BIBLIOTECA NÁA INTERNET Watchtower
Watchtower
BIBLIOTECA NÁA INTERNET
me̱ʼpha̱a̱
a̱
  • ʼ
  • a̱
  • e̱
  • i̱
  • o̱
  • u̱
  • ŋ
  • BIBLIA
  • MBAʼA I̱YI̱I̱ʼ
  • REUNIÓN
  • w25 junio mbaʼa ináa 14-19
  • Ganindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ á mu rígá dí tsékru̱ʼu̱lú

Nda̱a̱ video gi̱i̱ náa nitaxújmbi̱i̱

Atani̱ mba̱a̱ a̱jkia̱nʼ, tsíyoo gákujmaa video.

  • Ganindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ á mu rígá dí tsékru̱ʼu̱lú
  • Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2025
  • Subtítulos
  • Náa na̱ʼkha̱ i̱ʼwáʼ
  • TSÉʼYÁÁ NÁÁ MBIʼI GÁGUMA GÁMBÁA DÍ RA̱MÁJÁNʼ
  • TSÉʼYÁÁ DÍ GÁʼNI JEOBÁ MU MAMBÁYULÚ
  • TSÉʼYÁÁ DÍ GÁRÍGÁ GÁJTSÍÍ
  • XÁʼNGO̱O̱ GÁKRU̱ʼU̱LÚ XÓ PHÚ ENINIÁN JEOBÁ
  • Atanda̱ʼa̱a̱ Jeobá mambáyáaʼ matraʼwíí dí matani̱
    I̱yi̱i̱ʼ dí najmulú náa reunión Xóo kúwi̱i̱n ga̱jma̱a̱ xóo Etaraʼa Cristianos 2023
  • Garmáʼáan a̱jkiu̱lú dí Jeobá “nindxu̱u̱ Dios bi̱ ndaʼya”
    Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2024
  • Ndiéjunʼ eʼyáá ga̱jma̱a̱ numuu xóo Jeobá gánda̱ʼa̱a̱ cuenta rá.
    Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2024
  • Rí najmañulú náa consejo dí nixna xa̱bu̱ bi̱ niguájun jmbu
    Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2024
Atayáá itháan
Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2025
w25 junio mbaʼa ináa 14-19

ARTÍCULO RÍ MU’NIGAJMAA 26

AJMÚÚ 123 Guguajún jmbu ga̱jma̱a̱ guʼnimbulú’

Ganindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ á mu rígá dí tsékru̱ʼu̱lú

“Tséʼngo̱o̱ gákru̱ʼu̱lú xóo kaʼnii bi̱ gíʼdoo xúgíʼ tsiaki̱i̱” (JOB 37:23).

EDXU̱U̱

Maski asndu na̱nguá eʼyáá xúgíʼ dí gárígá, mú maʼngulú muraʼníí gamiéjunʼ á mu nindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ ga̱jma̱a̱ nundxaʼwamíjná i̱ndó náa rí nduʼyáá ma̱ngaa nakumulú kuʼyáá Jeobá.

1. Xú káʼnii niʼniwáánʼ Jeobá, ga̱jma̱a̱ náá numuu rá.

RA̱ʼKHÁ tháán nagui̱i̱ niʼniwáánʼ Jeobá, numuu rí najmááʼ nundxaʼwamíjná, najmañulú dí xóó tséʼyáá ga̱jma̱a̱ najmááʼ nuʼgíʼ nuʼni rí najmañulú. Niʼniwáánʼ xígi̱ kaʼnii “numuu rí nandoo muxkamaa ku̱ma̱ ndrígóo”. Ma̱ngaa Jeobá nandoo rí majmulú májánʼ rí najmáánʼ nundxa̱ʼwáá edxulú mu xúʼko̱ muraʼwíí májánʼ dí muʼni (Prov. 2:​1-5; Rom. 12:1).

2. a) Ndiéjunʼ gíʼmaa makru̱ʼu̱lú rá. (Job 37:​23, 24; atayáá ma̱ngaa xtiʼkhuu.) b) Ndiéjunʼ embáyulú dí manindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ ga̱jma̱a̱ dí makru̱ʼu̱lú dí rígá mbaʼa rí tséʼyáá rá.

2 Maski asndu Jeobá niʼniwáánʼ mu ma̱ndoo majmañulú. Mú rígá mbaʼa rí tséʼyáálú (atraxnuu Job 37:​23, 24).a Gundxaʼwámíjná ga̱jma̱a̱ numuu Job. Jeobá niʼniuu mbaʼa grajxe̱ dí nisngájma dí rígá mbaʼa rí Job tséʼyoo. Rígi̱ nimbáyúu mu mbaʼyoo rí ndaʼyóoʼ mani̱ndxu̱u̱ xa̱bu̱ guabaaʼ ga̱jma̱a̱ rí ndaʼyóoʼ mariʼkhuu xóo endxaʼwamínáʼ (Job 42:​3-6). Ikháanʼ mangáanʼ gíʼmaa manindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ ga̱jma̱a̱ makru̱ʼu̱lú dí rígá mbaʼa rí tséʼyáá. Dí manindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ nambáyulú makumulú kuʼyáá Jeobá, dí ikhaa i̱ndó maʼthúlú dí phú gajkhun ndayóoʼ mbuʼyáá mu muraʼwi̱i̱ májánʼ rí muʼni (Prov. 2:6).

Náa mekhu nakujmaa dí nambiʼitigú aguʼ náa eʼgíʼ Job índo̱ Jeobá xtáa raʼtámíjná ga̱jma̱a̱ nindxu̱u̱. Elihú ga̱jma̱a̱ ajtsíin bi̱ nuthi rí nambájxu̱u̱n gajmiún kúwá ruyáá dí xtáa rarígá.

Mambáyulú rí makru̱ʼu̱lú dí rígá mbaʼa dí tséʼyáálú, xó má niʼni Job. (Atayáá kutriga̱ 2).


3. Ndiéjunʼ gúʼyáá náa artículo rígi̱ rá.

3 Náa artículo rígi̱ mbuʼyáá tikhuu rí tséʼyáálú ga̱jma̱a̱ ndíjkha dí rígi̱ nguáná naʼniulú gakhi̱i̱. Ma̱ngaa mbuʼyáá ndíjkha dí májánʼ má nindxu̱u̱ rí xúʼyááʼlú mbá xúgíʼ. Rí majmañulú gi̱i̱ mambáyulú makumulú kuʼyáá itháan Jeobá, “bi̱ ra̱ʼkhá tháán gíʼdoo ku̱ma̱”, dí ikhaa maʼthúlú i̱ndó rí ikháanʼ ndaʼyóoʼ mbuʼyáá (Job 37:16).

TSÉʼYÁÁ NÁÁ MBIʼI GÁGUMA GÁMBÁA DÍ RA̱MÁJÁNʼ

4. Xó má eʼthí náa Mateo 24:​36, ndiéjunʼ dí na̱nguá eʼyáálu rá.

4 (Atraxnuu Mateo 24:36). Na̱nguá eʼyáá nguáná gáguma gámbáa dí rígá náa numbaaʼ rígi̱. Asndu má Jesús índo̱ nixtáa náa tsu̱du̱u̱ ku̱ba̱ʼ na̱nguá ndiʼyoo “náa mbiʼi ga̱jma̱a̱ náa hora gárígá”.b Nda̱wa̱á niʼthúún apóstoles dí Jeobá bi̱ gíʼdoo awan náa mbiʼi, “ikhaa kaʼyoo maʼthí” nguáná gárígá rúʼko̱ (Hech. 1:​6, 7). Jeobá ndaʼyoo má nguáná gáguma gámbáa dí rígá náa numbaaʼ rígi̱, ga̱jma̱a̱ ikháanʼlú xándoo mbuʼyáá.

5. Ndiéjunʼ gamíi maguáʼníí ga̱jma̱a̱ numuu rí tséʼyáá náá phú mbiʼi gáguma gámbáa dí ra̱májánʼ rá.

5 Ga̱jma̱a̱ numuu rí Jesús niʼthí, na̱nguá eʼyáá nguáthá mbayuʼ xóó eyóoʼ maguáʼthi̱i̱n mu maguma gámbáa dí rígá náa numbaaʼ rígi̱. Mbáa gamíi maʼni néʼngulú o makáwabáanʼlú, itháán má á mu mbayuʼ má kúwaanʼlu ruʼni ñajuunʼ Jeobá. Ma̱ngaa gamíi makáwabáanʼlú á mu dí bi̱ kúwá náa guʼwúlú o eʼwíinʼ xa̱bu̱ nutsijmáanʼ ga̱jma̱a̱ numuu dí xóó tséguma gámbáa dí ra̱májánʼ (2 Ped. 3:​3, 4). Mbáa asndu mundxaʼwamíjna̱: “Á mu ikhúún nda̱yo̱o̱ náa phú mbiʼi gárígá, mbáa maʼngo̱o̱ itháan a̱jkiu̱nʼ magúʼthu̱u̱n ga̱jma̱a̱ xákaguabúnʼ gáʼnii dí nutsijmún”.

6. Ndíjkha dí májánʼ má rí xúʼyáá nguáná phú gáguma gámbáa dí rígá náa numbaaʼ rá.

6 Ga̱jma̱a̱ numuu rí Jeobá na̱nguá eʼthúlú náa phú mbiʼi gáguma gámbáa dí rígá náa numbaaʼ rígi̱, ma̱ndoo musngajmá rí nuʼni ñajuunʼ numuu rí nandulúʼ kuʼyáá ga̱jma̱a̱ dí nakumulú kuʼyáá. Nandulúʼ muʼni ñajuunʼ asndu kámuu, raʼkháa káaʼ asndu índo̱ gártumuu mbiʼi. Xúndxa̱ʼwa̱míjna̱ wéñuuʼ nguáná “gáʼkha̱ mbiʼi ndrígóo Jeobá”, itháán májánʼ mundxa̱ʼwa̱míjna̱ ndiéjunʼ dí májánʼ gárígá índo̱ gáʼga̱nú mbiʼi rúʼko̱. Rígi̱ gámbáyulú mu muʼgua kanuu itháan náa Jeobá ga̱jma̱a̱ muʼni tsiakimijna muʼni rí nanigu̱u̱ʼ (2 Ped. 3:​11, 12).

7. Ndiéjunʼ nindxu̱u̱ rí nduʼyáá má rá.

7 Gíʼdoo numuu rí mundxaʼwamíjná náa rí nduʼyáálú má. Ndiéjunʼ nindxu̱u̱ rí nduʼyáálú má rá. Jeobá niniñuuʼ rí náa Biblia magumaraʼmáʼ kiʼtáriyaʼ náa nasngájma rí asndu nákha tsiguʼ 1914 makuwáanʼlu náa iwáá mbiʼi. Ma̱ngaa rígá mbaʼa dí nasngájma xóo gakuwáánʼlú índo̱ gártumuu mbiʼi. Ikha jngóo, rí nduʼyáá gajkhun nindxu̱u̱ dí “mbiʼi mba̱a̱ ndrígóo Jeobá gíʼ mijngii” (Sof. 1:14). Jeobá nandoo dí muʼtáruʼun mbá xúgíinʼ xa̱bu̱ xó má eʼngo̱o̱ “ajngáa rí májánʼ ga̱jma̱a̱ numuu Xa̱bu̱ Ñajunʼ ndrígóo Dios” (Mat. 24:14). Ga̱jma̱a̱ xtáa rajuiʼtáráʼa náa mbá 240 xuajin mba̱ʼu̱ ga̱jma̱a̱ mbaaʼ rí kaʼyoo ga̱jma̱a̱ náa itháán rí 1,000 ajngáa. Tséyóoʼ má mbuʼyáá “náa mbiʼi ga̱jma̱a̱ náa hora” gártumuu mbiʼi mu muʼtáraʼa ga̱jma̱a̱ gagi.

TSÉʼYÁÁ DÍ GÁʼNI JEOBÁ MU MAMBÁYULÚ

8. Ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n índo̱ naʼthí “ñajunʼ dí naʼni Dios bi̱ gajkhun” rá. (Eclesiastés 11:5.)

8 Na̱nguá eʼyáálú mbá xúgíʼ “ñajunʼ dí naʼni Dios bi̱ gajkhun” (atraxnuu Eclesiastés 11:5). Rígi̱ nandoo gáʼthúu̱n dí Jeobá naʼni o naniñuuʼ marigá mu xúʼko̱ mambanúu rí ikhaa nandoo. Ikha jngóo na̱nguá eʼyáá mbájmbu náá numuu dí rígá tikhu rí Jeobá naniñuuʼ marigá o ndiéjunʼ gáʼni mu mambáyulú (Sal. 37: 5). Náa Biblia naʼthí dí rígi̱ ikháanʼ xáʼngo̱o̱ gákru̱ʼu̱lú, xóo tséʼngo̱o̱ gákru̱ʼu̱lú xóo ekhi̱i̱ mbáa ada̱ náa awúnʼ ru̱dúu̱, dí asndu rí mbiʼi xúgi̱ científicos tséʼngu̱u̱n gúyáá xóo phú erígá rígi̱.

9. Ndiéjunʼ gamíi magíʼnulú ga̱jma̱a̱ numuu rí tséʼyáá xóo gámbáyulú Jeobá rá.

9 Índo̱ tséʼyáá mbájmbu xóo Jeobá gámbáyulú, gamíi maʼni muʼni a̱jma̱ a̱jkiu̱lú ga̱jma̱a̱ rígi̱ gáʼni dí maʼniulú gakhi̱i̱ muraʼwíí dí muʼni. Xóo dí muraʼwíí dí xáguáʼdáá wéñuuʼ mu muʼtáraʼa itháan o dí muʼgua gákuwáanʼ i̱mba̱ níʼkhá náa ndañún publicadores. O mbáa tséʼngulú guʼnimbáníí dí niʼgími̱jna̱lu muʼni, mbáa nuʼni tsiakimíjna̱ muʼtáraʼa mú tséxkamaa nimbáa xa̱bu̱ muʼsngáa o nuyambáá náa naguma guʼwá mú nuraʼníí mbaʼa gamiéjunʼ, ikha jngóo mbáa nurajximíjna̱ á mu Jeobá nadxuu a̱jkiu̱u̱n kaʼyulú o á mu gajkhun xtáa rambáyulúʼ.

10. Xú káʼnii embáyulú dí xúʼyáá ndiéjunʼ gáʼni Jeobá rá.

10 Dí xúʼyáá xóo phú gáʼni Jeobá, mambáyulú manindxu̱lú xa̱bu̱ wabaaʼ. Naʼni marmáʼáan a̱jkiu̱lú dí xóo nandxa̱ʼwa̱mínáʼ Jeobá na̱nguá nindxu̱u̱ xóo endxa̱ʼwa̱míjnalú ikháanʼ ga̱jma̱a̱ kambo̱o̱ ikhaa na̱nguá nindxu̱u̱ xóo ka̱mbu̱lúʼ ikháanʼ (Is. 55:​8, 9). Ma̱ngaa nambáyulú mbuʼyáá gajkhun dí xúgíʼ dí gúʼni magajnúu májánʼ á mu nakumulú kuyáá ikhaa. Á mu nagájnuu májánʼ náa nuʼtáraʼa o mbá ñajunʼ dí nuʼni náa xuajñuu Jeobá, guxnáalú núma̱aʼ ikhaa (Sal. 127:1; 1 Cor. 3:7). A mú tsérígá xóo ikháanʼ eyulú, gármáʼáan a̱jkiu̱lú dí Jeobá ndaʼyoo xúgíʼ dí nuʼni o dí narígá (Is. 26:12). Ikháanʼ nuʼni xúgíʼ xó má eʼngulú ga̱jma̱a̱ nakumulú kuʼyáá Jeobá dí ikhaa má mambáyulú, nduʼyáá gajkhun dí ikhaa maxnúlú ikha, maski ajndu xáʼni milagro mu mambáyulú xó má niʼni nákha wajyúuʼ (Hech. 16:​6-10).

