Mì Gbọ Mọwẹ Mìtọn Ni Yin Mọwẹ
“Mì kuku gbọ hogbe mìtọn Mọwẹ ni yin Mọwẹ, podọ Lala mìtọn ni yin Lala.”—MAT. 5:37.
PỌ́N EYIN HIẸ SỌGAN NA GBLỌNDO:
Etẹwẹ Jesu dọ gando aṣa lọ nado nọ whlé go?
Naegbọn apajlẹ nugbonọ-yinyin Jesu tọn do jẹna ayidego?
Adà gbẹzan tọn mítọn tẹlẹ mẹ wẹ mí dona nọ dike Mọwẹ mítọn ni yin Mọwẹ te?
1. Etẹwẹ Jesu dọ gando aṣa lọ nado nọ whlé go, podọ etẹwutu?
TO PAA mẹ, Klistiani nugbo lẹ ma nọ whlé, na yé nọ setonuna hogbe Jesu tọn ehelẹ dọmọ: “Mì kuku gbọ hogbe mìtọn Mọwẹ ni yin Mọwẹ.” Nuhe dọ Jesu te wẹ yindọ mí dona nọ yinuwa sọgbe hẹ nuhe mí dọ. Jẹnukọnna gbedide enẹ, Jesu dọmọ: “Mì whlé paali blo.” E dọ mọ na mẹsusu tindo aṣa lọ nado nọ whlé bo ma nọ tindo linlẹn nado de opà yetọn. Etẹwẹ lo eyin mẹde tindo aṣa nado nọ whlé ṣigba bo ma nọ wà nuhe e dọ gbede? Enẹ sọgan yin ohia lọ dọ yè ma sọgan dejido mẹlọ go podọ ewọ tin to nuyiwadomẹji “mẹylankan lọ” tọn glọ.—Hia Matiu 5:33-37.
2. Basi zẹẹmẹ nuhewutu e ma ylan nado whlé to ninọmẹ delẹ mẹ tọn.
2 Hogbe Jesu tọn lẹ ma zẹẹmẹdo dọ e ylan nado whlé gba. Dile mí mọ do to hosọ he wayi mẹ, Jehovah Jiwheyẹwhe po devizọnwatọ nugbonọ etọn Ablaham po whlé gando whẹho sinsinyẹn delẹ go. Humọ, Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn biọ dọ Islaelivi lẹ ni nọ whlé nado didẹ gbemanọpọ delẹ. (Eks. 22:10, 11; Sọh. 5:21, 22) Enẹwutu, to whenue Klistiani de tin to whẹnukọn, e sọgan yin bibiọ to e si nado whlé dọ emi na dọ nugbo; podọ e sọgan wàmọ. To whedelẹnu, e sọgan yin dandannu dọ Klistiani de ni whlé nado do gbemima etọn hia kavi dohia dọ nuhe dọ emi te gando whẹho de go yin nugbo. Di apajlẹ, to whenue yẹwhenọ daho lọ biọ to Jesu si to Whẹdatẹn Daho Ju lẹ tọn nukọn nado whlé dọ emi na dọ nugbo, Jesu ma jẹagọdo. (Mat. 26:63, 64) Jesu ma to dandannu glọ nado whlé whẹpo do dohia dọ nuhe dọ emi te yin nugbo. Etomọṣo, nado zinnudo nugbo-yinyin owẹ̀n etọn tọn ji, e nọ saba bẹ hodidọ etọn lẹ jẹeji to aliho vonọtaun ehe mẹ dọmọ: “Nugbonugbo wẹ yẹn dọna mì.” (Joh. 1:51; 13:16, 20, 21, 38) Mì gbọ mí ni pọ́n nudevo he mí sọgan plọn sọn apajlẹ Jesu, Paulu po mẹdevo he Mọwẹ yetọn yin Mọwẹ lẹ po tọn mẹ.
JESU—APAJLẸ DAGBE HUGAN LỌ
3. Opà tẹwẹ Jesu do na Jiwheyẹwhe to odẹ̀ mẹ, podọ nawẹ Otọ́ etọn olọn mẹ tọn yinuwa gbọn?
3 “Pọ́n! Yẹn wá . . . nado wà ojlo towe, Jiwheyẹwhe E.” (Heb. 10:7) Po hogbe he gọ́ na zẹẹmẹ ehelẹ po, Jesu dopà na Jiwheyẹwhe nado hẹn nuhe ko yin didọdai gando Okún dopagbe lọ go lẹpo di, kakajẹ dehe gando ‘afọgbẹn etọn he na yin sisó’ gbọn Satani dali go ji. (Gẹn. 3:15) Gbẹtọvi devo depope ma ko sọ desọn ojlo mẹ gbede nado didá azọngban sinsinyẹn mọnkọtọn. Dile etlẹ yindọ Jehovah ma biọ dọ Jesu ni whlé gando opà etọn go, Ewọ dohia to gbangba dọ emi dejido Visunnu emitọn go mlẹnmlẹn.—Luku 3:21, 22.
4. Obá tẹ mẹ wẹ Jesu dike Mọwẹ etọn ni yin Mọwẹ jẹ?
4 Jesu nọ dike Mọwẹ etọn ni yin Mọwẹ gbọn gbẹninọ sọgbe hẹ nuhe plọnmẹ e te lẹ dali to whepoponu. Ewọ ma na dotẹnmẹ nudepope nado fẹayihasẹna ẹn sọn azọ́ndenamẹ he e mọyi sọn Otọ́ etọn dè lọ kọ̀n, enẹ wẹ nado lá wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn bo hẹn mẹhe Otọ́ lọ dọ̀n wá ewọ dè lẹpo zun devi. (Joh. 6:44) Biblu dohia dọ Jesu hẹn opagbe etọn nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn di gbọn hogbe ehelẹ dali dọmọ: “Mahopọnna lehe opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ sù sọ, yé ko lẹzun Mọwẹ gbọn ewọ [Jesu] gblamẹ.” (2 Kọl. 1:20) E họnwun dọ Jesu wẹ ze apajlẹ dagbe hugan lọ dai na nuhe dù opà he e do na Otọ́ etọn lẹ hinhẹndi. Todin, mì gbọ mí ni dọhodo mẹdevo he wà nuhe go e pé lẹpo nado hodo apajlẹ Jesu tọn ji.
PAULU DIKE “MỌWẸ” ETỌN NI YIN MỌWẸ
5. Apajlẹ tẹwẹ apọsteli Paulu zedai na mí?
5 “Etẹwẹ yẹn dona wà, Oklunọ?” (Owalọ 22:10) Po hogbe ahundopo tọn ehelẹ po, Paulu he yin yinyọnẹn dai taidi Saulu, kẹalọyi anademẹ Oklunọ Jesu he yin gigopana lọ tọn, yèdọ mẹhe sọawuhia ẹ to numimọ de mẹ nado glọnalina ẹn ma nado dohomẹkẹn devi Klisti tọn lẹ. To nujijọ ehe godo, Saulu gbọn whiwhẹ dali lẹnvọjọ sọn gbẹzan etọn dai tọn mẹ, yí baptẹm bo kẹalọyi azọ́ndenamẹ vonọtaun he yin zizedo alọmẹ na ẹn lọ, yèdọ nado dekunnuna akọta lẹ gando Jesu go. Bẹsọn ojlẹ enẹ mẹ, Paulu zindonukọn nado nọ ylọ Jesu dọ “Oklunọ,” bo nọ yinuwa sọgbe hẹ hogbe enẹ kakajẹ whenue e dotana gbẹzan aigba ji tọn etọn. (Owalọ 22:6-16; 2 Kọl. 4:5; 2 Tim. 4:8) Paulu ma taidi mẹdelẹ he go Jesu dọho gando dọmọ: “To whelọnu lo, naegbọn mìwlẹ do nọ ylọ mi dọ ‘Oklunọ! Oklunọ!’ ṣigba bo ma wà onú he yẹn dọ lẹ?” (Luku 6:46) Na taun tọn, Jesu nọ donukun dọ mẹhe kẹalọyi emi taidi Oklunọ yetọn lẹpo ni nọ yinuwa sọgbe hẹ nuhe yé dọ, dile apọsteli Paulu wà do.
6, 7. (a) Naegbọn Paulu do diọ ojlẹ dlapọn etọn tọn na agun Kọlinti tọn, podọ naegbọn pọndohlan mẹhe mọhodọdo e go lẹ tọn ma sọgbe? (b) Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n mẹhe yin dide nado nọ deanananu to ṣẹnṣẹn mítọn lẹ?
6 Paulu yí zohunhun do hẹn owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn gbayipe gbọn Asia Pẹvi po Europe po, bo do agun susu lẹ ai bosọ nọ dla yé pọ́n whẹwhẹ. To whedelẹnu, ewọ nọ mọ ede to dandannu glọ nado whlé dọ nuhe emi kàn lẹ yin nugbo. (Gal. 1:20) To whenue mẹdelẹ sawhẹdokọna Paulu to Kọlinti dọ e yin lalonọ, e yiavùnlọna ede dọmọ: “Dile Jiwheyẹwhe sọgan yin jidedego do, ohó he mí dọna mì ma yin Mọwẹ podọ to enẹgodo Lala gba.” (2 Kọl. 1:18) To whenue Paulu kàn hogbe enẹlẹ, ewọ ko tlọ́n Efesu bo to gbejizọnlinzin gbọn Makedonia jei Kọlinti. To tintan whenu, linlẹn etọn wẹ nado vọ́ agun Kọlinti tọn dlapọn whẹpo do yì Makedonia. (2 Kọl. 1:15, 16) Ṣigba, dile e nọ yindo na nugopọntọ tomẹyitọ lẹ to egbehe, ninọmẹ delẹ nọ biọ dọ ojlẹ dlapọn de tọn ni yin didiọ. Diọdo enẹlẹ ma nọ yin bibasi na numadinu lẹ kavi na whẹwhinwhẹ́n ṣejannabi tọn lẹ wutu gba, ṣigba na ninọmẹ delẹ he biọ afọdide niyaniya tọn. To whẹho Paulu tọn mẹ, na dagbe agun Kọlinti tọn wutu wẹ e do sẹ̀ dlapọn he e dona basi na yé lọ donukọn. Gbọnna?
7 Ojlẹ kleun de to whenue Paulu basi tito nado yì dla agun enẹ pọ́n godo, e sè linlin delẹ gando gbemanọpọ po fẹnnuwiwa he hagbẹ agun Kọlinti tọn lẹ joawuna po go. (1 Kọl. 1:11; 5:1) Nado jla ninọmẹ lọ do, Paulu wlan ayinamẹ sinsinyẹn lẹ do wekanhlanmẹ etọn tintan mẹ hlan Kọlintinu lẹ. Enẹgodo, kakati nado do tọjihun tlọlọ sọn Efesu yì Kọlinti, Paulu basi dide nado na whenu mẹmẹsunnu etọn lẹ na yé nido sọgan yí ayinamẹ etọn lẹ do yizan mẹ bọ dlapọn etọn na do yin tulinamẹnu na agun lọ to whenue ewọ na wá to godo mẹ. Nado hẹn yé deji gando nugbo-yinyin whẹwhinwhẹ́n he wutu e do diọ dlapọn etọn go, Paulu wlan to wekanhlanmẹ etọn awetọ mẹ dọmọ: “Yẹn ylọ Jiwheyẹwhe nado dekunnu sọta alindọn ṣie dọ nado whlá mì sọn awubla yinukọn dogọ mẹ wutu wẹ yẹn ma ko wá Kọlinti kakajẹ din.” (2 Kọl. 1:23) Mì gbọ mí ni ma taidi mẹhe mọhodọdo Paulu go lẹ blo; kakatimọ, mì dike mí ni nọ do sisi sisosiso hia mẹhe yin dide nado nọ deanananu to ṣẹnṣẹn mítọn lẹ. Mí na wà dagbe nado hodo apajlẹ Paulu tọn, dile ewọ lọsu hodo apajlẹ Klisti tọn do.—1 Kọl. 11:1; Heb. 13:7.
APAJLẸ DAGBE DEVO LẸ
8. Apajlẹ tẹwẹ Lebeka zedai na mí?
8 “Yẹn na yì.” (Gẹn. 24:58) Lebeka yí hogbe kleun ehelẹ zan nado dohia onọ̀ etọn po nọvisunnu etọn po dọ emi wleawufo nado tlọ́n yé dè bo zingbejizọnlin hodo jonọ de na kilomẹtlu 800 linlán nado lẹzun asi Isaki, visunnu Ablaham tọn. (Gẹn. 24:50-58) Lebeka dike Mọwẹ etọn ni yin Mọwẹ, bosọ yin asi nugbonọ budisi Jiwheyẹwhe tọ́ de na Isaki. Na pipotọ gbẹzan etọn tọn, ewọ nọ gòhọ lẹ mẹ taidi jonọ to Aigba Pagbe tọn lọ ji. Jiwheyẹwhe dona ẹn na nugbonọ-yinyin etọn bọ e wá yin dopo to onọ̀ daho Okún dopagbe lọ, Jesu Klisti tọn lẹ mẹ.—Heb. 11:9, 13.
9. Nawẹ Lala Luti tọn yin Lala gbọn?
9 “Lala, ṣigba míwlẹ na lẹgọ hẹ we do omẹ towe lẹ dè.” (Luti 1:10) Hogbe ehelẹ wẹ asuṣiọsi Moabinu lọ lẹ, yèdọ Luti po Olpa po to didọna asunọ yetọn Naomi mapote to whenue ewọ lẹkọ sọn Moabi jei Bẹtlẹhẹm. To godo mẹ, na Naomi to didọna yé mapote nado lẹkọ wutu, Olpa lẹkọyi otò etọn mẹ. Ṣigba, Lala Luti tọn yin Lala. (Hia Luti 1:16, 17.) E gbọṣi Naomi dè po nugbonọ-yinyin po, bo gbọnmọ dali jo whẹndo etọn po sinsẹ̀n lalo Moabinu lẹ tọn po do. Taidi sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ Jehovah tọn de, Luti doakọnnanu bo wá yin didona. Ewọ yin dopo to yọnnu atọ́n he go wekantọ Biblu tọn Matiu donù taidi onọ̀-daho Klisti tọn lẹ mẹ.—Mat. 1:1, 3, 5, 6, 16.
10. Naegbọn Isaia do yin apajlẹ dagbe de na mí?
10 “Yẹn die; do mi hlan.” (Isa. 6:8) Whẹpo Isaia do yí hogbe enẹlẹ zan, ewọ mọ numimọ gigonọ de he mẹ Jehovah sinai to ofìn Etọn ji to aga tẹmpli Islaeli tọn. To numimọ lọ whenu, Isaia sè ogbè Jehovah tọn he dọmọ: “Mẹnu wẹ yẹn na dohlan, mẹnu wẹ na yì na mí?” Gbọn hogbe ehelẹ dali, Jehovah basi oylọna Isaia nado yin hoyidọtọ etọn he na lá owẹ̀n Jiwheyẹwhe tọn na akọta tasinyẹntọ Etọn. Isaia yinuwa sọgbe hẹ nuhe ewọ dọ—Mọwẹ etọn yin Mọwẹ. Isaia sẹ̀n taidi yẹwhegán de po nugbonọ-yinyin po na owhe 46 linlán bo lá owẹ̀n whẹgbledomẹ sinsinyẹn tọn lẹ po opagbe jiawu he gando vọjlado sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn go lẹ po.
11. (a) Naegbọn e do yin nujọnu sọmọ nado nọ yin nugbonọ na opà mítọn lẹ? (b) Apajlẹ mẹnu lẹ tọn wẹ yin avase sinsinyẹn de na mí?
11 Naegbọn Jehovah hẹn ẹn diun dọ apajlẹ he go mí donù enẹlẹ yin kinkandai do Ohó etọn mẹ? Podọ, naegbọn e do yin nujọnu dọ mí ni nọ dike Mọwẹ mítọn ni yin Mọwẹ? Biblu na avase to aliho he họnwun mẹ dọ mẹhe ‘ma nọ yin nugbonọ na gbekọndopọ lẹ’ tin to mẹhe “jẹna okú” lẹ mẹ. (Lom. 1:31, 32) Falo Egipti tọn, Ahọlu Zedekia Juda tọn gọna Ananias po Safila po ma yin nugbonọ na opà he yé do lẹ, podọ taidi kọdetọn de yemẹpo wẹ jiya nuyiwa yetọn lẹ tọn. Avase sinsinyẹn de wẹ apajlẹ yetọn yin na mí.—Eks. 9:27, 28, 34, 35; Ezek. 17:13-15, 19, 20; Owalọ 5:1-10.
12. Etẹwẹ na gọalọna mí nado dike Mọwẹ mítọn ni yin Mọwẹ?
12 Na mí to gbẹnọ “to azán godo tọn lẹ mẹ” wutu, gbẹtọ “nugbomadọtọ” he “tindo awusọhia mẹdezejo na Jiwheyẹwhe tọn ṣigba [bo] mọ́n huhlọn etọn” lẹ wẹ lẹdo mí pé. (2 Tim. 3:1-5) Mì gbọ mí ni wà nuhe go mí pé lẹpo ma nado nọ dogbẹ́ hẹ omẹ mọnkọtọn lẹ. Kakatimọ, mì gbọ mí ni nọ pli to gbesisọ mẹ hẹ mẹhe to vivẹnudo zọnmii nado dike Mọwẹ yetọn ni yin Mọwẹ lẹ.—Heb. 10:24, 25.
MỌWẸ TOWE TITENGBE HUGAN LỌ
13. Opà titengbe hugan tẹwẹ hodotọ Jesu Klisti tọn de nọ do?
13 Klandowiwe mítọn na Jiwheyẹwhe wẹ yin opà titengbe hugan he mí do. To ninọmẹ tangan atọ̀n delẹ mẹ, dotẹnmẹ nọ hundote na mẹhe jlo na mọ́n yede bo lẹzun devi Jesu tọn lẹ nado dọ Mọwẹ na kanbiọ he nọ yin kinkanse yé lẹ. (Mat. 16:24) To whenue mẹho agun tọn awe pli hẹ mẹhe jlo na lẹzun wẹnlatọ he ma ko yí baptẹm de, yé nọ kanse e dọ, “Be hiẹ jlo nado yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ nugbonugbo ya?” To nukọn mẹ, to whenue mẹlọ ko basi nukọnyiyi to gbigbọ-liho bo jlo na yí baptẹm, mẹho agun tọn lẹ nọ pli hẹ ẹ bo nọ kanse e dọ, “Be hiẹ ko basi klandowiwe towe hlan Jehovah to odẹ̀ mẹ ya?” To godo mẹ, to azán he gbè mẹlọ jlo na yí baptẹm, yè sọ nọ kanse e dọ, “To dodonu avọ́sinsan Jesu Klisti tọn ji, be hiẹ ko lẹnvọjọ sọn ylando towe lẹ mẹ bo klan dewe do wiwe na Jehovah nado wà ojlo etọn ya?” To whenẹnu, to kunnudetọ susu nukọn, baptẹm yitọ yọyọ ehelẹ nọ dọ Mọwẹ sọgbe hẹ opà yetọn nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe kakadoi.
14. Kanbiọ tẹlẹ wẹ hiẹ dona nọ kanse dewe sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ?
14 Vlavo hiẹ ṣẹṣẹ yí baptẹm kavi ko to Jiwheyẹwhe sẹ̀n sọn owhe susu lẹ die, nujọnu wẹ e yin nado nọ gbeje dewe pọ́n sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ gbọn kanbiọ ehelẹ kinkanse dewe dali: ‘To apajlẹ Jesu Klisti tọn hihodo mẹ, be n’pò to nugbonọ yin na Mọwẹ titengbe hugan ṣie ya? Be n’to nukọnzindo to tonusisena Jesu mẹ gbọn azọ́n yẹwhehodidọ po mẹhẹnzun devi po tọn lọ zizedo otẹn tintan mẹ to gbẹzan ṣie mẹ dali ya?’—Hia 2 Kọlintinu lẹ 13:5.
15. Adà gbẹzan tọn mítọn tẹlẹ mẹ wẹ mí dona nọ dike Mọwẹ mítọn ni yin Mọwẹ te?
15 Nugbonọ-yinyin na klandowiwe mítọn sọ zẹẹmẹdo dọ mí dona nọ yin nugbonọ to whẹho titengbe devo lẹ mẹ. Di apajlẹ, be alọwlemẹ de wẹ hiẹ yin ya? Eyin mọ wẹ, zindonukọn nado yin nugbonọ na opà he hiẹ do nado yiwanna bosọ wleyẹyina alọwlemẹ towe. Be hiẹ ko doalọwemẹ na gbekọndopọ ajọwiwa tọn de kavi na lẹblanulọkẹyi yẹwhehọluduta tọn de wẹ ya? To whelọnu lo, yin nugbonọ na gbemima towe bo depà he a do. Be mẹhe ma tindo alọnu sọmọ de basi oylọna we nado wá dùnú to owhé etọn gbè bọ hiẹ ko yigbena ẹn wẹ ya? Ma zẹhudo oylọ-basinamẹ lọ ji, vlavo na mẹhe onú pọnte na de ylọ we wutu blo. Kavi be hiẹ ko dopà na mẹhe a dukosọ hẹ to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ de dọ emi na lẹkọwa na mì nido zindonukọn to hodidọ mìtọn mẹ wẹ ya? Wà nuhe go a pé lẹpo na Mọwẹ towe ni yin Mọwẹ, podọ Jehovah na dona lizọnyizọn towe.—Hia Luku 16:10.
ALEMIMỌYI SỌN YẸWHENỌ DAHO PODỌ AHỌLU MÍTỌN DÈ
16. Etẹwẹ mí dona wà eyin mí gboawupo nado yin nugbonọ na opà mítọn?
16 Biblu dohia dọ na mí yin mapenọ wutu, “mímẹpo wẹ nọ dahli whlasusu,” titengbe na nuhe dù odẹ́ mítọn yiyizan. (Jak. 3:2) Etẹwẹ mí dona wà eyin mí doayi e go dọ mí gboawupo nado yin nugbonọ na opà mítọn? To Osẹ́n he Jiwheyẹwhe na Islaeli mẹ, awuwledainanu lẹblanu tọn de tin na mẹhe “yí nùflo etọn lẹ do yawu whlé.” (Lev. 5:4-7, 11) Mọdopolọ to egbehe, awuwledainanu owanyi tọn de tin na Klistiani he waylando mọnkọtọn. Eyin mí yigbe ylando lọ tọn na Jehovah, ewọ na gbọn lẹblanu dali jona mí to dodonu avọ́sinsan Yẹwhenọ Daho mítọn, Jesu Klisti tọn ji. (1 Joh. 2:1, 2) Ṣigba, ma nado hẹn nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn bu, mí dona do sinsẹ́n lẹnvọjọ tọn lẹ hia gbọn vivẹnudido ma nado yí ylando mọnkọtọn lẹ do dó aṣa po nuhe go mí pé lẹpo wiwà nado vọ́ nuhe ohó lẹnpọn matindo tọn mítọn hẹngble lẹ jlado po dali. (Howh. 6:2, 3) Na nugbo tọn, e na yọ́n hugan dọ mí ni nọ lẹnnupọn ganji whẹpo do dopà depope.—Hia Yẹwhehodọtọ 5:2.
17, 18. Sọgodo jiawu tẹwẹ to tepọn mẹhe to vivẹnudo nado dike Mọwẹ yetọn ni yin Mọwẹ lẹ?
17 Lehe sọgodo he to nukọn na sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn he to vivẹnudo nado dike Mọwẹ yetọn ni yin Mọwẹ lẹ jiawu do sọ! Na mẹyiamisisadode 144 000 lẹ, enẹ na zẹẹmẹdo ogbẹ̀ jọmaku tọn to olọn mẹ, fie yé “nasọ duahọlu hẹ [Jesu te] na owhe fọtọ́n.” (Osọ. 20:6) Ṣigba na gbẹtọ livi madosọha devo lẹ, enẹ na zẹẹmẹdo gbẹninọ to paladisi aigba ji tọn de mẹ to gandudu Ahọluduta Klisti tọn glọ, fie yé na yin alọgọna nado jẹ pipé kọ̀n te to agbasa-liho podọ to apọ̀nmẹ.—Osọ. 21:3-5.
18 Eyin mí hẹn nugbonọ-yinyin mítọn go to mẹtẹnpọn godo tọn he na wá aimẹ to vivọnu Gandudu Owhe Fọtọ́n tọn Jesu tọn lọ whenu, mí ma nasọ tindo whẹwhinwhẹ́n depope nado nọ tindo ayihaawe gando nuhe mẹdevo lẹ dọ go. (Osọ. 20:7-10) To whenẹnu, Mọwẹ lẹpo na zẹẹmẹdo Mọwẹ podọ Lala lẹpo Lala; na mẹhe na nọgbẹ̀ to ojlẹ enẹ mẹ lẹpo wẹ na nọ hodo apajlẹ pipé Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn Jehovah, yèdọ “Jiwheyẹwhe nugbo tọn” lọ tọn.—Ps. 31:5.
[Yẹdide to weda 28]
Sọn baptẹm etọn kakajẹ okú etọn, Jesu yin nugbonọ na opà he e do na Otọ́ etọn
[Yẹdide to weda 30]
Be hiẹ to nugbonọ yin na Mọwẹ towe titengbe hugan lọ ya?