Duduto Avùnnukundiọsọmẹ Lizọnyizọn Whédegbè jẹ Whédegbè Tọn lẹ Ji
“Míwlẹ to tudo do Jiwheyẹwhe mítọn go nado dọ ohó wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn hlan mì to [awusinyẹn] susu mẹ.”—1 TẸS. 2:2.
1. Avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ Jẹlemia pehẹ, podọ nawẹ e penugo nado duto yé ji gbọn?
GBẸTỌ he tindo numọtolanmẹ mítọn nkọ wẹ Jẹlemia yin. To whenuena Jehovah deazọ́nna ẹn taidi “yẹwhegán de hlan akọta lẹ,” e dawhá dọmọ: “Ojé, Oklunọ JIWHEYẸWHE! Doayi e go, yẹn ma sọgan dọho: na yẹn yin yọpọvu wutu.” Etomọṣo, e dejido Jehovah go bo kẹalọyi azọ́ndenamẹ lọ. (Jẹl. 1:4-10) Na nuhe hugan owhe 40, Jẹlemia pehẹ ojlo matindo, vọdonamẹ, mẹṣanko, po danuwadomẹ po. (Jẹl. 20:1, 2) To whedelẹnu, e nọ dibla jogbe. Ṣogan, e zindonukọn nado lá owẹ̀n he ma yọ́nsè de na gbẹtọ he suhugan yetọn yin tótlitọ lẹ. Po alọgọ huhlọn Jiwheyẹwhe tọn po, Jẹlemia wà nuhe e ma sọgan ko penugo nado wà to huhlọn etọn titi mẹ gbede dotana.—Hia Jẹlemia 20:7-9.
2, 3. Nawẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ pehẹ avùnnukundiọsọmẹ he taidi Jẹlemia tọn nkọ lẹ to egbehe gbọn?
2 Susu devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn to egbehe sọgan nọ tindo numọtolanmẹ Jẹlemia tọn nkọ. To whenuena mí to nulẹnpọndo yẹwhehodidọ sọn whédegbè jẹ whédegbè ji, delẹ to mí mẹ ko lẹn pọ́n dọ, ‘N’ma sọgan wà onú mọnkọtọn gbede.’ Ṣigba, whenue mí wá mọnukunnujẹemẹ dọ ojlo Jehovah tọn wẹ yindọ mí ni lá wẹndagbe lọ, mí duto obu mítọn ji bo hẹn alọnu ján to yẹwhehodidọ mẹ. Etomọṣo, susu mítọn nọ pehẹ ninọmẹ delẹ to gbẹzan mítọn mẹ he nọ hẹn ẹn vẹawuna mí nado zindonukọn to yẹwhehodidọ mẹ, e whè gbau na ojlẹ de. Ayihaawe ma tin dọ avùnnukundiọsọmẹ wẹ e nọ yin nado jẹ yẹwhehodọ ji sọn whédegbè jẹ whédegbè podọ nado zindonukọn kakajẹ opodo.—Mat. 24:13.
3 Etẹwẹ lo eyin hiẹ ko to Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ bo ko sọ to opli agun tọn lẹ yì na ojlẹ de ṣigba to awuwhle nado jẹ yẹwhehodọ ji sọn whédegbè jẹ whédegbè? Kavi eyin Kunnudetọ he ko yí baptẹm de wẹ hiẹ yin, bọ e nọ vẹawuna we nado tindo mahẹ to azọ́n họndekọn jẹ họndekọn tọn mẹ, mahopọnna dọ hiẹ tindo agbasalilo dagbe nado wàmọ lo? Yọnẹn dọ mẹhe wá sọn ninọmẹ voovo mẹ lẹ wẹ to duduto avùnnukundiọsọmẹ lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn ji. Po alọgọ Jehovah tọn po, hiẹ lọsu sọgan wàmọ.
