Nawẹ Nugbo lọ Họakuẹ Na We Sọ?
“Mìwlẹ nasọ yọ́n nugbo, nugbo lọ nasọ hẹn mì jẹ mẹdekannu.”—JOHANU 8:32.
1. Nawẹ aliho he mẹ Pilati yí hogbe lọ “nugbo” zan te gbọnvona lehe Jesu yí i zan gbọn?
“ETẸWẸ nugbo?” To whenuena Pilati kàn kanbiọ ehe se, e sọawuhia dọ e tindo ojlo to nugbo lọ mẹ to paa mẹ poun wẹ. To alọ devo mẹ, Jesu ko ṣẹṣẹ dọmọ: “Hlan opodo he wẹ yè ko do ji mi, podọ hlan opodo he wẹ yẹn do wá aihọn mẹ, na yẹn nido dekunnu hlan nugbo lọ.” (Johanu 18:37, 38) To ma taidi Pilati mẹ, Jesu yí hogbe alọdlẹndonu tọn zan bo dọ ‘nugbo lọ.’ E to alọdlẹndo nugbo he wá sọn Jiwheyẹwhe dè.
Walọyizan Aihọn Tọn Hlan Nugbo Lọ
2. Hodidọ Jesu tọn tẹwẹ do lehe nugbo lọ họakuẹ sọ hia?
2 Paulu dọmọ: “Omẹ pó ma tindo yise gba.” (2 Tẹsalonikanu lẹ 3:2) Onú dopolọ sọgan yin didọ gando nugbo lọ go. To whenuena mẹsusu tlẹ yin nina dotẹnmẹ hundote lọ nado yọ́n nugbo he tin to Biblu mẹ, yé nọ gbẹkọ e go sọn ojlo mẹ poun. Ṣogan, lehe e họakuẹ sọ! Jesu dọmọ: “Mìwlẹ nasọ yọ́n nugbo, nugbo lọ nasọ hẹn mì jẹ mẹdekannu.”—Johanu 8:32.
3. Avase tẹ gando nuplọnmẹ oklọ tọn lẹ go wẹ mí dona setonuna?
3 Apọsteli Paulu dọ dọ nugbo lọ ma na yin mimọ to nuyọnẹn po aṣa gbẹtọvi tọn lẹ po mẹ gba. (Kọlọsinu lẹ 2:8) Na nugbo tọn, nuplọnmẹ mọnkọtọn lẹ nọ klọmẹ. Paulu na avase Klistiani Efesu tọn lẹ dọ eyin yé tindo yise to nuyọnẹn gbẹtọvi tọn lẹ mẹ, e yọnbasi dọ yé na yin oviyẹyẹ gbigbọmẹ tọn he ‘yè nọ do yigọyigọ na gbọn jẹhọn oplọn tọn lẹpo dali bo nọ yin hinhẹn dánpe gbọn oklọ gbẹtọ tọn lẹ dali, po nuyọnẹn bublu tọn po, gbọn ehe dali yé nọ tọwu do nuglọ na oklọ.’ (Efesunu lẹ 4:14) To egbehe, ‘oklọ gbẹtọ tọn lẹ’ nọ yin zizedaga gbọn nujijla oklọ tọn mẹhe jẹagọdo nugbo he wá sọn Jiwheyẹwhe dè lẹ tọn dali. The New Encyclopædia Britannica basi zẹẹmẹ dọ “nujijla oklọ tọn” taidi “vivẹnudido kannukannu tọn nado deanana nuyise, walọyizan, kavi nuwiwa mẹdevo lẹ tọn.” Nujijla oklọ tọn mọnkọtọn lẹ nọ gbọn ayiha wintinwintin dali slokọna nugbo lọ nado lẹzun lalo bosọ nọ ze lalo lẹ daga nado taidi nugbo. Mahopọnna kọgbidinamẹ oklọ tọn mọnkọtọn lẹ mí dona yí sọwhiwhe do gbadopọnna Owe-wiwe nado sọgan mọ nugbo lọ.
