Avùnhonu Depope He Yin Jijlẹ Do Gowe Ma Na Tindo Kọdetọn Dagbe
“Avùnhonu depope he yè jlẹ do gowe ma na wà nude.”—ISAIA 54:17.
1, 2. Nawẹ numimọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to Albanie do nugbo-yinyin Isaia 54:17 tọn hia gbọn?
TO OWHE susu lẹ die wayi, pipli Klistiani adọgbotọ lẹ tọn de tin to otò he mẹ osó sù te to hùwaji-whèzẹtẹn Europe tọn de mẹ. Gandudu aṣẹglanglan-panamẹtọ communiste tọn de wà nuhe go e pé lẹpo nado sukúndona yé. Ṣogan, kọgbidinamẹ, yajiji to osla yasanamẹ tọn mẹ, po mẹgbeyinyan gbọn nujijla lalo lẹ dali po ma penugo nado sukúndona yé. Mẹnu lẹ wẹ? Kunnudetọ Jehovah tọn he tin to Albanie lẹ wẹ. Dile etlẹ yindọ e vẹawu na yé taun nado nọ pli dopọ kavi dọyẹwheho, linsinsinyẹn yetọn to owhe susu lẹ gblamẹ ko ze sinsẹ̀n Klistiani tọn daga bo hẹn gbégbò wá na ẹn bosọ hẹn pipà wá na oyín Jehovah tọn. To 2006 to klandowiwe alahọ yọyọ yetọn tọn whenu, Kunnudetọ nugbonọ ojlẹ dindẹn tọn de dọmọ: “Mahopọnna lehe Satani sọgan dovivẹnu sọ, e nọ ṣíawhàn janwẹ bọ Jehovah nọ gbawhàn!”
2 Ehe lẹpo yin kunnudenu dolido de gando nugbo-yinyin opagbe he Jiwheyẹwhe do na omẹ etọn lẹ go dile e yin kinkàndai to Isaia 54:17 mẹ do dọmọ: “Avùnhonu depope he yè jlẹ do gowe ma na wà nude; odẹ́ he fọ́n do jiwe to whẹdida mẹ lẹpo wẹ hiẹ na gblewhẹdo.” Whenuho dohia dọ nudepope he aihọn Satani tọn wà ma na doalọtena devizọnwatọ klandowiwe Jehovah Jiwheyẹwhe tọn lẹ nado basi sinsẹ̀n hlan ẹn gbede.
Vivẹnu He Satani Ko Do to Ovọ́ mẹ Lẹ
3, 4. (a) Etẹlẹ wẹ avùnhonu Satani tọn bẹhẹn? (b) Aliho tẹ mẹ wẹ avùnhonu Lẹgba tọn lẹ ko gboawupo te?
3 Avùnhonu he nọ yin yiyizan sọta sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ bẹ alọhẹndotenamẹ, danuwiwa gbẹtọgun lẹ tọn, gànpamẹninọ, po ‘osẹ́ndoai yíyí do ṣika’ po hẹn. (Psalm 94:20) Na nugbo tọn, to otò delẹ mẹ, dile Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to hosọ ehe plọn, Klistiani nugbo ehelẹ to yinyin ‘whiwhlepọn’ na tenọgligo-hinhẹn yetọn hlan Jiwheyẹwhe wutu.—Osọhia 2:10.