Awuwiwlena Adọgbigbo
4. Etẹwẹ hẹn apọsteli Paulu penugo nado yí tugbigbo do dọho wẹndagbe lọ tọn?
4 Matin ayihaawe, hiẹ yọnẹn dọ azọ́n yẹwhehodidọ lẹdo aihọn pé tọn lọ ma to yinyin wiwadotana to huhlọn kavi nuyọnẹn gbẹtọvi tọn mẹ gba, adavo gbọn gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn dali. (Zek. 4:6) Nudopolọ wẹ gando lizọnyizọn Klistiani dopodopo tọn go. (2 Kọl. 4:7) Lẹnnupọndo apajlẹ apọsteli Paulu tọn ji. E flin whenuena ewọ po mẹdehlan gbẹdohẹmẹtọ etọn de po jiya to alọ nukundiọsọmẹtọ lẹ tọn mẹ bo wlan dọmọ: “Ehe godo míwlẹ ko jiya jẹnukọn, bọ yè sọ yí winyan do sayahẹ mí to Filippi, . . . míwlẹ to tudo do Jiwheyẹwhe mítọn go nado dọ ohó wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn hlan mì to [awusinyẹn] susu mẹ.” (1 Tẹs. 2:2; Owalọ 16:22-24) E sọgan vẹawuna mí nado lẹndọ gbẹtọ taidi Paulu, he yin yẹwhehodọtọ zohunhunnọ de jugbọn ojlẹ delẹ mẹ bọ e sinyẹnawuna ẹn nado dọyẹwheho. Ṣogan, Paulu dona ganjẹ Jehovah go nado sọgan yí tugbigbo do dọho wẹndagbe lọ tọn, kẹdẹdile dopodopo mítọn nọ wà do. (Hia Efesunu lẹ 6:18-20.) Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Paulu tọn gbọn?
5. Etẹwẹ yin dopo to aliho he mẹ mí sọgan wleawuna adọgbigbo nado dọyẹwheho te lẹ mẹ?
5 Dopo to aliho he mẹ mí nọ dotu kavi wleawuna adọgbigbo nado dọyẹwheho te lẹ mẹ wẹ dẹ̀hiho. Gbehosọnalitọ de dọmọ: “N’nọ hodẹ̀ nado sọgan dọho po jidide po, n’nọ hodẹ̀ nado sọgan jẹ ahun gbẹtọ lẹ tọn mẹ, n’sọ nọ hodẹ̀ nado mọ ayajẹ to lizọnyizọn lọ mẹ. To popolẹpo mẹ, azọ́n Jehovah tọn wẹ, e ma yin mítọn, enẹwutu mí ma sọgan wà nudepope matin alọgọ etọn.” (1 Tẹs. 5:17) Mímẹpo wẹ dona nọ biọ alọgọ gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn whẹwhẹ to odẹ̀ mẹ nado sọgan dọyẹwheho po adọgbigbo po.—Luku 11:9-13.
6, 7. (a) Numimọ tẹwẹ Ezekiẹli mọ, podọ etẹwẹ e zẹẹmẹdo? (b) Nuplọnmẹ tẹwẹ numimọ Ezekiẹli tọn bẹhẹn na devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to egbehe?
6 Owe Ezekiẹli tọn do nudevo he sọgan gọalọna mí nado dọho po adọgbigbo po hia. To numimọ de mẹ, Jehovah ze owe-hihá he bẹ “avigbè lẹ, po awubla po, po [lewuwu] po” hẹn to gbonu po homẹ po de na Ezekiẹli bo biọ to e si nado dù i po hogbe ehelẹ po dọmọ: “Visunnu gbẹtọ tọn, hẹn adọgo towe nado dù, bosọ yí owedì he yẹn na we ehe do gọ́ ahunkẹnmẹ towe.” Etẹwẹ numimọ ehe zẹẹmẹdo? Ezekiẹli dona hẹn owẹ̀n he e jlo na lá lọ zun ede tọn mlẹnmlẹn. E dona lẹzun apadewhe etọn bo nọ yinuwado numọtolanmẹ etọn lẹ ji sisosiso. Yẹwhegán lọ zindonukọn dọmọ: “Whenẹnu wẹ yẹn dù i; e bosọ tin to onù ṣie mẹ di owín na vivi.” Wẹndomẹ Jiwheyẹwhe tọn lilá to gbangba yin awuvivinu de na Ezekiẹli—dile owín nọ vivi do. E mọ ẹn taidi lẹblanulọkẹyi daho de nado yin afọzedaitọ Jehovah tọn podọ nado hẹn azọ́ndenamẹ he e mọyi sọn Jiwheyẹwhe dè ehe di, mahopọnna dọ enẹ biọ dọ e ni lá owẹ̀n sinsinyẹn de na gbẹtọ tótlitọ lẹ.—Hia Ezekiẹli 2:8–3:4, 7-9.
7 Numimọ ehe bẹ nuplọnmẹ họakuẹ de hẹn na devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to egbehe. Mílọsu tindo owẹ̀n sinsinyẹn de nado lá na mẹhe ma nọ saba yọ́n pinpẹn vivẹnudido mítọn lẹ tọn. Eyin mí na zindonukọn nado nọ pọ́n lizọnyizọn Klistiani tọn mítọn taidi lẹblanulọkẹyi de sọn Jiwheyẹwhe dè, mí dona nọ dùnú gọ́ho to gbigbọ-liho. Nupinplọn mọmọ tọn kavi dehe ma yin gbesisọ tọn ma na gọalọna mí nado hẹn Ohó Jiwheyẹwhe tọn zun mítọn petepete. Be hiẹ sọgan hẹn tito Biblu hihia po Biblu pinplọn mẹdetiti tọn towe po pọnte kavi tẹnpọn nado nọ hodo e to gbesisọ mẹ ya? Be hiẹ sọgan nọ lẹnayihamẹpọn do nuhe a hia lẹ ji dogọ ya?—Ps. 1:2, 3.
Hodọdopọ Biblu Tọn lẹ Bibẹjẹeji
8. Aliho mẹdọnsẹpọ tọn tẹwẹ ko gọalọna wẹnlatọ Ahọluduta tọn delẹ nado bẹ hodọdopọ Biblu tọn jẹeji to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ?
8 Na wẹnlatọ susu, adà he vẹawu hugan to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn lọ mẹ wẹ nado sọgan bẹ hodọdopọ jẹeji hẹ whétọ de. Nugbo wẹ dọ, to aigba-denamẹ delẹ ji e nọ vẹawu nado bẹ hodọdopọ jẹeji. Wẹnlatọ delẹ nọ voawu hugan to whenuena yé to hodọ hẹ gbẹtọ lẹ to họntonu eyin yé bẹ nuzedonukọnnamẹ yetọn jẹeji po hogbe kleun he yè ṣinyankẹ́nna ganji lẹ po bo wá ze alọnuwe pẹvi de donukọnna whétọ lọ, dile e yin zẹẹmẹ basina do to apotin he zọnpọ hẹ hosọ ehe mẹ. Hosọ alọnuwe pẹvi lọ tọn kavi yẹdide whanpẹnọ etọn lẹ sọgan dọ̀n ayidonugo whétọ lọ tọn, bo hùn dotẹnmẹ dotena mí nado dọ nuhe hẹn mí wá na ẹn to kleun mẹ bo fọ́n kanbiọ de dote. Aliho mẹdọnsẹpọ tọn devo sọ wẹ nado do alọnuwe pẹvi atọ̀n kavi ẹnẹ hia whétọ lọ bo biọ to e si nado de dehe jlo e. Nugbo wẹ dọ, yanwle mítọn ma yin nado do alọnuwe pẹvi lẹ gbonu kavi yí yé zan to ohọ̀n lẹpo kọ̀n poun, ṣigba nado bẹ hodọdopọ Biblu tọn he na dekọtọn do plọnmẹ Biblu mẹ lẹ jẹeji.
9. Naegbọn awuwle dagbe do yin nujọnu?
9 Mahopọnna aliho mẹdọnsẹpọ tọn he hiẹ yizan, awuwle dagbe na gọalọna we nado vò to dewe mẹ bọ awú na yá we to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn lọ mẹ. Gbehosọnalitọ de dọmọ: “N’nọ tindo ayajẹ susu eyin n’wleawu ganji. Enẹ nọ hẹn mi tin to jejeji nado ze nuhe n’wleawuna lọ donukọnna gbẹtọ lẹ.” Gbehosọnalitọ devo dọmọ: “Eyin n’jẹakọ hẹ owe he n’jlo na zedonukọnna gbẹtọ lẹ, awú nọ yá mi nado yí yé zan.” Dile etlẹ yindọ ale delẹ tin to e mẹ nado vọ́ nulẹnpọndo nuhe hiẹ jlo na dọ ji to ayiha towe mẹ, mẹsusu nọ mọdọ e nọ yọ́n hugan nado dọ ẹ tọ́n to zepọn whenu. Mọwiwà nọ gọalọna yé nado na dagbe hugan yetọn Jehovah.—Kọl. 3:23; 2 Tim. 2:15.
10. Etẹwẹ sọgan yin wiwà nado hẹn opli sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn lẹ yọ́n-na-yizan bo hẹn ale wá?
