Jehovah Ko Hia “Oda Ota Mìtọn Tọn Lẹpo”
‘Oblẹnọ dopo ma na flẹ jẹ aigba to Otọ́ mìtọn godo. Ṣigba yèdọ oda ota mìtọn tọn lẹpo wẹ yè hia pé.’—MATIU 10:29, 30.
1, 2. (a) Naegbọn Job lẹndọ Jiwheyẹwhe ko jo emi do? (b) Be nuhe Job dọ lẹ zẹẹmẹdo dọ e diọnukunsọ Jehovah wẹ? Basi zẹẹmẹ.
“YẸN dawhá hlan we [Jiwheyẹwhe E], hiẹ masọ siọ mi; yẹn tite, hiẹ sọ to pinpọn mi. Yè diọ we nado yin okànọ hlan mi: hiẹ yí hlọnhlọn alọ towe tọn do dohomẹkẹn mi.” Dawe he dọ ohó enẹlẹ tin to awufiẹsa sinsinyẹn mẹ, podọ ehe ma yin nupaṣamẹ gba. E ko hẹn nuhe e tindo to gbẹ̀mẹ lẹpo bu, nugbajẹmẹji ajiji de ko hù ovi etọn lẹpo dopọ, podọ todin azọ̀n ylankan de to yasana ewọ lọsu. Job wẹ dawe lọ nọ yin, podọ numimọ vẹadi etọn yin kinkàndai to Biblu mẹ na ale mítọn.—Job 30:20, 21.
2 Nuhe Job dọ lẹ sọgan hẹnmẹ lẹndọ e to nukundiọsọ Jiwheyẹwhe, ṣigba whẹho lọ ma niyẹn gba. Job to vivẹ́ he e to sisè to ahun mẹ dọ poun wẹ. (Job 6:2, 3) E ma yọnẹn dọ Satani wẹ yin adọ̀ whlepọn etọn lẹ tọn gba, enẹwutu e gbọn nuṣiwa dali wá tadona kọ̀n dọ Jiwheyẹwhe ko jo emi do. E tlẹ wá jẹ obá de mẹ bọ Job kanse Jehovah dọ: “Etẹwutu wẹ hiẹ yí nukunmẹ towe whlá, bosọ yí mi do [basi] kẹntọ towe?”a—Job 13:24.
3. Etẹwẹ sọgan wá ayiha mítọn mẹ to whenuena mí to yaji?
3 To egbehe, susu to omẹ Jehovah tọn lẹ mẹ wẹ to yaji madoalọte na awhàn, hunyanhunyan tonudidọ kavi otò tọn lẹ, nugbajẹmẹji jọwamọ tọn lẹ, mẹhowhe, azọ̀n, ohẹ́n klókló, po alọhẹndotenamẹ gandudu tọn lẹ po wutu. Vlavo hiẹ lọsu to oyà wunmẹ de kavi devo ji to alọnu. To whedelẹnu, a sọgan nọ lẹn dọ Jehovah yí nukunmẹ etọn whlá do we. Hiẹ yọ́n hogbe Johanu 3:16 tọn lẹ ganji, ehe dọmọ: “Jiwheyẹwhe yiwanna aihọn sọmọ bọ e yí Ovi detọn etọn dopo akàn namẹ.” Ṣogan, to whenuena hiẹ to yaji bọ e taidi dọ kọgbọ depope ma tin to yakẹ, hiẹ sọgan nọ kanse dewe dọ: ‘Be Jiwheyẹwhe ka yiwanna mi nugbonugbo? Be e mọ adán he to gbigbò mi ya? Be e tlẹ nọ hò ṣie pọ́n lọsu ya?’
4. Ninọmẹ he zindonukọn tẹwẹ Paulu dona doakọnna, podọ aliho tẹlẹ mẹ wẹ ninọmẹ mọnkọtọn sọgan yinuwado mí ji te?
4 Pọ́n nuhe jọ do apọsteli Paulu go. “Yè na owùn mi to agbasalan mẹ, mẹdagun Satani tọn nado tunnú mi,” wẹ e wlan, bo yidogọ dọ: “Yẹn sọ vẹ̀ Oklunọ whlaatọ̀n . . . na e ni de e sọn dè e.” Jehovah sè ovẹvivẹ etọn lẹ. Etomọṣo, e dohia Paulu dọ ewọ ma na dádo whẹho lọ mẹ gbọn pọngbọ hinhẹnwa na ẹn to azọ́njiawu-liho dali gba. Kakatimọ, Paulu dona ganjẹ huhlọn Jiwheyẹwhe tọn go nado gọalọna ẹn nado sọgan doakọnna ‘owùn he tin to agbasalan’ etọn mẹ lọ.b (2 Kọlintinu lẹ 12:7-9) Taidi Paulu, hiẹ sọgan to jujugbọn whlepọn he zindonukọn de mẹ. Vlavo a to kinkanse dewe dọ, ‘Be nugbo lọ dọ Jehovah sọawuhia taidi mẹhe ma ko wà nude gando whlepọn ṣie go zẹẹmẹdo dọ ewọ ma yọ́n ninọmẹ he mẹ n’tin te kavi dọ ewọ ma to ṣie hòpọn wẹ ya?’ Lala wẹ yin gblọndo lọ! Mẹtọnhopọn sisosiso Jehovah tọn na devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ dopodopo sọawuhia to nuhe Jesu dọna apọsteli etọn lẹ to whenuena e de yé godo tlolo mẹ. Mì gbọ mí ni pọ́n lehe ohó etọn lẹ sọgan na tuli mí do to egbehe.
“Mì Dibu Blo”—Etẹwutu?
5, 6. (a) Nawẹ Jesu gọalọna apọsteli etọn lẹ ma nado dibuna nuhe na jọ to nukọnmẹ lẹ gbọn? (b) Nawẹ Paulu do jidide hia to mẹtọnhopọn Jehovah tọn mẹ gbọn?
5 Apọsteli lẹ mọ huhlọn jiawu lẹ yí sọn Jesu dè, gọna ‘aṣẹ do gbigbọ mawé lẹ ji, nado yàn yé jẹgbonu, podọ nado hẹn okúzọ̀n lẹpo po awutuzọ̀n lẹpo po gbọ.’ Ṣogan, ehe ma zẹẹmẹdo dọ yé ma na pehẹ whlepọn po awusinyẹnnamẹnu lẹ po gbede gba. Kakatimọ, Jesu dọ delẹ to nuhe na wá yé ji lẹ mẹ to gigọ́mẹ. Etomọṣo, e dotuhomẹna yé dọmọ: “Mì dibusi yé he nọ hù agbasa, ṣigba bọ yé ma sọgan hù gbigbọ blo: ṣigba mì kúkú dibusi ewọ he sọgan hù agbasa po gbigbọ po sudo to [Gẹhẹnna, nudọnamẹ odò tọn] mẹ.”—Matiu 10:1, 16-22, 28.
6 Nado gọalọna apọsteli etọn lẹ nado mọnukunnujẹ nuhewutu yé ma dona dibu mẹ, Jesu na yé apajlẹ awe. E dọna yé dọmọ: “Be oblẹnọ awe ma wẹ yé nọ sà yin abọgankuẹ pẹvi de? Mọ dopo yetọn ma na flẹ jẹ aigba to Otọ́ mìtọn godo. Ṣigba yèdọ oda ota mìtọn tọn lẹpo wẹ yè hia pé. Enẹwutu mì dibu blo, mìwlẹ doale hú oblẹnọ susu.” (Matiu 10:29-31) Doayi e go dọ Jesu blá ayinamẹ etọn ma nado dibu to yajiji nukọn dopọ hẹ jidide tintindo dọ Jehovah nọ hò dopodopo mítọn tọn pọ́n. Kunnudenu dohia dọ apọsteli Paulu tindo jidide mọnkọtọn. E wlan dọmọ: “Eyin Jiwheyẹwhe tin na mí, mẹnu wẹ tin agọ̀ do mí go? Ewọ he ma hla Ovi etọn titi do ogbẹ̀, ṣigba bo jo e na mí omẹ pó wutu, na e ma na na onú popo mí vọnu hẹ ẹ ga do?” (Lomunu lẹ 8:31, 32) Mahopọnna nuhahun he a to pipehẹ, hiẹ lọsu sọgan deji dọ Jehovah nọ hò towe pọ́n dile e na dẹnsọ bọ a gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ hlan ẹn. Ehe nasọ họnwun ganji dogọ dile mí to dogbapọnna tudohomẹnamẹ Jesu tọn hlan apọsteli etọn lẹ yinukọn dogọ.
Nuhọakuẹ-Yinyin Oblẹnọ Tọn
7, 8. (a) Nukun tẹwẹ gbẹtọ lẹ nọ yí do pọ́n oblẹnọ lẹ to azán Jesu tọn gbè? (b) Naegbọn Matiu 10:29 yí wunmẹ hogbe Glẹkigbe tọn de zan na “oblẹnọ” he zẹẹmẹdo “oblẹnọ pẹvipẹvi lẹ”?
7 Apajlẹ he Jesu na lẹ do mẹtọnhopọn Jehovah tọn na devizọnwatọ Etọn lẹ dopodopo hia hezeheze. Mì gbọ mí ni gbadopọnna alọdlẹndonu etọn hlan oblẹnọ lẹ whẹ́. To azán Jesu tọn gbè, oblẹnọ lẹ nọ yin dùdù, ṣigba na yé nọ hẹn jinukun lẹ gble to glemẹ wutu, yé nọ saba yin pinpọnhlan taidi owùnu. Oblẹnọ lẹ sù bo pọ̀kuẹ sọmọ bọ awe sọgan yin hihọ̀ po nuhe ma pé pọnun dopo [25F CFA] po to akuẹ egbezangbe tọn mẹ. Pọnun awe na họ̀ oblẹnọ atọ́n kakati nido yin ẹnẹ. Lankan lọ nọ yin yiyidogọ di déji, taidi dọ e ma họakuẹ paali nkọtọn!—Luku 12:6.
8 Sọ lẹnnupọndo kiklo ohẹ he gbayipe ehe tọn ji ga. Eyin oblẹnọ yin yiyijlẹdo ohẹ devo lẹ go, dehe tlẹ ko whẹ́n ganji gbẹ́ nọ whè taun. Ṣogan, hogbe Glẹkigbe tọn he yin lilẹdo “oblẹnọ” to Matiu 10:29 mẹ dlẹnalọdo oblẹnọ pẹvipẹvi lẹ. Na nugbo tọn, Jesu jlo dọ apọsteli etọn lẹ ni lẹnnupọndo ohẹ he whè hugan bo ma tindo nujọnu-yinyin depope ji.
9. Nuagokun titengbe tẹwẹ Jesu hẹn họnwun to apajlẹ he e na gando oblẹnọ lẹ go mẹ?
9 Nuyijlẹdonugo Jesu tọn hẹn nuagokun titengbe de họnwun: Jehovah Jiwheyẹwhe nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n nuhe taidi nutata to nukun gbẹtọ lẹ tọn mẹ. Jesu sọ zinnudo nugbo ehe ji dogọ to whenuena e yidogọ dọ oblẹnọ pẹvi de ma na “flẹ jẹ aigba” bọ Jehovah ma na doayi e go.c Nuplọnmẹ lọ họnwun. Eyin Jehovah Jiwheyẹwhe nọ doayi ohẹ he whè hugan bo ma tindo nujọnu-yinyin depope go, nẹmunẹmu wẹ ewọ na doayi ninọmẹ gbẹtọvi he ko basi dide nado sẹ̀n ẹn de tọn go!
10. Etẹwẹ hodidọ lọ, “oda ota mìtọn tọn lẹpo wẹ yè hia pé” zẹẹmẹdo?
10 To hodidọ gando oblẹnọ lẹ go godo tlolo, Jesu dọmọ: “Oda ota mìtọn tọn lẹpo wẹ yè hia pé.” (Matiu 10:30) Hodidọ kleun he sọ siso taun ehe vọ́ nùzindo nuagokun he Jesu detọ́n to apajlẹ oblẹnọ lẹ tọn he e na lọ mẹ ji. Lẹnnupọndo ehe ji: Madozẹnzẹn oda he nọ wú do ota mẹdopo tọn sọ nudi 100 000. Vogbingbọn kaka de ma nọ tin to suhugan oda ehelẹ tọn ṣẹnṣẹn, podọ vlavo wẹ mí na na ayidonugo vonọtaun hlan oda-kún dopo de poun. Ṣogan, oda dopodopo wẹ Jehovah Jiwheyẹwhe nọ doayi e go bo nọ hia. Enẹwutu, be adà gbẹzan mítọn tọn de tin he Jehovah ma sọgan yọnẹn ya? Na jide tọn, Jehovah mọnukunnujẹ didá devizọnwatọ etọn lẹ dopodopo tọn mẹ. Na nugbo tọn, e nọ ‘mọ ahun mítọn mẹ.’—1 Samuẹli 16:7.
11. Nawẹ Davidi do jidide etọn hia to mẹtọnhopọn Jehovah tọn na ẹn mẹ gbọn?
11 Davidi, he jiya susu, tindo nujikudo dọ Jehovah nọ mọ emi. “OKLUNỌ E, hiẹ ko dindona mi, bosọ yọ́n mi,” wẹ e wlan. “Hiẹ yọ́n aisinsin ṣie po finfọn ṣite ṣie po, hiẹ tunwun lẹndai ṣie to olá boboe.” (Psalm 139:1, 2) Hiẹ lọsu sọgan deji dọ Jehovah yọ́n we ganji. (Jẹlemia 17:10) Ma yawu wá tadona kọ̀n dọ a ko whè gbau nado yin ayidego gbọn Jehovah he nọ mọ nulẹpo dali blo!
“Kọ̀n Dasin Ṣie do Ogò Towe Mẹ”
12. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Jehovah mọnukunnujẹ oyà he omẹ etọn lẹ to jiji lẹ mẹ to gigọ́mẹ?
12 Gbọnvona dọ Jehovah yọ́n devizọnwatọ etọn lẹ dopodopo, e sọ mọnukunnujẹ oyà he ji mẹdopodopo te lẹpo mẹ ga. Di apajlẹ, to whenuena Islaelivi lẹ to yinyin kọgbidina taidi kanlinmọ lẹ, Jehovah dọna Mose dọmọ: “Nugbonugbo yẹn ko mọ nukunbibia omẹ ṣie he tin to Egipti lẹ tọn, bo ko sọ sè awhá yetọn gbọn azọ́ngán yetọn lẹ tọn dali; na yẹn yọ́n awufiẹsa yetọn lẹ.” (Eksọdusi 3:7) Homẹmiọnnamẹnu nankọtọn die nado yọnẹn dọ to whenuena mí to akọndona whlepọn de, Jehovah nọ mọ nuhe to jijọ bosọ nọ sè awhágbe mítọn lẹ! Na jide tọn, oyà he ji mí te nọ duahunmẹna ẹn.
13. Etẹwẹ dohia dọ Jehovah tindo numọtolanmẹ na devizọnwatọ etọn lẹ nugbonugbo?
13 Mẹtọnhopọn Jehovah tọn na mẹhe tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ ẹ lẹ sọ yin mimọ yinukọn dogọ to numọtolanmẹ he e tindo na Islaelivi lẹ mẹ. Dile etlẹ yindọ tasinsinyẹn yetọn wẹ nọ saba hẹn yajiji yetọn wá, Isaia wlan gando Jehovah go dọmọ: “To nukunbibia yetọn lẹpo mẹ, yè bianukunna ẹn.” (Isaia 63:9) Enẹwutu, taidi devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn de, hiẹ sọgan deji dọ whedepopenu he a tin to awufiẹsa mẹ, Jehovah lọsu nọ sè vivẹ́ ga. Be enẹ ma whàn we nado pehẹ whlepọn lẹ madibu bo zindonukọn to nuhe go a pé lẹpo wiwà mẹ nado sẹ̀n ẹn ya?—1 Pita 5:6, 7.
14. Ninọmẹ tẹlẹ glọ wẹ Psalm 56 yin pipà te?
14 Nujikudo Ahọlu Davidi tọn dọ Jehovah nọ hò etọn pọ́n bosọ nọ vẹawu i sọawuhia to Psalm 56 mẹ, yèdọ ohàn he Davidi pà to whenuena e to hinhọ̀n na Ahọlu Sauli mẹhutọ lọ. Davidi họnyi Gati, ṣigba obu di i dọ ewọ sọgan yin wiwle na Filistininu lẹ ko yọ́n ẹn wutu. E wlan dọmọ: “Yé he tọwu dai na mi lẹ jijlo na ze mi mì to azán lẹpo gbè. Na susu wẹ yé he to avùnho hẹ mi to sakla mẹ lẹ.” Davidi mọ ede to owù mẹ bo lẹhlan Jehovah dè. “Yé to ohó ṣie slo to azán lẹpo gbè,” wẹ e dọ. “Oylan wẹ linlẹn yetọn lẹpo do ogo e.”—Psalm 56:2, 5.
15. (a) Etẹ dọ wẹ Davidi te to whenuena e biọ to Jehovah si nado whlá dasin etọn lẹ do ogò kavi owe de mẹ? (b) Eyin mí tin to ninọmẹ he nọ tẹ́n yise mẹtọn pọ́n de mẹ, jide tẹwẹ mí sọgan tindo?
15 Enẹgodo, sọgbe hẹ Psalm 56:8, Davidi dọ ohó he fọnjlodotenamẹ ehelẹ dọmọ: “Hiẹ hia zọnlin ṣie: kọ̀n dasin ṣie do ogò towe mẹ; be yé ma tin to owe towe mẹ?” Zẹẹmẹ he whànmẹ nankọtọn die gando mẹtọnhopọn owanyinọ Jehovah tọn go! To whenuena mí tin to kọgbidinamẹ sinsinyẹn glọ, mí sọgan dawhá hlan Jehovah po dasin po. Jesu he tlẹ yin gbẹtọ pipé lọsu wàmọ. (Heblu lẹ 5:7) Davidi kudeji dọ Jehovah mọ ẹn bo nasọ flin awufiẹsa etọn, taidi dọ dasin etọn lẹ yin whiwhla do ogò de mẹ kavi yin kinkàn do owe de mẹ nkọ.d Vlavo hiẹ to mimọ dọ dasin towe lẹ na dibla gọ́ ogò enẹ kavi weda owe enẹ tọn susu mẹ. Eyin numọtolanmẹ towe niyẹn, dike ayiha towe ni jai. Biblu hẹn mí deji dọmọ: “[Jehovah] sẹpọ yé he yin ayiha gbigbànọ de tọn lẹ, bosọ whlẹn yé he yin ayiha finfinyọ́nnọ lẹ gán.”—Psalm 34:18.
Lilẹzun Gbẹdohẹmẹtọ Pẹkipẹki hẹ Jiwheyẹwhe
16, 17. (a) Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ nuhahun he omẹ Jehovah tọn lẹ nọ pehẹ nọ duahunmẹna ẹn? (b) Etẹwẹ Jehovah ko wà nado dike gbẹtọ lẹ ni tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ ẹ?
16 Nugbo lọ dọ Jehovah ko hia ‘oda ota mítọn tọn lẹpo pé’ nọ gọalọna mí jẹ obá de mẹ nado yọ́n Jiwheyẹwhe ayidonugotọ podọ mẹtọnhopọntọ he mí tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado sẹ̀n. Dile etlẹ yindọ mí dona nọtepọn aihọn yọyọ dopagbe lọ whẹpo awufiẹsa po yajiji lẹpo po nido busẹ mlẹnmlẹn, Jehovah to onú jiawu de wà na omẹ etọn lẹ to alọnu din. Davidi wlan dọmọ: “[Haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah] tin to yé he dibusi i lẹ dè; e nasọ hẹn yé yọ́n alẹnu etọn.”—Psalm 25:14.
17 ‘Haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah.’ Linlẹn lọ na ede jlo na taidi nuhe zẹ̀ nukunnumọjẹnumẹ gbẹtọvi mapenọ lẹ tọn go! Ṣogan, Jehovah basi oylọna mẹhe dibusi i lẹ nado wáwáṣi kavi yin jonọ to gohọ̀ etọn mẹ. (Psalm 15:1-5) Podọ etẹwẹ Jehovah nọ wà na jonọ etọn lẹ? E nọ gọalọna yé nado yọ́n alẹnu etọn, sọgbe hẹ nuhe Davidi dọ. Jehovah nọ dọ linlẹn etọn na yé, bo nọ de “aṣli” etọn hia yẹwhegán lẹ, na yé nido sọgan yọ́n lẹndai etọn lẹ podọ nuhe yé dona wà nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ yé.—Amọsi 3:7.
18. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Jehovah jlo dọ mí ni tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ emi?
18 Na nugbo tọn, homẹmiọnnamẹnu wẹ e yin nado yọnẹn dọ mí gbẹtọvi mapenọ lẹ sọgan lẹzun gbẹdohẹmẹtọ pẹkipẹki hẹ Gigogán lọ, Jehovah Jiwheyẹwhe. Na taun tọn, nuhe e dotuhomẹna mí nado wà pẹpẹ niyẹn. “Mì sẹpọ Jiwheyẹwhe, ewọ nasọ sẹpọ mì,” wẹ Biblu dọ. (Jakobu 4:8) Jehovah jlo dọ mí ni tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ emi, podọ e ko ze afọdide lẹ nado hẹn ehe yọnbasi. Avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn ko hùn dotẹnmẹ dote na mí nado sọgan lẹzun họntọn Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ tọn. Biblu dọmọ: “Mí yiwanna ẹn, na ewọ whẹwhẹ wẹ yiwanna mí wutu.”—1 Johanu 4:19.
19. Nawẹ akọndonanu sọgan hẹn haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah lodo dogọ gbọn?
19 Haṣinṣan pẹkipẹki mọnkọtọn nọ lodo dogọ to whenuena mí doakọnna ninọmẹ sinsinyẹn lẹ. Devi Jakobu wlan dọmọ: “Mì gbọ homẹfa [kavi akọndona] ni wazọ́n etọn tlá, na mì nido sọgbe, na mì nido pegan, nude sọ pò blo.” (Jakobu 1:4) “Azọ́n” tẹwẹ nọ yin wiwadotana gbọn akọndidona yajiji dali? Flin ‘owùn he tin to agbasalan’ Paulu tọn mẹ. Etẹwẹ akọndonanu wadotana to whẹho etọn mẹ? Paulu dọ gando whlepọn etọn lẹ go dọmọ: “Enẹwutu wẹ yẹn na kúkú yí homẹhunhun do doawagun to madogán ṣie lẹ mẹ, na huhlọn Klisti tọn nido nọte do oji e. Enẹwutu wẹ yẹn do yí homẹvivi to madogán lẹ mẹ, to vlẹko lẹ mẹ, to matindo lẹ mẹ, to homẹkẹn lẹ mẹ, to awusinyẹn lẹ mẹ na Klisti tọn wutu: na whenuena yẹn yin madogánnọ, whenẹnu wẹ yẹn yin huhlọnnọ. (2 Kọlintinu lẹ 12:9, 10) Paulu yọnẹn dọ Jehovah na wleawu huhlọn he jẹ lọ tọn—‘huhlọn he hugan jọwamọ tọn’ eyin e biọ domọ—na ewọ nido sọgan doakọnna. Taidi kọdetọn de, enẹ dọ̀n ẹn sẹpọ Klisti po Jehovah Jiwheyẹwhe po pẹkipẹki.—2 Kọlintinu lẹ 4:7; Filippinu lẹ 4:11-13.
20. Nawẹ mí sọgan wagbọn bo deji dọ Jehovah na nọgodona mí bo nasọ miọnhomẹna mí to whenuena mí to yaji?
20 Vlavo Jehovah ko jo whlepọn towe lẹ do nado zindonukọn. Eyin mọwẹ, hẹn opagbe he e dó na mẹhe dibusi i lẹ do ayiha mẹ dọmọ: “Yẹn ma to na jo we dai gbede, kavi gbẹ́ we gba.” (Heblu lẹ 13:5) Hiẹ sọgan duvivi godonọnamẹ po homẹmiọnnamẹ mọnkọtọn po tọn. “Oda ota [towe] tọn lẹpo” wẹ Jehovah ko hia pé. E to akọndonanu towe mọ. E nọ vẹawu we bosọ nọ hò towe pọ́n sisosiso. Podọ e ma na ‘wọn azọ́n towe po tukla owanyi towe tọn po, he a ko sọhia gbọn oyín etọn dali’ pọ́n gbede.—Heblu lẹ 6:10.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Ohó mọnkọtọn lẹ yin didọ gbọn Davidi dodonọ po visunnu nugbonọ Kola tọn lẹ po dali.—Psalm 10:1; 44:24.
b Biblu ma dọ nuhe ‘owùn he Paulu tindo to agbasalan mẹ’ lọ yin taun na mí gba. E sọgan ko yin madogán agbasa tọn de, taidi nukunzọ̀n. Kavi hodidọ lọ ‘owùn to agbasalan mẹ’ sọgan dlẹnalọdo apọsteli lalonọ lẹ po mẹdevo lẹ po he dọnnu do apọsteli-yinyin Paulu tọn ji bosọ diọnukunsọ lizọnyizọn etọn.—2 Kọlintinu lẹ 11:6, 13-15; Galatianu lẹ 4:15; 6:11.
c Weyọnẹntọ delẹ dọ dọ oblẹnọ he flẹ jẹ aigba ma nọtena dehe ko kú lẹ kẹdẹ gba. Yé dọ dọ hodidọ lọ to ogbè dowhenu tọn mẹ sọgan dlẹnalọdo ohẹ he jẹte wá aigba nado ṣinyan núdù. Eyin mọ wẹ whẹho lọ yin, e na dohia dọ Jiwheyẹwhe nọ doayi ohẹ lọ go bo nọ penukundego to nuwiwa egbesọ tọn etọn lẹ mẹ, e ma yin to whenuena e kú kẹdẹ gba.—Matiu 6:26.
d To hohowhenu, ayú lẹngbọ, gbọgbọẹ, po oyìn po tọn lẹ wẹ yè do nọ basi ogò lọ lẹ. Yé nọ yin yiyizan nado hẹn yìnnọsìn, yìnnọ-hihò, yìnnọ-minmlin, kavi osin. Dehe yin bibasi po azọ́nyinyọnẹn susu dogọ po lẹ nọ penugo nado hẹn amì kavi ovẹn.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Etẹlẹ wẹ sọgan hẹn mẹde nado lẹndọ Jiwheyẹwhe ko jo emi do?
• Etẹwẹ mí plọn sọn apajlẹ Jesu tọn lẹ mẹ gando oblẹnọ lẹ po oda ota mítọn tọn hihia po go?
• Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado tindo dasin mẹtọn to “ogò” Jehovah tọn mẹ kavi to “owe” etọn mẹ?
• Nawẹ mí sọgan wá tindo ‘haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah’ gbọn?
[Yẹdide to weda 22]
Naegbọn Jehovah ma de ‘owùn he tin to agbasalan’ Paulu tọn mẹ sẹ?
[Yẹdide to weda 23]
Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ he Jesu na gando oblẹnọ lẹ go mẹ?
[Asisa Yẹdide tọn]
© J. Heidecker/VIREO
[Yẹdide to weda 25]
Eyin mí nọ hia Biblu to gbesisọmẹ, mí na tindo nujikudo dọ Jiwheyẹwhe nọ hò dopodopo mítọn tọn pọ́n