‘Nọ Yí Dagbe do Gbawhàn Oylan Tọn’
‘A dike yè yí oylan do gbawhàn to jiwe blo, ṣigba nọ yí dagbe do gbawhàn oylan tọn.’—LOMUNU LẸ 12:21.
1. Naegbọn mí sọgan deji dọ mí na gbawhàn oylan tọn?
BE E yọnbasi nado nọtegli sọta mẹhe nọ yí kanyinylan do diọnukunsọ sinsẹ̀n-bibasi nugbo lẹ ya? Be e yọnbasi nado duto huhlọn he nọ tẹnpọn nado gọ̀ mí do godo hlan aihọn ylankan ehe mẹ lẹ ji ya? Mọwẹ! Naegbọn mí do dọ mọ? Na nuhe apọsteli Paulu dọ to wekanhlanmẹ etọn hlan Lomunu lẹ mẹ wutu wẹ. E wlan dọmọ: ‘A dike yè yí oylan do gbawhàn to jiwe blo, ṣigba nọ yí dagbe do gbawhàn oylan tọn.’ (Lomunu lẹ 12:21) Eyin mí dejido Jehovah go bo magbe ma nado dike aihọn ni gbawhàn to mí ji, oylan etọn ma na duto mí ji. Humọ, hodidọ lọ ‘nọ gbawhàn oylan tọn’ dohia dọ mí sọgan duto oylan ji eyin mí zindonukọn nado to awhàn gbigbọmẹ tọn fùn sọta ẹ. Kiki mẹhe hẹn aṣejininọ yetọn bu bo doalọtena avùnhiho lẹ kẹdẹ wẹ na yin dududeji gbọn aihọn ylankan ehe po gandutọ kanylantọ etọn, Satani Lẹgba po dali.—1 Johanu 5:19.
2. Naegbọn mí na gbadopọnna nujijọ delẹ to gbẹzan Nẹhemia tọn mẹ?
2 Nudi owhe 500 jẹnukọnna ojlẹ Paulu tọn, devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn de he nọgbẹ̀ to Jelusalẹm do nuhe Paulu dọ gando avùnhiho sọta oylan go lẹ hia nado yin nugbo. Gbọnvona dọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn enẹ, he yin Nẹhemia, nọtegli sọta nukundiọsọmẹ mẹylankan lẹ tọn, e sọ yí dagbe do gbawhàn oylan tọn. Avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ e pehẹ? Etẹwẹ hẹn ẹn penugo nado dudeji? Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ etọn gbọn? Nado na gblọndo kanbiọ enẹlẹ tọn, mì gbọ mí ni gbadopọnna nujijọ delẹ to gbẹzan Nẹhemia tọn mẹ.a
3. Lẹdo tẹ mẹ wẹ Nẹhemia nọ̀, podọ nujiawu tẹwẹ e wadotana?
3 Nẹhemia wadevizọn to họ̀nmẹ Ahọlu Altakẹlikesi Pẹlsia tọn. Mahopọnna dọ Nẹhemia nọgbẹ̀ to mayisenọ lẹ ṣẹnṣẹn, e ma lẹzun “mẹkọndopọ” hẹ “aihọn” whenẹnu tọn gba. (Lomunu lẹ 12:2) To whenuena nuhudo de fọ́n to Juda, e yí gbẹzan awuvivo tọn etọn do sanvọ́, zingbejizọnlin sinsinyẹn yì Jelusalẹm, bo bẹ azọ́n pligidi adó tòdaho lọ tọn vivọgbá tọn jẹeji. (Lomunu lẹ 12:1) Dile etlẹ yindọ Nẹhemia yin togán Jelusalẹm tọn, e nọ wazọ́n egbesọegbesọ to pọmẹ hẹ Islaelivi hatọ etọn lẹ “sọn finfọn afọnnu tọn mẹ kakajẹ awusọhia sunwhlẹvu lẹ tọn.” Taidi kọdetọn de, azọ́n lọ yin tadona to osun awe poun gblamẹ! (Nẹhemia 4:21; 6:15) Nuwadotana jiawu de wẹ enẹ yin, na to họgbigbá lọ whenu, Islaelivi lẹ pehẹ nukundiọsọmẹ voovo lẹ. Mẹnu lẹ wẹ diọnukunsọ Nẹhemia, podọ etẹwẹ yin yanwle yetọn?