Klistiani lẹ po Aihọn lọ Po
4. Mẹnu lẹ wẹ nugbo lọ tin to aimẹ na, podọ etẹwẹ yin azọngban mẹhe kẹalọyi i lẹ tọn?
4 To alọdindlẹndo mẹhe ko lẹzun devi etọn lẹ mẹ, Jesu Klisti hodẹ̀ hlan Jehovah dọmọ: “Lẹ̀ yé wé to nugbo towe mẹ: ohó towe wẹ nugbo.” (Johanu 17:17) Omẹ mọnkọtọn lẹ na yin lilẹwé, kavi kinklandovo, na lẹndai sinsẹ̀nzọnwiwa hlan Jehovah tọn gọna oyín po Ahọluduta etọn hinhẹn zun yinyọnẹn po tọn. (Matiu 6:9, 10; 24:14) Dile e ma tlẹ yindọ mẹlẹpo wẹ tindo e do, nugbo Jehovah tọn tin-to-aimẹ taidi nunina vọ́nu de na mẹhe dín in lẹpo, mahopọnna akọta, akọ̀, kavi hẹnnu he mẹ yé wá sọn. Apọsteli Pita dọmọ: “Yẹn pọ́n dọ Jiwheyẹwhe ma yin mẹnukuntahopọntọ gba: ṣigba to akọta lẹpo mẹ, mẹhe dibusi i, bo wazọ́n dodo, wẹ yè kẹalọyi to e dè.”—Owalọ lẹ 10:34, 35.
5. Etẹwutu Klistiani lẹ nọ yin homẹkẹndo gbọzangbọzan?
5 Klistiani lẹ nọ má nugbo Biblu tọn hẹ mẹdevo lẹ ṣigba e ma nọ yin alọkẹyi to filẹpo gba. Jesu na avase dọmọ: “Whenẹnu wẹ yé na jo mì hlan nukunbibia, yé nasọ hù mì: yè nasọ gbẹwanna mì to akọta lẹpo mẹ na oyín ṣie tọn wutu.” (Matiu 24:9) To zẹẹmẹ bibasi do wefọ ehe ji mẹ, John R. Cotter heyin sinsẹ̀ngán Irlande tọn de wlan to 1817 dọmọ: “Kakati dọ gbẹtọ lẹ ni dopẹ́ na vivẹnudido yetọn [Klistiani lẹ tọn] nado diọ gbẹzan gbẹtọvi tọn gbọn yẹwhehodidọ yetọn dali, gbẹtọ lẹ ko gbẹwanna yé bosọ dohomẹkẹn devi lẹ na yé hùngona ylanwiwa yetọn lẹ wutu.” Homẹkẹndomẹtọ mọnkọtọn lẹ ma “kẹalọyi owanyi nugbo lọ tọn na yé nido sọgan yin whinwhlẹngán gba.” Na ehe tọn wutu, “Jiwheyẹwhe . . . do oklọ sinsinyẹn hlan yé, na yé nido yí lalo se: na yè nido dawhẹna yemẹpo he ma yí nugbo se lẹ, ṣigba bo tindo homẹvivi to mawadodo mẹ.”—2 Tẹsalonikanu lẹ 2:10-12.
6. Ojlo tẹlẹ wẹ Klistiani de ma dona wleawuna?
6 Apọsteli Johanu dotuhomẹna Klistiani he to gbẹnọ to aihọn kanylantọ ehe mẹ lẹ dọmọ: “Mì yiwanna aihọn blo, kavi nuhe tin to aihọn mẹ. . . . Nuhe tin to aihọn mẹ lẹpo, wantuntun agbasalan tọn, wantuntun nukun tọn, po gigovọ́ ogbẹ̀ tọn po, e ma tin to Otọ́ tọn mẹ gba, ṣigba aihọn tọn wẹ.” (1 Johanu 2:15, 16) Johanu ma de nudepope pò to whenuena e dọ dọ “nuhe . . . lẹpo.” Na whẹwhinwhẹ́n ehe wutu mí ma dona tindo ojlo na nudepope he aihọn ehe tindo nado zedonukọnnamẹ he sọgan fẹayiha mítọn sẹ sọn nugbo lọ ji. Tonusisena ayinamẹ Johanu tọn na tindo nuyiwadomẹji huhlọnnọ de do gbẹzan mítọn lẹ ji. Gbọnna?
7. Nawẹ oyọnẹn nugbo lọ tọn nọ whàn ahunjijlọnọ lẹ gbọn?
7 To owhe 2001 whenu, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ lẹdo aihọn pé deanana plọnmẹ Biblu whégbè tọn he hugan livi ẹnẹ-daa to osun dopodopo mẹ, bo to nuplọn mẹdopodopo kavi pipli lẹ gando nubiọtomẹsi sọn olọn mẹ wá lẹ na gbẹninọ go. Taidi kọdetọn de, gbẹtọ 263 431 wẹ yin bibaptizi. Hinhọ́n nugbo lọ tọn lẹzun nuhọakuẹ de na devi yọyọ ehelẹ, podọ yé sọ gbẹ́ ogbẹ́ ylankan gọna mawé, he yin aliho sisi matindo na Jiwheyẹwhe tọn he gbayipe to aihọn lọ mẹ lẹ dai. Sọn baptẹm whenu, yé ko to nukọnzindo nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo lẹ he Jehovah zedai na Klistiani lẹpo. (Efesunu lẹ 5:5) Be nugbo lọ họakuẹ na hiẹ domọ ya?
Jehovah Nọ Penukundo Mí Go
8. Nawẹ Jehovah nọ yinuwa hlan klandowiwe mítọn gbọn, podọ etẹwutu e yin nuyọnẹnnu nado ‘dín ahọluduta lọ whẹ́’?
8 Mahopọnna mape mítọn lẹ, Jehovah nọ gbọn lẹblanu dali kẹalọyi klandowiwe mítọn, bo nọ dọ̀n mí yì ede dè to yẹhiadonu-liho. Gbọnmọ dali e plọn mí nado dike yanwle po ojlo mítọn lẹ po ni yiaga dogọ. (Psalm 113:6-8) To ojlẹ dopolọ mẹ, Jehovah dike na mí ni tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ ewọ, podọ e dopagbe nado penukundo mí go eyin mí ‘dín ahọludu lọ po dódó etọn po whẹ́.’ Eyin mí wàmọ bosọ whlá míde to gbigbọ-liho, e dopagbe dọ: “Onú he lẹpo wẹ yè na dogọ hlan mì.”—Matiu 6:33.
9. Mẹnu wẹ yin “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ,” podọ nawẹ Jehovah nọ yí “afanumẹ” ehe zan nado penukundo mí go gbọn?
9 Jesu Klisti ṣinyan apọsteli 12 etọn lẹ bosọ ze dodonu agun Klistiani yiamisisadode lẹ tọn he wá yin yiylọdọ “Islaeli Jiwheyẹwhe tọn” tọn dai. (Galatianu lẹ 6:16; Osọhia 21:9, 14) Ehe yin zẹẹmẹ basina to godo mẹ taidi “agun Jiwheyẹwhe ogbẹnọ lọ tọn, dòtin afọdotẹn nugbo tọn.” (1 Timoti 3:15) Jesu do hagbẹ agun enẹ tọn lẹ hia taidi “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” podọ taidi “họ̀nkọnsi nugbonọ, nuyọnẹntọ lọ.” Jesu dọ dọ afanumẹ nugbonọ enẹ na yin azọngbannọ na nina Klistiani lẹ “núdùdù sọha yetọn yé to ojlẹ etọn mẹ.” (Matiu 24:3, 45-47; Luku 12:42) Mí na kú huvẹ eyin mí ma dùnú. Mọdopolọ, eyin mí ma dù núdùdù gbigbọmẹ tọn, mí na gbọjọ bo na kú to gbigbọ-liho. Enẹwutu, tintin-to-aimẹ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ tọn yin dohia devo dọ Jehovah to nukunpedo mí go. Mì gbọ mí ni yí nukun nujọnu tọn do pọ́n núdùdù họakuẹ gbigbọmẹ tọn he “afanumẹ” lọ to nina mí.—Matiu 5:3.
10. Etẹwutu e yin onú titengbe na mí nado nọ tin to opli lẹ ji to gbesisọmẹ?
10 Núdùdù gbigbọmẹ tọn dùdù bẹ oplọn mẹdetiti tọn hẹn. E sọ bẹ gbẹdido hẹ Klistiani devo lẹ po opli agun tọn lẹ yìyì po hẹn. Be hiẹ flin nuhe a dù to osun ṣidopo die wayi, kavi etlẹ yin to osẹ ṣidopo die wayi taun ya? Vlavo lala. Etomọṣo, nudepope he hiẹ dù wleawuna hunsindagbe he a tindo nuhudo etọn nado nọgbẹ̀. Podọ vlavo hiẹ ko sọ dù núdùdù mọnkọtọn devo sọn whenẹnu. Onú dopolọ yin nugbo gando núdùdù gbigbọmẹ tọn he nọ yin awuwlena to opli Klistiani tọn lẹ ji go. Vlavo mí ma nọ flin nuhe mí ko se to opli lẹ ji popolẹpo to gigọ́mẹ gba. Podọ e yọnbasi dọ nudọnamẹ mọnkọtọn lẹ ko yin awuwlena whlasusu. Etomọṣo, yé yin núdùdù gbigbọmẹ tọn, heyin onú titengbe na dagbemẹ-ninọ mítọn. Opli mítọn lẹ nọ saba na mí nuhe na hẹn mí dote to gbigbọmẹ, he nọ yin nina mí to ojlẹ sisọ mẹ lẹ.
11. Azọngban tẹlẹ wẹ mí tindo to whenuena mí yì opli Klistiani tọn lẹ?
11 Opli Klistiani tọn lẹ yìyì sọ ze azọngban de do mí ji. Klistiani lẹ yin tudohomẹna nado nọ ‘na tuli ode awetọ,’ yèdọ nado nọ jlahomẹdona hagbẹ agun lọ tọn lẹ hlan “owanyi po azọ́n dagbe lẹ po.” Awuwiwle, yìyì, po mahẹ tintindo to opli Klistiani tọn lẹpo po mẹ nọ hẹn yise dopodopo mítọn tọn lodo bosọ nọ na tuli mẹdevo lẹ. (Heblu lẹ 10:23-25) Taidi ovivu he sọgan nọ ṣinyan nuhe e na nọ dù lẹ, mẹdelẹ sọgan tindo nuhudo tulinamẹ gbọzangbọzan tọn nado dù núdùdù gbigbọmẹ tọn. (Efesunu lẹ 4:13) Owanyi didohia wẹ e yin nado wleawuna tulinamẹ mọnkọtọn to whenuena mẹde tindo nuhudo etọn na omẹ mọnkọtọn nido sọgan whẹ́n bo lẹzun Klistiani he whèwhín lẹ. Apọsteli Paulu wlanwe gando yé go dọmọ: “Núdùdù sinsinyẹn yin yé he tindo azán susu to ota lẹ tọn, yé he gbọn linlẹn zinzan tọn dali yí nuyọnẹn yetọn do to dagbe po oylan po yọnẹn.”—Heblu lẹ 5:14.
Nukunpipedo Míde Go to Gbigbọ-Liho
12. Azọngban mẹnu tọn wẹ gbigbọṣi nugbo lọ mẹ mítọn yin na taun tọn? Basi zẹẹmẹ.
12 Alọwlemẹ mítọn kavi mẹjitọ mítọn lẹ sọgan na mí tuli to aliho nugbo tọn ji. Mọdopolọ, mẹho agun tọn lẹ nọ penukundo mí go taidi apadewhe apó he tin to anademẹ yetọn glọ tọn. (Owalọ lẹ 20:28) Ṣigba mẹnu wẹ tindo azọngban titengbe hugan lọ eyin mí na gbọṣi aliho ogbẹ̀ tọn mítọn he sinai do nugbo ji mẹ? Na taun tọn, dopodopo mítọn tọn wẹ azọngban lọ yin. Enẹ yin nugbo to ninọmẹ dagbe lẹ glọ podọ to ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ mẹ. Lẹnnupọndo nujijọ he bọdego ji.
13, 14. Dile numimọ he gando lẹngbọvu de go dohia do, nawẹ mí sọgan mọ alọgọ gbigbọmẹ tọn he mí tindo nuhudo etọn lọ yí gbọn?
13 To Ecosse, lẹngbọvu delẹ to amà dù to danji to whenuena dopo to yé mẹ buali yì osó pẹvi de ji bosọ jai jẹ odò de mẹ. E ma gbleawu gba, ṣigba e dibu bo masọ sọgan tọ́n. Enẹwutu e jẹ awhado ji sinsinyẹn. Onọ̀ etọn se ogbè etọn, bọ ewọ lọsu jẹ awhado ji kakajẹ whenuena lẹngbọhọtọ lọ wá bo de lẹngbọvu lọ tọ́n.
14 Doayi nujijọ debọdo-dego lọ lẹ go. Lẹngbọvu lọ biọ alọgọ, onọ̀ etọn lọsu dawhá, podọ lẹngbọhọtọ heyin avasena lọ yinuwa to niyaniya mẹ nado whlẹn ẹn gán. Eyin kanlin pẹvi tlala de po onọ̀ etọn po sọgan mọ owù bosọ biọ alọgọ to afọdopolọji, be mí ma dona wà onú dopolọ to whenuena mí dahli to gbigbọ-liho kavi pannukọn owù madonukun lẹ sọn aihọn Satani tọn dè ya? (Jakobu 5:14, 15; 1 Pita 5:8) Mí dona wàmọ, titengbe eyin mí ma tindo numimọ vlavo na mí yin jọja kavi na mí yin mẹyọyọ taun to nugbo lọ mẹ wutu.
Anademẹ Jiwheyẹwhe Tọn Hihodo Nọ Hẹn Ayajẹ Wá
15. Etẹwẹ yin numọtolanmẹ yọnnu dopo tọn to whenuena e jẹ gbẹdo hẹ agun Klistiani tọn ji?
15 Lẹnnupọndo lehe nukunnumọjẹnumẹ Biblu tọn họakuẹ sọ ji podọ jijọho ayiha mẹ tọn he e nọ hẹnwa na mẹhe to Jiwheyẹwhe nugbo lọ sẹ̀n lẹ. Yọnnu owhe 70-mẹvi de he ko nọ yì Ṣọṣi Angleterre tọn na gbẹzan etọn lẹpo yigbe nado tindo plọnmẹ Biblu mẹdetiti tọn de hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn dopo. E yọnẹn to madẹnmẹ dọ Jehovah wẹ yin yinkọ Jiwheyẹwhe tọn bọ e sọ nọ kọnawudopọ to “Niṣẹ” didọ hlan odẹ̀ ahundoponọ pọmẹ tọn he nọ yin hihò to Plitẹnhọ Ahọluduta lẹdo lọ tọn mẹ. E dọ po numọtolanmẹ sinsinyẹn po dọmọ: “Kakati nado nọ do Jiwheyẹwhe hia taidi mẹhe mí gbẹtọvi mapenọ lẹ ma sọgan dọnsẹpọ, mì nọ hẹn ẹn wá ṣẹnṣẹn mítọn tlọlọ taidi họntọn vivẹ́ de. Yẹn ma ko tindo numimọ ehe tọn pọ́n gba.” E yọnbasi, dọ jlodotọ enẹ ma na wọnji nuyiwadomẹji tintan he nugbo lọ tindo do ewọ ji go pọ́n gbede. Mọdopolọ, mì gbọ mílọsu ni ma wọnji lehe nugbo lọ họakuẹ sọ na mí to whenuena mí kẹalọyi i to tintan whenu go pọ́n blo.
16. (a) Etẹwẹ sọgan jọ eyin akuẹ tintindo lẹzun yanwle tangan mítọn? (b) Nawẹ mí sọgan mọ ayajẹ nugbo tọn gbọn?
16 Mẹsusu yise dọ yé na yin ayajẹnọ eyin yé tindo akuẹ susu dogọ. Ṣigba, eyin akuẹ tintindo lẹzun yanwle tangan lọ to gbẹzan mítọn mẹ, mí sọgan jiya ‘awubla madosọha ayiha mẹ tọn.’ (1 Timoti 6:10) Lẹnnupọndo lehe mẹsusu nọ họ̀ tike akọhiho tọn, zan akuẹ do akọhiho mẹ, kavi và akuẹ susu do ajọwiwa mẹ, po linlẹn ale susu dùdù tọn po ji. Vude yetọn wẹ nọ mọ ale he yé lẹn lọ. Podọ mẹhe mọ ale lọ lẹ tlẹ sọ nọ saba mọdọ adọkun ajiji mẹ tọn yetọn ma nọ hẹn ayajẹ wá gba. Kakatimọ, ayajẹ dẹn-to-aimẹ nọ wá sọn ojlo Jehovah tọn wiwà mẹ, yèdọ azọ́nwiwa hẹ agun Klistiani tọn to anademẹ gbigbọ wiwe Jehovah tọn po alọgọ angẹli etọn lẹ tọn po glọ mẹ. (Psalm 1:1-3; 84:4, 5; 89:15) Dona madonukun lẹ na wá mí ji eyin mí wà ehe. Be nugbo lọ họakuẹ na we taun nado hẹn dona mọnkọtọn lẹ wá gbẹzan towe mẹ ya?
17. Etẹwẹ Simọni, ayú-zọ́nwatọ de dè ninọ Pita tọn dohia gando walọyizan apọsteli lọ tọn go?
17 Lẹnnupọndo numimọ apọsteli Pita tọn de ji. To owhe 36 W.M., e zìn gbejizọnlin mẹdehlan tọn de yì Agbàdo Ṣaloni tọn mẹ. E nọte to Lidda, to fie e hẹnazọngbọna Enea he ko hò plibọ te podọ e sọ zindonukọn to enẹgodo yì huto Jọppa tọn. E fọ́n Dọlka sọnku to finẹ. Owalọ lẹ 9:43 dọna mí dọmọ: “E sọ wá jọ, bọ e nọ azán susu to Jọppa to Simọni dawe ayukannọ de dè.” Alọdlẹndonu kleun ehe dohia dọ Pita ma homẹnukuntapọ́n gba dile e to lizọnyizọn wà hlan mẹhe nọ tòdaho enẹ mẹ lẹ. Gbọnna? Weyọnẹntọ Biblu tọn Frederic W. Farrar wlan dọmọ: “Hodotọ hẹngogonọ he nọ tẹdo Osẹ́n Nùmẹ [Mose] tọn go de ma sọgan ko yin whinwhàn nado nọ owhé dawe ayukannọ de tọn gbè gba. Nuyiwa hẹ ayú po agbasa kanlin voovo lẹ tọn po he yin dandannu to ajọ́ ehe mẹ egbesọegbesọ, gọna azọ́nwanu he yè nọ yizan lẹ, na ko hẹn zun mawé po osùnú de po to nukun mẹhe nọ tẹdo osẹ́n go gligli lẹ tọn mẹ.” Eyin ‘owhé Simọni tọn he tin to huto’ ma tlẹ to apá na ayú-zọ́nwatẹn etọn, Simọni gbẹ́ to mahẹ tindo ‘to ajọ́ de he nọ yin pinpọnhlan taidi osùnú podọ gbọnmọ dali nọ de sisi mẹhe to wiwà ẹ lẹpo tọn pò mẹ,’ wẹ Farrar dọ.—Owalọ lẹ 10:6.
18, 19. (a) Etẹwutu numimọ he Pita mọyi lọ paṣa ẹ? (b) Dona madonukun tẹlẹ wẹ Pita mọyi?
18 Pita he ma homẹnukuntapọ́n lọ kẹalọyi johẹmẹ Simọni tọn, podọ finẹ wẹ Pita mọ anademẹ Jiwheyẹwhe tọn he e ma donukun de yí te. E mọ numimọ de to ehe mẹ e yin gbedena nado dù nudida heyin mawé sọgbe hẹ osẹ́n Juvi lẹ tọn lẹ. Pita gbẹ́ dọ emi ma ko “dù nuhe yin osù kavi mawé de gbede.” Ṣigba whlaatọ̀n wẹ e yin didọna dọ: “Nuhe Jiwheyẹwhe klọ́, hiẹ sọ ylọ osù ba blo.” Po lẹnpọn dagbe po, “e dabla do Pita to ohò etọn mẹ, na nuhe numimọ he e mọ he yin.”—Owalọ lẹ 10:5-17; 11:7-10.
19 Pita ma yọnẹn dọ Kosi de heyin Kọneliọsi ko mọ numimọ de to azán he wayi gbè, to nudi kilomẹtlu 50 to Sesalea. Angẹli Jehovah tọn ko dọna Kọneliọsi nado do devi etọn lẹ hlan nado yì dín Pita to owhé Simọni ayukannọ tọn gbè. Kọneliọsi do devi etọn lẹ hlan owhé Simọni tọn gbè, bọ Pita sọ zọnhẹ yé lẹkọ wá Sesalea. Finẹ wẹ e dọyẹwheho na Kọneliọsi po hẹnnumẹ etọn lẹ po gọna họntọn etọn lẹ te. Taidi kọdetọn de, yé lẹzun Kosi yisenọ he ma gbowhẹ̀ tintan he mọ gbigbọ wiwe yí taidi whédutọgbẹ́ Ahọluduta tọn lẹ. Dile etlẹ yindọ sunnu lọ lẹ ma gbowhẹ̀, mẹhe se hodidọ Pita tọn lẹpo wẹ yin bibaptizi. Ehe hùn aliho dote na kosi, he nọ yin pinpọnhlan taidi mawé gbọn Juvi lẹ dali lẹ, nado lẹzun hagbẹ agun Klistiani tọn. (Owalọ lẹ 10:1-48; 11:18) Lẹblanulọkẹyi vonọtaun nankọ die Pita tindo—popolẹpo na nugbo lọ họakuẹ na ẹn bosọ hẹn ẹn nado setonuna ayinamẹ he wá sọn Jehovah dè lẹ bo yinuwa to yise mẹ wutu!
20. Godonọnamẹ sọn olọn mẹ wá tẹwẹ mí nọ mọyi to whenuena mí ze nugbo lọ do otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ?
20 Paulu dotuhomẹnamẹ dọ: ‘Mì ni nọ dọ nugbo to owanyi mẹ, na mí nido to whinwhẹ́n yiaga to ewọ mẹ to onú lẹpo mẹ, mẹhe yin ota, yèdọ Klisti.’ (Efesunu lẹ 4:15) Mọwẹ, nugbo lọ na hẹn ayajẹ matin awetọ wá na mí todin eyin mí ze e do otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ bosọ dike Jehovah ni deanana afọdide mítọn lẹ gbọn gbigbọ wiwe etọn dali. Flin alọgọ angẹli wiwe lẹ tọn to nuwiwa wẹndagbe-jijlá tọn mítọn mẹ ga. (Osọhia 14:6, 7; 22:6) Lehe e yin lẹblanulọkẹyi na mí do sọ nado tindo godonọnamẹ mọnkọtọn to azọ́n he Jehovah de na mí nado wà lọ mẹ! Tenọgligo-hinhẹn na hẹn mí nado to Jehovah, Jiwheyẹwhe nugbo lọ tọn pà kakadoi. Be nudepope sọgan họakuẹ hugan enẹ ya?—Johanu 17:3.
Etẹwẹ Mí Ko Plọn?
• Naegbọn mẹsusu ma nọ kẹalọyi nugbo lọ?
• Nawẹ Klistiani lẹ dona nọ pọ́n nuhe tin to aihọn Satani tọn mẹ lẹ hlan gbọn?
• Etẹwẹ dona yin walọyizan mítọn hlan opli lẹ, podọ etẹwutu?
• Azọngban tẹwẹ mí tindo nado penukundo míde go to gbigbọ-liho?
[Yẹdide Otò tọn/Yẹdide to weda 18]
OHÙ DAHO
AGBADO ṢALONI TỌN
Sesalea
Jọppa
Lidda
Jelusalẹm
[Yẹdide]
Pita hodo anademẹ he wá sọn olọn mẹ bosọ mọ dona madonukun lẹ yí
[Asisa Yẹdide tọn]
Map: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc
[Yẹdide to weda 13]
Jesu dekunnuna nugbo lọ
[Yẹdide to weda 15]
Taidi núdùdù agbasa tọn, núdùdù gbigbọ tọn yin onú titengbe na dagbemẹ-ninọ mítọn