Owanyi Nọ Yidogọna Adọgbigbo
“Jiwheyẹwhe ma na gbigbọ obu tọn mí gba, adavo huhlọn tọn, owanyi tọn, po ayiha zinzin tọn po.”—2 TIMOTI 1:7.
1, 2. (a) Etẹwẹ owanyi sọgan whàn mẹde nado wà? (b) Naegbọn adọgbigbo Jesu tọn do yin vonọtaun?
ASU po asi po he ṣẹṣẹ wlealọ de to sinlin gbọ̀n ohù glọ sẹpọ tòpẹvi de to huto whèzẹtẹn Australie tọn. Yé ko dibla tọ́n wá aga to whenuena whèvi daho [requin] de tọ́n pé yọnnu lọ. Po adọgbigbo daho po, sunnu lọ sisẹ asi etọn do apadopo bo ze ede jo na whèvi lọ. “E ze ogbẹ̀ etọn jo do ota ṣie mẹ,” wẹ asuṣiọsi lọ dọ to ṣiọdidi lọ whenu.
2 Mọwẹ, owanyi sọgan whàn gbẹtọvi lẹ nado do adọgbigbo hia to aliho he jiawu mẹ. Jesu Klisti lọsu dọmọ: “Mẹde ma tindo owanyi he klohu ehe, dọ mẹde ze ogbẹ̀ etọn liai na họntọn etọn lẹ.” (Johanu 15:13) To nuhe ma pé ganhiho 24 to whenuena Jesu dọ ohó helẹ godo, e ze ogbẹ̀ etọn jo, e ma yin na mẹdopo poun gba, ṣigba na gbẹtọvi lẹpo. (Matiu 20:28) Humọ, Jesu ma ze ogbẹ̀ etọn jo to nuyiwa adọgbigbo ajiji tọn de mẹ gba. E ko yọnẹn jẹnukọn dọ emi na yin ṣinṣanko, yin nuyiwahẹ to aliho agọ̀ mẹ, jiya whẹsadokọnamẹ agọ̀ tọn, bo nasọ yin hùhù to yatin ji. E tlẹ sọ wleawuna devi etọn lẹ gando nujijọ ehe go, dọmọ: “Pọ́n, míwlẹ hẹji jei Jelusalẹm, yè nasọ jo Ovi gbẹtọ tọn do alọ ogán yẹwhenọ lẹ tọn tọn mẹ, po wekantọ lẹ po; yé nasọ gblewhẹ okú tọn do e, bo nasọ jo e do alọ Kosi lẹ tọn mẹ; yé na vlẹ ẹ kò, bo túntán do e go, bo hò e bo nasọ hù i.”—Malku 10:33, 34.
3. Etẹwẹ hẹn Jesu penugo nado do adọgbigbo daho hia?
3 Etẹwẹ hẹn Jesu tindo adọgbigbo vonọtaun mọnkọtọn? Yise po budisi Jiwheyẹwhe po yí adà tangan de wà. (Heblu lẹ 5:7; 12:2) Ṣigba, hú popolẹpo, adọgbigbo Jesu tọn wá sọn owanyi etọn mẹ, yèdọ owanyi na Jiwheyẹwhe po gbẹtọvi hatọ etọn lẹ po. (1 Johanu 3:16) Eyin mí wleawuna owanyi mọnkọtọn gọna yise po budisi Jiwheyẹwhe po, mílọsu na penugo nado do adọgbigbo Klisti tọn nkọ hia. (Efesunu lẹ 5:2) Nawẹ mí sọgan wleawuna owanyi mọnkọtọn gbọn? Mí dona yọ́n Asisa etọn whẹ́.
“Owanyi Jọ sọn Jiwheyẹwhe Dè”
4. Naegbọn mí sọgan dọ dọ Jehovah wẹ Asisa owanyi tọn?
4 Jehovah wẹ apajlẹ pipé po Asisa owanyi tọn po. “Mẹyiwanna emi,” wẹ apọsteli Johanu wlan, “mì gbọ mí ni yiwanna mínọzo: na owanyi jọ sọn Jiwheyẹwhe dè; mẹhe yiwanna omẹ, yè de e tọ́nsọn Jiwheyẹwhe mẹ, e sọ yọ́n Jiwheyẹwhe. Ewọ he ma yiwanna omẹ, ma yọ́n Jiwheyẹwhe gba; na Jiwheyẹwhe wẹ owanyi.” (1 Johanu 4:7, 8) Enẹwutu, owanyi he taidi Jiwheyẹwhe tọn sọgan fọ́n to ahun mẹde tọn mẹ kiki eyin mẹlọ dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki gbọn oyọnẹn he pegan dali bosọ yinuwa sọgbe hẹ oyọnẹn enẹ po tonusise ahundopo tọn po.—Filippinu lẹ 1:9; Jakobu 4:8; 1 Johanu 5:3.
5, 6. Etẹwẹ gọalọna hodotọ dowhenu Jesu tọn lẹ nado wleawuna owanyi Klisti tọn nkọ?
5 To odẹ̀ godo tọn he Jesu hò hẹ apọsteli nugbonọ etọn 11 lẹ mẹ, e do kanṣiṣa he tin to oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn po whinwhẹ́n deji to owanyi mẹ po ṣẹnṣẹn hia, dọmọ: “Yẹn sọ hẹn oyín towe zun yinyọnẹn hlan yé, bo nasọ hẹn ẹn zun yinyọnẹn: na owanyi ehe hiẹ do yiwanna mi, nido tin to yé mẹ, podọ yẹn to yé mẹ.” (Johanu 17:26) Jesu gọalọna devi etọn lẹ nado wleawuna owanyi wunmẹ he tin to ewọ po Otọ́ etọn po ṣẹnṣẹn, bo dohia gbọn ohó po apajlẹ po dali nuhe oyín Jiwheyẹwhe tọn nọtena—enẹ wẹ jẹhẹnu jiawu Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Abajọ, Jesu sọgan dọmọ: “Ewọ he ko mọ mi ko mọ Otọ́.”—Johanu 14:9, 10; 17:8.
6 Owanyi Klisti tọn nkọ yin apadewhe sinsẹ́n gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn. (Galatianu lẹ 5:22) To whenuena Klistiani dowhenu tọn lẹ mọ gbigbọ wiwe he opagbe etọn yin dido lọ yí to Pẹntikọsti 33 W.M., e ma yindọ yé flin nususu he Jesu ko plọn yé lẹ kẹdẹ wẹ gba, ṣigba yé sọ mọnukunnujẹ zẹẹmẹ Owe-wiwe tọn mẹ to gigọ́ mẹ dogọ. E họnwun dọ nukunnumọjẹnumẹ sisosiso ehe hẹn owanyi yetọn na Jiwheyẹwhe jideji. (Johanu 14:26; 15:26) Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Etlẹ yin to whenue ogbẹ̀ yetọn tin to owù mẹ, yé yí adọgbigbo po zohunhun po do dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn.—Owalọ lẹ 5:28, 29.
Nuyiwa Owanyi po Adọgbigbo po Tọn
7. Etẹwẹ Paulu po Balnaba po dona doakọnna to gbejizọnlin mẹdehlan tọn yetọn mẹ?
7 Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma na gbigbọ obu tọn mí gba, adavo huhlọn tọn, owanyi tọn, po ayiha zinzin tọn po.” (2 Timoti 1:7) Paulu to hodọ sọn numimọ edetiti tọn mẹ. Lẹnnupọndo adán he gbò ewọ po Balnaba po to gbejizọnlin mẹdehlan tọn yetọn mẹ ji. Yé dọyẹwheho to tòdaho susu mẹ, ehe bẹ Antioku, Ikonioni po Listla po hẹn. To tòdaho dopodopo mẹ, mẹdelẹ lẹzun yisenọ, ṣigba mẹdevo lẹ sọawuhia nado yin nukundiọsọmẹtọ kanylantọ lẹ. (Owalọ lẹ 13:2, 14, 45, 50; 14:1, 5) To Listla, gbẹtọgun he to adán ji de tlẹ dlanzannu do Paulu, bo jo e do kúdaa-gbẹ̀daa! “Ṣigba whenuena nuplọntọ lẹ ṣite lẹdo e, e fọ́n tite, bosọ wá tòdaho lọ mẹ: to azán awetọ gbè, e hodo Balnaba yì Delbe.”—Owalọ lẹ 14:6, 19, 20.
