WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • w20 février w. 14-19
  • Nọavùnte Sọta Nuvẹun bo Doafọna Jijọho

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Nọavùnte Sọta Nuvẹun bo Doafọna Jijọho
  • Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá (Oplọn)—2020
  • Hóvila Lẹ
  • Hosọ Mọnkọtọn
  • ETẸWẸ SỌGAN HẸN NUVẸUN WÁ?
  • NỌ WLEAWUNA WHIWHẸ PO PEKỌ PO
  • NỌ “DOAFỌNA NUHE NỌ HẸN JIJỌHO WÁ LẸ”
  • Jijọ de He Sọgan Hẹn Ayiha Mítọn Flu—Nuvẹun
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2012
  • Be Hiẹ Nọ Yí Dewe Jlẹdo Mẹdevo lẹ Go Wẹ Ya?
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2005
  • Dapana Agbàwhinwhlẹn—Nọ Yidogọna Jijọho
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá (Oplọn)—2021
  • Whiwhẹnọ lẹ Nọ Họakuẹ to Nukun Jehovah Tọn Mẹ
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá (Oplọn) (2019)
Pọ́n Nudevo Lẹ
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá (Oplọn)—2020
w20 février w. 14-19

HOSỌ OPLỌN TỌN 8

Nọavùnte Sọta Nuvẹun bo Doafọna Jijọho

“Mì gbọ mí ni doafọna nuhe nọ hẹn jijọho wá lẹ po nuhe nọ jlọ ode awetọ dote lẹ po.”—LOM. 14:19.

OHÀN 113 Mí Tindo Jijọho

BLADOPỌa

1. Nawẹ nuvẹun hẹnnugble to whẹndo Josẹfu tọn mẹ gbọn?

JAKỌBU yiwanna visunnu etọn lẹpo, amọ́ e sọ yiwanna Josẹfu uwọ dovo, yèdọ visunnu etọn owhe 17 mẹvi de. Numọtolanmẹ tẹwẹ ehe hẹn nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ tindo? Yé tindo nuvẹun na Josẹfu, podọ ehe zọ́n bọ yé ma nọ mọ ẹn gbọ. Josẹfu ma wà nudepope he gán zọ́n bọ nọvisunnu etọn lẹ nado gbẹwanna ẹn sọmọ. Etomọṣo, yé sà ẹ do kanlinmọgbenu bo dolalo na otọ́ yetọn dọ gbekanlin de wẹ hù visunnu etọn he e yiwanna hugan lọ. Nuvẹun sisẹ́ yé nado hẹn jijọho whẹndo lọ tọn gble bo hẹn awufiẹsa wá na baba yetọn.—Jen. 37:3, 4, 27-34.

2. Sọgbe hẹ Galatianu lẹ 5:19-21, naegbọn nuvẹun do ylan taun?

2 To Owe-wiwe lẹ mẹ, nuvẹunb yin sislẹ do “azọ́n agbasalan tọn lẹ” mẹ, he nọ hẹn okú wá, bo sọgan zọ́n bọ mẹde ma na jẹ nado dugu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn. (Hia Galatianu lẹ 5:19-21.) Nuvẹun nọ saba yin adọ̀ jijọ ylankan delẹ tọn taidi wangbẹnamẹ, avùn po adánjijẹ whẹwhẹ po.

3. Etẹ ji wẹ mí na dọhodo to hosọ ehe mẹ?

3 Apajlẹ nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ tọn do lehe nuvẹun sọgan hẹn haṣinṣan lẹ gble bosọ bẹpla jijọho he tin to whẹndo de mẹ do hia. Dile etlẹ yindọ mí ma na yinuwa gbede di nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ, mímẹpo wẹ tindo ahun mapenọ de he nọ klọmẹ. (Jel. 17:9) Enẹwutu, e ma yin nupaṣamẹ dọ mí sọgan nọ diahi hẹ numọtolanmẹ nuvẹun tọn to whedelẹnu. Mì gbọ mí ni gbadopọnna apajlẹ avase tọn delẹ to Biblu mẹ, he na gọalọna mí nado yọ́n nuhewutu numọtolanmẹ nuvẹun tọn lẹ sọgan doadọ̀do to ahun mítọn mẹ. Enẹgodo, mí na gbadopọnna aliho tangan delẹ he mẹ mí na nọavùnte sọta nuvẹun bo doafọna jijọho te.

ETẸWẸ SỌGAN HẸN NUVẸUN WÁ?

4. Naegbọn Filistinu lẹ do tindo nuvẹun na Isaki?

4 Nutindo agbasa tọn lẹ. Isaki yin adọkunnọ de, podọ Filistinu lẹ nọ whànwu i, na onú yọ́n na ẹn wutu. (Jen. 26:12-14) Yé tlẹ sú dotọ̀ he mẹ Isaki nọ dọ̀n osin sọn nado na osin kanlinpa etọn lẹ. (Jen. 26:15, 16, 27) Taidi Filistinu lẹ, to egbehe ga, mẹdelẹ nọ tindo nuvẹun na mẹhe do nutindo agbasa tọn hú yé lẹ. E ma yindọ yé nọ jlo na tindo nuhe mẹdevo lẹ do kẹdẹ wẹ gba, ṣigba yé sọ nọ jlo na hò nuhe mẹlọ lẹ tindo lẹ yí.

5. Naegbọn nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ do tindo nuvẹun na Jesu?

5 Eyin mẹsusu yiwanna mẹde. Nukọntọ sinsẹ̀n tọn Ju lẹ tindo nuvẹun na Jesu, na gbẹtọ susu yiwanna ẹn taun wutu. (Mat. 7:28, 29) Jesu yin afọzedaitọ Jiwheyẹwhe tọn, podọ e nọ plọnmẹ nugbo lọ. Etomọṣo, nukọntọ sinsẹ̀n tọn enẹlẹ fúnfún lalo ylankan lẹ po hodidọ mẹhẹngble tọn lẹ po pé nado kọnmasin do yinkọ Jesu tọn go. (Malku 15:10; Joh. 11:47, 48; 12:12, 13, 19) Avase tẹwẹ kandai ehe sọgan bẹhẹn na mí? Mí dona nọavùnte sọta ayilinlẹn depope he gán sisẹ́ mí nado tindo nuvẹun na mẹhe do jẹhẹnu delẹ he wutu mẹdevo lẹ nọ yiwanna yé to agun lọ mẹ. Podọ, mí dona dovivẹnu nado hodo apajlẹ aliho he mẹ yé nọ do owanyi hia te lẹ tọn.—1 Kọl. 11:1; 3 Joh. 11.

6. Nawẹ Diotlefe do nuvẹun hia gbọn?

6 Lẹblanulọkẹyi yẹwhehọluduta tọn lẹ. To owhe kanweko tintan whenu, Diotlefe tindo nuvẹun na mẹhe to anadenanu to agun Klistiani tọn mẹ lẹ. E jlo “nado tin to otẹn tintan mẹ” to hagbẹ agun lọ tọn lẹ ṣẹnṣẹn, enẹwutu e dọ ohó ylankan lẹ pé nado hẹn apọsteli Johanu po mẹmẹsunnu azọngbannọ devo lẹ po gble. (3 Joh. 9, 10) Dile etlẹ yindọ mí ma na yì jẹ obá he mẹ Diotlefe yì jẹ, mílọsu sọgan jẹ nuvẹun tindo na Klistiani hatọ de ji, eyin e mọ azọ́ndenamẹ he mí to nukundo de yí—titengbe eyin mí lẹndọ mílọsu pegan nado penukundo azọngban enẹ go.

Yẹdide: 1. Vounvoun gbémẹ tọn whanpẹnọ de doadọ̀do to aigba dagbe ji. 2. Ogbé ylankan de wú bo lilẹdo okọ̀ na vounvoun dopolọ. 3. Mẹmẹyọnnu atọ̀n to hodọdopọ po ayajẹ po to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ, dile mẹmẹyọnnu devo to ote edeṣo taidi mẹhe to homẹgble ji.

Ahun mítọn sọgan yin yiyijlẹdo aigba go bọ jẹhẹnu dagbe mítọn lẹ do vounvoun whanpẹnọ lẹ go. Ṣigba, nuvẹun taidi ogbé he tindo adí ylankan de. Nuvẹun sọgan glọnalina mí nado nọ do jẹhẹnu dagbe delẹ hia taidi owanyi, awuvẹmẹ po homẹdagbe po (Pọ́n hukan 7tọ)

7. Kọdetọn tẹwẹ nuvẹun sọgan hẹnwa mí ji?

7 Nuvẹun taidi ogbé he do adí ylankan de. Eyin okún nuvẹun tọn doadọ̀do to ahun mítọn mẹ, e sọgan vẹawu taun nado họ̀n ẹn sẹ̀. Nuvẹun nọ hẹn numọtolanmẹ agọ̀ devo lẹ wá, taidi awuwhàn he ma sọgbe, goyiyi po ṣejannabi po. Nuvẹun sọgan hẹn ẹn vẹawuna mí nado wleawuna jẹhẹnu dagbe delẹ taidi, owanyi, awuvẹmẹ po homẹdagbe po. Tlolo he mí doayi e go dọ nuvẹun jẹ tintọ́nkun ji to ahun mítọn mẹ, mí dona họ̀nadọna ẹn. Nawẹ mí sọgan nọavùnte sọta nuvẹun gbọn?

NỌ WLEAWUNA WHIWHẸ PO PEKỌ PO

Yẹdide: 1. Vounvoun gbémẹ tọn whanpẹnọ de doadọ̀do to aigba dagbe ji. 2. Mẹde to ogbé ylankan he lilẹdo okọ̀ na vounvoun gbémẹ tọn lọ họ̀n sẹ̀. 3. Mẹmẹyọnnu ẹnẹ lọ lẹ to hodọdopọ po ayajẹ po to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ.

Nawẹ mí sọgan nọavùnte sọta nuvẹun he taidi ogbé ylankan de gbọn? Gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn sọgan gọalọna mí nado họ̀nadọna nuvẹun, bo yí whiwhẹ po pekọ tintindo po do diọtẹnna ẹn (Pọ́n hukan 8, 9tọ)

8. Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ sọgan gọalọna mí nado nọavùnte sọta nuvẹun?

8 Mí sọgan nọavùnte sọta nuvẹun eyin mí wleawuna whiwhẹ po pekọ po. Eyin jẹhẹnu dagbedagbe enẹlẹ doadọ̀do to ahun mítọn mẹ, nuvẹun ma na mọ otẹn depope to e mẹ. Whiwhẹ na gọalọna mí ma nado nọ lẹn mídetiti tọn glanglan. Whiwhẹnọ de ma nọ mọdọ emi jẹna nususu hú mẹhe pò lẹpo gba. (Gal. 6:3, 4) Mẹhe yin pekọnọ nọ jaya to nuhe e tindo mẹ, podọ e ma nọ yí ede jlẹdo mẹdevo lẹ go. (1 Tim. 6:7, 8) Eyin mẹhe yin whiwhẹnọ podọ pekọnọ de mọdọ mẹde mọ onú dagbe de yí, e nọ jaya hẹ ẹ.

9. Sọgbe hẹ Galatianu lẹ 5:16 po Filipinu lẹ 2:3, 4 po, etẹwẹ gbigbọ wiwe na gọalọna mí nado wà?

9 Mí do hudo alọgọ gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn nado sọgan dapana nuvẹun bo wleawuna whiwhẹ po pekọ po. (Hia Galatianu lẹ 5:16; Filipinu lẹ 2:3, 4.) Gbigbọ wiwe Jehovah tọn sọgan gọalọna mí nado gbeje linlẹn po mẹwhinwhàn he whlá to ahun mítọn mẹ lẹ po pọ́n. Po alọgọ Jiwheyẹwhe tọn po, mí sọgan yí linlẹn po numọtolanmẹ dagbe lẹ po do diọtẹnna ylankan lẹ. (Salm. 26:2; 51:10) Lẹnnupọndo apajlẹ Mose po Paulu po tọn ji, yèdọ sunnu delẹ he diahi hẹ ayilinlẹn nuvẹun tọn bọ e pà yé.

Mose, Jọṣua po pipli mẹho Islaelivi lẹ tọn de po ṣite sẹpọ gòhọ opli tọn lọ. Jọṣua to didọna Mose nado doalọtena sunnu awe delẹ he to nuyiwa taidi yẹwhegán lẹ.

Dẹpẹ Islaelivi de dowezun wá Mose po Jọṣua po dè nado dọna yé dọ sunnu awe delẹ to osla lọ mẹ to nuyiwa di yẹwhegán lẹ. Jọṣua dọna Mose nado glọnalina sunnu lọ lẹ, amọ́ Mose gbẹ́. Kakatimọ, e dọna Jọṣua dọ homẹ emitọn hùn dọ Jehovah kọ̀n gbigbọ Etọn do sunnu awe ehelẹ ji (Pọ́n hukan 10tọ)

10. Ninọmẹ tẹwẹ sọgan ko ze Mose do whlepọn mẹ? (Pọ́n yẹdide he to wepa ji.)

10 Mose tindo aṣẹpipa susu do omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji, amọ́ e ma gbọn nuvẹun dali hẹn lẹblanulọkẹyi enẹ go na edeṣo. Di apajlẹ, to ojlẹ de mẹ, Jehovah yí apadewhe gbigbọ wiwe etọn tọn sọn Mose ji bo yí i na pipli mẹho Islaelivi lẹ tọn de he ṣite sẹpọ gòhọ opli tọn lọ. Ojlẹ vude to enẹgodo, Mose sè dọ mẹho awe delẹ he ma wá gòhọ opli tọn lọ kọ̀n, mọ gbigbọ wiwe yí ga bo jẹ nuyiwa ji di yẹwhegán lẹ. Nawẹ ewọ yinuwa gbọn to whenue Jọṣua dọna ẹn nado glọnalina mẹho awe lọ lẹ? Mose ma tindo nuvẹun na mẹho awe ehelẹ, na Jehovah to yíyí yé zan wutu gba. Kakatimọ, e gbọn whiwhẹ dali jaya hẹ yé na lẹblanulọkẹyi he yé mọyi. (Sọh. 11:24-29) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ Mose tọn mẹ?

Yẹdide: 1. To opli mẹho lẹ tọn de whenu, yè biọ to mẹmẹsunnu mẹhomẹ he nọ deanana Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn si nado plọnazọ́n mẹho agun tọn jọja de, he na wá penukundo lẹblanulọkẹyi ehe go. 2. Mẹho agun tọn jọja lọ to anadena Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn bọ mẹmẹsunnu mẹhomẹ lọ sinai bo to todoai. 3. Mẹmẹsunnu mẹhomẹ lọ na alọ mẹho agun tọn jọja lọ bo to pipà ẹ.

Nawẹ mẹho agun tọn lẹ nọ hodo apajlẹ whiwhẹ he Mose dohia tọn gbọn? (Pọ́n hukan 11, 12tọ)c

11. Nawẹ mẹho lẹ sọgan hodo apajlẹ Mose tọn gbọn?

11 Eyin mẹho wẹ a yin, be yè ko biọ to asi we pọ́n nado plọnazọ́n mẹdevo de he na wá penukundo azọngban agun tọn he a yiwanna taun de go ya? Di apajlẹ, vlavo a yiwanna lẹblanulọkẹyi towe nado nọ deanana Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ tọn to sẹmẹsẹmẹ. Ṣigba eyin a tindo whiwhẹ di Mose, a ma na hanú eyin yè biọ to asi we nado plọnazọ́n mẹmẹsunnu devo, na ewọ nido sọgan wá penukundo lẹblanulọkẹyi ehe go to nukọn mẹ. Kakatimọ, homẹ na hùn we nado gọalọna mẹmẹsunnu towe.

12. Nawẹ Klistiani susu to egbehe nọ dohia dọ emi tindo pekọ po whiwhẹ po gbọn?

12 Lẹnnupọndo ninọmẹ devo he mẹmẹsunnu mẹhomẹ susu to pipehẹ ji. Na owhe susu lẹ, yé ko sẹ̀n taidi anadenanutọ to pipli mẹho lẹ tọn mẹ. Ṣigba, whenue yé tindo owhe 80, yé nọ jo azọngban yetọn do sọn ojlo mẹ wá. Nugopọntọ lẹdo tọn he ko do owhe 70 lẹ nọ gbọn whiwhẹ dali jo lẹblanulọkẹyi ehe do bo nọ kẹalọyi azọ́ndenamẹ sinsẹ̀nzọn tọn wunmẹ devo. To owhe agọe tọn lẹ mẹ, hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn susu lẹ lẹdo aihọn pé wẹ mọ azọ́ndenamẹ yọyọ lẹ yí nado sẹ̀n to aigba-denamẹ ji. Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu nugbonọ ehelẹ po ma nọ whànwu mẹdevo he sọgan ko to nukunpedo azọ́ndenamẹ he yé tindo dai lẹ go todin.

13. Naegbọn Paulu sọgan ko yin whiwhlepọn nado tindo nuvẹun na apọsteli 12 lẹ?

13 Mẹdevo he sọ ze apajlẹ dagbe dai na nuhe dù awuwiwlena pekọ tintindo po whiwhẹ po wẹ apọsteli Paulu. Paulu ma na dotẹnmẹ nuvẹun. Mahopọnna dọ e yí ede zan taun to lizọnyizọn lọ mẹ, e yí whiwhẹ do dọmọ: “Yẹn wẹ yin pẹvi pete to apọsteli lẹ mẹ, podọ yẹn ma jẹ nado yin yiylọdọ apọsteli de.” (1 Kọl. 15:9, 10) Apọsteli 12 lẹ hodo Jesu to lizọnyizọn aigba ji tọn etọn whenu, ṣigba to okú po fọnsọnku Jesu tọn po godo gbọ́n wẹ Paulu wá lẹzun Klistiani de. Dile etlẹ yindọ Paulu wá yin dide to nukọn mẹ taidi “apọsteli de na akọta lẹ,” ewọ ma tindo lẹblanulọkẹyi vonọtaun lọ nado yin dopo to apọsteli 12 lẹ mẹ. (Lom. 11:13; Owalọ 1:21-26) Kakati nado tindo nuvẹun na sunnu 12 enẹlẹ, bo whànwu yé na haṣinṣan pẹkipẹki he yé tindo hẹ Jesu wutu, Paulu do pekọ to nuhe e tindo lẹ mẹ.

14. Etẹwẹ mí na wà eyin mí nọ tindo pekọ bo yin whiwhẹnọ?

14 Eyin mí nọ tindo pekọ bo nọ yin whiwhẹnọ, mí na taidi Paulu bo na nọ na sisi aṣẹpipa he Jehovah na mẹdevo lẹ. (Owalọ 21:20-26) Jiwheyẹwhe basi tito na sunnu azọngbannọ lẹ nido nọ deanananu to agun Klistiani tọn mẹ. Mahopọnna awugbopo yetọn lẹ, Jehovah nọ pọ́n yé hlan taidi “sunnu lẹ di nunina.” (Efe. 4:8, 11) Eyin mí na sisi sunnu he yin dide enẹlẹ, bo gbọn whiwhẹ dali hodo anademẹ yetọn, mí nọ dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki bo nọ tin to jijọho mẹ hẹ Klistiani hatọ mítọn lẹ.

NỌ “DOAFỌNA NUHE NỌ HẸN JIJỌHO WÁ LẸ”

15. Etẹwẹ mí dona wà?

15 Jijọho ma gán mọtẹn eyin mí na dotẹnmẹ nuvẹun nado doadọ̀do. Mí dona họ̀nadọna nuvẹun sọn ahun mítọn mẹ bosọ dapana nuhe sọgan fọ́n numọtolanmẹ nuvẹun tọn dote na mẹdevo lẹ. Mí dona ze afọdide nujọnu tọn ehelẹ eyin mí jlo na setonuna gbedide Jehovah tọn lọ dọ “mí ni doafọna nuhe nọ hẹn jijọho wá lẹ po nuhe nọ jlọ ode awetọ dote lẹ po.” (Lom. 14:19) Na taun tọn, etẹwẹ mí sọgan wà nado gọalọna mẹdevo lẹ nado nọavùnte sọta nuvẹun, podọ nawẹ mí sọgan nọ dín jijọho gbọn?

16. Nawẹ mí sọgan gọalọna mẹdevo lẹ nado nọavùnte sọta nuvẹun gbọn?

16 Pọndohlan po walọyizan mítọn lẹ po sọgan yinuwado mẹdevo lẹ ji taun. Aihọn lọ nọ jlo dọ mí ni ‘jla’ nutindo mítọn lẹ. (1 Joh. 2:16) Amọ́, pọndohlan enẹ nọ nọgodona gbigbọ nuvẹun tọn. Mí sọgan dapana numọtolanmẹ nuvẹun tọn finfọndote na mẹdevo lẹ, eyin mí de ma nado nọ to hodọ glanglan do nutindo mítọn lẹ kavi nuhe mí to tito basi nado họ̀ lẹ ji. Aliho devo he mẹ mí sọgan dapana nuvẹun finfọndote na mẹdevo lẹ te wẹ nado nọ nọ̀ jlẹkaji eyin mí tindo lẹblanulọkẹyi lẹ to agun mẹ. Eyin mí nọ dọ̀n ayidonugo mẹdevo lẹ tọn wá lẹblanulọkẹyi he mí tindo lẹ ji, mí sọgan fọ́n numọtolanmẹ nuvẹun tọn dote na yé po awubibọ po. To alọ devo mẹ, eyin mí nọ do ojlo nujọnu tọn hia to mẹdevo lẹ mẹ, bo nọ yọ́n pinpẹn nudagbe he wà yé te lẹ tọn, mí nọ gọalọna yé nado tindo pekọ podọ mí nọ hẹn pọninọ po jijọho po tin to agun lọ mẹ.

17. Etẹwẹ nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ wà, podọ etẹwutu?

17 Avùnhiho sọta nuvẹun sọgan pà mí! Lẹnnupọndo apajlẹ nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ tọn ji whladopo dogọ. Owhe susu lẹ to whenue yé ko yinuwa hẹ ẹ po kanyinylan po godo, yé wá pé e to Egipti. Whẹpo Josẹfu do dó mẹhe e yin hia nọvisunnu etọn lẹ, e tẹ́n yé pọ́n nado yọnẹn eyin yé ko diọ jijọ. E wleawuna tito núdùdù tọn de, ehe whenu e na núdùdù nọvisunnu pẹvi etọn Bẹnjamini te hugan mẹhe pò lẹ. (Jen. 43:33, 34) Ṣigba, mí ma mọ hia to fide dọ nọvisunnu etọn he pò lẹ yinuwa hẹ Bẹnjamini po nuvẹun po. Kakatimọ, nuyiwa yetọn dohia dọ onú nọvisunnu yetọn po otọ́ yetọn Jakọbu po tọn duahunmẹna yé. (Jen. 44:30-34) Na nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ masọ tindo nuvẹun ba wutu, yé penugo nado hẹn jijọho gọwá whẹndo yetọn mẹ. (Jen. 45:4, 15) To aliho dopolọ mẹ, eyin mí nọ họ̀nadọna numọtolanmẹ nuvẹun tọn depope he mí tindo, mí na gọalọ nado hẹn jijọho tin to whẹndo mítọn mẹ podọ to agun mítọn mẹ.

18. Sọgbe hẹ Jakọbu 3:17, 18, etẹwẹ na jọ eyin mí nọ gọalọ nado hẹn jijọho tin-to-aimẹ?

18 Jehovah jlo dọ mí ni nọavùnte sọta nuvẹun bo doafọna jijọho. Mí dona dovivẹnu sinsinyẹn eyin onú awe ehelẹ na pà mí. Dile mí ko dọ do to hosọ ehe mẹ, mímẹpo wẹ nọ tindo ayilinlẹn nuvẹun tọn. (Jak. 4:5) Podọ, gbẹtọ he nọ nọgodona gbigbọ nuvẹun tọn lẹ ṣẹnṣẹn wẹ mí to gbẹnọ te. Ṣigba, eyin mí wleawuna whiwhẹ po pekọ po, bosọ nọ yọ́n pinpẹn-nutọn, nuvẹun ma na mọtẹn. Kakatimọ, mí na gọalọ nado nọ hẹn jijọho tin-to-aimẹ, bọ gbọnmọ dali mí sọgan wleawuna jẹhẹnu dagbe lẹ po awubibọ po.—Hia Jakọbu 3:17, 18.

NADO NỌAVÙNTE SỌTA NUVẸUN, . . .

  • nawẹ gbigbọ wiwe sọgan gọalọna mí gbọn?

  • nawẹ pekọ tintindo po whiwhẹ po sọgan gọalọna mí gbọn?

  • nawẹ pọndohlan dagbe he mí tindo sọgan gọalọna mẹdevo lẹ gbọn?

OHÀN 130 Nọ Jonamẹ

a Jijọho tin to titobasinanu Jehovah tọn mẹ. Amọ́ jijọho ehe sọgan yin hinhẹngble eyin mí na dotẹnmẹ numọtolanmẹ nuvẹun tọn. To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna nuhe nọ hẹn nuvẹun wá. Mí nasọ dọhodo lehe mí gán nọavùnte sọta jijọ ylankan ehe bosọ doafọna jijọho do ji.

b ZẸẸMẸ HOGBE DE TỌN: Sọgbe hẹ zẹẹmẹ Biblu tọn, nuvẹun sọgan sisẹ́ mẹde, e ma yin nado jlo na tindo nuhe to mẹdevo lẹ si kẹdẹ gba, ṣigba nado hò nuhe yé tindo lẹ yí ga.

c ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: To opli mẹho lẹ tọn de whenu, yè biọ to mẹmẹsunnu mẹhomẹ he nọ deanana Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn to agun lọ mẹ si nado plọnazọ́n mẹho agun tọn jọja de, he na wá penukundo lẹblanulọkẹyi ehe go. Dile etlẹ yindọ mẹhomẹ lọ yiwanna azọngban etọn, e yí ahun lẹpo do nọgodona nudide mẹho lẹ tọn bo na mẹmẹsunnu jọja lọ ayinamẹ yọ́n-na-yizan lẹ bosọ nọ pà ẹ po ahundopo po.

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan