‘Payi Lizọnyizọn He Hiẹ Ko Yí to Oklunọ dè Go’
“Payi devizọn [kavi lizọnyizọn] he hiẹ ko yí to Oklunọ dè go, dọ hiẹ ni hẹn ẹn di.”—KỌL. 4:17.
1, 2. Ahọ́ tẹwẹ Klistiani lẹ dù do gbẹtọvi lẹ?
MÍ DUAHỌ daho de do mẹhe lẹdo mí lẹ. Eyin yé na nọgbẹ̀ kavi eyin yé na kú to “nukunbibia daho” lọ whenu, nudide he yé to bibasi todin lẹ wẹ na dohia. (Osọhia 7:14) Wekantọ gbọdo owe Howhinwhẹn lẹ tọn dọmọ: “Whlẹn yé he yè dọ̀n [jei] okú mẹ lẹ, podọ yé he yè de na hùhù” kavi mẹhe to sàmù jei hùhùtẹn lẹ. Be hogbe ehelẹ ma hẹnmẹ lẹnnupọn ya? Eyin mí gboawupo nado na avase gbẹtọ lẹ gando nudide he to nukọnna yé lẹ go, ehe sọgan zọ́n bọ mí na duhùnhọ. Doayi e go dọ, wefọ dopolọ zindonukọn dọ, “[Eyin] hiẹ dọmọ, Pọ́n, mí ma yọ́n we; be ewọ he nọ jlẹ ayiha pọ́n ma to ayido e go? Be ewọ he to ayiha towe go pọ́n ma yọnẹn? E na suahọ etọn gbẹtọ kẹdẹdi azọ́n etọn.” Na nugbo tọn, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ ma sọgan dọ dọ yé “ma yọ́n” owù he mẹ gbẹtọ lẹ tin te.—Howh. 24:11, 12.
2 Ogbẹ̀ họakuẹ to nukun Jehovah tọn mẹ. E dotuhomẹna devizọnwatọ etọn lẹ nado wà nuhe go yé pé lẹpo na mẹsusu nido yin whinwhlẹngán. Lizọnyizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn dopodopo dona lá owẹ̀n gbẹwhlẹngán tọn lọ he tin to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Azọ́ndenamẹ mítọn tin taidi azọ́n nuhọ́tọ de tọn, mẹhe nọ na avase eyin e mọ owù de hlan nukọn. Mí ma jlo dọ ohùn mẹhe tin to owù dindọn tọn mẹ lẹ tọn ni nọ̀ ota mítọn. (Ezek. 33:1-7) Enẹwutu, onú titengbe wẹ e yin dọ mí ni zindonukọn to vivẹnudido mítọn lẹ mẹ nado “nọ dọyẹwheho ohó lọ tọn.”—Hia 2 Timoti 4:1, 2, 5.
3. Etẹlẹ ji wẹ hosọ ehe po awe he bọdego lẹ po na dọhodo?
3 To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna lehe hiẹ sọgan duto aliglọnnamẹnu he a nọ pehẹ to lizọnyizọn gbẹwhlẹngán tọn towe mẹ lẹ ji do, gọna lehe hiẹ sọgan penugo nado gọalọna mẹsusu dogọ gbọn. Hosọ he bọdego na gọalọna we nado wleawuna azọ́nyinyọnẹn mẹpinplọn tọn dile hiẹ to nugbo gbẹwhlẹngán tọn lẹ plọn gbẹtọ lẹ. Hosọ oplọn tọn atọ̀ntọ na na mí linlin delẹ gando kọdetọn dagbe he wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ to tintindo lẹdo aihọn pé go. Ṣigba, whẹpo mí nado gbadopọnna hosọ ehelẹ, e na yọ́n dọ mí ni lẹnnupọndo nuhewutu ojlẹ mítọn ehe do yin awusinyẹn tọn sọmọ ji.
Nuhewutu Mẹsusu Ma Do Tindo Todido
4, 5. Etẹlẹ wẹ gbẹtọvi lẹ to pipehẹ, podọ nawẹ mẹsusu nọ yinuwa gbọn?
