Lizọnyizọn Whédegbè jẹ Whédegbè Tọn—Naegbọn E Do Yin Nujọnu Todin?
“Egbesọegbesọ to tẹmpli mẹ podọ to owhé dopodopo gbè, yé ma nọ omẹ ma plọn, yé masọ nọ yẹwheho Jesu Klisti tọn ma dọ.”—OWALỌ 5:42.
1, 2. (a) Aliho yẹwhehodidọ tọn tẹwẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin yinyọnẹn na? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?
DIBLAYIN to otò lẹpo mẹ, nuhe gbayipe de wẹ e yin nado mọ omẹ awe he sọnú ganji ni to dindọnsẹpọ owhé de bo tẹnpọn nado lá wẹndomẹ kleun de sọn Biblu mẹ gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go na whétọ lọ. Eyin whétọ lọ do ojlo hia to wẹndomẹ lọ mẹ, yé sọgan ze owe sinai do Biblu ji de donukọnna ẹn bo basi tito plọnmẹ Biblu vọnu whégbè tọn de hẹ ẹ. Enẹgodo yé nọ zindonukọn yì owhé he bọdego gbè. Eyin hiẹ nọ tindo mahẹ to azọ́n ehe mẹ, hiẹ sọgan mọdọ gbẹtọ lẹ nọ saba yọ́n we taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ whẹpo a ni tlẹ do kẹnù. Na nugbo tọn, lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn lọ ko lẹzun ohia he gbẹtọ lẹ do nọ yọ́n mí.
2 Aliho voovo wẹ mí nọ yizan nado hẹn azọ́n he Jesu dena mí nado dọyẹwheho bo hẹn gbẹtọ lẹ zun devi di. (Mat. 28:19, 20) Mí nọ dekunnu to ahimẹ, to alihogbó lẹ ji podọ to nọtẹn gbangba tọn devo lẹ. (Owalọ 17:17) Mí nọ yí alokan po wekanhlanmẹ po zan nado jẹ mẹsusu dè. Mí nọ má nugbo Biblu tọn lẹ hẹ mẹhe mí nọ dukosọ hẹ to nuyiwa egbesọegbesọ tọn mítọn mẹ lẹ. Mí tlẹ sọ tindo nọtẹn Internet ji tọn de, he bẹ nudọnamẹ sinai do Biblu ji lẹ hẹn to ogbè he hugan 300 lẹ mẹ.a Aliho ehe lẹpo wẹ nọ tindo kọdetọn dagbe. Ṣigba, to suhugan ninọmẹ lẹ tọn mẹ, aliho tangan he mẹ mí nọ hẹn wẹndagbe lọ gbayipe te wẹ nado dọyẹwheho sọn whédegbè jẹ whédegbè. Fie wẹ aliho yẹwhehodidọ tọn ehe wá sọn? Nawẹ e wá lẹzun aliho he omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ yizan hugan to egbehe gbọn? Podọ naegbọn e do yin nujọnu todin?
Aliho He Apọsteli lẹ Yizan
3. Anademẹ tẹlẹ wẹ Jesu na apọsteli lẹ gando yẹwhehodidọ go, podọ etẹwẹ ehe dohia gando aliho he mẹ yé dona dọyẹwheho te go?
3 Owe-wiwe mẹ wẹ aliho yẹwhehodidọ sọn whédegbè jẹ whédegbè tọn lọ wá sọn. To whenuena Jesu do apọsteli lẹ hlan nado yì dọyẹwheho, e degbè na yé dọmọ: “Otò depope kavi gbèta depope mẹ he mì na biọ, mì kanse eyin mẹhe to e mẹ jẹ.” Nawẹ yé na dín mẹhe jẹ lẹ mọ gbọn? Jesu dọna yé nado yì owhé gbẹtọ lẹ tọn gbè. E dọmọ: ‘Whenuena mì sọ biọ owhé de gbè, mì dọnudo e. Eyin owhé lọ sọ jẹ, na jijọho mìtọn ni jẹte do e ji.’ Be yé dona nọte bọ gbẹtọ lẹ na basi oylọna yé whẹ́ wẹ ya? Pọ́n nuhe Jesu dọ bọdego dọmọ: “Mẹdepope he ma yí mì, kavi bo ma sè ohó mìtọn, whenuena mì tọ́n sọn owhé enẹ gbè, kavi sọn otò enẹ mẹ jẹgbonu, mì húnhún kọ́gudu afọ mìtọn tọn dai.” (Mat. 10:11-14) Anademẹ ehelẹ hẹn ẹn họnwun dọ dile apọsteli lẹ “gbọn gbéta lẹ mẹ to yìyì, bo to yẹwheho wẹndagbe tọn dọ,” yé dona desọn ojlo mẹ nado dla gbẹtọ lẹ pọ́n to owhé yetọn lẹ gbè.—Luku 9:6.
4. Fie wẹ yẹwhehodidọ sọn whédegbè jẹ whédegbè yin nùdego te tlọlọ to Biblu mẹ?
4 Biblu zinnudeji tlọlọ dọ apọsteli lẹ dọyẹwheho sọn whédegbè jẹ whédegbè. Di apajlẹ, ojlẹ vude to whenuena agun Klistiani tọn yin didoai to owhe 33 W.M. godo, Owalọ lẹ 5:42 dọ gando apọsteli lẹ go dọmọ: ‘Egbesọegbesọ to tẹmpli mẹ podọ to owhé dopodopo gbè, yé ma nọ omẹ ma plọn, yé masọ nọ yẹwheho Jesu Klisti tọn ma dọ.’ To nudi owhe 20 godo, apọsteli Paulu flinnu mẹho agun Efesu tọn lẹ dọmọ: ‘Yẹn ma gboawupo sọn lilá nude he yin ale hlan mì mẹ, ṣigba yẹn ko dọhlan mì, bosọ plọn mì to gbangba, podọ sọn whégbè jẹ whégbè.’ Be Paulu ko dla mẹho enẹlẹ pọ́n whẹpo yé do lẹzun yisenọ wẹ ya? E họnwun dọ e wàmọ, na delẹ to nuhe e plọn yé lẹ mẹ wẹ, “lẹnvọjọ hlan Jiwheyẹwhe dè, po yise po hlan Jesu Klisti Oklunọ mítọn dè.” (Owalọ 20:20, 21) Owe lọ Word Pictures in the New Testament Robertson tọn basi zẹẹmẹ do Owalọ lẹ 20:20 ji dọmọ: “E jẹna ayidego dọ yẹwhehodọtọ daho hugan ehe dọyẹwheho sọn whédegbè jẹ whédegbè.”
Awhànpa Owẹ̀n Egbezangbe Tọn De
5. Nawẹ azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ yin yẹdena to dọdai Joẹli tọn mẹ gbọn?
5 Azọ́n kunnudide tọn he yin wiwà to owhe kanweko tintan whenu yin dohia kleun de gando azọ́n daho hugan he dona yin wiwà to azán mítọn gbè go. Yẹwhegán Joẹli yí azọ́n yẹwhehodidọ Klistiani yiamisisadode lẹ tọn jlẹdo nuhẹngble owánvu lẹ tọn go, he bẹ owẹ̀n lẹ hẹn. (Joẹ. 1:4) Dile owẹ̀n lọ lẹ to nukọnzindo di awhànpa de, yé nọ duto aliglọnnamẹnu lẹ ji, bo nọ biọ owhé lẹ gbè, bosọ nọ gbidi nudepope he yé mọ to aliho yetọn ji sẹ̀. (Hia Joẹli 2:2, 7-9.) Zẹẹmẹ họnwun nankọ die gando linsinsinyẹn po sọwhiwhe he omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ yí do wà azọ́n kunnudide tọn lọ to egbehe po go! Aliho titengbe hugan he Klistiani yiamisisadode lẹ po “lẹngbọ devo” he yin gbẹdohẹmẹtọ yetọn lẹ po nọ yizan nado hẹn yẹdenanu dọdai tọn enẹ di wẹ lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn. (Joh. 10:16) Nawẹ míwu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wá jẹ aliho he mẹ apọsteli lẹ nọ dọyẹwheho te enẹ yizan ji gbọn?
6. Tulinamẹ tẹwẹ omẹ Jehovah tọn lẹ mọyi nado dekunnu sọn whédegbè jẹ whédegbè to 1922, ṣigba nawẹ mẹdelẹ yinuwa gbọn?
6 Bẹsọn 1919, azọngban Klistiani dopodopo tọn nado nọ tindo mahẹ to azọ́n kunnudide tọn lọ mẹ yin nùzindeji. Di apajlẹ, hosọ lọ “Sinsẹ̀nzọn lọ Yin Dandannu” to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn [Glẹnsigbe] 15 août 1922 mẹ flinnu Klistiani yiamisisadode lẹ dọ nujọnu wẹ e yin nado “hẹn wẹndomẹ he yin zinzinjẹgbonu lọ jẹ gbẹtọ lẹ dè po zohunhun po bo dọhona yé to ohọ̀n yetọn lẹ kọ̀n, bosọ gbọnmọ dali dekunnu dọ ahọluduta olọn tọn ko sẹpọ.” Nuzedonukọnnamẹ yọ́n-na-yizan lẹ yin awuwlena do Bulletin (he yin Lizọnyizọn Ahọluduta Tọn Mítọn todin) mẹ. Etomọṣo, sọha mẹhe nọ dọyẹwheho sọn whédegbè jẹ whédegbè lẹ tọn ma sù to bẹjẹeji. Mẹdelẹ nọ dọ̀n yonu dogodo. Yé nọ dín whẹjijọ susu, ṣigba nuhahun tangan lọ wẹ yindọ mẹdelẹ nọ mọdọ yẹwhehodidọ sọn whédegbè jẹ whédegbè na de yé pò. Dile sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn to yinyin nùzindeji dogọ, susu omẹ mọnkọtọn lẹ tọn jẹ agọjoyigodo ji vudevude sọn titobasinanu Jehovah tọn mẹ.
7. Nuhudo tẹwẹ sọawuhia to owhe 1950 lẹ mẹ?
7 To owhe he bọdego lẹ gblamẹ, mẹsusu jẹ awukọndopọ ji to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ. Ṣigba, e wá họnwun dọ nuhudo azọ́nplọnmẹ yinukọn dogọ tọn tin to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn lọ mẹ. Di apajlẹ, lẹnnupọndo nuhe jọ to États-Unis ji. To bẹjẹeji owhe 1950 lẹ tọn, adà he 28 to kanweko ji Kunnudetọ he tin to otò enẹ mẹ lẹ tọn nọ yiwà to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ poun wẹ nado má oylọ-basinamẹwe lẹ kavi nọte to alihogbó lẹ ji po linlinnamẹwe lẹ po. Hugan 40 to kanweko ji yetọn wẹ yin gbemasọtọ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ bo nọ nọma dọyẹwheho na osun lẹ. Etẹwẹ sọgan yin wiwà nado gọalọna Klistiani he ko klan yede do wiwe lẹpo nado nọ dọyẹwheho sọn whédegbè jẹ whédegbè?
8, 9. Tito azọ́nplọnmẹ tọn tẹwẹ yin didoai to 1953, po kọdetọn tẹlẹ po?
8 To plidopọ akọjọpli tọn he yin bibasi to Tòdaho New York tọn mẹ to 1953, ayidonugo vonọtaun yin nina lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn. Mẹmẹsunnu Nathan H. Knorr lá dọ azọngban titengbe nugopọntọ lẹpo tọn wẹ e dona yin nado gọalọna Kunnudetọ dopodopo nado yin gbesọtọ to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ. E dọ dọ, “Mẹdopodopo dona penugo nado nọ dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn sọn whédegbè jẹ whédegbè.” Tito azọ́nplọnmẹ lẹdo aihọn pé tọn de yin didoai nado jẹ yanwle ehe kọ̀n. Mẹhe ma ko to yẹwhehodọ sọn whédegbè jẹ whédegbè lẹ mọ azọ́nplọnmẹ yí nado sọgan nọ dọnsẹpọ gbẹtọ lẹ to ohọ̀n yetọn lẹ kọ̀n, bo yihojlẹdohogo hẹ yé sọn Biblu mẹ, bosọ na gblọndo na kanbiọ yetọn lẹ.
9 Tito azọ́nplọnmẹ tọn ehe hẹn kọdetọn jiawu lẹ wá. To nudi owhe ao gblamẹ, sọha wẹnlatọ lẹ tọn jideji whla 100 to kanweko ji lẹdo aihọn pé, bọ sọha gọyìpọn lẹ tọn jideji whla 126 to kanweko ji, podọ sọha plọnmẹ Biblu lẹ tọn jideji whla 150 to kanweko ji. To egbehe, diblayi wẹnlatọ Ahọluduta tọn livi ṣinawe wẹ to yẹwheho wẹndagbe lọ tọn dọ lẹdo aihọn pé. Jideji ayidego tọn ehe yin kunnudenu de dọ Jehovah to didona vivẹnudido omẹ etọn lẹ tọn to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn lọ mẹ.—Isa. 60:22.
Ohia Didogona Gbẹtọ lẹ Nado Luntọ́n
10, 11. (a) Numimọ tẹwẹ yin nina Ezekiẹli, dile e yin kinkàndai to Ezekiẹli weta 9 mẹ do? (b) Nawẹ numimọ enẹ to yinyin hinhẹndi gbọn to azán mítọn gbè?
10 Mí sọgan mọ nujọnu-yinyin lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn to numimọ he yẹwhegán Ezekiẹli mọ de mẹ. To numimọ enẹ mẹ, Ezekiẹli mọ sunnu ṣidopo po adanwànu lẹ po to alọ yetọn lẹ mẹ gọna sunnu ṣinawetọ de he dó alavọ de bo hẹn wesinzo wekantọ tọn de to adaja etọn mẹ. Sunnu ṣinawetọ lọ yin didọna nado “gbọn gblagbla tòdaho lọ tọn mẹ luntọ́n, yì” bo “ze ohiadonu de do nukọn dawe lẹ lọ tọn ji he to hunwẹn podọ he to awhádo na osùnú lẹpo he yin wiwà to gblagbla etọn mẹ.” Bọdo azọ́n hiadogonamẹ tọn lọ go, sunnu ṣidopo he tindo adanwànu mẹhùhù tọn lọ lẹ yin gbedena nado hù mẹhe ma tindo ohia lọ lẹpo.—Hia Ezekiẹli 9:1-6.
11 Mí mọnukunnujẹemẹ dọ to hẹndi dọdai ehe tọn mẹ, sunnu he “yè yí alà do ṣinyọnavọna” lọ nọtena pipotọ Klistiani yí gbigbọ do de lẹ tọn. Gbọn azọ́n yẹwhehodidọ po mẹhẹnzun devi tọn lọ po dali, pipli mẹyiamisisadode lẹ tọn nọ dohiagona mẹhe lẹzun apadewhe “lẹngbọ devo” Klisti tọn lẹ tọn to yẹhiadonu-liho. (Joh. 10:16) Etẹwẹ ohia lọ yin? E yin kunnudenu lọ dọ lẹngbọ mọnkọtọn lẹ yin devi Jesu Klisti tọn he ko klan yede do wiwe bo yí baptẹm bosọ ze gbẹtọ-yinyin yọyọ Klisti tọn nkọ dogo, taidi dọ ohia de tin to nukọn yetọn wẹ nkọ. (Efe. 4:20-24) Omẹ taidi lẹngbọ ehelẹ nọ lẹzun apó dopo hẹ Klistiani yiamisisadode lẹ bo nọ gọalọna yé to azọ́n titengbe he yin didena yé lọ mẹ nado dohiagona mẹdevo lẹ.—Osọhia 22:17.
12. Nawẹ numimọ Ezekiẹli tọn gando ohia dido nukọn na gbẹtọ lẹ go zinnudeji dọ nujọnu wẹ e yin nado to omẹ taidi lẹngbọ lẹ dín zọnmii gbọn?
12 Numimọ Ezekiẹli tọn zinnudo whẹwhinwhẹ́n dopo ji he wutu e do yin onú niyaniya tọn sọmọ nado to mẹhe to “hunwẹn podọ he to awhádo” lẹ dín zọnmii. Ogbẹ̀ gbẹtọ lẹ tọn tin to owù mẹ. To madẹnmẹ, awhànpa whẹdida hẹnṣẹtọ olọn mẹ tọn Jehovah tọn lẹ, he sunnu ṣidopo he hẹn adanwànu lọ lẹ nọtena, na và mẹhe ma tindo ohia lọ lẹ sudo. Gando whẹdida he to nukọn ja enẹ go, apọsteli Paulu wlan dọ Oklunọ Jesu, to pọmẹ hẹ “angẹli huhlọnnọ etọn lẹ,” na “[yiahọsu] to yé he ma yọ́n Jiwheyẹwhe lẹ go, podọ yé he ma setonuna wẹndagbe Jesu Klisti Oklunọ mítọn tọn lẹ.” (2 Tẹs. 1:7, 8) Doayi e go dọ gbẹtọ lẹ na yin whẹdana sọgbe hẹ nukun he yé yí do pọ́n wẹndagbe lọ. Enẹwutu, wẹndomẹ Jiwheyẹwhe tọn lilá dona zindonukọn madoalọte kakajẹ opodo. (Osọhia 14:6, 7) Ehe ze azọngban titengbe de do devizọnwatọ klandowiwe Jehovah tọn lẹpo ji.—Hia Ezekiẹli 3:17-19.
13. (a) Dandannu tẹ glọ wẹ apọsteli Paulu mọ ede te, podọ etẹwutu? (b) Dandannu tẹ glọ wẹ hiẹ nọ mọ dewe te gando mẹhe tin to aigba-denamẹ mìtọn ji lẹ go?
13 Apọsteli Paulu mọdọ dandannu wẹ e yin na emi nado lá wẹndagbe lọ na mẹdevo lẹ. E wlan dọmọ: “Yẹn zun ahọ́tọnọ hlan Glẹki lẹ, podọ hlan akọmasegbe lẹ; hlan nuyọnẹntọ, podọ hlan wunvinọ lẹ. Mọ le e te to huhlọn ṣie mẹ, yẹn ko wleawu nado dọyẹwheho wẹndagbe tọn hlan mì mẹhe tin to Lomu lẹ ga.” (Lom. 1:14, 15) To pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn na lẹblanu he yin didohia ẹ mẹ, Paulu mọdọ emi dona tẹnpọn nado gọalọna mẹdevo lẹ na yé nido mọaleyi sọn nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ kẹdẹdile ewọ lọsu mọaleyi sọn e mẹ do. (1 Tim. 1:12-16) E nọ taidi dọ e duahọ de do mẹhe e dukosọ hẹ lẹpo, yèdọ ahọ́ de he e sọgan sú kiki gbọn wẹndagbe lọ lilá na yé dali. Be hiẹ nọ mọdọ a duahọ mọnkọtọn do mẹhe tin to aigba-denamẹ mìtọn ji lẹ ya?—Hia Owalọ lẹ 20:26, 27.
14. Etẹwẹ yin whẹwhinwhẹ́n titengbe hugan he wutu mí nọ dọyẹwheho to gbangba podọ sọn whédegbè jẹ whédegbè?
14 Nugbo wẹ dọ nujọnu wẹ e yin nado whlẹn ogbẹ̀ gbẹtọ lẹ tọn gán, ṣigba whẹwhinwhẹ́n titengbe hugan devo sọ tin he wutu mí dona nọ dọyẹwheho sọn whédegbè jẹ whédegbè. To dọdai he yin kinkàndai to Malaki 1:11 mẹ, Jehovah dọmọ: ‘Sọn zizẹ̀tẹn owhè tọn yèdọ jẹ tejijẹ yì etọn wẹ oyín ṣie na yin kiklo to Kosi lẹ ṣẹnṣẹn, podọ avọ́nunina de na yin bibasi na oyín ṣie, yèdọ nunina wiwe de; na oyín ṣie na klo to Kosi lẹ ṣẹnṣẹn.’ To hẹndi dọdai ehe tọn mẹ, devizọnwatọ klandowiwe Jehovah tọn lẹ to gigopana oyín etọn to gbangba to aigba lẹpo ji dile yé to lizọnyizọn yetọn wà po whiwhẹ po. (Ps. 109:30; Mat. 24:14) Whẹwhinwhẹ́n titengbe hugan he wutu mí nọ dọyẹwheho to gbangba podọ sọn whédegbè jẹ whédegbè wẹ nado “sanvọ́ pipà tọn” hlan Jehovah.—Heb. 13:15.
Nujijọ Ayidego Tọn lẹ to Nukọn Ja
15. (a) Nawẹ Islaelivi lẹ yidogọna nuyiwa yetọn dile yé to zọnlinzin lẹdo Jẹliko to azán ṣinawetọ gbè gbọn? (b) Etẹwẹ ehe dohia gando azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ go?
15 Aliho tẹlẹ mẹ wẹ azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ na gbẹsọ yinukọn te? Mí sọgan mọ nude plọn sọn osla he yin dido lẹdo Jẹliko, dile e yin kinkàndai to owe Jọṣua tọn mẹ. Flindọ ojlẹ vude whẹpo Jiwheyẹwhe do và Jẹliko sudo, Islaelivi lẹ yin gbedena nado zinzọnlin lẹdo tòdaho lọ whladopo to gbèdopo na azán ṣidopo. Ṣigba, to azán ṣinawetọ gbè, yé dona yidogọna nuyiwa yetọn taun. Jehovah dọna Jọṣua dọmọ: “Mì na lẹdo tòdaho lọ whla ṣinawe, yẹwhenọ lẹ nasọ kún opẹ̀n lẹ lọ. E nasọ yin, dọ whenuena yé yí agbòzò lọ do basi zinhihò, . . . gbẹtọ lẹpo nasọ zìn abobo daho dogbè; adó Jẹliko tọn lẹpo nasọ họ́ jai mlẹnmlẹn.” (Jọṣ. 6:2-5) E yọnbasi dọ azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn na yin hinhẹn gblodeji to aliho mọnkọtọn mẹ. Vlavo e yinmọ kavi lala, to whenuena titonu ehe na yin vivasudo, mí na ko dekunnu oyín po Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn po tọn jẹ obá he gbloada hugan to whenuho gbẹtọvi tọn mẹ.
16, 17. (a) Etẹwẹ na yin wiwadotana whẹpo “nukunbibia daho” lọ na do wá vivọnu? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ he bọdego mẹ?
16 E yọnbasi dọ ojlẹ lọ na wá whenuena wẹndomẹ he lá mí te na taidi “abobo daho” awhàn tọn de. To owe Osọhia tọn mẹ, owẹ̀n whẹdida tọn sinsinyẹn lẹ yin alọdlẹndo taidi “kẹnsu daho [lẹ, he] dopodopo di ojlẹ talẹnti dopo tọn na pinpẹn.”b Podọ Osọhia 16:21 dọ dọ: “Tukla etọn lọ sù gbaugbau.” Mí ma ko yọ́n adà he lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn na yiwà taun to whenuena mí na to owẹ̀n whẹdida godo tọn Jiwheyẹwhe tọn enẹlẹ lá. Ṣigba mí sọgan deji dọ whẹpo “nukunbibia daho” lọ na do wá vivọnu, oyín Jehovah tọn na ko yin hinhẹn zun yinyọnẹn hugan gbede pọ́n tọn to whenuho gbẹtọvi tọn mẹ.—Osọhia 7:14; Ezek. 38:23.
17 Dile mí to nukundo nujijọ ayidego tọn he to nukọn ja lẹ, mì gbọ mí ni zindonukọn nado to wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn lá po zohunhun po. To azọ́ndenamẹ enẹ hinhẹndi mẹ, avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ mí nọ pehẹ to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ, podọ nawẹ mí sọgan duto yé ji gbọn? Kanbiọ ehelẹ na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ.
[Nudọnamẹ odò tọn lẹ]
a Adlẹsi Internet tọn lọ wẹ www.watchtower.org.
b Eyin talẹnti Glẹki tọn wẹ wefọ ehe to alọdlẹndo, kẹnsu dopodopo na pẹnzin sọ kilo 20.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Nawẹ Owe-wiwe nọgodona yẹwhehodidọ sọn whédegbè jẹ whédegbè gbọn?
• Nawẹ lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn yin nùzindeji to ojlẹ mítọn mẹ gbọn?
• Naegbọn e do yin dandannu na devizọnwatọ klandowiwe Jehovah tọn lẹ nado nọ dọyẹwheho?
• Nujijọ ayidego tọn tẹlẹ wẹ to nukọn ja?
[Yẹdide to weda 4]
Taidi apọsteli Paulu, be hiẹ nọ mọ dewe to dandannu glọ nado dọyẹwheho ya?
[Yẹdide to weda 5]
Mẹmẹsunnu Knorr, to 1953