Yin Pinpọnhlan Taidi Mẹhe Jẹ Nado Yin Anadena Yì Asisa Osin Ogbẹ̀ Tọn lẹ Kọ̀n
“Lẹngbọvu lọ . . . na yin lẹngbọhọtọ yetọn, bo nasọ nọ plan yé jẹ fie asisa osin ogbẹ̀ tọn lẹ te.”—OSỌ. 7:17.
1. Nawẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn do Klistiani yiamisisadode lẹ hia gbọn, podọ azọngban tẹwẹ Jesu dena yé?
OHÓ JIWHEYẸWHE tọn do Klistiani yiamisisadode he to nukunpedo nutindo Klisti tọn lẹ go to aigba ji lẹ hia taidi “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ. To whenuena Klisti dla “afanumẹ” lọ pọ́n to 1918, e mọdọ mẹyiamisisadode he tin to aigba ji lẹ yin nugbonọ to awuwiwlena “núdùdù [gbigbọmẹ tọn] to osaa sisọ mẹ.” Enẹwutu, Jesu, Klunọ lọ, hùnhomẹ nado de yé do “nuhe e tindo lẹpo” ji. (Hia Matiu 24:45-47.) Gbọnmọ dali, whẹpo mẹyiamisisadode lẹ nido mọ ogú olọn mẹ tọn yetọn yí, yé nọ wadevizọn na sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn devo lẹ tofi to aigba ji.
2. Etẹlẹ wẹ nutindo Jesu tọn lẹ bẹhẹn?
2 Klunọ de nọ tindo aṣẹpipa do nutindo etọn lẹ ji, podọ e sọgan yí yé zan dile e jlo e do. Nutindo Jesu Klisti, he yin Ahọlu he Jehovah zedo ofìn ji tọn lẹ bẹ nuhe gando Ahọluduta lọ go to aigba ji lẹpo hẹn. Enẹ bẹ “gbẹtọ susugege” he apọsteli Johanu mọ to numimọ mẹ lẹ hẹn. Johanu basi zẹẹmẹ gbẹtọ susugege lọ lẹ tọn dole: “Doayi e go, gbẹtọ susugege, he mẹdepope ma sọgan hia, sọn akọta lẹpo mẹ, sọn hẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ, ṣite to ofìn lọ nukọn podọ to Lẹngbọvu lọ nukọn, yè do aṣọ́vọ̀ wewe na yé, odéma sọ tin to alọ yetọn mẹ.”—Osọhia 7:9.
3, 4. Lẹblanulọkẹyi jiawu tẹwẹ gbẹtọ susugege lẹ tindo?
3 Hagbẹ gbẹtọ susugege enẹ tọn lẹ tin to mẹhe Jesu dlẹnalọdo taidi “lẹngbọ devo” etọn lẹ mẹ. (Joh. 10:16) Todido yetọn wẹ nado nọgbẹ̀ kakadoi to paladisi mẹ to aigba ji. Yé deji dọ Jesu na “plan yé jẹ fie asisa osin ogbẹ̀ tọn lẹ te” bọ “Jiwheyẹwhe nasọ súnsún dasin lẹpo sẹ̀ sọn nukun yetọn lẹ mẹ.” Po enẹ po to ayiha mẹ, yé ko “yàn aṣọ́vọ̀ yetọn bosọ hẹn yé zun wewe to ohùn Lẹngbọvu lọ tọn mẹ.” (Osọhia 7:14, 17) Yé tindo yise to avọ́sinsan Jesu tọn mẹ, podọ na enẹwutu, yé tin to ‘aṣọ́vọ̀ wewe’ mẹ to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Yé yin whẹsuna taidi dodonọ di họntọn Jiwheyẹwhe tọn lẹ, kẹdẹdi Ablaham.
4 Humọ, na Jiwheyẹwhe nọ pọ́n gbẹtọ susugege lẹngbọ devo lẹ tọn he fọ́n bo to jijideji lẹ hlan taidi dodonọ wutu, yé sọgan donukun nado lùn vasudo aihọn ylankan ehe tọn tọ́n to nukunbibia daho lọ whenu. (Jak. 2:23-26) Yé sọgan dọnsẹpọ Jehovah, podọ taidi pipli de, yé tindo nukundido jiawu lọ nado lùn Amagẹdọni tọ́n. (Jak. 4:8; Osọhia 7:15) Yé ma nọ klan yede dovo gba, ṣigba nọ wadevizọn sọn ojlo mẹ wá to anademẹ Ahọlu olọn mẹ tọn lọ po mẹmẹsunnu yiamisisadode etọn he tin to aigba ji lẹ tọn po glọ.
5. Nawẹ gbẹtọ susugege lẹ nọ nọgodona mẹmẹsunnu yiamisisadode Klisti tọn lẹ gbọn?
5 Klistiani yiamisisadode lẹ ko pehẹ nukundiọsọmẹ sinsinyẹn sọn aihọn Satani tọn si bo nasọ to pipehẹ zọnmii. Etomọṣo, yé sọgan dejido godonọnamẹ gbẹdohẹmẹtọ yetọn he yin gbẹtọ susugege lẹ tọn go. To whenuena Klistiani yiamisisadode lẹ ko whè to sọha mẹ todin, gbẹtọ susugege lẹ fọ́n bo to jijideji to whemẹwhemẹ po fọtọ́n kanweko susu lẹ po. Mẹyiamisisadode lẹ ma sọgan penugo nado penukundo dopodopo nudi agun Klistiani tọn 100 000 he tin lẹdo aihọn pé lẹ go na yede. Enẹwutu, dopo to adà he mẹ lẹngbọ devo lẹ nọ nọgodona mẹyiamisisadode lẹ te wẹ yindọ, sunnu he pegan to gbẹtọ susugege lọ mẹ lẹ nọ wadevizọn taidi mẹho agun tọn lẹ. Yé nọ gọalọ nado penukundo Klistiani livi susu he tin to anademẹ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ tọn glọ todin lẹ go.
6. Nawẹ godonọnamẹ he Klistiani yiamisisadode lẹ nọ mọyi sọn gbẹdohẹmẹtọ yetọn lẹngbọ devo lẹ si yin didọdai gbọn?
6 Godonọnamẹ sọn ojlo mẹ wá he Klistiani yiamisisadode lẹ nọ mọyi sọn gbẹdohẹmẹtọ yetọn lẹngbọ devo lẹ si ko yin didọdai gbọn yẹwhegán Isaia gblamẹ. E wlan dọmọ: “Le wẹ OKLUNỌ dọ, [Pakanọ he ma nọ yí akuẹ, NW ] Egipti tọn po ajọnu Etiopia tọn po, po Sabeanu lẹ tọn po, po gbẹtọ he tọ́nalùn lẹ po na juwa dè we, yé na yin towe: yé na hodo we.” (Isa. 45:14) To yẹhiadonu-liho, Klistiani he tindo todido aigba ji tọn to egbehe lẹ nọ zinzọnlin hodo pipli afanumẹ yiamisisadode lọ tọn po Hagbẹ Anademẹtọ etọn po, bo nọ kẹalọyi nukọntọ-yinyin yetọn. Taidi “pakanọ he ma nọ yí akuẹ” lẹ, lẹngbọ devo lẹ nọ desọn ojlo mẹ wá bo nọ yí huhlọn po nutindo yetọn lẹ po zan po ahun lẹpo po nado nọgodona azọ́n yẹwhehodidọ lẹdo aihọn pé tọn he Klisti dena hodotọ yiamisisadode etọn lẹ to aigba ji.—Owalọ 1:8; Osọhia 12:17.
7. Etẹwẹ gbẹtọ susugege lẹ to yinyin azọ́nplọn nado wà?
7 Dile yé to godonọna mẹmẹsunnu yetọn yiamisisadode lẹ, hagbẹ gbẹtọ susugege lọ tọn lẹ nọ mọ azọ́nplọnmẹ yí nado lẹzun dodonu de na ogbẹ́ gbẹtọvi tọn yọyọ he na nọgbẹ̀ to Amagẹdọni godo. Dodonu enẹ dona lodo bo hẹnai, podọ hagbẹ etọn lẹ dona yin mẹdezejotọ bo penugo nado hodo anademẹ Klunọ lọ tọn. Dotẹnmẹ lọ to yinyin nina Klistiani dopodopo nado dohia dọ ewọ sọgan yin yiyizan gbọn Ahọlu lọ, Klisti Jesu dali. Gbọn yise po nugbonọ-yinyin po didohia dali todin, Klistiani dopodopo nọ dohia dọ ewọ na ze ede jo to whenuena Ahọlu lọ na na ẹn anademẹ lẹ to aihọn yọyọ lọ mẹ.
Gbẹtọ Susugege lọ Do Yise Etọn Hia
8, 9. Nawẹ gbẹtọ susugege lọ to yise etọn dohia gbọn?
8 Aliho voovo mẹ wẹ lẹngbọ devo he yin gbẹdohẹmẹtọ agun Klistiani yiamisisadode lẹ tọn nọ do yise yetọn hia te. Tintan, yé nọ nọgodona mẹyiamisisadode lẹ to wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lọ lilá mẹ. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Awetọ, yé nọ litai sọn ojlo mẹ wá na anademẹ Hagbẹ Anademẹtọ lọ tọn lẹ.—Heb. 13:17; hia Zekalia 8:23.
9 Atọ̀ntọ, hagbẹ gbẹtọ susugege lọ tọn lẹ nọ nọgodona mẹmẹsunnu yiamisisadode yetọn lẹ gbọn gbẹninọ sọgbe hẹ nujinọtedo dodo Jehovah tọn lẹ dali. Yé nọ dovivẹnu nado wleawuna “owanyi, ayajẹ, jijọho, linsinsinyẹn, homẹdagbe, dagbewà, [yise], walọmimiọn, mawazẹjlẹgo.” (Gal. 5:22, 23) To egbehe, gbẹninọ sọgbe hẹ jẹhẹnu mọnkọtọn lẹ kakati nido yin “azọ́n agbasalan tọn lẹ” sọgan nọma gbayipe sọmọ. Etomọṣo, hagbẹ gbẹtọ susugege lọ tọn lẹ magbe nado dapana “ayọdide, galilọ, mawé, wantuntun, boṣiọ-sinsẹ̀n, owọ́n, okẹ̀n, avùn, awuwhàn lẹ, homẹgble, wiwọ́, atẹ̀, plọngiglọ, nuvẹun, ahànnumu, gbẹduzẹjlẹgo, po onú mọnkọ lẹ po.”—Galatianu lẹ 5:19-21.
10. Etẹwẹ yin gbemima gbẹtọ susugege lọ lẹ tọn?
10 Na mí yin mapenọ wutu, e sọgan vẹawu nado wleawuna jẹhẹnu Klistiani tọn lẹ, bo dapana azọ́n agbasalan tọn lẹ, bosọ nọavunte sọta kọgbidinamẹ aihọn Satani tọn. Etomọṣo, mí magbe ma nado dike gbigbọjọ he nọ wá sọn awugbopo mẹdetiti tọn, nuṣiwa flinflin lẹ, kavi madogán agbasa tọn lẹ mẹ ni de huhlọn pò na yise mítọn kavi de owanyi mítọn na Jehovah pò. Mí yọnẹn dọ Jehovah na basi kẹdẹdile e ko dopagbe etọn do—yèdọ nado hẹn gbẹtọ susugege lọ gbọn nukunbibia daho lọ mẹ luntọ́n.
11. Ayiha wintinwintin tẹlẹ wẹ Satani ko yizan to vivẹnudido etọn lẹ mẹ nado de huhlọn pò na yise Klistiani lẹ tọn?
11 To popolẹpo mẹ, mí nọ tin to aṣeji to whepoponu na mí yọnẹn dọ mẹhe yin kẹntọ mítọn taun lọ wẹ Lẹgba, podọ e ma nọ yawu jogbe. (Hia 1 Pita 5:8.) E ko tẹnpọn nado yí atẹṣitọ lẹ po mẹdevo lẹ po zan nado hẹn mí yise dọ lalo wẹ nuplọnmẹ he mí to hihodo lẹ. Ṣigba ayiha wintinwintin enẹ ko gboawupo whlasusu. Mọdopolọ, dile etlẹ yindọ homẹkẹn ko dekanpona azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ to whedelẹnu, to paa mẹ e ma nọ wà nudevo hugan nado hẹn yise mẹhe to yinyin homẹkẹndo lọ lẹ tọn lodo dogọ. Enẹwutu, Satani fọ́n bo to ayiha gigẹdẹ de yizan, he e lẹndọ e sọgan yawu de huhlọn pò na yise mítọn. E nọ yí numọtolanmẹ gbigbọjọ tọn lẹ zan. Avase yin nina Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ gando owù ehe go to whenuena e yin didọna yé dọmọ: “[Mì] lẹn ewọ [Klisti] he doakọnna hodọdomẹgo ylandonọ lẹ tọn he nkọ tọn pọ́n.” Etẹwutu? “Na onú nikaa dikọna mì, na agbọ́ nikaa pé ayiha mìtọn.”—Heb. 12:3.
12. Nawẹ ayinamẹ Biblu tọn lẹ nọ na huhlọn mẹhe ko gbọjọ lẹ gbọn?
12 Be hiẹ ko tindo numọtolanmẹ lọ pọ́n dọ emi to gbigbọjọ ya? Be a nọ tindo numọtolanmẹ lọ to whedelẹnu dọ hiẹ ko gboawupo wẹ ya? Eyin mọ wẹ, ma dike Satani ni yí numọtolanmẹ enẹlẹ zan nado glọnalina we to sinsẹ̀n-bibasi towe hlan Jehovah mẹ blo. Biblu pinplọn po sọwhiwhe po, dẹ̀hiho vẹkuvẹku, opli lẹ yìyì to gbesisọ mẹ po gbẹdido hẹ Klistiani hatọ lẹ po na hẹn we lodo bo gọalọna we ‘na agbọ́ nikaa pé ayiha towe.’ Jehovah ko dopagbe nado gọalọna mẹhe to sinsẹ̀n ẹn lẹ nado gọ̀ huhlọn mọyi, podọ mí sọgan dejido opagbe etọn go. (Hia Isaia 40:30, 31.) Ze ayidonugo towe lẹpo do sinsẹ̀nzọn Ahọluduta lọ tọn ji. Dapana ayidedai he nọ hẹn whenu gú namẹ lẹ, bo ze ayidonugo do alọgigọna mẹdevo lẹ ji. Gbọnmọ dali, hiẹ na mọ huhlọn nado doakọnnanu mahopọnna numọtolanmẹ gbigbọjọ tọn.—Gal. 6:1, 2.
Sọn Nukunbibia mẹ Biọ Aihọn Yọyọ de Mẹ
13. Azọ́n tẹwẹ to tepọn mẹhe na lùn Amagẹdọni tọ́n lẹ?
13 To Amagẹdọni godo, mawadodonọ susu he yin finfọnsọnku lẹ na tindo nuhudo nado mọ nuplọnmẹ yí gando aliho Jehovah tọn lẹ go. (Owalọ 24:15) Yé na tindo nuhudo nado plọnnu gando avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn go; humọ, yé dona yin pinplọn nado do yise hia to avọ́sinsan enẹ mẹ nado sọgan mọaleyi sọn e mẹ. Yé na tindo nuhudo nado gbẹ́ nuyise sinsẹ̀n tọn agọ̀ yetọn hoho lẹ dai bo jo aliho gbẹninọ yetọn dai tọn do. Yé dona plọn nado ze gbẹtọ-yinyin yọyọ he nọ dohiagona Klistiani nugbo lẹ dogo. (Efe. 4:22-24; Kọl. 3:9, 10) Lẹngbọ devo he na lùn Amagẹdọni tọ́n lẹ na tindo azọ́n susu nado wà. Lehe e na yin ayajẹnu do sọ nado wà sinsẹ̀nzọn mọnkọtọn hlan Jehovah, matin kọgbidinamẹ po ayihafẹsẹnamẹnu aihọn ylankan ehe tọn lẹ po!
14, 15. Dọ onú delẹ he mẹhe na lùn nukunbibia daho tọ́n lẹ po dodonọ he na yin finfọnsọnku lẹ po na má hẹ ode awetọ.
14 Devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn he ko kú jẹnukọnna lizọnyizọn Jesu tọn to aigba ji lẹ lọsu na tindo nususu nado plọn to whenẹnu. Yé na plọnnu gando mẹhe Mẹssia dopagbe lọ yin go, yèdọ mẹhe yé ko donukun vẹkuvẹku ṣigba bo ma sọnukunmọ pọ́n gbede. To whenuena yé gbẹ́ pò to ogbẹ̀, yé ko do ojlo yetọn hia nado yin pinplọn gbọn Jehovah dali. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n ayajẹ gọna lẹblanulọkẹyi he e na yin nado gọalọna yé—di apajlẹ, nado basi zẹẹmẹ na Daniẹli gando hẹndi dọdai he e basi kandai etọn ṣigba bo ma mọnukunnujẹemẹ lẹ tọn go!—Dan. 12:8, 9.
15 Na nugbo tọn, dile mẹhe yin finfọnsọnku lẹ na tindo nususu nado plọn sọn mí dè do, mọjanwẹ mílọsu na tindo kanbiọ susu nado kanse yé do niyẹn. Yé sọgan dọ nususu na mí gando nujijọ he Biblu donù e go ṣigba bo ma basi zẹẹmẹ yetọn to gigọ́ mẹ lẹ go. Pọ́n lehe e na yin ojlofọndotenamẹnu do sọ nado mọ nudọnamẹ lẹ yí gando Jesu go sọn nafẹ-vi etọn Johanu Baptizitọ lọ dè tlọlọ! Matin ayihaawe, nuhe mí na plọn sọn kunnudetọ nugbonọ enẹlẹ dè na hẹn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn na Ohó Jiwheyẹwhe tọn siso deji hugan dintọn. Devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn he ko kú lẹ—gọna hagbẹ gbẹtọ susugege lọ tọn he kú to ojlẹ opodo tọn mẹ lẹ—na mọ “fọnsọnku he yọnwhanpẹ hú” de yí. Aihọn he ji Satani dugán do de mẹ wẹ yé bẹ sinsẹ̀nzọn yetọn hlan Jehovah jẹeji te. Lehe e na yin ayajẹnu na yé do sọ nado zindonukọn to sinsẹ̀nzọn yetọn mẹ to ninọmẹ he pọnte tlala hugan lẹ mẹ to aihọn yọyọ lọ mẹ!—Heb. 11:35; 1 Joh. 5:19.
16. Sọgbe hẹ dọdai lẹ, nawẹ nulẹ na yì do to Whẹdazangbe?
16 Ojlẹ de na sọ to Whẹdazangbe bọ owe-hihá lẹ na yin hùnhùn. To yidogọ mẹ na Biblu, owe-hihá enẹlẹ na yin yiyizan taidi dodonu de nado dawhẹna mẹhe to ogbẹ̀ lẹpo nado yọnẹn eyin yé jẹna ogbẹ̀ madopodo. (Hia Osọhia 20:12, 13.) Sẹpọ vivọnu Whẹdazan lọ tọn, mẹdopodopo na ko tindo dotẹnmẹ hundote gigọ́ nado do teninọ etọn hia to whẹho nupojipetọ-yinyin wẹkẹ tọn lọ mẹ. Be dopodopo mítọn na litaina Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn bo na dotẹnmẹ Lẹngbọvu lọ nado deanana mí yì “asisa osin ogbẹ̀ tọn lẹ” kọ̀n ya? Kavi be mí na sinyẹnta bo gbẹ́ nado litaina Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn wẹ ya? (Osọhia 7:17; Isa. 65:20) To whenẹnu, mẹlẹpo to aigba ji na ko tindo dotẹnmẹ hundote lọ nado basi nudide mẹdetiti tọn, matin nuyiwadomẹji ylando he mí dugu etọn kavi aihọn ylankan de tọn. Mẹdepope ma na penugo nado tindo ayihaawe dọ whẹdida godo tọn Jehovah tọn sinai do dodo ji. Mẹylankan lẹ kẹdẹ wẹ na yin vivasudo kakadoi.—Osọhia 20:14, 15.
17, 18. Jejejininọ tẹwẹ Klistiani yiamisisadode lẹ po lẹngbọ devo lẹ po yí do to tenọpọn Whẹdazan lọ?
17 To egbehe, Klistiani yiamisisadode he ko yin pinpọnhlan taidi mẹhe jẹ nado mọ Ahọluduta de yí lẹ yí jejejininọ do to nukọnpọnhlan lehe yé na dugán do to Whẹdazangbe. Lẹblanulọkẹyi daho nankọ die! Nukundido enẹ nọ whàn yé nado hodo ayinamẹ he Pita na mẹmẹsunnu yetọn owhe kanweko tintan tọn lẹ dọmọ: “Mì kúkú gbọ bo nọ dovivẹnu do hẹn oylọ po dide mìtọn po diun: na eyin mìwlẹ to onú helẹ wà, mì ma na jai gbede. Na le wẹ yè na deali hlan mì susu biọ ahọludu madopodo Jesu Klisti Oklunọ Whlẹngántọ mítọn tọn mẹ do.”—2 Pita 1:10, 11.
18 Lẹngbọ devo lẹ nọ jaya hẹ mẹmẹsunnu yiamisisadode yetọn lẹ, podọ gbemima yetọn wẹ nado nọgodona yé. Taidi họntọn Jiwheyẹwhe tọn lẹ to egbehe, yé nọ yin whinwhàn nado wà nuhe go yé pé lẹpo to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ. To Whẹdazangbe, homẹ yetọn na hùn tlala nado nọgodona tito Jiwheyẹwhe tọn lẹ po ahun lẹpo po dile Jesu na to anadena yé yì asisa osin ogbẹ̀ tọn lẹ kọ̀n. To whenẹnu, yé na wá yin pinpọnhlan taidi mẹhe jẹ nado yin devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ to aigba ji kakadoidoi!—Lom. 8:20, 21; Osọhia 21:1-7.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Etẹlẹ wẹ nutindo Jesu tọn lẹ bẹhẹn?
• Nawẹ hagbẹ gbẹtọ susugege lọ tọn lẹ nọ nọgodona mẹmẹsunnu yiamisisadode yetọn lẹ gbọn?
• Lẹblanulọkẹyi tẹlẹ wẹ gbẹtọ susugege lọ to vivi etọn dù, podọ todido tẹwẹ yé tindo?
• Nukun tẹwẹ hiẹ nọ yí do pọ́n Whẹdazan lọ?
[Yẹdide to weda 25]
Gbẹtọ susugege lọ lẹ ko yàn aṣọ́vọ̀ yetọn lẹ bo hẹn yé zun wewe to ohùn Lẹngbọvu lọ tọn mẹ
[Yẹdide to weda 27]
Etẹwẹ hiẹ to nukundo nado plọn sọn nugbonọ he na yin finfọnsọnku lẹ dè?