Mọ Hihọ́ to Omẹ Jiwheyẹwhe Tọn lẹ Ṣẹnṣẹn
“Yẹn na dopẹna we to agundaho mẹ.”—PS. 35:18.
1-3. (a) Etẹwẹ sọgan hẹn Klistiani delẹ biọ owù gbigbọmẹ tọn mẹ? (b) Fie wẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgan mọ hihọ́ te?
TO GBÈDOPO he Joe po asi etọn po to gbọjẹ mẹ, yé ṣinyọ́n nuhe nọ gọalọnamẹ nado gbọ to otọ̀ glọ bo biọ ohù mẹ nado pọ́n whèvi sinmẹ voovo pẹvi po daho po susu lẹ to lẹdo nuhe nọ di osó to ohù mẹ de tọn mẹ. Na nupinpọn lọ jiawu wutu, yé lìnsin yìdo dogọ nado pọnnu to fihe siso lẹ. To whenue yé lìnsin jẹ fide he siso taun, asi Joe tọn dọ dọ, “N’lẹndọ mí to doyi zẹjlẹgo.” Joe gblọn dọmọ: “Ma dibu blo, n’yọ́n nuhe wà n’te.” Joe flindọ ojlẹ vude godo poun wẹ emi kanse emide dọ, ‘Fie wẹ whèvi lọ lẹpo yì?’ Nude dobuna ẹn to ajiji mẹ he zọ́n bọ e yọ́n nuhewutu whèvi lẹpo do bu. Whèvi daho de he nọ yin gbòwle (requin) jlọ do e ji bo to sinlìn po awuyiya po ja sọn ohù glọ. To ojlẹ enẹ mẹ, Joe ma sọgan họ̀ngán. Whenue whèvi lọ sẹpọ ẹ pete, whèvi lọ lilẹ́ pànta fidevo bo yì.
2 Klistiani de sọgan yin ayihafẹsẹna taun gbọn nuhe tin to aihọn Satani tọn mẹ lẹ dali—enẹ wẹ ayidedai, azọ́n, po nutindo lẹ po—sọmọ bọ e ma na doayi e go dọ emi ko to emide zedo owù mẹ. Joe he yin mẹho agun tọn de dọmọ: “Numimọ he n’tindo ehe hẹn mi lẹnnupọndo mẹhe mí nọ dogbẹ́ hẹ lẹ ji. Dogbẹ́ hẹ mẹhe ṣẹnṣẹn a sọgan mọ hihọ́ po ayajẹ po te lẹ—enẹ wẹ to agun lọ mẹ!” Ma dogbẹ́ hẹ mẹhe ma tin to agun lọ mẹ lẹ blo, na ehe sọgan hẹn we jẹla na agun lọ bo ze we do owù mẹ. Eyin e wá jọ bọ a mọ dewe to ninọmẹ mọnkọtọn mẹ, yinuwa to afọdopolọji bo lẹkọ. Eyin e ma yinmọ, a na ze haṣinṣan towe hẹ Jehovah do owù mẹ.
3 Nọtẹn owù tọn de wẹ aihọn lọ yin na Klistiani lẹ to egbehe. (2 Tim. 3:1-5) Satani yọnẹn dọ whenu gli de wẹ pò na emi, podọ e to dindanpe nado tlẹ́n mẹhe ma to aṣeji lẹ dù. (1 Pita 5:8; Osọ. 12:12, 17) Ṣigba, mí tin to hihọ́ glọ. Jehovah ko wleawu bẹtẹn gbigbọmẹ tọn de na omẹ etọn lẹ—yèdọ agun Klistiani tọn.
4, 5. Numọtolanmẹ tẹwẹ mẹsusu nọ tindo gando sọgodo yetọn go, podọ etẹwutu?
4 Hihọ́ vude poun wẹ aihọn nọ zedonukọnnamẹ—vlavo to agbasa-liho kavi to numọtolanmẹ-liho. Mẹsusu nọ mọdọ hihọ́ yetọn to agbasa-liho tin to owù mẹ na mẹhuhu, danuwiwa, ahivivẹ nulẹ tọn podọ etlẹ yin na whẹho he gando ninọmẹ lẹdo tọn go lẹ wutu. Mẹlẹpo wẹ nọ pehẹ nuhahun yọnhowhe po agbasamalo po tọn. Podọ mẹhe tindo agbasazọ́n, owhé, ninọmẹ dagbe to akuẹzinzan-liho, podọ tindo agbasalilo jẹ obá de mẹ lẹ sọgan nọ hanú dọ ninọmẹ emitọn ma na dẹn-to-aimẹ.
