WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • w10 1/10 w. 18-21
  • Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn
  • Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2010
  • Hosọ Mọnkọtọn
  • Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn: “Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn”
  • Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2011
  • Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn: Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn
  • Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2012
Pọ́n Nudevo Lẹ
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2010
w10 1/10 w. 18-21

Biblu Nọ Diọ Gbẹzan Mẹtọn

NAWẸ yọnnu mẹjitọ godoponọ de he peve to amasin adinọ lẹ zinzan mẹ to Russie penugo nado doalọtena aṣa enẹ bo hẹn haṣinṣan etọn hẹ ovi etọn lẹ pọnte dogọ gbọn? Nawẹ dawe de he ma tindo adọtẹn bo nọ nọ̀ Kyoto to Japon, mọ huhlọn po adọgbigbo po yí nado duto madogán etọn lẹ he tlọ ẹ do ohẹ́n mẹ ji gbọn? Etẹwẹ gọalọna mẹhe nọ penukundo kanlin go to Australie de nado jo ahànnunu zẹjlẹgo do? Na ayidonugo nuhe omẹ ehelẹ dọ.

“N’plọn dọ azọngban ṣie wẹ e yin nado penukundo dee go.”—NELLY BAYMATOVA

OWHE: 45

OTÒ HE MẸ N’WÁ SỌN: RUSSIE

OTÀN ṢIE: N’PEVE TO AMASIN ADÍNỌ NÙNÙ MẸ

NUHE N’YIN DAI: N’whẹ́n to Vladikavkaz, he yin tatọ́-tònọ République de l’Ossétie du Nord tọn (Alania to egbehe). Whẹndo ṣie yin adọkunnọ jẹ obá de mẹ. Ṣigba, dile etlẹ yindọ agbasanu lẹ tin, n’ma yin ayajẹnọ. To whenue n’do owhe 34 n’ko wlealọ whla awe bo ma tindo kọdetọn dagbe. N’yí amasin adínọ nùnù do dó aṣa na owhe ao, ehe hẹn mi nado mọ nukunpedomẹgo yí whla awe to dotowhé de. To ojlẹ enẹ mẹ, dile etlẹ yindọ n’tindo ovi awe, n’ma tindo owanyi depope na yé, mọjanwẹ n’masọ tindo haṣinṣan dagbe hẹ họntọn lẹ kavi whẹndo ṣie do niyẹn.

Onọ̀ ṣie ko lẹzun dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ, podọ e nọ to avivi na ṣie tọn wutu, bo nọ to dẹ̀ho na Jehovah nado gọalọna mi. N’nọ lẹndọ: ‘Onọ̀ ṣie ma mọdona nude! Nawẹ Jehovah sọgan gọalọna mi gbọn?’ N’ko tẹnpọn nado doalọtena amasin adínọ nùnù. Ṣigba n’ma tindo huhlọn nado doalọtena aṣa ehe na dee. To nujijọ de mẹ, n’ma nù amasin adínọ na azán awe. Enẹgodo, dile n’to petlezìn ji bo jlo na tọ́n sọn họmẹ, kakati ma gbọn họntonu, n’lọ́n gbọn fleṣe nù bo jai. Aijijẹ lọ zọ́n bọ n’wẹ́n awà po afọ ṣie po bo gbleawu sọn nẹgbé. N’nọ akanma ji na osun dopo linlán.

To ojlẹ he mẹ awugble lọ jẹ tepọn ji, onọ̀ ṣie penukundo go e bo ma gblewhẹdo mi. E yọnẹn dọ n’ma tindo huhlọn to numọtolanmẹ-liho podọ to apọ̀nmẹ. Ṣigba, e ze linlinnamẹwe Réveillez-vous!a delẹ dai do akanma ṣie pá. N’hia yé debọdo-dego bo mọdọ yé dọnmẹdogo taun bosọ gọ́ na nudọnamẹ. Enẹgodo, n’basi dide nado bẹ Biblu pinplọn jẹeji hẹ Kunnudetọ lẹ.

LEHE BIBLU DIỌ GBẸZAN ṢIE DO: Dopo to nuhe Biblu plọn mi lẹ mẹ wẹ nado kẹalọyi azọngban ṣie. Kakati nado donukun dọ onọ̀ ṣie ni penukundo go e, n’plọn dọ azọngban ṣie wẹ e yin nado penukundo dee po ovi ṣie lẹ po go to akuẹzinzan-liho. To whenue e yindọ nuhe jlo mi lẹ kẹdẹ wẹ n’ko nọ wà na ojlẹ dindẹn, e ma bọawuna mi nado jẹ agbasazọ́n wà ji to gbesisọ mẹ.