4 Nujijọ aihọn tọn lẹ dohia dọ mí to gbẹnọ to ojlẹ “opodo aihọn tọn” lẹ mẹ, podọ vivọnu titonu ehe tọn ko sẹpọ taun. Gbẹtọvi lẹ to yaji na nujijọ po ninọmẹ lẹ po he Jesu po devi etọn lẹ po ko dọ dọ yé na dohiagona ‘azán godo tọn lẹ’ wutu. “Nukunbibia” lẹ, yèdọ awhàn, whèdomẹ núdùdù tọn, aigba sisọsisọ, po nugbajẹmẹji devo lẹ po, to yasana gbẹtọvi lẹ. Ylanwa, ṣejannabi, po walọ jijọ-madi-Jiwheyẹwhe tọn lẹ po gbayipe. “Ojlẹ awusinyẹn tọn” wẹ ehelẹ yin na mẹlẹpo, etlẹ yin na mẹhe to vivẹnudo nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo Biblu tọn lẹ.—Mat. 24:3, 6-8, 12; 2 Tim. 3:1-5.
5 Etomọṣo, suhugan gbẹtọvi lẹ tọn ma yọ́n nuhe nujijọ aihọn tọn lẹ zẹẹmẹdo taun gba. Enẹwutu, mẹsusu nọ to nuhà gando hihọ́ yedetiti po whẹndo yetọn po tọn go. Okú mẹyiwanna lẹ tọn, po nugbajẹmẹji devo he nọ wá mẹdopodopo ji lẹ po nọ hẹn awufiẹsa wá na mẹsusu. Na omẹ ehelẹ ma tindo nukunnumọjẹnumẹ he họnwun gando nuhewutu onú mọnkọtọn lẹ do to jijọ go bo masọ yọ́n fie yé sọgan mọ pọngbọ te wutu, yé ma tindo todido depope.—Efe. 2:12.
6. Naegbọn “Babilọni Daho” lọ ma ko penugo nado gọalọna hodotọ etọn lẹ?
6 “Babilọni Daho” lọ, yèdọ ahọluigba aihọn tọn he yin sinsẹ̀n lalo tọn, ma ko gọalọna gbẹtọvi lẹ nado mọ homẹmiọn. Kakatimọ, gbọn “ovẹn ayọdide etọn tọn” dali, e ko hẹn mẹsusu nado to sàmù bo biọ bẹwlu mẹ to gbigbọ-liho. Humọ, gbọn nuyiwa he taidi ayọdetọ tọn etọn lẹ dali, sinsẹ̀n lalo ko doyẹklọ “ahọlu aigba tọn lẹ” bo deanana yé, bosọ yí sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lalo lẹ po afinyọnnuwiwa lẹ po do hẹn suhugan gbẹtọvi lẹ tọn nado nọ hodo gandutọ lẹ gọ̀-gọ̀-gọ̀. Gbọnmọ dali, sinsẹ̀n lalo ko tindo huhlọn bosọ yinuwado gbẹtọ lẹ ji taun, ṣigba to ojlẹ dopolọ mẹ, e ko gbẹkọ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ nugbo lẹ go pete.—Osọhia 17:1, 2, 5; 18:23.
7. Etẹwẹ to tepọn suhugan gbẹtọvi lẹ tọn, ṣigba nawẹ mẹdelẹ sọgan yin alọgọna gbọn?
7 Jesu dọ dọ suhugan gbẹtọvi lẹ tọn to zọnlinzin to aliho gblagada de ji he nọ planmẹ yì vasudo. (Mat. 7:13, 14) Mẹdelẹ tin to aliho gblagada enẹ ji na yé desọn ojlo mẹ bo gbẹ́ nuhe Biblu plọnmẹ lẹ dai, ṣigba mẹsusu devo lẹ tin to finẹ na yé ko yin kiklọ, kavi yin ginglọndo zinvlu mẹ gando nuhe Jehovah biọ to yé si taun lẹ go. Vlavo mẹdelẹ na diọ aliho gbẹninọ tọn yetọn eyin yé mọ whẹwhinwhẹ́n dolido he sinai do Owe-wiwe ji lẹ nado wàmọ. Ṣigba, mẹhe gbọṣi Babilọni Daho lọ mẹ bo zindonukọn nado to gbigbẹ́ nujinọtedo Biblu tọn dai lẹ ma na lùn “nukunbibia daho” lọ tọ́n.—Osọhia 7:14.