4. Etẹwẹ yin yanwle nukundiọsọmẹtọ Nẹhemia tọn lẹ tọn?
4 Mẹhe yin tọ́ntlọ́ngbọ́n to nukundiọsọmẹtọ lọ lẹ mẹ wẹ Sanbalati, Tobia po Geṣẹmi po, yèdọ omẹ nukundeji delẹ he ma dẹn do Juda. Na yé gbẹwanna omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ wutu, “e doadihomẹna yé gbaugbau, na dọ [Nẹhemia] wá finẹ nado dín jijọho ovi Islaeli tọn lẹ tọn.” (Nẹhemia 2:10, 19) Kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ magbe nado hẹnalọdotena tito họgbigbá tọn etọn lẹ, etlẹ yin gbọn ayiha ylankan gigẹdẹ lẹ yiyizan dali. Be Nẹhemia na ‘dike bọ yè na yí oylan do gbawhàn to e ji’ wẹ ya?
‘Homẹgble po Adi Daho Po’
5, 6. (a) Nawẹ kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ yinuwa sọta azọ́n họgbigbá tọn lọ gbọn? (b) Naegbọn Nẹhemia ma dibuna nukundiọsọmẹtọ etọn lẹ?
5 Nẹhemia dotuhomẹna omẹ etọn lẹ po adọgbigbo po dọmọ: “Mì . . . gbọ mí ni do adó Jelusalẹm tọn.” Yé gblọn dọ: ‘Mí na do e.’ Nẹhemia dọmọ: “Yé na huhlọn alọ yetọn lẹ na azọ́n dagbe lọ,” ṣigba nukundiọsọmẹtọ lẹ “ṣàn mí kò, bosọ vlẹ mí, bo dọmọ, Etẹwẹ nuhe mìwlẹ to wiwà he? Mìwlẹ na ṣiatẹ hẹ ahọlu lọ wẹ?” Nẹhemia ma dibuna mẹṣanko po whẹsadokọnamẹ lalo yetọn lẹ po gba. E dọna nukundiọsọmẹtọ lọ lẹ dọmọ: “Jiwheyẹwhe olọn tọn, ewọ na do nukundagbe hia mí; enẹwutu mí mẹmẹsi etọn lẹ na tite bo to dido.” (Nẹhemia 2:17-20) Nẹhemia magbe nado to nukọnzindo to “azọ́n dagbe lọ” mẹ.
6 Sanbalati he yin dopo to nukundiọsọmẹtọ lọ lẹ mẹ “yin homẹgblenọ, bo yí adisisa daho” do to danú dọna yé. E ṣàn yé kò dọmọ: “Etẹwẹ Ju madogánnọ helẹ to wiwà? . . . Yé na fọ́n zannu lẹ dogbẹ̀ sọn okiti zodùpò tọn mẹ wẹ?” Tobia kọnawudopọ to mẹṣanko lọ mẹ dọmọ: “Eyin wọtupọẹ de hẹji yì, e na gbà adó yetọn zannu tọn liai.” (Nẹhemia 4:1-3) Nawẹ Nẹhemia yinuwa gbọn?
7. Nawẹ Nẹhemia yinuwa hlan whẹsadokọnamẹ nukundiọsọmẹtọ etọn lẹ tọn gbọn?
7 Nẹhemia ma tlẹ ylọ mẹṣanko lọ dọ nude. E hodo gbedide Jiwheyẹwhe tọn bo ma tẹnpọn nado yiahọsu. (Levitiku 19:18) Kakatimọ, e jo whẹho lọ do alọmẹ na Jehovah bo hodẹ̀ dọmọ: “Sè, Jiwheyẹwhe mítọn E; na yè to mí vlẹ: bo diọ ovlẹ yetọn do ota yetọn titi ji.” (Nẹhemia 4:4) Nẹhemia dejido jidenamẹ Jehovah tọn go dọmọ: “Ṣie wẹ ahọsuyi po ahọsu po.” (Deutelonomi 32:35) Humọ, Nẹhemia po omẹ etọn lẹ po ‘zindonukọn to adó lọ dido mẹ.’ Yé ma dike nude ni fẹayihasẹna yé. Na nugbo tọn, “yè sọ basi adó lẹpo do dopo jẹ odaa jiyiyi etọn: na gbẹtọ ewlẹ tindo otù de nado wazọ́n.” (Nẹhemia 4:6) Kẹntọ sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn lẹ gboawupo nado hẹnalọdotena azọ́n họgbigbá tọn lọ! Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Nẹhemia tọn gbọn?
8. (a) Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Nẹhemia tọn gbọn eyin nukundiọsọmẹtọ lẹ sawhẹ lalo tọn dokọna mí? (b) Dọ numimọ de he hiẹ tindo kavi sè he dohia dọ nuyọnẹnnu wẹ e yin ma nado yiahọsu.
8 To egbehe, nukundiọsọmẹtọ lẹ to wehọmẹ, to azọ́nmẹ kavi etlẹ yin to owhé mítọn titi gbè sọgan ṣàn mí kò bo sawhẹdokọna mí. Ṣigba, aliho dagbe hugan lọ nado didẹ whẹsadokọnamẹ agọ̀ ehelẹ nọ saba yin nado hodo nunọwhinnusẹ́n Owe-wiwe tọn lọ dọmọ: ‘Whenu de tin nado nabọẹ.’ (Yẹwhehodọtọ 3:1, 7) Enẹwutu, taidi Nẹhemia, mí nọ dapana ahọsuyíyí po hogbe whánsọmẹ tọn lẹ po. (Lomunu lẹ 12:17) Mí nọ lẹhlan Jiwheyẹwhe dè to odẹ̀ mẹ, bo nọ ganjẹ ewọ go na e na mí jide dọ: “Yẹn na suahọ.” (Lomunu lẹ 12:19; 1 Pita 2:19, 20) Gbọnmọ dali, mí ma nọ na dotẹnmẹ nukundiọsọmẹtọ mítọn lẹ nado fẹayihasẹna mí sọn azọ́n gbigbọmẹ tọn he dona yin wiwà to egbehe lọ kọ̀n—enẹ wẹ yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn didọ po gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi po. (Matiu 24:14; 28:19, 20) Whedepopenu he mí tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ bo ma dike nukundiọsọmẹ ni glọnalina mí, mí nọ do gbigbọ nugbonọ-yinyin tọn dopolọ hia taidi Nẹhemia.
‘Mí Na Hù Mì Dandan’
9. Nukundiọsọmẹ nankọ wẹ kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ fọndote, podọ nawẹ Nẹhemia yinuwa gbọn?
9 To whenuena nukundiọsọmẹtọ sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn lẹ to ojlẹ Nẹhemia tọn mẹ sè dọ “jijlado adó Jelusalẹm tọn lẹ tọn to yìyì nukọn,” yé dọ̀n ohí yetọn lẹ sún nado “hoavùn hẹ Jelusalẹm.” Na Ju lẹ, e taidi dọ todido ma tin. Samalianu lẹ tin to agewaji yetọn, Ammọninu lẹ to whèzẹtẹn-waji, Alabianu lẹ to hùwaji, podọ Aṣdọdinu lẹ to whèyihọ-waji. Jelusalẹm yin lilẹdo pé; e taidi dọ họgbátọ lọ lẹ ko jẹ omọ̀ mẹ! Etẹwẹ yé na wà? “Míwlẹ to odẹ̀ mítọn basi hlan Jiwheyẹwhe mítọn,” wẹ Nẹhemia dọ. Kẹntọ lẹ sìn-adán dọmọ: ‘Mí na hù yé dandan bosọ hẹn azọ́n lọ nado doalọte.’ Enẹwutu, Nẹhemia deazọ́nna họgbátọ lọ lẹ nado yiavunlọ na tòdaho lọ “po ohí yetọn lẹ po, owhán yetọn lẹ, po ogá yetọn lẹ po.” Nugbo wẹ dọ, sọn pọndohlan gbẹtọvi tọn mẹ, sọha kleun Juvi lẹ tọn ma tlẹ sọtẹ́n to awhànpa sẹhundaga kẹntọ tọn lẹ nukọn, ṣigba Nẹhemia na tuli yé dọmọ: “Mì yin avosatọ . . . blo: mì nọ flin OKLUNỌ, he yin daho dobu.”—Nẹhemia 4:7-9, 11, 13, 14.
10. (a) Etẹwẹ hẹn diọdo ajiji wá kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ ji? (b) Afọdide tẹlẹ wẹ Nẹhemia ze?
10 Ṣigba, ninọmẹ lọ diọ to ajijimẹ. Kẹntọ lẹ doalọtena mẹgbeyinyan yetọn. Etẹwutu? Nẹhemia na linlin dọ, “Jiwheyẹwhe ko hẹn hónamẹ yetọn wá jẹ ovọ́ mẹ.” Etomọṣo, Nẹhemia yọnẹn dọ budonamẹ kẹntọ lẹ tọn ma ko doalọte. Enẹwutu, e gbọn zinzin dali basi diọdo lẹ to aliho azọ́nwiwa họgbátọ lọ lẹ tọn mẹ. Sọn whenẹnu sọyi, “mẹdopodopo yí alọ etọn . . . do to wiwà to azọ́n lọ mẹ, bosọ yí awetọ do hẹn adanwànu etọn lẹ go.” Nẹhemia sọ deazọ́nna mẹdopo nado ‘kún opẹ̀n’ bo na avase họgbátọ lọ lẹ vlavo eyin kẹntọ lẹ tọ́n-awhàn yé. Hú popolẹpo, Nẹhemia vọ́ jide na gbẹtọ lẹ dọmọ: “Jiwheyẹwhe mítọn nasọ hoavùn na mí.” (Nẹhemia 4:15-20) Po tulinamẹ ehelẹ po, họgbátọ lọ lẹ wleawufo nado pehẹ mẹgbeyinyan, podọ yé zindonukọn to azọ́n lọ mẹ. Etẹlẹ wẹ mí sọgan plọn sọn kandai ehe mẹ?
11. Etẹwẹ nọ hẹn Klistiani nugbo lẹ penugo nado doakọnna oylan to otò he mẹ azọ́n Ahọluduta lọ tọn yin alọhẹndotena te lẹ, podọ nawẹ yé nọ yí dagbe do gbawhàn oylan tọn gbọn?
11 To whedelẹnu, Klistiani nugbo lẹ nọ pehẹ nukundiọsọmẹ vẹadi. Na taun tọn, to otò delẹ mẹ nukundiọsọmẹtọ akonka sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn lẹ nọ wleawuna awhànpa sẹhundaga kẹntọ tọn de. Sọn pọndohlan gbẹtọvi tọn mẹ, yisenọ hatọ mítọn he tin to otò enẹlẹ mẹ lẹ ma tlẹ sọtẹ́n to nukọn yetọn. Etomọṣo, Kunnudetọ enẹlẹ deji dọ ‘Jiwheyẹwhe na hoavùn na yé.’ Na nugbo tọn, mẹhe yin homẹkẹndo na nuyise yetọn wutu lẹ ko doayi e go whlasusu dọ Jehovah nọ na gblọndo hlan odẹ̀ yetọn lẹ bo nọ ‘hẹn hónamẹ kẹntọ huhlọnnọ lẹ tọn zun ovọ́.’ Etlẹ yin to otò he mẹ azọ́n Ahọluduta lọ tọn yin alọhẹndotena te lẹ, Klistiani lẹ nọ kàn ayiha nado zindonukọn to wẹndagbe lọ lilá mẹ. Kẹdẹdile họgbátọ Jelusalẹm tọn lẹ basi diọdo to aliho azọ́nwiwa tọn yetọn mẹ do, mọ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn egbezangbe tọn lẹ nọ gbọn zinzin dali basi diọdo lẹ to aliho yẹwhehodidọ tọn yetọn lẹ mẹ to mẹgbeyinyan glọ do niyẹn. E họnwun dọ, yé ma nọ yí adanwànu agbasa tọn lẹ zan gba. (2 Kọlintinu lẹ 10:4) Obu danuwiwa domẹgo tọn lọsu ma tlẹ nọ hẹnalọdotena yé to azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn mẹ. (1 Pita 4:16) Kakatimọ, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu adọgbotọ enẹlẹ po ‘nọ yí dagbe do gbawhàn oylan tọn.’
“Wá, Gbọ Mí Ni Pli Dopọ”
12, 13. (a) Ayiha wintinwintin tẹwẹ nukundiọsọmẹtọ Nẹhemia tọn lẹ yizan? (b) Naegbọn Nẹhemia gbẹ́ oylọ-basinamẹ kẹntọ etọn lẹ tọn nado wá pé yé dai?
12 To whenuena kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ mọ dọ mẹgbeyinyan tlọlọ yetọn lẹ ko gboawupo godo, yé kàn ayiha gigẹdẹ devo lẹ nado diọnukunsọ ẹ. Na nugbo tọn, yé yí ayiha gigẹdẹ atọ̀n zan. Detẹ lẹ wẹ?
13 Tintan, kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ tẹnpọn nado klọ ẹ. Yé dọna ẹn dọmọ: “Wá, gbọ mí ni pli dopọ do dopo otò lẹ lọ tọn mẹ to danfafa Ono tọn ji.” Ono tin to Jelusalẹm po Samalia po ṣẹnṣẹn. Enẹwutu, kẹntọ lọ lẹ biọ to Nẹhemia si nado pé yé do aliji to tòdaho lọ lẹ ṣẹnṣẹn nado didẹ gbemanọpọ lẹ. Nẹhemia sọgan ko lẹndọ: ‘Enẹ taidi nuhe sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe. E pọnte nado dọhodopọ hugan nado hoavùn.’ Ṣigba Nẹhemia gbẹ́. E basi zẹẹmẹ nuhe zọ́n tọn dọmọ: “Yé to linlẹn nado wà danú hẹ mi wẹ.” E tunwun ayiha gigẹdẹ yetọn go bo ma yin kiklọ. Whla ẹnẹ wẹ e dọna nukundiọsọmẹtọ etọn lẹ dọmọ: “Yẹn ma sọgan jẹte wá gba: etẹwutu azọ́n lọ na do pòali, whenuena yẹn jo e dai, bo jẹte wá mì dè?” Vivẹnudido kẹntọ lẹ tọn nado hẹn Nẹhemia jogbe gboawupo. E ze ayidonugo etọn lẹpo do azọ́n họgbigbá tọn lọ ji.—Nẹhemia 6:1-4.
14. Nawẹ Nẹhemia yinuwa hlan whẹsadokọnamẹtọ lalonọ etọn lẹ gbọn?
14 Awetọ, kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ hẹn lalo lẹ gbayipe, bo sawhẹdokọna Nẹhemia dọ e “to linlẹn nado ṣiatẹ” sọta Ahọlu Altakẹlikesi. Whladopo dogọ, Nẹhemia yin didọna dọmọ: “Gbọ mí ni yí hónamẹ dopọ.” Nẹhemia sọ vọ́ gbẹ́, na e yọ́n ayilinlẹn kẹntọ lọ lẹ tọn wutu. Nẹhemia basi zẹẹmẹ dọmọ: “Yé omẹ popo [to tintẹnpọn nado] hẹn mí savò, dọmọ, Yè na hẹn alọ yetọn lẹ yin madogánnọ sọn azọ́n lọ kọ̀n, bọ e ma na yin wiwà.” Ṣigba to ojlẹ ehe mẹ, Nẹhemia do whẹsadokọnamẹ kẹntọ etọn lẹ tọn hia nado yin lalo, bo dọmọ: “Yè ma wà onú mọnkọ de dole hiẹ dọ do gba, ṣigba hiẹ pà yé dọ tọ́nsọn ayiha towe titi mẹ wẹ.” Humọ, Nẹhemia lẹhlan Jehovah dè na alọgọ, bo hodẹ̀ dọmọ: “Na huhlọn alọ ṣie lẹ.” E deji dọ po alọgọ Jehovah tọn po, e na penugo nado gbà sébibla ylankan ehe bo zindonukọn to azọ́n họgbigbá tọn lọ mẹ.—Nẹhemia 6:5-9.
15. Ayinamẹ tẹwẹ yẹwhegán lalo de na, podọ naegbọn Nẹhemia ma kẹalọyi ayinamẹ lọ?
15 Atọ̀ntọ, kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ yí Islaelivi de, yèdọ Ṣemaia zan taidi mẹdehiatọ nado tẹnpọn bo hẹn Nẹhemia gbà Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn. Ṣemaia dọna Nẹhemia dọmọ: “Gbọ mí ni pli dopọ to ohọ̀ Jiwheyẹwhe mítọn tọn mẹ, to tẹmpli lọ homẹ, bosọ gbọ mí ni sú ohọ̀n tẹmpli lọ tọn lẹ: na yé na wá nado hù we.” Ṣemaia dọ dọ Nẹhemia tin to owù mẹ nado yin hùhù ṣigba dọ e sọgan whlẹn ogbẹ̀ etọn gán eyin e whlá ede do tẹmpli lọ mẹ. Nalete, Nẹhemia ma yin yẹwhenọ gba. Ylando de wẹ e na yin eyin e whlá ede do ohọ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Be e na gbà Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn to vivẹnudido mẹ nado whlẹn ogbẹ̀ etọn wẹ ya? Nẹhemia gblọn dọmọ: “Mẹnu ka wẹ tin finẹ, he, tintin di yẹn nkọ, na yì biọ tẹmpli mẹ nado whlẹn ogbẹ̀ etọn? Yẹn ma jei họmẹ gba.” Naegbọn Nẹhemia ma jai jẹ omọ̀ he yin dido na ẹn lọ mẹ? Na e yọnẹn dọ dile Ṣemaia tlẹ yin Islaelivi hatọ de, “Jiwheyẹwhe ma wẹ ko do e hlan gba.” To popolẹpo mẹ, yẹwhegán nugbo de ma na na ẹn ayinamẹ nado gbà Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn gbede. Whladopo dogọ, Nẹhemia ma na dotẹnmẹ nukundiọsọmẹtọ ylankan lẹ nado gbawhàn to e ji gba. Ojlẹ vude to enẹgodo e sọgan na linlin dọmọ: “Yè vọ̀ adó lọ to azán koatọ́ntọ osun Eluli tọn mẹ, to azán kande-wiawe mẹ.”—Nẹhemia 6:10-15; Osọha lẹ 1:51; 18:7.
16. (a) Nawẹ mí dona yinuwa hẹ họntọn lalo lẹ, whẹsadokọnamẹtọ lalonọ lẹ po mẹmẹsunnu lalo lẹ po gbọn? (b) Nawẹ hiẹ nọ dohia gbọn dọ a ma na jogbe sọn nuyise towe lẹ mẹ to whégbè, to wehọmẹ, kavi to azọ́nmẹ?
16 Taidi Nẹhemia, mílọsu sọgan pehẹ nukundiọsọmẹtọ lẹ he nọ sọawuhia taidi họntọn lalo lẹ, whẹsadokọnamẹtọ lalonọ lẹ, podọ mẹmẹsunnu lalo lẹ. Mẹdelẹ sọgan basi oylọna mí nado pé yé do aliji to yẹhiadonu-liho, enẹ wẹ nado jogbe. Yé sọgan tẹnpọn nado hẹn mí kudeji dọ eyin mí de zohunhun pò vude to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ, mí sọgan doafọna yanwle aihọn tọn lẹ to ojlẹ dopolọ mẹ. Ṣigba, na Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn tin to otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ wutu, mí ma nọ jogbe. (Matiu 6:33; Luku 9:57-62) Nukundiọsọmẹtọ lẹ sọ nọ hẹn whẹsadokọnamẹ lalo lẹ gbayipe gando mí go. To otò delẹ mẹ, mí nọ yin pinpọnhlan taidi owù de na Tohọluduta, kẹdẹdile Nẹhemia yin whẹsadokọna dọ e to atẹṣi sọta ahọlu do. Mí ko penugo nado do whẹsadokọnamẹ delẹ hia nado yin lalo to owhẹ̀ nukọn. Ṣigba, depope he kọdetọn lọ yin gando ninọmẹ mẹdopodopo tọn go, mí nọ yí jidide do hodẹ̀ dọ Jehovah na deanana whẹho lọ lẹ sọgbe hẹ ojlo etọn. (Filippinu lẹ 1:7) Nukundiọsọmẹ sọgan sọ wá sọn mẹhe sọalọakọ́n dọ emi to Jehovah sẹ̀n lẹ dè. Kẹdẹdile Juvi hatọ de tẹnpọn nado hẹn Nẹhemia gbà Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn bo whlẹn ogbẹ̀ ede tọn do, Kunnudetọ hoho he wá lẹzun atẹṣitọ lẹ sọgan tẹnpọn bo yinuwado mí ji nado jogbe to aliho de kavi devo mẹ. Ṣigba, mí nọ gbẹ́ atẹṣitọ lẹ dai na mí yọnẹn dọ e ma yin osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ gbigbà wẹ na hẹn mí dogbẹ̀ gba, adavo nado nọ yìn yé! (1 Johanu 4:1) Mọwẹ, po alọgọ Jehovah tọn po mí sọgan gbawhàn oylan wunmẹ depope tọn.
Wẹndagbe lọ Lilá Etlẹ Yin to Oylan Nukọn
17, 18. (a) Yanwle tẹ kọ̀n wẹ Satani po nukunmọnu etọn lẹ po nọ tẹnpọn nado jẹ? (b) Etẹwẹ hiẹ magbe nado wà, podọ etẹwutu?
17 Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ gando mẹmẹsunnu yiamisisadode Klisti tọn lẹ go dọmọ: “Yé sọ gbawhàn [Satani tọn] na . . . ohó kunnuhó yetọn tọn wutu.” (Osọhia 12:11) Enẹ dohia dọ, kanṣiṣa tlọlọ de tin to awhàngbigba to Satani—he yin asisa oylan tọn—ji po yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn didọ po ṣẹnṣẹn. Abajọ Satani nọ yangbé pipotọ yiamisisadode lọ po “gbẹtọ susugege” lọ po tọn klinkán-klinkán gbọn nukundiọsọmẹ finfọndote dali!—Osọhia 7:9; 12:17.
18 Dile mí ko mọ do, nukundiọsọmẹ sọgan sọawuhia to aliho mẹzunzun kavi budonamẹ nado wà danú domẹgo kavi to aliho gigẹdẹ devo lẹ mẹ. Depope he whẹho lọ yin, yanwle dopolọ wẹ Satani tindo—enẹ wẹ nado hẹnalọdotena azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ. Ṣigba, e na gboawupo po winyan po, na to apajlẹ Nẹhemia hohowhenu tọn mẹ, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ko magbe nado ‘nọ yí dagbe do gbawhàn oylan tọn.’ Yé na wàmọ gbọn nukọnzinzindo to wẹndagbe lọ lilá mẹ dali kakajẹ whenue Jehovah na dọ dọ azọ́n lọ ko yin wiwadotana!—Malku 13:10; Lomunu lẹ 8:31; Filippinu lẹ 1:27, 28.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
Be Hiẹ Flin Ya?
• Nukundiọsọmẹ tẹwẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ pehẹ to hohowhenu bọ Klistiani egbehe tọn lẹ sọ to pipehẹ?
• Etẹwẹ yin yanwle tangan kẹntọ Nẹhemia tọn lẹ tọn, podọ etẹwẹ yin yanwle kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn to egbehe?
• Nawẹ mí nọ yí dagbe do gbawhàn oylan tọn gbọn to egbehe?
[Caption on page 29]
Nuhe Mí Plọn sọn Owe Nẹhemia Tọn mẹ Lẹ
Devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ pehẹ
• mẹṣanko
• budonamẹ
• mẹkiklọ
Mẹhe sọgan klọ mí lẹ wẹ
• họntọn lalo lẹ
• whẹsadokọnamẹtọ lalonọ lẹ
• mẹmẹsunnu lalo lẹ
Devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ gbawhàn oylan tọn gbọn
• titẹdo azọ́n he Jiwheyẹwhe dena yé go dali
[Yẹdide to weda 27]
Nẹhemia po azọ́nwatọgbẹ́ etọn lẹ po vọ́ adó Jelusalẹm tọn do mahopọnna nukundiọsọmẹ vẹadi
[Yẹdide to weda 31]
Klistiani nugbo lẹ nọ lá wẹndagbe lọ madibu