5 Mẹsusu ma ko penugo nado mọ hihọ́ to numọtolanmẹ-liho. E blawu dọ, mẹsusu he tindo todido nado mọ jijọho po kọdetọn dagbe po to alọwle mẹ podọ to whẹndo mẹ lẹ wá mọdọ todido emitọn lẹzun ovọ́. Ṣọṣi-yitọ susu lẹ wẹ ko yin hinhẹn buali to gbigbọ-liho, podọ yé nọ tindo ayihaawe gando nujọnu-yinyin anademẹ he yé mọyi lẹ tọn go. Yé nọ tindo numọtolanmẹ mọnkọtọn titengbe eyin yé lẹnnupọndo walọ ylankan nukọntọ sinsẹ̀n tọn yetọn lẹ tọn po nuplọnmẹ yetọn he ma sọgbe hẹ Owe-wiwe lẹ po ji. Enẹwutu, mẹsusu nọ lẹndọ onú dopo he yé sọgan wà wẹ nado ze jide yetọn do lẹnunnuyọnẹn mẹ kavi do ojlo dagbe po walọ dagbe gbẹtọ lẹ tọn po mẹ. Abajọ, mí nọ mọ mẹhe nọ tindo numọtolanmẹ hihọ́-matindo tọn he sinyẹn taun kavi mẹhe nọ de ma nado lẹnnupọn yinukọn do sọgodo yetọn ji lẹ.
6, 7. (a) Etẹwutu pọndohlan sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn po mẹhe ma yinmọ lẹ po tọn do gbọnvo? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna?
6 Lehe pọndohlan mẹhe yin apadewhe agun Klistiani tọn po mẹhe ma yinmọ lẹ po tọn gbọnvo taun do sọ! Taidi omẹ Jehovah tọn lẹ, dile etlẹ yindọ mí dona pehẹ ninọmẹ gọna nuhahun dopolọ he kọmẹnu mítọn lẹ nọ pehẹ, nuyiwa mítọn nọ gbọnvo. (Hia Isaia 65:13, 14; Malaki 3:18.) Etẹwutu? Na mí mọ zẹẹmẹ pekọhẹnwanamẹ tọn to Biblu mẹ gando ninọmẹ gbẹtọvi lẹ tọn go, podọ mí yin pinplọn nado pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu po nuhahun gbẹ̀mẹ tọn lẹ po wutu. Gbọnmọ dali, mí ma nọ hanú zẹjlẹgo gando sọgodo go. Na mí yin sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn wutu, ehe nọ basi-hihọ́na mí sọn linlẹn he ma sọgbe hẹ Owe-wiwe, walọ mawé, po kọdetọn yetọn lẹ po si. Enẹwutu, hagbẹ agun Klistiani tọn lẹ nọ duvivi jijọho he mẹdevo lẹ ma yọnẹn tọn.—Isa. 48:17, 18; Flp. 4:6, 7.
7 Apajlẹ delẹ sọgan gọalọna mí nado lẹnnupọndo hihọ́ he sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ nọ duvivi etọn ji eyin mí yijlẹdo mẹhe ma nọ wàmọ lẹ tọn go. Apajlẹ lọ lẹ sọgan whàn mí nado gbadopọnna nulẹnpọn po walọ mítọn lẹ po podọ nado yọnẹn eyin mí sọgan yí ayinamẹ Jiwheyẹwhe tọn he yin awuwlena nado basi-hihọ́na mí lẹ do yizan mẹ to gigọ́ mẹ.—Isa. 30:21.
