Nuhe Owe-wiwe Dọ do Nukunpedomẹgo Agbasalilo Tọn Ji
“Hiẹ na yiwanna [Jehovah] Jiwheyẹwhe towe . . . sọn nuyọnẹn towe lẹpo mẹ, podọ sọn huhlọn towe lẹpo mẹ.”—MALKU 12:30.
1. Etẹwẹ yin lẹndai dowhenu Jiwheyẹwhe tọn na gbẹtọvi lẹ?
LẸNDAI dowhenu Jehovah Jiwheyẹwhe tọn na gbẹtọvi lẹ ma bẹ azọ̀n po okú po hẹn gba. Adam po Evi po yin zizedo jipa Edẹni tọn, kavi paladisi awuvivi tọn de mẹ “nado nọ pọ̀ ẹ, podọ nado nọ pọ́n e go,” e ma yin na owhe 70 kavi 80 gba, ṣigba kakadoi. (Gẹn. 2:8, 15; Ps. 90:10) Eyin asu po asi po tintan enẹ ko gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ na Jehovah bo gbọn owanyi dali litaina nupojipetọ-yinyin etọn wẹ, yé ma na ko jẹazọ̀n, poyọnho, kavi kú gbede.
2, 3. (a) Nawẹ yọnhowhe yin zẹẹmẹ basina to owe Yẹwhehodọtọ tọn mẹ gbọn? (b) Mẹnu wẹ hẹn okú he mí dugu etọn sọn Adam dè wá, podọ nawẹ nuyiwadomẹji okú ehe tọn lẹ na yin didesẹ gbọn?
2 Yẹwhehodọtọ weta 12 basi zẹẹmẹ “azán oylan tọn” he nọ zọnpọ hẹ yọnhowhe gbẹtọvi mapenọ lẹ tọn to aliho whanpẹnọ de mẹ. (Hia Yẹwhehodọtọ 12:1-7.) Oda wewe yin yiyijlẹdo “atin almọndi tọn” go. Agún lẹ yin yiyijlẹdo “sunnu huhlọntọ” he wá dẹ́ bo to sisọsisọ todin lẹ go. Yé he nọ pọ́n gbonu hlan sọn vẹsẹnu nado dín hinhọ́n ṣigba bo ma nọ mọ nude hugan zinvlu lẹ yin yiyijlẹdo nukun he masọ to numọ ganji lẹ go. Na adú delẹ ko sún wutu, “nulitọ lẹ na nabọẹ na yé ma sú sọmọ de ba.”
3 Matin ayihaawe, agún he to whinwhàn, nukun he ma to numọ ganji ba, po ayọ̀npọ́n he ma tindo adú lẹ po, ma yin lẹndai dowhenu tọn he Jiwheyẹwhe tindo na gbẹtọvi lẹ gba. Humọ, okú he mí dugu etọn sọn Adam dè yin dopo to “azọ́n [Lẹgba] tọn” he Ovi Jiwheyẹwhe tọn na desẹ gbọn Ahọluduta Mẹssia tọn etọn gblamẹ lẹ mẹ. Apọsteli Johanu wlan dọmọ: “Na ehe wutu wẹ Ovi Jiwheyẹwhe tọn sọawuhia, na e nido gbà azọ́n [Lẹgba] tọn sudo.”—1 Joh. 3:8.
E Sọgbe Nado Nọ Hanú jẹ Obá de Mẹ
4. Naegbọn devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ hanú gando agbasalilo yetọn go, ṣigba etẹwẹ yé yọnẹn?
4 To egbehe, devizọnwatọ Jehovah tọn delẹ nọ pehẹ nuhahun agbasalilo po yọnhowhe po tọn lẹ, he nọ dotukla gbẹtọvi ylandonọ lẹ. To ninọmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ, nuhe sọgbe wẹ e yin nado nọ hanú jẹ obá de mẹ podọ mọwiwà tlẹ nọ hẹn ale wá. Be e ma yin ojlo mítọn wẹ nado sẹ̀n Jehovah ‘po huhlọn mítọn lẹpo po’ ya? (Malku 12:30) Etomọṣo, dile mí to vivẹnudo nado tindo agbasalilo jlẹkaji tọn, mí dona yin lẹnpọn dagbenọ bo yọnẹn dọ e na vẹawuna mí nado dapana yọnhowhe kavi azọ̀n lẹpo.
5. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn aliho he mẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn nugbonọ lẹ diahi hẹ azọ̀n voovo lẹ te mẹ?
5 Devizọnwatọ Jehovah tọn susu wẹ nọ diahi hẹ nuhahun agbasalilo tọn lẹ. Epafloditu yin dopo to yé mẹ. (Flp. 2:25-27) Timoti, gbẹdohẹmẹtọ apọsteli Paulu tọn nọ jẹ họmẹ-zọ̀n whẹwhẹ, enẹwutu, Paulu na ẹn ayinamẹ nado nọ nù “ovẹn pẹpẹ.” (1 Tim. 5:23) Paulu lọsu diahi hẹ ‘owùn to agbasalan mẹ,’ he sọgan ko yin nukunzọ̀n kavi azọ̀n devo he ma ko tindo amasin to ojlẹ enẹ mẹ. (2 Kọl. 12:7; Gal. 4:15; 6:11) Paulu vẹ̀ Jehovah vẹkuvẹku na ‘owùn to agbasalan mẹ’ etọn wutu. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 12:8-10.) Jiwheyẹwhe ma de “owùn” enẹ sẹ̀ na Paulu to azọ́njiawu-liho gba. Kakatimọ, Jiwheyẹwhe na ẹn huhlọn nado doakọnna. Gbọnmọ dali, huhlọn Jehovah tọn sọawuhia to madogán Paulu tọn mẹ. Be mí sọgan mọ nude plọn sọn apajlẹ ehe mẹ ya?
Ma Hanú Zẹjlẹgo Gando Nukunpedomẹgo Agbasalilo Tọn Go Blo
6, 7. Naegbọn mí ma dona nọ hanú zẹjlẹgo gando agbasalilo mítọn go?
6 Dile hiẹ yọnẹn do, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ kẹalọyi nukunpedomẹgo dotowhé tọn po aliho nukunpedomẹgo tọn devo lẹ po. Réveillez-vous! mítọn lẹ nọ saba bẹ hosọ he gando whẹho agbasalilo tọn go lẹ hẹn. Podọ dile etlẹ yindọ mí ma nọ na tuli mẹde nado de aliho nukunpedomẹgo tọn tangan de, mí nọ yọ́n pinpẹn alọgọ po gbekọndopọ doto azọ́nyọnẹntọ lẹ tọn po. Na nugbo tọn, mí yọnẹn dọ mí ma sọgan tindo agbasalilo pipé de todin. Enẹwutu, mí mọnukunnujẹemẹ dọ nuyọnẹnnu wẹ e yin ma nado dike agbasalilo mítọn ni nọ duahunmẹna mí zẹjlẹgo kavi nado nọ hanú whẹwhẹ. Pọndohlan mítọn dona gbọnvona mẹhe ‘ma tindo todido’ lẹ tọn, he nọ lẹndọ nuhe ogbẹ̀ bẹhẹn lẹpo ján die, bo nọ kẹalọyi aliho nukunpedomẹgo tọn depope to vivẹnudido mẹ nado mọ pọngbọ na nuhahun agbasalilo tọn yetọn lẹ. (Efe. 2:2, 12) Mí ko magbe ma nado hẹn nukundagbe Jehovah tọn bu dile mí to vivẹnudo nado whlẹn ogbẹ̀ mítọn, na mí deji dọ eyin mí gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ na Jiwheyẹwhe, mí na hẹn “ogbẹ̀ nugbonugbo” lọ go, enẹ wẹ ogbẹ̀ madopodo to aihọn yọyọ dopagbe etọn mẹ.—1 Tim. 6:12, 19; 2 Pita 3:13.
7 Whẹwhinwhẹ́n devo he wutu mí nọ dapana nuhiha zẹjlẹgo gando agbasalilo mítọn go wẹ yindọ mọwiwà sọgan hẹn mí zun ṣejannabinọ. Paulu na avase gando owù ehe go to whenuena e dotuhomẹna Filippinu lẹ ma nado nọ “pọ́n nuhe yin [yetọn] kẹdẹ go . . . , ṣigba na omẹ popo ni nọ pọ́n nuhe yin mẹdevo tọn go.” (Flp. 2:4) Nuhe sọgbe wẹ e yin nado nọ penukundo míde go po lẹnpọn dagbe po, ṣigba ojlo ahundopo tọn he mí tindo na mẹmẹsunnu mítọn lẹ po mẹhe mí nọ lá “wẹndagbe ahọludu tọn” na lẹ po na zọ́n bọ mí ma na nọ hanú zẹjlẹgo na dagbemẹ-ninọ agbasa mítọn tọn.—Mat. 24:14.
