Mì Nọ Lẹn Ode Awetọ Tọn Pọ́n Bosọ Nọ Na Tuli Ode Awetọ
“Mì gbọ mí ni nọ lẹn ode awetọ tọn pọ́n nado nọ whàn mídelẹ hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n.”—HEB. 10:24.
NAWẸ HIẸ NA NA GBLỌNDO GBỌN?
Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “nọ lẹn ode awetọ tọn pọ́n”?
Nawẹ mí sọgan “nọ whàn mídelẹ hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n” gbọn?
Nawẹ mí sọgan “na tuli ode awetọ” gbọn?
1, 2. Etẹwẹ gọalọna Kunnudetọ Jehovah tọn 230 nado lùn gbejizọnlin okú tọn lọ tọ́n to vivọnu Wẹkẹ-Whàn II tọn?
TO WHENUE gandudu Nazi tọn jai to vivọnu Wẹkẹ-Whàn II tọn, gbedide de yin didetọn nado hù gàntọ fọtọ́n susu he pò to osla yasanamẹ tọn lẹ mẹ. Gàntọ he tin to osla yasanamẹ tọn Sachsenhausen tọn mẹ lẹ na yin hinhẹn nado zingbejizọnlin yì bato-glintẹn lẹ bo biọ bato mẹ, bọ yé na siọ bato lọ lẹ do ohù mẹ. Ehe yin apadewhe tito de tọn, ehe wá yin yiylọdọ gbejizọnlin okú tọn.
2 Gàntọ 33 000 he tọ́n sọn osla yasanamẹ Sachsenhausen tọn mẹ lẹ dona zinzọnlin na kilomẹtlu 250 yì Lübeck, yèdọ tòdaho Allemagne tọn de he tindo bato-glintẹn. Kunnudetọ Jehovah tọn 230 he wá sọn otò ṣidopo mẹ tin to omẹ ehelẹ mẹ, podọ yè degbena yé nado zingbejizọnlin lọ to pọmẹ. Gàntọ lọ lẹpo wẹ ko vọgán na huvẹ po azọ̀n po wutu. Nawẹ mẹmẹsunnu mítọn lẹ penugo nado lùn gbejizọnlin lọ tọ́n gbọn? Dopo to yé mẹ dọ dọ, “Mí nọ na tuli ode awetọ nado zindonukọn.” “Huhlọn he hú jọwamọ tọn” he Jiwheyẹwhe na yé gọna owanyi he yé tindo na ode awetọ gọalọna yé nado lùn nuyiwahẹmẹ kanlinjọmẹ tọn enẹ tọ́n.—2 Kọl. 4:7.
3. Naegbọn mí dona nọ na tuli ode awetọ?
3 To egbehe, mí ma to gbejizọnlin okú tọn enẹ nkọ zìn, ṣigba mí nọ pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu susu lẹ. To whenue Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn yin didoai to 1914 godo, Satani yin yinyan sọn olọn mẹ bo yin ginglọndo aigba ji, podọ ewọ tin to homẹgble daho mẹ, “na e yọnẹn dọ whenu gli de wẹ emi tindo wutu.” (Osọ. 12:7-9, 12) Dile aihọn ehe to dindọnsẹpọ Amagẹdọni, Satani nọ yí whlepọn po kọgbidinamẹnu lẹ po zan nado dekanpona gbigbọnọ-yinyin mítọn. Magbọjẹ egbesọegbesọ tọn mítọn lẹ sọ nọ hẹn ninọmẹ lọ ylan dogọ. (Job 14:1; Yẹwh. 2:23) To whedelẹnu, ninọmẹ sinsinyẹn he mẹ mí tin te sọgan hẹn mí vọgán sọmọ bọ vivẹnu depope he mí do to numọtolanmẹ-liho podọ to gbigbọ-liho sọgan nọma pé nado duto gbigbọjọ ji. Lẹnnupọndo whẹho mẹmẹsunnu he ko gọalọna mẹsusu to gbigbọ-liho na owhe susu de tọn ji. To owhe susu godo, ewọ po asi etọn po jẹazọ̀n, ehe zọ́n bọ e jẹ gbigbọjọ ji. Taidi mẹmẹsunnu enẹ, mímẹpo wẹ tindo nuhudo “huhlọn he hú jọwamọ tọn” sọn Jehovah dè gọna tulinamẹ sọn ode awetọ dè.
4. Eyin mí na penugo nado na tuli mẹdevo lẹ, ayinamẹ apọsteli Paulu tọn tẹwẹ mí dona hẹn do ayiha mẹ?
4 Eyin mí na yin asisa tulinamẹ tọn na mẹdevo lẹ, mí dona hẹn tudohomẹnamẹ apọsteli Paulu tọn na Klistiani Heblu lẹ do ayiha mẹ. Ewọ dọmọ: “Mì gbọ mí ni nọ lẹn ode awetọ tọn pọ́n nado nọ whàn mídelẹ hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n, e ma yin nado nọ gbẹkọ pipli dopọ mítọn lẹ go, dile mẹdelẹ tindo aṣa lọ do gba, ṣigba nado nọ na tuli ode awetọ, podọ humọ dile mì mọdọ azán lọ to dindọnsẹpọ.” (Heb. 10:24, 25) Nawẹ mí sọgan yí ayinamẹ titengbe ehe do yizan mẹ gbọn?
MÌ “NỌ LẸN ODE AWETỌ TỌN PỌ́N”
5. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “nọ lẹn ode awetọ tọn pọ́n,” podọ vivẹnudido tẹwẹ ehe wiwà nọ biọ?
5 Nado “nọ lẹn ode awetọ tọn pọ́n” zẹẹmẹdo “nado ze nuhudo mẹdevo lẹ tọn do lẹnpọn mẹ, kavi nado nọ lẹnnupọndo yé ji.” Be mí sọgan lẹn mẹdevo lẹ tọn pọ́n eyin mí nọ dọnudo yé kleun to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ kavi nọ dọho hẹ yé do nuhe ma yin nujọnu lẹ kẹdẹ ji ya? E na vẹawu. Nugbo wẹ dọ mí dona nọ nọ̀ aṣeji ma nado nọ “dádo whẹho mẹdevo lẹ tọn mẹ.” (1 Tẹs. 4:11; 1 Tim. 5:13) Etomọṣo, eyin mí jlo na na tuli mẹmẹsunnu mítọn lẹ, mí dona yọ́n yé ganji, enẹ wẹ ninọmẹ yetọn, jẹhẹnu yetọn, gbigbọnọ-yinyin yetọn, huhlọn yetọn po madogán yetọn po. Yé dona mọdọ mí yin họntọn yetọn bo deji dọ mí yiwanna yé. Ehe nọ biọ dọ mí ni yí whenu zan hẹ yé, e ma yin to whenue yé pehẹ nuhahun lẹ bo gbọjọ kẹdẹ wẹ gba, ṣigba to ojlẹ devo lẹ mẹ ga.—Lom. 12:13.
6. Etẹwẹ na gọalọna mẹho lẹ nado nọ “lẹn” mẹhe yin zizedo alọmẹ na yé lẹ tọn pọ́n?
6 Mẹho agun tọn lẹ yin tudohomẹna nado nọ ‘yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he yin zizedo alọmẹ na yé,’ bo nọ wàmọ sọn ojlo mẹ wá po jejejininọ po. (1 Pita 5:1-3) Nawẹ yé sọgan hẹn azọngban lẹngbọhọtọ tọn lọ di po kọdetọn dagbe po gbọn, eyin yé ma yọ́n lẹngbọ he yin zizedo alọmẹ na yé lẹ? (Hia Howhinwhẹn lẹ 27:23.) Eyin mẹho lẹ yọ́n dọnsẹpọ bo nọ duvivi pọninọ hẹ yisenọ hatọ yetọn lẹ tọn, e yọnbasi dọ lẹngbọ lẹ na nọ biọ alọgọ to whenue yé tindo nuhudo etọn. Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po sọgan voawu dogọ nado dọ numọtolanmẹ po ahunmẹdunamẹnu yetọn lẹ po tọ́n, ehe na hẹn ẹn yọnbasi na mẹho lẹ nado nọ “lẹn” mẹhe yin zizedo alọmẹ na yé lẹ tọn pọ́n bo gọalọna na yé sọgbe hẹ nuhudo yetọn.
7. Nawẹ mí dona nọ pọ́n ohó lẹnpọn matindo tọn mẹhe gbọjọ lẹ tọn hlan gbọn?
7 To whenue Paulu to hodọna agun Tẹsalonika tọn, e dọmọ: “[Mì] nọ gọalọna madogánnọ lẹ.” (Hia 1 Tẹsalonikanu lẹ 5:14.) To linlẹn de mẹ, “alindọn he jẹflumẹ lẹ” ma nọ dogán, podọ nudopolọ wẹ nọ wà mẹhe gbọjọ lẹ. Howhinwhẹn lẹ 24:10 dọmọ: “Eyin nuṣikọna we to azán nukunbibia tọn gbè, huhlọn towe ma sọtẹ́n gba.” Mẹhe gbọjọ de sọgan dọ “ohó whlẹndo” tọn kavi lẹnpọn matindo tọn. (Job 6:2, 3) To whenue mí to omẹ mọnkọtọn lẹ tọn ‘lẹnpọn,’ mí dona hẹn do ayiha mẹ dọ nuhe yé dọ sọgan nọma do nuhe tin to ahun yetọn mẹ taun hia. Rachelle tindo numimọ nugbo ehe tọn to whenue onọ̀ etọn jẹazọ̀n apọṣimẹ sinsinyẹn tọn. Rachelle dọmọ: “Whlasusu wẹ onọ̀ ṣie nọ dọho whánsọmẹ tọn lẹ na mi. To suhugan ojlẹ ehelẹ tọn mẹ, n’nọ tẹnpọn nado flinnu dee gando mẹhe onọ̀ ṣie yin nugbonugbo go, yèdọ mẹhe nọ do owanyi, mẹtọnhopọn po alọtútlú po hia. Ehe plọn mi dọ mẹhe jẹazọ̀n apọṣimẹ tọn lẹ nọ ṣì ohó susu dọ to mayọnẹn mẹ. Nuhe ylan wẹ e yin nado yí hogbe ylankan do gblọnhona yé.” Howhinwhẹn lẹ 19:11 dọmọ: “Zinzin gbẹtọ tọn hẹn ẹn whleawu nado gblehomẹ; gigo etọn sọ wẹ nado dekọ sọn ylanwa go.”
8. Mẹnu na taun tọn wẹ mí dona ‘hẹn deji’ dọ mí yiwanna, podọ etẹwutu?
8 Nawẹ mí sọgan nọ “lẹn” mẹhe gbọjọ na ylando he e wà wayi tọn pọ́n gbọn? Winyan sọgan gbẹ́ to hùhù omẹ mọnkọtọn, mahopọnna dọ e ko ze afọdide nado basi vọjlado. Paulu wlan gando ylandonọ he lẹnvọjọ de go to Kọlinti dọmọ: “Mìwlẹ [dona] jona ẹn sọn ojlo mẹ wá bo miọnhomẹna ẹn, na to aliho de kavi devo mẹ, dawe mọnkọtọn nikaa tlọ biọ awubla zẹjlẹgo mẹ. Enẹwutu, yẹn dotuhomẹna mì nado hẹn ẹn deji dọ mì yiwanna ẹn.” (2 Kọl. 2:7, 8) Hogbe lọ “nado hẹn ẹn deji” tofi zẹẹmẹdo “nado dohia” kavi “nado hẹn ẹn họnwun” na mẹlọ dọ mí yiwanna ẹn. Mí ma sọgan lẹn poun dọ mẹlọ na yọnẹn dọ mí yiwanna ẹn bọ onú etọn nọ duahunmẹna mí. Ewọ dona mọ ehe to ohó po walọ mítọn po mẹ.
‘MÌ NỌ WHÀN MÌDELẸ HLAN OWANYI PO AZỌ́N DAGBE LẸ PO KỌ̀N’
9. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “nọ whàn mídelẹ hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n”?
9 Paulu wlan dọmọ: “Mì gbọ mí ni nọ lẹn ode awetọ tọn pọ́n nado nọ whàn mídelẹ hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n.” Mí dona whàn yisenọ hatọ lẹ nado nọ do owanyi hia podọ nado nọ tindo mahẹ to azọ́n dagbe lẹ mẹ. Eyin miyọ́n de jlo na ṣí, e sọgan biọ dọ mí ni sẹ̀ nake etọn do bo fú miyọ́n lọ. (2 Tim. 1:6) To aliho dopolọ mẹ, mí sọgan gbọn owanyi dali whàn mẹmẹsunnu mítọn lẹ nado do owanyi yetọn hia Jiwheyẹwhe po kọmẹnu yetọn po. Mẹpipa ahundopo tọn yin dandannu nado whàn mẹdevo lẹ hlan azọ́n dagbe lẹ kọ̀n.
10, 11. (a) Mẹnu lẹ to mí mẹ wẹ tindo nuhudo mẹpipa tọn? (b) Na apajlẹ lehe mẹpipa sọgan gọalọna mẹhe “ṣì afọ ze” de do tọn.
10 Mímẹpo wẹ tindo nuhudo mẹpipa tọn, vlavo mí gbọjọ kavi lala. Mẹho de wlan dọmọ: “Otọ́ ṣie ma pà mi pọ́n na nuhe n’wà. Enẹwutu, to whenue n’whẹ́n, n’ma nọ mọdọ nuhe n’wà sọgbe. . . . Dile etlẹ yindọ n’ko tindo owhe 50 todin, n’gbẹ́ nọ yọ́n pinpẹn etọn eyin họntọn ṣie lẹ na mi jide dọ n’to azọ́n dagbe wà taidi mẹho agun tọn. . . . N’plọn sọn numimọ ṣie mẹ dọ nujọnu wẹ e yin nado nọ na tuli mẹdevo lẹ, podọ n’nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado wàmọ.” Mẹpipa sọgan na tuli mẹlẹpo, yèdọ gbehosọnalitọ lẹ, mẹhomẹ lẹ, po mẹhe sọgan ko gbọjọ lẹ po.—Lom. 12:10.
11 Eyin “mẹhe pegan to gbigbọ-liho lẹ” na ayinamẹ owanyi tọn mẹhe “ṣì afọ ze” de bo yí ahundopo do pà ẹ to whenue yé to tintẹnpọn nado gọ̀ ẹ do otẹn etọn mẹ, enẹ sọgan whàn ylanwatọ lọ hlan azọ́n dagbe lẹ kọ̀n. (Gal. 6:1) Ehe yin nugbo to whẹho mẹmẹyọnnu de he nọ yin Miriam tọn mẹ. Ewọ wlan dọmọ: “N’jugbọn ojlẹ tukla tọn lẹ mẹ to gbẹzan ṣie mẹ to whenue họntọn vivẹ́ ṣie delẹ jo nugbo lọ do, podọ to ojlẹ dopolọ mẹ, otọ́ ṣie jiya hùndidi apọ̀nmẹ tọn de. N’jẹflumẹ taun. Nado duto flumẹjijẹ ṣie ji, n’wleawuna haṣinṣan owanyi tọn hẹ sunnu aihọn mẹ tọn de.” Ehe zọ́n bọ mẹmẹyọnnu lọ tindo numọtolanmẹ dọ emi ma jẹna owanyi Jehovah tọn, podọ ewọ jẹ linlẹn ji nado jo nugbo lọ do. To whenue mẹho de flinnu in gando sinsẹ̀nzọn he ewọ ko wà po nugbonọ-yinyin po wayi lẹ go, ehe yinuwadeji taun. E na dotẹnmẹ mẹho lọ nado vọ́ jide na ẹn dọ Jehovah gbẹ́ yiwanna ẹn. Taidi kọdetọn de, owanyi he e tindo na Jehovah yin hinhẹn lodo. E doalọtena haṣinṣan etọn hẹ mayisenọ lọ bo zindonukọn to Jehovah sinsẹ̀n mẹ.
12. Etẹwẹ sọgan jọ eyin mí nọ dowinyan mẹdevo lẹ, mọhodọdo yé go kavi hẹn yé nado mọdọ yé tindo numọtolanmẹ whẹhuhu tọn?
12 Eyin mí dowinyan mẹde gbọn yíyí i jlẹdo mẹdevo lẹ go dali, bo mọhodọdego gbọn nujinọtedo hẹngogo tọn lẹ zizedai dali kavi hẹn ẹn tindo numọtolanmẹ whẹhuhu tọn dọ e ma to nususu wà, enẹ sọgan whàn ẹn nado tindo zohunhun, ṣigba na ojlẹ gli de poun. To alọ devo mẹ, eyin mí pà yisenọ hatọ de bo dohia ẹ dọ ewọ yiwanna Jiwheyẹwhe, enẹ sọgan yinuwadeji to aliho dagbe mẹ na ojlẹ dindẹn.—Hia Filippinu lẹ 2:1-4.
MÌ “NỌ NA TULI ODE AWETỌ”
13. Etẹwẹ tulinina mẹdevo lẹ bẹhẹn? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.)
13 Mí dona nọ ‘na tuli ode awetọ humọ dile mí mọdọ azán lọ to dindọnsẹpọ.’ Tulinina mẹdevo lẹ biọ dọ mí dona nọ whàn yé nado to nukọnzindo to Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n mẹ. Nado whànmẹ hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n sọgan yin yiyijlẹdo miyọ́n he jlo na ṣí de fúfú go, podọ tulinina mẹdevo lẹ sọgan yin yiyijlẹdo nake yíyí do miyọ́n de mẹ na e nido to jìjì zọnmii kavi na e nido jì ganji go. Nado na tuli mẹdevo lẹ nọ biọ dọ mí ni miọnhomẹna mẹhe gbọjọ lẹ bosọ hẹn yé lodo. Eyin mí tindo dotẹnmẹ hundote nado na tuli omẹ mọnkọtọn de, mí dona dọho to aliho họntọnjihẹmẹ tọn de mẹ po ogbè dẹẹdẹ po. (Howh. 12:18) Humọ, mí dona “yawu nado sè” bo “whleawu nado dọho.” (Jak. 1:19) Eyin mí dotoai po awuvẹmẹ po, mí sọgan penugo nado doayi nuhe zọ́n bọ Klistiani hatọ lọ do gbọjọ go bo dọ nuhe na gọalọna ẹn nado pehẹ ninọmẹ etọn.
14. Nawẹ mẹmẹsunnu he gbọjọ de mọ alọgọ yí gbọn?
14 Lẹnnupọndo lehe mẹho agun tọn awuvẹmẹtọ de penugo nado gọalọna mẹmẹsunnu de he ko gbọjọ na owhe susu do ji. To whenue mẹho lọ dotoaina ẹn, e họnwun na ẹn dọ mẹmẹsunnu lọ tindo owanyi sisosiso na Jehovah. Ewọ nọ yí sọwhiwhe do plọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn lẹ bosọ nọ dovivẹnu nado yì opli lẹ to gbesisọ mẹ. Ṣigba, nuyiwa mẹdelẹ tọn to agun lọ mẹ zọ́n bọ e jẹflumẹ bo gblehomẹ. Mẹho lọ dotoai po awuvẹmẹ po bo ma dawhẹna ẹn bosọ do owanyi hia ewọ po whẹndo etọn po. Vudevude, mẹmẹsunnu lọ doayi e go dọ emi to dotẹnmẹna nujijọ he wayi lẹ nado glọnalina emi ma nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe he emi yiwanna. Mẹho lọ basi oylọna mẹmẹsunnu lọ nado kọnawudopọ hẹ ẹ to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ. Po alọgọ mẹho lọ tọn po, mẹmẹsunnu lọ vọ́ lizọnyizọn etọn bẹjẹeji bo wá pegan nado sẹ̀n whladopo dogọ taidi mẹho agun tọn.
15. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn Jehovah dè gando tulinina mẹhe gbọjọ lẹ go?
15 Mẹhe gbọjọ de sọgan nọma yawu gọ̀ huhlọn mọyi kavi kẹalọyi alọgọ mítọn. E sọgan biọ dọ mí ni to alọgọna ẹn zọnmii. Paulu dọmọ: “Nọ gọalọna madogánnọ lẹ, bo nọ sinyẹnlin hẹ mẹlẹpo.” (1 Tẹs. 5:14) Kakati nado yawu hònúpla, mì gbọ mí ni “nọ gọalọna” mẹhe gbọjọ lẹ bo zindonukọn nado nọgodona yé. To hohowhenu, Jehovah yí homẹfa do yinuwa hẹ devizọnwatọ etọn he gbọjọ to whedelẹnu. Di apajlẹ, Jiwheyẹwhe do homẹdagbe hia Elija, bo hò etọn pọ́n. Jehovah wleawuna nuhe yẹwhegán lọ tindo nuhudo etọn nado zindonukọn to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ. (1 Ahọ. 19:1-18) Na Davidi lẹnvọjọ nugbonugbo wutu, Jehovah jona ẹn. (Ps. 51:7, 17) Jiwheyẹwhe sọ gọalọna mẹhe kàn Psalm 73 to whenue e ko dibla jo Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n do. (Ps. 73:13, 16, 17) Jehovah nọ do homẹdagbe po mẹtọnhopọn po hia mílọsu, titengbe eyin mí jẹflumẹ bo gbọjọ. (Eks. 34:6) Lẹblanu etọn lẹ nọ yin hinhẹn jẹ ‘yọyọ to afọnnu-afọnnu,’ podọ yé “ma nọ gbọ̀vọ́.” (Avi. 3:22, 23) Jehovah nọ donukun dọ mí ni hodo apajlẹ emitọn bo nọ yinuwa hẹ mẹhe jẹflumẹ lẹ po awuvẹmẹ po.
MÌ NỌ NA TULI ODE AWETỌ NADO GBỌṢI ALIHO OGBẸ̀ TỌN LỌ JI
16, 17. Dile opodo titonu ehe tọn to dindọnsẹpọ, etẹwẹ mí dona magbe nado wà, podọ etẹwutu?
16 To gàntọ 33 000 he tọ́n sọn osla yasanamẹ tọn Sachsenhausen tọn mẹ, omẹ fọtọ́n susu wẹ kú to yé mẹ. Ṣigba, Kunnudetọ Jehovah tọn 230 he tin to yé mẹ lẹpo wẹ lùn nuyiwahẹmẹ kanlinjọmẹ tọn enẹ tọ́n. Tulinamẹ po alọgọ he yé mọyi sọn ode awetọ dè po wẹ zọ́n bọ gbejizọnlin okú tọn enẹ lẹzun gbejizọnlin whlẹngán tọn na yé.
17 To egbehe, mí tin to “aliho lọ he nọ planmẹ yì ogbẹ̀ mẹ” ji. (Mat. 7:14) To madẹnmẹ, sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹpo to pọmẹ na biọ aihọn yọyọ dodowiwa tọn lọ mẹ. (2 Pita 3:13) Mì gbọ mí ni magbe nado nọ gọalọna ode awetọ to aliho he planmẹ yì ogbẹ̀ madopodo mẹ lọ ji!
[Yẹdide to weda 20]
Nọ wazọ́n hẹ mẹdevo lẹ to lizọnyizọn lọ mẹ
[Yẹdide to weda 20]
Nọ whàn mẹdevo lẹ hlan owanyi po azọ́n dagbe lẹ po kọ̀n
[Yẹdide to weda 21]
Nọ duvivi gbẹdido dagbe tọn
[Yẹdide to weda 22]
Nọ yí homẹfa do dotoaina mẹhe tindo nuhudo tulinamẹ tọn (Pọ́n hukan 14, 15)