Tindo Ayajẹ to Alọwle Towe Mẹ
“Nuyọnẹn wẹ yè do nọ gbá [whédo]; zinzin wẹ yè do nọ do e ai.”—HOWH. 24:3.
1. Nawẹ nuyiwa Jiwheyẹwhe tọn hẹ sunnu tintan lọ do nuyọnẹn hia gbọn?
OTỌ́ nuyọnẹntọ mítọn olọn mẹ tọn yọ́n nuhe na wà dagbe na mí hugan. Di apajlẹ, Jiwheyẹwhe mọdọ na lẹndai Etọn nido yin hinhẹndi, e “ma yọ́n na sunnu lọ ni yin dopo kẹdẹ” to jipa Edẹni tọn mẹ gba. Adà tangan lẹndai enẹ tọn wẹ yindọ asu po asi po lẹ ni jìgbà bo “gọ́ aigba ji.”—Gẹn. 1:28; 2:18.
2. Tito tẹwẹ Jehovah zedai na ale gbẹtọvi lẹ tọn?
2 Jehovah dọmọ: “Yẹn na . . . basi alọgọtọ de he jẹna ẹn.” Enẹgodo, Jiwheyẹwhe hẹn sunnu tintan lọ damlọn yìkànmẹ bo yí adàjahú de sọn agbasa pipé etọn mẹ do basi yọnnu de. To whenuena Jehovah hẹn yọnnu pipé ehe, Evi, wá Adam dè, sunnu lọ dọmọ: “Ehe wẹ dinvie ohú sọn ohú ṣie lẹ mẹ, podọ olàn sọn olàn ṣie mẹ: Yọnnu wẹ yè na nọ ylọ ẹ, na sunnu go wẹ yè de e sọn jẹgbonu wutu.” Na nugbo tọn, alọgọtọ de wẹ Evi yin na Adam. Dopodopo yetọn na tindo jẹhẹnu po gbẹtọ-yinyin voovo lẹ po, ṣogan yé omẹ awe lẹpo wẹ yin mẹpipe bo yin didá to apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Gbọnmọ dali, Jehovah ze alọwle tintan lọ dai. E ma vẹawuna Adam po Evi po nado kẹalọyi tito Jiwheyẹwhe tọn ehe, he na hùn dotẹnmẹ dote na yé nado mọaleyi sọn alọgọ po godonọnamẹ ode awetọ tọn po mẹ.—Gẹn. 1:27; 2:21-23.
3. Nukun tẹwẹ mẹsusu nọ yí do pọ́n nunina alọwle tọn, podọ kanbiọ tẹlẹ wẹ ehe fọndote?
3 E blawu dọ, gbigbọ atẹṣiṣi tọn de gbayipe to aihọn egbehe tọn mẹ. Nuhahun he enẹ nọ hẹnwa lẹ ma wá sọn Jiwheyẹwhe dè gba. Mẹsusu wẹ nọ yí nukunpẹvi do pọ́n nunina Jiwheyẹwhe tọn he yin alọwle, bosọ nọ pọ́n ẹn hlan taidi nuhe ko dohó bo nọ hẹn flumẹjijẹ kavi wiwọ́ wá. To susu mẹhe tlẹ nọ wlealọ lẹ tọn ṣẹnṣẹn, gbẹdai ko lẹzun aṣọ́nu. Owanyi he nọ yin didohia ovi lẹ to jọwamọ-liho to búbú, podọ to nudindọn lẹ whenu, mẹjitọ lẹ nọ saba yí ovi lẹ zan nado jẹ yanwle ṣejannabi tọn yetọn lẹ kọ̀n. Mẹjitọ susu ma nọ jlo na joawunanu, etlẹ yin nado dín jijọho po pọninọ po. (2 Tim. 3:3) To whelọnu lo, nawẹ alọwlemẹ lẹ sọgan tindo ayajẹ to ojlẹ awusinyẹn tọn ehelẹ mẹ gbọn? Adà tẹwẹ awujonanu nọ yiwà nado dapana gbakija alọwle tọn? Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ mẹhe hẹn ayajẹ go to alọwle yetọn mẹ to egbehe lẹ tọn mẹ?