To Yẹwheho lọ Dọ ‘Madoalọte’
8, 9. Nawẹ Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ yinuwa gbọn to whenuena yé pehẹ nukundiọsọmẹ, podọ etẹwutu?
8 Jesu dọ dọ devi emitọn lẹ na dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn bo hẹn gbẹtọ lẹ zun devi. (Mat. 28:19, 20) Enẹwutu, Klistiani nugbo lẹ nọ pọ́n mahẹ tintindo to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ taidi whẹho nugbonọ-yinyin na Jiwheyẹwhe tọn po nubiọtomẹsi tangan yise yetọn tọn de po. Abajọ hodotọ dowhenu Jesu tọn lẹ do zindonukọn to yẹwhehodidọ mẹ, etlẹ yin to nukundiọsọmẹ glọ. Yé ganjẹ Jehovah go nado mọ huhlọn, bo biọ to odẹ̀ mẹ dọ e ni gọalọna yé nado “nọ yí tugbigbo lẹpo do dọ ohó” etọn. Taidi kọdetọn de, Jehovah na yé gbigbọ wiwe, bọ yé yí tugbigbo do dọ ohó Jiwheyẹwhe tọn.—Owalọ 4:18, 29, 31.
9 To whenuena nukundiọsọmẹ lọ sinyẹn deji bọ yè wá jẹ danú wà do hodotọ Jesu tọn lẹ ji, be yé gbọjọ to gbemima yetọn mẹ nado lá wẹndagbe lọ wẹ ya? Paali. Na yẹwhehodidọ apọsteli lẹ tọn doadihomẹna sinsẹ̀ngán Ju lẹ wutu, yé wle apọsteli lẹ, bo dobuna yé, bosọ hò yé. Ṣogan, apọsteli lẹ ‘to mẹplọn bosọ to yẹwheho Jesu Klisti tọn dọ madoalọte.’ Yé mọnukunnujẹemẹ hezeheze dọ yé dona “setonuna Jiwheyẹwhe hú gbẹtọ.”—Owalọ 5:28, 29, 40-42.
10. Avùnnukundiọsọmẹ tẹlẹ wẹ Klistiani lẹ nọ pehẹ to egbehe, ṣogan etẹwẹ sọgan dekọtọn sọn walọ dagbe yetọn mẹ?
10 Suhugan devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn to egbehe ma ko jiya mẹhiho kavi gànpamẹninọ tọn na azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn wutu gba. Ṣigba, Klistiani nugbo lẹpo wẹ nọ pehẹ mẹtẹnpọn po whlepọn voovo lẹ po. Di apajlẹ, ayihadawhẹnamẹnu towe he yin pinplọn gbọn Biblu dali sọgan hẹn we nado hodo aliho nuyiwa tọn he mẹsusu ma yiwanna de, kavi dehe na hẹn we gbọnvo na mẹdevo lẹ. Azọ́nwatọgbẹ́, wehọmẹvigbẹ́, kavi kọmẹnu lẹ sọgan mọdọ hiẹ ma hunnukun na a nọ ze nudide towe lẹ sinai do nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ ji wutu. Etomọṣo, enẹlẹ ma dona hẹn we gbọjọ gba. Aihọn lọ tin to zinvlu gbigbọmẹ tọn mẹ, ṣigba Klistiani lẹ dona “to wunhọ́n . . . di hinhọ́n.” (Flp. 2:15) Vlavo gbẹtọ ahundoponọ delẹ na mọ azọ́n dagbe towe lẹ bọ enẹ na dọ̀n yé dogo podọ taidi kọdetọn de, yé na pagigona Jehovah.—Hia Matiu 5:16.
11. (a) Nukun tẹwẹ mẹdelẹ sọgan nọ yí do pọ́n azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ? (b) Nukundiọsọmẹ tẹwẹ apọsteli Paulu pehẹ, podọ nawẹ e yinuwa gbọn?
