Be Hiẹ Na Yin Whinwhlẹngan to Whenuena Jiwheyẹwhe Na Yinuwa Ya?
“Adavo le yè ko sán azán nẹlẹ do ogli, mẹhe na sọgan lùn in tọ́n de ma tin: ṣigba na mẹṣinyanṣinyan lẹ tọn wutu wẹ yè na sán azán nẹlẹ do ogli.”—MATIU 24:22.
1, 2. (a) Naegbọn e do sọgbe nado tindo ojlo to sọgodo mítọn mẹ? (b) Ojlo jọwamọ tọn na ko bẹ kanbiọ titengbe tẹlẹ hẹn?
NAWẸ hiẹ tindo ojlo to dewe mẹ sọ? Mẹsusu nọ tindo ojlo mẹdetiti tọn zẹjlẹgo to egbehe, yin ṣejannabinọ. Ṣogan, Biblu ma jẹagọdo ojlo he sọgbe tintindo to onú he gando mí go mẹ gba. (Efesunu lẹ 5:33) Enẹ bẹ ojlo tintindo to sọgodo mítọn mẹ hẹn. Enẹwutu nuhe sọgbe wẹ e yin na we nado jlo na yọ́n nuhe sọgodo towe tindo to sẹdotẹnmẹ. Be hiẹ tindo ojlo to e mẹ ya?
2 Mí sọgan tindo nujikudo dọ apọsteli Jesu tọn lẹ tindo ojlo mọnkọtọn to sọgodo yetọn mẹ. (Matiu 19:27) Vlavo enẹ yin whẹwhinwhẹn kanbiọ yetọn tọn to whenuena ẹnẹ to yé mẹ tin po Jesu po to Osó Olivie tọn ji. Yé kanse dọmọ: “Whetẹnu wẹ onú helẹ na jọ? Etẹ wẹ na yin ohia whenuena onú helẹ pó tin nado yin hinhẹn di?” (Malku 13:4) Jesu ma gbẹkọ ojlo jọwamọ tọn to sọgodo mẹ go gba—yèdọ ojlo yetọn po mítọn po. Gbọzangbọzan wẹ e zinnudo lehe hodotọ etọn lẹ na yin gingandego gbọn podọ nuhe kọdetọn godo tọn lọ na yin ji.
3. Naegbọn mí nọ bla gblọndo Jesu tọn dopọ po ojlẹ mítọn po?
3 Gblọndo Jesu tọn wleawuna dọdai de po hẹndi titengbe de po to ojlẹ mítọn mẹ. Mí sọgan mọ ehe sọn wẹkẹ whàn lẹ po awhàn devo lẹ po to owhe kanweko mítọn mẹ, aigba sisọsisọ he và madosọha ogbẹ̀ lẹ tọn sudo, whèdomẹ núdùdù tọn lẹ he nọ hẹn azọ̀n po okú po wá, gọna azọ̀n ylankan lẹ—sọn azọ̀n he nọ bẹplamẹ grippe espagnole 1918 tọn jẹ azọ̀nylankan SIDA agọe tọn mẹ. Ṣigba, susu gblọndo Jesu tọn sọ tindo hẹndi he planmẹ jẹ vasudo Jelusalẹm tọn gbọn Lomunu lẹ dali to 70 W.M. Jesu na avase devi etọn lẹ dọmọ: “Mì payi mìde go: na yé na yí mì do alọ tòhódọtọ lẹ tọn mẹ: yè na linu mì to sinagọgu lẹ mẹ: togán lẹ po ahọlu lẹ po nukọn wẹ mì na nọte te na yẹn tọn wutu, na okunnu de do yé go.”—Malku 13:9.
Nuhe Jesu Dọdai, po Nuhe Jọ Po
4. Avase tẹlẹ wẹ gblọndo Jesu tọn bẹhẹn?
4 Jesu ma dọ dọdai lehe mẹdevo lẹ na yinuwa hẹ devi etọn lẹ do kẹdẹ gba. E sọ na yé avase lehe yé lọsu dona yinuwa do. Di apajlẹ: “Whenuena mì mọ osùnú ovọ́jẹ tọn ṣite to ofi he ewọ ma jẹ (gbọ ewọ he hia ni tunwun), whenẹnu gbọ yé he tin to Judé lẹ ni họnyi osó lẹ kọ̀n.” (Malku 13:14) Kandai ehe dopolọ to Luku 21:20 dọmọ: “Whenuena mìwlẹ mọ yè yí awhàn lẹdo Jelusalẹm.” Nawẹ enẹ sọawuhia nado yin nugbo to hẹndi tintan whenu gbọn?
5. Etẹwẹ jọ to Juvi lẹ ṣẹnṣẹn to Jude to owhe 66 W.M.?
5 Owe lọ The International Standard Bible Encyclopedia (1982) dọ na mí dọmọ: “Juvi lẹ sinyẹnta susu to anademẹ Lomu tọn glọ podọ nugopọntọ Lomu tọn lẹ yin danuwatọ, kanylantọ, po nugbomadọtọ po taun. Atẹṣiṣi gbangba tọn gbajẹgbonu to 66 W.M. . . . Awhàn lọ bẹjẹeji to whenuena sinsẹ̀n-basitọ Zealot lẹ hò Masada yí podọ enẹgodo, to anademẹ Menahem tọn glọ, deawhànfọ biọ Jelusalẹm mẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ Juvi he tin to otòdaho ayimatẹngán Sesalea tọn mẹ lẹ yin hùhù, podọ linlin danuwiwa ylankan ehe tọn lẹ gbayipe lẹdo otò lọ pe. Abọgankuẹ yọyọ lẹ yin nukando e go Owhe 1 jẹ Owhe 5 gufinfọn lọ tọn.”
6. Gufinfọn Ju lẹ tọn hẹn gblọndo Lomu tọn tẹ́ wá?
6 Awhànpa Wiawetọ Lomu tọn lọ to anademẹ Cestius Gallus tọn glọ deawhànfọ sọn Silia, và Galili po Jude po sudo, podọ jẹ tatọ-tònọ lọ ji, bo tlẹ yí ada he klo hugan “Jelusalẹm tòdaho wiwe lọ” tọn. (Nẹhemia 11:1; Matiu 4:5; 5:35; 27:53) To bladopọ nujijọ lọ lẹ tọn bibasi mẹ, owe bladopọ lọ The Roman Siege of Jerusalem dọmọ: “Na azán atọ́n Lomunu lẹ tẹnpọn nado hẹ adó lọ ji, yin yinyan gọlẹ whla susu. To godo mẹ avunlọyitọ lọ lẹ doalọte, to whenuena yé yin dududeji gbọn awhànfuntọ he to ogá yìn do yé lẹ dali. To awuwlena hihọ-basinamẹnu de—yèdọ aliho nuyiwa ota yetọn lẹ bibla po sagba po lẹ dali—awhànfuntọ Lomu tọn lẹ tọ́n adó lọ bo tẹnpọn nado domiyọn họngbo lọ. Obu daho de jẹ avunlọyitọ lọ lẹ ji.” Klistiani he tin to tòdaho lọ mẹ lẹ sọgan flin ohó Jesu tọn lẹ bo doayi e go dọ osùnú de to teṣi to fiwiwe mẹ.a Ṣigba po tòdaho lọ heyin lilẹdo po, nawẹ Klistiani mọnkọtọn lẹ sọgan họnyi, dile Jesu ko na ayinamẹ etọn do gbọn?
7. To whenuena yé dibla gbawhàn pó to 66 W.M., etẹwẹ Lomunu lẹ wà?
7 Whenuho-kantọ Flavius Josephus dọmọ: “Cestius [Gallus], to ma yọ́n ninọmẹ todido matindo mẹhe yè yí awhàn lẹdo lẹ tọn kavi numọtolanmẹ gbẹtọ lẹ tọn, to ajiji mẹ degbena awhànfuntọ lẹ nado doalọtena mẹgbeyinyan lọ, hẹn todido bu, dile e tlẹ yindọ yè ma gbawhàn etọn, e gbẹkọ kunnudenu lẹpo go bo jo Tòdaho lọ do.” (The Jewish War, II, 540 [xix, 7]) Naegbọn Gallus do joagọba? Mahopọnna whẹwhinwhẹn lọ agọjo-yigodo etọn na dotẹnmẹ Klistiani lẹ nado setonuna gbedide Jesu tọn nado họnyi osó lẹ ji nado sọgan yin whinwhlẹngan.
8. Etẹwẹ yin ada awetọ vivẹnudido Lomunu lẹ tọn sọta Jelusalẹm, podọ etẹwẹ luntọ́ntọ lọ lẹ tindo numimọ etọn?
8 Tonusise nọ whlẹnmẹgán. To madẹnmẹ Lomunu lẹ yin whinwhan nado và gufọntọ lọ lẹ sudo. Nujijla lọ to anademẹ Awhàngan daho Titus tọn glọ wá hẹndi pete etọn mẹ gbọn yíyí awhàn do lẹdo Jelusalẹm sọn avril jẹ août 70 W.M. E dobunamẹ nado hia zẹẹmẹ he Josephus basi do lehe Juvi lẹ jiya do ji. Gbọnvo-na mẹhe to avunho hẹ Lomunu he yin hùhù lẹ, Juvi devo lẹ yin hùhù gbọn pipli Juvi agọjẹdomẹtọ lẹ dali, podọ huvẹ sinsinyẹn hẹn gbẹtọlan dùdù wá. To ojlẹ he mẹ Lomunu lẹ gbawhàn, Juvi 1 100 000 lẹ ko kú.b Mẹdelẹ sọn luntọ́ntọ 97 000 lẹ mẹ, yin hùhù to niyaniya mẹ; mẹdevo lẹ yin hinhẹn sọyì kanlinmọgbenu. Josephus dọmọ: “Mẹhe hugan owhe fọtọ̀n-nukunawe mẹvi lẹ yin gẹdẹ do nado yì wazọ́n kuda-gbẹda tọn to Egipti, to whenue mẹsusu yin zizejo gbọn Titus dali na ayimatẹn lẹ nado yin hùhù gbọn ohi kavi kanlin ylankan lẹ dali to aihundatẹn lẹ mẹ.” Yèdọ taidi kọdetọn ehe tọn, gantọnọ 11 000 lẹ wẹ kú huvẹ.
9. Naegbọn Klistiani lẹ ma tindo numimọ kọdetọn he Juvi lẹ tindo tọn, ṣigba kanbiọ tẹlẹ wẹ gbọṣi aimẹ?
9 Klistiani lẹ sọgan dopẹ dọ yé ko setonuna avase Oklunọ tọn bo ko họ̀n sọn tòdaho lọ mẹ whẹpo awhànpa Lomu tọn lẹkọwá. Yé gbọnmọ dali do yin whinwhlẹngan sọn apadewhe nuhe Jesu ylọ dọ ‘nukunbibia daho ehe nkọtọn ma ko jọ pọ́n sọn whẹwhẹwhenu aihọn tọn kakajẹ dinvie, mọ e ma nasọ jọ’ do Jelusalẹm ji ba. (Matiu 24:21) Jesu yidogọ dọmọ: “Adavo le yè ko sán azán nẹlẹ do ogli, mẹhe na sọgan lùn in tọ́n de ma tin: ṣigba na mẹṣinyanṣinyan lẹ tọn wutu wẹ yè na sán azán nẹlẹ do ogli.” (Matiu 24:22) Etẹwẹ enẹ zẹẹmẹdo to whenẹnu, podọ etẹwẹ e zẹẹmẹdo todin?
10. Nawẹ mí ko basi zẹẹmẹ Matiu 24:22 tọn do dai?
10 To hohowhenu e ko yin zẹẹmẹ basina dọ ‘mẹhe yè na whlẹngán lẹ’ dlẹnalọdo Juvi he lùn nukunbibia lọ tọ́n to Jelusalẹm to 70 W.M. mẹ lẹ. Klistiani lẹ ko họ̀n, enẹwutu Jiwheyẹwhe sọgan dike Lomunu lẹ ni hẹn vasudo ajiji tọn de wá. To hogbe devo mẹ, nugbo lọ dọ “mẹṣinyanṣinyan lẹ” ma sọ tin to owù mẹ ba wutu, azán nukunbibia lọ tọn lẹ sọgan yin sinsán do ogli, bo na dotẹnmẹ ‘agbasalan’ Juvi delẹ tọn nado yin whinwhlẹngan. E yin linlẹn dọ Juvi luntọ́ntọ lẹ nọtena mẹhe na lùn nukunbibia daho lọ he ja to azán mítọn gbè tọ́n lẹ.—Osọhia 7:14.
11. Naegbọn e do taidi dọ zẹẹmẹ Matiu 24:22 tọn na yin dogbapọnna whladopo dogọ?
11 Ṣigba be zẹẹmẹ enẹ sọgbe hẹ nuhe jọ to 70 W.M. ya? Jesu dọ dọ ‘agbasalan’ gbẹtọvi tọn lẹ na yin “whinwhlẹngan” sọn nukunbibia lọ mẹ. Be hiẹ na yí hogbe lọ “whlẹngán” zan do basi zẹẹmẹ luntọ́ntọ 97 000 lọ lẹ tọn ya, po pọndohlan nugbo lọ tọn po dọ to ojlẹ vude mẹ godo fọtọ́n lẹ to yé mẹ kú-huvẹ kavi yin hùhù to aihundatẹn de mẹ? Josephus dọ dogbọn nupinpọn de to Sesalea dali dọmọ: “Sọha mẹhe yin hùhù to avunhiho hẹ kanlin ylankan lẹ kavi to avunhiho hẹ ode awetọ yetọn kavi gbọn yinyin mimẹ̀ gbẹ̀te dali mẹ hugan 2 500.” Dile etlẹ yindọ yé ma yin hùhù to awhàn lọ whenu, na nugbo tọn yé ma yin “whinwhlẹngan” gba. Podọ be Jesu na pọ́n yé hlan nado yin onú dopolọ po luntọ́ntọ ayajẹnọ “nukunbibia daho” he ja lọ tọn lẹ po wẹ ya?
Agbasalan Yin Whinwhlẹngan—Gbọnna?
12. Mẹnu lẹ wẹ yin “mẹṣinyanṣinyan” owhe kanweko tintan tọn lẹ mẹhe mẹ Jiwheyẹwhe tindo ojlo te?
12 To nudi 70 W.M., Jiwheyẹwhe ma sọ pọ́n Ju agbasa tọn lẹ hlan taidi omẹ ṣinyanṣinyan etọn lẹ gba. Jesu dohia dọ Jiwheyẹwhe ko gbẹ́ akọta enẹ dai bo na dike tòdaho, tẹmpli, po tito sinsẹ̀n-bibasi etọn po ni yin vivasudo. (Matiu 23:37–24:2) Jiwheyẹwhe dè akọta yọyọ de, yèdọ Islaeli gbigbọmẹ tọn. (Owalọ lẹ 15:14; Lomunu lẹ 2:28, 29; Galatianu lẹ 6:16) E yin bẹdopọ sunnu po yọnnu ṣinṣinyan sọn akọta lẹpo mẹ tọn podọ yin amisisadode po gbigbọ wiwe po. (Matiu 22:14; Johanu 15:19; Owalọ lẹ 10:1, 2, 34, 35, 44, 45) Owhe delẹ jẹnukọnna mẹgbeyinyan lọ gbọn Cestius Gallus dali, Pita kanwe hlan “mẹṣinṣinyan lẹ kẹdẹdi yinyọnẹn dai Jiwheyẹwhe Otọ́ tọn, gbọn lẹwe gbigbọ tọn dali.” Mẹyiamisisadode gbọn gbigbọ dali mọnkọtọn lẹ yin “whẹndo he yè dè, mẹhe yin tado yẹwhenọduta tọn, akọta wiwe.” (Wekun flinflin lẹ yin mítọn.) (1 Pita 1:1, 2; 2:9) Jiwheyẹwhe na ze mẹṣinyanṣinyan mọnkọtọn lẹ yì olọn mẹ nado dugán po Jesu po.—Kọlọsinu lẹ 1:1, 2; 3:12; Titu 1:1; Osọhia 17:14.
13. Linlẹn tẹwẹ hogbe Jesu tọn lẹ to Matiu 24:22 mẹ sọgan ko tindo?
13 Yinyọ́n mẹṣinyanṣinyan lẹ ehe yin alọgọnu, to whenuena Jesu dọdai dọ azán nukunbibia lọ tọn lẹ na yin sinsán do ogli “na mẹṣinyanṣinyan lẹ tọn wutu.” Hogbe Glẹki tọn heyin lilẹdogbedevomẹ “na” sọgan sọ yin lilẹdo “na . . . wutu.” (Malku 2:27; Johanu 12:30; 1 Kọlintinu lẹ 8:11; 9:10, 23; 11:9; 2 Timoti 2:10; Osọhia 2:3) Enẹwutu Jesu sọgan ko to didọ dọ, ‘Adavo azán nẹlẹ yin sinsán do ogli, agbasalan depope ma na yin whinwhlẹngan; ṣigba na mẹṣinyanṣinyan lẹ wutu azán nẹlẹ yin sinsán do ogli.’c (Matiu 24:22) Be nude jọ bo yin alenu kavi yin ‘na’ Klistiani mẹṣinyanṣinyan heyin wiwle do Jelusalẹm mẹ lẹ ‘wutu’ ya?
14. Nawẹ ‘agbasalan’ lẹ yin whinwhlẹngan gbọn to whenuena awhànpa Lomu tọn to madonukun joagọ-yigodo sọn Jelusalẹm to 66 W.M.?
14 Flin dọ to owhe 66 W.M., Lomunu lẹ gbọ̀n aigba lọ lẹpo ji, yì aga Jelusalẹm tọn, bo tọ́n adó lọ. Josephus basi zẹẹmẹ dọmọ: “Eyin e ko sinyẹnlin vude dogọ po mẹgbeyinyan lọ po wẹ e na ko yí Tòdaho lọ to afọdopolọji.” Kanse dewe, ‘Naegbọn awhànpa Lomu tọn huhlọnnọ lọ na jó awhànfunfun lọ do to ajiji bo joagọ-yigodo “matin whẹwhinwhẹn depope”?’ Rupert Furneaux, azọ́nyọnẹntọ de to tadena whenuho awhànfunfun tọn mẹ, basi zẹẹmẹ dọmọ: “Whenuho-kantọ depope ma ko penugo nado na whẹwhinwhẹn he sọgbe depope na dide dabla podọ nugbajẹmẹji Gallus tọn gba.” Mahopọnna whẹwhinwhẹn lọ, kọdetọn lọ wẹ yindọ nukunbibia lọ yin sinsán do glido. Lomunu lẹ jọagọ-yigodo, po Juvi he to ogbé yetọn yàn to godo lẹ po. Etẹwẹ dogbọn Klistiani yiamisisadode “mẹṣinyanṣinyan” he ko yin wiwle lẹ dali? Alọhẹndotena mẹgbeyinyan lọ zẹẹmẹdo dọ yé ko yin whinwhlẹngan sọn mẹhùhù he dobunamẹ to nukunbibia daho lọ whenu si. Gbọnmọ dali, Klistiani enẹlẹ he mọaleyi sọn sinsán do glido nukunbibia lọ tọn to 66 W.M. tọn mẹ lẹ wẹ yin ‘agbasalan’ heyin whinwhlẹngan bo yin nudego to Matiu 24:22 mẹ.
Etẹwẹ Sọgodo Towe Bẹhẹn?
15. Naegbọn hiẹ nado dọ dọ Matiu weta 24 dona yin ojlo titengbe tindo na to azán mítọn gbè?
15 Mẹde sọgan kanse dọmọ, ‘Naegbọn yẹn dona tindo ojlo to nukunnumọjẹnumẹ họnwun ohó Jesu tọn lẹ mẹ taun?’ Eyọn, whẹwhinwhẹn susu tin nado wá tadona lọ kọ̀n dọ dọdai Jesu tọn lọ dona tindo hẹndi gbigblo de, he hugan nuhe jọ kakajẹ din gọna 70 W.M.d (Yijlẹdo Matiu 24:7; Luku 21:10, 11; Osọhia 6:2-8 go.) Na owhe ao lẹ, Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ ko dọyẹwheho dọ hẹndi titengbe lọ he to jijọ to ojlẹ mítọn mẹ dohia dọ mí sọgan donukun “nukunbibia daho” he klo humọ to madẹnmẹ. To ojlẹ enẹ mẹ, nawẹ hogbe dọdai tọn lẹ he tin to Matiu 24:22 mẹ na mọ hẹndi yí gbọn?
16. Nugbo tulinamẹ titengbe tọn tẹwẹ Osọhia wleawuna dogbọn nukunbibia daho he dọnsẹpọ lọ dali?
16 Nudi owhe kó to nukunbibia Jelusalẹm tọn godo, apọsteli Johanu wlan owe Osọhia tọn. E dekunnuna nukunbibia daho he ja to nukọnmẹ lọ. Podọ, na ojlo tintindo to nuhe gando mí lọsu titi go wutu, mí sọgan yin kọgbọ hẹn wá na nado yọnẹn dọ Osọhia na mí jide to dọdai liho dọ gbẹtọvi lẹ na lùn nukunbibia daho he ja lọ tọ́n. Johanu dọdai dọ “gbẹtọ susugege . . . sọn akọta lẹpo mẹ, sọn ohẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ.” Mẹnu wẹ yé yin? Ogbè de sọn olọn mẹ wá gblọn dọmọ: “Ehelẹ wẹ yé he tọ́n sọn nukunbibia daho mẹ.” (Osọhia 7:9, 14) Mọwẹ, yé na yin luntọ́ntọ lẹ! Osọhia sọ na mí wuntuntun do lehe onú lẹ na yin awuwlena to nukunbibia daho he ja lọ whenu do podọ lehe Matiu 24:22 na mọ hẹndi yí gbọn.
17. Ada bẹjẹeji nukunbibia daho lọ tọn na bẹ etẹ hẹn?
17 Bẹjẹeji ada nukunbibia ehe tọn na yin mẹgbeyinyan de do ayọdetọ yẹhiadonu tọn heyin yiylọ dọ “Babilọni Daho lọ” ji. (Osọhia 14:8; 17:1, 2) Ewọ nọtena ahọluigba lẹdo aihọn pe sinsẹ̀n lalo tọn, po Mẹylọhodotọklisti heyin whẹgbledo hugan po. Sọgbe hẹ hogbe Osọhia 17:16-18 tọn lẹ, Jiwheyẹwhe na yí do ayiha tonudọtọ lẹ tọn mẹ nado yangbe ayọdetọ yẹhiadonu ehe tọn.e Lẹnnupọn do lehe e sọgan sọawuhia na “mẹṣinyanṣinyan” yiamisisadode Jiwheyẹwhe tọn lẹ po hagbẹ yetọn lẹ po do, yèdọ “gbẹtọ susugege” lọ. Dile mẹgbeyinyan vasudo tọn ehe do sinsẹ̀n ji to nukọnzindo, e sọgan taidi dọ e na zà titobasinanu sinsẹ̀n tọn lẹpo sẹ̀ sọn aimẹ, gọna omẹ Jehovah tọn lẹ.
18. Naegbọn e sọgan taidi dọ ‘agbasalan’ depope ma na yin whinwhlẹngan to bẹjẹeji ada nukunbibia daho lọ tọn whenu?
18 File wẹ hogbe Jesu tọn lẹ he yin mimọ to Matiu 24:22 mẹ na mọ hẹndi yí jẹ obá he gblo taun mẹ te. Dile mẹṣinyanṣinyan lẹ to Jelusalẹm sọawuhia nado tin to owù mẹ, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ sọgan taidi mẹhe tin to owù yinyin vivasudo tọn mẹ to mẹgbeyinyan sinsẹ̀n lẹ tọn whenu, taidi dọ mẹgbeyinyan enẹ na và ‘agbasalan’ lẹpo heyin omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sudo nkọtọn. Ṣogan, mì gbọ mí ni hẹn nuhe jọ to whenẹnu to 66 W.M. do ayiha mẹ. Nukunbibia he Lomunu lẹ hẹn wá yin sinsán do glido, bo na dotẹnmẹ susu mẹṣinyanṣinyan yiamisisadode Jiwheyẹwhe tọn lẹ nado họngán bo nọgbẹ. Enẹwutu, mí sọgan tindo jide dọ mẹgbeyinyan vasudo tọn do sinsẹ̀n lẹ ji ma na yin dotẹnmẹ jodona nado hù agun sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹdo aihọn pe tọn lẹ sẹ̀ sọn aimẹ gba. E na jọ to niyaniya mẹ, taidi dọ to “azán dopo mẹ” wẹ. Nalete, to alọpa de mẹ, e na yin sinsán do ogli, e ma na yin dotẹnmẹ jodona nado dotana yanwle etọn, na omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nido sọgan yin “whinwhlẹngan.”—Osọhia 18:8.
19. (a) To ada tintan nukunbibia daho lọ tọn godo, kunnudenu tẹwẹ na họnwun? (b) Etẹ mẹ wẹ ehe na planmẹ sọyì?
19 Nugonu titobasinanu aigba ji Satani Lẹgba tọn devo lẹ na zindonukọn na whenu vude to enẹgodo, to awubla na hẹnbu haṣinṣan hẹ ayọdetọ sinsẹ̀n tọn hoho lọ wutu. (Osọhia 18:9-19) Jẹ obá de mẹ, yé na doayi e go dọ devizọnwatọ nugbo Jiwheyẹwhe tọn lẹ gbọṣi aimẹ, “he yí blẹo do to ninọ, popo yé tọn he nọnọ̀ matin adó” bo sọawuhia nado yin nuyànwẹnna he bọawu de. Lehe e na paṣa mẹgbeyantọ lọ lẹ do sọ! To gblọndo nina hlan mẹgbeyinyan nujọnu kavi obudonamẹ sọta devizọnwatọ etọn lẹ mẹ, Jiwheyẹwhe na fọnṣite to whẹdida kẹntọ etọn lẹ tọn mẹ to ada godo nukunbibia daho lọ tọn mẹ.—Ezekiẹli 38:10-12, 14, 18-23.
20. Naegbọn ada awetọ nukunbibia daho lọ tọn ma nado ze omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ do owù mẹ?
20 Ada awetọ nukunbibia daho ehe tọn na sọgbe hẹ nuhe jọ do Jelusalẹm po tòmẹnu etọn lẹ po go to mẹgbeyinyan awetọ whenu gbọn Lomunu lẹ dali to 70 W.M. E na sọawuhia nado yin “nukunbibia daho . . . ehe hunkọ ma ko tin sọn whẹwhẹwhenu aihọn tọn kakajẹ [whenẹnu], lala, mọtọn hunkọ ma to na tin gbede.” (Matiu 24:21) Nalete, mí sọgan tindo jide dọ mẹṣinyanṣinyan Jiwheyẹwhe tọn lẹ po gbẹdohẹmẹtọ yetọn lẹ po ma na tin to owù-gbàdomẹ, owù yinyin hùhù tọn. Oo, yé ma na họ̀n yì nọtẹn aigba ji tọn depope mẹ. Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ to Jelusalẹm sọgan họ̀n sọn tòdaho enẹ mẹ sọyì osó lẹ ji, taidi Pella to Jọdani godo. Ṣigba, to sọgodo, Kunnudetọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na tin lẹdo aihọn lọ pe, enẹwutu whlẹngán po hihọ́ po ma na sinai do nọtẹn aigba ji tọn gba.
21. Mẹnu wẹ na hoavun to awhànfunfun godo tọn lọ whenu, podọ po kọdetọn tẹ́ po?
21 Vasudo lọ ma na yin gbọn awhànpa Lomu tọn lẹ kavi afọzedaitọ gbẹtọvi tọn depope dali gba. Kakatimọ, owe Osọhia tọn basi zẹẹmẹ huhlọn whẹdida hinhẹnṣẹ lọ tọn lẹ dọ yé yin sọn olọn mẹ wá. Mọwẹ, ada godo nukunbibia daho lọ tọn na yin hinhẹndi, e ma yin gbọn awhànpa gbẹtọvi tọn depope dali gba, ṣigba gbọn “Ohó Jiwheyẹwhe tọn” dali, Ahọlu Jesu Klisti, he yin alọgọna gbọn ‘awhànpa he tin to olọn mẹ lẹ’ dali, gọna Klistiani yiamisisadode he yin finfọnsọnku lẹ. “Ahọlu ahọlu lẹ tọn po Oklunọ oklunọ lẹ tọn po” na hẹn vasudo mlẹnmlẹn hugan dehe Lomunu lẹ basi to 70 W.M. ṣẹ. E na plọ gbẹtọvi agọjẹdo Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ sẹ̀ sọn aimẹ—ahọlu lẹ, awhàngan lẹ, mẹmẹdekannu lẹ po mẹmẹglọ lẹ po, yọpọvu lẹ po mẹho lẹ po. Yèdọ titobasinanu gbẹtọvi tọn heyin aihọn Satani tọn lẹ na tlẹ yin hinhẹn wá vivọnu.—Osọhia 2:26, 27; 17:14; 19:11-21; 1 Johanu 5:19.
22. To aliho devo tẹmẹ wẹ ‘agbasalan’ na yin whinwhlẹngan te?
22 Flin dọ ‘agbasalan,’ pipotọ mẹyiamisisadode to pọmẹ po “gbẹtọ susugege lọ” po, na ko yin whinwhlẹngan to whenuena Babilọni Daho lọ na yidò to niyaniya mẹ podọ mlẹnmlẹn to ada tintan nukunbibia lọ tọn whenu. Mọdopolọ to ada godo nukunbibia lọ tọn, ‘agbasalan’ he ko họ̀n sọyì awa Jehovah tọn ji lẹ na yin whinwhlẹngan. Lehe ehe na gbọnvona kọdetọn Juvi atẹṣitọ lẹ tọn to 70 W.M. do sọ!
23. Etẹwẹ ‘agbasalan’ he na luntọ́n lẹ sọgan to nukọn pọnhlan na?
23 To nulẹnpọn do yọnbasi lẹ na sọgodo towe titi po mẹyiwanna towe lẹ tọn po ji, doayi nuhe yè dopagbe etọn to Osọhia 7:16, 17 mẹ go dọmọ: “Huvẹ ma na hù yé ba, mọ ovẹ́ ma na hú yé ba; mọ owhè ma na vẹ́ do yé ji ba, kavi yozo depope. Na Lẹngbọvu lọ he tin to ofin ṣẹnṣẹn na yin lẹngbọhọtọ yetọn, bo nasọ nọ plan yé jẹ fie asisa osin ogbẹ̀ tọn lẹ te: Jiwheyẹwhe nasọ súnsún dasin lẹpo sẹ sọn nukun yetọn lẹ mẹ.” Po jide po, enẹ yin “whinwhlẹngan” nugbonugbo to aliho jiawu, dẹn-to-aimẹ tọn de mẹ.
[Nudọnamẹ odò tọn lẹ]
a Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 1er juin 1996, weda 25-30.
b Josephus dọmọ: “To whenuena Titus biọ whégbè e yin pipaṣa gbọn huhlọn tòdaho lọ tọn dali . . . He dọ po awhá po dọmọ: ‘Jiwheyẹwhe ko tin to awa mítọn ji; Jiwheyẹwhe wẹ dè Juvi lẹ tọ́n sọn figángán ehelẹ mẹ; na etẹwẹ alọ gbẹtọvi tọn kavi azọ́nwanu sọgan wà sọta atọ̀họ̀ mọnkọtọn lẹ?’ ”
c Po awuvivi po, wefọ Matiu 24:22 Shem-Tob tọn yí hogbe Heblu tọn lọ ʽa·vurʹ zan, ehe zẹẹmẹdo “do ota, na . . . wutu, nado sọgan.”—Pọ́n hosọ he jẹnukọn, to weda 7.
d Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 1er mai 1994, weda 9 po 10 po, gọna apotin he tin to weda 12 po 13 po mẹ, ehe basi todohukanji debọdo-dego gblọndo dọdai Jesu tọn heyin mimọ to Matiu weta 24, Malku weta 13, po Luku weta 21 po.
e Pọ́n Osọhia—Hẹndi Pete Etọn Sẹpọ!, weda 235-58, heyin zinzinjẹgbonu to 1990 gbọn Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. dali.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
◻ Etẹwẹ yin ada awe mẹgbeyinyan awhànpa Lomu tọn do Jelusalẹm ji?
◻ Naegbọn e do yin vlavonu dọ Juvi luntọ́ntọ 97 000 lọ lẹ to 70 W.M. ma nọpọ do yin ‘agbasalan’ he yin nudego to Matiu 24:22 mẹ?
◻ Nawẹ azán nukunbibia Jelusalẹm tọn lẹ yin sinsán do ogli gbọn, podọ nawẹ ‘agbasalan’ lẹ gbọnmọ dali do yin whinwhlẹngan?
◻ To nukunbibia daho he dọnsẹpọ lọ whenu, nawẹ azán lẹ na yin sinsán do ogli bọ ‘agbasalan’ lẹ na yin whinwhlẹngan gbọn?
[Yẹdide to weda 10]
Abọgankuẹ Ju tọn to gufinfọn lọ godo. Wekinkan Heblu lẹ tọn dọmọ “Owhe awetọ,” he zẹẹmẹdo 67 W.M., owhe awetọ mẹdekannujẹ yetọn
[Asisa Yẹdide tọn]
Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.
[Yẹdide to weda 11]
Abọgankuẹ Lomu tọn to 71 W.M. To amiyọnwhé wẹ awhànfuntọ Lomunu de te; to adusiwhe wẹ Juvi yọnnu he to awubla de te. Hogbe lọ lẹ IVDAEA CAPTA zẹẹmẹdo “Kanlinmọ Jude tọn”
[Asisa Yẹdide tọn]
Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.