8. Nawẹ adọgbigbo Paulu po Balnaba po tọn do owanyi sisosiso he yé tindo na gbẹtọ lẹ hia gbọn?
8 Be vivẹnudido ehe nado hù Paulu dobuna ewọ po Balnaba po sọmọ bọ yé jogbe wẹ ya? Dẹn do enẹ! To whenuena yé ko “plọn mẹsusu” to Delbe godo, yé omẹ awe lẹ “sọ lẹgọwa Listla, Ikonioni po Antioku po.” Etẹwutu? Nado sọgan na tuli mẹyọyọ lẹ nado nọte to yise mẹ. “Mí ma sọgan nọma gbọ̀n nukunbia susu mẹ biọ ahọludu Jiwheyẹwhe tọn mẹ gba,” wẹ Paulu po Balnaba po dọ. E họnwun dọ, adọgbigbo yetọn wá sọn owanyi sisosiso he yé tindo na “lẹngbọ” Klisti tọn lẹ mẹ. (Owalọ lẹ 14:21-23; Johanu 21:15-17) To mẹho lẹ dide do agun he ṣẹṣẹ yin didoai lọ lẹ dopodopo mẹ godo, mẹmẹsunnu awe lọ lẹ hodẹ̀ bo “yí yé do alọ [Jehovah] tọn mẹ, omẹ he yé yise.”
9. Aliho tẹ mẹ wẹ mẹho agun tọn he wá sọn Efesu lẹ yinuwa hlan owanyi he Paulu tindo na yé te?
9 Paulu yin mẹtọnhopọntọ podọ adọgbotọ sọmọ bọ Klistiani dowhenu tọn susu wá yiwanna ẹn tlala. Flin nuhe jọ to opli he Paulu basi hẹ mẹho agun tọn he wá sọn Efesu lẹ whenu, fie e ko yí owhe atọ̀n zan te bo ko pehẹ nukundiọsọmẹ susu. (Owalọ lẹ 20:17-31) To tulinina yé nado yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he yin zizedo alọmẹ na yé godo, Paulu jẹklo bo hodẹ̀ hẹ yé. Enẹgodo, “yemẹpo sọ viavi susu, bo tẹdo okọ̀ Paulu tọn go, bo donùnùgo na ẹn, lẹblanu wà yé hugan popolẹpo na ohó he e dọ lẹ dọ yé ma to na mọ nukunmẹ etọn ba.” Lehe mẹmẹsunnu ehelẹ yiwanna Paulu do sọ! Na nugbo tọn, to whenuena ojlẹ sọ̀ nado yì, Paulu po mẹhe to gbejizọnlinzin hẹ ẹ lẹ po dona ‘gbì yede yí sọn yé si,’ na mẹho lọ lẹ ma jlo na jo yé do paali wutu.—Owalọ lẹ 20:36–21:1.
10. Nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn egbezangbe tọn lẹ ko do owanyi he bẹ adọgbigbo hẹn hia ode awetọ gbọn?
10 To egbehe, nugopọntọ tomẹyitọ lẹ, mẹho agun tọn lẹ, po mẹsusu devo lẹ po nọ yin wanyina tlala na adọgbigbo he yé nọ dohia do lẹngbọ Jehovah tọn lẹ tamẹ wutu. Di apajlẹ, to otò he mẹ tòwhan to núgbà te lẹ kavi to fie azọ́n yẹwhehodidọ tọn tin to alọhẹndotenamẹ glọ te lẹ, nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po asi yetọn lẹ po ko ze ogbẹ̀ po mẹdekannujẹ yetọn po do owù mẹ nado sọgan dla agun lẹ pọ́n. Mọdopolọ, Kunnudetọ susu ko jiya to alọ gandutọ kanylantọ lẹ po godonọnamẹtọ yetọn lẹ po tọn mẹ na yé ma jlo na de Kunnudetọ hatọ yetọn lẹ gbà kavi dọ fie núdùdù gbigbọmẹ tọn yetọn nọ wá sọn wutu. Fọtọ́n susu devo lẹ ko yin homẹkẹndo, bo yin yasana, bo tlẹ sọ yin hùhù na yé gbẹ́ nado doalọtena yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ kavi sánkanna gbẹdido yetọn hẹ yisenọ hatọ lẹ to opli Klistiani tọn lẹ ji wutu. (Owalọ lẹ 5:28, 29; Heblu lẹ 10:24, 25) Mì gbọ mí ni hodo apajlẹ yise gọna owanyi mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu adọgbotọ ehelẹ tọn po!—1 Tẹsalonikanu lẹ 1:6.
A Dike Owanyi Towe Miọn Blo
11. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Satani nọ funawhàn gbigbọmẹ tọn sọta devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ te, podọ etẹwẹ ehe nọ biọ sọn yé si?
11 To whenuena Satani yin yinyan dlan aigba ji, e magbe nado túntún adi etọn jẹgbonu do devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ ji na yé “to osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn yìn, bosọ hẹn okunnu Klisti tọn go gligli” wutu. (Osọhia 12:9, 17) Dopo to ayiha wintinwintin Lẹgba tọn lẹ mẹ wẹ homẹkẹn. Ṣigba, ayiha gigẹdẹ ehe nọ saba lẹ́ pànta ewọ lọsu na e nọ dọ̀n omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sẹpọ yedelẹ dogọ to kọndopọ owanyi Klistiani tọn mẹ bosọ nọ whàn susu to yé mẹ nado yin zohunhunnọ dogọ. Ayiha wintinwintin Satani tọn devo wẹ nado yí ayilinlẹn mape gbẹtọvi tọn lẹ zan. Avunteninọ sọta oklọ ehe nọ biọ adọgbigbo to aliho devo mẹ na avùn homẹ tọn de wẹ e yin, yèdọ sọta ojlo agọ̀ he to ahun ‘oklenọ podọ awutunọ tupinpẹnnọ’ mítọn mẹ lẹ.—Jẹlemia 17:9; Jakobu 1:14, 15.
12. Nawẹ Satani nọ yí “gbigbọ aihọn tọn” zan gbọn to vivẹnudido etọn mẹ nado hẹn owanyi mítọn na Jiwheyẹwhe miọn?
12 Awhànfunnu huhlọnnọ devo sọ tin he Satani nọ yizan—enẹ wẹ “gbigbọ aihọn tọn,” yèdọ ayilinlẹn kavi mẹwhinwhàn tangan etọn he jẹagọ mlẹnmlẹn do gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn. (1 Kọlintinu lẹ 2:12) Gbigbọ aihọn tọn nọ ze nukunkẹn po ojlo agbasanu lẹ bibẹpli tọn po daga—yèdọ “wantuntun nukun tọn.” (1 Johanu 2:16; 1 Timoti 6:9, 10) Dile etlẹ yindọ agbasanu lẹ po akuẹ po ma ylan to yede mẹ, eyin mí yiwanna yé hú Jiwheyẹwhe, be Satani ko gbawhàn dopo niyẹn. “Huhlọn” gbigbọ aihọn tọn tin to enẹ mẹ dọ e nọ fọ́n ojlo agbasalan mape tọn dote, bo nọ to nuyiwa to aliho gigẹdẹ lẹ mẹ majomajo, bosọ nọ yawu gbayipe taidi jẹhọn. A dike gbigbọ aihọn tọn yinuwado ahun towe ji blo!—Efesunu lẹ 2:2, 3; Howhinwhẹn lẹ 4:23.
