Jehovah, ‘Figángán Mítọn to Ojlẹ Ayimajai Tọn lẹ Mẹ’
“Alọ OKLUNỌ tọn mẹ wẹ whlẹngán dodonọ lẹ tọn sọn: ewọ wẹ figángán yetọn to nukunbibia [kavi ojlẹ ayimajai tọn] whenu.”—PSALM 37:39.
1, 2. (a) Etẹwẹ Jesu biọ do devi etọn lẹ tamẹ to odẹ̀ mẹ? (b) Etẹwẹ yin ojlo Jiwheyẹwhe tọn gando omẹ etọn lẹ go?
GANHUNUPOTỌ wẹ Jehovah. E tindo huhlọn nado basi hihọ́na sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ etọn lẹ to aliho depope he jlo e mẹ. E tlẹ sọgan klan omẹ etọn lẹ dovo na aihọn ehe bo ze yé do lẹdo he mẹ jijọho po hihọ́ po tin te de mẹ. Etomọṣo, Jesu hodẹ̀ hlan Otọ́ etọn olọn mẹ tọn do devi etọn lẹ tamẹ dọmọ: “Yẹn ma basi kanbiọ dọ, hiẹ nido fọ̀ yé sọn aihọn mẹ gba, ṣigba dọ hiẹ ni whlá yé sọn oylan mẹ.”—Johanu 17:15.
2 Jehovah ko basi dide ma nado fọ̀ mí “sọn aihọn mẹ.” Kakatimọ, ojlo etọn wẹ yindọ mí ni nọgbẹ̀ to tòmẹnu aihọn ehe tọn lẹ ṣẹnṣẹn nado lá owẹ̀n todido po homẹmimiọn etọn tọn po na mẹdevo lẹ. (Lomunu lẹ 10:13-15) Ṣigba, dile Jesu dohia do to odẹ̀ etọn mẹ, mí tin to nuyiwadomẹji “oylan,” kavi mẹylankan lọ tọn glọ to aihọn ehe mẹ. Gbẹtọvi tasinyẹntọ lẹ po gbigbọ ylankan lẹ po nọ hẹn awufiẹsa po yajiji susu po wá, podọ Klistiani lẹ ma vò sọn ayimajai si.—1 Pita 5:9.
3. Ninọmẹ tẹwẹ sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ Jehovah tọn lẹ lọsu dona pehẹ, podọ homẹmiọnnamẹ tẹwẹ mí mọ to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ?
3 To whlepọn mọnkọtọn lẹ glọ, jọwamọnu wẹ nado nọ jiya flumẹjijẹ tọn sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 24:10) Kandai Biblu tọn bẹ otàn nugbonọ susu lẹ tọn hẹn he pehẹ ayimajai. “Susu wẹ nukunbibia dodonọ tọn,” wẹ psalm-kantọ dọ, “ṣigba OKLUNỌ de e sọn popo mẹ.” (Psalm 34:19) Mọwẹ, onú ylankan lẹ nọ jọ do mẹhe tlẹ yin “dodonọ” lọsu go. Taidi psalm-kantọ Davidi, mí tlẹ sọgan nọ ‘dakú bo yin finfinyọ́n gbaugbau’ to whedelẹnu. (Psalm 38:8) Etomọṣo, homẹmiọnnamẹnu wẹ nado yọnẹn dọ “OKLUNỌ sẹpọ yé he yin ayiha gbigbànọ de tọn lẹ, bosọ [nọ] whlẹn yé he yin ayiha finfinọnnọ lẹ gán.”—Psalm 34:18; 94:19.
4, 5. (a) Sọgbe hẹ Howhinwhẹn lẹ 18:10, etẹwẹ mí dona wà nado mọ hihọ́ Jiwheyẹwhe tọn yí? (b) Afọdide tangan tẹlẹ wẹ mí sọgan ze nado mọ alọgọ Jiwheyẹwhe tọn yí?
4 To kọndopọmẹ hẹ odẹ̀ Jesu tọn, Jehovah to whiwhla mí na nugbo tọn. Ewọ wẹ ‘figángán mítọn to ojlẹ ayimajai tọn mẹ.’ (Psalm 37:39) Owe Howhinwhẹn lẹ tọn yí hogbe mọnkọtọn lẹ zan to whenuena e dọmọ: “Oyín [Jehovah] tọn wẹ ohọ̀ gángán: dodonọ họ̀n biọ e mẹ, bosọ gán.” (Howhinwhẹn lẹ 18:10) Wefọ ehe do nugbo dodonu tọn de hia gando mẹtọnhopọn owanyinọ he Jehovah tindo na nudida etọn lẹ go. Na taun tọn, dodonọ he yí zohunhun do dín in, taidi dọ mí to wezunhọ̀n biọ ohọ̀ gángán de mẹ nado mọ fibẹtẹn lẹ wẹ Jiwheyẹwhe nọ basi hihọ́na.
5 Nawẹ mí sọgan họ̀nwezun yì Jehovah dè na hihọ́ to whenuena mí pannukọn nuhahun ayimajai tọn lẹ gbọn? Mì gbọ mí ni gbadopọnna afọdide tangan atọ̀n he mí sọgan ze nado mọ alọgọ Jehovah tọn yí. Tintan, mí dona nọ lẹhlan Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn dè to odẹ̀ mẹ. Awetọ, mí dona nọ hodo anademẹ gbigbọ wiwe etọn tọn. Podọ atọ̀ntọ, mí dona kẹalọyi tito Jehovah tọn gbọn gbẹdido hẹ Klistiani hatọ he sọgan de ayimajai mítọn pò lẹ dali.
Huhlọn Odẹ̀ Tọn
6. Nukun tẹwẹ Klistiani nugbo lẹ nọ yí do pọ́n dẹ̀hiho?
6 Azọ́nyọnẹntọ whẹho agbasalilo tọn delẹ na ayinamẹ dọ odẹ̀ sọgan gbọ̀ azọ̀n apọṣimẹ po flumẹjijẹ po tọn. Dile etlẹ sọgan yin nugbo dọ nulinlẹnpọn to vivomẹ taidi dẹ̀hiho nkọtọn sọgan de apọṣimẹ pò, todidoai na nudidọ jọwamọnu delẹ tọn kavi agbasa dindọ̀n lọsu sọgan wà nudopolọ. Klistiani nugbo lẹ ma nọ yí nukunpẹvi do pọ́n odẹ̀ taidi amasin he nọ hẹnmẹ jẹ gángán to apọ̀nmẹ de poun gba. Mí nọ pọ́n odẹ̀ hlan taidi hodọdopọ gbégbigbò tọn de hẹ Mẹdatọ lọ. Dẹ̀hiho bẹ mẹdezejo po jidide mítọn to Jiwheyẹwhe mẹ po hẹn. Mọwẹ, apadewhe sinsẹ̀n-bibasi mítọn tọn wẹ odẹ̀ yin.
7. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado hodẹ̀ po jidide po, podọ nawẹ odẹ̀ mọnkọtọn lẹ nọ gọalọna mí nado pehẹ ayimajai gbọn?
7 Odẹ̀ mítọn lẹ dona zọnpọ hẹ gbigbọ tudido kavi jidide do Jehovah go tọn. Apọsteli Johanu wlan dọmọ: “Ehe sọ wẹ tudido he mí tindo to ewọ mẹ, dọ, eyin mí biọ nudepope kẹdẹdi ojlo etọn, e sè mítọn.” (1 Johanu 5:14) Na nugbo tọn, Jehovah, Nupojipetọ lọ, Jiwheyẹwhe ganhunupotọ nugbo dopo akàn lọ, nọ na ayidonugo vonọtaun hlan odẹ̀ vivẹvivẹ sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ tọn. Nado yọnẹn poun dọ Jiwheyẹwhe owanyinọ mítọn nọ doto mí to whenuena mí dọ magbọjẹ po nuhahun mítọn lẹ po na ẹn yin homẹmiọnnamẹnu de.—Filippinu lẹ 4:6.