Ayinamẹ he tin to Deutelonomi 6:5-7 mẹ, he dọna mẹjitọ lẹ nado plọnnu ovi yetọn lẹ gando Jiwheyẹwhe go sọ gọalọna mi taun. N’wá yọnẹn dọ n’na dogbè lehe n’plọn ovi ṣie lẹ whẹ́n do tọn na Jiwheyẹwhe. Nugbo enẹ whàn mi nado jẹ whenu yizan hẹ yé ji podọ nado wleawuna owanyi he sọgbe na yé.

N’tindo numọtolanmẹ sisosiso pẹdido tọn na Jehovah, na e na mi dotẹnmẹ nado plọn nugbo lọ gando ewọ go. Enẹwutu, n’klan gbẹzan ṣie do wiwe na ẹn bo yí baptẹm bo lẹzun dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ.

ALE HE N’MỌYI LẸ: Na n’plọn nado nọ dava homẹgble sinsinyẹn ṣie wutu, haṣinṣan he n’tindo hẹ onọ̀ ṣie pọnte dogọ. Haṣinṣan he n’tindo hẹ ovi ṣie lẹ lọsu sọ pọnte.

To whenue n’wá gbẹwanna nuhe ma nọ hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn lẹ, susu to nuhahun he gbẹzan ṣie hoho tọn hẹnwa lẹ mẹ busẹ. Todin, n’nọ mọ ayajẹ susu dile n’to alọgọna mẹdevo lẹ nado plọn nugbo lọ gando Jiwheyẹwhe owanyinọ mítọn, Jehovah go.

“N’tindo numọtolanmẹ dọ n’yin whinwhlẹngán.”—MINORU TAKEDA

OWHE: 54

OTÒ HE MẸ N’WÁ SỌN: JAPON

OTÀN ṢIE: N’NỌ DỌ́ TÒHOMẸ-LIHO JI

NUHE N’YIN DAI: Otọ́ ṣie po onọ̀ otọ́ ṣie tọn po dè wẹ n’nọ do whẹ́n to tòdaho Yamaguchi tọn mẹ. N’ma mọ onọ̀ ṣie pọ́n. To whenue n’tindo owhe 19 onọ̀ otọ́ ṣie tọn kú, bọ n’zindonukọn nado nọ po otọ́ ṣie po. Nudàtọ de wẹ n’yin podọ agbasazọ́n mọnkọtọn wẹ otọ́ ṣie lọsu nọ wà. Na azọ́n gànmẹ mítọn lẹ gbọnvo wutu, mí ma nọ yawu mọ míde. N’wá tindo aṣa lọ nado nọ wazọ́n na gànhiho susu bo nọ nùahàn po họntọn ṣie lẹ po.

Dile ojlẹ to yìyì, agbasazọ́n ṣie wá jẹ apọṣi mi ji. Yẹn po ogán ṣie po dọjlẹ podọ n’wá peve to ahànnunu mẹ. To godo mẹ, whenue n’dibla tindo owhe 30, n’de nado tọ́n sọn whégbè bo zingbejizọnlin yì fidevo. To whenue akuẹ ṣie vọ̀, n’jẹ azọ́nwa ji to ohọ̀ akọhiho tọn mẹ. N’dukosọna awhli de, podọ mí wlealọ. Ṣigba mí klan to owhe awe daa poun godo.

N’bẹ azọ̀n apọṣimẹ sinsinyẹn tọn bo vọgán pete, podọ n’wá duahọ susu do akuẹ yannamẹtọ lẹ. N’họnyi do ahọ́-biọtọ lẹ bo nọ otọ́ ṣie dè to otò ṣie mẹ na ojlẹ de, ṣigba n’ma nọ dọ nugbo na ẹn podọ ehe hẹn haṣinṣan mítọn gble. N’fìn akuẹ do e, bo họ̀njẹgbé nado yì hòakọ na ojlẹ de. To godo mẹ, n’jẹhẹ́n klókló bo nọ pinpán-glintẹn de na ojlẹ de. N’sẹtẹn yì Hakata, enẹgodo Himeji podọ to godo mẹ, n’sẹtẹn yì tòdaho Kyoto tọn mẹ. N’nọ dọ́ tòhomẹ-liho ji na owhe delẹ.