4 Di apajlẹ, wekantẹn alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de na linlin dọ to owhe dopo poun gblamẹ, whẹho voovo 32 wẹ sọawuhia to ehe mẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ yin nuyiwa hẹ to aliho agọ̀ mẹ te to lizọnyizọn lọ mẹ. To yidogọ mẹ, whla 59 wẹ ponọ lẹ wle Kunnudetọ lẹ sú—yèdọ jọja, mẹho, sunnu po yọnnu po—he to yẹwhehodọ to gbangba. Ohù alọvi delẹ to yé mẹ tọn yin yíyí dai, fọto yetọn yin dide bọ yé yin zizedo ganmẹ taidi sẹ́nhẹngbatọ lẹ. Yè sìn-adán na mẹdevo lẹ nado wà danú do yé go. To otò devo mẹ, whẹho hugan 1 100 wẹ ko yin kandai basina gando Kunnudetọ Jehovah tọn he yin wiwle, yin akuẹ-gbona kavi yin hihò lẹ go. Hugan 200 whẹho ehelẹ tọn wẹ wá aimẹ to gbeegbe yé pli dopọ nado basi hùnwhẹ okú Jesu tọn! Etomọṣo, gbigbọ Jehovah tọn ko hẹn omẹ etọn lẹ penugo nado luntọ́n mahopọnna kẹntọ he dobu lẹ to otò ehelẹ po devo lẹ po mẹ. (Zekalia 4:6) Yozò homẹgble kẹntọ lẹ tọn ma sọgan bọnùdo na mẹhe nọ pagigona Jehovah lẹ. Mọwẹ, mí deji dọ avùnhonu depope ma sọgan hẹnalọdotena lẹndai Jiwheyẹwhe tọn.
Odẹ́ Lalo Tọn lẹ Yin Whẹgbledo
5. Odẹ́ lalo tọn tẹlẹ wẹ fọ́n do devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ ji to owhe kanweko tintan whenu?
5 Dọdai Isaia tọn dohia dọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na gblewhẹdo odẹ́ depope he fọ́n do yé ji. To owhe kanweko tintan whenu, Klistiani lẹ nọ saba yin didohia to aliho agọ̀ mẹ, bo nọ yin pinpọnhlan taidi ylanwatọ lẹ. Hogbe Owalọ lẹ 16:20, 21 tọn lẹ yin apajlẹ jọnun whẹsadokọnamẹ mọnkọtọn lẹ tọn dọmọ: “Dawe helẹ . . . to tuklado tòdaho mítọn gbaugbau, bosọ to walọ he ma biọ osẹ́n mẹ na mí mẹhe yin Lomunu lẹ, nado yí kavi nado doayi e go.” To nujijọ devo mẹ, sinsẹ̀nnọ agọjẹdomẹtọ lẹ tẹnpọn nado sisẹ́ aṣẹpatọ tòdaho lọ tọn lẹ nado diọnukunsọ hodotọ Klisti tọn lẹ bo sọalọakọ́n dọmọ: “Omẹ helẹ he to tasọdona aihọn wá file ga; [podọ yé] to onú agọ̀ wà do osẹ́n Sesali tọn go.” (Owalọ lẹ 17:6, 7) Apọsteli Paulu yin yiylọdọ “gbẹtọ adlanọ de” podọ nukọntọ plọngiglọnọ he to avùndadai to ‘aigba fininọ lẹpo ji.’—Owalọ lẹ 24:2-5.
6, 7. Aliho dopo tẹ mẹ wẹ Klistiani nugbo lẹ nọ gblewhẹdo ohó ylankan he nọ yin didọ do yé go lẹ te?
6 Mọdopolọ to egbehe, e ma yin nupaṣamẹ dọ Klistiani nugbo lẹ ko yin didohia to aliho agọ̀ pete mẹ, bo yin hinhẹngble, bọ nujijla lalo tọn lẹ sọ nọ yin hinhẹn gbayipe gando yé go. Naegbọn mí sọgan dọ dọ mí nọ gblewhẹdo hodidọ ylankan mọnkọtọn lẹ?—Isaia 54:17.
7 Walọ dagbe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn nọ saba do whẹsadokọnamẹ po nujijla mọnkọtọn lẹ po hia nado yin lalo. (1 Pita 2:12) To whenuena Klistiani lẹ do yede hia taidi tòvi he nọ yìn osẹ́n po gbẹtọ walọ dagbenọ he nọ do mẹtọnhopọn nujọnu tọn hia na dagbemẹninọ gbẹtọvi hatọ yetọn lẹ po, owhẹ̀ he nọ yin sisadokọna yé lẹ nọ yin didohia taidi nuhe ma sọgbe. Walọ dagbe mítọn nọ dekunnuna ede. Dile ayidonugotọ lẹ mọ linsinsinyẹn mítọn to azọ́n dagbe lẹ mẹ, yé nọ saba yin whinwhàn nado pagigona Otọ́ olọnmẹ tọn mítọn bo yigbe dọ aliho gbẹninọ devizọnwatọ etọn lẹ tọn wẹ yọ́n hugan.—Isaia 60:14; Matiu 5:14-16.
8. (a) Etẹwẹ e sọgan biọ dọ mí ni wà to whedelẹnu nado sọgan yiavunlọna teninọ sinai do Owe-wiwe ji mítọn? (b) To apajlẹ Klisti tọn hihodo mẹ, nawẹ mí nọ gblewhẹdo odẹ́ he fọ́n do mí ji lẹ gbọn?
8 Gbọnvona walọ Klistiani tọn mítọn lẹ, e sọgan yin dandannu to whedelẹnu nado yiavunlọna teninọ sinai do Owe-wiwe ji mítọn po adọgbigbo po. Aliho dopo nado wàmọ wẹ nado ylọwhẹ to aṣẹpatọ lẹ nukọn podọ to whẹdọtẹn lẹ na hihọ́ mítọn. (Ẹsteli 8:3; Owalọ lẹ 22:25-29; 25:10-12) To whenuena Jesu tin to aigba ji, e nọ dọnnu hẹ homọdọdomẹgotọ etọn lẹ to whedelẹnu tlọlọ bo nọ gbẹ́ whẹsadokọnamẹ lalo yetọn lẹ dai. (Matiu 12:34-37; 15:1-11) To apajlẹ Jesu tọn hihodo mẹ, mí nọ yí dotẹnmẹ hundote lọ zan nado basi zẹẹmẹ nuyise mítọn lẹ tọn na mẹdevo lẹ to aliho he họnwun mẹ. (1 Pita 3:15) Na mí ni ma dike mẹṣanko mẹdevo lẹ tọn to wehọmẹ, azọ́nmẹ, kavi hẹnnumẹ mayisenọ lẹ tọn ni doalọtena mí ma nado hẹn nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn zun yinyọnẹn gbede blo.—2 Pita 3:3, 4.
Jelusalẹm—“Zannu Pẹnagbàn De”
9. Jelusalẹm tẹwẹ yin didohia taidi “zannu pẹnagbàn” he yin nùdego to Zekalia 12:3 mẹ, podọ mẹnu lẹ wẹ e nọtena to aigba ji?
9 Dọdai Zekalia tọn tá hinhọ́n do nuhewutu akọta lẹ do jẹagọdo Klistiani nugbo lẹ ji. Doayi nuhe Zekalia 12:3 dọ go dọmọ: “E nasọ wá jọ to azán nẹ gbè, wẹ yẹn na hẹn Jelusalẹm zun zannu pẹnagbàn de na gbẹtọ lẹpo.” Jelusalẹm tẹwẹ dọdai ehe to alọdlẹndo? Dọdai Zekalia tọn gando Jelusalẹm go yin yiyizan na “Jelusalẹm olọn tọn,” yèdọ Ahọluduta olọn tọn he mẹ Klistiani yiamisisadode lẹ yin yiylọ do. (Heblu lẹ 12:22) Pipotọ vude whédutọgbẹ́ Ahọluduta Mẹssia tọn ehelẹ tọn gbẹ́ pò to aigba ji. To pọmẹ hẹ gbẹdohẹmẹtọ yetọn “lẹngbọ devo” lẹ, yé to tulina mẹdevo lẹ nado lẹhlan Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn to whenuena whenu gbẹ́ pò nado wàmọ. (Johanu 10:16; Osọhia 11:15) Nawẹ akọta lẹ ko yinuwa hlan oylọ-basinamẹ ehe gbọn? Podọ nawẹ Jehovah nọ nọgodona sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ gbọn to egbehe? Mì gbọ mí ni dindona dile mí to dogbapọnna zẹẹmẹ Zekalia weta 12 tọn yinukọn dogọ. Gbọn mọwiwà dali, mí sọgan tindo jide dọ ‘avùnhonu depope ma na tindo kọdetọn dagbe’ to whenuena e yin jijlẹ do mẹyiamisisadode Jiwheyẹwhe tọn lẹ po gbẹdohẹmẹtọ klandowiwe yetọn lẹ po go.