11 E nọ biọ adọgbigbo nado zindonukọn to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn lilá mẹ. Mẹdelẹ, kakajẹ hẹnnumẹ towe lẹ lọsu ji, sọgan nọ ṣàn we ko kavi tẹnpọn nado hẹn we gbọjọ to aliho de kavi devo mẹ. (Mat. 10:36) Apọsteli Paulu yin hihò hugan whladopo na e to lizọnyizọn etọn hẹndi po nugbonọ-yinyin po wutu. Pọ́n lehe e yinuwa do to whenuena e pehẹ nukundiọsọmẹ mọnkọtọn. E wlan dọmọ: “Ṣigba ehe godo míwlẹ ko jiya jẹnukọn, bọ yè sọ yí winyan do sayahẹ mí, . . . míwlẹ to tudo do Jiwheyẹwhe mítọn go nado dọ ohó wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn hlan mì to wiwọ́ susu mẹ.” (1 Tẹs. 2:2) Na nugbo tọn, e biọ adọgbigbo to Paulu si nado zindonukọn to wẹndagbe lọ lilá mẹ to whenuena e ko yin wiwle, bọ avọ̀ etọn lẹ yin tintlẹ́n, bọ yè yí opò do hò e, bo ze e dlan gànpamẹ godo. (Owalọ 16:19-24) Etẹwẹ na ẹn adọgbigbo nado zindonukọn? Ojlo vẹkuvẹku etọn nado hẹn azọ́ndenamẹ yẹwhehodidọ tọn he e mọyi sọn Jiwheyẹwhe dè di wẹ.—1 Kọl. 9:16.
12, 13. Avùnnukundiọsọmẹ tẹlẹ wẹ mẹdelẹ to pipehẹ, podọ nawẹ yé ko tẹnpọn nado duto yé ji gbọn?
12 E sọ sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu nado hẹn zohunhun mítọn go to aigba-denamẹ he ji yè ma nọ saba mọ gbẹtọ lẹ to whégbè te lẹ kavi fie gbẹtọ lẹ ma nọ do ojlo hia sọmọ to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn mẹ te lẹ. Etẹwẹ mí sọgan wà to ninọmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ? E sọgan biọ dọ mí ni wleawuna adọgbigbo dogọ nado dọhona gbẹtọ lẹ to aliho mayin aṣa tọn lẹ mẹ. Mí sọ sọgan diọadana tito-to-whinnu mítọn kavi tẹnpọn nado dọyẹwheho hugan to fie mí sọgan mọ mẹsusu te lẹ.—Yijlẹdo Johanu 4:7-15; Owalọ lẹ 16:13; 17:17 go.
13 Nuhahun devo he mẹsusu dona diahi hẹ wẹ yọnhowhe po agbasamalo po, he sọgan dekanpona nuhe yé nọ wà to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ. Eyin ehe gando gowe, ma gbọjọ blo. Jehovah yọ́n nugopipe towe lẹ ganji bo nọ hùnhomẹ do nuhe a nọ wà go. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 8:12.) Mahopọnna nuhahun depope he hiẹ sọgan to pipehẹ—vlavo nukundiọsọmẹ, ojlo matindo, kavi agbasamalo—wà nuhe go huhlọn towe pé lẹpo to wẹndagbe lọ lilá na mẹdevo lẹ mẹ.—Howh. 3:27; yijlẹdo Malku 12:41-44 go.
‘Nọ Payi Lizọnyizọn Towe Go’