LEHE BIBLU DIỌ GBẸZAN ṢIE DO: To 1999, n’tin to mọto-glintẹn de he sẹpọ Tọ̀sisa Kamogawa to Kyoto to whenue nawe awe dọnsẹpọ mi. Dopo to yé mẹ kanse dọ, “Be hiẹ na jlo nado plọn Biblu ya?” N’kẹalọyi nuzedonukọnnamẹ lọ. Klistiani he whèwhín to agun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ to lẹdo lọ mẹ lẹ plọn Biblu hẹ mi bo gọalọna mi nado yọ́n pinpẹn nunọwhinnusẹ́n he tin to e mẹ lẹ yíyí do yizan mẹ tọn. Yé na mi ayinamẹ nado tẹnpọn bo dín agbasazọ́n de po adọtẹn po. Nado hẹn homẹ yetọn hùn, n’yì delẹ to hokansemẹ he nọ yin bibasina mẹhe to azọ́n dín lẹ mẹ, ṣigba n’ma dovivẹnu sọmọ to tintan whenu. To godo mẹ, n’jẹ alọgọ biọ ji to odẹ̀ mẹ bo dovivẹnu vẹkuvẹku nado dín agbasazọ́n, podọ n’wá mọ dopo to godo mẹ.

Odẹ̀ sọ gọalọna mi to ninọmẹ sinsinyẹn de mẹ. Akuẹ yannamẹtọ he n’họnyi do lẹ doafọna mi bo mọ mi bosọ biọ akuẹ yetọn. N’jẹflumẹ taun. To Biblu hihia egbesọegbesọ tọn ṣie whenu, n’hia wefọ Isaia 41:10 tọn. To wefọ enẹ mẹ, Jiwheyẹwhe dopagbe na devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ dọmọ: “Yẹn na gọalọna we.” Opagbe enẹ na mi huhlọn po adọgbigbo po. N’dovivẹnu vẹkuvẹku bo suahọ ṣie lẹ to godo mẹ. To 2000, n’pegan nado yí baptẹm bo lẹzun dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ.

ALE HE N’MỌYI LẸ: Nuhe n’plọn to Biblu mẹ whàn mi nado dovivẹnu bo jla haṣinṣan ṣie hẹ otọ́ ṣie do, podọ ewọ jona mi na walọyizan ṣie hoho tọn. Homẹ etọn hùn taun dọ n’wá plọn nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo Biblu tọn lẹ. Gbẹninọ sọgbe hẹ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ hẹn mi tindo numọtolanmẹ dọ n’yin whinwhlẹngán.

Humọ, n’penugo nado nọ wazọ́n nado penukundo dee go to agbasa-liho. (Efesunu lẹ 4:28; 2 Tẹsalonikanu lẹ 3:12) N’sọ mọ họntọn nugbo lẹ to agun Klistiani tọn mẹ. (Malku 10:29, 30) N’dopẹ́ taun na nuhe Jehovah plọn mi lẹ.

“E ma bọawuna mi nado basi diọdo he jẹ lẹ.”—DAVID HUDSON

OWHE: 72

OTÒ HE MẸ N’WÁ SỌN: AUSTRALIE

OTÀN ṢIE: N’NỌ NÙAHÀN ZẸJLẸGO

NUHE N’YIN DAI: Ovi 11tọ wẹ n’yin na mẹjitọ ṣie lẹ he nọ yin Willie po Lucy po. Whẹndo ṣie nọ lẹdo Aborigène lẹ tọn de mẹ he nọ yin yiylọdọ Aurukun, ehe tin to agewaji pete Queensland tọn. Aurukun tin to Tọ̀sisa whanpẹnọ Archer tó bo sẹpọ ohù. Mẹjitọ ṣie lẹ plọn mí ovi lẹ gbeyinyan po whèhuhu po na mí nido sọgan penukundo míde go. To ojlẹ lọ mẹ, gandudu wẹ nọ deanana akuẹ mí mẹhe yin Aborigène lẹ tọn, podọ osẹ́n biọ dọ lẹdo dopo mẹ wẹ mí dona nọ nọ̀.

Mẹjitọ ṣie lẹ wà nuhe go yé pé lẹpo nado plọn mi walọ dagbe bo plọn ovi yetọn lẹpo nado nọ na sisi mẹhomẹ he tin to lẹdo lọ mẹ lẹ podọ nado nọ má onú vude he mí tindo hẹ mẹdevo lẹ. Enẹwutu, mí nọ pọ́n mẹhomẹ lẹpo taidi onọ̀, otọ́, tanyin kavi tavẹ.

Whenue n’tindo owhe ṣinawe wẹ otọ́ ṣie kú, podọ mí sẹtẹn nado yì hẹn azọ́ndenamẹ Aborigène lẹ tọn de di to Mapoon, ehe tin to nudi kilomẹtlu 150 do agewaji Aurukun tọn. To whenue n’tindo owhe 12, n’jẹ lehe yè nọ yí osọ́ po oyìn lẹ po do wazọ́n do plọn ji, podọ n’wazọ́n to nọtẹn susu he mẹ yè nọ penukundo oyìn lẹ go te kakajẹ whenue n’dibla tindo owhe 50. N’zan gbẹzan he flu. N’nọ nùahàn zẹjlẹgo whẹwhẹ. Enẹ hẹn nuhahun po yajiji susu po wá na mi.

