Be Hiẹ to “Ogbè Wiwe-ṣeke” lọ Dó Ganji Ya?
“Yẹn na [na ogbè wiwe-ṣeke, NW] de hlan gbẹtọ lẹ, na yemẹpo nido nọ dawhá ylọ oyín OKLUNỌ tọn.”—ZẸF. 3:9.
1. Nunina jiawu tẹwẹ Jehovah na mí?
NUNINA ogbè tọn ma wá sọn gbẹtọvi lẹ dè gba, adavo sọn Mẹdatọ yetọn, Jehovah Jiwheyẹwhe dè. (Eks. 4:11, 12) Gbọnvona dọ e dá gbẹtọvi tintan lọ, Adam, to aliho de mẹ bọ e sọgan dọho, e sọ hẹn ẹn penugo nado wleawuna hogbe yọyọ lẹ bo nọ yí yé zan to hodidọ mẹ. (Gẹn. 2:19, 20, 23) Nunina jiawu nankọ die! E tlẹ ko hẹn gbẹtọvi lẹ penugo nado nọ dọho na Otọ́ olọn mẹ tọn yetọn bosọ pà oyín gigonọ etọn.
2. Naegbọn gbẹtọvi lẹ masọ nọ dó ogbè dopo gee ba?
2 To owhe kanweko 17 tintan whenuho gbẹtọvi tọn lẹ mẹ, ogbè dopo gee wẹ mẹlẹpo nọ dó, bo nọ yí ‘hogbe wunmẹ dopolọ lẹ’ zan. (Gẹn. 11:1) Enẹgodo wẹ atẹṣiṣi fọ́n to azán Nimlọdi tọn gbè. Gbẹtọvi tolivẹtọ lẹ yinuwa jẹagọdo anademẹ Jehovah tọn lẹ bo bẹ yede pli do fie wá yin yiylọdọ Babẹli to godo mẹ, po gbemima lọ po nado gbọṣi fidopo. Yé jẹ atọ̀họ̀ blibata de gbá ji, e ma yin nado pagigona Jehovah gba, adavo nado “basi oyín de” na yedelẹ. Enẹwutu, Jehovah wlu ogbè dowhenu tọn lọ do kọ̀nu na atẹṣitọ enẹlẹ bo hẹn yé nado jẹ ogbè voovo lẹ dó ji. Gbọnmọ dali, yé gbàdo gbọn aigba blebu ji.—Hia Gẹnẹsisi 11:4-8.
3. Etẹwẹ jọ to whenuena Jehovah wlu ogbè do kọ̀nu na atẹṣitọ lẹ to Babẹli?
3 To egbehe, ogbè fọtọ́n susu wẹ nọ yin didó lẹdo aihọn pé—yèdọ hugan 6 800 sọgbe hẹ nuhe mẹdelẹ dọ. Aliho nulẹnpọn tọn lẹ gbọnvo to dopodopo ogbè ehelẹ tọn mẹ. Enẹwutu, e taidi dọ whenuena Jehovah wlu ogbè do kọ̀nu na atẹṣitọ enẹlẹ, e súnsún ogbè he yé ko nọ dó dai lọ sẹ̀ sọn ayiha yetọn mẹ mlẹnmlẹn. Gbọnvona dọ e ze hogbe yọyọ lẹ do ayiha yetọn mẹ, e sọ diọ aliho nulẹnpọn tọn yetọn po lehe yé nọ yí hogbe lẹ zan do po. Abajọ lẹdo he mẹ yé jẹ atọ̀họ̀ enẹ gbá ji te wá yin yiylọdọ “Bẹwlu” kavi Babẹli! (Gẹn. 11:9, nudọnamẹ odò tọn.) E jẹna ayidego dọ Biblu kẹdẹ wẹ basi zẹẹmẹ fie ogbè voovo he mí nọ mọ to egbehe lẹ wá sọn tọn to aliho he sọgbe de mẹ.