14. Apajlẹ tẹwẹ apọsteli Paulu zedai na Klistiani hatọ lẹ, podọ ayinamẹ tẹwẹ e na?
14 Apọsteli Paulu yí nukun nujọnu tọn do pọ́n lizọnyizọn etọn, podọ e na tuli yisenọ hatọ lẹ nado wà nudopolọ. (Owalọ 20:20, 21; 1 Kọl. 11:1) Dopo to mẹhe Paulu na tuli tlọlọ lẹ mẹ wẹ Klistiani owhe kanweko tintan tọn de he nọ yin Alkippu. Paulu wlan to wekanhlanmẹ etọn hlan Kọlọsinu lẹ mẹ dọmọ: “Dọhlan Alkippu, Hiẹ ni payi devizọn [kavi lizọnyizọn] he hiẹ ko yí to Oklunọ dè go, dọ hiẹ ni hẹn ẹn di.” (Kọl. 4:17) Mí ma yọ́n mẹhe Alkippu yin, kavi ninọmẹ he mẹ e tin te lẹ, ṣigba e họnwun dọ e kẹalọyi lizọnyizọn de. Eyin Klistiani he ko klan ede do wiwe de wẹ hiẹ yin, hiẹ lọsu ko kẹalọyi lizọnyizọn de. Be hiẹ gbẹ́ nọ payi lizọnyizọn lọ go nado sọgan hẹn ẹn di ya?
15. Etẹwẹ klandowiwe Klistiani tọn bẹhẹn, podọ kanbiọ tẹlẹ wẹ ehe fọndote?
15 Jẹnukọnna baptẹm mítọn, mí klan gbẹzan mítọn do wiwe na Jehovah to odẹ̀ ahundopo tọn de mẹ. Ehe zẹẹmẹdo dọ mí magbe nado wà ojlo etọn. Enẹwutu, e na yọ́n todin dọ mí ni kanse mídelẹ dọ, ‘Be ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà wẹ yin onú titengbe hugan to gbẹzan ṣie mẹ nugbonugbo ya?’ Mí sọgan tindo azọngban voovo delẹ he Jehovah nọ donukun dọ mí ni hẹndi—taidi nukunpipedo whẹndo mítọn go. (1 Tim. 5:8) Ṣigba, nawẹ mí nọ yí whenu po huhlọn mítọn he pò lẹ po zan gbọn? Etẹwẹ mí nọ zedo otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ?—Hia 2 Kọlintinu lẹ 5:14, 15.
16, 17. Dotẹnmẹ hundote tẹlẹ ji wẹ jọja Klistiani lẹ kavi mẹhe ma tindo azọngban sọmọ lẹ sọgan lẹnnupọndo?
16 Be jọja he ko klan ede do wiwe bo ko jlo na fó wehọmẹ daho kavi azọ́npinplọn de wẹ hiẹ yin ya? Vlavo hiẹ ma ko tindo azọngban whẹndo tọn susu todin. To whelọnu lo, etẹwẹ hiẹ to linlẹn nado yí gbẹzan towe do wà? Nudide tẹlẹ wẹ na gọalọna we hugan nado hẹn opagbe towe nado wà ojlo Jehovah tọn di? Mẹsusu ko vọ́ tito yetọn basi nado sọgan doalọ to azọ́n gbehosọnalitọ tọn mẹ, podọ taidi kọdetọn de, yé ko mọ ayajẹ po pekọ susu po.—Ps. 110:3; Yẹwh. 12:1.
17 Vlavo hiẹ ṣẹṣẹ tọ́n sọn owhe aflanmẹ tọn lẹ mẹ. Hiẹ tindo agbasazọ́n whenu-gigọ́ tọn de ṣigba bo ma tindo azọngban devo de hugan nado penukundo dewe go. Matin ayihaawe, hiẹ nọ hùnhomẹ nado tindo mahẹ to nuwiwa agun tọn lẹ mẹ jẹ obá he mẹ tito-to-whinnu towe na we dotẹnmẹ jẹ. Be hiẹ jlo na tindo ayajẹ susu dogọ ya? Be hiẹ ko lẹn pọ́n gbede nado hẹn mahẹ he a nọ tindo to lizọnyizọn lọ mẹ sudeji ya? (Ps. 34:8; Howh. 10:22) Azọ́n susu gbẹ́ pò he dona yin wiwà to aigba-denamẹ delẹ ji nado sọgan hẹn owẹ̀n nugbo tọn he nọ namẹ ogbẹ̀ lọ yì mẹlẹpo dè. Be hiẹ sọgan basi diọdo delẹ to gbẹzan towe mẹ, vlavo nado sẹ̀n to fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ sù hugan te ya?—Hia 1 Timoti 6:6-8.