8. Etẹlẹ wẹ nuhiha zẹjlẹgo gando agbasalilo mítọn go sọgan hẹn mí nado wà?
8 Owù lọ tin dọ Klistiani de sọgan nọ hanú gando agbasalilo etọn go sọmọ bọ onú Ahọluduta lọ tọn lẹ ma nasọ tin to otẹn tintan mẹ na ẹn ba. Nuhiha glanglan do nukunpedomẹgo agbasalilo tọn ji sọgan sọ sisẹ́ mí nado jẹ pọndohlan mítọn zín do mẹdevo lẹ ji gando núdùdù, aliho nukunpedomẹgo tọn, kavi amasin delẹ go. Gando whẹho ehe go, pọ́n nunọwhinnusẹ́n he sọawuhia to hodidọ Paulu tọn ehe mẹ dọmọ: “Mì . . . mọdona nuhe gbọnvo [nuhe yin nujọnu hugan] lẹ, na mì nido yin mẹpipe, ma waylando kakajẹ azán Klisti tọn gbè.”—Flp. 1:10.
Etẹwẹ Yin Nujọnu Hugan?
9. Etẹwẹ yin dopo to nuhe yin nujọnu hugan he go mí ma dona gbẹkọ lẹ mẹ, podọ etẹwutu?
9 Eyin mí nọ mọdona nuhe yin nujọnu hugan lẹ, mí na nọ tindo mahẹ zohunhun tọn to azọ́n azọ̀nhẹngbọ gbigbọmẹ tọn lọ mẹ. Mí nọ wàmọ gbọn yẹwhehodidọ po Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọnmẹ po dali. Azọ́n ayajẹ tọn ehe nọ hẹn ale wá na míwlẹ po mẹhe mí to nuplọn lẹ po. (Howh. 17:22; 1 Tim. 4:15, 16) To whedelẹnu Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn po Réveillez-vous! po nọ bẹ hosọ delẹ hẹn gando mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn he to azọ̀n sinsinyẹn jẹ lẹ po go. To whedelẹnu hosọ ehelẹ nọ basi zẹẹmẹ do lehe yé nọ doakọnna nuhahun yetọn lẹ do ji kavi lehe yé tlẹ nọ de ayiha yetọn sọn nuhahun yetọn lẹ ji na ojlẹ de do dile yé to alọgọna mẹdevo lẹ nado yọ́n Jehovah po opagbe jiawu etọn lẹ po.a
10. Naegbọn nudide mítọn gando nukunpedomẹgo agbasalilo tọn lẹ go yin nujọnu?
10 Na nuhe dù whẹho aliho nukunpedomẹgo tọn dide, Klistiani he tindo owhe nudide tọn dopodopo wẹ dona “hẹn agbàn ede tọn.” (Gal. 6:5) Ṣigba mí dona flindọ nudide nukunpedomẹgo agbasalilo tọn he mí basi yin nujọnu to nukun Jehovah tọn mẹ. Kẹdẹdile sisi tintindo na nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ nọ whàn mí nado “joagọ . . . sọn ohùn kọ̀n” do, sisi sisosiso he mí tindo na Ohó Jiwheyẹwhe tọn dona nọ whàn mí nado dapana aliho nukunpedomẹgo tọn he sọgan gbleawuna mí to gbigbọ-liho kavi yinuwado haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah ji lẹ. (Owalọ 15:20) Aliho dodindinna azọ̀n po nukunpedomẹgo po tọn delẹ nọ taidi nuhe dabla. Jehovah gblewhẹdo Islaelivi atẹṣitọ he nọ joawuna ‘huhlọn he dabla,’ kavi afinyọnnuwiwa lẹ. E dọmọ: “Mì sọ hẹn nunina vọ́tọ wá ba blo: nuwhẹ́nkun zùn nuylanylan hlan mi; osun yọyọ, azán gbọjẹ tọn, po opli agun tọn po yẹn ma sọgan lọju yí; ylando wẹ, yèdọ [huhlọn dabla gọna] agun he dosi nẹ.” (Isa. 1:13) Nado dọ hójọhó, e ma yin ojlẹ he mẹ mí to azọ̀njẹ te wẹ mí na wà nuhe na hẹn odẹ̀ mítọn lẹ pòali bo ze haṣinṣan mítọn hẹ Jiwheyẹwhe do owù mẹ gba.—Avi. 3:44.