10 Opli sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn dagbe lẹ nọ gọalọna mí nado pegan dogọ bo mọ ayajẹ to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ. Eyin wefọ egbesọ tọn lọ gando azọ́n yẹwhehodidọ tọn go tlọlọ, e sọgan yin hihia bo yin hodọdeji to kleun mẹ. Ṣigba, mẹmẹsunnu he to anadena opli sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn lọ dona yí whenu he pé zan nado dọho kavi basi wadohia do nuzedonukọnnamẹ kleun de ji he sọgbe ganji hẹ aigba-denamẹ lọ kavi nado gbadopọnna nudọnamẹ dagbe devo lẹ he sọgan yọ́n-na-yizan to lizọnyizọn azán lọ gbè tọn mẹ. Ehe na hẹn mẹhe wá dope lọ tẹnmẹ lẹ pegan dogọ nado dekunnu po kọdetọn dagbe po. Eyin mẹho lẹ kavi mẹdevo he nọ deanana opli ehelẹ wleawu ganji jẹnukọn, yé na penugo nado wà ehe to ganmẹ he yin didena yé lọ gblamẹ.—Lom. 12:8.
Ale He Todidoai Nọ Hẹnwa Lẹ
11, 12. Nawẹ todidoai po awuvẹmẹ po sọgan gọalọna mí nado hẹn wẹndagbe lọ jẹ gbẹtọ lẹ dè gbọn? Na apajlẹ delẹ.
11 Gbọnvona awuwle dagbe, ojlo ahundopo tọn tintindo to mẹdevo lẹ mẹ sọ nọ gọalọna mí nado bẹ hodọdopọ Biblu tọn jẹeji bo jẹ ahun gbẹtọ lẹ tọn mẹ to lizọnyizọn lọ mẹ. Dopo to aliho he mẹ mí nọ do ojlo enẹ hia te lẹ mẹ wẹ lehe mí nọ dotoai gbọn. Nugopọntọ tomẹyitọ de dọmọ: “Eyin mí nọ fahomẹ bo nọ wleawufo nado dotoaina gbẹtọ lẹ, enẹ nọ dọ̀n yé bo nọ dohia yé nugbonugbo dọ mí tindo ojlo ahundopo tọn to yé mẹ.” Todidoai po awuvẹmẹ po sọgan hùn ahun whétọ de tọn, dile numimọ he bọdego dohia do.
12 To wekanhlanmẹ he yin zinzinjẹgbonu to linlinwe Le Progrès Saint-Étienne, France tọn mẹ, nawe de basi zẹẹmẹ dlapọn omẹ awe delẹ tọn, he húhúhọ̀n etọn ojlẹ vude to whenuena viyọnnu osun atọ̀n mẹvi etọn kú godo. E wlan dọmọ: “N’ko yọnẹn to afọdopolọji dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ. Linlẹn ṣie wẹ nado yí ayiha do yàn yé, ṣigba n’wá doayi alọnuwe de go he yé jlo na zedonukọnna mi. E dọho gando nuhewutu Jiwheyẹwhe jotẹnna yajiji go. Enẹwutu n’gbọ bo dọ yé ni biọ họmẹ, po linlẹn lọ po nado jẹagọdo nudepope he yé na dọ. . . . Kunnudetọ lọ lẹ nọ̀ dè e na ganhiho dopo linlán. Yé dotoaina mi po awuvẹmẹ sisosiso po, podọ to whenuena yé jei, n’mọ dee mẹ sọmọ bọ n’yigbe dọ yé ni lẹkọwa.” (Lom. 12:15) To nukọn mẹ, nawe ehe kẹalọyi plọnmẹ Biblu. E jẹna ayidego dọ e ma yin nuhe Kunnudetọ lọ lẹ dọ wẹ e flin gando dlapọn tintan enẹ go gba, ṣigba aliho he mẹ yé dotoaina ẹn te.
13. Nawẹ mí sọgan nọ hẹn aliho he mẹ mí nọ ze wẹndagbe lọ donukọnnamẹ te sọgbe hẹ ninọmẹ mẹhe mí nọ dukosọ hẹ lẹ tọn gbọn?
13 Na nugbo tọn, eyin mí dotoai po awuvẹmẹ po, mí nọ hùn dotẹnmẹ dotena gbẹtọ lẹ nado dọ nuhewutu yé tindo nuhudo Ahọluduta lọ tọn na mí. Ehe nọ gọalọna mí nado lá wẹndagbe lọ na yé. Hiẹ na ko doayi e go dọ yẹwhehodọtọ kọdetọn dagbenọ lẹ nọ saba yin todoaitọ dagbe lẹ. (Howh. 20:5) Yé nọ do ojlo nujọnu tọn hia mẹhe yé dukosọ hẹ to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ. E ma yin yinkọ po adlẹsi mẹlọ tọn po kẹdẹ ji wẹ yé nọ ze ayiha do gba, ṣigba ojlo he e dohia po nuhudo etọn lẹ po ga. Eyin mẹde dọ nuhe to ahunmẹduna ẹn tọ́n, yé nọ basi dodinnanu bo nọ lẹkọyi to ojlẹ kleun de godo nado dọ nuhe yé mọ. Taidi apọsteli Paulu, yé nọ hẹn aliho he mẹ yé nọ ze wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn donukọnnamẹ te sọgbe hẹ ninọmẹ mẹhe yé dukosọ hẹ lẹ tọn. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 9:19-23.) Ojlo ahundopo tọn mọnkọtọn nọ fọnjlodotena gbẹtọ lẹ to wẹndagbe lọ mẹ bo nọ do “lẹblanu Jiwheyẹwhe mítọn tọn” hia to aliho jiawu mẹ.—Luku 1:78.
Hẹn Pọndohlan Dagbe Go
14. Dile mí to lizọnyizọn mítọn hẹndi, nawẹ mí sọgan nọ do jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ hia gbọn?
14 Jehovah doyẹyigona mí gbọn mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn nina mí dali. Dile ewọ tlẹ yin Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ sọ, e ma nọ hẹn mẹde gánnugánnu nado sẹ̀n ẹn ṣigba e nọ yí owanyi do dọ̀n gbẹtọ lẹ, bo nọ dona mẹhe kẹalọyi awuwledainanu jiawu etọn lẹ. (Lom. 2:4) Taidi lizọnyizọnwatọ etọn lẹ, mí dona wleawufo nado nọ ze wẹndagbe lọ donukọnnamẹ dile lẹblanu Jiwheyẹwhe mítọn tọn biọ do to whedepopenu he mí to kunnude. (2 Kọl. 5:20, 21; 6:3-6) Nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n, mí dona nọ tindo pọndohlan dagbe gando mẹhe tin to aigba-denamẹ mítọn ji lẹ go. Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado duto avùnnukundiọsọmẹnu ehe ji?
15. (a) Etẹwẹ Jesu dọna apọsteli etọn lẹ nado wà eyin gbẹtọ lẹ gbẹ́ wẹndagbe lọ dai? (b) Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado ze ayiha do mẹhe jẹ lẹ dindinmọ ji?
15 Jesu dọna hodotọ etọn lẹ ma nado nọ hanú zẹjlẹgo eyin mẹdelẹ gbẹ́ wẹndagbe lọ dai, ṣigba nado nọ ze ayiha do mẹhe jẹ lẹ dindinmọ ji. (Hia Matiu 10:11-15.) Yanwle kleunkleun he kọ̀n mí sọgan jẹ lẹ zizedai na gọalọna mí nado wà ehe. Mẹmẹsunnu de nọ yí ede jlẹdo adọkunnu dòglọ tọn dintọ de go. Hogbe he e nọ saba yizan wẹ yindọ, “N’to nukundo nado mọ sika dagbedagbe de to egbé.” Yanwle mẹmẹsunnu devo tọn wẹ “nado dukosọ hẹ mẹhe tindo ojlo de to osẹ dopodopo mẹ bo lẹkọyi to azán kleun de godo nado doafọna ojlo lọ.” Wẹnlatọ devo lẹ nọ dovivẹnu nado hia e whè gbau wefọ dopo na whétọ dopodopo eyin e yọnbasi. Yanwle he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe tẹwẹ hiẹ sọgan zedonukọnna dewe?
16. Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wẹ mí tindo nado to yẹwhehodọ zọnmii?
16 Kọdetọn dagbe lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn ma sinai do aliho he mẹ mẹhe tin to aigba-denamẹ mítọn ji lẹ yinuwa te kẹdẹ ji gba. Nugbo wẹ dọ, azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ nọ yí adà vonọtaun de wà to whlẹngán ahunjijlọnọ lẹ tọn mẹ, ṣigba e sọ nọ hẹn lẹndai titengbe devo lẹ di. Lizọnyizọn Klistiani tọn lọ nọ hùn dotẹnmẹ dotena mí nado do owanyi he mí tindo na Jehovah hia. (1 Joh. 5:3) E nọ gọalọna mí nado dapana hùnhọ́dudu. (Owalọ 20:26, 27) E nọ na avase mẹhe ma tindo jijọ-di-Jiwheyẹwhe lẹ dọ “whẹdida whenu [Jiwheyẹwhe tọn ko] wá.” (Osọhia 14:6, 7) Hú popolẹpo, gbọn yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ dali, oyín Jehovah tọn to yinyin gigopana lẹdo aihọn pé. (Ps. 113:3) Enẹwutu, vlavo gbẹtọ lẹ dotoai kavi lala, mí dona to wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn lá zọnmii. Na nugbo tọn, Jehovah nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n vivẹnudido mítọn lẹpo nado lá wẹndagbe lọ.—Lom. 10:13-15.
17. Etẹwẹ gbẹtọ lẹ na yin hinhẹn po huhlọn po nado yigbe etọn to madẹnmẹ?
17 Dile etlẹ yindọ mẹsusu ma nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn to egbehe, pọndohlan yetọn na wá diọ to madẹnmẹ. (Mat. 24:37-39) Jehovah hẹn Ezekiẹli deji dọ whenuena whẹdida he e lá lẹ na wá mọ hẹndi, owhé Islaeli atẹṣitọ lọ tọn na “yọnẹn dọ yẹwhegán de ko tin to yé ṣẹnṣẹn” nugbonugbo. (Ezek. 2:5) Mọdopolọ, whenuena Jiwheyẹwhe na hẹn whẹdida etọn lẹ ṣẹ do titonu ehe ji, gbẹtọ lẹ na yin hinhẹn po huhlọn po nado yigbe dọ owẹ̀n he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ lá to gbangba podọ sọn whédegbè jẹ whédegbè lọ wá sọn Jiwheyẹwhe nugbo dopo kẹdẹ lọ, Jehovah dè nugbonugbo, bọ e nasọ họnwun na yé dọ Kunnudetọ lẹ wẹ afọzedaitọ etọn lẹ. Lẹblanulọkẹyi nankọ die nado tindo yinkọ etọn to ota bosọ lá wẹndomẹ etọn to ojlẹ ayidego tọn ehelẹ mẹ! Po alọgọ etọn po, mì gbọ mí ni zindonukọn nado nọ duto avùnnukundiọsọmẹ lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn lẹ ji.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Nawẹ mí sọgan wleawuna adọgbigbo nado dọyẹwheho gbọn?
• Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado bẹ hodọdopọ Biblu tọn lẹ jẹeji to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ?
• Nawẹ mí sọgan nọ do ojlo ahundopo tọn hia to mẹdevo lẹ mẹ gbọn?
• Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado hẹn pọndohlan dagbe go gando mẹhe tin to aigba-denamẹ mítọn ji lẹ go?
[Apotin/Yẹdide to weda 9]
Aliho Dopo Nado Bẹ Hodọdopọ Biblu Tọn lẹ Jẹeji
Nado bẹjẹeji:
◼ To nudidọdo whétọ lọ godo, hiẹ sọgan ze alọnuwe pẹvi de donukọnna ẹn bo dọmọ, “Nuhewutu n’do dla mì pọ́n to egbehe wẹ nado lẹnnupọndo linlẹn he jlọmẹdote de ji hẹ mì gando hosọ titengbe ehe go.”
◼ Kavi hiẹ sọgan ze alọnuwe pẹvi de donukọnna whétọ lọ bo dọmọ, “N’dla mì pọ́n kleun to egbehe nado yọ́n nuhe mì lẹn gando hosọ ehe go.”
Eyin mẹlọ kẹalọyi alọnuwe pẹvi lọ:
◼ Matin gbàndindọn zẹjlẹgo, kàn pọndohlan whétọ lọ tọn sè e gando hosọ alọnuwe lọ tọn go.
◼ Dotoai po sọwhiwhe po, bo tẹnpọn nado yọ́n pọndohlan whétọ lọ tọn. Pà ẹ na gblọndo etọn lẹ.
Nado zindonukọn to hodọdopọ lọ mẹ:
◼ Hia wefọ dopo kavi humọ bo basi zẹẹmẹ do yé ji, bosọ hẹn nuzedonukọnnamẹ towe sọgbe hẹ hosọ he mẹ whétọ lọ tindo ojlo te po nuhudo etọn lẹ po.
◼ Eyin mẹlọ do ojlo hia, ze owe de donukọnna ẹn podọ eyin e yọnbasi, do lehe plọnmẹ Biblu de nọ yin bibasi do hia ẹ. Basi tito nado lẹkọyi.