“Dán Gbọ̀n Aigba lọ Ji”
‘Dán gbọ̀n aigba lọ ji to tedidi etọn mẹ, podọ to gbigblo etọn mẹ.’—GẸNẸSISI 13:17.
1. Anademẹ awuvivinamẹ tọn tẹwẹ Jiwheyẹwhe na Ablaham?
BE HIẸ yiwanna gbejizọnlin zinzin gbọ̀n glètoho mẹ, vlavo po mọto po to sẹfifo ya? E nọ pọnte to nukun mẹdevo lẹ tọn mẹ nado disa po kẹkẹ-afọ tọn po nado dlẹn kanmẹ bo yí sọwhiwhe do pọnnu. Mẹdevo lẹ sọ nọ basi dide nado zọ̀nafọ nado sọgan jẹakọhẹ lẹdo de bo yì agbọji do duvivi etọn. To paa mẹ, sadidi mọnkọtọn lẹ ma nọ dẹn. Ṣigba yí nukun homẹ tọn do pọ́n numọtolanmẹ he Ablaham na ko tindo to whenuena Jiwheyẹwhe dọna ẹn dọ: ‘Fọ́n, bo dán gbọ̀n aigba lọ ji to tedidi etọn mẹ, podọ to gbigblo etọn mẹ, na hiẹ wẹ yẹn na na ẹn hlan’!—Gẹnẹsisi 13:17.
2. To Egipti tintọ́nsọn godo, fie wẹ Ablaham yì?
2 Lẹnnupọndo lẹdo hodidọ anademẹ enẹ tọn ji. Ablaham ko wáwáṣi to Egipti, to pọmẹ hẹ asi etọn po mẹdevo lẹ po. Gẹnẹsisi weta 13 dọna mí dọ yé tọ́nsọn Egipti bo sẹtẹn na lẹngbọpa yetọn lẹ yì ‘Negeb.’ To enẹgodo Ablaham “to yìyì to gbèdopo zọnlin etọn lẹ mẹ sọn [Negeb] kakajẹ Bẹtẹli.” To whenuena wiwọ́ de fọndote to kanlinyìntọ etọn lẹ po tavẹ-ylọvi etọn Lọti tọn lẹ po ṣẹnṣẹn bọ yé mẹawe lẹ wá tin to dandannu glọ nado dín danji voovo lẹ, Ablaham na dotẹnmẹ Lọti nado basi dide jẹnukọn. Lọti de “Danfafa Jọdani tọn,” agbàdo amàkikọ tọn de he tin “di jipa OKLUNỌ tọn,” podọ to nukọnmẹ e sawhé do Sọdọmi. Jiwheyẹwhe dọna Ablaham dọmọ: “Ze nukun towe daga lo, na a ni pọ́n sọn fie a te, hlan agewaji, hùwaji, whèzẹtẹn-waji, podọ whèyihọ-waji dali.” Ablaham sọgan mọ adà aigba lọ tọn devo lẹ, vlavo sọn ofi yiji de to Bẹtẹli. Ṣigba, nususu gbẹ́ pò to nukọn ja. Jiwheyẹwhe basi oylọna ẹn nado “dán gbọ̀n aigba lọ ji” bo jẹakọhẹ aigba lọ po lẹdo etọn lẹ po.
3. Naegbọn e sọgan vẹawu nado yí nukun homẹ tọn do pọ́n gbejizọnlin Ablaham tọn lẹ?
3 Na jide tọn, mahopọnna obá he mẹ Ablaham dán gbọ̀n aigba lọ ji jẹ whẹpo do wá Heblọni, e jẹakọhẹ Aigba Pagbe tọn lọ hugan susu mítọn. Lẹnnupọndo nọtẹn heyin nùdego to kandai ehe mẹ lẹ ji—Negeb, Bẹtẹli, Danfafa Jọdani tọn, Sọdọmi, po Heblọni po. Be e nọ vẹawu na we nado yí nukun homẹ tọn do pọ́n fie lẹdo mọnkọtọn lẹ tin te ya? E nọ vẹawu na mẹsusu na vude to omẹ Jehovah tọn lẹ mẹ wẹ ko dla fihe yé hia to Biblu mẹ lẹ pọ́n, bo zingbejizọnlin gbọ̀n aigba lọ pete ji. Etomọṣo, mí dona tindo ojlo vẹkuvẹku nado yọ́n lẹdo he go Biblu donù lẹ. Etẹwutu?
4, 5. (a) Nawẹ Howhinwhẹn lẹ 18:15 tindo kanṣiṣa hẹ oyọnẹn po nukunnumọjẹnumẹ po tintindo gando aigba Biblu tọn lẹ go gbọn? (b) Etẹwẹ Zẹfania weta 2 dohia?
4 Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “Ayiha zinzintọ tọn tindo nuyọnẹn: otó nuyọnẹntọ tọn nọ dín nuyọnẹn [kavi oyọnẹn].” (Howhinwhẹn lẹ 18:15) Oyọnẹn nususu tọn wẹ gbẹtọ sọgan tindo, ṣigba oyọnẹn he pegan tintindo gando Jehovah Jiwheyẹwhe po nuyiwa etọn lẹ po go yin dandannu. Matin ayihaawe, nuhe mí hia to Biblu mẹ wẹ yin dodonu oyọnẹn mọnkọtọn tọn. (2 Timoti 3:16) Ṣigba, doayi e go dọ ehe bẹ zinzin, kavi nukunnumọjẹnumẹ tintindo hẹn. Enẹ wẹ nugopipe lọ nado mọdona whẹho de tlintlin, bo tunwun kanṣiṣa he tin to adà voovo etọn lẹ ṣẹnṣẹn go. Ehe yin nugbo na nuhe dù nọtẹn heyin nùdego to Biblu mẹ lẹ. Di dohia, suhugan mítọn wẹ yọ́n fie Egipti tin te, ṣigba obá tẹ mẹ wẹ mí mọnukunnujẹ hodidọ lọ mẹ jẹ dọ Ablaham tọ́nsọn Egipti bo yì ‘Negeb,’ Bẹtẹli, podọ Heblọni to godo mẹ? Be hiẹ yọ́n kanṣiṣa he tin to nọtẹn enẹlẹ ṣẹnṣẹn ya?
5 Kavi hiẹ sọgan ko hia Zẹfania weta 2 to Biblu hihia towe mẹ. To finẹ, a hia yinkọ tòdaho lẹ, gbẹtọ lẹ, po aigba lẹ po tọn. To weta enẹ mẹ, Gaza, Aṣkelọni, Aṣdọdi, Ẹklọni, Sọdọmi, Nineve, Kenani, Moabi, Amọni, po Assilia po yin nùdego. Obá tẹ mẹ wẹ a penugo jẹ nado yí nukun homẹ tọn do pọ́n nọtẹn ehelẹ, he gbẹtọ he go hẹndi dọdai Jiwheyẹwhe tọn gando lẹ ko nọ̀ pọ́n?
6. Naegbọn Klistiani delẹ yiwanna yẹdide otò tọn lẹ yiyizan? (Pọ́n apotin.)
6 Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọntọ susu ko mọaleyi taun sọn yẹdide aigba Biblu tọn lẹ yiyizan mẹ. Yé nọ wàmọ, e mayin na yé tindo ojlo to yẹdide otò tọn lẹ mẹ poun wutu wẹ gba, ṣigba na yé yọnẹn dọ yẹdide lẹ yiyizan sọgan yidogọna oyọnẹn he yé tindo gando Ohó Jiwheyẹwhe tọn go. Yẹdide otò tọn lẹ sọgan sọ gọalọna yé nado tindo nukunnumọjẹnumẹ dogọ, bo mọ lehe nuhe yé ko yọnẹn dai lẹ gando nudọnamẹ devo lẹ go do. Dile mí na to dogbapọnna apajlẹ delẹ, hiẹ lọsu sọgan hẹn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn towe na Jehovah siso deji bo mọnukunnujẹ kandai he tin to Ohó etọn mẹ lẹ mẹ dogọ. —Pọ́n apotin to weda 14.
Yinyọ́n Lehe Nọtẹn lẹ Dẹ̀n do Yede do Nọ Yidogọna Nukunnumọjẹnumẹ
7, 8. (a) Nupaṣamẹ tẹwẹ Samsọni wà to Gaza? (b) Nudọnamẹ tẹwẹ sọgan hẹn nuwadotana Samsọni tọn tindo zẹẹmẹ dogọ? (c) Nawẹ oyọnẹn po nukunnumimọjẹ kandai he gando Samsọni go ehe mẹ po sọgan gọalọna mí gbọn?
7 To Whẹdatọ 16:2 mẹ, hiẹ sọgan hia to finẹ dọ Whẹdatọ Samsọni tin to Gaza. To egbehe, yinkọ lọ Gaza nọ saba sọawuhia to linlin lẹ mẹ, enẹwutu hiẹ sọgan yọ́n fie Samsọni tin te, to aigba Filistininu lẹ tọn ji sẹpọ Huto Méditerranée tọn. [11] Todin doayi Whẹdatọ 16:3 go he dọmọ: “Samsọni sọ mlọnai jẹ zánhomẹ, bo fọ́n to zánhomẹ, bo hẹn ohọ̀n họngbó tòdaho tọn lẹ go, po dòtin awe lẹ po, bo sún yé daga, patin po popolẹpo po, bo ze yé do abọ́ etọn lẹ ji, bo hẹn yé yì aga jẹ aga osó tọn ji ehe tin to Heblọni nukọn.”
8 Matin ayihaawe, Gaza heyin figángán de dona tindo họngbó po dòtin owhlẹ tọn he klo bo pẹnzin taun lẹ po. Be hiẹ sọgan ze onú pinpẹn mọnkọtọn lẹ ya? Samsọni wàmọ, ṣigba fie wẹ e bẹ yé yì, podọ gbejizọnlin nankọ wẹ e dona zin? Eyọn, Gaza tin to huto, bo ma yiaga hú jiyiyi ohù tọn. [15] Ṣigba, Heblọni tin to whèzẹtẹn-waji bo yiaga na nudi mẹtlu 900—ehe yiaga taun nado hẹ́! Dile etlẹ yindọ mí ma yọ́n fie ‘osó he tin to Heblọni nukọn’ lọ tin te pẹpẹ, tòdaho lọ dẹn do Gaza na nudi kilomẹtlu 60 bosọ yiaga taun! Be yinyọ́n lehe nọtẹn ehelẹ dẹn do yedelẹ do ma hẹn nuhe Samsọni wadotana lọ tindo zẹẹmẹ devo ya? E sọ jẹ dọ mí ni flin nuhewutu Samsọni penugo nado wà onú mọnkọtọn lẹ—“gbigbọ OKLUNỌ tọn . . . yí hlọnhlọn do wá e ji.” (Whẹdatọ 14:6, 19; 15:14) Taidi Klistiani lẹ to egbehe, mí ma nọ donukun dọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn ni na mí huhlọn jiawu to agbasa-liho. Ṣogan, gbigbọ huhlọnnọ dopolọ sọgan hẹn nukunnumọjẹnumẹ mítọn sudeji gando onú sisosiso gbigbọmẹ tọn lẹ go bo hẹn mí dogán na nuhe dù gbẹtọ homẹ tọn mítọn. (1 Kọlintinu lẹ 2:10-16; 13:8; Efesunu lẹ 3:16; Kọlọsinu lẹ 1:9, 10) Mọwẹ, nukunnumimọjẹ kandai he gando Samsọni go mẹ na mí jide dọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn sọgan gọalọna mí.
9, 10. (a) Etẹwẹ awhàngbigba Gideoni tọn do Midianinu lẹ ji bẹhẹn? (b) Nawẹ lẹdo heyin nùdego lẹ yinyọnẹn sọgan hẹn kandai ehe gọ́ na zẹẹmẹ dogọ gbọn?
9 Awhàngbigba Gideoni tọn do Midianinu lẹ ji yin kandai devo he dohia dọ nujọnu wẹ e yin nado yọ́n lehe nọtẹn lẹ dẹ̀n do yede do. Biblu hiatọ susu yọnẹn dọ Whẹdatọ Gideoni po awhànfuntọ 300 etọn lẹ po gbawhàn mẹgbeyantọ 135 000 he bẹ yede pli lẹ tọn—Midianinu lẹ, Amalẹkinu lẹ, po mẹdevo lẹ po he dosla do agbàdo Jẹzleẹli tọn mẹ, sẹpọ okọ́ta Molẹhi tọn. [18] Omẹ Gideoni tọn lẹ kún opẹ̀n lẹ, gbà tọ̀zẹ́n lẹ bo de zòwhán yetọn lẹ tọ́n, bosọ dawhá dọmọ: “Ohí [Jehovah] tọn po Gideoni po tọn”! Ehe dobuna kẹntọ lẹ bo hẹn yé biọ bẹwlu mẹ sọmọ bọ yé jẹ ode awetọ yetọn hò liai ji. (Whẹdatọ 6:33; 7:1-22) Be nujijọ lọ lẹpo nọte do nuhe jọ bleun to ozán dopo enẹ mẹ ji wẹ ya? Zindonukọn bo hia Whẹdatọ weta 7 po 8 po. Hiẹ na mọdọ Gideoni zindonukọn to awhàn-tọ́nmẹ lọ mẹ. Delẹ to nọtẹn susu heyin nùdego lẹ mẹ ma sọgan yin yinyọnẹn ganji to egbehe gba, enẹwutu yé sọgan nọma sọawuhia to yẹdide otò Biblu tọn lẹ mẹ. Etomọṣo, delẹ to yé mẹ yin yinyọnẹn bo nasọ hẹn mí penugo nado yọ́n nuhe Gideoni wadotana lẹ.
10 Gideoni dómọna pipòtọ mẹgbeyantọ lọ lẹ tọn gbọ̀n Bẹti-ṣitahi podọ to enẹgodo yì hùwaji to Abẹli-Mẹholahi, sẹpọ Jọdani. (Whẹdatọ 7:22-25) Kandai lọ dọmọ: ‘Gideoni sọ wá Jọdani, bo juyi, ewọ, po omẹ fọdekanweko he tin to e dè lẹ po, agbọ́pé yé, ganṣo yé to mọdona.’ To Jọdani didasa godo, Islaelivi lẹ dómọna kẹntọ lẹ gbọ̀n hùwaji kaka yì jẹ Sukọti po Penueli po, sẹpọ tọ̀pẹṣẹ Jabbọki, enẹgodo yé hẹ́ pópló ji bo dómọna yé jẹ Jogbehali (ehe sẹpọ Amman, Jọdani egbezangbe tọn). Ehe zẹẹmẹdo dọ yé to ogbé kẹntọ lẹ tọn yàn na nudi kilomẹtlu 80. Gideoni wle ahọlu Midianinu lẹ tọn awe bo hù yé, podọ to enẹgodo e lẹkọyi tòdaho etọn, Oflahi mẹ, sẹpọ fie awhàn lọ bẹjẹeji te. (Whẹdatọ 8:4-12, 21-27) E họnwun dọ nuhe Gideoni wadotana ma nọte do opẹ̀n kúnkún na nukunwhiwhe kleun de, zòwhán lẹ zizedaga, po awhádido po poun ji gba. Sọ pọ́n lehe enẹ hẹn nuhe yin didọ dogbọn sunnu yisenọ lẹ dali gọ́ na zẹẹmẹ do dọmọ: “Whenu na fẹ́ do mi nado dọ Gideoni tọn [po mẹdevo lẹ tọn po], to madogán mẹ yè hẹn yé zun huhlọnnọ, yé lẹzun adántọ to avùn mẹ.” (Heblu lẹ 11:32-34) Agbọ́ sọgan pé Klistiani lẹ lọsu to agbasa-liho, ṣigba be e mayin dandannu wẹ e yin dọ mí ni zindonukọn to ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà mẹ ya?—2 Kọlintinu lẹ 4:1, 16; Galatianu lẹ 6:9.
Nawẹ Gbẹtọ lẹ Nọ Lẹnnupọn bo Nọ Yinuwa Gbọn?
11. Gbejizọnlin tẹwẹ Islaelivi lẹ zin jẹnukọnna Kadeṣi wiwá podọ to finẹ wiwá godo?
11 Mẹdelẹ sọgan yí yẹdide otò Biblu tọn lẹ zan nado yọ́n nọtẹn lẹ, ṣigba be a lẹndọ yẹdide enẹlẹ sọgan gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nulẹnpọn gbẹtọ lẹ tọn mẹ ya? Mí ni yí apajlẹ Islaelivi lẹ tọn he zingbejizọnlin sọn Osó Sinai kọ̀n jei Aigba Pagbe tọn ji. Yé nọte to ofi voovo lẹ to ali ji bo wá jẹ Kadeṣi (kavi Kadeṣi-balnea) to godo mẹ. [9] Deutelonomi 1:2 dọ dọ ehe yin gbejizọnlin azán 11 tọn, nudi kilomẹtlu 270. Sọn finẹ Mose do amẹ́ 12 hlan Aigba Pagbe tọn lọ ji. (Osọha lẹ 10:12, 33; 11:34, 35; 12:16; 13:1-3, 25, 26) Amẹ́ lọ lẹ pànta agewaji gbọ̀n Negeb; vlavo yé gbọ̀n Beẹli-ṣeba po Heblọni po, bo jẹ dogbó agewaji Aigba Pagbe tọn lọ tọn lẹ ji. (Osọha lẹ 13:21-24) Na Islaelivi lẹ kẹalọyi linlin agọ̀ amẹ́ ao lẹ tọn wutu, yé dona salèlè to zungbo mẹ na owhe 40. (Osọha lẹ 14:1-34) Etẹwẹ ehe dohia dogbọn yise po ojlo yetọn nado dejido Jehovah go po dali?—Deutelonomi 1:19-33; Psalm 78:22, 32-43; Juda 5.
12. Tadona tẹ kọ̀n wẹ mí sọgan wá gando yise Islaelivi lẹ tọn go, podọ naegbọn mí dona lẹnnupọndo ehe ji?
12 Lẹnnupọndo ehe ji sọn pọndohlan oyọnẹn lẹdo aigba tọn mẹ. Eyin Islaelivi lẹ ko do yise hia bo hodo ayinamẹ Jọṣua po Kalẹbu po tọn wẹ, be yé na tin to dandannu glọ nado zingbejizọnlin gaa whẹpo do jẹ Aigba Pagbe tọn ji ya? Nudi kilomẹtlu 16 wẹ Kadeṣi yí do dẹn do Bẹeli-lahai-loi, fie Isaki po Lebeka po nọ̀. [7] Beẹli-ṣeba, heyin sislẹ taidi dogbó Aigba Pagbe tọn de to hùwaji, ma tlẹ dẹn do finẹ sọ kilomẹtlu 95. (Gẹnẹsisi 24:62; 25:11; 2 Samuẹli 3:10) To whenuena Islaelivi lẹ ko tọ́nsọn Egipti kaka wá Osó Sinai kọ̀n, bo ko zingbejizọnlin to enẹgodo na kilomẹtlu 270 wá Kadeṣi, mí sọgan dọ dọ yé ko tin to bẹbẹnu Aigba Pagbe tọn. Mọdopolọ to egbehe, mílọsu lẹ tin to bẹbẹnu Paladisi dopagbe aigba ji tọn. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn nujijọ enẹ mẹ? Apọsteli Paulu blá ninọmẹ Islaelivi lẹ tọn dopọ hẹ ayinamẹ ehe dọmọ: “Enẹwutu mì gbọ mí ni jẹtukla nado biọ gbọjẹ lọ mẹ, na mẹdepope jai kẹdẹdi ohia mayise tọn dopolọ blo.”—Heblu lẹ 3:16–4:11.
13, 14. (a) Ninọmẹ tẹ mẹ wẹ Gebiọninu lẹ ze afọdide tangan de te? (b) Etẹwẹ do gbigbọ Gebiọninu lẹ tọn hia, podọ etẹwẹ mí dona plọn sọn ehe mẹ?
13 Nujijọ heyin kinkàndai to Biblu mẹ gando Gebiọninu lẹ go do gbigbọ devo pete hia—yèdọ jidide do Jiwheyẹwhe go nado hẹn ojlo etọn di. To whenuena Jọṣua plan Islaelivi lẹ dasá Tọ̀sisa Jọdani biọ aigba he Jiwheyẹwhe dopagbe etọn na whẹndo Ablaham tọn mẹ godo, ojlẹ lọ sọ̀ nado yàn Kenaninu lẹ sẹ̀. (Deutelonomi 7:1-3) Enẹ bẹ Gebiọninu lẹ hẹn. Islaelivi lẹ gbawhàn Jẹliko po Ai po tọn bo dosla do yakẹ to Gilgali. Gebiọninu lẹ ma jlo na kú taidi Kenaninu heyin dẹ̀hodo lẹ gba, enẹwutu yé do afọzedaitọ lẹ hlan Jọṣua dè to Gilgali. Yé do yedelẹ hia taidi mẹhe ma wá sọn aigba Kenaninu lẹ tọn ji na yé nido sọgan biọ alẹnu họntọnjiji tọn de mẹ hẹ Heblu lẹ.
14 Afọzedaitọ lọ lẹ dọmọ: ‘Otò dindẹn tlala de mẹ wẹ mẹmẹsi towe lẹ wá sọn na oyín Jehovah Jiwheyẹwhe towe tọn wutu.’ (Jọṣua 9:3-9) E taidi dọ avọ̀ yetọn lẹ po núdùdù yetọn lẹ po dekunnu dọ fidindẹn wẹ yé wá sọn, ṣigba na nugbo tọn nudi kilomẹtlu 30 wẹ tlọ́n Gebiọni yì Gilgali. Jọṣua po ahọvi etọn lẹ po yí yé sè bo basi alẹnu họntọnjiji tọn de hẹ Gebiọni po tòdaho he tin to yakẹ bo tindo kanṣiṣa hẹ Gebiọni lẹ po. Be Gebiọninu lẹ kàn ayiha nado dapana vasudo poun wẹ ya? Paali! Nuyiwa yetọn dohia dọ yé tindo ojlo nado mọ nukundagbe Jiwheyẹwhe Islaeli tọn yí. Jehovah kẹalọyi Gebiọninu lẹ bọ yé lẹzun “didatọ nake tọn lẹ po dindọ̀ntọ osin tọn lẹ po . . . na agun lọ podọ na agbà OKLUNỌ tọn,” bo nọ dà nake na agbà avọ́sinsan tọn. (Jọṣua 9:11-27) Gebiọninu lẹ zindonukọn to ojlo didohia mẹ nado wà azọ́n flinflin lẹ to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ. Delẹ to yé mẹ sọgan ko tin to Nẹtinimi lẹ mẹ he lẹkọ sọn Babilọni bo wadevizọn to tẹmpli heyin vivọgbá lọ mẹ. (Ẹzla 2:1, 2, 43-54; 8:20) Mí sọgan hodo apajlẹ yetọn gbọn vivẹnudido nado hẹn jijọho go hẹ Jiwheyẹwhe bo do ojlo hia nado nọ hẹn azọ́ndenamẹ he tlẹ taidi azọ́n flinflin lẹ to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ di dali.
Gbigbọ Mẹde-Yido-Sanvọ́ Tọn Didohia
15. Naegbọn mí dona tindo ojlo nado yọ́n lẹdo aigba tọn heyin nùdego to Owe-wiwe Glẹki tọn lẹ mẹ?
15 Lẹdo aigba Biblu tọn lẹ sọ yin nùdego to Owe-wiwe Glẹki tọn lẹ mẹ, taidi to kandai he gando gbejizọnlin podọ lizọnyizọn Jesu po apọsteli Paulu po tọn go lẹ mẹ. (Malku 1:38; 7:24, 31; 10:1; Luku 8:1; 13:22; 2 Kọlintinu lẹ 11:25, 26) To nujijọ he bọdego lẹ mẹ, tẹnpọn bo yí nukun homẹ tọn do pọ́n gbejizọnlin he kandai lọ bẹhẹn lẹ.
16. Nawẹ Klistiani Belea tọn lẹ dohia dọ yé yiwanna Paulu gbọn?
16 Paulu wá Filippi, heyin apadewhe Grèce tọn todin, to gbejizọnlin mẹdehlan tọn etọn awetọ whenu (ohù sinmẹ vẹẹ flusọ́ to yẹdide ji). [33] E dekunnu to finẹ, yin wiwle do ganmẹ bo yin didetọ́n to godo mẹ, bosọ sẹtẹn yì Tẹsalonika. (Owalọ lẹ 16:6–17:1) To whenuena Ju lẹ fọ́n bẹwlu de dote, mẹmẹsunnu Tẹsalonika tọn lẹ dotuhomẹna Paulu nado yì Belea, he tin to nudi kilomẹtlu 65 sọn finẹ. Paulu dekunnu to Belea po kọdetọn dagbe po, ṣigba Ju lẹ wá finẹ bo hẹn tòvi lẹ fọnadán. Enẹwutu, “to tẹndoponẹmẹ, mẹmẹsunnu lẹ yí Paulu dohlan yì dẹn sọ ohùta,” bọ “mẹhe plan Paulu yì lẹ hẹn ẹn wá Atẹni.” (Owalọ lẹ 17:5-15) E họnwun dọ mẹhe ṣẹṣẹ yise delẹ yigbe nado zinzọnlin na kilomẹtlu 40 jẹ Ohù Égée tó, bo sú húndokuẹ, bosọ dó bato na nudi kilomẹtlu 500. Gbejizọnlin mọnkọtọn sọgan yin owùnu, ṣigba mẹmẹsunnu lẹ yigbe na owù enẹlẹ bo gbọnmọ dali yí whenu susu zan hẹ nukunmọnu tomẹyitọ Jiwheyẹwhe tọn ehe.
17. Etẹ mẹ wẹ mí sọgan mọnukunnujẹ dogọ to whenuena mí yọ́n lehe Miletu dẹn do Efesu do?
17 To gbejizọnlin atọ̀ntọ Paulu tọn whenu (ohù sinmẹ amamú to yẹdide ji), e wá huto Miletu tọn. E dowẹn hlan mẹho agun Efesu tọn lẹ, he tin to nudi kilomẹtlu 50 sọn finẹ. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n mẹho enẹlẹ dile yé jo nuhe yé to wiwà lẹpo do nado yì pé Paulu. Vlavo yé na ko yí jejejininọ do to hodọ dogbọn dope lọ dali dile yé to zọnlinzin. To whenuena yé ko pli hẹ Paulu bo doto odẹ̀ etọn pó godo, “yé omẹ pó sọ viavi susu, bo tẹ́ do okọ̀ Paulu tọn go bo donùnùgo na ẹn.” Enẹgodo “yé . . . plan ẹn yì vatlẹ lọ mẹ” nado yì Jelusalẹm. (Owalọ lẹ 20:14-38) Yé na ko tindo nususu he ji yé na lẹnnupọndo bo dọhodo to kọlilẹ yetọn yì Efesu whenu. Be pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn he whàn yé nado zinzọnlin gaa enẹ nado pé lizọnyizọnwatọ tomẹyitọ he sọgan na yé nudọnamẹ lẹ bo na tuli yé ma yinuwa do jiwe ya? Be hiẹ mọ nude plọn sọn kandai ehe mẹ he a sọgan yizan to gbẹzan towe po nulẹnpọn towe po mẹ ya?
Plọnnu Dogbọn Aigba lọ po Nuhe to Yakẹ lọ po Dali
18. Etẹwẹ mí dona magbe nado wà gando nọtẹn Biblu tọn lẹ go?
18 Apajlẹ ehelẹ dohia dọ nujọnu wẹ e yin nado jẹakọhẹ aigba he Jiwheyẹwhe na Islaelivi lẹ, ehe ji kandai Biblu tọn susu sinai do. (Podọ mí sọgan plọnnu dogbọn aigba he lẹdo e bo yin nùdego to Biblu mẹ lẹ dali ga.) Dile mí to oyọnẹn po nukunnumọjẹnumẹ mítọn po hẹn siso deji gando Aigba Pagbe tọn lọ go, mí dona flin onú titengbe heyin bibiọ to Islaelivi lẹ si nado sọgan biọ aigba “anọ́sin po owín po” tọn lọ mẹ bo duvivi etọn. Yé dona dibusi Jehovah bo payi gbedide etọn lẹ go.—Deutelonomi 6:1, 2; 27:3.
19. Paladisi awe tẹlẹ wẹ jẹna ayidonugo mítọn?
19 Mọdopolọ to egbehe, mí dona yí adà mítọn wà, bo dibusi Jehovah bosọ tẹdo aliho etọn lẹ go. Gbọn mọwiwa dali, mí na to alọgọ nado yidogọna whanpẹ paladisi gbigbọmẹ tọn he tin to agun Klistiani tọn mẹ lẹdo aihọn pé todin lọ tọn. Oyọnẹn mítọn gando adà po dona etọn lẹ po go na to jijideji. Podọ mí yọnẹn dọ dona susu gbẹ́ pò to nukọn ja. Jọṣua plan Islaelivi lẹ dasá Jọdani biọ aigba dagbe sinsẹ́nnọ de mẹ. Todin mí tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado yí jidide do donukun Paladisi yinukundomọ lọ, yèdọ aigba dagbe he ko to yakẹ lọ.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Naegbọn mí dona tindo ojlo nado hẹn oyọnẹn po nukunnumọjẹnumẹ mítọn po jideji gando aigba Biblu tọn lẹ go?
• Nudọnamẹ lẹdo aigba tọn heyin dogbapọnna to hosọ ehe mẹ tẹwẹ gọalọna we taun?
• Nuplọnmẹ tẹwẹ họnwun na we hezeheze dile a plọn nususu dogọ dogbọn lẹdo aigba tọn heyin nùdego to nujijọ delẹ mẹ dali?
[Apotin/Yẹdide to weda 14]
‘Pọ́n Aigba Dagbe Lọ’
To plidopọ 2003 po 2004 po tọn lẹ ji, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ hùnhomẹ nado mọ alọnuwe lọ ‘Voyez le bon pays’ yí. Alọnuwe yọyọ ehe, he tin-to-aimẹ to nudi ogbè 80 mẹ, bẹ yẹdide otò tọn sinmẹ whanpẹnọ po apotin lẹ po hẹn he do lẹdo voovo heyin nùdego to Biblu mẹ lẹ hia, titengbe Aigba Pagbe tọn lọ to ojlẹ voovo lẹ mẹ.
Hosọ he zọnpọ hẹ apotin ehe dlẹnalọdo yẹdide tangan delẹ gbọn sọha weda tọn heyin kinkàn po wekun titli po lẹ dali, taidi [15]. Eyin hiẹ tindo alọnuwe yọyọ ehe, yí whenu susu zan nado jẹakọhẹ adà voovo lẹ he sọgan gọalọna we nado hẹn oyọnẹn po nukunnumọjẹnumẹ towe po jideji gando Ohó Jiwheyẹwhe tọn go.
(1) Yẹdide susu bẹ nudọnamẹ lẹ po apotin lẹ po hẹn he basi zẹẹmẹ ohia voovo he tin to yẹdide lọ ji lẹ tọn [18]. (2) Suhugan yẹdide lọ lẹ tọn bẹ nujijlẹ heyin bibasi do kilomẹtlu mẹ lẹ hẹn he na gọalọna we nado yọ́n lehe nọtẹn lẹ dẹn do yedelẹ do [26]. (3) To paa mẹ, ohia de nọ dlẹnalọdo agewaji to yẹdide lọ lẹ ji nado deanana we [19]. (4) Sinmẹ yẹdide lọ lẹ tọn nọ saba yin awuwlena to aliho de mẹ nado do agayiyi aigba lọ tọn lẹ hia [12]. (5) Wekun lẹ po sọha lẹ po sọgan sọawuhia to bẹbẹnu yẹdide de tọn lẹ ji na hiẹ nido pọ́n fipétẹn yetọn nado mọ tòdaho lẹ kavi yinkọ lẹ [23]. (6) To alọdlẹndonu weda awe tọn he bẹ yinkọ nọtẹn lẹ tọn hẹn mẹ [34-5], a sọgan mọ sọha weda lọ tọn heyin kinkàn po wekun titli po, bọ ohia de, taidi E2, nọ saba tin to finẹ nado do fipétẹn he nọtẹn lọ na yin mimọ te hia. Eyin hiẹ ko yí adà ehelẹ zan na ojlẹ kleun de, e sọgan paṣa we nado mọdọ yé yọn-na-yizan taun podọ yé na hẹn oyọnẹn towe gblodeji bo hẹn nukunnumọjẹnumẹ towe siso dogọ gando Biblu go.
[Apotin/Yẹdide otò tọn to weda 16, 17]
APOTIN LẸDO LẸ TỌN
(Nado mọ yẹdide ganji, pọ́n zinjẹgbonu)
A. Huto Ohù Daho Tọn
B. Danfafa Whèyihọ-Waji Jọdani Tọn Lẹ
1. Danfafa Aṣeli Tọn
2. Bẹbẹnu Huto Dọli Tọn
3. Aigba Yìndugbo Ṣalọni Tọn Lẹ
4. Danfafa Filistia Tọn
5. Agbàdo Ṣẹnṣẹn Whèzẹtẹn po Whèyihọ po Tọn
a. Danfafa Mẹgido Tọn
b. Danfafa Agbàdo Jẹzleẹli Tọn
C. Osó Whèyihọ-Waji Jọdani Tọn Lẹ
1. Pópló Galili Tọn Lẹ
2. Pópló Kalmẹli Tọn Lẹ
3. Pópló Samalia Tọn Lẹ
4. Shéphélah (pópló pẹvi lẹ)
5. Otò Okọ́ta Juda Tọn
6. Zungbo Juda Tọn
7. Negeb
8. Zungbo Palani Tọn
D. Alaba (Agbàdo)
1. Dòdòklido Houlé Tọn
2. Lẹdo Ohù Galili Tọn
3. Agbàdo Jọdani Tọn
4. Ohù Ojẹ̀ Tọn (Ohù Kuku)
5. Alaba (hùwaji Ohù Ojẹ̀ tọn )
E. Osó/Aigba Vlala Whèzẹtẹn Jọdani Tọn Lẹ
1. Baṣani
2. Giliadi
3. Amọni po Moabi Po
4. Aigba Vlala Osókla Edọmi Tọn
F. Osó Lẹbanọni Tọn Lẹ
[Yẹdide otò tọn]
Osó Helmoni
Molẹhi
Abẹli-Mẹholahi
Sukọti
Jogbehali
Bẹtẹli
Gilgali
Gebiọni
Jelusalẹm
Heblọni
Gaza
Beẹli-ṣeba
Sọdọmi?
Kadẹṣi
[Yẹdide otò tọn/Yẹdide to weda 15]
(Nado mọ yẹdide ganji, pọ́n zinjẹgbonu)
KENANI
Mẹgido
GILIADI
Dotani
Ṣẹkẹmu
Bẹtẹli (Luzi)
Ai
Jelusalẹm (Salẹm)
Bẹtlẹhẹm (Eflata)
Mamle
Heblọni (Makpela)
Gelali
Beẹli-ṣeba
Sọdọmi?
NEGEB
Lehobọti?
Molia
[Otọ̀ lẹ]
Ohù Ojẹ̀ Tọn
[Tọ̀sisa lẹ]
Jọdani
[Yẹdide]
Ablaham dán gbọ̀n aigba lọ ji
[Yẹdide otò tọn to weda 18]
(Nado mọ yẹdide ganji, pọ́n zinjẹgbonu)
Tloa
SAMOTLAKI
Neapoli
Filippi
Amfipoli
Tẹsalonika
Belea
Atẹni
Kọlinti
Efesu
Miletu
LODU