Etẹwẹ Hiẹ Na Na Nado Nọgbẹ̀?
‘Etẹwẹ gbẹtọ na na nado yí do diọ alindọn etọn?’—MAT. 16:26.
1. Naegbọn Jesu ma do kẹalọyi nugbẹnamẹ Pita tọn?
E VẸAWUNA apọsteli Pita nado yise. Nukọntọ vivẹ etọn, Jesu Klisti, dọ “madoadudẹ́ji, NW” dọ emi na jiya bo kú to madẹnmẹ! Po mẹwhinwhàn dagbe po, Pita gbẹnuna Jesu dọmọ: “Jiwheyẹwhe ni wàlẹblanu to jiwe, Oklunọ: ehe ma na tin hlan we gba.” Jesu dogodo Pita bo pọ́n devi he pò lẹ. Vlavo pọndohlan agọ̀ ehe wẹ yelọsu tindo. Enẹgodo, e dọna Pita dọmọ: “Tọ́n sọn godo ṣie, Satani: zannu agbali wẹ hiẹ yin hlan mi: na hiẹ ma hà nuhe yin Jiwheyẹwhe tọn gba, adavo onú gbẹtọ tọn lẹ.”—Malku 8:32, 33; Mat. 16:21-23.
2. Nawẹ Jesu basi zẹẹmẹ nubiọtomẹsi he kọ̀n devi nugbo de dona jẹ lẹ tọn gbọn?
2 Nuhe Jesu dọ bọdego lẹ sọgan ko gọalọna Pita nado mọ nuhewutu Jesu ma do kẹalọyi nugbẹnamẹ etọn. Jesu “ylọ agundaho lọ do [ede] dè po nuplọntọ etọn lẹ po” bo dọmọ: “Mẹdepope he jlo na hodo mi, ni mọ́n ede, bosọ ze [yatin] etọn, bo hodo mi. Na mẹdepope he jlo na whlẹn alindọn etọn na hẹn ẹn bu; ṣigba mẹdepope he sọ hẹn alindọn etọn bu na yẹn tọn wutu, po wẹndagbe tọn po wutu, na whlẹn ẹn gán.” (Malku 8:34, 35) Tofi, Jesu yí hogbe lọ “alindọn” zan nado dlẹnalọdo “ogbẹ̀.” Na nugbo tọn, gbọnvona dọ e jlo na yí ogbẹ̀ ede tọn do sanvọ́, e sọ to nukundo dọ mẹhe na yin hodotọ etọn lẹ na wleawufo nado yí ogbẹ̀ yetọn do sanvọ́ to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Eyin yé wàmọ, yé na mọ ale daho de yí.—Hia Matiu 16:27.
3. (a) Kanbiọ tẹlẹ wẹ Jesu kanse hosetọ etọn lẹ? (b) Etẹwẹ kanbiọ awetọ Jesu tọn sọgan ko hẹn hosetọ etọn lẹ flin?
3 To nujijọ enẹ dopolọ whenu, Jesu kàn kanbiọ mẹhẹnlẹnnupọn tọn awe sè dọmọ: “Ale tẹwẹ e do na gbẹtọ de, nado tindo aihọn lẹpo, bosọ gú alindọn etọn?” podọ ‘Etẹwẹ gbẹtọ na na nado yí do diọ alindọn etọn?’ (Malku 8:36, 37) To pọndohlan gbẹtọvi tọn mẹ, gblọndo kanbiọ tintan lọ tọn họnwun. Ale de ma tin to e mẹ dọ mẹde ni tindo nuhe tin to aihọn mẹ lẹpo bo ka hẹn ogbẹ̀, kavi alindọn etọn bu. Nutindo lẹ nọ yọ́n-na-yizan kiki whenue mí gbẹ́ pò to ogbẹ̀ nado duvivi yetọn. Kanbiọ awetọ Jesu tọn dọ, ‘Etẹwẹ gbẹtọ na na nado yí do diọ alindọn etọn?’ sọgan ko hẹn hosetọ etọn lẹ flin whẹsadokọnamẹ Satani tọn to azán Job tọn gbè dọmọ: “Ehe gbẹtọ tindo lẹpo wẹ e na jo na ogbẹ̀ etọn.” (Job 2:4) Nuhe Satani dọ lẹ sọgan yin nugbo gando mẹhe ma to Jehovah sẹ̀n delẹ go. Mẹsusu wẹ ma na gbẹ́ nuhe na jọ, kavi na yigbe nado tùnafọ nunọwhinnusẹ́n depope ji nado sọgan nọgbẹ̀. Ṣigba, pọndohlan Klistiani lẹ tọn nọ gbọnvo.
4. Naegbọn kanbiọ Jesu tọn lẹ do tindo zẹẹmẹ he siso na Klistiani lẹ?
4 Mí yọnẹn dọ Jesu ma wá aigba ji nado na mí agbasalilo, adọkun po gbẹ̀gaa po to aihọn ehe mẹ. E wá nado hùn dotẹnmẹ gbẹninọ kakadoi to aihọn yọyọ lọ mẹ tọn dote, podọ mí nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n todido ogbẹ̀ enẹ tọn. (Joh. 3:16) Lehe Klistiani de na mọnukunnujẹ kanbiọ tintan Jesu tọn mẹ do wẹ yindọ, “Ale tẹwẹ tin to e mẹ dọ mẹde ni tindo nuhe tin to aihọn mẹ lẹpo bo hẹn todido ogbẹ̀ madopodo tọn etọn bu?” Gblọndo lọ wẹ yindọ, Ale depope ma tin to e mẹ. (1 Joh. 2:15-17) Nado sọgan na gblọndo na kanbiọ awetọ Jesu tọn, mí na wà dagbe nado kanse míde dọ, ‘Obá tẹ mẹ wẹ yẹn nọ jlo nado sanvọ́ jẹ nado hẹn todido gbẹninọ to aihọn yọyọ lọ mẹ tọn ṣie diun?’ Gblọndo he mí na na kanbiọ enẹ nọ sọawuhia to gbẹzan mítọn mẹ bo nọ do obá he mẹ todido enẹ hẹnai to ahun mítọn mẹ jẹ hia.—Yijlẹdo Johanu 12:25 go.
5. Nawẹ mí sọgan mọ nunina ogbẹ̀ madopodo tọn yí gbọn?
5 Na nugbo tọn, Jesu ma to didọ dọ mí sọgan mọ ogbẹ̀ madopodo gbọn vivẹnudido mítọn lẹ dali gba. Nunina de wẹ ogbẹ̀ yin—etlẹ yin ogbẹ̀ ojlẹ gli tọn he mí tindo to titonu ehe mẹ. Mí ma sọgan họ̀ ẹ kavi wà nudepope nado jẹna ẹn. Aliho dopo gee he mẹ mí sọgan mọ nunina ogbẹ̀ madopodo tọn yí te wẹ nado “yí Jesu Klisti sè” bosọ tindo yise to Jehovah mẹ, yèdọ “ahọsutọ yé he whesọ do dín in lẹ tọn.” (Gal. 2:16; Heb. 11:6) Ṣigba, mí sọ dona nọ do yise mítọn hia gbọn azọ́n dali, na “yise matin azọ́n yin oṣiọ.” (Jak. 2:26) Enẹwutu, eyin mí lẹnayihamẹpọn do kanbiọ Jesu tọn lọ ji yinukọn dogọ, mí na wà dagbe nado yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo obá he mẹ mí nọ wleawufo nado wọnji onú delẹ go to titonu ehe mẹ jẹ ji. Mí sọ dona lẹnnupọndo nudevo ji, enẹ wẹ nuhe mí nọ jlo nado wà to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ nado sọgan dohia dọ yise mítọn to ogbẹ̀ nugbonugbo lẹ.
“Klisti Ma Hẹn Homẹ Ede Tọn Hùn”
6. Etẹwẹ tin to otẹn tintan mẹ na Jesu?
6 Kakati nado ze ayiha do nuzedonukọnnamẹ aihọn tọn lẹ ji to azán etọn gbè, Jesu ze ayidonugo do nuhe yin nujọnu lẹ ji bo duto ojlo lọ nado bẹ agbasanu lẹ pli na ede ji. E zan gbẹzan avọ́sinsan tọn bo setonuna Jiwheyẹwhe. Kakati nado hẹn homẹhun ede, e dọmọ: “Yẹn to nuhe yin homẹhun hlan [Jiwheyẹwhe] lẹ wà to whepoponu.” (Joh. 8:29) Obá tẹ mẹ wẹ Jesu yì jẹ nado sọgan hẹn homẹhun Jiwheyẹwhe?
7, 8. (a) Avọ́sinsan tẹwẹ Jesu basi, podọ ale tẹwẹ e mọyi? (b) Kanbiọ tẹwẹ mí dona nọ kanse míde?
7 Jesu dọna devi etọn lẹ to gbèdopo dọmọ: “Ovi gbẹtọ tọn ma wá nado yilizọn na, adavo nado yilizọn na omẹ, podọ nado yí ogbẹ̀ etọn do basi ofligọ na mẹsusu.” (Mat. 20:28) Jẹnukọnna nujijọ enẹ, whenuena Jesu jẹ didọna hodotọ etọn lẹ ji dọ ewọ na ‘ze ogbẹ̀ etọn jo,’ Pita dotuhomẹna ẹn nado wàlẹblanuna ede. Ṣigba, Jesu ma jogbe. E desọn ojlo mẹ bo ze alindọn etọn, yèdọ ogbẹ̀ gbẹtọ pipé tọn etọn jo do gbẹtọvi lẹ tamẹ. Na gbẹzan matin ṣejannabi he Jesu zan wutu, todido etọn ma yin to ovọ́ mẹ. E yin finfọnsọnku bo yin zizedaga do “adusilọ Jiwheyẹwhe tọn” mẹ. (Owalọ 2:32, 33) Gbọnmọ dali, e lẹzun apajlẹ dagbe de na mí.
8 Apọsteli Paulu na ayinamẹ Klistiani Lomu tọn lẹ ma nado nọ “hẹn homẹ [yede] tọn hùn” bosọ flinnu yé dọ “Klisti ma hẹn homẹ ede tọn hùn gba.” (Lom. 15:1-3) Eyin mọ wẹ, obá tẹ mẹ wẹ mí dona nọ hodo ayinamẹ apọsteli lọ tọn enẹ bo ze míde jo to apajlẹ Klisti tọn mẹ jẹ?
Jehovah Nọ Jlo Dọ Mí Ni Na Ẹn Dagbe Hugan Mítọn
9. Eyin Klistiani de klan ede do wiwe na Jiwheyẹwhe, etẹ wà wẹ e te na taun tọn?
9 To Islaeli hohowhenu tọn mẹ, Osẹ́n Mose tọn biọ dọ afanumẹ Heblu lẹ ni nọ yin tuntundote vlavo to owhe ṣinawetọ afanumẹ-yinyin tọn yetọn kavi to owhe Jubile tọn mẹ. Ṣigba, dotẹnmẹ hundote devo sọ tin. Eyin afanumẹ de yiwanna klunọ etọn, e sọgan de nado gbọṣi klunọ etọn dè taidi afanumẹ na pipotọ gbẹzan etọn tọn. (Hia Deutelonomi 15:12, 16, 17.) Nudide mọnkọtọn wẹ mí nọ basi to whenuena mí klan míde do wiwe na Jiwheyẹwhe. Mí nọ wleawufo nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn, kakati nado tẹdo ayilinlẹn mítọn titi lẹ go. To mọwiwà mẹ, mí nọ do owanyi sisosiso mítọn na Jehovah po ojlo mítọn nado sẹ̀n ẹn kakadoi po hia.
10. Aliho tẹ mẹ wẹ mí yin nutindo Jiwheyẹwhe tọn te, podọ nawẹ enẹ dona nọ yinuwado linlẹn po nuyiwa mítọn lẹ po ji gbọn?
10 Eyin hiẹ to Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to alọnu din, bo to mahẹ tindo to wẹndagbe lọ lilá mẹ, bosọ nọ yì opli Klistiani tọn lẹ, be a jẹna pipà taun. Todido mítọn wẹ yindọ to madẹnmẹ, hiẹ na yin whinwhàn nado klan dewe do wiwe na Jehovah bo kàn kanbiọ he Etiopianu lọ kanse Filipi sè dewe dọmọ: “Etẹwẹ hẹn mi dote nado baptizi?” (Owalọ 8:35, 36) Gbọnmọ dali, haṣinṣan towe hẹ Jiwheyẹwhe na taidi Klistiani he Paulu wlanwe hlan lẹ tọn nkọ. “Mì ma yin mìde titi tọn,” wẹ e dọ “na yè ko yí akuẹ sọha de do họ̀ mì.” (1 Kọl. 6:19, 20) Vlavo mí tindo todido olọn mẹ tọn kavi aigba ji tọn, eyin mí ko klan míde do wiwe na Jehovah, be e ko lẹzun Klunọ mítọn niyẹn. Eyin mọ wẹ, lehe e yin nujọnu do sọ dọ mí ni duto ojlo ṣejannabi tọn lẹ ji bo masọ yí míde do basi “mẹmẹglọ gbẹtọ tọn” ba blo! (1 Kọl. 7:23) Lẹblanulọkẹyi nankọ die nado yin devizọnwatọ nugbonọ he Jehovah nọ yizan do lehe e jlo e do!
11. Avọ́sinsan tẹwẹ Klistiani lẹ yin tudohomẹna nado nọ basi, podọ etẹwẹ enẹ zẹẹmẹdo taun, dile avọ́sinsan he nọ yin bibasi to Osẹ́n Mose tọn glọ lẹ dohia do?
11 Paulu dotuhomẹna yisenọ hatọ lẹ dọmọ: “Mì ni yí agbasa mìtọn do basi avọ́sannu ogbẹ̀nọ, wiwe, alọkẹyi hlan Jiwheyẹwhe, he yin sinsẹ̀n mìtọn gbigbọnọ.” (Lom. 12:1) Hogbe enẹlẹ sọgan ko hẹn Juvi Klistiani lẹ flin avọ́sinsan he yin apadewhe sinsẹ̀n-bibasi yetọn tọn whẹpo yé do wá lẹzun hodotọ Jesu tọn lẹ. Yé na ko yọnẹn dọ to Osẹ́n Mose tọn glọ, kanlin he yọ́n hugan lẹ wẹ dona nọ yin yiyizan nado sanvọ́ to agbà Jehovah tọn ji. Nudepope he ma yin dagbe hugan ma nọ yin alọkẹyi. (Mal. 1:8, 13) Nudopolọ wẹ gando agbasa mítọn he mí nọ yí do basi “avọ́sannu ogbẹ̀nọ” go. Dagbe hugan mítọn wẹ mí nọ na Jehovah, e ma yin nuhe pò to whenuena mí ko hẹn pekọwana ojlo mẹdetiti tọn mítọn lẹpo godo gba. Whenuena mí klan míde do wiwe na Jiwheyẹwhe, mí nọ ze “alindọn” kavi ogbẹ̀ mítọn lẹpo pete jo na ẹn—ehe bẹ huhlọn, nutindo po nugopipe mítọn lẹ po hẹn. (Kọl. 3:23) Nawẹ mí nọ do enẹ hia to gbẹzan mítọn mẹ gbọn?
Nọ Yí Whenu Towe Zan po Nuyọnẹn Po
12, 13. Etẹwẹ yin aliho dopo he mẹ mí sọgan na dagbe hugan mítọn Jehovah te?
12 Aliho dopo nado na dagbe hugan mítọn Jehovah wẹ nado nọ yí whenu mítọn zan po nuyọnẹn po. (Hia Efesunu lẹ 5:15, 16.) Enẹ nọ biọ mawazẹjlẹgo. Nuyiwadomẹji aihọn tọn lẹ po mape he mí dugu etọn po nọ sisẹ mí nado yí whenu mítọn lẹpo zan na gbẹdudu kavi ojlo ṣejannabi tọn lẹ kẹdẹ. Nugbo wẹ dọ, “onú dopodopo wẹ ojlẹ de tin na,” kakajẹ ayidedai po agbasazọ́n he nọ gọalọna mí nado hẹn azọngban Klistiani tọn mítọn lẹ di po ji. (Yẹwh. 3:1) Ṣigba, Klistiani he ko klan ede do wiwe de dona yin jlẹkajinọ bo nọ yí whenu etọn zan po nuyọnẹn po.
13 To whenuena Paulu dla Atẹni pọ́n, e doayi e go dọ “Atẹnitọ lẹpo, podọ jonọ he wáwáṣi to finẹ lẹpo ma nọ zan ojlẹ yetọn to nude mẹ hú nado to didọ, kavi nado to onú yọyọ sè.” (Owalọ 17:21) To egbehe, mẹsusu wẹ nọ hẹn whenu yetọn gú to aliho mọnkọtọn mẹ. Ayidedai egbehe tọn lẹ bẹ televiziọn pinpọn, aihundida video ji tọn lẹ po Internet yiyizan po hẹn. Ayidedai susu wẹ fọ́n bo to whenu hẹngu na mí dogọ. Eyin mí jo míde na yé, mí sọgan wá dovọ́na nuhudo gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ. Mí tlẹ sọgan wá lẹndọ alọnu mítọn ko ján gbau nado na ayidonugo ‘nuhe yin nujọnu hugan lẹ’—yèdọ nuhe gando sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn go lẹ.—Flp. 1:9, 10.
14. Kanbiọ tẹlẹ ji wẹ e jẹ dọ mí ni lẹnnupọndo ganji?
14 Enẹwutu, taidi devizọnwatọ klandowiwe Jehovah tọn de, kanse dewe dọ, ‘Be tito-to-whinnu ṣie egbesọegbesọ tọn nọ bẹ Biblu hihia, ayihamẹlinlẹnpọn po dẹ̀hiho po hẹn ya?’ (Ps. 77:12; 119:97; 1 Tẹs. 5:17) ‘Be yẹn nọ de whenu dovo nado wleawuna opli Klistiani tọn lẹ ya? Be n’nọ na tuli mẹdevo lẹ gbọn gblọndo nina to opli lẹ ji dali ya?’ (Ps. 122:1; Heb. 2:12) Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ dọ Paulu po Balnaba po ‘yí whenu susu do to hodọ madibu gbọn huhlọn Jehovah tọn dali.’ (Owalọ 14:3) Be hiẹ sọgan vọ́ tito towe lẹ jlado nado sọgan yí whenu zan dogọ, etlẹ yin “whenu susu” to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ, vlavo taidi gbehosọnalitọ de ya?—Hia Heblu lẹ 13:15.
15. Nawẹ mẹho agun tọn lẹ nọ yí whenu yetọn zan po nuyọnẹn po gbọn?
15 To whenuena apọsteli Paulu po Balnaba po dla agun Klistiani tọn he tin to Antioku pọ́n, “yé . . . nọ̀ nuplọntọ lẹ dè họ̀ azán susu” nado sọgan na yé tuli. (Owalọ 14:28) Mọdopolọ to egbehe, mẹho agun tọn owanyinọ lẹ nọ yí whenu yetọn susu zan nado hẹn mẹdevo lẹ lodo. Gbọnvona lizọnyizọn kunnudegbe tọn, mẹho lẹ nọ wazọ́n sinsinyẹn nado yìn lẹngbọpa lọ, dín lẹngbọ he bu lẹ mọ, gọalọna dehe to azọ̀njẹ lẹ, bosọ penukundo azọngban susu devo lẹ go to agun mẹ. Eyin mẹmẹsunnu he ko yí baptẹm de wẹ hiẹ yin, be ninọmẹ towe sọgan hùn dotẹnmẹ dote na we nado dovivẹnu bo pegan na lẹblanulọkẹyi sinsẹ̀nzọn tọn ehelẹ ya?
16. Etẹwẹ yin aliho delẹ he mẹ mí sọgan nọ “wà dagbe hlan . . . yé he yin yise whédo tọn lẹ” te?
16 Mẹsusu ko mọ ayajẹ to whenuena yé gọalọ nado hẹn kọgbọ wá na mẹhe jiya nugbajẹmẹji jọwamọ tọn kavi dehe wá gbọn alọ gbẹtọ tọn mẹ lẹ tọn. Di apajlẹ mẹmẹyọnnu de, he owhe etọn lán to 60 ji bo to sinsẹ̀n to Bẹtẹli, zingbejizọnlin gaa whlasusu nado ze ede jo to azọ́n kọgbọ tọn wiwà mẹ. Naegbọn e do yí gbọjẹwhenu etọn zan to aliho enẹ mẹ? E dọmọ: “Dile n’ma tlẹ tindo nugopipe vonọtaun de, lẹblanulọkẹyi de wẹ e yin nado wà nudepope he nuhudo etọn tin. Yise dolido mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu ṣie he ko hẹn nutindo yetọn susu bu lẹ tọn po na mi tuli tlala.” Humọ, fọtọ́n susu mẹmẹsunnu lẹ tọn wẹ nọ gọalọ lẹdo aihọn pé nado gbá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn po Plitẹnhọ Plidopọ tọn lẹ po. Eyin mí tindo mahẹ to azọ́n mọnkọtọn lẹ mẹ, mí nọ gbọn ṣejannabi matindo dali “wà dagbe hlan . . . yé he yin yise whédo tọn lẹ.”—Gal. 6:10.
“Yẹn Tin to Mì dè to Whepoponu”
17. Etẹwẹ hiẹ na na nado sọgan mọ ogbẹ̀ madopodo yí?
17 Gbẹtọvi he jẹla sọn Jiwheyẹwhe dè lẹ na busẹ to madẹnmẹ. Mí ma yọ́n whenue enẹ na jọ do taun gba. Ṣigba, nuhe mí yọnẹn wẹ yindọ, “gli wẹ ojlẹ lọ. . . pò” podọ ninọmẹ “aihọn ehe tọn to jujuyi.” (Hia 1 Kọlintinu lẹ 7:29-31.) Enẹ yidogọna nujọnu-yinyin kanbiọ Jesu tọn he dọmọ: ‘Etẹwẹ gbẹtọ na na nado yí do diọ alindọn etọn?’ Matin ayihaawe, avọ́sinsan depope he Jehovah biọ to mí si wẹ mí na basi nado sọgan mọ “ogbẹ̀ nugbonugbo” lọ yí. (1 Tim. 6:19) Na nugbo tọn, nujọnu wẹ e yin nado setonuna tudohomẹnamẹ Jesu tọn nado ‘nọ hodo e to whepoponu’ bo nọ ‘dín ahọluduta lọ whẹ́.’—Mat. 6:31-33; 24:13.
18. Jidide tẹwẹ mí sọgan tindo, podọ etẹwutu?
18 Nugbo wẹ dọ, e ma nọ bọawu to whepoponu nado hodo Jesu, podọ sọgbe hẹ nuhe Jesu lọsu dọ, mẹdelẹ ko hẹn ogbẹ̀ yetọn bu do enẹ tamẹ to titonu ehe mẹ. Etomọṣo taidi Jesu, mí nọ dapana ayilinlẹn lọ nado “wàlẹblanu” na míde. Mí tindo yise to jide he e na hodotọ yiamisisadode etọn owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ mẹ dọmọ: “Yẹn tin to mì dè to whepoponu, kakajẹ opodo aihọn tọn.” (Mat. 28:20) Enẹwutu, mì gbọ mí ni nọ yí whenu po nugopipe mítọn lẹ po zan to gigọ́ mẹ to sinsẹ̀nzọn wiwe lọ mẹ. Eyin mí wàmọ, mí nọ do jidide mítọn hia dọ Jehovah na basi hihọ́na mí to nukunbibia daho lọ whenu kavi hẹn mí gọwá ogbẹ̀ to aihọn yọyọ lọ mẹ. (Heb. 6:10) Gbọnmọ dali, mí na do obá he mẹ mí yọ́n pinpẹn nunina ogbẹ̀ tọn jẹ hia.
Etẹwẹ Yin Gblọndo Towe Lẹ?
• Nawẹ Jesu do ojlo vonọtaun hia nado wadevizọn na Jiwheyẹwhe po gbẹtọvi lẹ po gbọn?
• Naegbọn mí dona mọ́n míde, podọ nawẹ mí nọ wàmọ gbọn?
• To Islaeli hohowhenu tọn mẹ, avọ́sinsan wunmẹ tẹlẹ kẹdẹ wẹ Jehovah nọ kẹalọyi, podọ etẹwẹ mí plọn sọn enẹ mẹ to egbehe?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí sọgan nọ yí whenu mítọn zan po nuyọnẹn po te?
[Yẹdide tow weda 26]
Nuhe nọ hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn lẹ kẹdẹ wẹ Jesu wà
[Yẹdide to weda 28]
Islaelivi pinpẹn-nutọn-yọnẹntọ lẹ nọ na dagbe hugan yetọn nado nọgodona sinsẹ̀n-bibasi nugbo
[Yẹdide to weda 29]
Mí nọ hẹn homẹhun Jiwheyẹwhe gbọn whenu mítọn yiyizan po nuyọnẹn po dali