Dandannu Wẹ E Yin Nado Tindo ‘Ayiha Zinzin Tọn’
11, 12. To whenuena mí to nudide basi gando nukunpedomẹgo agbasalilo tọn go, nawẹ mí sọgan yí ‘ayiha zinzin tọn’ zan gbọn?
11 Eyin mí to azọ̀njẹ, mí ma sọgan donukun dọ Jehovah ni hẹnazọ̀ngbọna mí to azọ́njiawu-liho gba, ṣigba mí sọgan hodẹ̀ dọ e ni na mí nuyọnẹn nado de aliho nukunpedomẹgo tọn he sọgbe. Mí dona nọ dike nunọwhinnusẹ́n Owe-wiwe tọn lẹ po lẹnpọn dagbe po ni deanana mí to nudide mítọn mẹ. Eyin azọ̀n lọ sinyẹn, nuyọnẹnnu wẹ e sọgan yin nado yì doto azọ́nyọnẹntọ he hugan dopo dè eyin e yọnbasi, nado yinuwa sọgbe hẹ linlẹn he sọawuhia to Howhinwhẹn lẹ 15:22 mẹ, he dọmọ: “Matin wedido, linlẹn lẹzun ovọ́: ṣigba susugege [ayinamẹtọ] lẹ tọn mẹ, yé nọ yí yé hẹnai.” Apọsteli Paulu dotuhomẹna yisenọ hatọ lẹ nado nọ “nọgbẹ̀ to hùwhẹ mẹ [kavi po ayiha zinzin tọn po], to dodo mẹ, podọ to jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn mẹ, to aihọn dinvie tọn mẹ.”—Titu 2:12.
12 Mẹsusu wẹ nọ mọ yede to ninọmẹ he taidi nawe he to awutu jẹ to azán Jesu tọn gbè de tọn mẹ. To Malku 5:25, 26 mẹ, mí hia dọmọ: “Nawe de, he tindo zẹntin ohùn tọn owhe wiawe, bo duya nususu tọn sọn [dotozọ́nwatọ] susu si, bo ko zan nuhe e tindo lẹpo, bọ e ma pọntena ẹn, ṣigba bo to yinylan donukọn janwẹ.” Jesu hẹnazọ̀ngbọna nawe lọ bo yinuwa hẹ ẹ po awuvẹmẹ po. (Malku 5:27-34) To ninọmẹ todido matindo tọn mẹ, Klistiani delẹ ko yin whiwhlepọn nado de aliho dodindinna azọ̀n kavi nukunpedomẹgo tọn he jẹagọdo nunọwhinnusẹ́n sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke tọn lẹ.
13, 14. (a) Nawẹ Satani sọgan yí nudide he mí nọ basi gando aliho nukunpedomẹgo tọn lẹ go zan nado hẹn tenọgli mítọn gble gbọn? (b) Naegbọn mí dona nọla na nudepope he tindo kanṣiṣa hẹ huhlọn aovi lẹ tọn?
13 Satani na wà nuhe go e pé lẹpo nado fẹayihasẹna mí sọn sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ. Kẹdẹdile e nọ yí fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn po ojlo agbasanu lẹ tọn po zan nado hẹn mẹdelẹ dahli do, e nọ tẹnpọn nado hẹn tenọgli mẹdevo lẹ tọn gble gbọn nukunpedomẹgo he nọ fọ́n ayihaawe dote lẹ dali. Ehelẹ sọgan bẹ huhlọn aovi lẹ tọn po afinyọnnuwiwa po hẹn. Mí nọ hodẹ̀ dọ Jehovah ni whlẹn mí sọn “danunọ si” podọ sọn “ylando lẹpo mẹ.” Enẹwutu, mí ma dona nọ dán légbe-légbe to Satani nukọn gbọn mídelẹ hùnhùn donuvo na nudepope he tindo kanṣiṣa hẹ afinyọnnuwiwa po huhlọn aovi lẹ tọn po.—Mat. 6:13; Titu 2:14.
14 Jehovah dosẹ́n na Islaelivi lẹ ma nado tindo mahẹ to dọṣẹdidọ po bojijlẹ po mẹ. (Deut. 18:10-12) Paulu slẹ “owọ́n” to pọmẹ hẹ “azọ́n agbasalan tọn lẹ.” (Gal. 5:19, 20) Humọ, “owọ́ntọ lẹ” ma na dugu aihọn yọyọ Jehovah tọn. (Osọhia 21:8) Enẹwutu, e họnwun dọ nudepope he tindo kanṣiṣa hẹ afinyọnnuwiwa yin osùnú to nukun Jehovah tọn mẹ.
‘Mì Gbọ Lẹnpọn Dagbenọ-Yinyin Mìtọn Ni Zun Yinyọnẹn’
15, 16. Naegbọn mí dona yí nuyọnẹn zan to whenuena mí to nudide basi gando nukunpedomẹgo agbasalilo tọn go, podọ ayinamẹ nuyọnẹn tọn tẹwẹ hagbẹ anademẹtọ owhe kanweko tintan tọn na?
15 To kọndopọ mẹ hẹ nuhe mí ko dọ ehelẹ, eyin mí tindo ayihaawe gando aliho dodindinna azọ̀n kavi nukunpedomẹgo tọn delẹ go, nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado gbẹ́ yé dai. Ṣigba, nugbo lọ dọ mí ma penugo nado dọ lehe aliho nukunpedomẹgo tọn de nọ wazọ́n do ma zẹẹmẹdo dọ e bẹ wunmẹ afinyọnnuwiwa tọn delẹ hẹn gba. E nọ biọ dọ mí ni tindo nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn po lẹnpọn dagbe po nado hẹn pọndohlan Owe-wiwe tọn gando nukunpedomẹgo agbasalilo tọn go. To Howhinwhẹn lẹ weta 3 mẹ, mí mọ tudohomẹnamẹ ehe dọmọ: “Yí ayiha towe do dotudo OKLUNỌ go; a dẹ́ hlan dewe tọn dali blo. Yọ́n ẹn to aliho towe lẹpo ji, ewọ nasọ jlọ omọ́ towe. . . . Yí nuyọnẹn he pé po zinzin po whlá. Mọ wẹ yé na nọ yin ogbẹ̀ hlan ayiha towe, po nukundagbe po hlan okọ̀ towe.”—Howh. 3:5, 6, 21, 22.
16 Enẹwutu, dile mí to vivẹnudo nado tindo agbasalilo dagbe dile e sọgan yọnbasi do, mí dona tin to aṣeji ma nado hẹn nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn bu to whenuena mí to tintẹnpọn nado diahi hẹ azọ̀n kavi yọnhowhe. To whẹho nukunpedomẹgo agbasalilo tọn kavi devo lẹ mẹ, mí dona dike ‘lẹnpọn dagbenọ-yinyin mítọn ni zun yinyọnẹn hlan omẹ popo’ gbọn gbẹninọ sọgbe hẹ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ dali. (Flp. 4:5) To wekanhlanmẹ titengbe de mẹ, hagbẹ anademẹtọ owhe kanweko tintan tọn na anademẹ Klistiani lẹ nado joagọ sọn boṣiọ-sinsẹ̀n, ohùn po galilọ po kọ̀n. Wekanhlanmẹ enẹ bẹ jidenamẹ lọ hẹn dọmọ: “Eyin mì yí sọwhiwhe do whla mìde sọn onú ehelẹ mẹ, mì na nọ jijọho mẹ.” (Owalọ 15:28, 29, NW ) To aliho tẹ mẹ?