18. Diọdo tẹlẹ wẹ asu po asi po jọja de basi, podọ kọdetọn tẹlẹ wẹ ehelẹ hẹnwa?
18 Lẹnnupọndo apajlẹ Kevin po Elena po tọn ji to États-Unis.a Dile e nọ saba yin do na jọja he ṣẹṣẹ wlealọ to lẹdo yetọn mẹ lẹ, yé mọdọ dandannu wẹ e yin nado tindo owhé yetọn titi. Yé omẹ awe lẹ tindo agbasazọ́n whenu-gigọ́ tọn de bosọ nọ zan gbẹzan vivomẹninọ tọn. Ṣigba, agbasazọ́n yetọn po whégbè-zọ́n lẹ po ma nọ pò whenu dai na yé sọmọ nado tindo mahẹ to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ. Yé wá mọdọ nutindo yetọn lẹ nọ dibla yí whenu po huhlọn yetọn lẹpo po. Ṣigba, to whenuena Kevin po Elena po doayi gbẹzan jlẹkaji tọn he asu po asi po gbehosọnalitọ ayajẹnọ de nọ zan go, yé basi dide nado diọ nuhe to otẹn tintan mẹ to gbẹzan yetọn mẹ. To anademẹ Jehovah tọn dindin to odẹ̀ mẹ godo, yé sà owhé yetọn bo sẹtẹn yì ohọ̀ pẹvi de mẹ. Elena de whenu he e nọ yizan na agbasazọ́n etọn pò bo lẹzun gbehosọnalitọ. Na numimọ he asi etọn to vivi etọn dù to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ whàn Kevin wutu, e jo agbasazọ́n whenu-gigọ́ tọn etọn do bo jẹ gbehosọnalitọ basi ji. Ojlẹ vude godo, yé sẹtẹn yì otò Hùwaji Amelika tọn de mẹ, nado sẹ̀n to fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ sù te. Kevin dọmọ: “Mí ko nọ tindo ayajẹ tẹgbẹ dai to alọwle mítọn mẹ, ṣigba to whenuena mí doafọna yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ, ayajẹ mítọn siso dogọ.”—Hia Matiu 6:19-22.
19, 20. Naegbọn yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ do yin azọ́n titengbe hugan lọ to egbehe?
19 Yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ wẹ yin azọ́n titengbe hugan he to yinyin wiwà to aigba ji to egbehe. (Osọhia 14:6, 7) E nọ gọalọ nado klan oyín Jehovah tọn do wiwe. (Mat. 6:9) Owẹ̀n Biblu tọn nọ hẹn gbẹzan gbẹtọ fọtọ́n susu he nọ kẹalọyi i to whemẹwhemẹ lẹ tọn pọnte dogọ, podọ ehe sọgan dekọtọn do whlẹngán mẹ na yé. Ṣogan, “nawẹ yé na sè do matin yẹwhehodọtọ?” wẹ apọsteli Paulu kanse. (Lom. 10:14, 15) Na nugbo tọn, nawẹ yé na sè gbọn? Naegbọn hiẹ ma na magbe nado wà nuhe go a pé lẹpo nado hẹn lizọnyizọn towe di?
20 Aliho devo he mẹ hiẹ sọgan gọalọna gbẹtọ lẹ te nado yọ́n nujọnu-yinyin ojlẹ awusinyẹn tọn ehelẹ tọn po kọdetọn nudide he yé to bibasi lẹ tọn po wẹ nado hẹn nugopipe mẹpinplọn tọn towe pọnte dogọ. Hosọ he bọdego na dọhodo lehe hiẹ sọgan wà ehe gbọn ji.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Yinkọ lẹ ko yin didiọ.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Ahọ́ tẹwẹ Klistiani lẹ dù do gbẹtọvi lẹ?
• Nawẹ mí sọgan duto aliglọnnamẹnu he mí nọ pehẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn mẹ lẹ ji gbọn?
• Nawẹ mí sọgan hẹn lizọnyizọn he mí ko kẹalọyi lọ di gbọn?
[Yẹdide to weda 5]
E nọ biọ adọgbigbo nado dọyẹwheho to nukundiọsọmẹ glọ
[Yẹdide to weda 7]
Etẹwẹ hiẹ sọgan wà eyin a nọ dọyẹwheho to fie gbẹtọ lẹ ma nọ saba yin mimọ to whégbè te?