Ogbè Yọyọ de—Ogbè Wiwe-Ṣeke
4. Nujijọ tẹwẹ Jehovah dọ dọdai etọn na ojlẹ mítọn?
4 Mahopọnna lehe kandai Biblu tọn he gando nuyiwa Jiwheyẹwhe tọn go to Babẹli sọgan fọnjlodotenamẹ sọ, nuhe sọ jẹna ayidego bo yin nujọnu humọ de ko jọ to ojlẹ mítọn mẹ. Jehovah dọ dọdai gbọn yẹwhegán etọn Zẹfania gblamẹ dọmọ: “Yẹn na [na ogbè wiwe-ṣeke, NW ] de hlan gbẹtọ lẹ, na yemẹpo nido nọ dawhá ylọ oyín OKLUNỌ tọn, nado nọ sẹ̀n ẹn po abọ́ dopo po.” (Zẹf. 3:9) Etẹwẹ yin “ogbè wiwe-ṣeke” enẹ, podọ nawẹ mí sọgan plọn nado nọ dó e ganji gbọn?
5. Etẹwẹ yin ogbè wiwe-ṣeke lọ, podọ kọdetọn tẹlẹ wẹ diọdo ogbè tọn ehe hẹnwa?
5 Ogbè wiwe-ṣeke lọ wẹ nugbo lọ gando Jehovah Jiwheyẹwhe po lẹndai etọn lẹ po go, ehe sọawuhia to Ohó etọn, Biblu mẹ. “Ogbè” enẹ bẹ nukunnumọjẹnumẹ he sọgbe tintindo dogbọn nugbo lọ dali hẹn, yèdọ nugbo lọ gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go gọna lehe Ahọluduta enẹ na klan oyín Jehovah tọn do wiwe, bo suwhẹna nupojipetọ-yinyin etọn, bosọ hẹn dona mavọmavọ wá na gbẹtọvi nugbonọ lẹ do. Kọdetọn tẹlẹ wẹ diọdo ogbè tọn ehe nọ hẹnwa? Yẹwhegán lọ dọna mí dọ gbẹtọ lẹ na “nọ dawhá ylọ oyín OKLUNỌ tọn” bo na nọ “sẹ̀n ẹn po abọ́ dopo po” kavi abọ́ to abọ́ go. To vogbingbọn mẹ na nuhe jọ to Babẹli, ogbè wiwe-ṣeke lọ didó ko hẹn pipà wá na oyín Jehovah tọn bo kọ̀n omẹ etọn lẹ dopọ.
Ogbè Wiwe-Ṣeke lọ Pinplọn
6, 7. (a) Etẹwẹ ogbè yọyọ de pinplọn bẹhẹn, podọ nawẹ mí sọgan yí ehe zan gando ogbè wiwe-ṣeke lọ pinplọn go gbọn? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna todin?
6 Eyin mẹde jlo na plọn ogbè yọyọ de, e dona wà nususu hugan nado hẹn hogbe yọyọ lẹ do tamẹ poun. Ogbè yọyọ de pinplọn nọ biọ dọ yè ni plọn aliho nulẹnpọn tọn yọyọ de. Aliho he mẹ gbẹtọ lẹ nọ tó linlẹn lẹ bo nọ yìn aslan te sọgan gbọnvo sọn ogbè de mẹ jẹ devo mẹ. Nado sọgan ylọ hogbe ogbè devo tọn lẹ, e na biọ dọ mí ni nọ lilẹ́ odẹ́ to aliho devo mẹ. Nudopolọ wẹ nọ jọ whenuena mí jẹ ogbè wiwe-ṣeke nugbo Biblu tọn lọ plọn ji. E ma ko pé nado plọn nugbo dodonu Biblu tọn vude poun gba. Mí dona diọ aliho nulẹnpọn tọn mítọn bosọ hẹn ayiha mítọn jẹ yọyọ nado sọgan sè ogbè yọyọ ehe ganji.—Hia Lomunu lẹ 12:2; Efesunu lẹ 4:23.
7 Etẹwẹ na gọalọna mí nado mọnukunnujẹ ogbè wiwe-ṣeke lọ mẹ bosọ nọ dó e ganji? Kẹdẹdile e nọ yin do to ogbè depope pinplọn whenu, aliho nuyiwa tọn tangan delẹ sọgan gọalọna mí nado didẹ́ ganji to ogbè nugbo Biblu tọn lọ didó mẹ. Mì gbọ mí ni gbadopọnna afọdide tangan delẹ he gbẹtọ lẹ nọ hodo nado plọn ogbè devo bo pọ́n lehe afọdide enẹlẹ sọgan gọalọna mí nado plọn ogbè yọyọ yẹhiadonu tọn ehe gbọn.
Ogbè Wiwe-Ṣeke lọ Didó Ganji
8, 9. Etẹwẹ mí dona wà nado sọgan plọn ogbè wiwe-ṣeke lọ, podọ naegbọn ehe do yin nujọnu sọmọ?
8 Nọ dotoai po sọwhiwhe po. Tintan he mẹde sè ogbè yọyọ de, e sọgan nọma dọ nudepope na ẹn. (Isa. 33:19) Ṣigba, dile e plọn nado nọ ze ayiha do nuhe sè e te ji, e na jẹ hogbe dopodopo delẹ yọnẹn ji bo nasọ doayi aliho he mẹ hogbe lẹ nọ yin yiyizan te to ogbè lọ mẹ go. To aliho dopolọ mẹ, mí yin tudohomẹna dọmọ: “E jẹ mí ni nọ doayi nuhe mí ko sè lẹ go tlala, na mí sọ dike yé dùdú kọnyinai to whedepopenu blo.” (Heb. 2:1) Whlasusu wẹ Jesu dotuhomẹna hodotọ etọn lẹ dọmọ: “Mẹhe tindo otó, ni sè.” (Mat. 11:15; 13:43; Malku 4:23; Luku 14:35) Mọwẹ, mí dona nọ ‘sè bo tunwun’ nuhe mì sè lẹ go nado sọgan mọnukunnujẹ ogbè wiwe-ṣeke lọ mẹ dogọ.—Mat. 15:10; Malku 7:14.
9 Todidoai nọ biọ ayiha zizedo fidopo, ṣigba vivẹnudido lọ nọ hẹn kọdetọn dagbe wá. (Luku 8:18) To opli Klistiani tọn lẹ ji, be mí nọ ze ayiha do zẹẹmẹ he to yinyin bibasi lẹ ji ya, kavi ayiha mítọn nọ tin to fidevo? Nujọnu wẹ e yin nado wà nuhe go mí pé lẹpo nado nọ ze ayiha do nuhe to yinyin didọ lẹ ji. E ma yinmọ, mí sọgan wá tlitó to sisè mẹ.—Heb. 5:11.
10, 11. (a) Gbọnvona todidoai po sọwhiwhe po, etẹwẹ mí sọ dona wà? (b) Etẹwẹ ogbè wiwe-ṣeke lọ didó sọ bẹhẹn?
10 Nọ hodo apajlẹ hodọtọ he didẹ́ lẹ tọn. Gbọnvona dọ ayinamẹ nọ yin nina mẹhe to ogbè yọyọ de plọn lẹ nado nọ dotoai po sọwhiwhe po, yé sọ nọ yin tulina nado tẹnpọn bo hodo aliho he mẹ hodọtọ he didẹ́ lẹ nọ ylọ hogbe lẹ bo nọ tó linlẹn lẹ te. Ehe nọ gọalọna gbèplọntọ lẹ nado dapana hogbe ṣiṣi ylọ he sọgan wá hẹn ẹn vẹawuna mẹdevo lẹ nado mọnukunnujẹ nuhe dọ yé te mẹ. Mọdopolọ, mí dona nọ plọnnu sọn mẹhe nọ plọn ogbè yọyọ lọ mẹdevo lẹ po “azọ́nyinyọnẹn” po lẹ dè. (2 Tim. 4:2, NW ) Nọ biọ alọgọ. Wleawufo nado nọ kẹalọyi ayinamẹ eyin a ṣinuwa.—Hia Heblu lẹ 12:5, 6, 11.
11 Gbọnvona dọ ogbè wiwe-ṣeke lọ didó nọ biọ dọ mí ni yí nugbo lọ sè bo plọn ẹn mẹdevo lẹ, e sọ nọ biọ dọ mí ni hẹn walọyizan mítọn sọgbe hẹ osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ po. Nado sọgan tindo kọdetọn dagbe to ehe mẹ, mí dona nọ hodo apajlẹ mẹdevo lẹ tọn. Ehe bẹ apajlẹ yise po zohunhun yetọn tọn po hihodo hẹn. E sọ nọ biọ dọ mí ni hodo aliho gbẹninọ Jesu tọn to gigọ́ mẹ. (1 Kọl. 11:1; Heb. 12:2; 13:7) Eyin mí zindonukọn to mọwiwà mẹ, e na hẹn pọninọ wá to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn, bo na gọalọna mí nado nọ dó ogbè wiwe-ṣeke lọ to aliho dopolọ mẹ.—1 Kọl. 4:16, 17.
12. Nawẹ nuhinhẹn do ayiha mẹ nọ gọalọ nado plọn ogbè yọyọ de gbọn?
12 Nọ hẹnnu do ayiha mẹ. Gbèplọntọ lẹ dona nọ hẹn nuyọyọ susu do ayiha mẹ. Ehe bẹ hogbe po zẹẹmẹ yọyọ lẹ po hẹn. Na Klistiani lẹ, nuhinhẹn do ayiha mẹ sọgan gọalọ taun nado sè ogbè wiwe-ṣeke lọ ganji. Matin ayihaawe, mí na wà dagbe nado nọ hẹn yinkọ owe Biblu tọn lẹ tọn do ayiha mẹ debọdo-dego. Mẹdelẹ ko yí i do basi yanwle yetọn nado hẹn hogbe wefọ Biblu tọn delẹ tọn kavi wefọ he dọhodo hosọ tangan delẹ ji do tamẹ. Mẹdevo lẹ ko mọdọ alenu de wẹ e yin nado hẹn ohàn Ahọluduta tọn lẹ, yinkọ whẹndo Islaeli tọn lẹ po apọsteli 12 lẹ tọn po, gọna jẹhẹnu he nọpọ́ do yin sinsẹ́n gbigbọ tọn lẹpo do ayiha mẹ. To hohowhenu, Islaelivi susu wẹ nọ plọn psalm lẹ do tamẹ. To azán mítọn gbè, visunnu de penugo nado hẹn nuhe wefọ Biblu tọn he hugan 80 delẹ dọ pẹpẹ do ayiha mẹ to whenuena e tindo owhe ṣidopo poun. Aliho dagbe hugan tẹ mẹ wẹ mí sọgan sọ yí nugopipe vonọtaun ehe zan te?
13. Naegbọn dọvọdọ do yin nujọnu sọmọ?
13 Dọvọdọ nọ gọalọ nado flinnu, podọ nuflinmẹ whẹwhẹ nọ yí adà titengbe de wà to nupinplọn mítọn mẹ taidi Klistiani. Apọsteli Pita dọmọ: “Yẹn ma to na wọn nado nọ flin onú helẹ mì whepoponu gba, eyin mì tlẹ sọ yọ́n yé, bọ yè sọ hẹn mì lodo to nugbo he tin to mì dè mẹ.” (2 Pita 1:12) Naegbọn mí do tindo nuhudo nuflinmẹ lẹ tọn? Na yé nọ hẹn nukunnumọjẹnumẹ mítọn siso deji, bo nọ hẹn pọndohlan mítọn gbloada, bosọ nọ yidogọna gbemima mítọn nado zindonukọn to gbigbọ-liho. (Ps. 119:129, NW ) Nulinlẹnpọndo nujinọtedo po nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ po ji gbọzangbọzan nọ gọalọna mí nado gbeje míde pọ́n bo nọavunte sọta ayilinlẹn lọ nado lẹzun “sisètọ nuwọntọ.” (Jak. 1:22-25) Eyin mí ma nọ vọ́ nuflin mídelẹ gando nugbo lọ go, onú devo lẹ na yinuwado ahun mítọn ji podọ enẹ sọgan zọ́n bọ mí ma na penugo nado dó ogbè wiwe-ṣeke lọ ganji ba.
14. Etẹwẹ na gọalọna mí dile mí to ogbè wiwe-ṣeke lọ plọn?
14 Nọ hiawe daga. Gbèplọntọ delẹ nọ tẹnpọn nado plọn ogbè yọyọ de na yede to ohọ̀ glọ. Ehe ma nọ hẹn kọdetọn dagbe hugan lẹ wá. Dile mí to ogbè wiwe-ṣeke lọ plọn, e sọgan nọ biọ to whedelẹnu dọ mí ni hiawe po ogbè dẹẹdẹ po nado sọgan ze ayiha do nuhe hia mí te ji. Enẹwutu wẹ psalm-kàntọ lọ do dọ dọ ayajẹnọ wẹ mẹhe “homẹhunhun etọn tin to osẹ́n OKLUNỌ tọn mẹ; podọ osẹ́n etọn mẹ wẹ e nọ ayihamẹlẹnpọn te [hiawe po ogbè dẹẹdẹ po, NW ] to okle po ozán po.” (Psalm 1:2.) Mọwiwà nọ hẹn nuhe hia mí te lọ gbọṣi ayiha mítọn mẹ gligli. To Heblugbe mẹ, hogbe lọ “hiawe po ogbè dẹẹdẹ po” tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ ayihamẹlinlẹnpọn. Kẹdẹdile nuhe mí dù dona yin lìlì to ohò mítọn mẹ na mí nido sọgan mọaleyi sọn e mẹ to gigọ́ mẹ, mọdopolọ mí dona nọ lẹnayihamẹpọn na nuhe mí hia lọ nido biọ ahun mítọn mẹ ganji. Be mí nọ yí whenu he pé zan nado lẹnayihamẹpọn do nuhe mí plọn lẹ ji ya? To Biblu hihia godo, mí dona nọ lẹnnupọn sisosiso do nuhe mí hia lẹ ji.
15. Nawẹ mí sọgan plọn aliho he mẹ hogbe lẹ nọ yin yiyizan te to ogbè wiwe-ṣeke lọ mẹ gbọn?
15 Nọ gbeje aliho he mẹ hogbe lẹ nọ yin yiyizan te pọ́n. E nọ wá jẹ fide bọ e nọ yọ́n dọ mí ni plọn aliho he mẹ hogbe lẹ nọ yin yiyizan te to ogbè yọyọ he plọn mí te lọ mẹ. Ehe nọ gọalọ nado mọnukunnujẹ agómẹ agómẹ ogbè lọ tọn lẹ mẹ, bo penugo nado dó e ganji. Kẹdẹdile ogbè de nọ tindo aliho he mẹ hogbe etọn lẹ nọ yin yiyizan te, ogbè wiwe-ṣeke he sinai do nugbo Owe-wiwe tọn ji tindo aliho kavi ‘ohia ohó he pegan tọn.’ (2 Tim. 1:13) Mí dona nọ hodo “ohia” lọ.
16. Nuhahun tẹ ji wẹ mí dona dù te, podọ nawẹ mí sọgan wà ehe gbọn?
16 To vivẹnudo zọnmii. Mẹde sọgan plọn ogbè de jẹ obá de mẹ nado sọgan yí do dọho, ṣigba bo ma zindonukọn to vivẹnudido etọn lẹ mẹ. Nudopolọ sọgan jọ do mẹhe to ogbè wiwe-ṣeke lọ dó lẹ go. (Hia Heblu lẹ 5:11-14.) Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado duto nuhahun ehe ji? Wleawufo nado to hogbe yọyọ lẹ plọn dogọ, to yẹhiadonu-liho. “Mì gbọ mí ni jo ohó whẹwhẹwhenu Klisti tọn tọn dai, mì gbọ mí ni yì gbesisọ kọ̀n; to ma vọ́ dòdó azọ́n kúkú lẹnvọjọ tọn doai ba, po yise hlan Jiwheyẹwhe dali tọn po, oplọn baptẹm tọn, po alọdomẹji po tọn, fọnsọnku oṣiọ tọn po whẹdida madopodo tọn po.”—Heb. 6:1, 2.
17. Naegbọn aṣa nupinplọn gbesisọ tọn do yin nujọnu? Na apajlẹ de.
17 De whenu tangan delẹ dovo na nupinplọn. E pọnte nado nọ plọnnu na ojlẹ gli de to gbesisọ mẹ hugan nado nọ yí ojlẹ gaa de zan whladopo vlavo. Nọ plọnnu to ojlẹ he mẹ ayiha towe to ote bọ nude ma na yawu fẹayihasẹna we. Ogbè yọyọ de pinplọn taidi ali dide gbọn zungbo mẹ. Eyin mí nọ gbọn ali lọ ji whẹwhẹ, zọnlinzinzin to e ji na bọawu. Ṣigba, eyin mí ma gbọn ali lọ ji na ojlẹ de, zungbo na ṣinyọ́n e ji. Enẹwutu, linsinsinyẹn po vivẹnu whepoponu tọn po yin nujọnu! (Dan. 6:16, 20) ‘Nọ dovivẹnu lẹpo nado họ́ dewe’ to odẹ̀ mẹ na nuhe dù ogbè wiwe-ṣeke nugbo Biblu tọn lọ didó.—Efe. 6:18.
18. Naegbọn mí dona nọ dó ogbè wiwe-ṣeke lọ to whepoponu?
18 Nọ dó ogbè lọ gbọzangbọzan! Mẹhe to ogbè yọyọ plọn delẹ sọgan nọ whleawu nado dó ogbè lọ na winyan kavi obu lọ dọ yé na ṣì i dó wutu. Enẹ na glọnalina yé nado yinukọn. Na nuhe dù ogbè pinplọn, nuhe oló lọ dọ sọgbe dọmọ: Vudevude wẹ atàn nọ kùn bo nọ gọ́ ogò. Eyin gbèplọntọ lọ nọ dó ogbè yọyọ lọ whẹwhẹ, e na nọ dó e po awuvivo po dogọ. Mọdopolọ, mí dona nọ dó ogbè wiwe-ṣeke lọ to whepoponu. “Ayiha wẹ gbẹtọ do yise hlan dodo; onù wẹ yè do basi ogbeyí hlan whlẹngán.” (Lom. 10:10) Gbọnvona dọ mí nọ basi “ogbeyí” gbangba tọn to baptẹm mítọn whenu, mí sọ nọ wàmọ to whenuena mí yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado dọho Jehovah tọn, podọ to lizọnyizọn lọ mẹ. (Mat. 28:19, 20; Heb. 13:15) Opli Klistiani tọn mítọn lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dotena mí nado yí hogbe he họnwun lẹ zan to ogbè wiwe-ṣeke lọ didó mẹ.—Hia Heblu lẹ 10:23-25.
Mí Ni to Ogbè Wiwe-Ṣeke lọ Yizan to Pọmẹ Nado Pà Jehovah
19, 20. (a) Nujiawu tẹwẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to wiwadotana to azán mítọn gbè? (b) Etẹwẹ yin gbemima towe?
19 Lehe e na ko yin ojlofọndotenamẹnu nado tin to Jelusalẹm to dimanche afọnnu, Sivan 6 owhe 33 W.M. do sọ! Afọnnu fuu to gbènẹgbè, ojlẹ vude jẹnukọnna ogàn ṣinẹnẹ, mẹhe pli to abò aga tọn de mẹ lẹ “ṣẹ ogbè devo [lẹ] yí do to hodọ” to azọ́njiawu-liho. (Owalọ 2:4) To egbehe, devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ masọ nọ mọ nunina ogbè hunkọhunkọ tọn yí ba. (1 Kọl. 13:8) Etomọṣo, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ lá wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn to ogbè he hugan 430 mẹ.
20 Lehe mí dopẹ́ do sọ dọ mahopọnna ogbè depope he mí nọ dó to paa mẹ, mímẹpo to ogbè wiwe-ṣeke nugbo Biblu tọn lọ dó to pọmẹ! To aliho de mẹ, adà awetọ nuhe jọ to Babẹli tọn wẹ ehe yin. Mí sọgan dọ dọ omẹ Jehovah tọn lẹ yí ogbè dopo do to oyín etọn pà. (1 Kọl. 1:10) Mì gbọ mí ni magbe nado to devizọnwa ‘abọ́ to abọ́ go’ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po lẹdo aihọn pé dile mí to pinplọn nado nọ dó ogbè dopo enẹ ganji, hlan gigo Jehovah, Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn.—Hia Psalm 150:1-6.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Etẹwẹ yin ogbè wiwe-ṣeke lọ?
• Etẹwẹ ogbè wiwe-ṣeke lọ didó bẹhẹn?
• Etẹwẹ na gọalọna mí nado nọ dó ogbè wiwe-ṣeke lọ ganji?
[Apotin to weda 23]
Nado Nọ Dó Ogbè Wiwe-Ṣeke lọ Ganji Dogọ
◆ nọ dotoai po sọwhiwhe po.
◆ nọ hodo apajlẹ hodọtọ he didẹ́ lẹ tọn.
◆ nọ hẹnnu do ayiha mẹ bo yí dọvọdọ zan.
◆ nọ hiawe daga.
◆ nọ gbeje aliho he mẹ hogbe lẹ nọ yin yiyizan te pọ́n.
◆ to vivẹnudo zọnmii.
◆ de whenu tangan delẹ dovo na nupinplọn.
◆ nọ dó ogbè lọ.
[Yẹdide to weda 24]
Omẹ Jehovah tọn lẹ to ogbè wiwe-ṣeke lọ dó to pọmẹ