Yin Lẹnpọn Dagbenọ bo Yọnẹn dọ Agbasalilo Pipé Ja to Nukọn
17. Nawẹ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ go titẹdo nọ wà dagbe na mí to agbasa-liho gbọn?
17 Dopodopo mítọn na wà dagbe nado kanse ede dọ, ‘Be n’nọ yọ́n dagbe he nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn he gando ohùn po galilọ po go lẹ titẹdo nọ wà na mi lẹ ya?’ Sọ lẹnnupọndo ale he mí nọ mọ dile mí to vivẹnudo nado “klọ míde sọn dihó agbasalan po gbigbọ tọn lẹpo po mẹ” lẹ ji. (2 Kọl. 7:1) Gbọn nujinọtedo Biblu tọn lẹ go titẹdo, gando wiweji-ninọ go dali, mí nọ dapana awutu susu. Na mí nọ dapana taba po amasin adínọ he nọ hẹnmẹ flu to gbigbọ-liho podọ to agbasa-liho lẹ po wutu, mí nọ tindo kọdetọn dagbe. Sọ lẹnnupọndo dagbe he jlẹkajininọ to núdùdù po ahànnunu po mẹ nọ wà na mí lẹ ji. (Hia Howhinwhẹn lẹ 23:20; Titu 2:2, 3.) Dile etlẹ yindọ gbọjẹ po aihundida lanmẹyiya tọn po sọgan yidogọna dagbemẹninọ mítọn blebu, mí nọ tindo kọdetọn dagbe to agbasa-liho podọ to gbigbọ-liho na mí kẹalọyi anademẹ Owe-wiwe tọn lẹ wutu.
18. Etẹwẹ dona nọ duahunmẹna mí hugan, podọ hẹndi dọdai he gando agbasalilo go tẹ tọn wẹ mí sọgan to nukọnpọnhlan?
18 Hú popolẹpo, mí dona nọ penukundo dagbemẹninọ gbigbọmẹ tọn mítọn go bo hẹn haṣinṣan dagbe he mí tindo hẹ Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn lodo, na ewọ wẹ Asisa ogbẹ̀ mítọn tọn to ‘aihọn dinvie tọn po aihọn he ja po’ mẹ, yèdọ aihọn yọyọ dopagbe lọ. (1 Tim. 4:8; Ps. 36:9) To aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, azọ̀nhẹngbọ gbigbọmẹ tọn po agbasa tọn po na tin to gigọ́ mẹ gbọn jona ylando tọn dali to dodonu avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn ji. Jesu Klisti, Lẹngbọvu Jiwheyẹwhe tọn, na deanana mí yì “asisa osin ogbẹ̀ tọn lẹ” kọ̀n, podọ Jiwheyẹwhe nasọ súnsún dasin lẹpo sẹ̀ sọn nukun mítọn lẹ mẹ. (Osọhia 7:14-17; 22:1, 2) Podọ to whenẹnu, mí na duvivi hẹndi dọdai ojlofọndotenamẹ tọn ehe tọn: “Finẹnu lẹ ma to na dọmọ, yẹn to azọ̀njẹ.”—Isa. 33:24.
19. Jide tẹwẹ mí sọgan tindo to whenuena mí to nudide lẹnpọn dagbenọ lẹ basi gando agbasalilo mítọn go?
19 Mí kudeji dọ whlẹngán mítọn ko sẹpọ, podọ mí to nukundo azán he gbè Jehovah na de azọ̀n po okú po sẹ̀ vẹkuvẹku. To alọnu din, mí deji dọ Otọ́ owanyinọ mítọn na gọalọna mí nado doakọnna agban he awutu nọ hẹnwa mí ji lẹ na ‘ewọ nọ hò mítọn pọ́n’ wutu. (1 Pita 5:7) Enẹwutu, mì gbọ mí ni nọ penukundo agbasalilo mítọn go ṣigba to kọndopọ mẹ hẹ anademẹ họnwun he tin to Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ to whepoponu!
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Todohukanji hosọ mọnkọtọn lẹ tọn de sọawuhia to apotin he tin weda 17tọ ji to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 1er septembre 2003 mẹ.
Dogbapọn
• Mẹnu wẹ hẹn azọ̀n wá, podọ mẹnu wẹ na hẹn pọngbọ wá na mí sọn nuyiwadomẹji ylando tọn lẹ si?
• Dile etlẹ yindọ agbasalilo mítọn dona nọ duahunmẹna mí, etẹwẹ mí dona dapana?
• Naegbọn nudide nukunpedomẹgo agbasalilo tọn he mí basi do yin nujọnu to nukun Jehovah tọn mẹ?
• Na nuhe dù agbasalilo mítọn, nawẹ mí sọgan mọaleyi sọn nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ go titẹdo mẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 23]
Gbẹtọvi lẹ ma yin didá nado nọ jẹazọ̀n kavi poyọnho gba
[Yẹdide to weda 25]
Mahopọnna nuhahun agbasalilo tọn lẹ, omẹ Jehovah tọn lẹ nọ tindo ayajẹ to lizọnyizọn lọ mẹ