papiamento yin dopo to ogbè 133 he mẹ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn nọ yin zinzinjẹgbonu do to ojlẹ dopolọ mẹ hẹ Glẹnsigbe.
16 To Namibie, mẹdehlan tintan he wá finẹ lẹ ma mọ Kunnudetọ de to otò lọ mẹ he na gọalọna yé nado basi lẹdogbedevomẹ. Humọ, hogbe tangan he nọ saba yin yiyizan lẹ, taidi “mẹpipé” ma tin to ogbè otò lọ tọn, Nama mẹ. Mẹdehlan de dọmọ: “Nado basi lẹdogbedevomẹ, yẹn nọ biọ alọgọ mẹplọntọ wehọmẹ tọn he to Biblu plọn lẹ tọn. Na yé ma tindo oyọnẹn nugbo lọ tọn sọmọ wutu, yẹn dona wazọ́n hẹ yé nado hẹn ẹn diun dọ hodidọ dopodopo sọgbe.” Etomọṣo, alọnuwe pẹvi lọ Ogbẹ̀ to Aihọn Yọyọ Jijọho Tọn de Mẹ yin lilẹdo ogbè Namibie tọn ẹnẹ mẹ to godo mẹ. Todin, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn nọ yin zinzinjẹgbonu to ogbè Kwanyama po Ndonga po tọn mẹ to gbesisọmẹ.
17, 18. Avùnnukundiọsọmẹ tẹlẹ wẹ yin alọkẹyi to Mexique po otò devo lẹ po mẹ?
17 To Mexique, Espagne-gbè wẹ nọ yin didó hugan. Ṣigba whẹpo Espagne-nu lẹ do wá, ogbè susu nọ yin didó to finẹ, podọ delẹ gbẹ́ nọ yin didó kakajẹ din. Enẹwutu, owe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn nọ yin awuwlena to ogbè Mexique tọn ṣinawe mẹ todin podọ to Ogbè Alọ-yido-dọho Mexique tọn mẹ. Lizọnyizọn Ahọluduta Tọn to Maya-gbè mẹ wẹ yin zinjẹgbonu tintan to ogbè amérindien lẹ tọn mẹ. Na nugbo tọn, omẹ Maya, Aztecs, po omẹ fọtọ́n susu devo lẹ po tin to lilatọ Ahọluduta tọn 572 530 he tin to Mexique lẹ mẹ.
18 To agọe, livi susu ko họnjẹgbe taidi fibẹtado-dintọ lẹ, kavi sẹtẹn yì tògodo na whẹwhinwhẹ́n akuẹzinzan tọn lẹ wutu. Taidi kọdetọn de, hugan gbede pọ́n tọn, otò susu wẹ tindo aigba-denamẹ daho lẹ he ji jonọgbè-dótọ susu nọ nọ̀. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko kẹalọyi avùnnukundiọsọmẹnu lọ. Di apajlẹ, to Italie, agun po kándo lẹ po tin to ogbè 22 devo lẹ mẹ gbọnvona Italie-gbè. Nado gọalọna mẹmẹsunnu lẹ nado dọyẹwheho na mẹhe nọ dó ogbè devo lẹ, tito nupinplọn tọn susu ko yin awuwlena to agọe nado plọnmẹ ogbè voovo 16, he bẹ Ogbè Alọ-yido-dọho Italie tọn hẹn. To otò susu devo lẹ mẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to vivẹnu dopolọ dó nado jẹ jonọgbè-dótọ susu dè. Mọwẹ, po alọgọ Jehovah tọn po, gbẹtọ susugege lọ to tintọnjẹgbonu sọn pipli ogbè susugege lẹ tọn mẹ.
“Yì Aigba Lẹpo Ji”
19, 20. Ohó Paulu tọn tẹlẹ wẹ to hẹndi mọyi to aliho jiawu de mẹ to egbehe? Basi zẹẹmẹ.
19 Apọsteli Paulu wlan to owhe kanweko tintan mẹ dọmọ: “Be yé ma sè? Nugbonugbo, ogbè yetọn tọ́n yì aigba lẹpo ji, podọ ohó yetọn lẹ hlan opodo aihọn tọn lẹ.” (Lomunu lẹ 10:18) Eyin enẹ yinmọ to owhe kanweko tintan mẹ, lehe e yin nugbo taun todin do sọ! Livi susu—vlavo hugan ojlẹ devo depope tọn to whenuho mẹ—to didọmọ: “Yẹn na nọ dona OKLUNỌ whepoponu; pipà etọn nasọ tin to onù ṣie mẹ to whepoponu.”—Psalm 34:1.
20 Humọ, azọ́n lọ tin to mizọnmizọn ji. Sọha lilatọ Ahọluduta tọn lẹ tọn to jijideji tẹgbẹ̀. Ganmẹ he nọ yin yiyizan to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ to susudeji. Gọyìpọn livi susu po plọnmẹ Biblu fọtọ́n kanweko susu po nọ yin anadena. Podọ jlodotọ lẹ gbẹ́ to jijideji tẹgbẹ̀. To owhe he wayi mẹ, sọha omẹ 16 097 622 he wá hùnwhẹ Oflin okú Jesu tọn tẹnmẹ lẹ tọn jẹ agayiyi yọyọ de kọ̀n. E họnwun dọ azọ́n susu gbẹ́ pò nado yin wiwà. Mì gbọ mí ni to apajlẹ tenọgligo hinhẹn mẹmẹsunnu mítọn he ko doakọnna homẹkẹn sinsinyẹn lẹ tọn hodo zọnmii. Podọ mì gbọ mí ni nọ do zohunhun hia di mẹmẹsunnu mítọn lẹpo he ko yí yedelẹ zan sọn 1919 gbọ́n to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ lẹ. Mì gbọ mẹlẹpo ni kọngbedopọ hẹ ohàn psalm-kàntọ lọ tọn dọmọ: “Mì gbọ nuhe tindo gbọfufu lẹpo ni pà OKLUNỌ. Hallelujah.”—Psalm 150:6.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Pọ́n linlin whemẹwhemẹ tọn to weda 18 jẹ 21 linlinnamẹwe ehe tọn.
b Yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali.
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
• Azọngban tẹwẹ mẹmẹsunnu lẹ bẹjẹeji to 1919, podọ naegbọn ehe yin avùnnukundiọsọmẹnu de?
• Mẹnu lẹ wẹ yin bibẹpli nado nọgodona azọ́n yẹwhehodidọ tọn?
• Whenuho tẹwẹ mẹdehlan lẹ po mẹdevo lẹ he to devizọnwa to aigba jonọ tọn lẹ ji po ko wleawuna?
• Kunnudenu tẹwẹ hiẹ sọgan na nado dohia dọ Jehovah to didona azọ́n omẹ etọn lẹ tọn to egbehe?
[Apotin to weda 18-21]
LINLIN OWHE SINSẸ̀NZỌN 2003 TỌN HEYIN KUNNUDETỌ JEHOVAH TỌN LẸ TỌN LẸDO AIHỌN PÉ
(Pọ́n zinjẹgbonu lọ mẹ)
[Yẹdide to weda 14, 15]
Hunyanhunyan wẹkẹ whàn awetọ tọn ma hẹn Klistiani lẹ tindo ayihaawe dọ wẹndagbe lọ na yin lilá gba
[Asisa Yẹdide tọn]
Wuwujẹgbonu: U.S. Navy photo; devo lẹ: U.S. Coast Guard photo
[Yẹdide lẹ to weda 16, 17]
Gbẹtọ susugege lọ na wá sọn hẹnnu lẹpo podọ sọn ogbè lẹpo mẹ