HOSỌ OPLỌN TỌN 21
OHÀN 21 Mì Zindonukọn Nado to Ahọluduta lọ Dín Whẹ́
Mì Nọtepọn Tòdaho He Na Gbọṣi Aimẹ Lọ
“[Tòdaho he] ja lọ wẹ mí to tenọpọn vẹkuvẹku.”—HEB. 13:14.
NUHE E BẸHẸN
Lehe Heblu lẹ weta 13tọ gán hẹn ale wá na mí to egbehe podọ to sọgodo do.
1. Etẹwẹ Jesu dọ dọdai dọ e na jọ do Jelusalẹm owhe kanweko tintan whenu tọn go?
AZÁN kleun delẹ jẹnukọnna okú Jesu Klisti tọn, e dọ dọdai de he bẹ nudọnamẹ gigọ́ lẹ hẹn, ehe mọ hẹndi whla tintan to azán godo tọn titonu Ju lẹ tọn mẹ. E na avase dọ to gbèdopo, ‘awhànpa lẹ na lẹdo’ tòdaho Jelusalẹm tọn pé. (Luku 21:20) Jesu dọna hodotọ etọn lẹ dọ tlolo he yé mọ awhànpa enẹlẹ, ehe wá yin yinyọnẹn taidi awhànpa Lomunu lẹ tọn, yé dona họ̀n sọn lẹdo lọ mẹ to afọdopolọji.—Luku 21:21, 22.
2. Etẹwẹ apọsteli Paulu flin Klistiani Heblu he to Jude po Jelusalẹm po lẹ?
2 Owhe kleun delẹ poun whẹpo awhànpa Lomunu lẹ tọn do lẹdo Jelusalẹm pé, apọsteli Paulu kàn wekanhlanmẹ huhlọnnọ de he yin yinyọnẹn todin taidi owe Heblu lẹ tọn. To wekanhlanmẹ enẹ mẹ, Paulu na ayinamẹ gbẹwhlẹngán tọn lẹ Klistiani he to Jude po Jelusalẹm po lẹ, ehe na gọalọna yé nado wleawudaina nuhe to nukọn ja lọ. Podọ etẹwẹ to nukọn ja taun? Jelusalẹm na yin vivasudo. Eyin Klistiani enẹlẹ na luntọ́n, yé dona wleawufo nado jo owhé po ajọ́ yetọn lẹ po do. Enẹwutu gando tòdaho Jelusalẹm tọn go, Paulu wlan dọmọ: “Mí ma tindo tòdaho he na gbọṣi aimẹ de tofi gba.” Enẹgodo e yidogọ dọmọ: “Ṣigba dehe ja lọ wẹ mí to tenọpọn vẹkuvẹku.”—Heb. 13:14.
3. Etẹwẹ yin “tòdaho lọ he tindo dodonu nujọnu tọn lẹ,” podọ naegbọn mí dona dín in mọ?
3 E yọnbasi dọ mẹlẹ na ko ṣàn Klistiani he de nado họ̀n sọn Jelusalẹm po Jude po lẹ kò bosọ yẹ́n-awọnlín do yé, amọ́ nudide enẹ wẹ whlẹn ogbẹ̀ yetọn gán. To egbehe mẹlẹ nọ ṣàn mí kò, na mí ma nọ dejido gbẹtọvi lẹ go kavi dín hihọ́ po vivomẹninọ po to aihọn ehe mẹ wutu. Eyin mọ wẹ, naegbọn mí do basi nudide enẹ? Mí yọnẹn dọ azán kaka de masọ pò to gbàn ji na titonu ehe. Mí nọ dín “tòdaho lọ he tindo dodonu nujọnu tọn lẹ,” enẹ wẹ, “dehe ja lọ,” yèdọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.a (Heb. 11:10; Mat. 6:33) To hosọ ehe mẹ, hóvila dopodopo na dọhodo: (1) lehe ayinamẹ gbọdo Paulu tọn gọalọna Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ nado to ‘tòdaho he ja lọ’ dín zọnmii do ji, (2) lehe Paulu wleawudaina yé na nujijọ sọgodo tọn lẹ do, podọ (3) lehe ayinamẹ etọn lẹ nọ gọalọna mí do to egbehe.
NỌ DEJIDO MẸHE MA NA GBẸ́ WE DAI GBEDE LỌ GO
4. Naegbọn Jelusalẹm do họakuẹ na Klistiani lẹ?
4 Jelusalẹm họakuẹ taun na Klistiani lẹ. Finẹ wẹ agun Klistiani tọn owhe kanweko tintan whenu tọn yin didoai te to owhe 33 W.M., podọ tòdaho enẹ mẹ wẹ hagbẹ anademẹtọ lọ te. Humọ, Klistiani susu wẹ gbá owhé bosọ bẹ nutindo agbasa tọn lẹ pli do tòdaho lọ mẹ. Etomọṣo, Jesu na avase hodotọ etọn lẹ dọ yé dona họ̀n sọn Jelusalẹm, podọ etlẹ yin sọn Jude lọsu.—Mat. 24:16.
5. Nawẹ Paulu wleawudaina Klistiani lẹ na nuhe to nukọn ja lẹ gbọn?
5 Nado wleawudaina Klistiani lẹ na nuhe to nukọn ja, Paulu gọalọna yé nado ze ayiha do nukun he Jehovah nọ yí do pọ́n tòdaho Jelusalẹm tọn ji. Paulu flinnu yé dọ to pọndohlan Jehovah tọn mẹ, tẹmpli lọ, yẹwhenọduta lọ po avọ́sinsan he nọ yin bibasi to Jelusalẹm lẹ po masọ yin wiwe ba. (Heb. 8:13) Suhugan mẹhe to tòdaho lọ mẹ lẹ tọn wẹ ko gbẹ́ Mẹsia lọ dai. Tẹmpli he to Jelusalẹm lọ masọ yin ahọnkan sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke Jehovah tọn ba, podọ e na yin vivasudo.—Luku 13:34, 35.
6. Naegbọn nuflinmẹ Paulu tọn he to Heblu lẹ 13:5, 6 mẹ na Klistiani lẹ do wá do gànmẹ?
6 Whenue Paulu kàn wekanhlanmẹ etọn hlan Heblu lẹ, tòdaho adọkunnọ de wẹ Jelusalẹm yin. Weyọnẹntọ Lomunu he nọgbẹ̀ to ojlẹ enẹ mẹ de ylọ Jelusalẹm dọ “tòdaho he diyin hugan to Whèzẹtẹn.” Ju lẹ nọ zingbejizọnlin sọn fisusu lẹ to whemẹwhemẹ wá finẹ nado wá basi hùnwhẹ lẹ, ehe nọ hẹn akuẹ biọ tòdaho lọ mẹ dogọ. Ayihaawe ma tin dọ Klistiani delẹ zọ̀n do ninọmẹ ehe go do jẹ adọkun. Vlavo enẹwutu wẹ Paulu do dọmọ: “Mì gbọ aliho gbẹninọ tọn mìtọn ni tin matin wanyina akuẹ, na mì ni tindo pekọ po nuhe mì tindo lẹ po.” Enẹgodo, e yihodọ sọn adà Owe-wiwe tọn he vọ́ jidenamẹ de mẹ, fie Jehovah lọsu hẹn devizọnwatọ etọn lẹ kudeji te dọ: “Yẹn ma na jo mì do gbede podọ yẹn ma na gbẹ́ mì dai gbede.” (Hia Heblu lẹ 13:5, 6; Deut. 31:6; Salm. 118:6) Klistiani he nọ nọ̀ Jelusalẹm po Jude po lẹ do hudo jidevọnamẹ ehe tọn. Etẹwutu? Na ojlẹ kleun de to whenue yé mọ wekanhlanmẹ ehe godo, yé na to dandannu glọ nado jo owhé, ajọ́ po suhugan nutindo yetọn lẹ po tọn do. Enẹgodo, yé dona pannukọn nuhe to nukọn ja na yé.
7. Naegbọn mí dona hẹn jidide mítọn to Jehovah mẹ lodo todin?
7 Nuplọnmẹ lọ: Etẹwẹ to nukọn ja na mí? Vivọnu titonu ehe tọn to “nukunbibia daho” lọ whenu. (Mat. 24:21) Taidi Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ, mí dona to nukle bosọ to gbesisọ mẹ. (Luku 21:34-36) To nukunbibia daho lọ whenu, e gán biọ dọ mí ni jo nutindo mítọn delẹ kavi popolẹpo do bo deji mlẹnmlẹn dọ Jehovah ma na gbẹ́ omẹ etọn lẹ dai gbedegbede. Etlẹ yin todin, whẹpo nukunbibia daho lọ nido gbajẹgbonu, mí tindo dotẹnmẹ lọ nado do nuhe mẹ mí ze jidide mítọn do hia. Kanse dewe dọ, ‘Be nuyiwa po yanwle ṣie lẹ po nọ dohia dọ n’ze jidide ṣie do Jiwheyẹwhe he dopà nado penukundo go e mẹ, bọ e ma yin do adọkunnu lẹ mẹ ya?’ (1 Tim. 6:17) Na nugbo tọn, dile etlẹ yindọ mí gán plọnnu sọn nuhe jọ to owhe kanweko tintan whenu lẹ mẹ, “nukunbibia daho” he to nukọn ja lọ na yin dehe ma ko jọ pọ́n. Enẹwutu, nawẹ mí na wagbọn do yọ́n nuhe mí na wà taun whenue nukunbibia enẹ na bẹjẹeji?
NỌ SETONUNA MẸHE TO ANADENANU LẸ
8. Anademẹ tẹlẹ wẹ Jesu na devi etọn lẹ?
8 Owhe kleun delẹ to whenue Klistiani lẹ mọ wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Heblu lẹ godo, yé mọ bọ awhànpa Lomunu lẹ tọn lẹdo tòdaho Jelusalẹm tọn pé. Ehe yin ohia de na yé dọ ojlẹ lọ sọ̀ nado họ̀n; na tòdaho Jelusalẹm tọn na yin vivasudo. (Mat. 24:3; Luku 21:20, 24) Amọ́, fie wẹ yé na họnyi? Jesu dọ poun dọ: “Mì gbọ mẹhe to Jude lẹ ni jẹ hinhọ̀n ji yì osó lẹ ji.” (Luku 21:21) Osó susu lẹ wẹ to agbegbe lọ ji. Enẹwutu ali fitẹ tọn wẹ yé na ze nado họ̀n?
9. Naegbọn Klistiani lẹ gán ko kanse yede dọ osó tẹ ji wẹ yé na họnyi? (Sọ pọ́n yẹdide otò tọn.)
9 Lẹnnupọndo osó delẹ he ji Klistiani lẹ gán ko họnyi ji: osó Samalia tọn lẹ, osó he to Galili lẹ, Osó Hẹlmọni po osó Lẹbanọni tọn lẹ po, gọna osó he to Jọdani godo lẹ. (Pọ́n yẹdide otò tọn.) Delẹ to tòdaho he to lẹdo osó tọn ehelẹ mẹ gán taidi nuhe do hihọ́ taun. Di apajlẹ tòdaho Gamala tọn tin to osó he yiaga taun de ji, bọ e na vẹawu nado yì finẹ. Ju delẹ mọdọ tòdaho enẹ yin nọtẹn fibẹtado tọn dagbe hugan de. Amọ́, awhàn sinsinyẹn de yin fùnfùn to Ju lẹ po Lomunu lẹ po ṣẹnṣẹn to Gamala bọ susu mẹhe nọ nọ̀ finẹ lẹ tọn wẹ kú.b
Osó susu wẹ tin he ji Klistiani dowhenu tọn lẹ gán ko họnyi, amọ́ e ma yin yemẹpo wẹ do hihọ́ (Pọ́n hukan 9tọ)
10, 11. (a) Aliho tẹ mẹ wẹ Jehovah gán ko na anademẹ te? (Heblu lẹ 13:7, 17) (b) Nawẹ Klistiani lẹ mọaleyi gbọn whenue yé setonuna mẹhe to anadenanu lẹ? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)
10 E taidi dọ mẹhe to anadenanu to agun mẹ lẹ wẹ Jehovah yizan nado deanana Klistiani lẹ. Whenuho-kantọ Eusèbe wlan to nukọn mẹ dọ: “To anademẹ Jiwheyẹwhe tọn glọ, mẹhe to agun Jelusalẹm tọn mẹ lẹ mọ osọhia de yí, ehe yin nina sunnu he yin alọkẹyi lẹ; yé yin gbedena nado . . . họ̀n sọn tòdaho lọ mẹ jẹnukọnna awhàn lọ bo whèsla do tòdaho Pelea tọn he nọ yin Pela mẹ.” E taidi dọ Pela wẹ yin ofi dagbe hugan lọ nado họnyi. E ma dẹn do Jelusalẹm, ehe zọ́n bọ e ma vẹawu gbau nado yì. Tòdaho he mẹ Kosi lẹ sù te de wẹ, podọ adà daho tòdaho lọ tọn ma tin to nuyiwadomẹji Ju zohunhun agọ̀nọ he to awhànfun na mẹdekannujẹ lẹ po awhàn he fùn yé te sọta Lomunu lẹ po tọn glọ.—Pọ́n yẹdide otò tọn.
11 Klistiani he họnyi osó ji lẹ yí ayinamẹ Paulu tọn nado “nọ setonuna mẹhe to anadenanu” to agun mẹ lẹ do yizan mẹ. (Hia Heblu lẹ 13:7, 17.) Ehe zọ́n bọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ luntọ́n. Whenuho dohia hezeheze dọ Jiwheyẹwhe ma gbẹ́ mẹhe “to nukundo tòdaho lọ he tindo dodonu nujọnu tọn lẹ,” enẹ wẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lẹ dai.—Heb. 11:10.
Pela wẹ fihe do hihọ́ hugan (Pọ́n hukan 10, 11tọ)
12, 13. Nawẹ Jehovah deanana omẹ etọn lẹ to ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ mẹ gbọn?
12 Nuplọnmẹ lọ: Jehovah nọ yí mẹhe to anadenanu lẹ zan nado na anademẹ tangan lẹ omẹ etọn lẹ. Owe-wiwe lẹ bẹ apajlẹ susu hẹn he do lehe Jehovah ko yí lẹngbọhọtọ lẹ zan nado deanana omẹ etọn lẹ to ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ mẹ do hia. (Deut. 31:23; Salm. 77:20) Podọ to egbehe, mílọsu ko mọ kunnudenu he họnwun lẹ dọ Jehovah gbẹ́ to mẹhe to anadenanu lẹ yizan.
13 Di apajlẹ, whenue azọ̀n bẹplamẹ COVID-19 tọn gbajẹgbonu, “mẹhe to anadenanu . . . lẹ” na anademẹ he yin dandan tọn lẹ. Mẹho lẹ mọ anademẹ lẹ yí gando lehe yé na penukundo nuhudo gbigbọmẹ tọn mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yetọn lẹ po tọn go do go. Ojlẹ vude to whenue azọ̀n bẹplamẹ lọ gbajẹgbonu godo, mí basi plidopọ daho ayidego tọn de to ogbè 500 linlán mẹ gbọn Intẹnẹt, televiziọn po ladio po gblamẹ. Núdùdù gbigbọmẹ tọn ma doalọte. Taidi kọdetọn de, mí gbọṣi pọninọ mẹ. Mí gán kudeji dọ mahopọnna whlepọn depope he mí gán pehẹ to sọgodo, Jehovah na zindonukọn nado to alọgọna mẹhe to anadenanu lẹ nado basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ. Gbọnvona jidide do Jehovah go po tonusisena gbedide etọn lẹ po, jẹhẹnu devo tẹlẹ wẹ na gọalọna mí nado wleawudaina nukunbibia daho lọ podọ nado yinuwa po nuyọnẹn po to ojlẹ he na dán aihọn lọ enẹ gblamẹ?
NỌ DO OWANYI MẸMẸSUNNU TỌN PO JOHẸMẸ PO HIA
14. Sọgbe hẹ Heblu lẹ 13:1-3, jẹhẹnu tẹlẹ wẹ Klistiani lẹ dona dohia to azán godo tọn vivọnu titonu Ju lẹ tọn gblamẹ?
14 Whenue nukunbibia daho lọ na gbajẹgbonu, e na biọ dọ mí ni do owanyi hia ode awetọ hugan gbede pọ́n. To ojlẹ enẹ mẹ, mí dona hodo apajlẹ Klistiani he nọgbẹ̀ to Jelusalẹm po Jude lẹ po tọn. Yé ko nọ do owanyi hia ode awetọ dai. (Heb. 10:32-34) Amọ́, owhe kleun delẹ jẹnukọnna vivọnu titonu Ju lẹ tọn, Klistiani lẹ dona do “owanyi mẹmẹsunnu tọn” po “johẹmẹ” po hia jẹ obá he tlẹ yiaga hugan mẹ.c (Hia Heblu lẹ 13:1-3.) Ehe na yin nugbo gando mílọsu go dile titonu ehe to vivọnu wá.
15. Naegbọn Klistiani Heblu lẹ dona do owanyi mẹmẹsunnu tọn po johẹmẹ po hia whenue yé họ̀n godo?
15 Whenue awhànpa Lomunu lẹ tọn lẹ dosla lẹdo Jelusalẹm pé bosọ joagọyigodo to ajiji mẹ, Klistiani lẹ họ̀n po nutindo vude po. (Mat. 24:17, 18) Yé dona ganjẹ ode awetọ go dile yé to gbejizọnlinzin yì osó lẹ ji bosọ sawhé do fininọ yọyọ yetọn. Ayihaawe ma tin dọ “ojlẹ nuhudo niyaniya tọn” susu lẹ wá aimẹ, podọ ehe hùn dotẹnmẹ dote na Klistiani ehelẹ nado do owanyi mẹmẹsunnu tọn nujọnu tọn po johẹmẹ po hia gbọn godoninọna ode awetọ po nuhe yé do lẹ mimá hẹ yenọzo po dali.—Titu 3:14.
16. Nawẹ mí gán nọ do owanyi hia sinsẹ̀n-basitọ hatọ mítọn he do hudo alọgọ mítọn tọn lẹ gbọn? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)
16 Nuplọnmẹ lọ: Owanyi nọ whàn mí nado nọgodona sinsẹ̀n-basitọ hatọ lẹ whenue yé do hudo alọgọ mítọn tọn. Susu to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ ko desọn ojlo mẹ nado penukundo nuhudo gbigbọmẹ tọn podọ agbasa tọn mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yetọn lẹ po tọn go, yèdọ mẹhe ko lẹzun fibẹtado-dintọ na awhàn po nugbajẹmẹji jọwamọ tọn agọe tọn lẹ po wutu. Mẹmẹyọnnu de to Ukraine he jo owhé etọn do na awhàn wutu dọmọ: “Mí mọ alọ Jehovah tọn dile e to anadena mí bo to alọgọna mí gbọn mẹmẹsunnu mítọn lẹ gblamẹ. Yé yí mí asábu-awàbu bosọ gọalọna mí taun to Ukraine, to Hongrie podọ to alọnu din to Allemagne fi.” Mẹhe nọ do johẹmẹ hia mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yetọn lẹ po bosọ nọ penukundo nuhudo yetọn go lẹ yin azọ́nwanu lẹ to alọ Jehovah tọn lẹ mẹ.—Howh. 19:17; 2 Kọl. 1:3, 4.
To egbehe, Klistiani fibẹtado-dintọ lẹ do hudo alọgọ mítọn tọn (Pọ́n hukan 16tọ)
17. Naegbọn e do yin nujọnu nado wleawuna owanyi mẹmẹsunnu tọn po gbigbọ johẹmẹ tọn po todin?
17 Ayihaawe matin dọ nuhudo lọ nado gọalọ to aliho mọnkọ mẹ na jideji taun to sọgodo hugan egbehe. (Hab. 3:16-18) Jehovah to azọ́nplọn mí to alọnu nado wleawuna owanyi mẹmẹsunnu tọn po gbigbọ johẹmẹ tọn po, yèdọ jẹhẹnu delẹ he e họnwun dọ yé na yin nujọnu taun to ojlẹ enẹ mẹ.
NUHE TO NUKỌN JA LẸ
18. Nawẹ mí gán hodo apajlẹ Klistiani Heblu owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ tọn gbọn?
18 Dile whenuho dohia do, Klistiani he họnyi osó lẹ ji lẹ penugo nado dapana nugbajẹmẹji he wá Jelusalẹm ji. Yé jo tòdaho lọ do, amọ́ Jehovah uwọ ma jo yé do gbede. Bọ to egbehe lo? Mí ma yọ́n nuhe nujijọ sọgodo tọn lẹ bẹhẹn na taun tọn. Amọ́, mí yọ́n nuhe avase he Jesu na lọ bẹhẹn enẹ wẹ nado wleawudai nado yinuwa. (Luku 12:40) Mí sọ yọ́n tudohomẹnamẹ he Paulu wleawuna do wekanhlanmẹ etọn hlan Heblu lẹ mẹ, yèdọ ayinamẹ de he yọ́n-na-yizan na mí to egbehe dile e yin do to owhe kanweko tintan whenu. Podọ Jehovah lọsu na mí jide dọ emi ma na jo mí do kavi gbẹ́ mí dai gbede. (Heb. 13:5, 6) Mì gbọ mí ni nọtepọn tòdaho he na gbọṣi aimẹ lọ, yèdọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn vẹkuvẹku bosọ duvivi dona madopodo he e na hẹnwa lẹ tọn.—Mat. 25:34.
OHÀN 157 Jijọho lọ Die Lo!
a To ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ, ahọlu de wẹ nọ saba dugán do tòdaho lẹ ji. Tòdaho mọnkọ gán yin pinpọnhlan di ahọluduta de.—Jen. 14:2.
b Ehe jọ to owhe 67 W.M., yèdọ ojlẹ kleun de to whenue Klistiani lẹ ko họ̀n sọn Jude yì Jelusalẹm godo.
c Hodidọ he yin lilẹdo “owanyi mẹmẹsunnu tọn” gán dlẹnalọdo owanyi he yè nọ tindo na hẹnnumẹ sẹpọmẹ lẹ, amọ́ Paulu yí i zan nado dlẹnalọdo kanṣiṣa owanyi tọn pẹkipẹki he nọ tin to agun lọ mẹ.