‘Afọ Ṣie Ko Dibla Fẹ́’
8. Etẹwẹ devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ to dandannu glọ nado wà to whepoponu?
8 Sọn bẹjẹeji whenuho gbẹtọvi tọn, mẹhe de nado sẹ̀n bo setonuna Jehovah lẹ nọ tẹnpọn nado dapana haṣinṣan pẹkipẹki tintindo hẹ mẹhe ma nọ sẹ̀n ẹn lẹ. Na taun tọn, Jehovah dohia dọ okẹ̀n na tin to sinsẹ̀n-basitọ emitọn lẹ po mẹhe hodo Satani lẹ po ṣẹnṣẹn. (Gẹn. 3:15) Na teninọ nujikudo tọn yetọn na nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ wutu, omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ko nọ yinuwa to aliho he gbọnvo mẹ na mẹhe lẹdo yé lẹ tọn. (Joh. 17:15, 16; 1 Joh. 2:15-17) E ma nọ bọawu to whelẹponu nado ze teninọ mọnkọtọn gba. Na nugbo tọn, delẹ to devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ mẹ tindo ayihaawe to ojlẹ delẹ mẹ gando nuyọnẹn he tin to gbẹzan mẹde-yido-sanvọ́ tọn zinzan mẹ go.
9. Dọ nuhe dotukla mẹhe kàn Psalm 73tọ.
9 Dopo to devizọnwatọ Jehovah tọn he wá jẹ ayihaawe tindo ji dọ vlavo emi ma basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ mẹ wẹ mẹhe kàn Psalm 73tọ, he na ko yin dopo to kúnkan Asafu tọn mẹ. Psalm-kantọ ehe lẹnnupọn dọ naegbọn e nọ saba taidi dọ mẹylankan lẹ nọ tindo kọdetọn dagbe, ayajẹ, po adọkun po to whenuena delẹ to mẹhe nọ sẹ̀n Jiwheyẹwhe lẹ mẹ nọ pehẹ whlepọn po ninọmẹ sinsinyẹn lẹ po.—Hia Psalm 73:1-13.
10. Naegbọn whẹho he psalm-kantọ lọ fọndote lẹ do yin nujọnu na we?
10 Be e ko jọ pọ́n bọ a tindo ayihaawe bo jẹ kanbiọ he taidi dehe psalm-kantọ lọ kandai lẹ kanse dewe ji ya? Eyin mọ wẹ, e ma jẹ dọ a ni tindo numọtolanmẹ whẹhuhu tọn zẹjlẹgo kavi lẹndọ yise towe to mimiọn gba. Na nugbo tọn, susu to devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ mẹ, he bẹ mẹdelẹ he Jehovah yizan nado kàn Biblu hẹn, tindo ayihaawe mọnkọtọn. (Job 21:7-13; Ps. 37:1; Jel. 12:1; Hab. 1:1-4, 13) E họnwun dọ mẹhe jlo na sẹ̀n Jehovah lẹpo dona yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo kanbiọ de ji bo kẹalọyi gblọndo etọn, enẹ wẹ: Be nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe bo setonuna ẹn wẹ yin nudagbe hugan nado wà ya? Kanbiọ ehe gando whẹho he Satani fọndote to jipa Edẹni tọn mẹ lọ go bo gbọnmọ dali tindo kanṣiṣa tlọlọ hẹ whẹho nupojipetọ-yinyin Jiwheyẹwhe tọn do wẹkẹ lọ blebu ji. (Gẹn. 3:4, 5) Enẹwutu, mímẹpo wẹ na wà dagbe nado lẹnnupọndo whẹho he psalm-kantọ lọ fọndote ji. Be mí dona whànwu awagundotọ lẹ he ninọmẹ yetọn nọ taidi dọ yé vò sọn nuhahun lẹ si wẹ ya? Be mí dona dike ‘afọ mítọn ni fẹ́’ sọn Jehovah sinsẹ̀n mẹ bo jẹ apajlẹ yetọn hodo ji wẹ ya? Na nugbo tọn, nuhe Satani na jlo dọ mí ni wà lọ niyẹn.
11, 12. (a) Nawẹ psalm-kantọ lọ duto ayihaawe tintindo etọn ji gbọn, podọ etẹwẹ ehe plọn mí? (b) Etẹwẹ gọalọna we nado wá tadona dopolọ kọ̀n hẹ psalm-kantọ lọ?
