WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • mwbr18 septembre w. 1-7
  • Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
  • Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn—2018
  • Hóvila Lẹ
  • 3-9 SEPTEMBRE
  • 10-16 SEPTEMBRE
  • 17-23 SEPTEMBRE
  • 24-30 SEPTEMBRE
Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn—2018
mwbr18 septembre w. 1-7

Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn

3-9 SEPTEMBRE

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JOHANU 1-2

“Jesu Wà Azọ́njiawu Etọn Tintan”

w15 15/6 4 huk. 3

Klisti Wẹ Huhlọn Jiwheyẹwhe Tọn

3 Jesu wà azọ́njiawu etọn tintan, to hùnwhẹ alọwle tọn de whenu to Kana Galili tọn. Sọha jonọ he wá lẹ tọn sọgan ko zẹ̀ nuhe yè donukun go. Ṣigba, depope he whẹho lọ yin, ovẹn he yin awuwlena lọ vọ̀. Malia, yèdọ onọ̀ Jesu tọn yin dopo to jonọ lọ lẹ mẹ. Ayihaawe matin dọ na owhe susu lẹ, ewọ na ko nọ lẹnnupọndo opagbe dọdai tọn he gando visunnu etọn go lẹpo ji, yèdọ mẹhe e yọnẹn dọ yè na wá ylọdọ “Visunnu Gigogán lọ tọn.” (Luku 1:30-32; 2:52) Be ewọ yise dọ visunnu etọn tindo huhlọn delẹ he e ma ko yizan wẹ ya? Nuhe họnwun wẹ yindọ to Kana, Malia po Jesu po tindo awuvẹmẹ na alọwlemẹ yọyọ lọ lẹ, bo jlo na gọalọna yé ma nado duwinyan. Jesu yọnẹn dọ dandannu wẹ e yin nado nọ hẹjómẹ. Enẹwutu, e wà azọ́njiawu bo diọ osin nudi litli 380 zun “ovẹn dagbe.” (Hia Johanu 2:3, 6-11.) Be dandan wẹ dọ Jesu ni wà azọ́njiawu ehe ya? Lala. Nulọ poun wẹ yindọ, onú gbẹtọ lọ lẹ tọn wẹ duahunmẹna ẹn, podọ e hodo apajlẹ Otọ́ olọn mẹ tọn etọn tọn bo tlúalọ.

jy 41 huk. 6

Jesu Wà Azọ́njiawu Etọn Tintan

Ehe wẹ yin azọ́njiawu tintan he Jesu wà. To whenue devi yọyọ etọn lẹ mọ azọ́njiawu ehe, yise yetọn to ewọ mẹ lodo dogọ. To enẹgodo, Jesu, onọ̀ etọn po nọvisunnu daa etọn lẹ po zingbejizọnlin yì Kapẹlnaumi to agewaji Ohù Galili tọn.

Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ

nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Joh 1:1 ji

Ohó lọ: Kavi “Logos lọ.” To Glẹkigbe mẹ, ho loʹgos. E yin yiyizan tofi taidi tẹnmẹ-yinkọ bosọ yin yiyizan to Joh 1:14 po Osọ 19:13 po mẹ. Johanu do mẹhe tẹnmẹ-yinkọ ehe yin yiyizan na hia, enẹ wẹ Jesu. Tẹnmẹ-yinkọ lọ yin yiyizan na Jesu to whenue e gbẹ́ yin nudida gbigbọnọ de to olọn mẹ, to lizọnyizọn etọn whenue to aigba ji taidi gbẹtọvi pipé de, podọ to whenue e lẹkọyi olọn mẹ godo. Jesu wẹ Ohó lọ he gblamẹ Jiwheyẹwhe nọ dọho namẹ te kavi Hoyidọtọ etọn, nado na nudọnamẹ po anademẹ po nudida gbigbọnọ Mẹdatọ lọ tọn devo lẹ po gbẹtọvi lẹ po. Enẹwutu, e sọgbe nado lẹndọ whẹpo Jesu do wá aigba ji, Jehovah nọ dọhona gbẹtọvi lẹ gbọn Ohó lọ, enẹ wẹ angẹli hoyidọtọ etọn gblamẹ.—Jen 16:7-11; 22:11; 31:11; Eks 3:2-5; Whẹ 2:1-4; 6:11, 12; 13:3.

tin po: To paa mẹ, “tin hẹ.” Tofi, hogbe Glẹkigbe tọn pros he yin yiyizan nọ do kanṣiṣa pẹkipẹki po haṣinṣan po hia. E sọ nọ dlẹnalọdo omẹ voovo awe, bọ tofi, e gando Ohó lọ po Jiwheyẹwhe nugbo dopolọ po go.

Ohó lọ sọ yin yẹwhe de: Kavi “Ohó lọ sọ wá sọn olọn mẹ [kavi, “taidi yẹwhe de”].” Hodidọ Johanu tọn ehe do jẹhẹnu Jesu Klisti tọn kavi nuhe “Ohó lọ,” (to Glẹkigbe mẹ, ho loʹgos; pọ́n adà nupinplọn tọn do Ohó lọ ji to wefọ ehe mẹ) yin hia. Otẹn nukundeji Ohó lọ tọn taidi Visunnu plọnji Jiwheyẹwhe tọn, mẹhe gblamẹ Jiwheyẹwhe dá nuhe pò lẹpo te wẹ zọ́n bọ e do yin alọdlẹndo di “yẹwhe de; taidi yẹwhe de; wá sọn olọn mẹ; nudida olọn mẹ tọn.” Lẹdogbedevomẹ-basitọ susu nọ lẹ́ hodidọ lọ do “Ohó lọ wẹ Jiwheyẹwhe,” nado dohia dọ ewọ sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ. Amọ́, whẹwhinwhẹ́n susu wẹ dohia dọ Johanu ma to didọ dọ “Ohó lọ” yin Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ. Tintan, hodidọ he jẹnukọn po hodidọ he gbọngodo to wefọ lọ mẹ po dohia hezeheze dọ “Ohó lọ” “tin po Jiwheyẹwhe po.” Humọ, whla atọ̀n wẹ hogbe Glẹkigbe tọn lọ the·osʹ sọawuhia to wefọ 1 po 2 po mẹ. To whla tintan po atọ̀ntọ po mẹ, hogbe Glẹkigbe tọn he yin yiyizan lọ yin lilẹdo “Jiwheyẹwhe”; to fie e yin yiyizan te whla awetọ, hogbe Glẹkigbe tọn he yin yiyizan lọ yin lilẹdo “yẹwhe de.” Weyọnẹntọ susu kẹalọyi dọ vogbingbọn tin to hogbe Glẹkigbe tọn the·osʹ he yin yiyizan lọ lẹ ṣẹnṣẹn. Aliho he mẹ the·osʹ yin yiyizan te to ofi tintan po atọ̀ntọ po to wefọ lọ lẹ mẹ dlẹnalọdo Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ. Podọ lehe e yin yiyizan do to ofi awetọ dlẹnalọdo jẹhẹnu “Ohó lọ” tọn. Enẹwutu, lẹdogbedevomẹ Biblu tọn susu to Glẹnsigbe, Flansegbe po Allemagne-gbè po mẹ yí aliho dopolọ zan dile Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn basi do bo dohia dọ “Ohó lọ” yin “yẹwhe de; wá sọn olọn mẹ; nudida olọn mẹ tọn; taidi yẹwhe de.” Nado nọgodona linlẹn ehe, mẹhe basi lẹdogbedevomẹ Wẹndagbe Johanu tọn do akọgbè Sahidique po Bohairique po tọn he wá sọn Copte-gbè mẹ to nudi owhe kanweko atọ̀ntọ po ẹnẹtọ W.M. po mẹ lẹ, yí hogbe de zan na the·osʹ to ofi tintan he e sọawuhia te to Joh 1:1 mẹ bo yí hogbe devo zan to ofi awetọ he e sọawuhia te to wefọ lọ mẹ. Lẹdogbedevomẹ ehelẹ do jẹhẹnu “Ohó lọ” tọn de hia, dọ e taidi Jiwheyẹwhe tọn nkọ, amọ́ yé ma dohia dọ ewọ sọzẹn hẹ Otọ́ etọn, yèdọ Jiwheyẹwhe ganhunupotọ lọ gba. To kọndopọ mẹ hẹ nuhe wefọ ehe dọ, Kol 2:9 dohia dọ Klisti tindo “gigọ́-yinyin pete jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn.” Podọ sọgbe hẹ 2Pi 1:4, mẹhe tlẹ yin gudutọgbẹ́ hẹ Klisti lẹ lọsu na “tindo mimá to ninọmẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” Humọ, to lẹdogbedevomẹ Septante tọn mẹ, hogbe Glẹkigbe tọn lọ the·osʹ nọ saba tindo zẹẹmẹ dopolọ hẹ hogbe Heblugbe tọn lẹ he nọ yin lilẹdo Jiwheyẹwhe, enẹ wẹ ʼel po ʼelo·himʹ po, ehe to paa mẹ nọ saba bẹ linlẹn “Huhlọnnọ; Hlọnhlọnnọ” tọn hẹn. Hogbe Heblugbe tọn ehelẹ nọ yin yiyizan nado dlẹnalọdo Jiwheyẹwhe ganhunupotọ lọ, yẹwhe devo lẹ gọna gbẹtọvi lẹ. (Pọ́n adà nupinplọn tọn do Joh 10:34 ji.) Ohó lọ yiylọdọ “yẹwhe de,” kavi “huhlọnnọ de,” na sọgbe hẹ dọdai he to Isa 9:6 mẹ, he dọ dọ Mẹsia lọ na yin yiylọdọ “Jiwheyẹwhe Huhlọnnọ” (e ma yin “Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ”) bosọ dọ dọ e na yin yiylọdọ “Otọ́ Madopodo” na mẹhe na nọ gandudu etọn glọ lẹpo. Zohunhun Otọ́ etọn titi, yèdọ “Jehovah awhànpa lẹ tọn,” na wà ehe.—Isa 9:7.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 1:29 ji

Lẹngbọvu Jiwheyẹwhe tọn lọ: To whenue Jesu ko yí baptẹm bo ko yin whiwhlepọn gbọn Lẹgba dali godo, Johanu Baptizitọ ylọ ẹ dọ “Lẹngbọvu Jiwheyẹwhe tọn lọ.” Wefọ ehe po Joh 1:36 po kẹdẹ mẹ wẹ hodidọ ehe sọawuhia te. (Pọ́n Nudọnamẹ Dogọ A7.) E sọgbe nado yí Jesu jlẹdo lẹngbọvu de go. To Biblu mẹ, lẹngbọ nọ yin yíyí do sanvọ́ nado yigbe ylando tọn bo dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe. Ehe nọtena avọ́sinsan he Jesu na wá basi to whenue e na ze ogbẹ̀ pipé etọn jo do gbẹtọvi lẹ tamẹ. Hodidọ lọ “Lẹngbọvu Jiwheyẹwhe tọn” sọgan to alọdlẹndo nujijọ voovo delẹ to Owe-wiwe lẹ mẹ. Na Johanu Baptizitọ jẹakọ hẹ Owe-wiwe Heblu tọn lẹ ganji wutu, hogbe etọn ehelẹ sọgan to alọdlẹndo dopo kavi humọ to nuhe bọdego ehelẹ mẹ: lẹngbọ asu he Ablaham yí do sanvọ́ do visunnu etọn Isaki tẹnmẹ (Jen 22:13), lẹngbọvu Juwayi tọn lọ he yin hùhù to Egipti nado tún Islaelivi he to kanlinmọgbenu lẹ dote (Eks 12:1-13), kavi lẹngbọvu asu he nọ yin yíyí do sanvọ́ to agbà Jiwheyẹwhe tọn ji to Jelusalẹm to afọnnu po whèjai lẹpo po (Eks 29:38-42). Johanu sọgan ko sọ to alọdlẹndo dọdai Isaia tọn, fie e yin didọ te dọ mẹhe Jiwheyẹwhe ylọdọ “devizọnwatọ ṣie” yin “hinhẹnwa hùhùtẹn taidi lẹngbọ de.” (Isa 52:13; 53:5, 7, 11) To whenue apọsteli Paulu kàn wekanhlanmẹ etọn tintan hlan Kọlintinu lẹ, e ylọ Jesu dọ “lẹngbọvu Juwayi tọn mítọn.” (1Kọ 5:7) Apọsteli Pita dọho gando “ohùn họakuẹ” Klisti tọn go “taidi lẹngbọvu madoblọ podọ madodiho de tọn.” (1Pi 1:19) Podọ to owe Osọhia tọn mẹ, hugan whla 25 wẹ Jesu he yin gigopana lọ yin alọdlẹndo taidi “Lẹngbọvu lọ” to yẹhiadonu-liho.—Apajlẹ delẹ die: Osọ 5:8; 6:1; 7:9; 12:11; 13:8; 14:1; 15:3; 17:14; 19:7; 21:9; 22:1.

10-16 SEPTEMBRE

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JOHANU 3-4

“Jesu Dekunnuna Yọnnu Samalianu De”

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 4:6 ji

he agbọ́ ko pé: To Biblu mẹ, wefọ ehe kẹdẹ wẹ dohia dọ “agbọ́ ko pé” Jesu. Nudi ogàn 12 mẹ whèmẹ wẹ, bọ Jesu na ko zingbejizọnlin to afọnnu lọ sọn Agbàdo Jọdani tọn mẹ to Jude yì Sikali to Samalia, gbọn pópló he yiaga na mẹtlu 900 kavi humọ de ji.—Joh 4:3-5; pọ́n Nudọnamẹ Dogọ A7.

cf-F 77 huk. 3

“Na Ehe Wutu Wẹ Yẹn Do Yin Didohlan”

3 E yí onú paa de do bẹ hodọdopọ jẹeji hẹ yọnnu lọ, yèdọ nude he gando gbẹzan egbesọ tọn yọnnu lọ tọn go, bo tlẹ gando nuhe wà e te to alọnu go. Osin dọ̀n gbé wẹ e wá; podọ Jesu dọhona ẹn gando osin ogbẹ̀ tọn go he na hẹn pekọ wá na nugbla gbigbọmẹ tọn etọn. Whlasusu wẹ yọnnu lọ fọ́n whẹho delẹ dote he sọgan glọnalina hodọdopọ lọ.a Amọ́, Jesu kàn ayiha bo dapana whẹho he yọnnu lọ fọndote lẹ bo zindonukọn to hodọdopọ lọ mẹ. Jesu ze ayidonugo do whẹho gbigbọmẹ tọn lẹ ji, enẹ wẹ sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke po Jehovah Jiwheyẹwhe po. Nuhe e dọ lẹ yinuwado yọnnu lọ ji taun, na yọnnu lọ yì dọ nuhe e sè lẹ na sunnu lẹ to tòdaho lọ mẹ bọ yelọsu wá nado dotoaina Jesu.—Joh. 4:3-42.

Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 3:29 ji

họntọn asisunọ yọyọ lọ tọn: To ojlẹ Biblu tọn mẹ, mẹvivẹ asisunọ yọyọ de tọn wẹ nọ yinuwa taidi afọzedaitọ etọn bo nọ gọalọ to tito alọwle lọ tọn lẹ bibasi mẹ. Ewọ wẹ nọ yin hoyidọtọ to asisunọ po asiyọyọ lọ po ṣẹnṣẹn. To alọwle zangbe, mẹhe wá alọwle lọ lẹ nọ wá owhé asisunọ yọyọ lọ tọn kavi otọ́ etọn tọn gbè, fie hùnwhẹ alọwle tọn lọ na yin bibasi te. To hùnwhẹ lọ whenu, homẹ họntọn asisunọ yọyọ lọ tọn nọ hùn eyin e sè ogbè asisunọ yọyọ lọ tọn dile e to hodọ hẹ asiyọyọ etọn, na e nọ mọdọ emi hẹn azọngban emitọn di ganji. Johanu Baptizitọ yí ede jlẹdo “họntọn asisunọ yọyọ lọ tọn” go. Tofi, Jesu wẹ asisunọ yọyọ lọ bọ devi etọn lẹ taidi pipli de, yin asiyọyọ etọn to yẹhiadonu-liho. Na Johanu Baptizitọ jla aliho do na Mẹsia lọ wutu, ewọ wẹ plan hagbẹ tintan “asiyọyọ lọ” tọn lẹ wá na Jesu Klisti. (Joh 1:29, 35; 2Kọ 11:2; Efe 5:22-27; Osọ 21:2, 9) “Họntọn asisunọ yọyọ lọ tọn” ko nọ hẹn azọngban etọn di ganji to whenue e plan asiyọyọ lọ wá na asisunọ yọyọ lọ; enẹgodo ayidonugo depope ma nọ to ewọ ji ba. Mọdopolọ, Johanu yí ede jlẹdo Jesu go bo dọmọ: “Ewọ dona to jijideji, ṣigba yẹn dona to didepo.”—Joh 3:30.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 4:10 ji

osin ogbẹ̀ tọn: Hogbe Glẹkigbe tọn ehe nọ yin yiyizan to paa mẹ nado dlẹnalọdo osin he to sisà, tọ̀sisa, kavi osin fifá he nọ sà sọn tọ̀sisa de mẹ biọ dotọ̀ mẹ. Ehe gbọnvona osin he nọ pli do fidopo to osindò de mẹ. To Le 14:5 mẹ, hodidọ Heblugbe tọn lọ “osin tọ̀sisa tọn” nọ zẹẹmẹdo “osin ogbẹ̀ tọn” to paa mẹ. To Jel 2:13 po 17:13 po mẹ, Jehovah yin alọdlẹndo taidi “asisa [kavi, “tọ̀sisa”] osin ogbẹ̀ tọn,” ehe zẹẹmẹdo osin he nọ namẹ ogbẹ̀ to yẹhiadonu-liho. To whenue Jesu to hodọ hẹ yọnnu Samalianu lọ, e yí hodidọ lọ “osin ogbẹ̀ tọn” zan to yẹhiadonu-liho, amọ́ e taidi dọ yọnnu lọ ma mọnukunnujẹemẹ domọ to tintan whenu.—Joh 4:11; pọ́n adà nupinplọn tọn do Joh 4:14 ji.

17-23 SEPTEMBRE

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JOHANU 5-6

“Yí Mẹwhinwhàn He Sọgbe Do Hodo Jesu”

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 6:10 ji

gbẹtọ lọ lẹ sinai to finẹ, yèdọ nudi omẹ 5 000: Kandai Matiu tọn kẹdẹ wẹ yí hodidọ lọ “mahia yọnnu lẹ po yọpọvu lẹ po” dogọ to whenue e to hodọ gando azọ́njiawu ehe go. (Mt 14:21) E yọnbasi dọ sọha mẹhe yè na núdùdù to azọ́njiawu-liho lọ lẹ tọn na ko hugan 15 000.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 6:14 ji

Yẹwhegán . . . lọ: Ju susu wẹ donukun to owhe kanweko tintan W.M. dọ yẹwhegán he taidi Mose lọ bo yin nùdego to De 18:15, 18 mẹ, na yin Mẹsia lọ. Tofi, e taidi dọ hodidọ lọ wá aihọn mẹ to alọdlẹndo Mẹsia he na wá lọ. Johanu kẹdẹ wẹ basi kandai nujijọ he go wefọ ehe donù lẹ tọn.

nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Joh 6:27, 54 ji

núdùdù he nọ gble . . . núdùdù he nọ gbọṣi aimẹ kakajẹ ogbẹ̀ madopodo: Jesu yọnẹn dọ agbasanu lẹ kẹdẹ wutu wẹ mẹdelẹ to gbẹdo hẹ ewọ po devi etọn lẹ po. To whenue e yindọ núdùdù agbasa tọn nọ hẹnmẹ dogbẹ̀ sọn azán de ji jẹ devo ji, “núdùdù” he wá sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ nọ hẹn ẹn yọnbasi nado nọgbẹ̀ kakadoi. Enẹwutu, Jesu dotuhomẹna gbẹtọgun lọ nado wazọ́n . . . na “núdùdù he nọ gbọṣi aimẹ kakajẹ ogbẹ̀ madopodo,” nado dovivẹnu bo hẹn pekọ wá na nuhudo gbigbọmẹ tọn yetọn podọ nado do yise hia to nuhe yé sè lẹ mẹ.—Mt 4:4; 5:3; Joh 6:28-39.

nọ dù agbasalan ṣie bo nọ nù ohùn ṣie: Lẹdo hodidọ lọ tọn dohia dọ mẹhe nọ dù bo nọ nù lẹ nọ wàmọ to yẹhiadonu-liho gbọn yise didohia to Jesu Klisti mẹ dali. (Joh 6:35, 40) Owhe 32 W.M. wẹ Jesu dọ hogbe ehelẹ, enẹwutu, e ma yin Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn he e na doai to owhe dopo godo hodọ wẹ e te gba. Ojlẹ vude jẹnukọnna “Juwayi he yin hùnwhẹ Ju lẹ tọn lọ” wẹ e zan hogbe ehelẹ (Joh 6:4), enẹwutu enẹ na ko flinnu todoaitọ etọn lẹ gando hùnwhẹ juwayi tọn he yé jlo na dù lọ go gọna nuhe ohùn lẹngbọvu tọn he yin yiyizan nado tún Islaelivi lẹ dote sọn Egipti lọ nọtena (Eks 12:24-27). Jesu to didohia dọ eyin devi etọn lẹ na mọ ogbẹ̀ madopodo, ohùn emitọn na yí adà titengbe de wà.

w05 1/9 21 huk. 13-14

Míwlẹ Na Nọ Zinzọnlin to Oyín Jehovah Jiwheyẹwhe Mítọn Tọn Mẹ

13 Etomọṣo, gbẹtọgun lọ lẹ dómọna Jesu janwẹ bo mọ ẹn “to awà awetọ ohù tọn” ji, dile Johanu dọ do. Naegbọn yé do dómọna ẹn to whenuena e ko gbẹ́ nado yin yíyí do doahọlu? Nuyiwa mẹsusu tọn dohia dọ yé pọnnu hlan to agbasa-liho, bo to nùzindo awuwledainanu agbasa tọn he Jehovah ko basi to zungbo mẹ to azán Mose tọn gbè lẹ ji. Ojlo yetọn wẹ yindọ Jesu ni zindonukọn nado to awuwledainanu agbasa tọn lẹ basi na yé. To mẹwhinwhàn agọ̀ yetọn lẹ mimọ hlan mẹ, Jesu jẹ nugbo gbigbọmẹ tọn he sọgan diọ linlẹn yetọn lẹ plọn yé ji. (Johanu 6:17, 24, 25, 30, 31, 35-40) Taidi kọdetọn de, mẹdelẹ hlunnudọ do e go, titengbe to whenuena e na apajlẹ ehe dọmọ: “Nugbo, nugbo, wẹ yẹn dọ hlan mì, Adavo mì dù olàn Ovi gbẹtọ tọn tọn, bosọ nù ohùn etọn, mì ma tindo ogbẹ̀ to mì mẹ gba. Mẹdepope he dù olàn ṣie, bosọ nù ohùn ṣie, e tindo ogbẹ̀ madopodo; yẹn nasọ fọ́n ẹn dote to azán podo gbè.”—Johanu 6:53, 54.

14 Apajlẹ Jesu tọn lẹ nọ saba whàn gbẹtọ lẹ nado dohia vlavo eyin yé jlo na zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe nugbonugbo. Apajlẹ ehe yí lẹndai dopolọ wà. E de nuhe tin to ahun yetọn mẹ jẹ gbangba. Mí hia dọmọ: “Susu to nuplọntọ etọn lẹ mẹ, whenuena yé sè ehe, yé dọmọ, Ohó he sinyẹnawu tlala wẹ ehe; mẹnu wẹ sọgan sè e?” Jesu basi zẹẹmẹ yinukọn dogọ dọ yé dona mọnukunnujẹ nuhe dọ e te mẹ to gbigbọ-liho. E dọmọ: “Gbigbọ wẹ nagbẹ̀mẹ; agbasa ma doale de: ohó he yẹn dọ hlan mì nẹlẹ, gbigbọ wẹ yé, ogbẹ̀ wẹ yé.” Ṣogan, mẹsusu ma dotoai. Linlin lọ dọmọ: “Ehe ji wẹ susu to nuplọntọ etọn lẹ mẹ gọ̀ do godo, bo masọ zọ̀n hẹ ẹ ba.”—Johanu 6:60, 63, 66.

Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 6:44 ji

dọ̀n ẹn: Mahopọnna dọ hogbe Glẹkigbe tọn na “dọ̀n” he nọ yin yiyizan nado dlẹnalọdo odọ̀ he mẹ whèvi te de dindọn wẹ yin yiyizan tofi (Joh 21:6, 11), e ma to didohia dọ Jiwheyẹwhe nọ dọ̀n gbẹtọ lẹ gánnugánnu gba. Hogbe ehe sọgan sọ zẹẹmẹdo “nado dọnmẹdogo,” podọ hogbe Jesu tọn na ko to alọdlẹndo Jel 31:3, fie Jehovah dọna omẹ etọn hohowhenu tọn lẹ te dọ: “Yẹn ko yí owanyi nugbo do dọ̀n we dogo.” (Hogbe Glẹkigbe tọn dopolọ wẹ Septante yizan tofi ga.) Joh 12:32 dohia dọ aliho mọnkọ mẹ wẹ Jesu nọ dọ̀n gbẹtọ wunmẹ lẹpo wá ede dè te. Owe-wiwe lẹ dohia dọ Jehovah na gbẹtọ lẹ mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn. Mẹdopodopo wẹ na de eyin e na sẹ̀n Ewọ. (De 30:19, 20) Jiwheyẹwhe nọ yí homẹdagbe do dọ̀n mẹhe tindo ninọmẹ ahun mẹ tọn he jẹ lẹ wá ede dè. (Slm 11:5; Hwh 21:2; Ow 13:48) Jehovah nọ wàmọ gbọn owẹ̀n Biblu tọn po gbigbọ wiwe etọn po gblamẹ. Dọdai Isa 54:13 mẹ tọn he mẹ yè yihodọ sọn to Joh 6:45 mẹ to alọdlẹndo mẹhe Otọ́ lọ dọ̀n lẹ.—Yijlẹdo Joh 6:65 go.

nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Joh 6:64 ji

Jesu ko yọ́n . . . mẹhe na de e hia lọ: Juda Iskaliọti wẹ Jesu to alọdlẹndo. Whẹpo Jesu do de apọsteli 12 lẹ, e yí ozán lọ blebu do hodẹ̀ hlan Otọ́ etọn. (Luk 6:12-16) Enẹwutu to bẹjẹeji, Juda yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe. Amọ́, Jesu yọnẹn dọ dọdai lẹ dohia to Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ dọ gbẹdohẹmẹtọ vivẹ́ de wẹ na de e hia. (Slm 41:9; 109:8; Joh 13:18, 19) To whenue Juda jẹ awuwlena jijọ ylankan ji, Jesu he sọgan mọnú jẹ ahun po linlẹn po mẹ doayi e go. (Mt 9:4) Gbọn wuntuntun dali, Jiwheyẹwhe ko yọnẹn dọ họntọn dejidego Jesu tọn de na lẹzun pàdutọ. Amọ́, e ma na sọgbe hẹ jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn lẹ gọna nuwiwa etọn he ko wayi lẹ nado lẹndọ Juda wẹ na yin pàdutọ ehe, taidi dọ e ko yin kinkan deji wẹ nkọ.

sọn bẹjẹeji: Hodidọ ehe ma to alọdlẹndo whenue Juda yin jiji kavi whenue e yin dide taidi apọsteli de gba, na Jesu ko yí ozán lọ blebu do hodẹ̀ whẹpo do basi nudide enẹ. (Luk 6:12-16) Kakatimọ, e to alọdlẹndo whenue Juda jẹ nuyiwa po oklọ po ji, ehe Jesu doayi e go to afọdopolọji. (Joh 2:24, 25; Osọ 1:1; 2:23; pọ́n adà nupinplọn tọn lẹ do Joh 6:70; 13:11 ji.) Ehe sọ dohia dọ Juda ko lẹnnupọn bo basi tito whẹpo do jẹ nuyiwa ji domọ, e ma yindọ ahun etọn diọ to ajiji mẹ wẹ. To Owe-wiwe Glẹki tọn lẹ mẹ, hogbe lọ “bẹjẹeji” (to Glẹkigbe mẹ, ar·kheʹ) nọ tindo zẹẹmẹ voovo sọgbe hẹ lẹdo hodidọ lọ tọn. Di apajlẹ, to 2Pi 3:4 mẹ, “bẹjẹeji” to alọdlẹndo whenue yè jẹ nulẹ dá ji. Amọ́, to ninọmẹ susu mẹ, e ma nọ yin yiyizan to aliho he gbloada mẹ. Di apajlẹ, Pita dọ dọ gbigbọ wiwe jẹ Kosi lẹ ji “kẹdẹdile e wá mílọsu ji to bẹjẹeji do.” (Ow 11:15) Pita ma to alọdlẹndo whenue e yin jiji kavi whenue e yin dide taidi apọsteli gba. Kakatimọ, Pẹntikọsti 33 W.M. wẹ e to alọdlẹndo, ehe yin “bẹjẹeji” whenue gbigbọ wiwe jẹ yinyin kinkọ̀n do gbẹtọ lẹ ji na lẹndai tangan de wutu. (Ow 2:1-4) Apajlẹ devo lẹ he do lehe hogbe lọ “bẹjẹeji” nọ yin yiyizan do hia sọgan yin mimọ to Luk 1:2; Joh 15:27; po 1Jo 2:7 po mẹ.

24-30 SEPTEMBRE

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JOHANU 7-8

“Jesu Nọ Pagigona Otọ́ Etọn”

cf-F 100-101 huk. 5-6

“E Ko Yin Kinkan”

5 Jesu jlo dọ gbẹtọ lẹ ni yọ́n fie owẹ̀n etọn wá sọn. E dọmọ: “Nuhe yẹn to pinplọnmẹ ma yin ṣie gba, ṣigba mẹhe do mi hlan tọn wẹ.” (Johanu 7:16) To ojlẹ devo mẹ, e dọmọ: “Yẹn ma nọ wà nudepope sọn ojlo ṣie mẹ; ṣigba yẹn to onú ehelẹ dọ kẹdẹdile Otọ́ lọ plọn mi do.” (Johanu 8:28) Humọ, e dọmọ: “Nuhe yẹn dọna mì lẹ, yẹn ma dọ sọn ojlo ṣie titi mẹ gba, ṣigba Otọ́ he gbọṣi kọndopọ mẹ hẹ mi wẹ to azọ́n etọn lẹ wà.” (Johanu 14:10) Dopo to aliho he mẹ Jesu nọ do nugbo-yinyin nuhe dọ e te lẹ tọn hia te wẹ nado yihodọ pludopludo sọn Ohó kandai Jiwheyẹwhe tọn mẹ.

6 Eyin mí na ayidonugo ohó kandai Jesu tọn lẹ ganji, mí na mọdọ e yihodọ tlọlọ kavi to aliho he ma yin tlọlọ mẹ sọn hugan mado-awe Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ. To tintan whenu, enẹ sọgan nọma dọ̀n ayidonugo. E sọgan paṣa we dọ e ma tlẹ yihodọ sọn owe gbọdo he tin-to-aimẹ lẹpo mẹ to owhe atọ̀n daa he e yizan nado plọnmẹ to gbangba bo dọyẹwheho lẹ gblamẹ. Amọ́, nado dọ hójọhó, e gán ko wàmọ fẹẹ. Flindọ vude poun to nuhe Jesu dọ bo wà lẹ mẹ wẹ yin kinkandai. (Johanu 21:25) Na nugbo tọn, a gán hia kandai nuhe Jesu dọ lẹpo tọn daga to gànhiho kleun delẹ gblamẹ. Todin, mí ni dọ dọ a dona dọho gando Jiwheyẹwhe po Ahọluduta etọn po go to gànhiho kleun delẹ gblamẹ bo na tẹnpọn nado yihodọ sọn hugan mado-awe Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ! Humọ, to ninọmẹ susu mẹ, owe-hihá lẹ ma nọ to Jesu si. To whenue e na Yẹwhehodidọ Osó ji tọn he diyin lọ, whlasusu wẹ e yihodọ tlọlọ kavi to aliho ma yin tlọlọ tọn mẹ sọn Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ, bo wàmọ sọn tamẹ!

w11 15/3 11 huk. 19

Kẹalọyi Gbigbọ Jiwheyẹwhe Tọn bo Dapana Aihọn Tọn

19 Setonu mlẹnmlẹn na Jehovah. Jesu wà nuhe hẹn homẹhun Otọ́ etọn to whepoponu. E whè gbau to gbèdopo, nuhe Jesu lẹn gando lehe e na didẹ ninọmẹ de do go gbọnvona ojlo Otọ́ etọn tọn. Etomọṣo, e dọna Otọ́ etọn po jide po dọmọ: “A dike e yin ojlo ṣie blo, ṣigba towe ni yin wiwà.” (Luku 22:42) Kanse dewe dọ, ‘Be n’nọ setonuna Jiwheyẹwhe etlẹ yin to whenue mọwiwà vẹawu ya?’ Dandan wẹ e yin dọ mí ni setonuna Jiwheyẹwhe eyin mí jlo na nọgbẹ̀. Na ewọ wẹ Mẹdatọ mítọn, Asisa ogbẹ̀ mítọn tọn bosọ nọ penukundo mí go wutu, mí dona nọ setonuna ẹn mlẹnmlẹn. (Ps. 95:6, 7) E ma biọ nude to mí si hugan tonusise. Eyin mí na mọ nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn, dandan wẹ e yindọ mí ni nọ setonuna ẹn.

Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ

w07 1/2 6 huk. 4

Naegbọn Mí Dona Nọ Dọ Nugbo?

Apajlẹ tẹwẹ Jesu Klisti zedai to whẹho ehe mẹ? To gbèdopo, Jesu to hodọ hẹ mayisenọ delẹ he do ojlo hia to tito gbejizọnlin etọn lẹ tọn mẹ. “Tọ́nsọn ofi, bo yì Jude,” wẹ yé na ẹn ayinamẹ dọ. Etẹwẹ Jesu gblọnna yé? “Mì hẹji yì hùnwhẹ he [to Jelusalẹm]: yẹn ma ko to na hẹji yì hùnwhẹ he gba: na ojlẹ ṣie ma ko wá.” Ojlẹ vude to enẹgodo, Jesu sọ wá zingbejizọnlin yì Jelusalẹm na hùnwhẹ lọ. Naegbọn e do na gblọndo mọnkọtọn? E ma yin yetọn nado yọ́n zẹẹmẹ gigọ́ lẹ gando yidọn-yide etọn lẹ go gba. Enẹwutu, dile etlẹ yindọ Jesu ma dolalo, e na yé gblọndo agbòte nado de awugble he yé sọgan hẹnwa ewọ po hodotọ etọn lẹ po ji pò. Ehe ma yin lalo, na apọsteli Pita wlan gando Klisti go dọmọ: “Mẹhe ma waylando depope, bọ yè masọ mọ oklọ de to onù etọn mẹ.”—Johanu 7:1-13; 1 Pita 2:22.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 8:58 ji

yẹn ko tin: Ju agọjẹdomẹtọ lẹ jlo na dlan zannu do Jesu na e dọ dọ emi ko “mọ Ablaham,” to whenuena e yindọ Jesu “ma ko tindo owhe 50” dile yé dọ do. (Joh 8:57) Amọ́, gbẹninọ Jesu tọn to olọn mẹ taidi nudida gbigbọnọ huhlọnnọ de whẹpo Ablaham do yin jiji hodọna yé wẹ e te. Mẹdelẹ dọ dọ wefọ ehe dohia dọ Jesu wẹ Jiwheyẹwhe. Yé nọ dọ dọ hogbe Glẹkigbe tọn he yin yiyizan tofi, enẹ wẹ e·goʹ ei·miʹ (he yin lilẹdo “yẹn tin” to Biblu delẹ mẹ) to alọdlẹndo hodidọ he Septante yizan to Eks 3:14 mẹ bo nọ dọ dọ aliho dopolọ mẹ wẹ wefọ awe lẹ dona yin lilẹdogbedevomẹ te. (Pọ́n adà nupinplọn tọn do Joh 4:26 ji.) Amọ́, nuyiwa he hogbe Glẹkigbe tọn ei·miʹ to alọdlẹndo tofi ko bẹjẹeji “whẹpo Ablaham do yin jiji” bo gbẹ́ zindonukọn. Enẹwutu, e sọgbe nado lilẹ́ ẹ do “yẹn ko tin” kakati nido yin “yẹn tin” podọ lẹdogbedevomẹ hohowhenu po egbezangbe po tọn susu wẹ yí hogbe he de linlẹn “yẹn ko tin” tọn tọ́n zan. Na nugbo tọn, to Joh 14:9 mẹ, hogbe Glẹkigbe tọn dopolọ, enẹ wẹ ei·miʹ wẹ yin yiyizan na hogbe Jesu tọn lẹ: “Mahopọnna dọ n’ko tin po mì po na ojlẹ dindẹn sọmọ, hiẹ Filipi ma ko wá yọ́n mi wẹ ya?” Lẹdogbedevomẹ susu wẹ yí hogbe dopolọ zan nado dohia dọ sọgbe hẹ lẹdo hodidọ lọ tọn, nude ma ylan to e mẹ nado lilẹ́ hogbe lọ ei·miʹ do “ko tin.” (Apajlẹ devo lẹ he do lehe hogbe Glẹkigbe tọn lọ nọ yin yiyizan do hia sọgan yin mimọ to wefọ ehelẹ mẹ, Luk 2:48; 13:7; 15:29; Joh 1:9; 5:6; 15:27; Ow 15:21; 2Kọ 12:19; 1Jo 3:8.) Humọ, hodidọ Jesu tọn he to Joh 8:54, 55 mẹ dohia dọ ewọ ma to zẹẹmẹ ede tọn basi taidi dọ e yin mẹdopolọ hẹ Otọ́ etọn gba.

Nudọnamẹ odò tọn

a Di apajlẹ, yọnnu lọ kanse nuhewutu Ju de to hodọna Samalianu de bo gbọnmọ dali fọ́n kinklan he ko to ṣẹnṣẹn na akọta awe lẹ sọn owhe kanweko susu lẹ die lọ dote. (Joh. 4:9) E sọ dohia dọ kúnkan Jakọbu tọn mẹ wẹ akọta emitọn wá sọn, yèdọ nude he Ju azán etọn gbè tọn lẹ jẹagọdo sinsinyẹn. (Joh. 4:12) Yewlẹ nọ ylọ Samalianu lẹ dọ mẹhe wá sọn akọta Kuta tọn mẹ lẹ nado dohia dọ jonọ wẹ yé.

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan