Họ̀nkọnsi He Go Jiwheyẹwhe Dejido lẹ Wẹ Mí Yin!
“Mì ma yin mìde titi tọn gba.”—1 KỌL. 6:19.
NAWẸ HIẸ NA NA GBLỌNDO GBỌN?
Etẹwẹ yin azọngban họ̀nkọnsi hohowhenu tọn lẹ tọn?
Onú voovo tẹlẹ wẹ Jiwheyẹwhe nọ biọ to họ̀nkọnsi etọn lẹpo si?
Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n họ̀nkọnsi-zọ́n he yin zizedo alọmẹ na mí lọ?
1. Naegbọn mẹdepope ma nọ jlo nado yin kanlinmọ mẹdevo tọn?
TO NUDI owhe 2 500 lẹ die, wekantọ Glẹkinu de wlan dọmọ: “Mẹde ma nọ jlo nado yin kanlinmọ mẹdevo tọn.” Mẹsusu wẹ na yigbe dọ nugbo wẹ wekantọ enẹ dọ. To paa mẹ, kanlinmọ kavi afanumẹ lẹ ma nọ tindo mẹdekannujẹ depope, yé nọ yin yasana podọ azọ́n sinsinyẹn he yé nọ wà lẹ ma nọ hẹn ale depope wá na yé adavo klunọ yetọn.
2, 3. (a) Nawẹ Klisti nọ yinuwa hẹ afanumẹ kavi devizọnwatọ etọn lẹ gbọn? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna?
2 Etomọṣo, Jesu dlẹnalọdo devi etọn lẹ taidi afanumẹ kavi devizọnwatọ whiwhẹnọ lẹ. Ṣigba, enẹ ma dohia dọ Jesu nọ yinuwa hẹ Klistiani nugbo lẹ po kanyinylan po gba. Kakatimọ, e nọ doyẹyigona yé bosọ nọ dejido yé go. Di apajlẹ, lẹnnupọndo nuhe Jesu dọ gando afanumẹ de he e ylọdọ “afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ lọ” go ji. Ojlẹ vude jẹnukọnna okú etọn, Klisti dọ dọ emi na deazọ́nna “afanumẹ” enẹ.—Mat. 24:45-47.
3 E jẹna ayidego dọ to kandai devo mẹ, Jesu dlẹnalọdo afanumẹ dopolọ taidi “họ̀nkọnsi” de. (Hia Luku 12:42-44.) To Klistiani he to gbẹnọ to egbehe lẹ mẹ, omẹ vude poun wẹ wleawuna pipli họ̀nkọnsi nugbonọ lọ tọn. Etomọṣo, Owe-wiwe lẹ dohia dọ Klistiani nugbo lẹpo wẹ tindo họ̀nkọnsi-zọ́n de. Ṣigba, azọngban tẹlẹ wẹ họ̀nkọnsi-zọ́n ehe bẹhẹn? Podọ, nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n azọngban enẹlẹ? Nado mọ gblọndo na kanbiọ enẹlẹ, mì gbọ mí ni gbadopọnna azọngban họ̀nkọnsi hohowhenu tọn lẹ tọn.
AZỌNGBAN HỌ̀NKỌNSI LẸ TỌN TO HOHOWHENU
4, 5. Azọngban tẹlẹ wẹ họ̀nkọnsi hohowhenu tọn lẹ tindo? Na apajlẹ delẹ.
4 To hohowhenu, afanumẹ he go ogán de dejido wẹ e nọ de taidi họ̀nkọnsi etọn nado penukundo whédo kavi ajọ́ etọn go. Họ̀nkọnsi lẹ nọ saba tindo aṣẹpipa susu podọ yé nọ penukundo akuẹ po nutindo klunọ yetọn tọn lẹ po go bosọ nọ deanana devizọnwatọ whégbè tọn he pò lẹ. Di apajlẹ, otẹn he mẹ Eliezẹli, họ̀nkọnsi Ablaham tọn tin te niyẹn. Ewọ wẹ Ablaham na ko dohlan Mẹsopotamia nado yì dín asi na visunnu etọn Isaki. Azọ́ndenamẹ sinsinyẹn nankọ die!—Gẹn. 13:2; 15:2; 24:2-4.
5 To ojlẹ de mẹ, Josẹfu ovivi-vivi Ablaham tọn yin họ̀nkọnsi Pọtifali tọn. (Gẹn. 39:1, 2) To nukọn mẹ, Josẹfu lọsu wá tindo họ̀nkọnsi etọn titi he nọ penukundo ‘owhé etọn’ go. Họ̀nkọnsi enẹ wẹ penukundo jonọ yíyí nọvisunnu ao Josẹfu tọn lẹ tọn go. Josẹfu sọ yí họ̀nkọnsi etọn zan nado tẹ́n nọvisunnu etọn lẹ pọ́n gbọn kọfo fataka tọn lọ zizedo saki yetọn lẹ dopo mẹ dali. Apajlẹ enẹ dohia dọ họ̀nkọnsi lẹ yin mẹhe go klunọ yetọn lẹ nọ dejido taun.—Gẹn. 43:19-25; 44:1-12.
6. Taidi họ̀nkọnsi lẹ, azọngban voovo tẹlẹ wẹ mẹho lẹ nọ hẹndi?
6 To owhe kanweko susu lẹ godo, apọsteli Paulu dohia dọ “họ̀nkọnsi Jiwheyẹwhe tọn” lẹ wẹ mẹho agun tọn lẹ yin. (Titu 1:7) Na mẹho agun tọn lẹ yin dide nado nọ yìn “lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn” wutu, yé nọ deanana nulẹ to agun mẹ. (1 Pita 5:1, 2) Na nugbo tọn, azọngban voovo lẹ wẹ mẹho agun tọn lẹ tindo. Di apajlẹ, suhugan yetọn nọ penukundo agun dopo go. Devo lẹ nọ wadevizọn taidi nugopọntọ tomẹyitọ bo nọ penukundo agun susu go. Podọ devo lẹ ga he yin Hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn lẹ nọ penukundo agun he tin to otò dopo kavi otò susu mẹ lẹ go. Depope he azọngban yetọn sọgan yin, Jiwheyẹwhe nọ donukun dọ yé ni hẹn azọngban yetọn lẹ di po nugbonọ-yinyin po, na yemẹpo wẹ na “dogbè” na ẹn.—Heb. 13:17.
7. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Klistiani lẹpo wẹ yin họ̀nkọnsi?
7 Ṣigba, etẹwẹ dogbọn Klistiani nugbonọ susu he ma yin mẹho agun tọn lẹ dali? Apọsteli Pita wlan gando Klistiani lẹpo go dọmọ: “Kẹdẹdile omẹ dopodopo ko mọ nunina de yí do, mì nọ yí i zan to lizọnyina ode awetọ mẹ taidi họ̀nkọnsi dagbe nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn he yin didohia to aliho voovo mẹ tọn lẹ.” (1 Pita 1:1; 4:10) Hogbe apọsteli lọ tọn enẹlẹ dohia dọ mímẹpo wẹ Jiwheyẹwhe gbọn nukundagbe majẹhẹ etọn dali na nunina, nugopipe kavi jẹhẹnu delẹ he ewọ jlo dọ mí ni yizan na ale yisenọ hatọ mítọn lẹ tọn. Wefọ enẹ sọ dohia dọ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo wẹ yin họ̀nkọnsi. Enẹwutu, Jiwheyẹwhe nọ dejido mí go, nọ doyẹyigona mí bosọ nọ donukun dọ mí ni yí nunina kavi jẹhẹnu mítọn lẹ zan to aliho dagbe mẹ.
JIWHEYẸWHE TỌN WẸ MÍ YIN
8. Nunọwhinnusẹ́n titengbe tẹwẹ mí dona hẹn do ayiha mẹ?
8 Todin, mí na gbadopọnna nunọwhinnusẹ́n atọ̀n delẹ he mí dona hẹn do ayiha mẹ taidi họ̀nkọnsi lẹ. Tintan: Jiwheyẹwhe tọn wẹ mímẹpo yin podọ ewọ wẹ mí na dogbè na. Paulu wlan dọmọ: “Mì ma yin mìde titi tọn gba, na ahọ́ daho de ko yin súsú nado họ̀ mì,” yèdọ ohùn Klisti tọn he e yí do sanvọ́ do ota mítọn mẹ. (1 Kọl. 6:19, 20) Na Jehovah tọn wẹ mí yin wutu, mí dona nọ yìn gbedide etọn lẹ, podọ gbedide etọn lẹ ma pẹnagbànmẹ. (Lom. 14:8; 1 Joh. 5:3) Humọ, mí sọ yin afanumẹ Klisti tọn lẹ ga. Taidi họ̀nkọnsi hohowhenu tọn lẹ, mí tindo mẹdekannujẹ susu, ṣigba enẹ ma dohia dọ mí sọgan wà nudepope he jlo mí gba. Kakatimọ, mí dona nọ hẹn azọ́ndenamẹ mítọn lẹ di sọgbe hẹ anademẹ he mí nọ mọyi lẹ. Enẹwutu, mahopọnna lehe azọngban he mí tindo lẹ klo sọ, mí ma dona wọn gbede dọ afanumẹ kavi devizọnwatọ wẹ mí yin na Jiwheyẹwhe po Klisti po.
9. Apajlẹ tẹwẹ Jesu yizan nado do nuhe ogán de nọ donukun sọn afanumẹ etọn si hia?
9 Jesu do nuhe ogán de nọ donukun sọn afanumẹ etọn si hia. To gbèdopo, e na apajlẹ de devi etọn lẹ gando afanumẹ de go. Afanumẹ enẹ wazọ́n na azán dopo blebu to ogle ogán etọn tọn mẹ bo lẹkọwa whégbè. Jesu kanse dọ, be ogán lọ na dọna afanumẹ etọn dọmọ: “‘Wáfi to afọdopolọji bo jagla to tafo kọ̀n’”? Paali. Kakatimọ, ogán lọ na dọna ẹn dọ, “‘Wleawu nude tọn na mi nado dù to whèjai, bo ze azọ́nvọ̀ dó bosọ yilizọn na mi kakajẹ whenue yẹn na dù bo nù fó, podọ to enẹgodo hiẹ sọgan dù bo nù.’” Etẹwẹ Jesu jlo na plọn devi etọn lẹ gbọn apajlẹ ehe dali? Jesu basi zẹẹmẹ na devi etọn lẹ dọmọ: “Enẹwutu, mìlọsu ga, to whenue mì ko wà nuhe yin didena mì lẹ godo, mì dọ, ‘Afanumẹ madoalenọ lẹ wẹ mí. Nuhe mí dona wà wẹ mí wà.’”—Luku 17:7-10.
10. Etẹwẹ dohia dọ Jehovah yọ́n pinpẹn vivẹnu he do mí te nado to sinsẹ̀n ẹn lẹ tọn?
10 Na nugbo tọn, Jehovah yọ́n pinpẹn vivẹnu he do mí te nado to sinsẹ̀n ẹn lẹ tọn. Biblu na mí jide dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma yin mawadodonọ nado wọn azọ́n mìtọn po owanyi he mì dohia na oyín etọn po.” (Heb. 6:10) Nuhe Jiwheyẹwhe nọ biọ to mí si lẹpo wẹ nọ sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe. Humọ, nudepope he e biọ to mí si nọ yin na ale mítọn bo ma nọ zẹ̀ nugopipe mítọn go gbede. Etomọṣo, sọgbe hẹ apajlẹ Jesu tọn, afanumẹ de ma nọ wà ojlo edetiti tọn gba, kakatimọ ojlo klunọ etọn tọn wẹ e nọ ze do otẹn tintan mẹ. Mọdopolọ, bẹsọn gbeegbe mí klan míde do wiwe na Jiwheyẹwhe wẹ mí dohia dọ mí jlo na ze ojlo etọn wiwà do otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ. Be e ma yin mọ wẹ ya?
NUHE JEHOVAH TO BIBIỌ TO MÍMẸPO SI
11, 12. Taidi họ̀nkọnsi lẹ, jẹhẹnu tẹwẹ mí dona dohia, podọ walọ tẹlẹ wẹ mí dona dapana?
11 Nunọwhinnusẹ́n awetọ wẹ yindọ: Taidi họ̀nkọnsi lẹ, nujinọtedo dopolọ lẹ wẹ mí nọ hodo. Nugbo wẹ dọ to agun Klistiani tọn mẹ, omẹ vude poun wẹ azọngban tangan delẹ nọ yin didena. Ṣigba to paa mẹ, nubiọtomẹsi dopolọ lẹ wẹ mímẹpo dona setonuna. Di apajlẹ, taidi devi Klisti tọn lẹ podọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, mímẹpo wẹ tindo azọngban lọ nado yiwanna ode awetọ. Jesu dohia dọ owanyi wẹ nọ do mí hia taidi Klistiani nugbo lẹ. (Joh. 13:35) Ṣigba, e ma yin yisenọ hatọ mítọn lẹ kẹdẹ wẹ mi nọ do owanyi hia gba. Mí sọ nọ dovivẹnu nado do owanyi hia mẹhe ma tlẹ yin yisenọ hatọ mítọn lẹ ga. Mímẹpo wẹ sọgan do owanyi hia podọ Jiwheyẹwhe nọ donukun dọ mí ni wàmọ.
12 Jiwheyẹwhe sọ nọ donukun dọ mí ni tindo walọyizan dagbe. Na nugbo tọn, mí ma na jlo nado zan walọ depope he Ohó Jiwheyẹwhe tọn jẹagọdo. Paulu wlan dọmọ: “Galọtọ lẹ, kavi boṣiọ-sẹ̀ntọ lẹ, kavi ayọdetọ lẹ, kavi sunnu he nọ yin hihla dai na lẹndai zanhẹmẹ he jẹagọdo jọwamọ tọn lẹ, kavi sunnu he nọ zanhẹ sunnu lẹ, kavi ajotọ lẹ, kavi nukunkẹnnọ lẹ, kavi ahànnumunọ lẹ, kavi mẹvlẹtọ lẹ, kavi alọslonamẹtọ lẹ ma na dugu ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.” (1 Kọl. 6:9, 10) Nado dọ hójọhó, e ma nọ bọawu nado tẹdo nujinọtedo dodo Jiwheyẹwhe tọn lẹ go. Ṣigba, vivẹnudido nado wàmọ nọ hẹn ale susu lẹ wá na mí. Di apajlẹ, tonusisena nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ zọ́n bọ mí nọ tindo agbasalilo, haṣinṣan dagbe hẹ mẹdevo lẹ podọ hẹ Jiwheyẹwhe.—Hia Isaia 48:17, 18.
13, 14. Azọngban tẹwẹ yin zizedo alọmẹ na Klistiani lẹpo, podọ nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n azọngban enẹ?
13 Mí sọ dona flindọ to hohowhenu, họ̀nkọnsi lẹ nọ wazọ́n taun. Nudopolọ wẹ e yin na mílọsu lẹ to egbé. Mí tindo nunina họakuẹ de, enẹ wẹ nado yọ́n nugbo lọ gando Jiwheyẹwhe go. Podọ ojlo etọn wẹ yindọ mí ni má oyọnẹn enẹ hẹ mẹdevo lẹ. (Mat. 28:19, 20) Paulu wlan dọmọ: “Mì gbọ gbẹtọ ni pọ́n míwlẹ hlan taidi mẹmẹglọ Klisti tọn lẹ podọ họ̀nkọnsi aṣli wiwe Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn.” (1 Kọl. 4:1) Paulu mọnukunnujẹemẹ dọ taidi họ̀nkọnsi de, emi dona wlebòna “aṣli wiwe” lẹ he yin nugbo Biblu tọn lẹ bosọ hẹn yé zun yinyọnẹn na mẹdevo lẹ po nugbonọ-yinyin po dile Jesu Klisti, Klunọ etọn degbena ẹn do.—1 Kọl. 9:16.
14 To popolẹpo mẹ, owanyi wẹ nọ whàn mí nado má nugbo Biblu tọn hẹ mẹdevo lẹ. Na Jehovah mọnukunnujẹemẹ dọ ninọmẹ mítọn lẹ ma yin dopolọ wutu, e ma nọ donukun dọ mí ni wà nudopolọ to lizọnyizọn lọ mẹ gba. Nuhe yin nujọnu hugan wẹ yindọ dopodopo mítọn ni nọ hẹn diun dọ emi wà nuhe go emi pé lẹpo. Gbọnmọ dali, mí nọ dohia dọ mí tindo owanyi nujọnu tọn na Jiwheyẹwhe po kọmẹnu mítọn po.
NUJỌNU WẸ E YIN NADO YIN NUGBONỌ
15-17. (a) Naegbọn e do yin nujọnu dọ họ̀nkọnsi de ni yin nugbonọ? (b) Nawẹ Jesu do kọdetọn nugbonọ-mayin tọn lẹ hia gbọn?
15 Nunọwhinnusẹ́n atọ̀ntọ wẹ yindọ: Mí dona yin nugbonọ, mẹhe go yè sọgan dejido lẹ. Eyin họ̀nkọnsi de nọ yí azọ́n etọn do gbẹ̀n-asajikàn kavi ma nọ yin nugbonọ na klunọ etọn bo ka tindo jẹhẹnu po nugopipe susu po, ovọ́ wẹ ehe lẹpo. Dandannu wẹ e yin dọ họ̀nkọnsi de ni yin nugbonọ eyin ewọ jlo na tindo kọdetọn dagbe to azọ́n etọn mẹ bo mọ nukundagbe klunọ etọn tọn. Flindọ Paulu wlan dọmọ: “Nuhe yè nọ donukun to họ̀nkọnsi lẹ si wẹ yindọ omẹ lọ ni yin mimọ nado yin nugbonọ.”—1 Kọl. 4:2.
16 Mí sọgan kudeji dọ eyin mí yin nugbonọ, Jiwheyẹwhe na suahọ mí. Ṣigba eyin mí ma yin nugbonọ, ahọsumẹ lọ na gbọ̀ mí go. Apajlẹ Jesu tọn gando talẹnti lẹ go do nugbo ehe hia hezeheze. Afanumẹ he gbọn nugbonọ-yinyin dali yí akuẹ klunọ yetọn tọn do “wàjọ” lọ lẹ mọ pipà yí bosọ yin didona susugege. Ṣigba, afanumẹ he ma yí akuẹ klunọ etọn tọn do wàjọ lọ yin yiylọdọ afanumẹ “ylankan,” “adidọnọ,” podọ “nuvọ́nọ.” Talẹnti he yin zizedo alọmẹ na ẹn lọ yin yíyí sọn e si, podọ afanumẹ enẹ yin dindlan do gbonu.—Hia Matiu 25:14-18, 23, 26, 28-30.
17 To apajlẹ devo mẹ, Jesu do kọdetọn nugbonọ-mayin tọn lẹ hia. E dọmọ: “Dawe de yin adọkunnọ bo tindo họ̀nkọnsi de, yè sọ sawhẹdokọna ẹn to e dè dọ e to nutindo etọn lẹ hẹngu. Enẹwutu, e ylọ ẹ bo dọna ẹn dọ, ‘Etẹ die he yẹn to sisè gando gowe? Ze kandai họ̀nkọnsi-zọ́n tọn towe jo, na hiẹ ma sọgan sọ deanana owhé lọ ba.’” (Luku 16:1, 2) Na họ̀nkọnsi enẹ ma penukundo nutindo klunọ etọn tọn lẹ go po nugbonọ-yinyin po wutu, klunọ etọn basi dide nado yàn ẹn. Avase sinsinyẹn de wẹ ehe yin na mí. Enẹwutu, mì gbọ mí ni wá nuhe go mí pé lẹpo nado nọ yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe to nudepope he mí to wiwà mẹ.
BE NUYỌNẸNNU WẸ E YIN NADO NỌ YÍ MÍDE JLẸDO MẸDEVO LẸ GO YA?
18. Naegbọn mí ma dona nọ yí míde jlẹdo mẹdevo lẹ go?
18 Dopodopo mítọn sọgan kanse ede dọ, ‘Nukun tẹwẹ n’do nọ pọ́n họ̀nkọnsi-zọ́n ṣie?’ Eyin mí nọ yí họ̀nkọnsi-zọ́n mítọn jlẹdo mẹdevo lẹ tọn go, enẹ sọgan hẹn nuhahun lẹ wá. Biblu na mí ayinamẹ dọmọ: “Mì gbọ omẹ dopodopo ni nọ dindona azọ́n edetiti tọn, podọ to whenẹnu, ewọ na tindo whẹwhinwhẹ́n nado jẹaglin gando edetiti kẹdẹ go, bọ e ma yin nado nọ yí ede jlẹdo mẹdevo go gba.” (Gal. 6:4) Kakati nado nọ yí azọ́n mítọn jlẹdo mẹdevo lẹ tọn go, nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado nọ ze ayiha do azọ́n mítọn titi ji. Enẹ na gọalọna mí ma nado yigo kavi ma nado gbọjọ. Humọ, ninọmẹ mítọn lẹ sọgan diọ. Vlavo na madogán agbasa tọn, mẹhowhe, kavi azọngban voovo he mí tindo lẹ wutu, e sọgan vẹawuna mí nado wà nususu dile mí ko nọ wà do dai. To alọ devo mẹ, eyin mí doayi e go dọ mí sọgan wà nususu hugan nuhe mí to wiwà to alọnu din, naegbọn mí ma na tẹnpọn nado wàmọ?
19. Eyin mí ma mọ lẹblanulọkẹyi he mí to nukundo de yí, naegbọn mí ma dona gbọjọ?
19 Mọdopolọ, e ma na yin nuyọnẹnnu nado nọ yí míde jlẹdo mẹhe tindo azọngban he mí jlo nado tindo lẹ go. Di apajlẹ, mẹmẹsunnu de sọgan jlo nado yin pipà taidi mẹho agun tọn kavi nado nọ na hodidọ to plidopọ lẹ ji. Onú dagbe wẹ e yin dọ mí ni dovivẹnu nado pegan na lẹblanulọkẹyi mọnkọtọn lẹ, ṣigba eyin mí ma tlẹ mọ lẹblanulọkẹyi enẹlẹ yí to ojlẹ he mẹ mí to nukundo yé te, mí ma dona gbọjọ. Na whẹwhinwhẹ́n he mí sọgan nọma yọnẹn delẹ wutu, mí sọgan nọma mọ lẹblanulọkẹyi delẹ yí to ojlẹ he mẹ mí to nukundo yé te. Flindọ dile Mose tlẹ lẹndọ ojlẹ lọ sọ̀ na Jiwheyẹwhe nado yí emi zan nado plan Islaelivi lẹ tọ́n sọn Egipti, owhe 40 plipli godo wẹ e wá tindo lẹblanulọkẹyi enẹ te. To owhe enẹlẹ gblamẹ, Mose wleawuna jẹhẹnu susu he wá gọalọna ẹn nado deanana akọta tasinyẹntọ podọ atẹṣitọ de.—Owalọ 7:22-25, 30-34.
20. Etẹwẹ nuhe jọ do Jonatani go plọn mí?
20 Lẹblanulọkẹyi delẹ tin he mí sọgan nọma mọyi paali. Nuhe jọ do Jonatani go pẹpẹ niyẹn. Taidi visunnu Ahọlu Sauli tọn, ewọ wẹ dona yin ahọlu he na bọdo Sauli go to Islaeli. Ṣigba Davidi, mẹhe Jonatani yin mẹho na taun, wẹ Jiwheyẹwhe de taidi ahọlu he na bọdo Sauli go. To ninọmẹ he kàn dẹpẹ biọ enẹ mẹ, nawẹ Jonatani yinuwa gbọn? E kẹalọyi nudide Jiwheyẹwhe tọn bo tlẹ ze ogbẹ̀ ede tọn do owù mẹ nado gọalọna Davidi. E dọna Davidi dọmọ: “Hiẹ na yin ahọlu to Islaeli ji, yẹn nasọ yin omẹ awetọ hlan we.” (1 Sam. 23:17) Etẹwẹ apajlẹ Jonatani tọn enẹ plọn mí? To vogbingbọn mẹ na otọ́ etọn Sauli, Jonatani kẹalọyi ninọmẹ etọn bo ma whànwu Davidi. Taidi Jonatani, mí ma dona nọ whànwu mẹdevo lẹ na azọngban he yé tindo lẹ wutu gba, kakatimọ mí dona nọ ze ayidonugo mítọn lẹpo do azọngban he mí tindo lẹ ji. Eyin mí wàmọ, mí sọgan deji dọ to aihọn yọyọ lọ mẹ, Jehovah na hẹn pekọ wá na ojlo mítọn lẹpo he sọgbe hẹ lẹndai etọn.
21. Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n họ̀nkọnsi-zọ́n mítọn?
21 Mì gbọ mí ni flindọ taidi họ̀nkọnsi kavi afanumẹ he go Jiwheyẹwhe dejido lẹ, Ewọ ma nọ yinuwa hẹ mí taidi kanlinmọ. Kakatimọ, ewọ nọ doyẹyigona mí gbọn azọ́n he họakuẹ lẹ zizedo alọmẹ na mí dali. Di apajlẹ, dopo to azọ́n enẹlẹ mẹ wẹ azọ́n wẹndagbe lọ lilá tọn, yèdọ azọ́n de he ma na yin vivọ́ wà gbede. Jiwheyẹwhe sọ na mí mẹdekannujẹ susu gando lehe mí na penukundo azọ́n he e zedo alọmẹ na mí lẹ go do. Enẹwutu, mì gbọ mí ni wà họ̀nkọnsi-zọ́n mítọn po nugbonọ-yinyin po. Humọ, mì dike mí ni nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n lẹblanulọkẹyi he mí tindo nado wadevizọn na Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn.
[Yẹdide to weda 12]
Mì gbọ mí ni nọ hẹn azọ́ndenamẹ mítọn lẹ di po nugbonọ-yinyin po