Mì Nọ Do Homẹdagbe po Awuvẹmẹ po Hia Mìnọzo
“Mì nọ yí homẹdagbe do yiwanna mìnọzo di mẹmẹsunnu.”—LOMUNU LẸ 12:10.
1, 2. Kanṣiṣa tẹwẹ mẹdehlan de po apọsteli Paulu po duvivi etọn hẹ mẹmẹsunnu yetọn lẹ?
TO OWHE 43 he Don yí do wazọ́n mẹdehlan tọn to Aganu Boboe Whèzẹtẹn-waji tọn lẹ whenu, e yin yinyọnẹn taidi mẹhe tindo owanyi sisosiso na mẹhe e wadevizọn na lẹ. Dile e to ahidi hẹ azọ̀n he wá yí ogbẹ̀ etọn to godo mẹ, delẹ to nuplọntọ etọn dai tọn lẹ mẹ zingbejizọnlin na kilomẹtlu susu wá adọ́zan etọn pá nado dọ, “Kamsahamnida, kamsahamnida!”—“A wanu, a wanu!” to Corée-gbè mẹ. Homẹdagbe po awuvẹmẹ he Don tindo na yé po ko yinuwado ahun yetọn lẹ ji.
2 E mayin Don kẹdẹ wẹ ze apajlẹ dagbe ehe dai. To owhe kanweko tintan mẹ, apọsteli Paulu do awuvẹmẹ sisosiso hia mẹhe e wadevizọn na lẹ. Paulu ze ede jo do ota yetọn mẹ. Dile etlẹ yindọ nujikudonọ de wẹ ewọ yin, e sọ nọ wà dẹẹdẹ bo nọ wleyẹyi na gbẹtọ lẹ, “dile ovipọntọ nọ to ayipa ovi etọn lẹ go do.” E wlanwe hlan agun Tẹsalonika tọn dọmọ: “Míwlẹ to homẹdagbe basi do mì go, mí sọ jlo nado yí na mì, e ma yin wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn kẹdẹ gba, ṣigba gbigbọ mílọsu tọn ga, na mìwlẹ lẹzun mẹyiwanna hlan mí wutu.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:7, 8) To nukọnmẹ, to whenuena Paulu dọna mẹmẹsunnu etọn he tin to Efesu lẹ dọ yé ma na mọ ẹn ba, “yé omẹ pó sọ viavi susu, bo tẹ́ do okọ̀ Paulu tọn go, bo donùnùgo na ẹn.” (Owalọ lẹ 20:25, 37) E họnwun dọ, kanṣiṣa he Paulu tindo hẹ mẹmẹsunnu etọn lẹ mayin whẹho nuyise dopolọ tintindo tọn poun gba. Yé yiwanna yede bo nọ do homẹdagbe po awuvẹmẹ po hia yenọzo.
Awuvẹmẹ po Owanyi Po
3. Nawẹ hogbe he Biblu yizan na awuvẹmẹ po homẹdagbe po tindo kanṣiṣa hẹ owanyi gbọn?
3 To Owe-wiwe mẹ, awuvẹmẹ po homẹdagbe po tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ jẹhẹnu yiaga hugan Klistiani tọn—owanyi. (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:8; 2 Pita 1:7) Taidi adà diamọndi he nọ sẹ́ lẹ tọn, jẹhẹnu dagbe ehelẹ nọ zọ̀n afọsu-afọsi. Yé nọ dọ̀n Klistiani lẹ sẹpọ yedelẹ pẹkipẹki bosọ nọ dọ̀n yé sẹpọ Otọ́ olọn mẹ tọn yetọn ga. Enẹwutu, apọsteli Paulu dotuhomẹna yisenọ hatọ etọn lẹ dọmọ: “Mì gbọ owanyi ni tin matin yẹnuwiwa. . . . Mì nọ yí homẹdagbe do yiwanna mìnọzo di mẹmẹsunnu.”—Lomunu lẹ 12:9, 10.
4. Etẹwẹ hogbe heyin lilẹdo “homẹdagbe” zẹẹmẹdo?
4 Hogbe Glẹki tọn he Paulu yizan na “homẹdagbe” tofi yin hogbe adà-awenọ, dopo zẹẹmẹdo họntọnjiji bọ awetọ zẹẹmẹdo owanyi jọwamọ tọn. Dile zẹẹmẹ-basitọ Biblu tọn dopo dọ do, ehe zẹẹmẹdo dọ Klistiani lẹ “dona yin yinyọnẹn gbọn kanṣiṣa whẹndo owanyinọ, he yin kinkọndopọ, bo nọ nọgodona ode awetọ tọn de dali.” Be numọtolanmẹ he a nọ tindo dohlan mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu Klistiani towe lẹ po niyẹn ya? Gbigbọ owanyi tọn—kanṣiṣa whẹndo tọn de—dona tin to agun Klistiani tọn mẹ. (Galatianu lẹ 6:10) Abajọ bọ Lomunu lẹ 12:10 dotuhomẹna mí nado “nọ yí homẹdagbe do yiwanna [mínọzo] di mẹmẹsunnu.” Podọ Biblu Alẹnuwema Yọyọ Fọngbe tọn hia dọmọ: “Mì ni nọ tindo owanyi titengbe na mìde dile nọvi-nọvi lẹ nọ yiwanna yede gbọn.” Mọwẹ, Klistiani lẹ ma nọ do owanyi hia yedelẹ na mọwiwa yin lẹnpọn dagbenu kavi dandannu wutu poun gba. Mí dona yí “owanyi mẹmẹsunnu tọn madoklọ” do “yiwanna [mínọzo] tlala po ayiha wiwe po.”—1 Pita 1:22.
‘Jiwheyẹwhe Ko Plọn Mí Nado Nọ Yiwanna Mínọzo’
5, 6. (a) Nawẹ Jehovah ko gbọn plidopọ akọjọpli tọn lẹ gblamẹ plọn omẹ etọn lẹ owanyi Klistiani tọn gbọn? (b) Nawẹ kanṣiṣa he tin to mẹmẹsunnu lẹ ṣẹnṣẹn nọ wá lodo dile ojlẹ to yìyì gbọn?
5 Dile etlẹ yindọ “owanyi mẹsusu tọn” to mimiọn deji to aihọn ehe mẹ, Jehovah to omẹ etọn lẹ plọn ‘nado nọ yiwanna yenọzo.’ (Matiu 24:12; 1 Tẹsalonikanu lẹ 4:9) Plidopọ akọjọpli tọn he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ basi lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dagbe lẹ dote nado mọ azọ́nplọnmẹ ehe yí. To plidopọ ehelẹ ji, Kunnudetọ lẹdo lọ tọn lẹ nọ pé mẹmẹsunnu he wá sọn tògodo lẹ, podọ mẹsusu nọ kẹalọyi afọzedaitọ jonọ lẹ nado nọ̀ owhé yetọn lẹ gbè. To plidopọ de ji to agọe, mẹdelẹ wá sọn otò he mẹ gbẹtọ lẹ nọ saba whlá numọtolanmẹ yetọn lẹ te lẹ mẹ. Klistiani he gọalọ to adọtẹn dindin na plidopọwatọ lẹ mẹ de dọmọ: “To whenuena afọzedaitọ ehelẹ wá tlolo, yé to winyanku bo masọ vò to yede mẹ paali. Ṣigba to whenue ojlẹ sọ̀ nado lẹkọyi whé, to azán ṣidopo poun godo, yewlẹ po mẹhe yí yé do whégbè lẹ po to titẹdo ode awetọ go bosọ to avivi. Yé ko duvivi lẹdo owanyi Klistiani tọn de tọn he yé ma sọgan wọn gbede.” Johẹmẹ didohia mẹmẹsunnu mítọn lẹ, mahopọnna fie yé wá sọn, sọgan hẹn ale susu wá na jonọ lọ po johẹmẹtọ lọ po.—Lomunu lẹ 12:13.
6 Dile numimọ he mí nọ tindo to plidopọ ji ehelẹ tlẹ nọ dozolanmẹnamẹ sọ, kanṣiṣa pẹkipẹki he hugan ehe sọ nọ yin awuwlena to whenuena Klistiani lẹ sẹ̀n Jehovah dopọ na owhe susu. Eyin mí yọ́n mẹmẹsunnu mítọn lẹ ganji, e na bọawu na mí tlala nado yọ́n pinpẹn jẹhẹnu dagbedagbe yetọn lẹ tọn—nugbonọ-yinyin, mẹhe go yè sọgan dejido, homẹdagbe, alọtútlú, mẹtọnhopọn, po awuvẹmẹ po. (Psalm 15:3-5; Howhinwhẹn lẹ 19:22) Mark, he wadevizọn taidi mẹdehlan to Whèzẹtẹn Aflika tọn, dọmọ, “Azọ́nwiwa abọ́ to abọ́ go hẹ mẹmẹsunnu mítọn lẹ nọ wleawuna kanṣiṣa de he ma sọgan yin winwẹ́n.”
7. Etẹwẹ mí dona wà nado sọgan duvivi owanyi Klistiani tọn to agun mẹ?
7 Nado wleawuna kanṣiṣa mọnkọtọn to agun mẹ bo hẹn e go, hagbẹ agun tọn lẹ dona dọnsẹpọ yedelẹ pẹkipẹki. Opli Klistiani tọn lẹ yìyì to gbesisọmẹ nọ gọalọna mí nado hẹn kanṣiṣa he mí tindo hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po lodo dogọ. Eyin mí nọ tin to opli lẹ ji bo nọ tindo mahẹ to yé mẹ bosọ nọ duvivi gbẹdido mẹmẹsunnu lẹ tọn jẹnukọnna opli lẹ podọ to godo yetọn, mí na penugo nado na tuli bo jlahomẹdona ode awetọ “to owanyi po azọ́n dagbe lẹ po mẹ.” (Heblu lẹ 10:24, 25) Mẹho agun tọn de to États-Unis dọmọ: “Yẹn flin ganji dọ to whenuena yẹn pò to ovu, whẹndo ṣie nọ saba tin to mẹhe nọ yì whé gbọngodo sọn Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ lẹ mẹ nado sọgan duvivi gbẹdido dagbe, mẹjlọdote tọn.”
Be Hiẹ Dona “Hundote” Dogọ Wẹ Ya?
8. (a) Etẹ dọ wẹ Paulu te to whenuena e na tuli Kọlintinu lẹ nado “hundote” dogọ? (b) Etẹwẹ mí sọgan wà nado hẹn owanyi mítọn jideji to agun mẹ?
8 E sọgan biọ dọ mí ni “hundote” dogọ to ayiha mítọn mẹ nado do owanyi mọnkọtọn hia to gigọ́mẹ. Apọsteli Paulu wlanwe hlan agun he tin to Kọlinti dọmọ: “Ayiha mítọn sọ hundote. Yè ma hẹn awusinyẹn mì to míwlẹ mẹ gba.” Paulu na tuli yé nado “hundote” dogọ to nuyiwa yetọn mẹ ga. (2 Kọlintinu lẹ 6:11-13) Be hiẹ lọsu sọgan “hundote” dogọ to owanyi didohia mẹ ya? E mayin dandan dọ hiẹ ni nọtepọn mẹdevo lẹ nado do owanyi hia we whẹ́ gba. To wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Lomunu lẹ mẹ, e blá nuhudo lọ nado do owanyi hia dopọ hẹ ayinamẹ ehe dọmọ: “To gbégbò didohia ode awetọ mẹ mì yin nukọntọ.” (Lomunu lẹ 12:10, NW ) Nado do gbégbò hia mẹdevo lẹ, hiẹ sọgan ze afọdide tintan lọ nado nọ dọnudo yé to opli lẹ ji. Hiẹ sọgan sọ basi oylọna yé nado kọnawudopọ hẹ we to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ kavi to awuwiwlena opli de mẹ. Mọwiwà nọ gọalọna mí nado do owanyi hia to gigọ́mẹ.
9. Afọdide tẹlẹ wẹ mẹdelẹ ko ze nado lẹzun họntọn vivẹ lẹ hẹ Klistiani hatọ yetọn lẹ? (Yí apajlẹ depope dogọ sọn agun mìtọn mẹ.)
9 Whẹndo lẹ podọ mẹdopodopo to agun mẹ sọgan “hundote” dogọ gbọn dlapọn bibasina ode awetọ dali, vlavo nado dù núdùdù kleun de dopọ kavi nado tindo mahẹ to nuwiwa dagbe lẹ mẹ to pọmẹ. (Luku 10:42; 14:12-14) Hakop nọ basi tito ayidedai lẹ tọn to whedelẹnu na pipli kleunkleun lẹ. “Jọja po mẹho po nọ wá, gọna mẹjitọ godoponọ lẹ,” wẹ e dọ. “Mẹlẹpo nọ duvivi etọn taun bo nọ lẹkọyi whé po ayajẹ po, podọ kanṣiṣa yetọn nọ lodo dogọ.” Taidi Klistiani lẹ, mí dona nọ dovivẹnu ma nado yin yisenọ hatọ lẹ kẹdẹ gba ṣigba họntọn nugbo lẹ ga.—3 Johanu 14.
10. Etẹwẹ mí sọgan wà eyin e vẹawu na mí nado jẹpọ hẹ mẹmẹsunnu mítọn lẹ?
10 Ṣigba, to whedelẹnu, mapenọ-yinyin mítọn sọgan hẹn ẹn vẹawu na mí nado jihọntọn bo do owanyi hia. Etẹwẹ mí sọgan wà? Tintan whẹ́, mí sọgan hodẹ̀ nado tindo kanṣiṣa dagbe hẹ mẹmẹsunnu mítọn lẹ. Ojlo Jiwheyẹwhe tọn wẹ yindọ devizọnwatọ etọn lẹ ni jẹpọ, podọ e na sè odẹ̀ ahundopo tọn mọnkọtọn lẹ. (1 Johanu 4:20, 21; 5:14, 15) Mí dona sọ yinuwa sọgbe hẹ odẹ̀ mítọn lẹ. Ric, lizọnyizọnwatọ tomẹyitọ de to Whèzẹtẹn Aflika tọn, flin mẹmẹsunnu de he jijọ sinsinyẹn etọn nọ hẹn ẹn vẹawu na mẹdevo lẹ nado jẹpọ hẹ ẹ. “Kakati nado dapana mẹmẹsunnu lọ, yẹn magbe nado jẹakọhẹ ẹ dogọ,” wẹ Ric dọ. “Yẹn wá mọnukunnujẹemẹ dọ otọ́ mẹmẹsunnu lọ tọn yin mẹde he ylanhùn taun. Todin he yẹn ko wá mọ lehe mẹmẹsunnu lọ ko dovivẹnu sinsinyẹn nado duto ninọmẹ ehe ji do podọ obá he mẹ e ko hẹn gbẹtọ-yinyin ede tọn pọnte jẹ, yẹn diọ pọndohlan ṣie gando ewọ go. Mí lẹzun họntọn vivẹ́.”—1 Pita 4:8.
Nọ Dọ Nuhe Tin to Ahun mẹ Na We lẹ Tọ́n!
11. (a) Etẹwẹ dona yin wiwà na owanyi nido sọgan sudeji to agun mẹ? (b) Naegbọn numọtolanmẹ mítọn lẹ whiwhla sọgan hẹn owù wá to gbigbọ-liho?
11 To egbehe, mẹsusu nọ to ogbẹ̀ lọ mẹ domọ poun bo ma nọ jihọntọn hẹ mẹdepope. Lehe enẹ blawu do sọ! E ma dona yinmọ to agun Klistiani tọn mẹ gba. Owanyi nujọnu tọn to mẹmẹsunnu lẹ ṣẹnṣẹn ma bẹ hodọdopọ dagbe po jijọ dagbe lẹ po hẹn poun gba; mọjanwẹ e ma zẹẹmẹdo awuyadomẹ zogbe nukunta tọn didohia mẹdevo lẹ do niyẹn. Kakatimọ, mí dona nọ dọ nuhe tin to ahun mítọn mẹ lẹ tọ́n, dile Paulu wà hlan Kọlintinu lẹ do, bo dohia yisenọ hatọ mítọn lẹ dọ mí to yetọn hòpọn nugbonugbo. Dile etlẹ yindọ e mayin mẹlẹpo wẹ nọ gbàdo-mẹmẹ kavi yiwanna hodidọ to jọwamọ-liho, owù daho wẹ e yin nado nọ klan mídelẹ dovo zẹjlẹgo. “Ewọ he klan ede dovo na dómọna ojlo ede tọn,” wẹ Biblu na avase dọ. E nasọ “diọavunnukunsọ nudepope he yin zinzin tọn.”—Howhinwhẹn lẹ 18:1.
12. Naegbọn hójọhó didọ yin dandannu nado sọgan hẹn kanṣiṣa pẹkipẹki lẹ go to agun mẹ?
12 Hójọhó didọ yin dandannu to họntọnjiji nugbo mẹ. (Johanu 15:15) Mímẹpo wẹ tindo nuhudo họntọn he mí sọgan dọ homẹ po numọtolanmẹ sisosiso mítọn lẹ po na tọn. Humọ, dile mí jẹakọhẹ mídelẹ ganji do sọ, mọwẹ e na bọawu do nado hẹn pekọwana nuhudo ode awetọ tọn lẹ. Eyin mí nọ dín dagbe ode awetọ tọn to aliho ehe mẹ, mí na hẹn owanyi sudeji to agun mẹ bo nasọ mọ nugbo-yinyin nuhe Jesu dọ lẹ tọn dọmọ: “Nado namẹ do [ayajẹ] hú nado mọyi.”—Owalọ lẹ 20:35; Filippinu lẹ 2:1-4.
13. Etẹwẹ mí sọgan wà nado dohia dọ mí tindo owanyi nugbo na mẹmẹsunnu mítọn lẹ?
13 Eyin mí jlo dọ owanyi mítọn ni hẹn ale wá na mẹdevo lẹ, mí dona nọ do e hia. (Howhinwhẹn lẹ 27:5) Eyin owanyi mítọn yin ahundopo tọn, nukunta mítọn nọ saba do e hia, podọ e sọgan whàn ahun mẹdevo lẹ tọn nado yinuwa. “Hinhọ́n nukun tọn hẹn ayiha jaya,” wẹ dawe nuyọnẹntọ lọ wlan. (Howhinwhẹn lẹ 15:30) Nuyiwa mẹtọnhopọn tọn lẹ sọ nọ yidogọna owanyi. Dile etlẹ yindọ akuẹ ma sọgan họ̀ owanyi nugbo, nunina he wá sọn ahun mẹ de sọgan gọ́ na zẹẹmẹ taun. Kalti nudọdomẹ tọn de, wekanhlanmẹ de, po “ohó he yè dọ to ojlẹ etọn mẹ” po—ehe lẹpo wẹ sọgan do owanyi sisosiso mítọn hia. (Howhinwhẹn lẹ 25:11; 27:9) To ale họntọnjihẹmẹ mẹdevo lẹ tọn dùdù godo, mí dona hẹn e go gbọn owanyi matin ṣejannabi didohia zọnmii dali. Mí na jlo nado nọ gọalọna họntọn mítọn lẹ titengbe to ojlẹ ayimajai tọn lẹ mẹ. Biblu dọmọ: ‘Họntọn nọ yiwannamẹ whepoponu, bosọ yin mẹmẹsunnu he yè ji na madodego.’—Howhinwhẹn lẹ 17:17.
14. Etẹwẹ mí sọgan wà eyin e taidi dọ mẹde ma yigbe na dohia owanyi mítọn tọn?
14 Na nugbo tọn, mí ma sọgan donukun dọ mí na yin họntọn vivẹ mẹlẹpo tọn to agun mẹ gba. Jọwamọnu wẹ e yin dọ mí ni tindo ojlo vonọtaun to mẹdelẹ mẹ hugan mẹdevo lẹ. Enẹwutu eyin e taidi dọ mẹde ma sẹpọ we dile hiẹ na ko jlo do, ma yawu wá tadona kọ̀n dọ hiẹ kavi omẹ enẹ tindo nuhahun de blo. Podọ ma tẹnpọn nado hẹn mẹlọ po huhlọn po nado jihọntọn hẹ we pẹkipẹki blo. Eyin hiẹ tẹnpọn bo hẹn kanṣiṣa dagbe go hẹ mẹlọ sọgbe hẹ gbeyiyi etọn, hiẹ sọgan penugo nado jihọntọn pẹkipẹki hẹ ẹ to sọgodo.
‘Homẹ Ṣie Hùn Do Gowe Tlala’
15. Nawẹ hogbe pipà tọn lẹ, kavi mẹṣanko tọn lẹ, sọgan yinuwado mẹdevo lẹ ji gbọn?
15 To baptẹm Jesu tọn whenu, lehe homẹ etọn dona ko hùn do sọ nado sè hogbe helẹ sọn olọn mẹ wá dọmọ: ‘Homẹ ṣie hùn do gowe tlala!’ (Malku 1:11) Hogbe he do alọkẹyi hia ehelẹ dona ko vọ́ jide na Jesu dọ Otọ́ etọn yiwanna ẹn nugbonugbo. (Johanu 5:20) E blawu dọ, mẹdelẹ ma ko sè hogbe pipà tọn mọnkọtọn sọn mẹhe yé yiwanna bo nọ na sisi lẹ dè pọ́n gbede gba. “Jọja susu taidi yẹn ma tindo hagbẹ whẹndo tọn lẹ he kẹalọyi nuyise Klistiani tọn lẹ,” wẹ Ann dọ. “Hogbe mẹṣanko tọn lẹ kẹdẹ wẹ mí nọ sè to whégbè. Ehe nọ vẹ́ na mí taun.” Ṣigba, to whenuena yé jẹ awukọndopọ hẹ agun Klistiani tọn ji, yé nọ duvivi owanyi whẹndo gbigbọmẹ tọn he nọ nọgodonamẹ bo nọ penukundomẹgo de tọn—yèdọ otọ́, onọ̀, nọvisunnu po nọviyọnnu lẹ po to yise mẹ.—Malku 10:29, 30; Galatianu lẹ 6:10.
16. Naegbọn homọdọdo mẹdevo lẹ go to aliho agọ̀ mẹ ma nọ wà dagbe?
16 To fidelẹ, mẹjitọ lẹ, mẹhomẹ lẹ, po mẹplọntọ lẹ po ma nọ saba na pipà ahundopo tọn jọja lẹ gba, na yé nọ lẹndọ hogbe pipà tọn mọnkọtọn lẹ sọgan hẹn yé nado lẹzun vọdonanutọ kavi glòlò-jlatọ wutu. Linlẹn ehe tlẹ sọgan bẹpla whẹndo Klistiani tọn lẹ po agun po. Mẹhomẹ lẹ sọgan jlo na dọhodo hodidọ kavi azọ́n devo he jọja de wà ji bo dọmọ: “E ma ylan, ṣigba a sọgan wà dagbe humọ!” Kavi to aliho devo mẹ, yé tlẹ sọgan dohia jọja de tlọlọ dọ emi ma yiwanna azọ́n he e wà. Gbọn mọwiwà dali, mẹsusu yise dọ yé to jọja lẹ whàn nado yí nugopipe yetọn lẹpo zan. Ṣigba nuyiwa to aliho ehe mẹ nọ saba hẹn jọja lẹ gbọjọ, na yé sọgan jẹ awuwhle ji kavi lẹndọ emi ma sọgan pegan ba.
17. Naegbọn mí dona nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado pà mẹdevo lẹ?
17 Nalete, pipà ma dona yin nina taidi dodonu he ji ayinamẹ na yin zize sinai do poun gba. Pipà ahundopo tọn nọ yidogọna owanyi sisosiso to whẹndo mẹ podọ to agun mẹ, bosọ nọ na tuli jọja lẹ nado dín ayinamẹ sọn mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu numimọnọ lẹ po si. Enẹwutu kakati nado nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ sọgbe hẹ aṣa lẹdo mítọn tọn, mì gbọ mí ni “ze gbẹtọ yọyọ lọ dogo, mẹhe yè dá to dodo mẹ di apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, podọ to jijọ wiwe nugbo tọn mẹ.” Mì dike mí ni nọ pà mẹdevo lẹ dile Jehovah nọ wà do.—Efesunu lẹ 4:24.
18. (a) Jọja lẹ, nukun tẹwẹ mì dona nọ yí do pọ́n ayinamẹ he wá sọn mẹhomẹ lẹ dè? (b) Naegbọn mẹhomẹ lẹ nọ lẹnnupọn bosọ nọ hodẹ̀ whẹpo do na ayinamẹ?
18 To alọ devo mẹ, jọja lẹ emi, mì ma lẹn gbede dọ mẹhomẹ lẹ gbẹwanna mì wẹ zọ́n bọ yé do to wiwọhẹ mì kavi to ayinamẹ na mì blo. (Yẹwhehodọtọ 7:9) Dagbemẹninọ mìtọn po owanyi sisosiso he yé tindo na mì po wẹ sọgan ko whàn yé nado wàmọ. Yin e mayin mọ, naegbọn yé na jẹtukla nado dọho hẹ mì do whẹho lọ ji? Na mẹhomẹ lẹ—titengbe mẹho agun tọn lẹ—yọ́n obá he mẹ hogbe lẹ sọgan yinuwadomẹji jẹ wutu, yé nọ yí whenu susu zan nado lẹnnupọn podọ nado hodẹ̀ whẹpo do na ayinamẹ, na yanwle yetọn lẹpo wẹ yin nado jlọmẹdote.—1 Pita 5:5.
‘Awuvẹmẹtọ Wẹ Jehovah’
19. Naegbọn mẹhe ko tindo numimọ flumẹjijẹ tọn lẹ sọgan ganjẹ Jehovah go na alọgọ?
19 Numimọ flumẹjijẹ tọn he mẹdelẹ ko tindo sọgan hẹn yé nado lẹndọ awuvẹmẹ po homẹdagbe po didohia na hẹn yé jẹflumẹ dogọ poun wẹ. E nọ biọ adọgbo po yise dolido po to yé si nado sọgan hùn ahun yetọn donuvo hlan mẹdevo lẹ whladopo dogọ. Ṣigba yé ma dona wọn gbede dọ Jehovah “ma . . . dẹn sọn dopodopo mítọn dè gba.” E basi oylọna mí nado dọnsẹpọ ewọ. (Owalọ lẹ 17:27; Jakobu 4:8) E sọ mọnukunnujẹ obu mítọn mẹ dọ mí ma jlo na yin awugblena, podọ e dopagbe nado nọgodona mí bo gọalọna mí. Psalm-kantọ Davidi na mí jide dọmọ: “OKLUNỌ sẹpọ yé he yin ayiha gbigbànọ de tọn lẹ, bosọ whlẹn yé he yin ayiha finfinọnnọ lẹ gán.”—Psalm 34:18.
20, 21. (a) Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ mí sọgan tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah? (b) Etẹwẹ yin nubiọtomẹsi lọ nado tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah?
20 Haṣinṣan titengbe hugan he mí sọgan wleawuna wẹ nado jihọntọn pẹkipẹki hẹ Jehovah. Ṣigba be họntọnjiji mọnkọtọn yọnbasi ya? Mọwẹ. Biblu do sunnu po yọnnu dodonọ lẹ po hia mí he tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn. Nuhe yé dọ lẹ ko yin whiwhla dai nado hẹn mí deji dọ mílọsu lẹ sọgan dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki.—Psalm 23, 34, 139; Johanu 16:27; Lomunu lẹ 15:4.
21 Mẹlẹpo wẹ sọgan jẹ nubiọtomẹsi Jehovah tọn lẹ kọ̀n nado tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ ẹ. “OKLUNỌ, mẹnu wẹ na wáwáṣi to gohọ̀ towe mẹ?” wẹ Davidi kanse. “Ewọ he zinzọnlin jlọjlọ, bo to azọ́n dodo tọn wà, bosọ to ohó nugbo dọ to ayiha etọn mẹ.” (Psalm 15:1, 2; 25:14) Dile mí to mimọ dọ Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n nọ hẹn ale susu wá bosọ nọ hẹn mí penugo nado duvivi anademẹ po hihọ́ etọn po tọn, mí na wá yọnẹn dọ ‘awuvẹmẹtọ wẹ Jehovah.’—Jakobu 5:11.
22. Haṣinṣan nankọtọn wẹ Jehovah jlo dọ omẹ etọn lẹ ni duvivi etọn?
22 Lehe mí yin didona do sọ dọ Jehovah jlo nado tindo haṣinṣan pẹkipẹki mẹdetiti tọn mọnkọtọn hẹ gbẹtọvi mapenọ lẹ! To whelọnu lo, be e ma jẹ dọ mí ni yiwanna mínọzo bo nọ do homẹdagbe po awuvẹmẹ po hia mídelẹ ya? Po alọgọ Jehovah tọn po, dopodopo mítọn sọgan yidogọna jẹhẹnu he nọ dohiagona mẹmẹsunnu-yinyin Klistiani tọn mítọn ehe bosọ duvivi etọn. To Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn glọ, mẹhe tin to aigba ji lẹpo na duvivi owanyi sisosiso ehe tọn kakadoi.
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
• Ninọmẹ nankọtọn wẹ dona tin to agun Klistiani tọn mẹ?
• Nawẹ dopodopo mítọn sọgan yidogọna owanyi sisosiso to agun mẹ gbọn?
• Nawẹ pipà ahundopo tọn nọ yidogọna owanyi Klistiani tọn gbọn?
• Nawẹ awuvẹmẹ po owanyi Jehovah tọn po nọ gọalọna mí bo nọ hẹn mí dote gbọn?
[Yẹdide to weda 15]
Klistiani lẹ ma nọ do owanyi hia na yé tin to dandannu glọ nado wàmọ wutu poun gba
[Yẹdide to weda 16, 17]
Be hiẹ sọgan “hundote” dogọ to owanyi didohia towe mẹ ya?
[Yẹdide to weda 18]
Be hiẹ nọ mọhodọdomẹgo wẹ kavi a nọ na tulimẹ?