Ohó Jehovah Tọn Tin to Ogbẹ̀
Nuagokun lẹ sọn Owe Nahumi, Habbakuk po Zẹfania po Tọn Mẹ
HUHLỌN aihọn tọn Assilia ko và Samalia, tatọ́-tònọ whẹndo ao ahọluduta Islaeli tọn sudo. Podọ Assilia ko sọ yin owù na Juda na ojlẹ dindẹn. Yẹwhegán Nahumi Juda tọn tindo owẹ̀n de sọta Nineve, tatọ́-tònọ Assilia tọn. Owẹ̀n enẹ tin to owe Nahumi tọn he yin kinkàn jẹnukọnna 632 J.W.M. mẹ.
Huhlọn aihọn tọn he na bọdego wẹ Ahọluigba Babilọni tọn, he nọ yin gandudeji gbọn ahọlu Kaldeanu lẹ dali to whedelẹnu. Owe Habbakuk tọn he sọgan ko yin tadona to 628 J.W.M., dọ dọdai lehe Jehovah na yí huhlọn aihọn tọn enẹ zan nado hẹn whẹdida etọn ṣẹ do podọ nuhe na jọ do Babilọni go to godo mẹ tọn.
Yẹwhegán Zẹfania Juda tọn dọ dọdai jẹnukọnna Nahumi po Habbakuk po. Dọdai he e dọ to nuhe hugan owhe 40 jẹnukọnna vasudo Jelusalẹm tọn to 607 J.W.M., bẹ owẹ̀n vasudo po todido po tọn na Juda hẹn. Owe Zẹfania tọn sọ bẹ nulila he yin bibasi sọta akọta devo lẹ hẹn ga.
“DINDỌN HLAN TÒDAHO OHÙNNỌ” LỌ
‘Nulila sọta Nineve’ wá sọn Jehovah Jiwheyẹwhe dè, mẹhe nọ ‘whleawu nado sadi, bosọ klo to huhlọn mẹ.’ Dile etlẹ yindọ Jehovah yin “figángán de to azán tukla tọn gbè” na mẹhe dín fibẹtado to ewọ mẹ lẹ, Nineve na yin vivasudo.—Nahumi 1:1, 3, 7.
“OKLUNỌ [na] vọ́ gigo daho Jakobu tọn hẹnwa.” Ṣigba, Assilia ko dobuna akọta omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn taidi ‘kinnikinni he dọ̀n onú tlẹ́n do flinflin.’ Jehovah “na mẹ̀n kẹkẹ [Nineve tọn] lẹ to azọ̀ mẹ, podọ ohí nasọ và kinnivu [etọn] lẹ sudo.” (Nahumi 2:2, 12, 13) “Dindọn hlan tòdaho ohùnnọ” lọ—yèdọ Nineve. ‘Yé he sè linlin etọn lẹ na hòpẹ́’ bo na jaya.—Nahumi 3:1, 19.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
1:9—Etẹwẹ “opodo gigọ́” kavi vasudo mlẹnmlẹn Nineve tọn na zẹẹmẹdo na Juda? E na zẹẹmẹdo kọgbọ mlẹnmlẹn sọn Assilia si; “nukunbia ma na fọ́n tite whlaawetọ gba.” Nahumi dọho taidi dọ Nineve ko yin vivasudo to whenuena e wlan dọmọ: “Pọ́n, afọ ewọ he hẹn wẹndagbe wá tọn to osó lẹ ji, he to jijọho lá! Hiẹ Juda E, yìn hùnwhẹ towe lẹ.”—Nahumi 1:15.
2:6—“Họngbo otọ̀ lẹ tọn” tẹwẹ yin hùnhùn? Họngbo ehelẹ dlẹnalọdo nùvo he osin Tọ̀sisa Tigre tọn lẹ basi do adó Nineve tọn lẹ mẹ. To 632 J.W.M. whenuena awhànpa Babilọni po Media po tọn lẹ to pọmẹ tọ́nawhàn Nineve, obu ma di i. Na adó dahodaho etọn lẹ hẹn ẹn tindo numọtolanmẹ hihọ́ tọn wutu, e pọ́n ede hlan taidi tòdaho he mẹ mẹdepope ma sọgan biọ de. Ṣigba, jikun wududu hẹn Tọ̀sisa Tigre nado gọfla. Sọgbe hẹ whenuho-kàntọ Diodorus, ehe “siọ apadewhe tòdaho lọ tọn bo họ́ adó lẹ sẹyì.” Gbọnmọ dali, họngbo otọ̀ lọ tọn lẹ yin hùnhùn, podọ dile e yin didọdai do, Nineve yin yíyí po awuyiya po dile miyọ́n nọ fiọ núyọ lẹ do.—Nahumi 1:8-10.