11 Etẹwẹ gọalọna psalm-kantọ lọ nado duto ayihaawe tintindo ji? Dile etlẹ yindọ e yigbe dọ afọ emitọn ko dibla fẹ́ sọn dodowiwa mẹ, pọndohlan etọn diọ to whenuena e biọ “fiwiwe Jiwheyẹwhe tọn” mẹ—yèdọ to whenue e kọnawudopọ hẹ gbẹtọ gbigbọnọ lẹ to gòhọtúntún kavi tẹmpli Jiwheyẹwhe tọn mẹ bo lẹnayihamẹpọn do lẹndai Jiwheyẹwhe tọn ji. To ojlẹ enẹ mẹ, e họnwun na psalm-kantọ lọ dọ emi ma jlo na tindo kọdetọn he to tepọn ylanwatọ lẹ. E wá mọdọ gbẹzan yetọn po nudide yetọn po hẹn yé to yẹhiadonu-liho nado nọte to “ofi titlẹ́” kavi fihe dídí. Psalm-kantọ lọ mọnukunnujẹemẹ dọ ogbẹ̀ mẹhe gbọn fẹnnuwiwa dali jo Jehovah do lẹpo tọn na wá vivọnu to “obu daho” mẹ, to whenuena Jehovah na nọgodona mẹhe to sinsẹ̀n ẹn lẹ. (Hia Psalm 73:16-19, 27, 28.) Matin ayihaawe, hiẹ ko mọ nugbo-yinyin hogbe ehelẹ tọn. Gbẹninọ na mẹdetiti po vọ́didona osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn po sọgan taidi awuvivinu na mẹsusu, ṣigba kọdetọn ylankan he afọdide mọnkọtọn nọ hẹnwa lẹ ma nọ yọ́n dapana.—Gal. 6:7-9.
12 Onú devo tẹwẹ mí plọn sọn numimọ psalm-kantọ lọ tọn mẹ? E mọ hihọ́ po nuyọnẹn po to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn. E jẹ nulẹnpọn ji to aliho he họnwun bo sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe mẹ to whenue e yì fihe yè nọ basi sinsẹ̀n na Jehovah te. Mọdopolọ to egbehe, mí sọgan mọ ayinamẹtọ dagbe bo duvivi núdùdù dagbe gbigbọmẹ tọn to opli agun tọn lẹ ji. Enẹwutu, po whẹwhinwhẹ́n dagbe po, Jehovah biọ to devizọnwatọ etọn lẹ si nado nọ yì opli Klistiani tọn lẹ. To finẹ, yé na yin tulina bo nasọ yin whinwhàn nado nọ yinuwa po nuyọnẹn po.—Isa. 32:1, 2; Heb. 10:24, 25.
De Gbẹdohẹmẹtọ Towe lẹ po Nuyọnẹn Po
13-15. (a) Numimọ tẹwẹ Dina tindo, podọ etẹwẹ ehe dohia mí? (b) Naegbọn gbẹdido hẹ Klistiani hatọ lẹ do yin hihọ́ de?
13 Dina viyọnnu Jakọbu tọn yin dopo to apajlẹ mẹhe biọ nuhahun mẹ lẹ tọn mẹ na e dogbẹ́ hẹ mẹhe ma nọ sẹ̀n Jiwheyẹwhe lẹ wutu. Kandai owe Gẹnẹsisi tọn dọna mí dọ aṣa etọn wẹ nado nọ dogbẹ́ hẹ jọja yọnnu Kenani tọn lẹ to lẹdo he mẹ whẹndo etọn nọ nọ̀. Kenaninu lẹ ma tindo nujinọtedo walọ dagbe tọn he yiaga taidi sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ gba. Kakatimọ, nuhe dodinnanutọ dòkuntọ lẹ mọ dohia dọ nuyiwa Kenaninu lẹ tọn zọ́n bọ aigba yetọn gọ́ na boṣiọ-sinsẹ̀n, walọ mawé, sinsẹ̀n-bibasi he bẹ fẹnnuwiwa gblezọn po danuwiwa po hẹn. (Eks. 23:23; Lev. 18:2-25; Deut. 18:9-12) Flin nuhe jọ do Dina go na gbẹdido hẹ omẹ ehelẹ wutu.
14 Ṣẹkẹmi, dawe lẹdo lọ tọn de he yin zẹẹmẹ basina taidi “yẹyinọ hú mẹhe to owhé otọ́ etọn lẹpo tọn gbè,” mọ Dina bo “yí i, bo zanhẹ ẹ bo hùwhẹ ẹ.” (Gẹn. 34:1, 2, 19) Nugbajẹmẹji nankọ die! Be a lẹndọ Dina na ko lẹnpọn gbede dọ onú mọnkọtọn sọgan jọ do emi go ya? Vlavo dindin e te poun nado jihọntọn hẹ jọja lẹdo lọ tọn lẹ po linlẹn lọ po dọ yé ma sọgan wà nuylankan do emi. Ṣigba, Dina yin kiklọ pete.
15 Etẹwẹ kandai ehe plọn mí? Mí ma sọgan dogbẹ́ hẹ mayisenọ lẹ bo lẹndọ mí ma na jiya kọdetọn ylankan depope tọn. Owe-wiwe lẹ dọ dọ “gbẹdido ylankan lẹ nọ hẹn walọ dagbe lẹ gble.” (1 Kọl. 15:33) To alọ devo mẹ, gbẹdido hẹ mẹhe po mí po tindo nuyise dopolọ, nujinọtedo yiaga walọ dagbe tọn dopolọ, bo tindo owanyi mítọn nkọ na Jehovah lẹ nọ yin hihọ́ de na mí. Gbẹdido dagbe mọnkọtọn na na mí tuli nado nọ yinuwa po nuyọnẹn po.—Howh. 13:20.
“Mì Ko Yin Kiklọ́we”
16. Etẹwẹ Paulu dọ gando mẹdelẹ to agun Kọlinti tọn mẹ go?
16 Agun Klistiani tọn ko gọalọna mẹsusu nado klọ yede wé sọn walọ mawé lẹ mẹ. To whenuena apọsteli Paulu wlan wekanhlanmẹ etọn tintan hlan agun Kọlinti tọn, e dọhodo vọjlado he Klistiani he tin to finẹ lẹ basi nado sọgan nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji. Mẹdelẹ ko yin galọtọ lẹ, boṣiọ-sẹ̀ntọ lẹ, ayọdetọ lẹ, sunnu he nọ zanhẹ sunnu lẹ, ajotọ lẹ, ahànnumunọ lẹ, po mọmọ po dai. “Ṣigba, mì ko yin kiklọ́we,” wẹ Paulu dọna yé.—Hia 1 Kọlintinu lẹ 6:9-11.
17. Nawẹ gbẹninọ sọgbe hẹ nujinọtedo Biblu tọn lẹ ko diọ gbẹzan mẹsusu tọn gbọn?
17 Mẹhe ma tindo yise depope lẹ ma nọ tindo nunọwhinnusẹ́n dagbe he na deanana yé lẹ. Yé nọ de aliho gbẹninọ tọn na yede kavi joawuna walọ mawé mẹhe lẹdo yé lẹ tọn, dile e yindo na delẹ to Kọlintinu hohowhenu tọn lẹ mẹ whẹpo yé do lẹzun yisenọ. (Efe. 4:14) Ṣigba, oyọnẹn he pegan Ohó Jiwheyẹwhe tọn po lẹndai etọn lẹ po tọn tindo huhlọn nado hẹn gbẹzan mẹhe nọ yí nuhe Owe-wiwe dọ lẹ do yizan mẹ tọn pọnte. (Kọl. 3:5-10; Heb. 4:12) Mẹsusu he yin hagbẹ agun Klistiani tọn to egbehe lẹ sọgan dọna we dọ whẹpo emi do wá plọn nujinọtedo dodo tọn Jehovah tọn lẹ bo yí yé do yizan mẹ, emi ma nọ zan gbẹzan dagbe dai. Ṣigba, yé ma mọ pekọ po ayajẹ po. Yé wá tindo jijọho kiki to whenue yé jẹ gbẹdo hẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji bo jẹ gbẹnọ ji sọgbe hẹ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ.
