Otàn Gbẹzan Tọn
Yinyọ́n Nuhe Sọgbe Bosọ Nọ Wà Ẹ
Dile E Yin Didọ Gbọn Hadyn Sanderson Dali
Jesu dọna apọsteli etọn lẹ to gbèdopo dọmọ: “Eyin mì yọ́n onú helẹ, donanọ wẹ mì eyin mì basi yé.” (Johanu 13:17) Mọwẹ, mí sọgan yọ́n nuhe sọgbe lọ, ṣigba e nọ vẹawu taun to whedelẹnu nado wà ẹ! Etomọṣo, to gbẹninọ na nuhe hú owhe 80, to ehe mẹ n’yí owhe 40 zan te to sinsẹ̀nzọn mẹdehlan tọn mẹ godo, yẹn kudeji dọ nugbo wẹ ohó Jesu tọn ehe. Wiwà nuhe Jiwheyẹwhe dọ lẹ nọ hẹn dona kavi ayajẹ wá nugbonugbo. Gbọ ma basi zẹẹmẹ lehe e nọ wàmọ gbọn tọn.
TO 1925, to whenuena yẹn yin owhe atọ̀n mẹvi, mẹjitọ ṣie lẹ yì sè hodidọ sinai do Biblu ji de to tòpẹvi mítọn Newcastle mẹ, to Australie. Hosọ lọ, “Livi Susu He to Gbẹnọ Todin lẹ Ma Na Kú Gbede,” hẹn onọ̀ ṣie kudeji dọ ewọ ko mọ nugbo lọ, bọ e jẹ opli Klistiani tọn lẹ yì ji to gbesisọ mẹ. Nalete, otọ́ ṣie yawu hẹn ojlo he e tindo jẹnukọn bu. E jẹagọdo yise yọyọ Mama tọn bo sìn-adán nado klan sọn e go eyin e ma gbẹ́ yise etọn dai. Mama yiwanna Papa bo jlo nado hẹn whẹndo lọ do kọndopọ mẹ. Etomọṣo, e yọnẹn dọ tonusise na Jiwheyẹwhe dona to otẹn tintan mẹ, podọ e magbe nado wà nuhe sọgbe to nukun Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ. (Matiu 10:34-39) Otọ́ ṣie jo whẹndo lọ do, bọ vlavo wẹ n’nọ mọ ẹn dopodopo to enẹgodo.
Eyin n’lẹnnupọn yì godo, nugbonọ-yinyin Mama tọn hlan Jiwheyẹwhe nọ yinuwado ji e taun. Nudide etọn dekọtọn do dona gbigbọmẹ tọn susu mẹ na yẹn po nọviyọnnu ṣie mẹho, Beulah po. E sọ plọn onú titengbe de mí—dọ eyin mí yọ́n nuhe sọgbe, mí dona dovivẹnu nado nọ wà ẹ.
Whlepọn Yise Tọn Lẹ
Biblu Plọntọ lẹ, dile Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin yiylọdọ to whenẹnu, gọalọna whẹndo mítọn taun. Onọ̀-daho mítọn bẹagbàn wá jẹ mí dè bọ ewọ lọsu kẹalọyi nugbo Biblu tọn. Ewọ po Mama po lẹzun gbẹdohẹmẹtọ vivẹ lẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ, bọ awusọhia yẹyinọ yetọn po awuyadomẹ yetọn po zọ́n bọ gbẹtọ lẹ nọ na sisi yé.
To ojlẹ enẹ mẹ, mẹmẹsunnu Klistiani he ko whẹ́n mẹho lẹ dọ̀n mi dogo bo na mi azọ́nplọnmẹ họakuẹ. To madẹnmẹ, yẹn plọn nado nọ yí kalti kunnudide tọn zan nado nọ ze owẹ̀n kleun de donukọnna gbẹtọ lẹ to owhé yetọn lẹ gbè. N’sọ nọ hò hoyidokanji sinai do Biblu ji lẹ to glamafonu he nọ yin zizepé de ji bosọ nọ tindo mahẹ to owhlẹ de zizepla okọ̀ bo zinzọnlin dánpe gbọ̀n tòhomẹ-liho tangan tòpẹvi lọ tọn lẹ ji nado jlá wẹndagbe lọ mẹ. Ehe ma bọawu na mi, na yẹn dona diahi hẹ obu gbẹtọ tọn. Ṣigba, yẹn yọ́n nuhe sọgbe bosọ magbe nado wà ẹ.
To alọdidotena wehọmẹ godo, n’jẹ azọ́nwa to akuẹsẹdotẹn de ji, ehe biọ gbejizọnlin bibasi yì alà akuẹsẹdotẹn lọ tọn susu devo lẹ lẹdo ayimatẹn New South Wales pé. Dile etlẹ yindọ Kunnudetọ lẹ ma sù to adà otò lọ tọn enẹ mẹ, azọ́nplọnmẹ ṣie gọalọna mi nado hẹn yise ṣie dogbẹ̀. Mama nọ kàn wekanhlanmẹ tulinamẹ tọn lẹ hlan mi he nọ hẹn mi lodo to gbigbọ-liho.
Wekanhlanmẹ enẹlẹ yin alọgọ de na mi to ojlẹ sisọ mẹ. Wẹkẹ Whàn II ko bẹjẹeji, podọ n’yin oylọ-basina nado biọ awhàn mẹ. Ogán akuẹsẹdotẹn lọ tọn yin ṣọṣi-yitọ zohunhunnọ de ṣogan e sọ yin awhàngán to lẹdo lọ mẹ. To whenuena n’basi zẹẹmẹ teninọ kadaninọ ṣie tọn taidi Klistiani de, e ze onú awe donukọnna mi—n’dona jo sinsẹ̀n ṣie do kavi azọ́n na gble do mi! Whẹho lọ kàn dẹpẹ biọ to whenuena n’yì wekantẹn awhànfuntọ lẹ tọn, fie yè nọ ze yinkọ dai te to lẹdo lọ mẹ. Ogán ṣie lọsu tin to finẹ bo to pinpọn mi tlintlin dile n’yì tafo he kọ̀n yè nọ ze yinkọ dai te. To whenuena yẹn gbẹ́ nado doalọ wema lọ lẹ mẹ, ogán lọ lẹ gblehomẹ. Ninọmẹ lọ ma bọawu, ṣigba yẹn magbe nado wà nuhe sọgbe. Po alọgọ Jehovah tọn po, yẹn gbọṣi abọẹ ṣigba yin nujikudonọ. To whenuena n’wá sè to godo mẹ dọ nukunvandomẹtọ delẹ to gbé ṣie yàn, n’bẹ agbàn ṣie lẹ po awuyiya po bo dó pinpán to afọdopolọji nado họ̀n sọn tòpẹvi lọ mẹ!
To kọlilẹwa Newcastle godo, yẹn po mẹmẹsunnu ṣinawe devo lẹ po yin hinhẹn yì whẹnukọn na mí gbẹ́ nado plọn awhàn wutu. Whẹdatọ lọ dawhẹ na mí nado wazọ́n sinsinyẹn to ganmẹ na osun atọ̀n. Nugbo wẹ dọ ganpamẹ ninọ ma yin numimọ awuvivi tọn de gba, ṣigba nuhe sọgbe lọ wiwà hẹn dona lẹ wá. To tundote mítọn godo, Hilton Wilkinson, he yin Kunnudetọ hatọ he nọ̀ gànhọ dopolọ mẹ hẹ mi basi oylọna mi nado wazọ́n hẹ ẹ to azọ́nwatẹn fọtodide tọn etọn mẹ. Finẹ wẹ n’dukosọhẹ asi sọgodo tọn ṣie, Melody, he nọ wazọ́n to finẹ to jonọyitẹn lọ te. To madẹnmẹ to tundote ṣie godo, n’yin bibaptizi taidi yẹhiadonu klandowiwe ṣie hlan Jehovah tọn.
Yanwle Sinsẹ̀nzọn Whenu-Gigọ́ Tọn
To alọwle mítọn godo, yẹn po Melody po hùn azọ́nwatẹn fọtodide tọn mítọn titi to Newcastle. To madẹnmẹ, azọ́n sù do mí sọmọ bọ e jẹ nuyiwa do agbasalilo mítọn po haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah po ji. To ojlẹ enẹ gblamẹ wẹ Ted Jaracz, he to sinsẹ̀nzọnwa to whenẹnu to alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn he to Australie mẹ podọ he ko lẹzun dopo to Hagbẹ Anademẹtọ lọ mẹ todin, dọhona mí dogbọn yanwle gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ dali. To hodọdopọ enẹ godo, mí basi dide nado sà azọ́nwatẹn mítọn bo hẹn gbẹzan mítọn bọawu. To 1954, mí họ̀ ohọ̀ pẹvide he nọ yin tẹnsẹna bo sẹtẹn yì tòdaho Ballarat mẹ to ayimatẹn Victoria tọn mẹ, bo jẹ sinsẹ̀nzọnwa ji taidi gbehosọnalitọ, kavi lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn lẹ.
Dile mí wazọ́n dopọ hẹ agun pẹvi he to Ballarat, Jehovah dona vivẹnudido mítọn lẹ. To osun 18 poun gblamẹ, sọha pliwatọ lẹ tọn jideji po awuyiya po sọn 17 jẹ 70. Enẹgodo, mí yin oylọ-basina nado bẹ lizọnyizọn tomẹyiyi tọn, kavi azọ́n nugopọntọ lẹdo tọn jẹeji to ayimatẹn Hùwaji Australie tọn mẹ. Na owhe atọ̀n he bọdego lẹ, mí duvivi agun lẹ didlapọn tọn to tòdaho Adelaide tọn mẹ podọ to agbegbe ovẹn po yovozẹn po tọn mẹ to lẹdo Tọ̀sisa Murray tọn mẹ. Lehe gbẹzan mítọn ko diọ tlala do sọ! Homẹ mítọn hùn nado to sinsẹ̀nzọnwa to pọmẹ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu owanyinọ lẹ po. Ahọsumẹ nankọ die na wiwà nuhe mí yọnẹn dọ e sọgbe!
Azọ́ndenamẹ Mẹdehlan Tọn
To 1958, mí dọna wekantẹn alahọ Australie tọn dogbọn ojlo mítọn dali nado yì Plidopọ Akọjọpli “Ojlo sọn Olọn mẹ Wá” tọn he na yin bibasi to owhe lọ fifo to Tòdaho New York tọn mẹ. To gblọndo yetọn mẹ, yé yí alọdowemẹwe wehọmẹ mẹdehlan Giliadi États-Unis tọn dohlan mí. Na mí ko tindo nudi owhe 35 nkọtọn wutu, mí lẹndọ mí ko whẹ́n gbau nado yì wehọmẹ Giliadi tọn. Ṣogan, mí yí alọdowemẹwe mítọn lẹ dohlan bo yin oylọ-basina nado yì klasi 32tọ. To whenuena mí jẹ nudi odaa na wehọmẹ lọ, mí mọ azọ́ndenamẹ mẹdehlan tọn mítọn yí—yèdọ Inde! Mahopọnna dọ mí dibu to bẹjẹeji, mí kẹalọyi azọ́ndenamẹ lọ po ayajẹ po na mí jlo na wà nuhe sọgbe wutu.