3:4—Nawẹ Nineve taidi galọtọ de gbọn? Nineve klọ akọta lẹ gbọn opagbe họntọnjiji po alọgọ po tọn dido na yé dali ṣigba bo nọ hẹn yé wá zẹgẹ kọgbidinamẹ tọn glọ. Di apajlẹ, Assilia na Ahọlu Ahazi Juda tọn alọgọ vude sọta sébibla Silia po Islaeli po tọn. Ṣigba, to godo mẹ, “ahọlu Assilia tọn sọ wá [Ahazi ji], bo bianukunna ẹn.”—2 Otannugbo lẹ 28:20.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
1:2-6. Ahọsuyíyí Jehovah tọn do kẹntọ etọn he gbẹ́ nado ze yede jo na ẹn mlẹnmlẹn lẹ go dohia dọ ewọ nọ donukun mẹdezejo mlẹnmlẹn sọn sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ si.—Eksọdusi 20:5.
1:10. Adó gángán po atọ̀họ̀ susugege lẹ po ma glọnalina nuhe Jehovah dọ sọta Nineve ma nado mọ hẹndi. Kẹntọ omẹ Jehovah tọn egbezangbe tọn lẹ ma na penugo nado họ̀ngán sọn whẹdida vẹadi Jiwheyẹwhe tọn mẹ gba.—Howhinwhẹn lẹ 2:22; Daniẹli 2:44.
‘NUGBONỌ NA NỌGBẸ̀ ZỌNMII’
Weta awe tintan owe Habbakuk tọn lẹ yin hodọdopọ de to yẹwhegán lọ po Jehovah Jiwheyẹwhe po ṣẹnṣẹn. Na nuhe to jijọ to Juda to ayimajai hẹnwa na Habbakuk wutu, e kanse Jiwheyẹwhe dọmọ: “Etẹwutu wẹ hiẹ do ylanwa hia mi, bosọ hẹn mi nado pọ́n tasinyẹn?” Jehovah yigbe dọmọ: “Yẹn [na] fọ́n Kaldeanu lẹ daga, akọta vivẹ́ awuyatọ nẹ.” E paṣa yẹwhegán lọ dọ Jiwheyẹwhe na yí “yé he yí danuwiwa do to zinzan lẹ” zan nado sayana Juda. (Habbakuk 1:3, 6, 13) Habbakuk deji dọ nugbonọ lẹ na to gbẹnọ zọnmii, ṣigba kẹntọ lẹ ma na nọma jiya. Humọ, Habbakuk basi kandai dindọn atọ́n he na wá kẹntọ Kaldeanu lẹ ji tọn.—Habbakuk 2:4.
Habbakuk biọ lẹblanu to odẹ̀ mẹ bo vọ́ dohia huhlọn daho Jehovah tọn he wayi lẹ dọ ‘to avihàn mẹ’ taidi dehe wá aimẹ to Ohù Vẹẹ mẹ, to zungbo mẹ, podọ to Jẹliko. Yẹwhegán lọ sọ dọ dọdai lehe Jehovah na yinuwa po homẹgble daho po to Amagẹdọni do. Odẹ̀ lọ yin tadona po hogbe ehelẹ po dọmọ: “Jehovah, OKLUNỌ lọ, wẹ huhlọn ṣie, ewọ bosọ basi afọ ṣie lẹ taidi afọ agbanlin tọn lẹ, bo nasọ hẹn mi nado nọ zinzọnlin to otẹn yiaga ṣie lẹ ji.”—Habbakuk 3:1, 19.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
1:5, 6—Naegbọn e dona ko vẹawuna Ju lẹ nado yise dọ Kaldeanu lẹ na yin yiyizan nado và Jelusalẹm sudo? To ojlẹ he mẹ Habbakuk jẹ dọdai dọ ji te, Egipti ko tindo nuyiwadomẹji daho do Juda ji. (2 Ahọlu lẹ 23:29, 30, 34) Dile etlẹ yindọ Babilọninu lẹ to huhlọn tindo dogọ, awhànpa yetọn ma ko gbawhàn Falo Neko tọn. (Jẹlemia 46:2) Humọ, Jelusalẹm wẹ tẹmpli Jehovah tọn tin te, podọ hukan gandudu Davidi tọn ko dugán sọn finẹ matin alọhẹndotenamẹ depope. Na Ju he nọgbẹ̀ to whenẹnu lẹ, “azọ́n” Jiwheyẹwhe tọn he yin dotẹnmẹ nina Kaldeanu lẹ nado và Jelusalẹm sudo na yin nuhe vẹawu nado yise. Ṣigba, mahopọnna lehe ohó Habbakuk tọn lẹ sọgan ko taidi nuhe vẹawu nado yise na yé do, numimọ lọ gando vasudo Jelusalẹm tọn go gbọn Babilọninu lẹ dali ‘mọ hẹndi’ to 607 J.W.M.—Habbakuk 2:3.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
1:1-4; 1:12–2:1. Habbakuk kàn kanbiọ ahundopo tọn lẹ sè podọ Jehovah na ẹn gblọndo. Jiwheyẹwhe nugbo lọ nọ dotoaina odẹ̀ devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ tọn.
2:1. Taidi Habbakuk, mí dona gbọṣi nukle to gbigbọ-liho bo yin zohunhunnọ. Mí sọ dona wleawufó nado diọ pọndohlan mítọn to kọndopọ mẹ hẹ ‘wọhẹ’ depope he mí sọgan mọyi.
2:3; 3:16. Dile mí to tenọpọn azán Jehovah tọn po yise po, mì ma dike mí ni hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn mítọn bu blo.
2:4. Nado lùn azán whẹdida Jehovah tọn he ja lọ tọ́n, mí dona doakọnnanu po nugbonọ-yinyin po.—Heblu lẹ 10:36-38.
2:6, 7, 9, 12, 15, 19. Ayihaawe ma tin dọ mẹhe yin nukunkẹnnọ na ale mawadodo tọn wutu, bo yiwanna danuwiwa, bo nọ doalọ to fẹnnuwiwa kavi boṣiọ-sinsẹ̀n mẹ lẹ na dọ̀n. Mí dona tin to aṣeji bo dapana jijọ po walọyizan ehelẹ po.
2:11. Eyin mí gboawupo nado hùngona ylanwiwa aihọn ehe tọn, “zannu na dawhá sọn adó” mẹ. Nujọnu wẹ e yin dọ mí ni zindonukọn to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn lilá mẹ po adọgbigbo po!
3:6. Nudepope, etlẹ yin titobasinanu gbẹtọ tọn lẹ he taidi nuhe ma nọ sẹtẹn taidi osó po okọ́ta lẹ po ma sọgan doalọtena Jehovah to whenuena e na hẹn whẹdida etọn ṣẹ.
3:13. Mí tindo nujikudo lọ dọ vasudo Amagẹdọni tọn ma na và mẹlẹpo sudo to pọmẹ gba. Jehovah na whlẹn devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ.
3:17-19. Dile etlẹ yindọ mí sọgan tindo numimọ awusinyẹnnamẹ tọn jẹnukọnna podọ to Amagẹdọni whenu, mí sọgan deji dọ Jehovah na na “huhlọn” mí dile mí yí ayajẹ do to sinsẹ̀n ẹn zọnmii.
“AZÁN OKLUNỌ TỌN TIN TO ALỌ JI”
Sinsẹ̀n-bibasi Baali tọn gbayipe to Juda. Jehovah dọ gbọn yẹwhegán etọn Zẹfania gblamẹ dọmọ: “Yẹn na dlẹn alọ ṣie jẹgbonu do Juda ji, podọ do tòmẹnu Jelusalẹm tọn lẹpo ji.” Zẹfania na avase dọmọ: “Azán OKLUNỌ tọn tin to alọ ji.” (Zẹfania 1:4, 7, 14) Mẹhe jẹ nubiọtomẹsi Jiwheyẹwhe tọn lẹ kọ̀n kẹdẹ wẹ na “yin whiwhla” to azán enẹ gbè.—Zẹfania 2:3.
“Dindọn hlan . . . tòdaho nukunbianọ lọ”—Jelusalẹm! “Mì nọtepọn mi wẹ OKLUNỌ dọ, kakajẹ azán he gbè yẹn fọntite jẹ amánà lọ kọ̀n: na whẹdida ṣie wẹ nado ṣinyan akọta lẹ . . . nado kọ̀n homẹgble ṣie do yé ji.” Ṣigba Jiwheyẹwhe dopagbe dọmọ: “Yẹn na basi oyín de na mì po pipà de po to gbẹtọ aigba lọ tọn lẹpo ṣẹnṣẹn, whenuena yẹn sọ vọ́ mẹmẹglọ mìtọn hẹnwa to nukun mìtọn lẹ nukọn.”—Zẹfania 3:1, 8, 20.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
2:13, 14—“Ogbè [mẹnu tọn wẹ] na to hànji” to Nineve he ko jẹvọ́ mlẹnmlẹn lọ mẹ? To whenuena e yindọ Nineve na lẹzun nọtẹn gbekanlin po ohẹ̀ lẹ po tọn, ogbè he na to hànji dlẹnalọdo ohàn ohẹ̀ lẹ tọn podọ vlavo nudidọ jẹhọn he yìn gbọn vẹsẹnu owhé he jẹvọ́ lẹ tọn mẹ.
3:9—Etẹwẹ ‘ogbè wiwe ṣeke’ lọ yin, podọ nawẹ e nọ yin didó gbọn? Nugbo Jiwheyẹwhe tọn he yin mimọ to Ohó etọn, Biblu mẹ wẹ. E bẹ nuplọnmẹ Biblu tọn lẹpo hẹn. Mí nọ dó e gbọn nugbo lọ yiyise, pinplọn ẹn mẹdevo lẹ to aliho he sọgbe mẹ, podọ gbẹninọ sọgbe hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn dali.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
1:8. To azán Zẹfania tọn gbè, e họnwun dọ mẹdelẹ to nukundagbe akọta he lẹdo yé lẹ tọn dín gbọn “avọ̀ ogbéjinu” kavi jonọ tọn didó dali. Lehe e na yin nulunu na sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ to egbehe do sọ nado tẹnpọn nado sọgbe hẹ aihọn lọ to aliho mọnkọtọn lẹ mẹ!
1:12; 3:5, 16. Jehovah do yẹwhegán etọn lẹ hlan pludopludo nado na avase omẹ etọn lẹ gando nudide whẹdida dodo tọn etọn lẹ go. E wàmọ dile etlẹ yindọ Ju susu ko tindo pekọ po gbẹzan yetọn po taidi owhà he do do odò ovẹn-go de tọn mẹ bo masọ tindo ojlo depope to owẹ̀n lọ mẹ. Dile azán Jehovah tọn to sisẹpọ, kakati nado dike ojlo matindo gbẹtọ lẹ tọn ni hẹn ‘alọ mítọn lẹ jẹ̀’ bo hẹn mí gbọjọ, mí dona to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn lá zọnmii matin nuṣikọ.
2:3. Jehovah kẹdẹ wẹ sọgan whlẹn mí to azán adi etọn tọn gbè. Nado sọgan mọ nukundagbe etọn yí kakadoi, mí dona “dín OKLUNỌ” gbọn Ohó etọn Biblu pinplọn po sọwhiwhe po dali, bo nọ biọ anademẹ etọn to odẹ̀ mẹ, bosọ dọnsẹpọ ẹ pẹkipẹki. Mí dona “dín dodo” gbọn gbẹzan he wé to walọyizan-liho zinzan dali. Podọ mí dona “dín homẹmiọn” gbọn awuwlena gbigbọ walọmimiọn po taliai po tọn dali.
2:4-15; 3:1-5. To azán whẹdida hinhẹnṣẹ Jehovah tọn gbè, Mẹylọhodotọklisti po akọta he ko gbidikọna omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo po na tindo numimọ dopolọ taidi Jelusalẹm hohowhenu tọn po akọta he lẹdo e lẹ po tọn. (Osọhia 16:14, 16; 18:4-8) Mí dona zindonukọn nado lá whẹdida Jiwheyẹwhe tọn po adọgbigbo po.
3:8, 9. Dile mí to tenọpọn azán Jehovah tọn, mí nọ wleawuna lunluntọ́n to whenuena mí plọn nado dó ‘ogbè wiwe ṣeke’ lọ bo ‘dawhá ylọ oyín Jiwheyẹwhe tọn’ gbọn klandowiwe mẹdetiti tọn bibasi hlan ẹn dali. Mí sọ nọ sẹ̀n Jehovah “po abọ́ dopo po” to kọndopọ mẹ hẹ omẹ etọn lẹ bo nọ “sanvọ́ pipà tọn” hlan ẹn taidi nunina de.—Heblu lẹ 13:15.
E “to Unklẹn”
Psalm-kàntọ lọ jihàn dọmọ: “Na whenu pẹẹde, mẹylankan lẹ ma na tin ba: nugbo, hiẹ na yí sọwhiwhe do lẹn otẹn etọn pọ́n, e ma nasọ tin.” (Psalm 37:10) Eyin mí lẹnnupọndo nuhe yin didọdai gando Nineve go to owe Nahumi tọn mẹ podọ gando Babilọni po Juda atẹṣitọ po go to owe Habbakuk tọn mẹ, ayihaawe ma tin dọ ohó psalm-kàntọ lọ tọn lẹ na mọ hẹndi. Ṣigba, nawẹ mí dona nọte dẹnsọ?
“Azán daho OKLUNỌ tọn tin sẹpọ,” wẹ Zẹfania 1:14 dọ. “E tin sẹpọ bosọ to unklẹn susu.” Owe Zẹfania tọn sọ dohia mí lehe mí sọgan yin whiwhla do to azán enẹ gbè podọ nuhe mí dona wà todin nado wleawuna lunluntọ́n. Na nugbo tọn, “ohó Jiwheyẹwhe tọn tin to ogbẹ̀, [bo] dohuhlọn.”—Heblu lẹ 4:12.
[Yẹdide to weda 8]
Adó gángán Nineve tọn lẹ ma glọnalina dọdai Nahumi tọn nado mọ hẹndi
[Asisa Yẹdide tọn]
Randy Olson/National Geographic Image Collection