Na Mẹhe Yiwanna Jehovah lẹ, ‘Zannu Ahlida Tọn Depope Ma Tin’
‘Daho wẹ jijọho he yé he yiwanna osẹ́n towe lẹ tindo: zannu ahlida tọn depope ma tin na yé.’—PS. 119:165.
NAWẸ HIẸ NA NA GBLỌNDO GBỌN?
Linlẹn tẹ mẹ wẹ Klistiani lẹ to alewezun de họ̀n te, podọ etẹwẹ yin ale lọ?
Etẹlẹ wẹ sọgan yin zannu ahlida tọn na Klistiani de?
Linlẹn tẹ mẹ wẹ ‘zannu ahlida tọn depope’ ma tin na mẹhe yiwanna osẹ́n Jehovah tọn lẹ te?
1. Aliho tẹ mẹ wẹ mí sọgan yí nuyiwa wezundotọ de tọn jlẹdo gbemima mítọn ma nado jogbe go te?
SỌN whenue Mary Decker tin to aflanmẹ gbọ́n wẹ e ko yin yinyọnẹn taidi wezundotọ he nọ saba duto agbàwhinwhlẹn akọjọpli tọn lẹ ji. To wezun godo tọn he wezundotọ lẹ họ̀n to 1984 na mẹtlu 3 000 to agbàwhinwhlẹn Olympique tọn whenu to alunlun mẹ, mẹlẹpo wẹ yọnẹn dọ ewọ wẹ na duto agbàwhinwhlẹn lọ ji bo na yí gànkuẹ sika tọn lọ. Ṣigba to gbenẹgbe, e ma penugo nado họ̀n wezun lọ jẹ vivọnu. To whenue e to wezun lọ họ̀n, afọ etọn biọ gèmẹ na wezundotọ devo bọ e sọtado bo gbleawu. Po dasin po to nukunmẹ wẹ e yin zize sọn wezundotẹn lọ. Ṣigba, Mary ma hònúpla. To osun delẹ godo, e lẹkọwa nado họ̀nwezun to agbàwhinwhlẹn yọnnu lẹ tọn devo mẹ to 1985, podọ e duto agbàwhinwhlẹn lọ ji bo lẹzun wezundotọ daho hugan aihọn tọn whladopo dogọ.
2. Linlẹn tẹ mẹ wẹ Klistiani nugbo lẹ to alewezun de họ̀n te, podọ etẹwẹ dona yin yanwle mítọn?
2 Taidi Klistiani lẹ, mí to alewezun yẹhiadonu tọn de họ̀n. Yanwle mítọn dona yin nado dudeji. Alewezun mítọn ma taidi wezun ojlẹ gli tọn de he yè nọ họ̀n po awuyiya po poun gba. Mọjanwẹ e masọ taidi wezunhinhọ̀n dẹẹdẹ de he mẹ yè sọgan nọ gbọjẹ te sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ do niyẹn. Kakatimọ, e sọgan yin yiyijlẹdo wezun ojlẹ gaa tọn de go, ehe nọ biọ akọndonanu nado dudeji. To wekanhlanmẹ he apọsteli Paulu dohlan Klistiani he nọ nọ̀ Kọlinti lẹ mẹ, yèdọ tòdaho de he yin yinyọnẹn na aihundida lanmẹyiya tọn lẹ, e yí Klistiani lẹ jlẹdo wezundotọ he to alewezun de họ̀n lẹ go. E wlan dọmọ: “Be mì ma yọnẹn dọ wezundotọ lẹpo wẹ nọ dowezun to alewezun de mẹ, ṣigba omẹ dopo poun wẹ nọ mọ ale lọ yí ya? Mì dowezun to aliho he mẹ mì sọgan mọ ẹn yí te.”—1 Kọl. 9:24.
3. Etẹwẹ mẹhe to alewezun ogbẹ̀ madopodo tọn họ̀n lẹpo dona wà nado mọ ale lọ yí?
3 Biblu na mí tuli nado họ̀n alewezun yẹhiadonu tọn ehe. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 9:25-27.) Ale he mí na mọyi lọ wẹ ogbẹ̀ madopodo, vlavo to olọn mẹ na Klistiani yiamisisadode lẹ kavi to aigba ji na pipotọ mẹhe to wezun lọ họ̀n lẹ tọn. To vogbingbọn mẹ na suhugan agbàwhinwhlẹn aihundida lanmẹyiya tọn lẹ tọn, alewezun ehe nọ hùn dotẹnmẹ dote na mẹhe tindo mahẹ to e mẹ bo doakọnna kakajẹ opodo lẹpo nado mọ ale lọ yí. (Mat. 24:13) Ale lọ nọ gbọ̀ wezundotọ de go kiki eyin ewọ gboawupo nado họ̀n wezun lọ sọgbe hẹ nubiọtomẹsi lẹ kavi ma dotana wezun lọ. Humọ, alewezun ehe kẹdẹ wẹ nọ planmẹ jẹ ogbẹ̀ madopodo kọ̀n.
4. Etẹlẹ wẹ nọ hẹn alewezun ogbẹ̀ madopodo tọn lọ hinhọ̀n vẹawu?
4 Nado họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu ma bọawu. E nọ biọ dọ mí ni domẹplọnlọ míde go bo tindo yanwle tangan de. Mẹdopo gee wẹ ko họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu bo ma dahli, etlẹ yin whladopo tata—mẹlọ wẹ Jesu Klisti. Ṣigba, devi etọn Jakọbu wlan gando hodotọ Klisti tọn lẹ go dọ “mímẹpo wẹ nọ dahli whlasusu.” (Jak. 3:2) Nugbo taun wẹ e dọ! Mape mítọn titi po mẹdevo lẹ tọn po nọ yinuwado mí ji. Enẹwutu, e sọgan wá jọ bọ mí na klẹnafọ bo dahli, podọ enẹ sọgan hẹn mí gbọjọ. Mí tlẹ sọgan jai; ṣigba eyin enẹ jọ, mí ni fọnṣite bo zindonukọn to wezun lọ mẹ. Aijijẹ mẹdelẹ tọn tlẹ sinyẹn sọmọ bọ yé dona mọ alọgọ yí nado fọnṣite bo zindonukọn to alewezun lọ mẹ jẹ vivọnu. Ehe lẹpo dohia dọ mí sọgan dahli kavi jai na ojlẹ de, kavi whlasusu.—1 Ahọ. 8:46.
EYIN A TLẸ DAHLI, MA HÒNUPLÁ BLO
5, 6. (a) Aliho tẹ mẹ wẹ ‘zannu ahlida tọn depope’ ma tin na Klistiani de te, podọ etẹwẹ na gọalọna ẹn nado “fọ́n”? (b) Naegbọn mẹdelẹ ma nọ fọ́n to whenue yé dahli godo?
5 Hiẹ sọgan nọ lẹndọ vogbingbọn de ma tin to hogbe lọ lẹ “dahli” po “jai” po ṣẹnṣẹn. Nugbo wẹ dọ hogbe Biblu tọn awe ehelẹ sọgan tindo zẹẹmẹ dopolọ to whedelẹnu, ṣigba e ma nọ yinmọ to whepoponu. Di apajlẹ, doayi Howhinwhẹn lẹ 24:16 go. E dọmọ: “Nugbonọ jai whla ṣinawe, bosọ fọ́n: ṣigba mẹylankan na [dahli to] oylan mẹ.”
6 Jehovah ma na dike bọ nuhahun kavi nuṣiwa de ni hẹn mẹhe dejido ewọ go lẹ dahli kavi jai to aliho sinsinyẹn de mẹ sọmọ bọ teṣiṣi na glo yé gba. Mí kudeji dọ Jehovah na gọalọna mí nado “fọ́n,” na mí nido sọgan to míde ze jo na ẹn mlẹnmlẹn podọ zọnmii. Homẹmiọnnamẹnu nankọ die na mẹhe yiwanna Jehovah sọn ahun mẹ wá lẹpo! Mẹylankan lẹ ma nọ tindo ojlo nado fọ́n. Yé ma nọ dín alọgọ gbigbọ wiwe po omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ po tọn, podọ eyin yè tlẹ jlo na gọalọna yé, yé nọ gbẹ́. Ṣigba, na mẹhe ‘yiwanna osẹ́n Jehovah tọn lẹ,’ zannu ahlida tọn depope ma tin he sọgan zìn yé dai mlẹnmlẹn bọ yé na doalọtena alewezun ogbẹ̀ tọn lọ hinhọ̀n gba.—Hia Psalm 119:165.
7, 8. Eyin mẹde tlẹ “jai,” etẹwẹ mẹlọ gbẹ́ sọgan wà nado tindo nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn?
7 Na awugbopo delẹ wutu, mẹdelẹ ko jai jẹ ylando flinflin lẹ mẹ—etlẹ yin whlasusu. Ṣigba, yé sọgan gbẹ́ yin dodonọ to nukun Jehovah tọn mẹ eyin mahopọnna whla nẹmu he yé jai, yé gbẹ́ nọ “fọ́n,” enẹ wẹ nado nọ lẹnvọjọ sọn ahun mẹ wá bo nọ dovivẹnu nado gọ̀ sinsẹ̀nzọn yetọn bẹ po nugbonọ-yinyin po. Aliho he mẹ Jiwheyẹwhe yinuwa hẹ Islaeli hohowhenu tọn te do ehe hia hezeheze. (Isa. 41:9, 10) E jẹna ayidego dọ Howhinwhẹn lẹ 24:16 he go mí donù to aga ma zinnudo aijijẹ mítọn ji gba, kakatimọ ‘finfọn’ mítọn gbọn alọgọ Jiwheyẹwhe lẹblanunọ mítọn tọn dali ji wẹ e zinnudo. (Hia Isaia 55:7.) Na Jehovah Jiwheyẹwhe po Jesu Klisti po dejido mí go wutu, yé nọ gbọn homẹdagbe dali na tuli mí nado “fọ́n.”—Ps. 86:5; Joh. 5:19.
8 Eyin mẹhe nọ họ̀n wezun gaa de tlẹ dahli kavi jai to agbàwhinwhlẹn de whenu bo yawu fọ́n, e yọnbasi dọ ewọ ni dotana wezun lọ. To alewezun ogbẹ̀ madopodo tọn he họ̀n mí te lọ mẹ, mí ma yọ́n ‘azán podọ ogàn’ he mẹ wezun lọ na wá vivọnu te gba. (Mat. 24:36) Ṣigba, eyin mí nọ dovivẹnu ma nado dahli, enẹ na de awusinyẹnnamẹnu he alewezun lọ hinhọ̀n kakajẹ vivọnu nọ bẹhẹn lẹ pò na mí. To whelọnu lo, etẹwẹ mí sọgan wà ma nado dahli?
ZANNU AHLIDA TỌN DELẸ HE SỌGAN DEKANPONA NUKỌNYIYI MÍTỌN
9. Nuhe sọgan yin zannu ahlida tọn na mí tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna?
9 Mí na gbadopọnna onú voovo atọ́n delẹ he sọgan yin zannu ahlida tọn na mí, yèdọ awugbopo kavi madogán mẹdetiti tọn lẹ, ojlo agbasalan tọn lẹ, nuyiwa mawadodo tọn sọn yisenọ hatọ de dè, nukunbibia kavi homẹkẹn, po mape mẹdevo lẹ tọn po. Ṣigba flindọ, eyin mí tlẹ dahli, Jehovah nọ fahomẹ taun. Ewọ ma nọ yawu wá tadona kọ̀n dọ mí ma sọgan lẹnvọjọ gba.
10, 11. Madogán mẹdetiti tọn tẹwẹ Davidi diahi hẹ?
10 Awugbopo kavi madogán mẹdetiti tọn lẹ sọgan yin yiyijlẹdo zannu madonukun he tin to ali wezundotọ de tọn ji lẹ go. Eyin mí lẹnnupọndo gbẹzan Ahọlu Davidi po apọsteli Pita po tọn ji, mí sọgan doayi madogán mọnkọtọn awe go—enẹ wẹ wazẹjlẹgo po obu gbẹtọ tọn po.
11 E họnwun dọ to whẹho Bati-ṣeba tọn mẹ, Ahọlu Davidi gboawupo nado do mawazẹjlẹgo hia. Podọ to whenue Nabali zùn in, Davidi jlo na yinuwa po homẹgble po. Nugbo wẹ dọ Davidi gboawupo nado do mawazẹjlẹgo hia to whedelẹnu, etomọṣo, e dovivẹnu nado hẹn homẹ Jehovah tọn hùn to gbẹzan etọn mẹ. Po alọgọ mẹdevo lẹ tọn po, ewọ penugo nado hẹn haṣinṣan dagbe de go hẹ Jehovah.—1 Sam. 25:5-13, 32, 33; 2 Sam. 12:1-13.
12. Etẹwẹ gọalọna Pita nado gbọṣi alewezun lọ mẹ mahopọnna dọ e dahli?
12 Obu gbẹtọ tọn zọ́n bọ Pita dahli sinsinyẹn to ojlẹ delẹ mẹ; etomọṣo, e gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ na Jesu po Jehovah po. Di apajlẹ, whla atọ̀n plipli wẹ e mọ́n Klunọ etọn to gbangba. (Luku 22:54-62) To nukọn mẹ, Pita gboawupo nado do jẹhẹnu Klistiani tọn hia to whenue e yinuwa hẹ Kosi he lẹzun yisenọ lẹ taidi dọ yé yìdo hú Klistiani Ju he gboadà lẹ wẹ nkọ. Ṣigba, e họnwun na apọsteli Paulu dọ akọ̀ ṣinṣinyan ma dona tin to agun lọ mẹ. Nuhe Pita wà ma sọgbe. Na nuyiwa Pita tọn nikaa bẹpla mẹmẹsunnu lẹ, Paulu gbẹnuna Pita to mẹlẹpo nukọn. (Gal. 2:11-14) Be Pita gbọn goyiyi dali gblehomẹ bo doalọtena alewezun ogbẹ̀ tọn lọ hinhọ̀n wẹ ya? Lala. Kakatimọ, e yí nukun nujọnu tọn do pọ́n ayinamẹ Paulu tọn, yí i do yizan mẹ bo zindonukọn to alewezun lọ mẹ.
13. Nawẹ manọna sọgan lẹzun zannu ahlida tọn de gbọn?
13 To whedelẹnu, madogán mẹdetiti tọn mítọn sọgan yin manọna. Podọ, ehe lọsu sọgan lẹzun zannu ahlida tọn de he sọgan dán yise mítọn bọ mí na gbọjọ. Di apajlẹ, mẹmẹyọnnu Japon-nù de jẹazọ̀n sinsinyẹn owhe 17 to baptẹm etọn godo. Manọna lọ duahunmẹna ẹn sọmọ bọ e jẹ gbigbọjọ ji to gbigbọ-liho. Podọ to nukọn mẹ, e wá jo gbigbọnu lẹ do. Mẹho agun tọn awe dla ẹ pọ́n bo na ẹn tuli. To whenue e gọ̀ opli lẹ bẹ, lehe mẹmẹsunnu lẹ dọnudo e po zohunhun po do yinuwado e ji sọmọ bọ dasin wayi do e. Todin, mẹmẹyọnnu mítọn ko gọ̀ jẹ alewezun lọ họ̀n ji.
14, 15. Etẹwẹ mí sọgan wà nado nọavùnte sọta ojlo agbasalan tọn lẹ? Na apajlẹ.
14 Ojlo agbasalan tọn lẹ ko hẹn mẹsusu dahli. Eyin mí yin whiwhlepọn to aliho ehe mẹ, mí dona ze afọdide sinsinyẹn lẹ nado hẹn wiwejininọ mítọn go to apọ̀nmẹ, to walọyizan-liho podọ to gbigbọ-liho. Flindọ Jesu na mí ayinamẹ dọ eyin nudepope na hẹn mí dahli, etlẹ yin nukun kavi alọ mítọn, mí dona “ze e dlan” to yẹhiadonu-liho. Ayinamẹ ehe sọ gando linlẹn gọna walọ gblezọn he ko de mẹdelẹ sọn alewezun lọ mẹ lẹ go.—Hia Matiu 5:29, 30.
15 Mẹmẹsunnu de he yin pinplọn whẹ́n to whẹndo Klistiani tọn de mẹ wlan dọ to ojlẹ de mẹ wayi, emi diahi hẹ ojlo lọ nado nọ zanhẹ sunnu. E dọ dọ emi nọ tindo numọtolanmẹ nuvọ́nọ-yinyin tọn to whepoponu bo ma nọ voawu eyin emi topọ hẹ mẹdevo lẹ. To whenue e tindo owhe 20, e lẹzun gbehosọnalitọ whepoponu tọn podọ devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn. Ṣigba, e wá wà ylando sinsinyẹn bo mọ mẹplọnlọ yí sọgbe hẹ Owe-wiwe lẹ podọ mẹho lẹ sọ gọalọna ẹn. Dẹ̀hiho, Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn po alọgigọna mẹdevo lẹ po hẹn ẹn penugo nado gọ̀ biọ ede mẹ bo gọ̀ jẹ dagbe wà ji to gbigbọ-liho. To owhe delẹ godo, e yigbe dọmọ: “To whedelẹnu, ojlo agọ̀ lọ lẹ gbẹ́ nọ gọwá, ṣigba n’ma nọ dike yé ni duto ji e. N’ko plọn dọ Jehovah ma na dike mí ni yin whiwhlepọn zẹ̀ nugopipe mítọn go. Enẹwutu, n’yise dọ Jiwheyẹwhe mọdọ n’sọgan duto e ji.” E dotana dọmọ: “N’na mọ ale nuhe n’ko doakọnna ehe lẹpo tọn to aihọn yọyọ lọ mẹ. Nukundido ṣie niyẹn! Enẹwutu, n’na zindonukọn to avùnhiho lọ mẹ kakajẹ whenẹnu.” Mẹmẹsunnu ehe magbe nado gbọṣi alewezun lọ mẹ.
16, 17. (a) Etẹwẹ gọalọna mẹmẹsunnu de he mọdọ yè yinuwa hẹ emi po mawadodo po? (b) Mẹnu ji wẹ mí dona ze ayidonugo mítọn do eyin mí ma jlo na dahli?
16 Nuyiwa mawadodo tọn sọn yisenọ hatọ de dè sọgan yin zannu ahlida tọn de na mí. To France, mẹmẹsunnu he ko yin mẹho agun tọn pọ́n de mọdọ yè yinuwa hẹ emi po mawadodo po bo duadi. Wagbọ-wagbọ etọn, e doalọtena gbẹdido hẹ agun lọ bo wá gbọjọ. Mẹho agun tọn awe dla ẹ pọ́n bo dotoaina ẹn po awuvẹmẹ po bo ma gbòhódonù na ẹn dile e to pọndohlan etọn dọ gando whẹho lọ go. Yé na ẹn tuli nado ze agbàn etọn dlan Jehovah ji, bosọ dohia ẹ dọ nuhe yin nujọnu hugan wẹ nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn. E kẹalọyi ayinamẹ lọ, podọ to enẹgodo, e gọ̀ jẹ alewezun lọ họ̀n ji.
17 Klistiani lẹpo dona nọ ze ayidonugo do Jesu Klisti he yin dide taidi Ota agun lọ tọn ji, e ma yin do gbẹtọvi mapenọ lẹ ji gba. Jesu, mẹhe nukun etọn lẹ “taidi miyọ́n he to jiji” nọ mọ nulẹpo podọ to aliho he sọgbe mẹ; enẹwutu e nọ mọnú zẹ̀ nuhe míwlẹ sọgan mọ go. (Osọ. 1:13-16) Di apajlẹ, mí sọgan lẹndọ nuyiwa mawadodo tọn de tin to agun lọ mẹ, ṣigba na nugbo tọn, e sọgan yindọ mí ma tindo nukunnumọjẹnumẹ gigọ́ gando whẹho lọ go kavi gando nuhewutu nulọ do yì domọ go. Depope he whẹho lọ yin, Jesu na penukundo nuhahun he tin to agun lọ mẹ lẹ go to pipé mẹ podọ to ojlẹ he sọgbe mẹ. Enẹwutu, mí ma dona dike nuyiwa kavi nudide Klistiani hatọ de tọn lẹ ni lẹzun zannu ahlida tọn na mí.
18. Nawẹ mí sọgan duto whlepọn kavi ninọmẹ sinsinyẹn lẹ ji gbọn?
18 Zannu ahlida tọn awe devo wẹ nukunbibia kavi homẹkẹn po mape mẹdevo lẹ tọn to agun mẹ po. To oló Jesu tọn gando nudotọ lọ go mẹ, e dọ dọ “nukunbibia po homẹkẹn po” na ohó lọ tọn wutu sọgan zọ́n bọ mẹdelẹ na dahli. Mahopọnna fidepope he homẹkẹn lọ wá sọn—vlavo whẹndo mẹ, kọmẹnu lẹ kavi aṣẹpatọ lẹ dè—e sọgan yinuwado mẹhe mẹ ohó lọ ma “doadọ̀do” te, yèdọ mẹhe ma lodo to gbigbọ-liho de ji. (Mat. 13:21) Ṣigba, eyin mí hẹn ninọmẹ ahun mẹ tọn dagbe de go, okún Ahọluduta lọ tọn na gọalọna mí nado wleawuna yise dolido de. Eyin a pehẹ whlepọn lẹ, nọ hodẹ̀ bosọ nọ lẹnayihamẹpọn do nuhe jẹna pipà lẹ ji. (Hia Filippinu lẹ 4:6-9.) Po alọgọ Jehovah tọn po, mí na duto whlepọn lẹ ji bo ma na dike ninọmẹ sinsinyẹn depope ni lẹzun zannu ahlida tọn na mí.
19. Etẹwẹ mí sọgan wà ma nado dike nuṣiwa mẹde tọn ni lẹzun zannu ahlida tọn de na mí?
19 E blawu dọ, mẹdelẹ ko dike bọ mape mẹdevo lẹ tọn de yé sọn alewezun lọ mẹ. Pọndohlan he gbọnvo tintindo gando whẹho ayihadawhẹnamẹnu tọn lẹ go ko lẹzun zannu ahlida tọn na yé. (1 Kọl. 8:12, 13) Eyin mẹde ṣinuwa do mí, be mí na dike enẹ ni lẹzun whẹho sinsinyẹn de wẹ ya? Biblu dotuhomẹna Klistiani lẹ ma nado nọ dawhẹnamẹ, nado nọ jonamẹ, podọ ma nado nọ tẹkudo jlọjẹ mẹdetiti tọn lẹ ji. (Luku 6:37) Eyin a mọdọ mẹde ṣinuwa do we, kanse dewe dọ: ‘Be e ma yindọ n’to whẹdana mẹdevo lẹ na nuhe yé wà lọ ma sọgbe hẹ pọndohlan ṣie wutu vlavo nẹ? Na n’ko yọnẹn dọ mapenọ wẹ mẹmẹsunnu ṣie lẹ wutu, be n’dona dike bọ mape mẹde tọn ni de mi sọn alewezun ogbẹ̀ tọn lọ mẹ wẹ ya?’ Owanyi mítọn na Jehovah na gọalọna mí ma nado dike nudepope he mẹde wà ni glọnalina mí nado họ̀n wezun lọ jẹ vivọnu.
HỌ̀N ALEWEZUN LỌ PO AKỌNDONANU PO BO DAPANA AHLIDANU LẸ
20, 21. Etẹwẹ yin gbemima towe gando alewezun ogbẹ̀ tọn lọ go?
20 Be hiẹ magbe nado “họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu” ya? (2 Tim. 4:7, 8) Eyin mọ wẹ, a dona ylọ oplọn mẹdetiti tọn dọ nujọnu. Nọ yí Biblu po owe yẹwhehọluduta tọn lẹ po zan nado nọ basi dodinnanu bo nọ lẹnayihamẹpọn do nuhe a plọn lẹ ji na hiẹ nido sọgan doayi nuhe nọ hẹnmẹ dahli lẹ go. Nọ biọ alọgọ gbigbọ wiwe tọn nado sọgan tindo huhlọn gbigbọmẹ tọn he a tindo nuhudo etọn. Flindọ, eyin mí tlẹ dahli kavi jai, mí sọgan gbẹ́ fọnṣite bo zindonukọn to alewezun ogbẹ̀ tọn lọ mẹ kakajẹ vivọnu. Podọ, mí dona nọ plọnnu sọn nuṣiwa mítọn lẹ mẹ nado sọgan zindonukọn to alewezun lọ mẹ po kọdetọn dagbe po.
21 Biblu dohia dọ alewezun ogbẹ̀ tọn lọ hinhọ̀n nọ biọ vivẹnudido vẹkuvẹku. Mí ma sọgan blá alọ dogo bo mọ ale lọ. Mọjanwẹ mẹdevo ma sọgan họ̀n wezun lọ do otẹn mítọn mẹ do niyẹn. Dile mí to alewezun lọ họ̀n, Jehovah na na mí ‘jijọho daho’ he na gọalọna mí nado to nukọnzindo. (Ps. 119:165) Mí sọgan deji dọ to alọnu din, ewọ na to didona mí zọnmii bo nasọ kọ̀n dona mavọmavọ lẹ do mẹhe họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu lẹpo ji to nukọn mẹ.—Jak. 1:12.
[Yẹdide to weda 3]
[Yẹdide to weda 4]
Eyin e wá jọ bọ a jai, kẹalọyi alọgọ bo fọnṣite!
[Yẹdide to weda 7]
Ma dike nudepope ni glọnalina we nado dotana alewezun lọ blo