Mí dó bato bo jẹte do Bombay (he yin Mumbai todin) to afọnnu gbèdopo to 1959. Azọ́nwatọ kanweko lẹ mlọnai to gbangba bo to amlọndọ to bato-glintẹn lọ. Owán yọyọ de pé mí. To whenuena owhè tọ́n, mí sọgan mọ ohia nuhe mí jlo na pehẹ tọn. Yozò mọnkọtọn ma ko hẹn mí pọ́n gbede! Mẹdehlan asu po asi po de, Lynton po Jenny Dower po, he ko basi gbehosọnalitọ hẹ mí to ojlẹ de mẹ wayi to Ballarat, wẹ wá pé mí. Yé plan mí yì Bẹtẹli Inde tọn he ma dẹn do ahọ́nkan tòdaho lọ tọn. Azọ́nwatọ mẹdezejotọ ṣidopo wẹ nọ nọ̀ owhé Bẹtẹli tọn lọ gbè. Mẹmẹsunnu Edwin Skinner, he ko to sinsẹ̀nzọnwa taidi mẹdehlan to Inde sọn 1926 gbọ́n, na mí ayinamẹ nado họ̀ saki tomẹyiyi tọn daho awe he sọgan hẹn agbàn susu, whẹpo do yì azọ́ndenamẹ mítọn mẹ. Saki ehelẹ nkọtọn gbayipe taun to pinpán Inde tọn lẹ mẹ, podọ yé yọn-na-yizan na mí taun to gbejizọnlin mítọn lẹ mẹ to nukọn mẹ.
To gbejizọnlin bibasi na azán awe to pinpán mẹ godo, mí jẹ azọ́ndenamẹ mítọn mẹ to Tiruchchirāppalli, tòdaho ayimatẹn hùwaji Madras (he yin Tamil Nadu todin) tọn. To finẹ, mí hopódona gbehosọnalitọ titengbe Inde-nu atọ̀n he ko to yẹwhehodọ na nudi gbẹtọ 250 000 he to otò lọ mẹ lẹ. Ninọmẹ gbẹzan tọn yìdo to finẹ taun. To ojlẹ de mẹ, akuẹ he pò to mí si lẹpo ma hú dọla Amelika tọn 4 poun (nudi 2 000F CFA). Ṣigba to whenuena mí zan akuẹ enẹ vọ̀, Jehovah ma gbẹkọ mí go gba. Dawe de he to Biblu plọn yàn akuẹ na mí nado haya ohọ̀ he jẹ de na opli lẹ bibasi. To ojlẹ de mẹ he núdùdù vọ̀ do mí, kọmẹnu de gbọn homẹdagbe dali hẹn núdùdù lẹdo lọ mẹ tọn de wá na mí. N’yiwanna núdùdù lọ, ṣigba e fiẹ sọmọ bọ n’bẹ pekún-pekún!
Mí Biọ Lizọnyizọn lọ Mẹ
Dile etlẹ yindọ omẹ ṣinṣinyan delẹ to Tiruchchirāppalli nọ dó Glẹnsigbe, ogbè Tamil tọn wẹ suhugan yetọn nọ dó. Enẹwutu, mí vánkan nado plọn nuzedonukọnnamẹ yẹwhehodidọ tọn he bọawu de to ogbè Tamil tọn mẹ. Enẹ zọ́n bọ susu yetọn nọ na sisi mí.
Mí duvivi lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn taun. Inde-nu lẹ jọmẹ to jọwamọ-liho, suhugan yetọn wẹ nọ basi oylọna mí na kọfanamẹ. To whenuena e yindọ ninọmẹ aimẹ tọn nọ saba hùnmiyọ́n sọ 40°C, mí yọ́n pinpẹn johẹmẹ yetọn tọn taun. Walọ dagbe nọ biọ dọ mí ni dọhodo whẹho mẹdetiti tọn lẹ ji whẹpo do ze owẹ̀n he mí hẹnwa lọ donukọnnamẹ. Whétọ lẹ nọ saba kanbiọ yẹn po asi ṣie po dọ: “Fie wẹ mì wá sọn? Be mì tindo ovi lẹ ya? Naegbọn mí ma tindo ovi lẹ?” To whenuena yé sè dọ mí ma tindo ovi lẹ, yé nọ saba jlo nado jlẹ doto azọ́nyọnẹntọ de na mí! Nalete, hodọdopọ ehelẹ nọ gọalọna mí nado do mẹhe mí yin hia bo basi zẹẹmẹ lehe azọ́n Biblu pinplọnmẹ tọn mítọn yin nujọnu sọ tọn.
Suhugan mẹhe mí dekunnuna lẹ tọn wẹ yin sinsẹ̀nnọ Hindu lẹ—yèdọ sinsẹ̀n de he nuyise etọn lẹ gbọnvo taun na sinsẹ̀n Klistiani tọn. Kakati nado nọ dọnnu do lehe tamẹnuplọnmẹ Hindu tọn gẹdẹ do ji, mí nọ dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn tọn tlọlọ—podọ enẹ tindo kọdetọn dagbe lẹ. To osun ṣidopo gblamẹ, nudi gbẹtọ 20 jẹ opli lẹ wá ji to owhé mẹdehlan tọn mítọn gbè. Dopo to yé mẹ yin họgbátọ azọ́nyọnẹntọ de he nọ yin Nallathambi. To godo mẹ, ewọ po visunnu etọn Vijayalayan po, gọalọna nudi gbẹtọ 50 nado lẹzun devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ. Vijayalayan sọ wà sinsẹ̀nzọn to alahọ Inde tọn mẹ na ojlẹ de.
Gbejizọnlin Bibasi to Whepoponu
Mí ma tlẹ ko basi osun ṣidopo to Inde to whenuena yẹn yin oylọ-basina nado lẹzun nugopọntọ agbegbe tọn ojlẹ gaa tọn tintan otò lọ tọn. Ehe zẹẹmẹdo gbejizọnlin bibasi lẹdo Inde pé, titobibasina plidopọ lẹ podọ azọ́nwiwa dopọ hẹ pipli ogbè voovo ṣinẹnẹ tọn. Azọ́n he kàn dẹpẹ biọ de wẹ ehe yin. Mí bẹ avọ̀ po núzinzan lẹ po he mí na tindo nuhudo etọn na osun ṣidopo do avọ̀-potin ogànnọ atọ̀n mẹ podọ do saki tomẹyiyi tọn mítọn he nọ hẹn agbàn susu lọ lẹ mẹ bo bẹ gbejizọnlin jẹeji gbọn pinpán didó sọn tòdaho Madras (he yin Chennai todin) mẹ dali. To whenuena e yindọ gbigblo agbegbe lọ tọn lẹdope sọ nudi kilomẹtlu 6 500, whepoponu wẹ mí nọ to gbejizọnlin basi. To ojlẹ de mẹ, mí dotana plidopọ de to tòdaho hùwaji Bangalore tọn mẹ to dimanche. Enẹgodo mí basi gbejizọnlin yì Darjeeling to agewaji to lẹdo osó Himalaya tọn lẹ mẹ nado yì deanana plidopọ devo to osẹ he bọdego mẹ. Gbejizọnlin bibasi yì Darjeeling yin nudi kilomẹtlu 2 700, podọ mí dona dó pinpán voovo atọ́n to aliho ji whẹpo do jẹ dọ́n.
To gbejizọnlin he mí basi jẹnukọn lẹ whenu, mí duvivi sinimọto La Société du Monde Nouveau en action didohia tọn. Sinimọto ehe gọalọna gbẹtọ lẹ nado yọ́n lehe adà aigba ji tọn titobasinanu Jehovah tọn po azọ́n etọn po ko gbloada sọ. Gbẹtọ kanweko susu lẹ wẹ nọ saba wá pọ́n sinimọto lọ. To gbèdopo, mí do sinimọto lọ hia gbẹtọgun de he pli to aliho de tó. Dile sinimọto lọ to yìyì, aslọ súyu bọ gbẹ̀mẹ dózin to afọdopolọji taidi nuhe jlo na họ́ jẹ mí ji nkọtọn. Na gbẹtọgun de ko fọ́ngu to ojlẹ de mẹ pọ́n to whenuena sinimọto lọ yin alọhẹndotena wutu, n’basi dide nado dike sinimọto lọ ni zindonukọn ṣigba n’dó wezun na ẹn. N’dopẹ́ dọ sinimọto lọ wá vivọnu pete whẹpo jikun lọ jẹ jijà ji.
To owhe he bọdego lẹ mẹ, yẹn po Melody po basi gbejizọnlin yì suhugan adà Inde tọn lẹ ji. Na adà Inde tọn dopodopo wẹ tindo núdùdù, nusísọ́, ogbè po lẹdo he gbọnvo po wutu, e nọ taidi gbejizọnlin bibasi sọn otò de mẹ jẹ devo mẹ. Vogbingbọn jiawu nankọ die he yin mimọ to nudida Jehovah tọn lẹ mẹ! Ehe sọ yin nugbo gando gbekanlin Inde tọn lẹ go ga. To whenuena mí tùn gohọ̀ bo whèsla na ojlẹ de to zungbo Népal tọn mẹ, mí mọ opọ̀ daho tlala de. Kiklo etọn sẹhundaga. To whenuena mí mọ kanlin ehe, e hẹn ojlo mítọn lodo dogọ nado nọ̀ Paladisi mẹ, fie jijọho na tin to gbẹtọ lẹ po kanlin lẹ po ṣẹnṣẹn te.
Vọjlado lẹ to Titobasinanu-Liho
To azán fliflimẹ tọn enẹlẹ mẹ, mẹmẹsunnu lẹ to Inde dona vọ́ hodo anademẹ titobasinanu Jehovah tọn lẹ dogọ. To agun delẹ mẹ, sunnu lẹ nọ sinai do apadopo to plitẹnhọ lọ mẹ bọ yọnnu lẹ nọ sinai do apá awetọ ji. Opli lẹ ma nọ saba bẹ do ganmẹ. To awà de ji, ogàn-kókó de wẹ nọ dọnú nado basi oylọna wẹnlatọ Ahọluduta tọn lẹ wá opli lẹ. To awà devo lẹ ji, to whenuena owhè lilẹ́ jẹ ofi tangan de to agahomẹ wẹ wẹnlatọ lẹ nọ jẹ opli wá ji. Plidopọ lẹ po dlapọn nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tọn po nọ sún-adú. Mẹmẹsunnu lẹ jlo nado wà nuhe sọgbe, ṣigba yé tindo nuhudo azọ́nplọnmẹ tọn.
To 1959, titobasinanu Jehovah tọn ze Wehọmẹ Lizọnyizọn Ahọluduta tọn dai. Tito-to-whinnu azọ́nplọnmẹ lẹdo aihọn pé tọn ehe gọalọna nugopọntọ lẹdo tọn lẹ, gbehosọnalitọ titengbe lẹ, mẹdehlan lẹ, po mẹho agun tọn lẹ po nado hẹn azọngban he Owe-wiwe zedo alọmẹ na yé lẹ di po kọdetọn dagbe po dogọ. To whenuena wehọmẹ lọ bẹjẹeji to Inde to décembre 1961, n’yin yiyizan taidi nuplọnmẹtọ. Vudevude, kọdetọn azọ́nplọnmẹ enẹ tọn dlẹnkan jẹ agun lẹ mẹ lẹdo otò lọ pé, bọ nukọnyiyi tin po awuyiya po. Tlolo he mẹmẹsunnu lẹ yọ́n nuhe sọgbe, gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn whàn yé nado wà ẹ.
Plidopọ daho lẹ na tuli mẹmẹsunnu lẹ bosọ kọ̀n yé dopọ. Dopo to plidopọ agbegbe ayidego tọn ehelẹ mẹ wẹ Plidopọ Akọjọpli tọn he yin “Wẹndagbe Madopodo tọn” he yin bibasi to New Delhi to 1963. Kunnudetọ lẹ basi gbejizọnlin na kilomẹtlu fọtọ́n susu lẹ sọn adà Inde tọn lẹpo ji nado yì plidopọ lọ, mẹsusu yí akuẹ he tin to sẹdotẹnmẹ na yé lẹpo zan nado wàmọ. To whenuena e yindọ afọzedaitọ 583 lẹ sọn otò 27 devo lẹ mẹ wẹ wá, whla tintan niyẹn he Kunnudetọ Inde tọn lẹ sọgan pli bo kọnawudopọ hẹ mẹmẹsunnu he sù sọmọ sọn otò devo lẹ mẹ.
To 1961, yẹn po Melody po yin oylọ-basina nado lẹzun apadewhe hagbẹ whẹndo Bẹtẹli Bombay tọn, fie yẹn wá lẹzun dopo to hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn lẹ mẹ to godo mẹ te. Lẹblanulọkẹyi devo lẹ sọ bọdego ga. Na owhe susu, yẹn wà sinsẹ̀nzọn taidi nugopọntọ pọnla tọn lẹdo awà Asia tọn delẹ pé podọ to Ṣẹnṣẹn Whèzẹtẹn tọn. Na azọ́n wẹndagbe lọ tọn yin alọhẹndotena to susu otò ehelẹ tọn mẹ wutu, wẹnlatọ lẹ dona “yọnnuin di odàn, bosọ do jijọ mimiọn di apoe.”—Matiu 10:16.
Hẹngblo po Diọdo lẹ Po
To 1959 he mí jẹ Inde, wẹnlatọ zohunhunnọ 1 514 poun wẹ to finẹ. Todin, sọha lọ ko yiaga hugan 24 000. Nado sọgan penukundo jideji ehe go, whlaawe wẹ mí sẹtẹn yì owhé Bẹtẹli tọn yọyọ lẹ gbè to Bombay kavi to lẹdo etọn mẹ. Enẹgodo, to mars 2002, whẹndo Bẹtẹli tọn lọ sọ vọ́ sẹtẹn whladopo dogọ—todin yé sẹtẹn yì owhé yọyọ de gbè, he yin gbigbá sẹpọ Bangalore, to hùwaji Inde tọn. Hagbẹ Bẹtẹli tọn 240 wẹ tin to owhé yọyọ ehe gbè todin bọ delẹ to yé mẹ nọ basi lẹdogbedevomẹ owe sinai do Biblu ji lẹ tọn do ogbè 20 mẹ.
Dile etlẹ yindọ yẹn po Melody po to jejeji nado sẹtẹn hẹ whẹndo lọ yì Bangalore, agbasamalo zọ́n bọ mí dona lẹkọyi Australie to 1999. Mí to sinsẹ̀nzọnwa todin taidi hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn to Sydney. Dile etlẹ yindọ mí ko tọ́nsọn Inde, owanyi he mí tindo na họntọn vivẹ mítọn lẹ po ovi gbigbọmẹ tọn mítọn he to otò enẹ mẹ lẹ po gbẹ́ siso taun. Lehe e nọ vivi na mí nado mọ wekanhlanmẹ lẹ yí sọn yé dè do sọ!
Eyin mí flin sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn he mí ko wà na nuhe hú owhe 50, yẹn po Melody po nọ mọ dọ mí yin didona taun. To ojlẹ de mẹ wayi, mí nọ wazọ́n nado hẹn yẹdide gbẹtọ lẹ tọn sọawuhia to wema fọto tọn ji, ṣigba azọ́nwiwa nado hẹn gbẹtọ lẹ dogbẹ̀ to oflin Jiwheyẹwhe tọn mẹ wẹ yin nudide he yọ́n hugan lọ. Lehe nudide mítọn nado ze ojlo Jiwheyẹwhe tọn do otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ ko dekọtọn do numimọ họakuẹ lẹ mẹ do sọ! Mọwẹ, wiwà nuhe Jiwheyẹwhe dọ e sọgbe nọ hẹn ayajẹ wá nugbonugbo!
[Yẹdide otò tọn to weda 15]
(Nado mọ yẹdide ganji, pọ́n zinjẹgbonu)
New Delhi
Darjeeling
INDE
Bombay (Mumbai)
Bangalore
Madras (Chennai)
Tiruchchirāppalli
[Yẹdide to weda 13]
Hadyn po Melody po to 1942
[Yẹdide to weda 16]
Whẹndo Bẹtẹli Inde tọn, to 1975