18. Numimọ tẹwẹ jọja de tindo, podọ etẹwẹ enẹ dohia?
18 To vogbingbọn mẹ, mẹhe ko jo agun Klistiani tọn do wayi delẹ nọ wá blawu sinsinyẹn na nudide enẹ he yé basi. Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Tanya basi zẹẹmẹ dọ emi “jẹakọ hẹ nugbo lọ sọn ovu whenu,” ṣigba to whenue e tindo owhe 16, e jo agun lọ do bo “doafọna nuzedonukọnnamẹ aihọn tọn lẹ.” Delẹ to kọdetọn he e tindo lẹ mẹ wẹ hòmimọ he e ma jlo po hòdide po. E wá dọ todin dọmọ: “Owhe atọ̀n he n’yizan to gbonu agun lọ tọn lẹ hẹn mi tindo numọtolanmẹ flumẹjijẹ tọn he ma na yì. Nuhe gbẹ́ pò to tuklado mi wẹ yindọ n’hù ovi ṣie he ma ko yin jiji. . . . N’jlo na dọna jọja lẹpo he to jijlo nado yì ‘pọ́n’ lehe aihọn lọ te etlẹ yin na nukunwhiwhe vude dọ: ‘Mì ma tẹnpọn blo!’ E sọgan taidi nuhe vivi to bẹjẹeji, ṣigba vivọnu etọn nọ vẹadi taun. Aihọn lọ ma tindo nudepope nado zedonukọnnamẹ adavo awubla. N’yọnẹn. N’tindo numimọ etọn. Mì gbọṣi titobasinanu Jehovah tọn mẹ! Aliho gbẹninọ tọn dopo gee he nọ hẹn ayajẹ wá lọ niyẹn.”
19, 20. Hihọ́ tẹwẹ agun Klistiani tọn nọ zedonukọnnamẹ, podọ gbọnna?
19 Lẹnnupọndo nuhe na jọ do gowe ji eyin a wá tọ́n sọn hihọ́ he tin to agun Klistiani tọn mẹ glọ. Mẹsusu he nọ flin gbẹzan ovọ́ tọn he yé zan whẹpo do yọ́n nugbo lọ lẹ ma tlẹ nọ jlo nado lẹnnupọndo e ji. (Joh. 6:68, 69) Hiẹ sọgan zindonukọn nado mọ hihọ́ sọn kọdetọn ylankan he gbayipe to aihọn Satani tọn mẹ si eyin a tẹdo haṣinṣan towe hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po go. Gbẹdido hẹ yé po opli agun tọn lẹ yìyì to gbesisọ mẹ po na hẹn we nado nọ flindọ nuyọnẹnnu wẹ e yin nado hodo nujinọtedo dodo tọn Jehovah tọn bo na dotuhomẹna we nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ yé. Hiẹ tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado ‘dopẹna Jehovah to agundaho mẹ,’ dile psalm-kantọ lọ wà do.—Ps. 35:18.
20 Nado dọ hójọhó, nususu wẹ nọ hẹn Klistiani lẹpo nado jugbọn ojlẹ delẹ mẹ he e nọ vẹawuna yé nado hẹn tenọgligo. Nuhe yé sọgan tindo nuhudo etọn poun wẹ mẹhe na do nuhe sọgbe nado wà hia yé. Na nugbo tọn, etẹwẹ hiẹ po hagbẹ agun lọ tọn he pò lẹ po sọgan wà nado gọalọna yisenọ hatọ lẹ to ojlẹ mọnkọtọn lẹ mẹ? Hosọ he bọdego na gbadopọnna lehe hiẹ sọgan ‘nọ miọnhomẹna mẹmẹsunnu towe lẹ bo nọ hẹn yé lodo’ do.—1 Tẹs. 5:11.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Etẹwẹ mí plọn sọn numimọ mẹhe kàn Psalm 73tọ tọn mẹ?
• Etẹwẹ numimọ Dina tọn plọn mí?
• Naegbọn hiẹ sọgan mọ hihọ́ to agun Klistiani tọn mẹ?
[Yẹdide to weda 7]
Dogbẹ́ hẹ mẹhe ṣẹnṣẹn a sọgan mọ hihọ́ te lẹ; gbọṣi agun lọ mẹ!