Mì Nọ Yìn Lẹngbọpa Jiwheyẹwhe Tọn po Ojlo Po
“Mì nọ yìn Lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he tin to mì ṣẹnṣẹn ... é gbọn mananọmawà dali blo, adavo po ojlo po.”—1 PITA 5:2.
1. Naegbọn mí sọgan donukun Klistiani mẹho lẹ nado ‘yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn po ojlo po’?
JEHOVAH nọ yìn lẹngbọpa omẹ etọn lẹ tọn po ojlo po. (Psalm 23:1-4) “Lẹngbọhọtọ dagbe lọ,” Jesu Klisti zé ogbẹ̀ gbẹtọvi pipe etọn tọn jó na omẹ taidi lẹngbọ lẹ po ojlo po. (Johanu 10:11-15) Gbọnmọ dali, apọsteli Pita dotuhomẹna Klistiani mẹho lẹ nado ‘yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn po ojlo po.’—1 Pita 5:2.
2. Kanbiọ tẹlẹ wẹ jẹ na dogbapọn gando nuwiwa lẹngbọhihọ mẹho Klistiani lẹ tọn go?
2 Ojlo yin ohia devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn. (Psalm 110:3) Ṣigba yè biọ hugan ojlo tintindo na sunnusi Klistiani de nado yin pipa taidi nugopọntọ de, kavi lẹgbọhọtọ pẹvi. Mẹnu wẹ pegan nado yin lẹngbọhọtọ mọnkọtọn lẹ? Etẹwẹ lẹngbọhihọ yetọn bẹhẹn? Nawẹ e nọ yin wiwadotana ganji gbọn?
Nukunpipedo Whédo Go
3. Naegbọn e sọgan yin didọ dọ aliho he sunnu Klistiani de nọ penukundo whẹndo etọn go do tindo onu nado yíwa vlavo eyin ewọ pegan nado yin lẹngbọhọtọ de to agun lọ mẹ?
3 Whẹpo sunnu de nido sọgan yin pipa do “otẹn biṣọpu tọn” mẹ, e dona jẹ nubiọtomẹsi Owe wiwe tọn lẹ kọn. (1 Timoti 3:1-7; Titu 1:5-9) Na onu dopo, apọsteli Paulu dọ dọ nugopọntọ de dona yin “mẹhe pé owhé etọn ji talala, bo sọ hẹn ovi etọn lẹ litai to owalọ mẹho tọn lẹpo mẹ.” Whẹwhinwhẹ́n dagbe tin na ehe, na Paulu dọmọ: “Na eyin gbẹtọ ma yọn nawẹ nado pé owhé ewlọsu tọn ji, nawẹ ewọ na pọ́n agun Jiwheyẹwhe tọn go do?” (1 Timoti 3:4,5) To whenuena e to sunnu mẹho he tin to agun lopo Klete tọn mẹ lẹ de, Titu yin didọna nado pọ́n mẹhe yin “madovlẹnọ, asu yọnnu dopo tọn, he tindo ovi he yise he yè ma jẹwhẹ etọn gbọn gblewa kavi otasinyẹn dali.” (Titu 1:6) Mọwẹ, aliho he mẹ sunnu Klistiani de nọ penukundo whẹndo etọn go gbọn dona yin nulẹnpọndeji nado yọnẹn vlavo eyin e pegan nado hẹn azọngban sinsinyẹn heyin lẹngbọhihọ agun lọ tọn di.
4. To yidogọmẹ na plọnmẹ Biblu gbesisọ tọn po odẹ̀ po tintindo, nawẹ mẹjitọ Klistiani lẹ nọ do owanyi hia hlan whẹndo yetọn lẹ gbọn?
4 Sunnu he nọ penukundo whédo yetọn lẹ go to aliho dagbe mẹ lẹ nọ basi hugan nado hodẹ̀ po plọnmẹ Biblu bibasi hẹ whẹndo yetọn lẹ to gbesisọmẹ po. Yé nọ tin to awuwlemẹ whepoponu nado gọalọna mẹyiwanna yetọn lẹ. Na mẹhe lẹzun mẹjitọ lẹ, ehe nọ bẹjẹeji to azán he gbè ovi lọ yin jìjì te. Mẹjitọ Klistiani lẹ yọnẹn dọ lehe yé hodo nuwiwa jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn pẹkipẹki do sọ, mọwẹ ovi yetọn lẹ na yawu nọgbẹ̀ sọgbe hẹ tito-to-whinnu egbesọ Klistiani tọn yetọn do niyẹn. Lehe otọ́ Klistiani de nọ penukundonugo ganji to ninọmẹ ehelẹ mẹ do nọ do jẹhẹnu etọn lẹ hia taidi mẹho de.—Efesunu lẹ 5:15,16; Filippinu lẹ 3:16.
5. Nawẹ mẹjitọ Klistiani de sọgan pọ́n ovi etọn lẹ go whẹ́n “to hihò po hókọnamẹ Oklunọ tọn po mẹ” gbọn?
5 To nukunpipedo whedo etọn go mẹ, otọ́ Klistiani vivẹnudotọ de nọ hodo ayinamẹ Paulu tọn he dọmọ: “Mì hẹn homẹgblena ovi mìtọn lẹ blo, ṣigba mì nọ plọ́n yé to hihò po hokọ́namẹ Oklunọ tọn po mẹ.” (Efesunu lẹ 6:4) Plọnmẹ Biblu gbesisọ tọn po whẹndo po, asi po ovi lẹ po, nọ ze dotẹnmẹ hundote nuplọnmẹ owanyinọ lẹ tọn donukọnnamẹ. Gbọnmọ dali, ovi lẹ nọ mọ “hihò,” kavi nuplọnmẹ mẹpinplọn tọn yí. “Hokọnamẹ” he nọ wá aimẹ nọ gọalọna ovi dopodopo nado yọn pọndohlan Jehovah tọn do whẹho lẹ ji. (Deutelonomi 4:9; 6:6,7; Howhinwhẹn lẹ 3:11; 22:6) To ninọmẹ pọninọ gbigbọmẹ tọn he vòawunamẹ ehe tọn mẹ, otọ́ mẹtọnhopọntọ de nọ dotoai po sọwhiwhe po dile ovi etọn lẹ na to hodọ. Kanbiọ mẹdọ̀ndogo he biọ gblọndo lẹ nọ yin yiyizan nado sè hójọhó sọn onù yetọn mẹ dogbọn nuduahunmẹnamẹ po walọyizan yetọn lẹ po dali. Otọ́ ma nọ lẹndọ emi yọn nuhe ovi yetọn lẹ to linlẹn lẹpo gba. Na nugbo tọn, “ewọ he gblọnhó jẹnukọnna sisè, nululu po winyan po wẹ na ẹn,” wẹ Howhinwhẹn lẹ 18:13 dọ. To egbehe, susu mẹjitọ lẹ tọn mọdọ ninọmẹ he ovi yetọn lẹ nọ pehẹ gbọnvo mlẹnmlẹn na dehe yewlesu lẹ ko tindo numimọ etọn to whenuena yé tin to ovu. To popolẹpo mẹ, otọ́ de na dovivẹnu nado yọn dodonu nuhahun de tọn do gigọmẹ whẹpo nado dọ lehe e sọgan yin nukunpedego do.—Yijlẹdo Jakobu 1:19 go.
6. Naegbọn mẹjitọ Klistiani de dona gbadopọnna Ohó Jiwheyẹwhe tọn to whenuena e to alọgọna whẹndo etọn?
6 Etẹwẹ nọ jọ to whenuena nuhahun, avosisa, po walọyizan ovi mẹde tọn lẹ po ko yin yinyọnẹn? Otọ́ he nọ penukundonugo to aliho dagbe mẹ nọ gbadopọnna Owe wiwe lẹ, he yin “alenọ ... na mẹpinplọn, na wọ́hẹmẹ, na anademẹ, na nuplọnmẹ he tin to dódó mẹ.” E nọ plọ́n ovi etọn lẹ lehe yè sọgan yí anademẹ gbọdo Biblu tọn lẹ do yizan mẹ do. To aliho ehe mẹ, mẹhe yin yọpọvu to owhe mẹ lẹ nọ “pegan, he yè hẹn sọgbẹ̀ mlẹnmlẹn hlan azọ́n dagbe lẹpo.”—2 Timoti 3:16,17; Psalm 78:1-4.
7. Apajlẹ tẹwẹ otọ́ Klistiani lẹ na zedai gando odẹ̀hiho go?
7 Jọja jijọ-di-Jiwheyẹwhenọ lẹ nọ pannukọn ninọmẹ sinsinyẹn lẹ to kọndopọmẹ hẹ wehọmẹvi aihọnmẹnu lẹ. Enẹwutu nawẹ otọ́ Klistiani lẹ sọgan dè obú ovi yetọn lẹ tọn pò gbọn? To whenuena omẹ jọja ehelẹ pannukọn ninọmẹ whlepọn tọn lẹ, yé na hodo apajlẹ ginganjẹ Jiwheyẹwhe go heyin mẹjitọ yetọn lẹ tọn tọn. Viyọnnu owhe 13 mẹvi de, he yin hokanse jẹnukọnna baptẹm-yíyí to yẹhiadonu klandowiwe etọn tọn hlan Jiwheyẹwhe mẹ, na linlin dọ emi ko pannukọn mẹṣanko po mẹzunzun po sọn wẹhọmẹvi emi tọn lẹ dè. To whenuena é hẹn yise etọn he sinai do Biblu ji gando wiwe-yinyin ohùn tọn go, viyọnnu devo lẹ hòe bo túntán do nukunmẹ na ẹn. (Owalọ lẹ 15:28,29) Be e yiahọsu wẹ ya? Lala. E basi zẹẹmẹ dọmọ: “Yẹn zindonukọn to dẹ̀hiho hlan Jehovah mẹ nado gọalọna mi ma nado yiahọsu, yẹn sọ flin dọ mẹjitọ ṣie lẹ ko plọ́n mi to oplọn whẹndo tọn mítọn mẹ gando nuhudo lọ go nado sinyẹnlin to homẹgble glọ.”—2 Timoti 2:24.
8. Nawẹ mẹho he ma tindo ovi de sọgan penukundo whédo etọn go to ninọmẹ dagbe mẹ gbọn?
8 Mẹho he ma tindo ovi lọsu sọgan basi nunina agbasa po gbigbọmẹ tọn po na mẹhe tin to whédo etọn mẹ lẹ. Ehe bẹ alọwlemẹ etọn hẹn podọ vlavo hẹnnumẹ Klistiani he nọ nọ owhé etọn gbè bosọ nọ pọn alọnu etọn mẹ na dùdù po nùnù po lẹ hẹn. (1 Timoti 5:8) Gbọnmọ dali nukunpedonugo to aliho dagbe mẹ yin dopo to nubiọtomẹsi he dona yin jijẹ e kọn gbọn sunnu he yin dide nado dida azọ́ngban taidi mẹho agun tọn de dali. Whelọnu lo, nawẹ sunnu mẹho he yin dide lẹ dona pọn lẹblanulọkẹyi azọ́ngban yetọn tọn lẹ hlan to agun mẹ gbọn?
Nukunpedonugo ‘po Sọwhiwhe Po’
9. Walọ tẹwẹ mẹho Klistiani lẹ dona tindo hlan azọ́ndenamẹ sinsẹnzọn yetọn tọn?
9 To owhe kanweko tintan Whenu Mítọn tọn whenu, apọsteli Paulu wà sinsẹ̀nzọn taidi họ̀nkọ̀nsi de to whedo Jiwheyẹwhe tọn mẹ, yèdọ agun Klistiani tọn he tin to tatọ-yinyin Klisti tọn glọ. (Efesunu lẹ 3:2,7; 4:15) To godo mẹ, Paulu dotuhomẹna hagbẹ́ yisenọ etọn lẹ to Lomu dọmọ: “Enẹwutu le míwlẹ tindo nunina wunmẹwunmẹ dile ojọmiọn he yè yina mí te, yín é yín odọdai, mì gbọ mí ni to didọdai kẹdẹdi ojlẹ yise tọn; kavi devizọn, mì gbọ mí ni jó míde hlan devizọn mítọn: kavi ewọ he to mẹplọn, to mẹpinplọn kọ̀n; kavi ewọ he homẹjladohódọ, to homẹjladohó kọ̀n: omẹ he to mẹna, gbọ é ni yí homẹdopo do wà ẹ; omẹ he dugan, e ni yí pẹ̀sẹ̀ do basii; omẹ he to lẹblanu sọhia, é ni yí homẹhunhun do basi i.”—Lomunu lẹ 12:6-8.
10. To nukunpipedo lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn go mẹ, apajlẹ tẹwẹ Paulu zedai na mẹho lẹ to egbehe?
10 Paulu flinnu Tẹsalonikanu lẹ dọmọ: Dile “mí nọ jlahomẹdona omẹ dopodopo to mì mẹ do, bọ yè sọ to homẹmiọnna mì, bo sọ to hókọna mì dile otọ́ nọ basi na ovi etọn lẹ do. Na mì nido zinzọnlin dole é jẹ na Jiwheyẹwhe tọn do, mẹhe ylọ mì do ahọludu po gigo etọn po mẹ.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 1:1; 2:11,12) Tudohomẹnamẹ lọ yin nina to aliho homẹdagbe, po owanyi tọn po mẹ sọmọ bọ Paulu do sọgan wlan dọmọ: “Míwlẹ to dẹẹdẹwa to mì ṣẹnṣẹn, dile ovipọntọ nọ to ayìpa ovi etọn lẹ go do: mọwẹ míwlẹ to homẹdagbe basi do mì go, mí sọ jlo nado yí na mì, é ma yin wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn kẹdẹ gba, ṣigba gbigbọ mílọsu tọn ga, na mìwlẹ lẹzun mẹyiwanna hlan mí wutu.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:7,8) To gbesisọ mẹ hẹ apajlẹ mẹjitọ-yinyin Paulu tọn, sunnu mẹhomẹ nugbonọ̀ lẹ nọ tin to lẹnpọn mẹ sisosiso na mẹlẹpo to agun lọ mẹ.
11. Nawẹ mẹho he yin dide lẹ sọgan do ojlo vẹkuvẹku hia gbọn?
11 Homẹdagbe, to pọmẹ po ojlo vẹkuvẹku po dona zọnpọ hẹ nukunpedonugo owanyinọ he lẹngbọhọtọ nugbonọ mítọn lẹ na nọ yizan. Walọyizan yetọn nọ dọ onu susu. Pita na ayinamẹ mẹho lẹ nado yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn e ma yin gbọn “manọmawa” kavi “adọwhẹn” dali gba. (1 Pita 5:2) Do onu agokun ehe ji, weyọnẹntọ William Barclay dọ ayìdonugohó mẹdehihọ de tọn, e wlan dọmọ: “Aliho de tin na alọkẹyi otẹn aṣẹpipa po azọ́nwiwa tọn po taidi dọ e yin azọ́n awugble po ninọmẹ ylankan tọn de po tọn nkọtọn, taidi dọ e yin nuhẹn-apọṣimẹ tọn de nkọtọn, taidi dọ e yin agbànpẹnmẹnu he yè na gblehomẹdo de nkọtọn. Eyin nuhe yọnbasi taun nado dọna sunnu de nado wà nude, podọ na ewọ nado basi i, ṣigba nado basi i to aliho he ma do pinpẹn nutọn hia de mẹ he wá hẹn nuwiwa lọ lẹpo gble. ... Ṣigba [Pita] dọ dọ Klistiani lẹpo dona to vivẹnu sinsinyẹn do nado wà sinsẹ̀nzọn mọnkọtọn po huhlọn etọn lẹpo po, dile etlẹ yindọ e yọn lehe e yin mẹhe ma jẹ nado basi i do.”
Lẹngbọhọtọ he Tindo Ojlo Lẹ
12. Nawẹ mẹho Klistiani lẹ sọgan do ojlo tintindo hia gbọn?
12 Pita sọ dotuhomẹnamẹ dọmọ: “Mì nọ yìn Lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he tin to mì ṣẹnṣẹn ... po ojlo po.” Klistiani nugopọntọ de he nọ penukundo lẹngbọ etọn lẹ go nọ wà mọ po ojlo po, sọn ojlo ede titi tọn mẹ, to anademẹ Lẹngbọhọtọ Dagbe lọ, yèdọ Jesu Klisti glọ. Devizọnwiwa po ojlo po sọ zẹẹmẹdo dọ Klistiani lẹngbọhọtọ de ni litai hlan aṣẹpipa Jehovah tọn, yèdọ ‘lẹngbọhọtọ po nugopọntọ alindọn mítọn lẹ tọn po.’ (1 Pita 2:25) Klistiani lẹngbọhọtọ pẹvi de nọ do osi hia hlan tito yẹwhehọluduta tọn po ojlo po. E nọ wà mọ to whenuena e to anadena mẹhe to ayinamẹ dín lẹ hlan Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ, yèdọ Biblu lọ. Dile e tlẹ yindọ numimọ na gọalọna mẹho de nado tindo ayinamẹ he sinai do Biblu ji, ehe ma zẹẹmẹdo dọ e na tindo pọngbọ Owe wiwe tọn lẹpo to yakẹ na nuhahun lẹpo gba. To whenuena e tlẹ yọn gblọndo kanbiọ de tọn, e sọgan mọ ẹn taidi nuhe sọgbe hẹ nuyọnẹn nado dindona to owe alọdẹndonu tọn Index des Publications de la Société Watch Tower, kavi dodinnannu he taidi ehe nkọtọn lẹ mẹ po mẹhe kan kanbiọ lọ se po. Gbọnmọ dali é to mẹplọn to aliho awe mẹ: E nọ dohia lehe yè sọgan dín nudọnamẹ alọgọ tọn lẹ do bo do osi hia hlan Jehovah gbọn ayìdonugo lilẹhlan nuhe titobasinanu Jehovah tọn ko zinjẹgbonu dali.
13. Afọdide tẹlẹ wẹ sọgan yin zize nado gọalọna mẹho lẹ nado na ayinamẹ he sọgbe?
13 Etẹwẹ mẹho de sọgan wà eyin nude ma ko yin zinzinjẹgbonu to owe Ogbẹ́ tọn mẹ do whẹho titengbe he tin to aimẹ de ji? Matin ayihaawe, e na hodẹ̀ na wuntuntun bo na dindona nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ he gando whẹho lọ go. E sọgan sọ mọ ẹn nado yin alenu nado na ayìnamẹ mẹhe to alọgọ dín lọ nado lẹnnupọn do apajlẹ Jesu tọn ji. Mẹho lọ sọgan kanse dọmọ: “Eyin Jesu, Mẹplọntọ Daho lọ, tin to ninọmẹ towe mẹ, etẹwẹ hiẹ lẹndọ e sọgan wà?” (1 Kọlintinu lẹ 2:16) Hoyijlẹdohogo mọnkọtọn sọgan gọalọna mẹhe to kanbiọ kanse lọ nado basi dide he sọgbe hẹ nuyọnẹn. Ṣigba lehe e na yin nuyọnẹn matindo na mẹho de nado na linlẹn mẹdetiti tọn taidi dọ eyin ayinamẹ Owe wiwe tọn he sọgbe tọn nkọ do sọ! Kakatimọ, mẹho lẹ sọgan dọhodopọ do nuhahun sinsinyẹn lẹ ji po ode awetọ yetọn lẹ po. Yé tlẹ sọ sọgan zé whẹho titengbe lẹ dai nado yin hodọdeji to opli mẹho lẹ tọn whenu. (Howhinwhẹn lẹ 11:14) Dide he yin jijẹ e kọn lẹ na hẹn yemẹpo penugo nado dọho to gbekọndopọmẹ.—1 Kọlintinu lẹ 1:10.
Whiwhẹ Yin Onu Titengbe
14, 15. Etẹwẹ yin bibiọ to mẹho lẹ si to whenuena yé to gigọ̀ Klistiani he ‘ṣi afọ zé whẹpo e do doayi e go’ de do otẹn etọn mẹ?
14 Klistiani mẹho de dona do whiwhẹ hia to whenuena e to mẹdevo lẹ plọn, titengbe to whenuena e to ayinamẹ na yé. Paulu na ayinamẹ dọmọ: “Mẹmẹsunnu emi, yèdọ eyin yè wle mẹde to ylando depope mẹ, mì mẹhe yin gbigbọnọ lẹ ni hẹn omẹ mọhunkọ gọ̀ do otẹn etọn mẹ to gbigbọ walọmimiọn tọn mẹ.” (Galatianu lẹ 6:1) Po awuvivi po, hogbe Glẹki tọn lọ he yin lilẹdogbedevomẹ tofi taidi “gọ̀ do otẹn etọn mẹ” gando hogbe mẹzizẹ tọn de nado basi zẹẹmẹ ohú titò tọn nado sọgan dapana sẹ́kuku tẹgbẹ tọn. Wezẹhomẹ basitọ lọ W.E.Vine yí ehe jlẹdo gigọ̀ do otẹn etọn mẹ go “gbọn mẹhe yin gbigbọnọ lẹ dali, na mẹhe wàylando, omẹ mọnkọtọn taidi mẹhe wẹ́n apadewhe agbasa gbigbọmẹ etọn tọn.” Yizan devo lẹ wẹ yin, “nado hẹn gọ̀ wá otẹn he jẹ mẹ; nado hẹnwá hukan he sọgbe ji.”
15 Lẹnpọn mẹdetiti tọn vivọjlado ma bọawu gba, podọ e sọgan vẹawu tlala nado hẹn linlẹn ylandonọ tọn de gọ̀ wá hukan he sọgbe ji. Ṣigba alọgọ he yin nina to gbigbọ whiwhẹ tọn mẹ matin ayihaawe na yin alọkẹyi po pẹdido po. To popolẹpo mẹ, Klistiani mẹho lẹ dona hodo ayinamẹ Paulu tọn dọmọ: “Mì zé lẹblanu homẹ tọn, odagbewa, huwhẹ, walọmimiọn, po linsinsinyẹn po dogo.” (Kọlọsinu lẹ 3:12) Etẹwẹ mẹho lẹ dona wà to whenuena mẹdopodopo he tindo nuhudo mẹgigọ̀ do otẹn mẹ tọn tindo walọ ylankan? Yé dona “hodo . . . walọmimiọn.”—1 Timoti 6:11.
Lẹngbọhihọ po Ayìpipa Mẹde Go Po
16, 17. Owù tẹlẹ wẹ mẹho lẹ dona họ́ yede sọta to whenuena yé to ayinamẹ na mẹdevo lẹ?
16 Onu susu tin to ayinamẹ Paulu tọn mẹ to Galatianu lẹ 6: 1 mẹ. E na ayinamẹ sunnu gbigbọmẹ tọn he pegan lẹ dọmọ: “Mì ... hẹn omẹ [ylandonọ] mọhunkọ gọ̀ do otẹn etọn mẹ to gbigbọ walọmimiọn tọn mẹ, bo payi dewe go, na yè nikaa whle hiẹlọsu pọ́n ga.” Lehe kọdetọn lọ na ylan do sọ eyin ayinamẹ mọnkọtọn ma yin hihodo! Na yinyin whinwhàn gbọn linlin sinsẹngan Anglican he yin whẹgbledo na ayọdide hẹ hagbẹ́ ṣọṣi awe tọn dali wutu, The Times Londre tọn dọ dọ ehe yin “ninọmẹ whepoponu tọn wẹ e yin dọ: sunnu ayinamẹtọ de, he tindo walọ nuyiwa taidi otọ́ kavi mẹmẹsunnu tọn, nọ jai jẹ ylando mẹ na jide he omẹ he yè to ayinamẹ na tindo do e ji.” Yọnnu linlinwe kantọ lọ gbọnmọ dali dlẹnalọdo alọsọakọn doto Peter Rutter tọn dọ “whẹho alọslonamẹ tọn lẹ to yọnnu he tindo nuhahun po sunnu ayinamẹtọ lẹ po ṣẹnṣẹn — taidi doto lẹ, whẹyidọtọ lẹ, yẹwhegan lẹ, po mẹyidoazọnmẹtọ lẹ po, ko lẹzun, azọ̀nylankan he yè ma doayi e go, he nọ hẹnnugble bosọ nọ dowinyanmẹ, to ogbẹ́ alọkẹyi zanhẹmẹ mítọn tọn mẹ.”
17 Mí ma dona lẹndọ whlepọn mọnkọtọn lẹ ma sọgan plá omẹ Jehovah tọn lẹ gba. Mẹho he yè nọ na osi dopo he ko wà sinsẹ̀nzọn po nugbonọ-yinyin po na owhe susu lẹ lẹzun mẹhe doalọ to fẹnnuwiwa mẹ na e basi dlapọn lẹngbọhọtọ tọn sọyì mẹmẹyọnnu he wlealọ de dè to whenuena yọnnu lọ tin to ewọ ṣó wutu. Dile e tlẹ yindọ e lẹnvọjọ, mẹmẹsunnu lọ hẹn lẹblanulọkẹyi sinsẹ̀nzọn tọn etọn lẹpo bú. (1 Kọlintinu lẹ 10:12) To whelọnu lo, nawẹ sunnu mẹho he yin dide lẹ na basi dlapọn lẹngbọhọtọ tọn to aliho he mẹ yé ma nado biọ whlepọn mẹ gbọn? Nawẹ yé sọgan basi tito na nuglọhodidọ jẹ obá de mẹ, na odẹ̀, podọ na dotẹnmẹ de nado yì Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ po zinjẹgbonu Klistiani tọn lẹ po gbọn?
18. (a) Nawẹ nunọwhinnusẹ́n tatọ-yinyin tọn yiyido-yizan mẹ na gọalọna mẹho lẹ nado dapana ninọmẹ he sọgan hẹn oyín mẹtọn gble lẹ gbọn? (b) Tito tẹlẹ wẹ sọgan yin bibasi na dlapọn lẹngbọhọtọ tọn sọyì mẹmẹyọnnu de dè?
18 Nujinọtedo dopo na mẹho lẹ nado lẹnnupọn deji wẹ nunọwhinnusẹ́n tatọ-yinyin tọn. (1 Kọlintinu lẹ 11:3) Eyin omẹ jọja de dín anademẹ, tẹnpọn nado hẹn mẹjitọ etọn lẹ biọ hodọdopọ lọ mẹ to ojlẹ he sọgbe mẹ. To whenuena mẹmẹyọnnu he ko wlealọ de biọ alọgọ gbigbọmẹ tọn, be hiẹ sọgan basi tito na asu etọn nado tin to finẹ to dlapọn lọ whenu ya? Etẹwẹ lo eyin ehe ma sọgan yọnbasi kavi asu lọ yin mayisenọ he ko to asi lọ zùn to aliho de mẹ? To whelọnu lo basi tito dopolọ he hiẹ na basi lẹ to whenuena dlapọn lẹngbọhọtọ tọn yin bibasi sọyì mẹmẹyọnnu he ma wlealọ de dè. E na yin nuhe sọgbe hẹ nuyọnẹn na mẹmẹsunnu awe he pegan to gbigbọmẹ nado basi dlapọn sọyì mẹmẹyọnnu lọ dè dopọ. Eyin ehe ma bọawu, vlavo ojlẹ he sọgbe de sọgan yin dide na mẹmẹsunnu awe nado tindo hodọdopọ hẹ yọnnu lọ to Plitẹnhọ Ahọluduta Lọ Tọn mẹ, eyin e yọnbasi to abò he mẹ yè sọgan dọ aṣlihó te. Bọ eyin mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu devo lẹ po tlẹ tin to plitẹnhọ lọ mẹ, ma nado mọ bo gblató hodọdopọ lọ, titengbe nado dapana nudepope he sọgan hẹnmẹ dahli.—Filippinu lẹ 1:9,10.
19. Kọdetọn dagbe tẹlẹ wẹ lẹngbọ Jiwheyẹwhe tọn yìnyìn po ojlo po nọ hẹnwá, podọ hlan mẹnu wẹ mí nọ dopẹna na lẹngbọhọtọ ojlo tindo tọ́ lẹ wutu?
19 Lẹngbọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ yìnyìn po ojlo po nọ hẹn kọdetọn dagbe lẹ wá—yèdọ lẹngbọpa he lodo to gbigbọmẹ bo yin anadena ganji de. Taidi apọsteli Paulu, Klistiani mẹho egbezangbe tọn lẹ tindo nuduahunmẹnamẹ daho na hatọ́ yisenọ lẹ. (2 Kọlintinu lẹ 11:28) Azọ́ngban lẹngbọhihọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn pẹnzin titengbe to ojlẹ awusinyẹnnamẹ mítọn ehelẹ tọn mẹ. Enẹwutu, mí gọna pẹdido tlala na azọ́n dagbe he nọ yin wiwà gbọn mẹmẹsunnu mítọn he to sinsẹ̀nzọn wà taidi mẹho lẹ dali. (1 Timoti 5:17) Na didona mí po “nunina gbẹtọ lẹ” tọn po he nọ yìn lẹngbọpa lọ po ojlo po, mí na pipa Ninamẹtọ “nunina dagbedagbe po nunina he sọgbe lẹpo po,” yèdọ Lẹngbọhọtọ olọn mẹ tọn mítọn, Jehovah.—Efesunu lẹ 4:8; Jakobu 1:17.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
◻ Nawẹ sunnu de sọgan penukundo whédo etọn go to aliho dagbe mẹ gbọn?
◻ Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ dona bẹ́ nukunpedonugo gbọn Klistiani dali hẹn?
◻ Nawẹ mẹho lẹ sọgan do whiwhẹ po homẹfa po hia to ayinamẹ ninamẹ mẹ gbọn?
◻ Etẹwẹ nọ gọalọ nado hẹn mẹgọ̀dotẹnmẹ gbigbọmẹ tọn tindo kọdetọn dagbe?
◻ Nawẹ mẹho lẹ sọgan dapana ninọmẹ he nọ hẹn oyín dagbe mẹde tọn gble lẹ to whenuena yé to lẹngbọpa lọ họ́ gbọn?
[Yẹdide to weda 27]
Mẹho Klistiani de dona penukundo whédo etọn go to aliho dagbe mẹ
[Yẹdide to weda 30]
Lẹngbọhihọ Klistiani tọn dona yin bibasi po whiwhẹ po gọna linlẹn dagbe