Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
3-9 DÉCEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 9-11
“Homẹkẹndomẹtọ Kanylantọ de Lẹzun Kunnudetọ Zohunhunnọ”
bt 60 huk. 1-2
Agun lọ “Biọ Ojlẹ Jijọho Tọn de Mẹ”
GBEJIZỌNLINZINTỌ lọ lẹ to dindọnsẹpọ Damasku, fie yé jlo na wà danú he tin to ayiha yetọn mẹ te. Yé jlo na yì plan devi Jesu tọn lẹ gánnugánnu sọn owhé yetọn lẹ gbè, blá yé, dowinyan yé, bo dọ̀n yé yì Jelusalẹm na hagbẹ Sanhedlin lọ tọn lẹ nido sọgan sayana yé.
2 Saulu, he to anadena pipli mẹgbeyantọ tọn ehe ko doalọ to okú mẹde tọn mẹ wayi. E ma ko dẹn din bọ e yí homẹhunhun do to nupọn dile hagbẹ etọn zohunhun agọ̀nọ lẹ to zánnu dlan do Stefani, he yin devi Jesu tọn nugbonọ de. (Owalọ 7:57–8:1) Na Saulu ma tindo pekọ to homẹkẹndido devi Jesu tọn he nọ nọ̀ Jelusalẹm lẹ mẹ wutu, e sọ hẹn ede zun nuyizan Lẹgba tọn nado hẹn homẹkẹn lọ gbayipe. E jlo na sukúndona sinsẹ̀n he e yí do mọ owùnu, he yè nọ ylọdọ “Aliho Lọ.”—Owalọ 9:1, 2; pọ́n apotin lọ “Saulu Mọ Aṣẹ Yí Nado Yì Wle Klistiani lẹ to Damasku,” to weda 61.
w16.06 7 huk. 4
Be Homẹ Towe Nọ Hùn Dọ Jehovah Yin Zẹ́ndotọ Towe Ya?
4 To whenue Jehovah pọ́n gbẹtọvi lẹ, e ma nọ na ayidonugo awusọhia gbonu tọn. Kakatimọ, ahun yetọn wẹ e nọ gbeje pọ́n, yèdọ gbẹtọ homẹ tọn yetọn. (Hia 1 Samuẹli 16:7b.) Nugbo ehe yin didohia to gigọ́ mẹ to whenue Jiwheyẹwhe do agun Klistiani tọn lọ ai. E dọ̀n mẹsusu he sọgan yin pinpọnhlan di kanylantọ to nukun gbẹtọ lẹ tọn mẹ wá ede po Visunnu etọn po dè. (Joh. 6:44) Dopo to omẹ mọnkọtọn lẹ mẹ wẹ Falesi de he nọ yin Saulu, yèdọ “nùzantọ, homẹkẹndomẹtọ po kanylantọ de po.” (1 Tim. 1:13) Etomọṣo, mẹlọ he “nọ gbeje ahun lẹ pọ́n” ma pọ́n Saulu hlan taidi okò he ma yọ́n-na-yizan de gba. (Howh. 17:3) Kakatimọ, Jiwheyẹwhe mọdọ ewọ sọgan yin didiọ zun núzinzan họakuẹ de—na nugbo tọn, yèdọ “núzinzan dide de” nado dekunnuna “akọta lẹ, ahọlu lẹ po ovi Islaeli tọn lẹ po.” (Owalọ 9:15) Mẹdevo lẹ he Jiwheyẹwhe sọ pọ́n hlan di núzinzan sọgodo tọn “na yizan yẹyi tọn” lẹ bẹ mẹhe ko yin ahànnumunọ, gbẹtọ he nọ doalọ to fẹnnuwiwa po ajojijẹ po mẹ to ojlẹ de mẹ wayi lẹ hẹn. (Lom. 9:21; 1 Kọl. 6:9-11) Dile yé to oyọnẹn he pegan Ohó Jiwheyẹwhe tọn tindo bo to yise yetọn hẹn lodo to Jehovah mẹ, yé nọ na ẹn dotẹnmẹ nado diọ yé.
bt 64 huk. 15
Agun lọ “Biọ Ojlẹ Jijọho Tọn de Mẹ”
15 Be hiẹ sọgan yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe e na ko paṣa gbẹtọ lẹ bọ nukun yetọn na ko sọ bia to apà mẹ to whenue Saulu jẹ yẹwhehodọ gando Jesu go ji to sinagọgu lẹ mẹ ya? “Be e ma yin dawe he gbà mẹhe nọ ylọ oyín ehe to Jelusalẹm lẹ do . . . die ya?” wẹ yé kanse. (Owalọ 9:21) To whenue Saulu to zẹẹmẹ nuhewutu e do diọ tọn basi, e “dohia to aliho he họnwun mẹ dọ ehe wẹ Klisti lọ.” (Owalọ 9:22) Ṣigba hodidọ to aliho he họnwun mẹ ma nọ diọlinlẹn na mẹlẹpo gba. E ma sọgan diọ pọndohlan mẹhe nọ tẹdo otàn dọvọdọ lẹ go kavi mẹhe goyiyi ko doadọ̀do to ahun yetọn mẹ lẹ tọn. Ṣogan, Saulu ma gbọjọ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
bt 60-61 huk. 5-6
Agun lọ “Biọ Ojlẹ Jijọho Tọn de Mẹ”
5 Whenue Jesu do Saulu te to aliho he yì Damasku ji, E ma kanse e dọ: “Naegbọn hiẹ do to homẹkẹndo devi ṣie lẹ?” Dile mí mọ do to aga, e dọmọ: “Naegbọn hiẹ do to homẹkẹndo mi?” (Owalọ 9:4) Mọwẹ, Jesu lọsu nọ sè vivẹ́ eyin hodotọ etọn lẹ tin to whlepọn mẹ.—Mat. 25:34-40, 45.
6 Eyin hiẹ to yaji na yise he a tindo to Klisti mẹ wutu, hiẹ sọgan deji dọ Jehovah po Jesu po mọnukunnujẹ ninọmẹ towe mẹ. (Mat. 10:22, 28-31) To alọnu din, whlepọn lọ sọgan nọma yin didesẹ. Flindọ Jesu mọ Stefani to whenue e to yinyin hùhù bosọ mọ devi nugbonọ lẹ to whenue Saulu dọ̀n yé gánnugánnu sọn owhé yetọn lẹ gbè to Jelusalẹm. (Owalọ 8:3) Ṣogan, Jesu ma dádo whẹho lọ lẹ mẹ to whenẹnu. Etomọṣo, Jehovah yí i zan nado na huhlọn Stefani po devi he pò lẹ po nado gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 10:6 ji
Simọni ayúzọ́nwatọ lọ: Ayú kanlin tọn go wẹ ayúzọ́nwatọ lẹ nọ wazọ́n do bo nọ zan osẹ̀n wewe nado klọ́n ofún, olàn kavi ojó depope he gbẹ́ pò to ayú lọ go sẹ̀. Enẹgodo, yé nọ ylọn ayú lọ do nude mẹ na e nido bọawu nado yí i do basi núzinzan voovo lẹ. Ayú lọ nọ lunwán taun to whenue yè to azọ́nwa deji, bọ osin susu dona nọ yin zinzan, ehe wẹ na ko zọ́n bọ owhé Simọni tọn do tin to huto, vlavo to gbonu tòdaho Jọppa tọn. Sọgbe hẹ Osẹ́n Mose tọn, eyin azọ́n mẹde tọn gando kanlin kúkú lẹ go, mẹlọ nọ lẹzun mawé to aṣa-liho. (Le 5:2; 11:39) Enẹwutu, Ju susu nọ yí nukunpẹvi do pọ́n ayúzọ́nwatọ lẹ bo nọ whleawu nado dọ́ owhé yetọn gbè. Talmud tlẹ wá dohia dọ mẹhe nọ bẹ kanlin-mí lẹ pọnte hú ayúzọ́nwatọ lẹ. Etomọṣo, Pita ma dike pọndohlan enẹ ni glọnalina ẹn nado dọ́ owhé Simọni tọn gbè. Lẹnpọn dagbe he Pita dohia to ninọmẹ ehe mẹ wá gọalọna ẹn nado kẹalọyi azọ́ndenamẹ devo, yèdọ nado yì dla Kosi de pọ́n to whégbè. Weyọnẹntọ Biblu tọn delẹ lẹndọ hogbe Glẹkigbe tọn he yin lilẹdo “ayúzọ́nwatọ” (byr·seusʹ) yin yinkọ Simọni tọn devo.
10-16 DÉCEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 12-14
“Balnaba po Paulu po Hẹn Gbẹtọ lẹ Zun Devi to Fidindẹn Lẹ”
bt 85 huk. 4
Yé Gọ́ “Na Ayajẹ po Gbigbọ Wiwe Po”
4 Ṣigba naegbọn gbigbọ wiwe do biọ dọ Balnaba po Saulu po ni yin didedovo “na azọ́n” lọ? (Owalọ 13:2) Biblu ma dọ gba. Nuhe mí yọnẹn wẹ yindọ gbigbọ wiwe wẹ deanana mẹmẹsunnu lẹ nado de yé. Nudepope ma dohia dọ yẹwhegán po mẹplọntọ he tin to Antioku lẹ po jẹagọdo nudide lọ. Kakatimọ, yé nọgodona nudide lọ po ahun lẹpo po. Pọ́n nuhe na ko yin numọtolanmẹ Balnaba po Saulu po tọn dile mẹmẹsunnu yetọn lẹ “blanù bo hodẹ̀ bosọ ze alọ yetọn lẹ do yé ji bo jo yé do nado yì” matin nuvẹun depope. (Owalọ 13:3) Mílọsu dona nọgodona mẹhe mọ azọ́ndenamẹ yí to agun Klistiani tọn mẹ lẹ, ehe bẹ mẹhe yin dide taidi nugopọntọ to agun mẹ lẹ hẹn. Kakati nado nọ whànwu mẹhe mọ lẹblanulọkẹyi mọnkọtọn yí lẹ, mí dona “nọ na yé sisi tlala to owanyi mẹ na azọ́n yetọn wutu.”—1 Tẹs. 5:13.
bt 95 huk. 5
Yé “Yí Adọgbigbo Do to Hodọ Gbọn Huhlọn Jehovah Tọn Dali”
5 Paulu po Balnaba po ko nọte to Ikonioni dai, yèdọ tòdaho de he tẹdo aṣa Glẹki tọn go bosọ yin dopo to tòdaho nukundeji ayimatẹn Lomu tọn he yin Galatia lẹ mẹ. Juvi lẹ nọ yinuwado mẹdevo lẹ ji taun to tòdaho ehe mẹ podọ mẹdiọzun Juvi lẹ sù to finẹ. Dile Paulu po Balnaba po ko nọ wà do, yé biọ sinagọgu mẹ bo jẹ yẹwhehodọ ji. (Owalọ 13:5, 14) Yé “dọho to aliho dagbe mẹ sọmọ bọ gbẹtọgun daho de he bẹ Ju lẹ po Glẹkinu lẹ po hẹn lẹzun yisenọ.”—Owalọ 14:1.
w14 15/9 13 huk. 4-5
Sẹ̀n Jiwheyẹwhe po Nugbonọ-Yinyin po Mahopọnna “Nukunbibia Susu”
4 To whenue Paulu po Balnaba po yì Delbe godo, yé “lẹkọyi Listla podọ yì Ikonioni podọ yì Antioku, bo to devi lẹ hẹn lodo, bosọ to tulina yé nado gbọṣi yise mẹ bo to didọmọ: ‘Mí dona gbọn nukunbibia susu mẹ biọ ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn mẹ.’” (Owalọ 14:21, 22) Hodidọ enẹ sọgan paṣamẹ to tintan whenu. Na nugbo tọn, linlẹn lọ nado gbọn “nukunbibia susu” mẹ ma taidi nuhe na tulimẹ, kakatimọ ayimajai wẹ e na hẹnwa namẹ. To whelọnu lo, naegbọn Paulu po Balnaba po do “to devi lẹ hẹn lodo” gbọn hodidọ na yé do nukunbibia susu he yé na pehẹ lẹ ji dali?
5 Mí sọgan mọ gblọndo lọ eyin mí yí sọwhiwhe do gbadopọnna hogbe Paulu tọn lẹ. E ma dọ poun dọ: “Mí dona doakọnna nukunbibia susu.” Kakatimọ e dọ dọ: “Mí dona gbọn nukunbibia susu mẹ biọ ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” Enẹwutu, Paulu hẹn devi lẹ lodo gbọn nùzinzindo kọdetọn dagbe he nugbonọ-yinyin nọ hẹnwa ji. Ahọsumẹ enẹ ma yin odlọ de poun gba. Na nugbo tọn, Jesu dọmọ: “Mẹhe doakọnna kakajẹ opodo, omẹ enẹ wẹ na yin whinwhlẹngán.”—Mat. 10:22.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w08 15/5 32 huk. 7
Nuagokun lẹ sọn Owe Owalọ lẹ Tọn Mẹ
12:21-23; 14:14-18. Hẹlodi yí gigo he dona yin nina Jiwheyẹwhe kẹdẹ. Lehe enẹ gbọnvo na aliho he mẹ Paulu po Balnaba po gbẹ́ pipá po yẹyi he yé ma jẹna po dai gbidigbidi to afọdopolọji do sọ! Mí ma dona nọ dín gigo na nudepope he mí sọgan wadotana to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ.
nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Ow 13:9 ji
Saulu, mẹhe sọ nọ yin Paulu: Bẹsọn ojlẹ ehe mẹ wẹ Saulu jẹ yinyin yiylọdọ Paulu ji. Heblu vijiji wẹ apọsteli lọ yin, bo ka sọ tindo tòvi-yinyin Lomu tọn. (Ow 22:27, 28; Flp 3:5) Enẹwutu, e yọnbasi dọ sọn ovu gbọ́n wẹ e ko do yinkọ Heblugbe tọn Saulu, podọ yinkọ Lomu tọn lọ Paulu. To ojlẹ lọ mẹ dọ́n, Ju susu wẹ nọ do yinkọ awe, titengbe mẹhe ma nọ nọ̀ Islaeli lẹ. (Ow 12:12; 13:1) Delẹ to hẹnnumẹ Paulu tọn lẹ mẹ tindo yinkọ Lomu tọn po Glẹkigbe tọn po ga. (Lo 16:7, 21) Taidi “apọsteli de na akọta lẹ,” Paulu yin azọ́ndena nado lá wẹndagbe lọ na mẹhe ma yin Ju lẹ. (Lo 11:13) Ewọ lọsu wẹ na ko basi dide nado nọ yí yinkọ Lomu tọn etọn zan; e na ko mọdọ enẹ wẹ na yin alọkẹyi hugan. (Ow 9:15; Ga 2:7, 8) Mẹdelẹ dọ dọ e de nado nọ yí yinkọ Lomu tọn lọ zan nado na sisi Sọlgiu Paulu, ṣigba e gán nọma yinmọ, na Paulu gbẹ́ nọ zan yinkọ enẹ to whenue e ko tlọ́n Kiplu. Mẹdevo lẹ dọ dọ Paulu ma nọ zan yinkọ Heblugbe tọn etọn, na aliho he mẹ Glẹkinu lẹ nọ ylọ ẹ te nọ zọ́n bọ e nọ taidi hogbe Glẹkigbe tọn he nọ yin yíyí do ylọ mẹde (kavi kanlin) he nọ to gigó to zọnlin mẹ.—Pọ́n adà nupinplọn tọn do Ow 7:58 ji.
Paulu: To Owe-Wiwe Glẹki tọn lẹ mẹ, yinkọ lọ Pauʹlos, he wá sọn hogbe Latingbe tọn Paulus mẹ, ehe zẹẹmẹdo “Vude; Pẹvi” yin yiyizan whla 157 nado dlẹnalọdo apọsteli Paulu, podọ whla dopo nado dlẹnalọdo ayimatẹn-gán Kiplu tọn, Sọlgiu Paulu.—Ow 13:7.
17-23 DÉCEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 15-16
“Nudide Pọmẹ Tọn He Sinai Do Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Ji”
bt 102-103 huk. 8
‘Gbemanọpọ Sinsinyẹn’ de Wá Aimẹ
8 Luku zindonukọn dọmọ: “To whenue Paulu po Balnaba po ko tindo gbemanọpọ po nudindọn sinsinyẹn de po hẹ yé [“sunnu delẹ”], tito yin bibasina Paulu po Balnaba po gọna delẹ to yé mẹ nado hẹji yì apọsteli po sunnu mẹho lẹ po dè to Jelusalẹm gando nudindọn ehe go.” (Owalọ 15:2) Hogbe lọ ‘gbemanọpọ po nudindọn sinsinyẹn po’ dohia dọ dopodopo yetọn yí homẹgble do dọho dile yé to zẹẹmẹ nuhe yé yise tọn basi po nujikudo po, podọ agun Antioku tọn ma penugo nado didẹ nuhahun lọ. Nado hẹn jijọho po pọninọ agun lọ tọn po go, mẹho agun lọ tọn lẹ gbọn nuyọnẹn dali basi dide nado hẹn whẹho lọ yì “apọsteli po sunnu mẹho lẹ po dè to Jelusalẹm,” yèdọ hagbẹ anademẹtọ whenẹnu tọn. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn mẹho agun tọn Antioku tọn lẹ dè?
w12 15/1 5 huk. 6-7
Klistiani Nugbo lẹ Nọ Na Sisi Ohó Jiwheyẹwhe Tọn
6 Adà Owe-wiwe tọn he gọalọ nado didẹ whẹho lọ tin to Amọsi 9:11, 12 mẹ. Mí hia dile e yin hodọ sọn e mẹ do to Owalọ lẹ 15:16, 17 mẹ dọmọ: “Yẹn na lẹkọwa bo na vọ́ gòhọ Davidi tọn he ko họ́jai lọ gbá; podọ yẹn na vọ́ gbakija etọn lẹ gbá bo na vọ́ ẹ jlọ dote, na pipotọ gbẹtọ lọ lẹ tọn nido sọgan dín Jehovah vẹkuvẹku, to pọmẹ hẹ gbẹtọ akọta lẹpo tọn, he nọ yin yiylọ gbọn oyín ṣie dali lẹ, wẹ Jehovah dọ.”
7 Mẹde sọgan dọnnu dọ, ‘Ṣigba wefọ enẹlẹ ma dọ dọ e ma yin dandan na Kosi he lẹzun yisenọ lẹ nado gboadà nẹ.’ Nugbo wẹ; ṣigba Ju he yin Klistiani lẹ na ko mọnukunnujẹ nuagokun lọ mẹ. Yé ma nọ pọ́n Kosi he gboadà lẹ hlan taidi ‘gbẹtọ akọta lẹ tọn’ gba, ṣigba taidi mẹmẹsunnu lẹ. (Eks. 12:48, 49) Di apajlẹ, lẹdogbedevomẹ Septante Bagster tọn lilẹ́ Ẹsteli 8:17 dole: “Mẹsusu sọn Kosi lẹ mẹ gboadà, bo lẹzun Ju lẹ.” Enẹwutu, nuhe dọ Owe-wiwe lẹ te họnwun to whenuena e dọ dọdai dọ pipotọ owhé Islaeli tọn (Ju lẹ po mẹdiọzun Juvi he gboadà lẹ po) to pọmẹ hẹ “gbẹtọ akọta lẹpo tọn” (Kosi he ma gboadà lẹ) na lẹzun omẹ dopolọ lẹ na oyín Jiwheyẹwhe tọn. Adàgbigbo ma yin nubiọtomẹsi de na Kosi he jlo na lẹzun Klistiani lẹ gba.
bt 123 huk. 18
Paulu “to Agun lẹ Hẹn Lodo”
18 Paulu po Timoti po wazọ́n dopọ na owhe susu. Taidi nugopọntọ tomẹyitọ lẹ, yé nọ hẹn azọ́ndenamẹ voovo lẹ di taidi afọzedaitọ hagbẹ anademẹtọ lọ tọn. Biblu dọmọ: “Dile yé to gbejizọnlinzin gbọn tòdaho lọ lẹ mẹ, yé nọ dọ gbèta he kọ̀n apọsteli lẹ po sunnu mẹho he to Jelusalẹm lẹ po ko wá na mẹhe tin to finẹ lẹ, na yé nido nọ setonuna.” (Owalọ 16:4) E họnwun dọ agun lẹ hodo anademẹ he apọsteli lẹ po sunnu mẹho he tin to Jelusalẹm lẹ po na. Enẹwutu, “agun lẹ to yinyin hinhẹn lodo zọnmii bo to jijideji to sọha mẹ egbesọegbesọ.”—Owalọ 16:5.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w12 15/1 10 huk. 8
Plọn Nukleninọ sọn Apọsteli Jesu Tọn lẹ Dè
8 Etẹwẹ míwlẹ sọgan plọn sọn kandai ehe mẹ? Doayi e go dọ to whenue Paulu ko dedo Asia godo wẹ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn yinuwa. Enẹgodo, to whenue Paulu ko sẹpọ Bitinia godo wẹ Jesu dademẹ. Podọ to godo mẹ, to whenue Paulu ko jẹ Tloa godo wẹ Jesu deanana ẹn nado yì Makedonia. Taidi Ota agun lọ tọn, Jesu sọgan yinuwa hẹ mí to aliho mọnkọtọn mẹ. (Kọl. 1:18) Di apajlẹ, hiẹ sọgan ko to nulẹnpọn nado wà sinsẹ̀nzọn taidi gbehosọnalitọ kavi nado sẹtẹn yì lẹdo de mẹ fie nuhudo sù te. Ṣigba, e sọgan yindọ to whenue hiẹ ze afọdide lẹ nado jẹ yanwle towe kọ̀n godo wẹ Jesu na deanana we gbọn gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn gblamẹ. Lẹnnupọndo apajlẹ ehe ji: Húnkùntọ de sọgan deanana mọto etọn hlan adusi kavi amiyọn ṣigba e dona yin to whenue mọto lọ to yìyì. Mọdopolọ, Jesu sọgan deanana mí to lizọnyizọn mítọn hinhẹn gblodeji mẹ kiki eyin mí to nukọnzindo—yèdọ eyin mí to vivẹnu lẹpo do nado jẹ yanwle mítọn kọ̀n.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 16:37 ji
míwlẹ yin Lomunu lẹ: Enẹ wẹ tòvi Lomu tọn lẹ. Tòvi Lomu tọn wẹ Paulu yin podọ e yọnbasi dọ uwẹ Sila lọsu yin. Sọgbe hẹ osẹ́n Lomu tọn, tòvi de tindo jlọjẹ nado yin owhẹ̀ jijlọ dá na, bo ma dona yin yasana to gbangba, adavo owhẹ̀ etọn ko yin didọ pó. Tòvi-yinyin Lomu tọn nọ namẹ jlọjẹ po lẹblanulọkẹyi delẹ po mahopọnna fie mẹlọ te to ahọluigba lọ glọ. Osẹ́n Lomu tọn wẹ nọ deanana tòvi Lomu tọn lẹ, e ma yin osẹ́n glètoho he to ahọluigba lọ glọ lẹ tọn. Eyin yè sawhẹdokọna ode to yé mẹ, e gán yigbe dọ owhẹ̀ emitọn ni yin didá sọgbe hẹ osẹ́n lẹdo lọ tọn; etomọṣo, e gbẹ́ tindo jlọjẹ nado biọ dọ whẹdatẹn Lomu tọn de ni dọ owhẹ̀ emitọn. Eyin owhẹ̀ he jẹna okú de wẹ mẹlọ hù, e tindo jlọjẹ nado vọ́ owhẹ̀ ylọ to ahọluigbagán lọ dè. Apọsteli Paulu dekunnu gbọn ahọluigba Lomu tọn mẹ lẹdo pé. Ninọmẹ voovo atọ̀n mẹ wẹ kandai lẹ dohia dọ e yí jlọjẹ etọn taidi tòvi Lomu tọn zan te. Ninọmẹ tintan wá aimẹ to Filipi, to whenue e dọna whẹdatọ Filipi tọn lẹ dọ yé tùnafọ jlọjẹ emitọn lẹ ji to whenue yé hò emi.—Nado mọ ninọmẹ awe he pò lọ lẹ, pọ́n adà nupinplọn tọn lẹ do Ow 22:25; 25:11 ji.
24-30 DÉCEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 17-18
“Nọ Hodo Apajlẹ Apọsteli Paulu Tọn to Yẹwhehodidọ po Mẹpinplọn po Mẹ”
nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Ow 17:2, 3 ji
hoyijlẹdohogo: Paulu ma lá wẹndagbe lọ na yé poun. E nọ basi zẹẹmẹ etọn bo nọ na kunnudenu lẹ sọn Owe-wiwe lẹ mẹ, yèdọ Owe-Wiwe Heblu tọn lẹ. E ma nọ hia Owe-wiwe lẹ poun gba; e nọ basi zẹẹmẹ do yé ji, bo nọ diọadana hoyijlẹdohogo etọn sọgbe hẹ mẹhe e to hodọna lẹ. Hogbe Glẹkigbe tọn lọ, di·a·leʹgo·mai yin zẹẹmẹ-basina taidi “nado tindo mahẹ to hodọdopọ de mẹ; nado dọho hẹ mẹ; nado dọhodopọ.” E nọ bẹ linlẹn nuwadopọ hẹ gbẹtọ lẹ tọn hẹn. Hogbe Glẹkigbe tọn ehe sọ yin yiyizan to Ow 17:17; 18:4, 19; 19:8, 9; 20:7, 9 mẹ.
didohia gbọn alọdlẹndonu lẹ dali: To paa mẹ, hogbe Glẹkigbe tọn lọ nọ zẹẹmẹdo “nado zedo apá na (zedo e dè).” Ehe sọgan zẹẹmẹdo dọ Paulu yí sọwhiwhe do yí dọdai he gando Mẹsia go to Owe-Wiwe Heblu tọn mẹ lẹ jlẹdo nuhe jọ to gbẹzan Jesu tọn mẹ lẹ go, nado do lehe Jesu hẹn dọdai enẹlẹ di do hia.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 17:17 ji
to ahimẹ: Ahi Atẹni tọn klo sọ nudi hectare atọ́n bo tin to agewaji-whèyihọ pópló Acropole tọn. E ma yin nọtẹn fie yè nọ họ̀nú bo nọ sànú te kẹdẹ gba. Ṣigba, e sọ nọ yin yiyizan taidi tòpligbasa de kavi nọtẹn ajọwiwa, tonudidọ, po nuwiwa aṣa tọn lẹ po tọn. Wesetọ Atẹni tọn lẹ yiwanna finẹ yìyì nado sọgan pli bo dọhodo onú voovo lẹ ji.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 17:22, 23 ji
Hlan Jiwheyẹwhe Mayọnẹn de: Hogbe Glẹkigbe tọn lẹ A·gnoʹstoi the·oiʹ yin apadewhe nukinkan he tin to agbà Atẹni tọn de go. Na Atẹninu lẹ nọ dibusi yẹwhe yetọn lẹ wutu, yé gbá tẹmpli po agbà susu lẹ po, bo tlẹ wleawuna agbà lẹ na yẹwhe he yé ma yọnẹn lẹ taidi Yindidi, Jlẹkajininọ, Huhlọn, Linlẹndiọnamẹ po Lẹblanu po. Vlavo na yé ma jlo na wọn yẹwhe depope bọ yẹwhe lọ nado gblehomẹ do yé go wutu, yé wleawuna agbà de “Hlan Jiwheyẹwhe Mayọnẹn de.” Agbà enẹ he yé wleawuna dohia dọ yé kẹalọyi dọ Jiwheyẹwhe de tin he yé ma yọnẹn. Paulu yí zinzin do bẹ yẹwhehodidọ etọn jẹeji gbọn hodidọ gando agbà he e mọ ehe go dali, nado lá Jiwheyẹwhe, yèdọ Jiwheyẹwhe nugbo lọ, he hosetọ etọn lẹ ma ko yọ́n nudepope gandego to whenẹnu lọ na yé.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w08 15/5 32 huk. 5
Nuagokun lẹ sọn Owe Owalọ lẹ Tọn Mẹ
18:18—Pàdido tẹwẹ Paulu basi? Weyọnẹntọ delẹ dọ dọ Paulu na ko dó opà Nazilinu tọn de. (Osọha 6:1-21) Ṣigba, Biblu ma dọ opà wunmẹ he Paulu dó gba. Humọ, Owe-wiwe ma dọ eyin Paulu ko dó opà enẹ whẹpo do lẹzun Klistiani kavi to enẹgodo kavi eyin e to bibẹjẹeji wẹ kavi e to hinhẹn ẹn wá vivọnu. Depope he whẹho lọ yin, opà mọnkọtọn didó ma yin ylando gba.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Ow 18:21 ji
eyin Jehovah jlo: Hodidọ ehe dohia dọ yè dona nọ lẹnnupọndo ojlo Jiwheyẹwhe tọn ji to whenue yè to nudepope wà kavi to linlẹn nado wà nude. Apọsteli Paulu nọ hẹn ehe do ayiha mẹ to whepoponu. (1Kọ 4:19; 16:7; Heb 6:3) Devi Jakọbu lọsu na tuli mí to wekanhlanmẹ etọn mẹ nado nọ dọ: “Eyin Jehovah jlo, mí na nọgbẹ̀ bo na wà ehe kavi enẹ.” (Jak 4:15) Hogbe enẹlẹ ma dona yin hogbe ovọ́ lẹ gba; mẹdepope he dọ po ahundopo po dọ “eyin Jehovah jlo” dona dovivẹnu nado yinuwa sọgbe hẹ ojlo Jehovah tọn. E ma yin dandan nado nọ dọ hogbe ehelẹ tọ́n to whelẹponu gba, amọ́ e gán nọ yin didọ do homẹ poun.—Pọ́n adà nupinplọn tọn lẹ do Ow 21:14; 1Kọ 4:19; Jak 4:15 ji gọna Nudọnamẹ Dogọ A5.
31 DÉCEMBRE–6 JANVIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 19-20
“Mì Payi Mìde po Apó lọ Pete po Go”
w11 15/6 20-21 huk. 5
“Mì Yìn Lẹngbọpa Jiwheyẹwhe Tọn He Yin Zizedo Alọmẹ Na Mì”
5 Apọsteli lọ wlan dọ sunnu mẹho lẹ dona ‘yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he yin zizedo alọmẹ na yé.’ Nujọnu wẹ e yin na yé nado yọnẹn dọ Jehovah po Jesu Klisti po tọn wẹ lẹngbọpa lọ yin. Mẹho lẹ na dogbè lehe yé basi hihọ́na lẹngbọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ do tọn. Mí ni dọ dọ họntọn towe vivẹ́ de biọ to asi we nado penukundo ovi etọn lẹ go to whenue e ma to whégbè. Be hiẹ ma na penukundo yé go ganji bo na núdùdù yé ya? Eyin dopo to ovi lọ lẹ mẹ jẹazọ̀n, be hiẹ ma na hẹn ẹn diun dọ e mọ nukunpedomẹgo dotowhé tọn he sọgbe yí ya? Mọdopolọ, mẹho agun tọn lẹ dona “nọ yìn agun Jiwheyẹwhe tọn, ehe e yí ohùn Visunnu etọn titi tọn do họ̀.” (Owalọ 20:28) Yé nọ hẹn do ayiha mẹ dọ lẹngbọ dopodopo yin hihọ̀ po ohùn họakuẹ Klisti Jesu tọn po. Na yé na dogbè wutu, mẹho lẹ nọ na núdùdù, basi hihọ́na, bo nọ penukundo lẹngbọpa lọ go.
w13 15/1 31 huk. 15
Mẹho Agun Tọn lẹ Yin ‘Azọ́nwatọ Hatọ lẹ Na Ayajẹ Mítọn’
15 Azọ́n sinsinyẹn wẹ mẹho lẹ nọ wà. To whedelẹnu, onú mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po tọn nọ to ahunmẹduna mẹho lẹ sọmọ bọ yé nọ fọ́n to zánmẹ nado hodẹ̀ gando yé go kavi nado gọalọna yé to gbigbọ-liho. (2 Kọl. 11:27, 28) Etomọṣo, mẹho lẹ nọ yí ayajẹ do hẹn azọngban yetọn di to gigọ́ mẹ dile Paulu wà do. Ewọ wlan hlan Kọlintinu lẹ dọmọ: “Yẹn na yí ayajẹ do yí dee zan bo na yí dee zan to gigọ́ mẹ na alindọn mìtọn.” (2 Kọl. 12:15) Na nugbo tọn, owanyi he Paulu tindo na mẹmẹsunnu etọn lẹ whàn ẹn nado yí ede zan to gigọ́ mẹ nado hẹn yé lodo. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 2:4; Flp. 2:17; 1 Tẹs. 2:8) Abajọ mẹmẹsunnu lẹ do yiwanna Paulu taun!—Owalọ 20:31-38.
bt 172 huk. 20
“Yẹn Wé sọn Ohùn Gbẹtọ Lẹpo Tọn Mẹ”
20 To vogbingbọn mlẹnmlẹn mẹ na mẹhe na wá tafu lẹngbọ he tin to apó lọ mẹ lẹ, Paulu yí alọ etọn titi lẹ do wazọ́n ma nado lẹzun agbàn to kọ̀ji na agun lọ. E ma jẹtukla do yisenọ hatọ lẹ tamẹ nado sọgan mọaleyi gba. Paulu dotuhomẹna mẹho agun tọn Efesu tọn lẹ nado do gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn hia. E dọna yé dọmọ: “Mì dona gọalọna mẹhe yin madogánnọ lẹ, podọ mì dona hẹn ohó Oklunọ Jesu tọn lẹ do ayiha mẹ, to whenue ewọ lọsu dọ dọ, ‘Ayajẹ sù to nunamẹ mẹ hú to mimọyi mẹ.’”—Owalọ 20:35.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
bt 161 huk. 11
Ohó lọ “to Whinwhẹ́n Deji bo to Gbigbayipe”
11 Paulu sọgan ko nọ dọho to wehọ enẹ mẹ egbesọegbesọ sọn nudi ogàn 11:00 mẹ afọnnu kakajẹ nudi ogàn 4:00 mẹ whèjai. (Owalọ 19:9) Gànhiho enẹlẹ mẹ wẹ yozò nọ sinyẹn hugan te bọ mẹsusu nọ doazọ́nte nado dùnú bo gbọjẹ, podọ e taidi dọ awhá nọ depò taun to ojlẹ enẹlẹ mẹ. Mí ni dọ dọ Paulu tẹdo tito enẹ go gligli na owhe awe blebu, e na ko yí nuhe hugan gànhiho 3 000 zan nado plọnmẹ, yèdọ nudi gànhiho 125 to sunmẹsunmẹ. Whẹwhinwhẹ́n devo die he wutu ohó Jehovah tọn do to whinwhẹ́n deji bo to gbigbayipe. Paulu nọ wazọ́n sinsinyẹn to lizọnyizọn lọ mẹ bosọ nọ diọalọ. E diọ tito etọn nado sọgan dọyẹwheho na mẹhe tin to lẹdo enẹ mẹ lẹ. Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? “Mẹhe nọ nọ̀ agbegbe Asia tọn ji lẹpo sè ohó Oklunọ tọn, yèdọ Ju lẹ po Glẹkinu lẹ po.” (Owalọ 19:10) Matin ayihaawe, Paulu dekunnu mlẹnmlẹn!
bt 162-163 huk. 15
Ohó lọ “to Whinwhẹ́n Deji bo to Gbigbayipe”
15 Winyan he yin dido visunnu Skeva tọn lẹ whàn mẹsusu nado dibusi Jiwheyẹwhe, podọ ehe hẹn mẹsusu lẹnnupọn bọ yé lẹzun yisenọ bo jo afinyọnnuwiwa yetọn lẹ do. Nujijlẹ wunmẹwunmẹ lẹ gbayipe to Efesu. Obó po dèfinfẹ̀n lẹ po nọ yin yiyizan to paa mẹ, podọ owe he bẹ bogbè-sisà lẹ hẹn sọ gbayipe. Todin, susu to Efesunu lẹ mẹ yin whinwhàn nado bẹ owe nujijlẹ tọn yetọn lẹ tọ́n bo mẹ̀n yé to mẹlẹpo nukọn—mahopọnna dọ akuẹ owe lọ lẹ tọn yì dọla fọtọ́n susu lẹ sọgbe hẹ akuẹ-didiọ alọnu din tọn. Luku dọmọ: “Enẹwutu, ohó Jehovah tọn to whinwhẹ́n deji bo to gbigbayipe to aliho huhlọnnọ de mẹ.” (Owalọ 19:17-20) Kunnudenu họnwun nankọ die dọ nugbo nọ gbawhàn lalo po aovi lẹ po tọn! Klistiani nugbonọ enẹlẹ ze apajlẹ dagbe dai na mí to egbehe. Mílọsu to gbẹnọ to aihọn he ji afinyọnnuwiwa pavava do de mẹ. Eyin mí doayi e go dọ mí tindo nudepope he tindo kanṣiṣa hẹ afinyọnnuwiwa, mí dona wà nuhe Efesunu lẹ wà—mí ni bẹ yé dlan to afọdopolọji! Mì gbọ mí ni nọla pete na nuyiwa hiọawu mọnkọtọn lẹ, mahopọnna avọ́sinsan depope he e sọgan biọ to mí si.