13. Nawẹ adọgbigbo mítọn nado hẹn walọ dagbe go sọgan yin whiwhlepọn gbọn?
13 Nalete, nado sọgan nọavunte sọta gbigbọ ylankan aihọn tọn bo gbẹ́ ẹ dai, e nọ biọ adọgbigbo nado hẹn walọ dagbe go. Di apajlẹ, e nọ biọ adọgbigbo nado fọ́n bo tọ́nsọn nupọntẹn de kavi nado ṣí ọdinatẹẹ kavi televiziọn mítọn eyin yẹdide gblezọn lẹ jẹ awusọhia ji. E nọ biọ adọgbigbo nado nọavunte sọta kọgbidinamẹ agọ̀ hagbẹ lẹ tọn podọ nado sánkanna ogbẹ́ ylankan lẹ. Mọdopolọ, e nọ biọ adọgbigbo nado hodo osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ po eyin mí pannukọn mẹṣanko, vlavo sọn wehọmẹvigbẹ́, azọ́nwatọgbẹ́, kọmẹnu, kavi hẹnnumẹ lẹ dè.—1 Kọlintinu lẹ 15:33; 1 Johanu 5:19.
14. Etẹwẹ mí dona wà eyin gbigbọ aihọn tọn to nuyiwa do mí ji?
14 To whelọnu lo, lehe e yin nujọnu do sọ dọ mí ni hẹn owanyi mítọn na Jiwheyẹwhe podọ na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po lodo! Yì agbọji bo gbadopọnna yanwle towe lẹ po gbẹzan towe po nado yọnẹn eyin gbigbọ aihọn tọn ko yinuwado ji we to aliho de mẹ. Eyin e ko wàmọ janwẹ—etlẹ yin jẹ obá kleun de mẹ—hodẹ̀ hlan Jehovah bo biọ adọgbigbo nado de e sẹ̀ bo dapana ẹn. Jehovah ma na miyọnnukundo vẹvivẹ ahundopo tọn mọnkọtọn lẹ gba. (Psalm 51:17) Humọ, gbigbọ etọn dohuhlọn tlala hugan aihọn tọn.—1 Johanu 4:4.
Pipehẹ Whlepọn lẹ po Adọgbigbo Po
15, 16. Nawẹ owanyi Klisti tọn nkọ sọgan gọalọna mí nado duto whlepọn mẹdetiti tọn lẹ ji gbọn? Na apajlẹ dopo.
15 Avùnnukundiọsọmẹnu devo he devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ diahi hẹ lẹ bẹ nuyiwadomẹji mapenọ-yinyin po yọnhowhe po tọn lẹ hẹn, ehe nọ saba dekọtọn do azọ̀n, oblọ agbasago tọn, apọṣimẹ sinsinyẹn, po nuhahun susu devo lẹ po mẹ. (Lomunu lẹ 8:22) Owanyi Klisti tọn nkọ sọgan gọalọna mí nado duto whlepọn ehelẹ ji. Lẹnnupọndo apajlẹ Namangolwa tọn ji, he yin pinpọ́n e go whẹ́n to whẹndo Klistiani tọn de mẹ to Zambie. Namangolwa lẹzun sẹkunọ to whenuena e tindo owhe awe. “Winyan nọ hù mi,” wẹ e dọ, “bọ n’nọ lẹndọ awusọhia ṣie na hẹn gbẹtọ lẹ jọsi. Ṣigba mẹmẹsunnu ṣie lẹ gọalọna mi nado nọ pọ́n nulẹ hlan to aliho devo mẹ. Taidi kọdetọn de, n’duto winyan ṣie ji, bo wá yí baptẹm to nukọn mẹ.”
16 Mahopọnna dọ Namangolwa tindo kẹkẹ sẹkunọ tọn de, e nọ saba to dandannu glọ nado sá gbọ̀n kligo etọn lẹ ji to aliho yẹnkẹn tọn lẹ ji. Ṣogan, e nọ tindo mahẹ to lizọnyizọn gbehosọnalitọ alọgọtọ tọn mẹ e whè gbau na osun awe to owhe dopodopo mẹ. Dasin wayi do whétọ dopo to whenuena Namangolwa dekunnuna ẹn. Etẹwutu? Na yise po adọgbigbo mẹmẹyọnnu mítọn tọn po whàn ẹn tlala wutu. Taidi kunnudenu dona susugege Jehovah tọn, atọ́n to Biblu plọntọ Namangolwa tọn lẹ mẹ ko yí baptẹm, podọ dopo to yé mẹ to devizọnwa taidi mẹho agun tọn. “Afọ ṣie lẹ nọ saba vẹ́ mi taun,” wẹ e dọ, “ṣigba n’ma nọ dike enẹ ni glọnalina mi gba.” Mẹmẹyọnnu ehe yin dopo poun to Kunnudetọ susugege lẹ mẹ lẹdo aihọn pé he yin madogánnọ to agbasa-liho ṣigba huhlọnnọ to gbigbọmẹ na owanyi yetọn na Jiwheyẹwhe po kọmẹnu yetọn lẹ po wutu. Lehe Jehovah tindo ojlo to omẹ ehe lẹpo mẹ do sọ!—Hagai 2:7.
17, 18. Etẹwẹ nọ gọalọna mẹsusu nado doakọnna azọ̀n po whlepọn devo lẹ po? Na apajlẹ delẹ sọn lẹdo towe mẹ.
17 Azọ̀n sinsinyẹn sọgan sọ hẹnmẹ jẹflumẹ, kavi hẹn apọṣimẹ. Mẹho agun tọn de dọmọ: “To oplọn agunwe ṣie, mẹmẹyọnnu dopo to azọ̀n adọ́-vivi po azọ̀n ayì tọn po jẹ, mẹdevo to azọ̀n agbasa wiwọ̀ tọn jẹ, omẹ awe to húdu-húdu sinsinyẹn jẹ, bọ mẹmẹyọnnu devo sọ to azọ̀n he nọ hẹn agbasa gble po awukuzọ̀n po jẹ. To whedelẹnu, yé nọ tindo numọtolanmẹ gbigbọjọ tọn. Ṣogan, whenue azọ̀n sinyẹn do yé ji kavi yé tin to dotowhé kẹdẹ wẹ yé nọ gọ̀n opli lẹ. Yemẹpo wẹ yin gbesọtọ to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ. Yé nọ hẹn mi flin Paulu, he dọmọ: ‘Whenuena yẹn yin madogánnọ, whenẹnu wẹ yẹn yin huhlọnnọ.’ Owanyi po adọgbigbo yetọn po nọ yinuwado ji e taun. Vlavo ninọmẹ yetọn nọ hẹn yé tindo pọndohlan he họnwun dogọ gando ogbẹ̀ go podọ gando nuhe yin nujọnu hugan lẹ go.”—2 Kọlintinu lẹ 12:10.
18 Eyin hiẹ to ahidi hẹ oblọ agbasago tọn, azọ̀n, kavi nuhahun devo, “nọ hodẹ̀ magbọjẹ” nado biọ alọgọ na hiẹ nikaa gbọjọ pete. (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:14, 17) Nugbo wẹ dọ, hiẹ sọgan nọ tindo numimọ ojlẹ ylankan po dagbe po tọn to numọtolanmẹ-liho, ṣigba tẹnpọn bo ze ayidonugo do gbigbọnu he nọ jlọmẹdote lẹ ji, titengbe do todido họakuẹ Ahọluduta tọn mítọn ji. “Na yẹn tọn, amasin wẹ lizọnyizọn kunnudegbe tọn yin na mi,” wẹ mẹmẹyọnnu dopo dọ. Wẹndagbe lọ mimá hẹ mẹdevo lẹ nọ gọalọna ẹn nado hẹn pọndohlan dagbe go.
Owanyi Nọ Gọalọna Ylanwatọ lẹ Nado Lẹkọ do Jehovah Dè
19, 20. (a) Etẹwẹ sọgan gọalọna mẹhe ko jai jẹ ylando mẹ lẹ nado wleawuna adọgbigbo nado lẹkọ do Jehovah dè? (b) Etẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ?
19 E ma nọ bọawu na susu mẹhe ko gbọjọ to gbigbọ-liho kavi mẹhe ko waylando lẹ tọn nado lẹkọ do Jehovah dè. Ṣigba omẹ mọnkọtọn lẹ na mọ adọgbigbo he yé tindo nuhudo etọn eyin yé lẹnvọjọ nugbonugbo bo hẹn owanyi yetọn na Jiwheyẹwhe jẹ yọyọ. Pọ́n apajlẹ Mario,a he nọ nọ̀ États-Unis tọn. Mario jo agun Klistiani tọn do, bo lẹzun ahànnumunọ bosọ nọ ṣì amasin adínọ zan, podọ to owhe 20 godo, e yin wiwle do ganmẹ. “N’jẹ nulẹnpọn ji sisosiso gando sọgodo go bosọ gọ̀ jẹ Biblu hia ji,” wẹ Mario dọ. “To nukọn mẹ, n’wá yọ́n pinpẹn jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ tọn, titengbe lẹblanu etọn, he n’nọ saba biọ to odẹ̀ mẹ. To tundote ṣie sọn ganpamẹ godo, n’họ̀nna hagbẹ ṣie dai tọn lẹ, bo jẹ opli Klistiani tọn lẹ yì ji, bo wá yin gigọyí to godo mẹ. N’to nuhe n’dó lẹ gbẹ̀n to agbasa ṣie mẹ, ṣigba e whè gbau todin n’gbẹ́ tindo todido jiawu de. N’ma yọ́n lehe n’na dopẹna Jehovah do sọ na awuvẹmẹ po jona etọn po.”—Psalm 103:9-13; 130:3, 4; Galatianu lẹ 6:7, 8.
20 Na jide tọn, mẹhe tin to ninọmẹ Mario tọn nkọ mẹ lẹ dona wazọ́n sinsinyẹn nado lẹkọ do Jehovah dè. Ṣigba owanyi yetọn he yin hinhẹn jẹ yọyọ—taidi kọdetọn Biblu pinplọn, dẹ̀hiho, po ayihamẹlinlẹnpọn po tọn—na na yé adọgbigbo po gbemima he yé tindo nuhudo etọn po. Mario sọ yin hinhẹn lodo gbọn todido Ahọluduta lọ tọn dali. Mọwẹ, to pọmẹ hẹ owanyi, yise, po budisi Jiwheyẹwhe po, todido sọgan yinuwado gbẹzan mítọn ji to aliho dagbe mẹ. To hosọ he bọdego mẹ, mí na gbadopọnna nunina họakuẹ gbigbọmẹ tọn ehe kitokito.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yinkọ lọ ko yin didiọ.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
• Nawẹ owanyi yidogọna adọgbigbo vonọtaun Jesu tọn gbọn?
• Nawẹ owanyi he Paulu po Balnaba po tindo na mẹmẹsunnu lẹ na yé adọgbigbo vonọtaun de gbọn?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Satani nọ tẹnpọn nado dekanpona owanyi Klistiani tọn te?
• Whlepọn tẹlẹ wẹ owanyi na Jehovah sọgan na mí adọgbigbo nado doakọnna?
[Yẹdide to weda 23]
Owanyi he Paulu tindo na gbẹtọ lẹ na ẹn adọgbigbo nado zindonukọn
[Yẹdide to weda 24]
E nọ biọ adọgbigbo nado tẹdo nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ go
[Yẹdide to weda 24]
Namangolwa Sututu