8. Naegbọn Klistiani nugbonọ lẹ ma dona nọ kuwinyan kavi mọ dọ emi ma jẹ to whenuena yé to dindọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ?
8 Klistiani nugbo lẹ ma dona nọ kuwinyan, kavi mọ dọ emi ma jẹ, kavi gbọagba jidide tọn to whenuena yé to dindọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ pọ́n gbede. Nugbo wẹ dọ, eyin mí jẹflumẹ kavi tindo numọtolanmẹ lọ dọ nuhahun lẹ to agbọ́ whlẹndo mí, mí sọgan nọma yin whinwhàn to whepoponu nado dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ. To ninọmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ mí ni flindọ Jehovah nọ “wàlẹblanu na omẹ etọn he nukunbia lẹ” podọ e “nọ miọnhomẹna mẹhe yè zindai lẹ.” (Isaia 49:13; 2 Kọlintinu lẹ 7:6) Titengbe to ojlẹ awufiẹsa po ayimajai po tọn lẹ mẹ wẹ mí dona yí jidide do lẹhlan Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn dè taidi figángán mítọn.
9. Adà tẹwẹ yise nọ yiwà to whenuena mí dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to odẹ̀ mẹ?
9 Nado mọaleyi to gigọ́mẹ sọn lẹblanulọkẹyi dẹ̀hiho tọn mẹ, mí dona tindo yise nujọnu tọn. Biblu dọ dọ “ewọ he ja Jiwheyẹwhe dè, ma sọgan nọma yise dọ e tin, podọ ewọ wẹ ahọsutọ yé he whesọ do dín in lẹ tọn.” (Heblu lẹ 11:6) Yise bẹ nususu hẹn hugan nado kẹalọyi poun dọ Jiwheyẹwhe tin. Yise nujọnu tọn zẹẹmẹdo nado deji dọ Jiwheyẹwhe tindo nugopipe po ojlo lọ po nado suahọ mí na mí nọ setonuna ẹn to gbẹzan mítọn mẹ wutu. “Nukun Oklunọ tọn tin to dodonọ lẹ go, otó etọn sọ hùn do odẹ̀ yetọn go.” (1 Pita 3:12) Eyin mí hẹn mẹtọnhopọn owanyinọ he Jehovah tindo na mí do ayiha mẹ to whepoponu, odẹ̀ mítọn lẹ na nọ gọ́ na zẹẹmẹ nujọnu tọn.
10. Aliho tẹ mẹ wẹ mí dona nọ hodẹ̀ te nado mọ alọgọ gbigbọmẹ tọn yí sọn Jehovah dè?
10 Jehovah nọ dotoai na odẹ̀ mítọn lẹ eyin yé yin hihò po ahun lẹpo po. Psalm-kantọ wlan dọmọ: “Ayiha [kavi ahun] ṣie lẹpo wẹ yẹn do dawhá; siọ mi OKLUNỌ E.” (Psalm 119:145) To vogbingbọnmẹ na odẹ̀ dọvọdọ tọn he nọ yin hihò to sinsẹ̀n susu mẹ, odẹ̀ mítọn lẹ ma nọ yin mọmọ tọn kavi dehe ma yin ahundopo tọn gba. To whenuena mí to dẹ̀ho hlan Jehovah po ‘ahun mítọn lẹpo’ po, hogbe mítọn lẹ nọ gọ́ na zẹẹmẹ po lẹndai po. To odẹ̀ vẹkuvẹku mọnkọtọn lẹ godo, mí nọ mọ kọgbọ he nọ wá sọn ‘zize agbàn mítọn dlan Jehovah ji’ mẹ. Dile Biblu dopagbe etọn do, “ewọ nasọ hẹn [mí] dote.”—Psalm 55:22; 1 Pita 5:6, 7.
Gbigbọ Jiwheyẹwhe Tọn Wẹ Alọgọtọ Mítọn
11. Etẹwẹ yin dopo to aliho he mẹ Jehovah nọ na gblọndo te lẹ mẹ eyin mí to alọgọ etọn “biọ” zọnmii?
11 E ma yindọ Jehovah nọ sè odẹ̀ poun wẹ gba, ṣigba e sọ nọ na gblọndo. (Psalm 65:2) Davidi wlan dọmọ: “To azán tukla ṣie tọn mẹ yẹn na dawhá ylọ we: na hiẹ na yigbena mi.” (Psalm 86:7) Mọdopolọ, Jesu na tuli devi etọn lẹ nado to alọgọ Jehovah tọn “biọ” zọnmii na “Otọ́ . . . olọn tọn na na [gbigbọ wiwe] hlan yé he biọ to e dè lẹ.” (Luku 11:9-13) Mọwẹ, huhlọn-yido-wazọ́n Jiwheyẹwhe tọn nọ yinuwa taidi alọgọtọ, kavi homẹjladotọ de na omẹ etọn lẹ.—Johanu 14:16.
12. Nawẹ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn sọgan gọalọna mí to whenuena e taidi dọ nuhahun lẹ sẹhundaga gbọn?
12 Etlẹ yin to whenuena mí pannukọn whlepọn lẹ, gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn sọgan na mí “whanpẹ huhlọn tọn,” kavi huhlọn he hugan jọwamọ tọn. (2 Kọlintinu lẹ 4:7) Apọsteli Paulu, he doakọnna ninọmẹ awusinyẹn tọn susu, dọ po jide po dọmọ: “Yẹn sọgan wà onú popo gbọn [ewọ] he to huhlọnna mi mẹ.” (Filippinu lẹ 4:13) Mọdopolọ to egbehe, Klistiani susu ko mọ dọ huhlọn yetọn yin hinhẹn jẹ yọyọ to gbigbọ-liho podọ to numọtolanmẹ-liho to gblọndo mẹ na ovẹvivẹ yetọn lẹ. To paa mẹ, nuhahun ayimajai tọn lẹ ma nọ taidi nuhe sẹhundaga sọmọ ba to whenue mí mọ alọgọ gbigbọ wiwe tọn yí godo. Na huhlọn he Jiwheyẹwhe nọ namẹ ehe wutu, mí sọgan dọ taidi apọsteli lọ dọmọ: “Yè to tuklado mí to awà popo ji, ganṣo mí ma yin mẹhẹnalọdotena; yè to mí gbeje, ṣigba e ma yin to matin todido mẹ gba; yè to homẹkẹndo mí, ganṣo yè ma gbẹ́ mí dai gba; yè to mí hòliai, ganṣo yè ma hù mí sudo.”—2 Kọlintinu lẹ 4:8, 9.
13, 14. (a) Nawẹ Jehovah ko do ede hia taidi figángán mítọn gbọn Ohó kandai etọn gblamẹ gbọn? (b) Nawẹ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ yíyí-do-yizan mẹ ko gọalọna hiẹ lọsu titi gbọn?
13 Gbigbọ wiwe ko sọ gbọdo kandai Ohó Jiwheyẹwhe tọn bosọ basi hihọ́na ẹn na alemọyi mítọn. Nawẹ Jehovah ko do ede hia taidi figángán mítọn to ojlẹ ayimajai tọn lẹ mẹ gbọn Ohó etọn gblamẹ gbọn? Aliho dopo wẹ gbọn nuyọnẹn he pé podọ zinzin kavi nugopipe nulẹnpọn tọn nina mí dali. (Howhinwhẹn lẹ 3:21-24) Biblu nọ hẹn nugopipe apọ̀nmẹ tọn po “huhlọn nulẹnpọn” tọn mítọn po pọnte. (Lomunu lẹ 12:1, NW) Eyin mí nọ hia bo nọ plọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn to gbesisọmẹ, bosọ nọ yí ì do yizan mẹ, mí na penugo nado “yí nuyọnẹn [do yọ́n] . . . dagbe po oylan po.” (Heblu lẹ 5:14) Vlavo hiẹ lọsu sọgan ko mọ lehe nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ gọalọna we nado basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ to awusinyẹnnamẹnu lẹ nukọn do. Biblu nọ na mí zinzin he sọgan gọalọna mí nado mọ pọngbọ yọn-na-yizan lẹ na nuhahun ayimajai tọn lẹ.—Howhinwhẹn lẹ 1:4.
14 Ohó Jiwheyẹwhe tọn wleawu asisa huhlọn tọn devo na mí—yèdọ todido whlẹngán tọn. (Lomunu lẹ 15:4) Biblu dohia mí dọ onú ylankan lẹ ma na zindonukọn kakadoi gba. Nukunbibia depope he sọgan sayana mí yin ojlẹ gli tọn. (2 Kọlintinu lẹ 4:16-18) Mí tin “to todido mẹ na ogbẹ̀ madopodo, he Jiwheyẹwhe, he ma nọ dolalo, ko dopagbe etọn whẹpo aihọn do ṣẹ̀.” (Titu 1:2) Eyin mí nọ jaya to todido ehe mẹ, bo hẹn sọgodo dagbe he Jehovah dopagbe etọn lọ do ayiha mẹ to whepoponu, mí na penugo nado doakọnna nukunbibia.—Lomunu lẹ 12:12; 1 Tẹsalonikanu lẹ 1:3.
Agun Klistiani Tọn—Dohia Owanyi Jiwheyẹwhe Tọn
15. Nawẹ Klistiani lẹ sọgan yin dona de na ode awetọ gbọn?
15 Awuwledainanu Jehovah tọn devo he sọgan gọalọna mí to ojlẹ ayimajai tọn lẹ mẹ wẹ gbẹdido he mí nọ duvivi etọn to agun Klistiani tọn mẹ. Biblu dọmọ: “Họntọn nọ yiwannamẹ to whepoponu, ṣigba mẹmẹsunnu wẹ yè ji na madodego,” kavi na ojlẹ ayimajai tọn. (Howhinwhẹn lẹ 17:17) Ohó Jiwheyẹwhe tọn na tuli mẹlẹpo to agun mẹ nado nọ do yẹyi po owanyi po hia ode awetọ. (Lomunu lẹ 12:10) “Mẹde dín onú etọn titi blo, ṣigba omẹ dopodopo dagbe kọmẹnu etọn tọn,” wẹ apọsteli Paulu wlan. (1 Kọlintinu lẹ 10:24) Gbigbọ mọnkọtọn tintindo sọgan gọalọna mí nado ze ayidonugo do nuhudo mẹdevo lẹ tọn ji, kakati ni yin do whlepọn mítọn titi lẹ ji. To whenuena mí ze míde jo do mẹdevo lẹ tamẹ, e ma yin dọ mí nọ gọalọna yé kẹdẹ wẹ gba, ṣigba mí sọ nọ duvivi ayajẹ po pekọ po tọn, ehe nọ hẹn agbàn pinpẹn mítọn lẹ fua dogọ.—Owalọ lẹ 20:35.
16. Nawẹ Klistiani dopodopo sọgan yin asisa tulinamẹ tọn de gbọn?
16 Sunnu po yọnnu po he whèwhín to gbigbọ-liho lẹ sọgan yí adà tangan de wà to mẹdevo lẹ hinhẹn lodo mẹ. Nado jẹ yanwle ehe kọ̀n, yé nọ hẹn yede yọ́n dọnsẹpọ bosọ nọ ze yede jo. (2 Kọlintinu lẹ 6:11-13) Agun lọ nọ mọaleyi nugbonugbo eyin mẹdopodopo de whenu dovo nado na pipà jọja lẹ, bo jlọ yisenọ yọyọ lẹ dote, bosọ na tuli mẹhe to apọ̀ mọ lẹ. (Lomunu lẹ 15:7) Owanyi mẹmẹsunnu tọn nasọ gọalọna mí ma nado nọ vẹnudo ode awetọ. Mí ma dona nọ yawu wá tadona lọ kọ̀n dọ nuhahun mẹdetiti tọn lẹ yin ohia madogán gbigbọmẹ tọn. Paulu dotuhomẹna Klistiani lẹ po gbesisọ po nado “nọ miọnhomẹna ayi mawhiwhẹnọ lẹ,” kavi mẹhe apọ̀ṣi lẹ. (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:14) Biblu dohia dọ Klistiani nugbonọ lẹ lọsu nọ tindo numimọ ayimajai tọn ga.—Owalọ lẹ 14:15.
17. Dotẹnmẹ hundote tẹlẹ wẹ mí tindo nado hẹn kanṣiṣa mẹmẹsunnu-yinyin Klistiani tọn lodo?
17 Opli Klistiani tọn lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dagbe dote na mí nado na tuli bosọ miọnhomẹna ode awetọ. (Heblu lẹ 10:24, 25) E mayin opli agun tọn lẹ ji kẹdẹ wẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ duvivi kanṣiṣa owanyi tọn ehe te gba. Yé sọ nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado duvivi gbẹdido mẹjlọdote tọn to tito vonọtaun devo lẹ whenu. Eyin ninọmẹ ayimajai tọn de sọawuhia, mí na yí homẹhun do gọalọna ode awetọ na kanṣiṣa pẹkipẹki họntọnjihẹmẹ tọn ko yin awuwlena to ṣẹnṣẹn mítọn wutu. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: ‘Kinklan de ma dona tin to agbasa mẹ; ṣigba awutugonu lẹ dona tindo tuklajẹ dopolọ na yenọzo. Eyin awutugonu de to yaji, awutugonu lẹpo wẹ nọ jiya po e po; kavi eyin yè gbògbéna awutugonu de, awutugonu lẹpo wẹ nọ jaya po e po.’—1 Kọlintinu lẹ 12:25, 26.
18. Ayilinlẹn tẹwẹ mí dona dapana eyin mí jẹflumẹ?
18 To whedelẹnu, mí sọgan mọ dọ mí ko jẹflumẹ sọmọ bọ mí ma sọgan duvivi gbẹdohẹmẹ tọn hẹ Klistiani hatọ lẹ. Mí dona nọavunte sọta numọtolanmẹ mọnkọtọn lẹ ma nado súali homẹmiọn po alọgọ he yisenọ hatọ lẹ sọgan na mí tọn po do míde. Biblu na avase dọmọ: “Ewọ he klan ede dovo na dómọna ojlo ede tọn, bosọ diọavunnukunsọ nudepope he yin zinzin tọn. (Howhinwhẹn lẹ 18:1) Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po yin dohia mẹtọnhopọn he Jiwheyẹwhe tindo na mí tọn. Eyin mí kẹalọyi awuwledainanu owanyinọ ehe, mí na mọ kọgbọ to ojlẹ ayimajai tọn lẹ mẹ.
Hẹn Pọndohlan Dagbe Go
19, 20. Nawẹ Owe-wiwe gọalọna mí nado gbẹ́ linlẹn agọ̀ lẹ dai gbọn?
19 Eyin flumẹjijẹ po awubla po to tuklado mí, e bọawu dọ mí ni joawuna linlẹn agọ̀ lẹ. Di dohia, to whenuena mẹdelẹ to yaji, yé sọgan jẹ ayihaawe tindo ji gando gbigbọnọ-yinyin yetọn titi go, bo wá tadona kọ̀n dọ oyà yetọn yin ohia whẹgbledomẹ Jiwheyẹwhe tọn. Ṣigba, flindọ Jehovah ma nọ “yí oylan” do whlé mẹdepope pọ́n. (Jakobu 1:13) “[Jiwheyẹwhe] ma nọ bianukunna omẹ sọn ayiha mẹ gba, mọ ewọ masọ nọ hẹn homẹgble ovi gbẹtọ tọn lẹ,” wẹ Biblu dọ. (Avigbè Jẹlemia Tọn 3:33) Kakatimọ, e nọ vẹ́ na Jehovah tlala eyin devizọnwatọ etọn lẹ to yaji.—Isaia 63:8, 9; Zekalia 2:8.
20 Jehovah wẹ “Otọ́ lẹblanu lẹ tọn, Jiwheyẹwhe homẹmimiọn lẹpo tọn.” (2 Kọlintinu lẹ 1:3) Ewọ to tukla mítọn jẹ, podọ e na ze mí daga to ojlẹ sisọ mẹ. (1 Pita 5:6, 7) Hinhẹn owanyi sisosiso he Jiwheyẹwhe tindo na mí do ayiha mẹ to whepoponu na gọalọna mí nado hẹn pọndohlan dagbe go, podọ nado jaya. Jakobu wlan dọmọ: “Mì mẹmẹsunnu ṣie emi, whenuena mì jẹ whlepọn hunkọhunkọ mẹ, mì hia ẹ na ayajijẹ popo.” (Jakobu 1:2) Etẹwutu? E na gblọndo dọ: “Na whenuena yè tẹ́n ẹn pọ́n, e na yí jẹgbakun ogbẹ̀ tọn, he Oklunọ ko dopagbe hlan yé he yiwanna ẹn lẹ.”—Jakobu 1:12.
21. Mahopọnna awusinyẹnnamẹnu he pannukọn mí lẹ, jidide tẹwẹ Jiwheyẹwhe na mẹhe yin nugbonọ hlan ẹn lẹ?
21 Dile Jesu na mí avase do, to aihọn mẹ mí na tindo tukla. (Johanu 16:33) Ṣigba Biblu dopagbe dọ “tukla . . . , kavi nukunbibia [ayimajai], kavi homẹkẹn, kavi huvẹ, kavi omẹ́jẹ, kavi owù, kavi ohí” depope ma sọgan klan mí sọn owanyi Jehovah tọn po owanyi Visunnu etọn tọn po mẹ. (Lomunu lẹ 8:35, 39) Lehe e yin homẹmiọnnamẹnu nado yọnẹn dọ ayimajai depope he mí sọgan pannukọn yin ojlẹ gli tọn do sọ! Todin whẹ́, dile mí to tenọpọn opodo yajiji gbẹtọvi tọn, Otọ́ owanyinọ mítọn, Jehovah nọ whlá mí. Eyin mí họ̀nwezun yì e dè na hihọ́, e na do ede hia taidi “atọ̀họ̀ he yiaga na mẹhe awú to sinsinyẹn lẹ, atọ̀họ̀ he yiaga to nukunbibia [kavi ojlẹ ayimajai tọn lẹ] whenu.”—Psalm 9:9.
Etẹwẹ Mí Plọn?
• Etẹwẹ Klistiani lẹ dona donukun dile yé to gbẹnọ to aihọn ylankan ehe mẹ?
• Nawẹ odẹ̀ vivẹvivẹ mítọn lẹ sọgan hẹn mí lodo to whenuena mí pannukọn whlepọn lẹ gbọn?
• Aliho tẹ mẹ wẹ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn yin alọgọtọ de te?
• Etẹwẹ mí sọgan wà nado gọalọna mídelẹ?
[Yẹdide to weda 18]
Mí dona nọ dín Jehovah taidi dọ mí to wezunhọ̀n biọ ohọ̀ gángán de mẹ
[Yẹdide lẹ to weda 20]
Mẹhe whèwhín to gbigbọ-liho lẹ nọ yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado na pipà po tuli po mẹdevo lẹ