To gbèdopo he n’nùahàn zẹjlẹgo, n’mú gọ̀-gọ̀-gọ̀ sọn hotẹli de bo hẹ aliji na mọto de he to wezun ji. Taidi kọdetọn de, n’yin ginglọn do dotowhé na owhe awe he bọdego lẹ bo mọ nukunpedomẹgo he gọalọna mi nado gọ̀ jẹgangan—enẹgodo n’doalọtena gbẹzan he flu zinzan.

LEHE BIBLU DIỌ GBẸZAN ṢIE DO: To whenue n’to yinyin nukunpedego to dotowhé, họntọn ṣie yọnnu de hẹn linlinnamẹwe Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn po Réveillez-vous! po delẹ wá na mi nado hia. Ṣigba, n’ma yì wehọmẹ sọmọ, enẹwutu n’ma sọgan hiawe ganji. Enẹgodo to gbèdopo he owhè sinsinyẹn hùn, dawe he tindo owhe 83 de dla mi pọ́n. N’dọ ni biọ họmẹ, podọ n’na ẹn osin fifá. E na mi owe sinai do Biblu ji delẹ bo kanse eyin e sọgan lẹkọwa nado basi zẹẹmẹ nuhe tin to e mẹ lẹ tọn na mi. To godo mẹ, mí jẹ Biblu plọn ji to pọmẹ podọ to gbesisọ mẹ. N’jẹ mimọ ji dọ eyin n’na hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn, n’dona basi diọdo delẹ to gbẹtọ-yinyin po gbẹzan ṣie po mẹ.

E ma bọawuna mi nado basi diọdo he jẹ lẹ. Ṣigba, na nuhe onọ̀ ṣie ko plọn mi wutu, n’tindo sisi sisosiso na dawe mẹhomẹ he nọ plọn Biblu hẹ mi lọ podọ na nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn he e nọ má hẹ mi. Etomọṣo, n’whleawu nado klan gbẹzan ṣie do wiwe na Jiwheyẹwhe. N’lẹndọ n’dona yọ́n nuhe tin to Biblu mẹ lẹpo whẹ́.

To nukọn mẹ, azọ́nwatọgbẹ́ de gọalọna mi nado jla linlẹn ṣie gando whẹho ehe go do. Ewọ yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ, podọ e dọna mi nado yì hia tulinamẹ he tin to Kọlọsinu lẹ 1:9, 10 mẹ. Wefọ enẹ dọ dọ mí dona zindonukọn nado “to jijideji to oyọnẹn he pegan Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” Azọ́nwatọgbẹ́ ṣie gọalọna mi nado mọnukunnujẹemẹ dọ n’na to nuyọyọ lẹ plọn tẹgbẹ, enẹwutu n’ma tindo whẹwhinwhẹ́n depope nado dọ̀n-yonu-dogodo na oyọnẹn he n’tindo ma sù wutu.

To whenue n’jẹ awukọndopọ hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji, e yinuwado ji e taun. N’mọ gbẹtọ he wá sọn akọ̀ voovo lẹ mẹ to Jiwheyẹwhe sẹ̀n to pọninọ mẹ. Pọninọ ehe hẹn mi kudeji mlẹnmlẹn dọ n’ko mọ sinsẹ̀n nugbo lọ, enẹwutu to 1985, n’yí baptẹm bo lẹzun dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ.

ALE HE N’MỌYI LẸ: Wehihia ṣie ko pọnte dogọ, podọ todin n’nọ yí gànhiho susu zan to sẹmẹsẹmẹ nado gọalọna mẹdevo lẹ nado hiawe bo plọn Biblu. Humọ, họntọn ṣie yọnnu he hẹn linlinnamẹwe Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn po Réveillez-vous! po wá na mi nado hia to tintan whenu lọsu plọnnu hẹ Kunnudetọ lẹ, yí baptẹm, bo wá yin asi yiwanna ṣie todin. To pọmẹ, mí nọ mọ ayajẹ susu dile mí to alọgọna Aborigène lẹ nado plọnnu gando Jehovah Jiwheyẹwhe go.

[Nudọnamẹ odò tọn]

a He Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.

[Yẹdide to weda 21]

Yẹn po asi ṣie po nọ mọ ayajẹ susu to alọgigọna Aborigène lẹ nado plọnnu gando Jiwheyẹwhe go mẹ

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan