Etẹ Biblu Dọ—Gando Alọji-Ninọ Malia Tọn Go?
Gblọndo Biblu tọn
Biblu dọ dọ onọ̀ Jesu tọn, Malia, tindo lẹblanulọkẹyi vonọtaun de nado ji i to whenue e gbẹ́ pò to alọji. Biblu dọ dọdai azọ́njiawu ehe tọn to owe Isaia tọn mẹ, podọ Wẹndagbe Matiu po Luku po tọn na linlin lehe dọdai lọ mọ hẹndi do tọn.
To whenue Isaia to dọdai dọ gando wiwá Mẹsia lọ tọn go e dọmọ: “Mì pọ́n! Yọnnu jọja lọ na mọhò bo na ji visunnu de.” (Isaia 7:14) To gbọdo glọ, Wẹndagbe-kantọ Matiu dohia dọ ohò Jesu tọn he Malia mọ wẹ hẹn dọdai Isaia tọn di. To whenue Matiu ko na linlin dọ Malia na mọhò to azọ́njiawu-liho godo, e yidogọ dọmọ: “Ehe lẹpo jọ na taun tọn, na nuhe Jehovah ko dọ gbọn yẹwhegán etọn gblamẹ nido yin hinhẹndi, dọmọ: “Pọ́n! Awhlia lọ na mọhò bo na ji visunnu de, bọ yé na ylọ oyín etọn dọ Emmanuẹli,” ehe lẹdogbedevomẹ etọn zẹẹmẹdo, ‘Jiwheyẹwhe Tin hẹ Mí.’”—Matiu 1:22, 23.
Wẹndagbe-kantọ Luku lọsu na linlin gando lehe Malia mọhò to azọ́njiawu-liho do go. E wlan dọ Jiwheyẹwhe do angẹli Gabliẹli “hlan awhli (kavi yọnnu alọji) de dè, he ko dopà alọwle tọn na sunnu de he nọ yin Josẹfu sọn owhé Davidi tọn gbè, oyín awhli lọ tọn sọ wẹ Malia.” (Luku 1:26, 27) Malia lọsu yigbe dọ emi to gbèji. To whenue e sè dọ emi na lẹzun onọ̀ Jesu, Mẹsia lọ tọn godo, Malia kanse dọmọ: “Nawẹ ehe na jọ gbọn, to whenue yẹn ma ko tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn hẹ sunnu de?”—Luku 1:34.
Nawẹ yọnnu alọji de sọgan jivi gbọn?
Gbigbọ wiwe, yèdọ huhlọn-yido-wazọ́n Jiwheyẹwhe tọn gblamẹ wẹ Malia mọhò te. (Matiu 1:18) Angẹli lọ dọna Malia dọmọ: “Gbigbọ wiwe na wá hiẹ ji, bọ huhlọn Gigogán lọ tọn na ṣinyọnyẹ ji we. Podọ na enẹ tọn wutu, ovi he yin jiji lọ na yin yiylọdọ wiwe, Visunnu Jiwheyẹwhe tọn.”b (Luku 1:35) Jiwheyẹwhe gbọn azọ́njiawu dali diọtẹnna ogbẹ̀ Visunnu etọn tọn do vidọ̀ Malia tọn mẹ, gbọnmọ dali e mọhò ovi de tọn.
Naegbọn Jesu do yin jiji gbọn yọnnu alọji de dali?
Jiwheyẹwhe yí yọnnu alọji de zan nado ji Jesu, na e nido tindo agbasa pipé de bo gbọnmọ dali whlẹn gbẹtọvi lẹ sọn ylando po okú po si. (Johanu 3:16; Heblu lẹ 10:5) Jiwheyẹwhe diọtẹnna ogbẹ̀ Jesu tọn do vidọ̀ Malia tọn mẹ. Enẹgodo, e họnwun dọ gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn ṣinyọnyẹ ovi-kẹ́n he to whinwhẹ́n lọ ji ma nado dugu mape depope tọn.—Luku 1:35.
Enẹwutu, Jesu yin jiji taidi gbẹtọvi pipé de, yèdọ mẹhe sọzẹn hẹ Adam whẹpo e do waylando. Biblu dọ gando Jesu go dọmọ: “E ma waylando depope.” (1 Pita 2:22) Taidi gbẹtọ pipé de, Jesu sọgan suahọ ofligọ lọ tọn nado fli gbẹtọvi lẹ gọ̀ sọn ylando po okú po si.—1 Kọlintinu lẹ 15:21, 22; 1 Timoti 2:5, 6.
Be Malia gbọṣi alọji kakadoi wẹ ya?
Biblu ma plọnmẹ dọ Malia gbọṣi alọji kavi gbèji kakadoi. Kakatimọ, e dohia dọ Malia tindo ovi devo lẹ.—Matiu 12:46; Malku 6:3; Luku 2:7; Johanu 7:5.
Biblu plọnmẹ dọ Jesu tindo nọvi lẹ
Be yọnnu alọji he ma dugu ylando tọn wẹ ji Jesu ya?
Paali. Sinsẹ̀n delẹ dọ dọ e ma dugu ylando tọn. Di apajlẹ, wezẹhomẹ lọ New Catholic Encyclopedia dọ dọ, “Yọnnu Alọji lọ Malia ma dugu YLANDO DOWHENU TỌN LỌ TỌN, yèdọ sọn bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn, enẹ wẹ yindọ sọn whenue yè mọhò etọn. Gbẹtọvi he pò lẹpo wẹ ylando bẹpla to jọwamọ-liho . . . Amọ́ na Malia ewọ, e tindo NUKUNDAGBE vonọtaun bo yin hihọ́-basina ma nado dugu ylando dowhenu tọn lọ tọn.”c
Amọ́, Biblu ma plọnmẹ to fidepope dọ Malia ma dugu ylando dowhenu tọn lọ tọn. (Salmu lẹ 51:5; Lomunu lẹ 5:12) Na nugbo tọn, Malia lọsu dohia dọ emi yin ylandonọ to whenue e yì nado basi avọ́nunina ylando tọn dile Osẹ́n Mose tọn biọ to onọ̀ lẹ si do. (Levitiku 12:2-8; Luku 2:21-24) Wezẹhomẹ lọ New Catholic Encyclopedia dọ dọ: “Owe-wiwe lẹ ma plọnmẹ tlọlọ dọ Malia ma dugu ylando tọn . . . [Sinsẹ̀n-nuplọnmẹ] he Ṣọṣi zedai de wẹ.”
Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n Malia?
Malia ze apajlẹ dagbe dai na nuhe dù yise, tonusise, whiwhẹ gọna owanyi sisosiso tintindo na Jiwheyẹwhe. Dopo to omẹ nugbonọ he mí na wà dagbe nado nọ hodo apajlẹ yetọn lẹ wẹ e yin.—Heblu lẹ 6:12.
Etomọṣo, mahopọnna azọngban vonọtaun he e hẹndi nado yin onọ̀ Jesu tọn, Biblu ma plọnmẹ dọ mí dona sẹ̀n Malia kavi hodẹ̀ hlan ẹn. Jesu ma de onọ̀ etọn dovo nado yin omẹ vonọtaun de, mọjanwẹ e ma dọna hodotọ etọn lẹ nado wàmọ do niyẹn. Na nugbo tọn, gbọnvona kandai Wẹndagbe tọn lẹ po fidopo he e yin nùdego te po to owe Owalọ lẹ tọn mẹ, Malia ma yin nùdego to owe 22 Alẹnu Yọyọ lọ tọn he pò lẹ mẹ.—Owalọ lẹ 1:14.
Owe-wiwe lẹ ma dohia dọ Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ basi sinsẹ̀n hlan Malia kavi na ẹn ayidonugo vonọtaun. Kakatimọ, Biblu plọn Klistiani lẹ nado nọ basi sinsẹ̀n hlan Jiwheyẹwhe kẹdẹ.—Matiu 4:10.
a Hogbe Heblugbe tọn ʽal·mahʹ wẹ yin lilẹdo “yọnnu jọja” to dọdai Isaia tọn mẹ, ehe sọgan dlẹnalọdo yọnnu alọji de kavi yọnnu he ma to alọji. Ṣigba to gbọdo glọ, Matiu yí hogbe Glẹkigbe tọn lọ par·theʹnos zan tlọlọ, ehe zẹẹmẹdo “yọnnu alọji.”
b Mẹdelẹ jẹagọdo hogbe lọ “Visunnu Jiwheyẹwhe Tọn” yiyizan, na yé nọ mọdọ hogbe enẹ zẹẹmẹdo dọ Jiwheyẹwhe tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn hẹ yọnnu de. Amọ́, Owe-wiwe lẹ ma plọnmẹ linlẹn enẹ. Kakatimọ, Biblu ylọ Jesu dọ “Visunnu Jiwheyẹwhe Tọn” podọ “plọnji nudida lẹpo tọn” na ewọ wẹ omẹ tintan podọ dopo gee lọ he Jiwheyẹwhe dá tlọlọ. (Kolosinu lẹ 1:13-15) Biblu sọ dlẹnalọdo sunnu tintan lọ, Adam, taidi “visunnu Jiwheyẹwhe tọn.” (Luku 3:38) Ehe yinmọ, na Adam yin didá gbọn Jiwheyẹwhe dali wutu.
c Zinjẹgbonu Awetọ, Bladopọ 7tọ, weda 331.