Awujijona Anademẹ Jehovah Tọn
4. (a) Anademẹ tẹwẹ Paulu na gando alọwle go? (b) Nawẹ Klistiani tonusetọ lẹ nọ hodo anademẹ Paulu tọn gbọn?
4 Apọsteli Paulu na anademẹ gbọdo asuṣiọsi lẹ dọ eyin yé jlo nado vọ́ alọwle, yé dona wàmọ “to Oklunọ mẹ kẹdẹ.” (1 Kọl. 7:39) Ehe ma yin nuyọyọ de na Klistiani he wá sọn sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ gba. Osẹ́n he Jiwheyẹwhe na Islaeli dohia hezeheze dọ yé ma dona “basi alọwle” hẹ mẹdepope he wá sọn akọta kosi he lẹdo yé lẹ tọn mẹ. Jehovah yí zẹẹmẹ de dogọ he zinnudo owù he nukunpẹvi yíyí do pọ́n nujinọtedo ehe bẹhẹn ji. “Na [mẹhe ma yin Islaelivi de] na gọ̀ visunnu towe sẹ̀ sọn hihodo mi mẹ, na yé nido nọ sẹ̀n yẹwhe devo lẹ; mọwẹ yè na hẹn adi OKLUNỌ lọ tọn jimiyọ́n do mì ji, ewọ bo nasọ và mì plaun.” (Deut. 7:3, 4) Nawẹ Jehovah nọ donukun dọ devizọnwatọ etọn egbezangbe tọn lẹ ni yinuwa to adà ehe mẹ gbọn? E họnwun dọ, mẹhe tin “to Oklunọ mẹ,” yèdọ sinsẹ̀n-basitọ hatọ he ko klan ede do wiwe bo yí baptẹm de wẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn de dona de nado wlealọ hẹ. Nuyọnẹnnu wẹ e yin nado joawuna anademẹ Jehovah tọn to nudide ehe bibasi whenu.
5. Nukun tẹwẹ Jehovah po Klistiani alọwlemẹ lẹ po nọ yí do pọ́n opà alọwle tọn lẹ?
5 Onú wiwe wẹ opà alọwle tọn lẹ yin to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Gando alọwle tintan lọ go, Jesu, Ovi Jiwheyẹwhe tọn lọsu dọmọ: “Nuhe Jiwheyẹwhe kọndopọ mì dike gbẹtọ klan ẹn blo.” (Mat. 19:6) Psalm-kàntọ lọ flinnu mí gando nujọnu-yinyin pàdido tọn go dọmọ: “Sanvọ́ opẹ́ tọn hlan Jiwheyẹwhe; bosọ de opà towe hlan Gigogán.” (Ps. 50:14) Dile etlẹ yindọ alọwlemẹ lẹ sọgan donukun nado duvivi ayajẹ daho tọn, opà he nọ yin dido to alọwlezan gbè lẹ yin nujọnu bosọ nọ hẹn azọngban wá.—Deut. 23:21.
6. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ Jẹfta tọn mẹ?
6 Pọ́n apajlẹ Jẹfta tọn, mẹhe wadevizọn taidi whẹdatọ to Islaeli to owhe kanweko 12tọ J.W.M. E dopà hlan Jehovah dọmọ: “Eyin hiẹ nugbonugbo na jo ovi Ammọni tọn lẹ do alọ ṣie mẹ, whenẹnu e na yin, dọ nudepope he tọ́n sọn ohọ̀n owhé ṣie gbè tọn lẹ mẹ wá nado pé mi, whenuena yẹn gọ̀ to jijọho mẹ sọn ovi Ammọni tọn lẹ dè, e na yin OKLUNỌ tọn, yẹn nasọ jo e na avọ́nunina mimẹ̀ de.” To whenuena Jẹfta mọdọ viyọnnu etọn, yèdọ ovi etọn dopo akàn lọ, wẹ wá pé to kọlilẹ etọn wá whé to Mizpa whenu, be e kàn ayiha ma nado de opà etọn wẹ ya? Lala. E dọmọ: “Yẹn ko kẹ̀ onù ṣie hlan OKLUNỌ, yẹn masọ sọgan gọyì godo.” (Whẹ. 11:30, 31, 35) Jẹfta de opà he e do hlan Jehovah, mahopọnna dọ ehe zẹẹmẹdo dọ e ma na tindo kúnkan depope nado hẹn oyín etọn dote. Nugbo wẹ dọ opà Jẹfta tọn gbọnvo na opà alọwle tọn lẹ, ṣigba aliho he mẹ e de opà enẹ te yin apajlẹ dagbe de na Klistiani asu po asi po lẹ na nuhe dù opà yetọn lẹ.
Etẹwẹ Nọ Hẹn Alọwle Tindo Kọdetọn Dagbe?
7. Diọdo tẹlẹ wẹ mẹhe ṣẹṣẹ wlealọ lẹ dona basi?
7 Awuvivinu daho wẹ e nọ yin na asu po asi po susu nado flin ojlẹ he mẹ yé gbẹ́ pò to họntọn mẹ. Lehe e yin ayajẹnu na yé do sọ nado jẹakọ hẹ alọwlemẹ sọgodo tọn yetọn vudevude! Dile yé to whenu susu yizan dopọ, yé nọ dọnsẹpọ ode awetọ dogọ. Ṣigba, vlavo yé nọ̀ họntọn mẹ na ojlẹ de whẹpo do wlealọ kavi mẹjitọ lẹ wẹ basi tito alọwle yetọn tọn, whenue yé wá lẹzun asu po asi po, e nọ biọ dọ yé ni basi diọdo delẹ dandan. Asu de yigbe dọmọ: “Nuhahun titengbe he mí tindo to bẹjẹeji alọwle mítọn tọn wẹ nado flindọ mí masọ yin tlẹnnọ ba. Na ojlẹ de, e vẹawuna mí nado hẹn haṣinṣan mítọn hẹ họntọn po hẹnnumẹ mítọn lẹ po do otẹn he sọgbe mẹ.” Asu devo, he ko wlealọ sọn owhe 30 die, doayi e go to bẹjẹeji alọwle etọn tọn dọ nado yin jlẹkajinọ, emi dona nọ “flindọ emi ko pé awe todin.” Whẹpo e na do kẹalọyi oylọ-basinamẹ de kavi magbe nude tọn, e nọ dọho hẹ asi etọn whẹ́, bo nọ gbọnmọ dali hò dagbemẹninọ yé omẹ awe lẹ tọn pọ́n. To ninọmẹ mọnkọtọn mẹ, awujonanu nọ gọalọ.—Howh. 13:10.
8, 9. (a) Naegbọn hodọdopọ dagbe do yin nujọnu? (b) Adà tẹlẹ mẹ wẹ adadidiọ sọgan gọalọ te, podọ etẹwutu?
8 To whedelẹnu, omẹ awe he yin kinkọndopọ to alọwle mẹ lẹ nọ wá sọn ninọmẹ po aṣa voovo lẹ po mẹ. Titengbe to ninọmẹ ehe mẹ, nuhudo tin nado nọ dọhodopọ po awuvivo po. Aliho hodọdopọ tọn lẹ nọ gbọnvo. Eyin a nọ doayi aliho he mẹ alọwlemẹ towe nọ dọho hẹ hẹnnumẹ etọn lẹ te go, ehe na gọalọna we nado mọnukunnujẹ nuyiwa etọn lẹ mẹ dogọ. To whedelẹnu, e ma yin nuhe mẹde dọ wẹ nọ do nuhe lẹn e te nugbonugbo hia gba, ṣigba aliho he mẹ e dọ ẹ te. Podọ mí sọgan plọn nususu sọn nuhe ma tlẹ yin didọ lẹ lọsu mẹ. (Howh. 16:24; Kọl. 4:6) Nado tindo ayajẹ, onú titengbe wẹ e yin nado nọ yí wuntuntun zan.—Hia Howhinwhẹn lẹ 24:3.
9 To ayidedai po aihundida lẹ po dide whenu, mẹsusu ko mọdọ nujọnu wẹ e yin nado nọ diọada. Jẹnukọnna alọwle, vlavo alọwlemẹ towe ko nọ yí whenu zan na aihundida lanmẹyiya tọn kavi ayidedai devo lẹ. Be e ma jẹ nado basi diọdo delẹ todin ya? (1 Tim. 4:8) Nudopolọ wẹ gando whenu he nọ yin yiyizan hẹ hẹnnumẹ lẹ go. E họnwun dọ, asu po asi po de tindo nuhudo whenu tọn nado sọgan doalọ to nuwiwa gbigbọmẹ tọn kavi devo lẹ mẹ to pọmẹ.—Mat. 6:33.
10. Nawẹ awujonanu nọ gọalọ nado hẹn haṣinṣan dagbe go to mẹjitọ lẹ po ovi yetọn he ko wlealọ lẹ po ṣẹnṣẹn gbọn?
10 To whenuena sunnu de wlealọ, e nọ jo otọ́ po onọ̀ etọn po do, podọ nudopolọ wẹ gando yọnnu lọsu go. (Hia Gẹnẹsisi 2:24.) Ṣogan, gbedide Jiwheyẹwhe tọn lọ nado gbògbéna otọ́ po onọ̀ mítọn po ma nọ diọ etlẹ yin to whenue mí whẹ́n mẹho. Enẹwutu, etlẹ yin to alọwle godo, e yọnbasi dọ asu po asi po de na nọ yí whenu delẹ zan hẹ mẹjitọ po yọnwẹn yetọn lẹ po. Asu de, he ko wlealọ sọn owhe 25 die, dọmọ: “To whedelẹnu, e nọ vẹawu nado hẹn jlẹkajininọ go to nujlomẹ gọna nuhudo alọwlemẹ mẹtọn tọn lẹ po dehe yin mẹjitọ, nọvi gọna yọnwẹn lẹ tọn po ṣẹnṣẹn. Nado didẹ ninọmẹ enẹ to aliho dagbe hugan mẹ, wefọ Gẹnẹsisi 2:24 tọn gọalọna mi tlala. Mí duahọ nugbonọ-yinyin tọn do hagbẹ whẹndo mítọn tọn devo lẹ bosọ tindo azọngban delẹ nado hẹndi do ota yetọn mẹ, ṣogan wefọ ehe dohia mi dọ nugbonọ-yinyin na alọwlemẹ ṣie wẹ dona wá jẹnukọn.” Mọdopolọ, mẹjitọ Klistiani awujonanutọ lẹ nọ yọnẹn dọ ovi yetọn he ko wlealọ lẹ tin to whẹndo yọyọ de mẹ todin, podọ titengbe asu lọ wẹ tindo azọngban nado deanana whẹndo enẹ.
11, 12. Naegbọn oplọn whẹndo tọn po dẹ̀hiho po do yin nujọnu na asu po asi po lẹ?
11 Dandannu wẹ e yin nado tindo aṣa dagbe oplọn whẹndo tọn. Numimọ whẹndo Klistiani susu tọn do nugbo-yinyin ehe tọn hia. E sọgan nọma bọawu nado ze tito oplọn tọn mọnkọtọn dai kavi nado tẹdego dile ojlẹ to yìyì. Tatọ́ whẹndo tọn dopo yigbe dọmọ: “Eyin mí sọgan lẹkọyi godo bo diọ nudepope wẹ, be sọn bẹjẹeji alọwle mítọn tọn gbọ́n wẹ mí na ko tẹdo aṣa dagbe oplọn whẹndo tọn de go.” E yidogọ dọmọ: “Homẹ ṣie nọ hùn tlala nado mọ ayajẹ he asi ṣie nọ tindo to whenuena mí plọn nuhọakuẹ de sọn Biblu mẹ he yinuwadeji.”
12 Onú devo he sọ nọ gọalọ wẹ nado nọ hodẹ̀ dopọ. (Lom. 12:12) Eyin asu po asi po de nọ sẹ̀n Jehovah to pọmẹ, haṣinṣan pẹkipẹki he yé tindo hẹ Jehovah nọ hẹn kanṣiṣa alọwle yetọn tọn lodo. (Jak. 4:8) Asu Klistiani de basi zẹẹmẹ dọmọ: “Nado nọ yawu vẹvẹ to whenue mí ṣinuwa bo donù nuṣiwa enẹlẹ go to odẹ̀ pọmẹ tọn lẹ whenu yin aliho de nado dohia dọ whẹho he hẹn homẹgble wá lọ vẹna mí yì ahun mẹ, mahopọnna lehe e whè sọ.”—Efe. 6:18.
Nọ Joawunanu to Alọwle Mẹ
13. Ayinamẹ tẹwẹ Paulu na do whẹho zanhẹmẹ tọn ji to alọwle mẹ?
13 Klistiani alọwlemẹ lẹ dona dapana walọ he nọ de yẹyi sọn alọwle go lẹ, taidi dehe gbayipe to aihọn he fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn ko do tadu ehe mẹ lẹ. Gando whẹho ehe go, Paulu na ayinamẹ dọmọ: “Mì gbọ asu lọ ni wà ojlo dagbe he jẹ hlan asi; mọkẹdẹ wẹ asi ni nọ wà hlan asu ga. Asi ma tindo huhlọn to agbasa etọn titi ji gba, adavo asu: mọkẹdẹ ga asu masọ tindo huhlọn to agbasa etọn titi ji gba, adavo asi.” Enẹgodo Paulu yí anademẹ he họnwun ehe dogọ dọmọ: “Mì ba mìnọzo dù blo, adavo e yin po gbeyiyi po na osaa de.” Etẹwutu? “Na mì nido jo mìde hlan odẹ̀; bosọ gọwá nọpọ́, na Satani ma nado whlé mì pọ́n na temanọ mìtọn tọn wutu.” (1 Kọl. 7:3-5) To whenuena Paulu donù odẹ̀ go, e do nuhe dona tin to otẹn tintan mẹ na Klistiani de hia. Ṣigba e sọ hẹn ẹn họnwun dọ Klistiani alọwlemẹ dopodopo dona nọ hò nuhudo alọwlemẹ etọn tọn pọ́n to agbasa-liho podọ to numọtolanmẹ-liho.
14. Nawẹ nunọwhinnusẹ́n Owe-wiwe tọn lẹ yọ́n-na-yizan gando whẹho zanhẹmẹ tọn go to alọwle mẹ gbọn?
14 Asu po asi po lẹ dona nọ dọ homẹ na ode awetọ bo hẹn do ayiha mẹ dọ awugbopo nado hò ode awetọ tọn pọ́n to whẹho zanhẹmẹ tọn mẹ sọgan hẹn nuhahun lẹ wá. (Hia Filippinu lẹ 2:3, 4; yijlẹdo Matiu 7:12 go.) Ehe ko sọawuhia nado yin nugbo to whẹndo he klan to sinsẹ̀n-liho lẹ mẹ. Eyin gbemanọpọ tlẹ tin, to paa mẹ Klistiani lọ sọgan hẹn ninọmẹ lọ lẹ pọnte gbọn walọ dagbe, homẹdagbe po gbekọndopọ etọn po dali. (Hia 1 Pita 3:1, 2.) Owanyi na Jehovah podọ na alọwlemẹ mítọn, to pọmẹ hẹ gbigbọ awujonanu tọn, na gọalọ to adà alọwle tọn ehe mẹ.
15. Adà tẹwẹ sisi nọ yiwà to alọwle ayajẹnọ de mẹ?
15 To adà devo lẹ mẹ, asu homẹdagbenọ de na nọ yinuwa hẹ asi etọn po sisi po. Di apajlẹ, e na nọ hò numọtolanmẹ etọn lẹ pọ́n etlẹ yin to whẹho flinflin lẹ mẹ. Asu owhe 47 mẹvi de dọmọ: “N’gbẹ́ pò to nuplọn to adà ehe mẹ.” Asi Klistiani lẹ yin tudohomẹna nado nọ do sisi sisosiso hia asu yetọn lẹ. (Efe. 5:33) E ma yin nuyiwa sisi tọn nado nọ mọhodọdo asu yetọn lẹ go, bo dọ̀n ayidonugo wá awugbopo yetọn lẹ ji to mẹdevo lẹ nukọn. Howhinwhẹn lẹ 14:1 flinnu mí dọmọ: “Yọnnu nuyọnẹntọ lẹpo wẹ nọ gbá ohọ̀ etọn: ṣigba nulunọ nọ yí alọ etọn do dọ̀n ẹn liai.”
Mì Joawuna Lẹgba Blo
16. Nawẹ asu po asi po lẹ sọgan yí Efesunu lẹ 4:26, 27 do yizan mẹ to alọwle yetọn mẹ gbọn?
16 “Eyin mì gblehomẹ, mì waylando blo; mì sọ dike owhè biọ do homẹgble mìtọn ji blo: mì natẹn [Lẹgba] blo.” (Efe. 4:26, 27) Eyin mí yí hogbe ehelẹ do yizan mẹ, yé sọgan gọalọna mí nado didẹ kavi dapana gbemanọpọ lẹ to alọwle mẹ. Mẹmẹyọnnu de dọmọ: “N’ma sọgan flin eyin gbemanọpọ de ko wá aimẹ to yẹn po asu ṣie po ṣẹnṣẹn pọ́n bọ mí nọma dọhodeji, eyin e tlẹ biọ dọ mí ni yí ganhiho susu zan nado didẹ whẹho lọ.” To bẹjẹeji alọwle yetọn tọn, ewọ po asu etọn po magbe dọ owùn ma na nọ kẹ̀n do gbemanọpọ yetọn lẹ. “Mí basi dide dọ, depope he nuhahun lọ yin, mí na nọ jona mínọzo bo wọnji e go nado sọgan bẹ azán dopodopo jẹeji to jijọho mẹ.” Gbọnmọ dali, yé gbẹ́ nado ‘natẹn Lẹgba.’
17. Eyin etlẹ taidi dọ alọwlemẹ lẹ ma sọgbe hẹ ode awetọ, etẹwẹ sọgan gọalọna yé?
17 Ṣigba, etẹwẹ lo eyin hiẹ wá mọdọ emi ma lẹnnupọn ganji whẹpo do biọ alọwle mẹ? Hiẹ sọgan tindo numọtolanmẹ lọ dọ e taidi dọ owanyi ma tin to alọwle towe mẹ sọ mẹdevo lẹ tọn. Etomọṣo, pọndohlan Mẹdatọ lọ tọn gando alọwle go hinhẹn do ayiha mẹ na gọalọna we. Paulu na ayinamẹ Klistiani lẹ to gbọdo glọ dọmọ: “Mì gbọ alọwle ni yin tintindo to gbégbigbò mẹ to omẹ popo mẹ, mì sọ dike yè hẹn adọ́ flu blo: na galọtọ po ayọdetọ lẹ po wẹ Jiwheyẹwhe na dawhẹna.” (Heb. 13:4) Podọ hogbe devo lẹ he mí ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n wẹ ayinamẹ Biblu tọn lọ dọmọ: “Okàn atọ̀n-slodopọ ma yá winwẹ́n.” (Yẹwh. 4:12) Eyin klandowiwe oyín Jehovah tọn nọ duahunmẹna asu po asi po lẹ, kanṣiṣa yetọn hẹ ode awetọ podọ hẹ Jiwheyẹwhe nọ lodo. Yé nọ mọ yede to dandannu glọ nado wazọ́n na alọwle yetọn nido tindo kọdetọn dagbe, na yé yọnẹn dọ ehe na hẹn pipà wá na Jehovah, Dowatọ alọwle tọn.—1 Pita 3:11.
18. Jidide tẹwẹ hiẹ sọgan tindo gando alọwle go?
18 Ayihaawe ma tin dọ e yọnbasi na Klistiani lẹ nado tindo ayajẹ to alọwle mẹ. Nado jẹ yanwle ehe kọ̀n, mí dona dovivẹnu bosọ do jẹhẹnu Klistiani tọn lẹ hia, ehe mẹ awujonanu tin te. To egbehe, asu po asi po susu wẹ tin to agun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ lẹdo aihọn pé he to didohia dọ ehe yọnbasi.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Naegbọn e ma jẹagọdo lẹnpọn dagbe nado dín ayajẹ to alọwle mẹ?
• Etẹwẹ sọgan hẹn alọwle de tindo kọdetọn dagbe?
• Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ alọwlemẹ lẹ dona wleawuna?
[Yẹdide to weda 9]
Asu po asi po lẹ nọ gbọn nuyọnẹn dali dọhodopọ whẹpo do kẹalọyi oylọ-basinamẹ kavi dope de
[Yẹdide to weda 10]
Mì nọ dovivẹnu nado didẹ gbemanọpọ lẹ to azán dopolọ ji, bo ma ‘natẹn Lẹgba blo’