10. (a) Naegbọn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ yin homẹkẹndo? (b) Etẹwẹ jọ do mẹhe tẹnpọn nado bli “zannu pẹnagbàn” lọ sẹ̀ sọn aliho lẹ go?
10 Zekalia 12:3 dohia dọ akọta lẹ na yin ‘awugblena badabada.’ Nawẹ ehe jọ gbọn? Jiwheyẹwhe ko degbè dọ wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn dona yin lilá. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n azọngban yẹwhehodidọ tọn lọ. Ṣigba, Ahọluduta lọ lilá taidi todido dopo akàn gbẹtọvi lẹ tọn ko lẹzun “zannu pẹnagbàn de” na akọta lẹ. Yé nọ tẹnpọn nado bli zannu lọ sẹ̀ gbọn aliginglọnna mẹhe nọ dọyẹwheho Ahọluduta lọ tọn lẹ dali. Gbọn mọwiwà dali, akọta enẹlẹ ko yin ‘awugblena badabada’ bo tindo alán gbọ̀n agbasa yetọn lẹpo go. Yinkọ dagbe yetọn lọsu tlẹ ko yin hinhẹngble na yé gboawupo bo mọ winyan wutu. Yé ma sọgan bọnùdo na sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ, he nọ wlebòna lẹblanulọkẹyi he yé tindo nado lá “wẹndagbe madopodo” Ahọluduta Mẹssia Jiwheyẹwhe tọn whẹpo aihọn ylankan ehe nido wá vivọnu. (Osọhia 14:6) To whenuena gàntọ-ṣọ́tọ otò Aflika de tọn mọ danú he nọ yin wiwà do devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ go, e dọmọ: ‘Tukla tata jẹ mì te do to homẹkẹndo omẹ ehelẹ. Yé ma na jogbe gbede. Kakatimọ, yé to susudeji dogọ.’
11. Nawẹ Jiwheyẹwhe ko hẹn opagbe he e do to Zekalia 12:4 mẹ di gbọn?
11 Hia Zekalia 12:4.a Jehovah dopagbe dọ emi na tọ́nnukunna mẹhe to avùnho sọta wẹnsagun Ahọluduta lọ tọn adọgbotọ emitọn lẹ bo na hẹn yé biọ bẹwlu mẹ to yẹhiadonu-liho. E ko hẹn opagbe etọn di. Di apajlẹ, to otò de mẹ fie sinsẹ̀n-bibasi nugbo yin alọhẹndotena te, nukundiọsọmẹtọ lẹ ma penugo nado glọnalina omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ma nado mọ núdùdù gbigbọmẹ tọn yí. Linlinwe de tlẹ dọ po nujikudo po dọ e taidi dọ owe sinai do Biblu ji lẹ nọ flẹ sọn olọn mẹ wá na Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ nkọ! Opagbe he Jiwheyẹwhe do na devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ sọawuhia nado yin nugbo dọmọ: “Yẹn nasọ hùn nukun ṣie lẹ . . . , bo nasọ yí nukuntintọ́n do hò osọ́ gbẹtọ lẹ tọn dopodopo.” Kẹntọ Ahọluduta lọ tọn lẹ ma yọ́n fie yé na gbọ̀n na homẹgble ko tọ́nnukunna yé wutu. Ṣogan, mí kudeji dọ Jehovah na basi hihọ́na omẹ etọn lẹ taidi pipli de bo na penukundo dagbemẹninọ yetọn go.—2 Ahọlu lẹ 6:15-19.
12. (a) Aliho tẹ mẹ wẹ Jesu flọ miyọ́n de to whenuena e tin to aigba ji te? (b) Nawẹ pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn ko flọ miyọ́n de to gbigbọ-liho gbọn, podọ etẹwẹ yin kọdetọn etọn lẹ?
12 Hia Zekalia 12:5, 6. “Gbedetọ Juda tọn lẹ” dlẹnalọdo mẹhe yin nukọntọ to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn. Jehovah nọ hẹn omẹ ehelẹ gọ́ na zohunhun nado sọgan penukundo nutindo aigba ji Ahọluduta etọn tọn lẹ go. To gbèdopo, Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Yẹn wá nado flọ miyọ́n do [aigba] ji.” (Luku 12:49) Na nugbo tọn, e flọ miyọ́n de to yẹhiadonu-liho. Hosọ titengbe he ji Jesu dọhodo na gbẹtọ lẹ wẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn bo gbọnmọ dali do zohunhun etọn hia to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ. Ehe fọ́n nudindọn sinsinyẹn de dote to akọta Ju enẹ lẹpo ṣẹnṣẹn. (Matiu 4:17, 25; 10:5-7, 17-20) Mọdopolọ, “taidi panu miyọ́n tọn de to atin ṣẹnṣẹn podọ taidi zòwhán miyọ́n tọn de to odi lẹ ṣẹnṣẹn,” mẹhe to afọ̀domẹ Klisti tọn hodo to egbehe lẹ nọ flọ miyọ́n de to gbigbọ-liho. Owe lọ Mystère accomplib he yin didetọn to 1917 hùngona yẹnuwiwa Mẹylọhodotọklisti tọn mlẹnmlẹn. Enẹ fọ́n adi sinsẹ̀ngán lẹ tọn dote. To agọe pete, Linlin Ahọluduta tọn Sọha 37tọ, “Opodo Sinsẹ̀n Lalo Tọn Ko Sẹpọ!” ko whàn mẹsusu nado nọgodona Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn kavi jẹagọdo e.
“Gòhọ Juda Tọn lẹ” Yin Whinwhlẹn
13. Etẹwẹ hogbe lọ lẹ “gòhọ Juda tọn lẹ” zẹẹmẹdo, podọ naegbọn Jehovah whlẹn mẹhe yin nuyiwadeji lẹ?
13 Hia Zekalia 12:7, 8. To Islaeli hohowhenu tọn mẹ, gòhọ lẹ gbayipe to aigba lọ ji, bo nọ yin yiyizan to whedelẹnu gbọn lẹngbọhọtọ lẹ po glesi lẹ po dali. Eyin akọta kẹntọ tọn de tọ́nawhàn tòdaho Jelusalẹm tọn, omẹ mọnkọtọn lẹ wẹ na yin nuyiwadeji jẹnukọn bo nasọ tindo nuhudo hihọ́ tọn. Hogbe lọ lẹ “gòhọ Juda tọn lẹ” dohia dọ pipotọ mẹyiamisisadode egbezangbe tọn lẹ tin to lẹdo owùnọ de mẹ to yẹhiadonu-liho, e ma yin tòdaho dòkọ́nọ lẹ gba. Finẹ wẹ yé nọ yí adọgbigbo do yiavunlọna nutindo Ahọluduta Mẹssia tọn lẹ te. Jehovah awhànpa lẹ tọn na whlẹn “gòhọ Juda tọn lẹ whẹ́” na ogbé yetọn wẹ Satani to yinyan hugan wutu.
14. Nawẹ Jehovah nọ yiavunlọna mẹhe tin to “gòhọ Juda tọn lẹ” mẹ lẹ bo nọ gọalọna yé ma nado dahli gbọn?
14 Na nugbo tọn, kandai whenuho tọn dohia dọ Jehovah nọ yiavunlọna afọzedaitọ yiamisisadode Ahọluduta lọ tọn ehelẹ to “gòhọ” yetọn he tin to lẹdo owùnọ de mẹ.c E nọ gọalọna yé ma nado “dahli” to linlẹn lọ mẹ dọ e nọ hẹn yé yin huhlọnnọ po adọgbotọ po taidi Davidi, ahọlu awhànfuntọ lọ.
15. Naegbọn Jehovah jlo ‘nado hù akọta lọ lẹpo sudo,’ podọ whetẹnu wẹ e na wà ehe?
15 Hia Zekalia 12:9. Naegbọn Jehovah jlo ‘nado hù akọta lọ lẹpo sudo?’ Na yé gbọn tasinsinyẹn dali jẹagọdo Ahọluduta Mẹssia lọ tọn wutu. Na akọta ehelẹ to nukunvando omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ bosọ to homẹkẹndo yé wutu, yé jẹna whẹgbledo. To madẹnmẹ, afọzedaitọ aigba ji tọn Satani tọn lẹ na bẹ mẹgbeyinyan godo tọn jẹeji sọta sinsẹ̀n-basitọ nugbo Jiwheyẹwhe tọn lẹ, ehe na dekọtọn do ninọmẹ aihọn tọn he yin zẹẹmẹ basina to Biblu mẹ taidi Amagẹdọni. (Osọhia 16:13-16) Whẹdatọ Daho hugan lọ na yinuwa hlan mẹgbeyinyan enẹ bo yiavunlọna devizọnwatọ etọn lẹ bosọ klan oyín etọn do wiwe to akọta lọ lẹ ṣẹnṣẹn.—Ezekiẹli 38:14-18, 22, 23.
16, 17. (a) Etẹwẹ yin “ogú devi OKLUNỌ tọn lẹ tọn”? (b) Etẹwẹ akọndonanu mítọn to mẹgbeyinyan Satani tọn lẹ nukọn dohia?
16 Satani ma tindo avùnhonu depope he sọgan hẹn yise omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn miọn kavi dekanpona zohunhun yetọn lẹdo aihọn pé gba. Jijọho gbigbọmẹ tọn he mí nọ mọyi na mí yọnẹn dọ Jehovah nọ nọgodona mí po huhlọn mẹwhlẹngán tọn etọn po wẹ “ogú devi OKLUNỌ tọn lẹ tọn.” (Isaia 54:17) Mẹdepope ma sọgan yí huhlọn do hò jijọho po dagbemẹninọ gbigbọmẹ tọn mítọn po yí sọn mí si gba. (Psalm 118:6) Satani na zindonukọn nado to nukundiọsọmẹ po homẹkẹn po fọndote. Akọndonanu mítọn po nugbonọ-yinyin po mahopọnna vlẹko nọ dohia hezeheze dọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn tin to mí ji. (1 Pita 4:14) Wẹndagbe Ahọluduta he ko yin didoai Jehovah tọn to yinyin lilá lẹdo aihọn pé. Taidi avùnhonu budonamẹ tọn lẹ, “zannu akòtopẹ́” nukundiọsọmẹ tọn susu ko yin yìnyìn do omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to yẹhiadonu-liho. Ṣogan, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ duto zannu enẹlẹ ji po alọgọ etọn po, bo ma sè vivẹ́ yetọn. (Zekalia 9:15) Mẹdepope ma sọgan glọnalina pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn po gbẹdohẹmẹtọ nugbonọ yetọn lẹ po gba!
17 Mí to nukọnpọnhlan whlẹngán mlẹnmlẹn sọn mẹgbeyinyan Lẹgba tọn lẹ si. Lehe hogbe jidenamẹ tọn lọ lẹ dọ ‘avùnhonu depope he yin jijlẹ do mí go ma na tindo kọdetọn dagbe, podọ odẹ́ depope he na fọ́n do mí ji to whẹdida mẹ lẹpo wẹ mí na gblewhẹdo’ yin homẹmiọnnamẹnu do sọ!
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Hogbe dowhenu tọn he yin lilẹdo awujiji to wefọ ehe mẹ zẹẹmẹdo “bẹwlu” to paa mẹ.
b He Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu ṣigba masọ tin-to-aimẹ ba.
c Na nudọnamẹ dogọ lẹ, pọ́n owe lọ Les Témoins de Jéhovah: Prédicateurs du Royaume de Dieu, weda 675-6, he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Etẹwẹ dohia dọ avùnhonu Satani tọn lẹ ko gboawupo?
• Nawẹ Jelusalẹm olọn tọn lẹzun “zannu pẹnagbàn de” gbọn?
• Nawẹ Jehovah whlẹn “gòhọ Juda tọn lẹ” gbọn?
• Jidide tẹwẹ a tindo dile mí to dindọnsẹpọ Amagẹdọni?
[Yẹdide to weda 21]
Omẹ Jehovah tọn lẹ to Albanie gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ mahopọnna mẹgbeyinyan Satani tọn lẹ
[Yẹdide to weda 23]
Jesu gbẹ́ whẹsadokọnamẹ lalo lẹ dai
[Yẹdide to weda 24]
Avùnhonu depope he yin jijlẹ do mẹhe nọ lá wẹndagbe lọ lẹ go ma na tindo kọdetọn dagbe