11. Ndiéjunʼ nindxu̱u̱ dí nduʼyáálú má rá.

11 Nambáyulú dí marmáʼán a̱jkiu̱lú dí nduʼyáálú má. Ndiéjunʼ nindxu̱u̱ dí nduʼyáálú má rá. Nduʼyáá dí Jeobá nandoo kaʼyulú, dí naʼni rí jmbu ga̱jma̱a̱ najmañuu, rí nangajo̱o̱ xúgíʼ rí nuʼni ga̱jma̱a̱ numuu ikhaa ma̱ngaa ga̱jma̱a̱ numún a̱ngiu̱lú. Nduʼyáá dí maʼni tsajkurámíinʼ bi̱ naguájun jmbu (Heb. 11:6).

TSÉʼYÁÁ DÍ GÁRÍGÁ GÁJTSÍÍ

12. Xó má eʼthí Santiago 4:​13, 14, ndiéjunʼ dí na̱nguá eʼyáálú rá.

12 (Atraxnuu Santiago 4:​13, 14). Na̱nguá eʼyáá xóo gákuwáanʼ gájtsíí, numuu dí xúgiáanʼ ma̱ndoo maguáʼníí “mbá dí tséguáʼthi̱i̱n, náa mbá mbiʼi dí tséguáʼthi̱i̱n” (Ecl. 9:11). Ikha jngóo xándoo mbuʼyáá á mu magajnúu májánʼ awan dí nuríyaʼ muʼni, o á mu makuwáanʼ xóó mu muʼnimbáníí.

13. Ndíjkha dí naʼniulú gakhi̱i̱ makuwáanʼ ga̱jma̱a̱ numuu rí tséʼyáá dí gárígá gájtsíí rá.

13 Mbáa naʼniulú gakhi̱i̱ makuwáanʼ ga̱jma̱a̱ numuu rí tséʼyáá dí gárígá gájtsíí. Mbáa naxmiéjunlú ga̱jma̱a̱ numuu dí gamíi marigá, ma̱ngaa mbá nacha̱ ma̱ndoo maxtiʼkhuu xóo kuwáanʼlu o ma̱ndoo marigá dí ra̱májánʼ ga̱jma̱a̱ rígi̱ gamíi maʼni dí xákuwáanʼ gagi o maxmiéjunlú (Prov. 13:12).

14. Ndiéjunʼ rí phú naʼni makuwáanʼ gagi rá. (Atayáá ma̱ngaa xtiʼkhuu.)

14 Índo̱ naʼngulú nuraʼníí gamiéjunʼ, nusngajmá dí nuʼni ñajuunʼ Jeobá numuu dí nandulúʼ kuʼyáá. Rí naʼthí náa Biblia nasngájma dí xándoo muguaʼthi̱i̱n dí Jeobá mañewu̱nlú náa xúgíʼ xkujndu ga̱jma̱a̱ dí ikhaa tséríya̱ʼ awan xóo gakuwáánʼlú. Ikhaa ndaʼyoo dí makuwáanʼ gagi á mu nduʼyáʼ ikha ndrígóo ga̱jma̱a̱ nuʼnimbulú, raʼkháa dí mbuʼyáá xúgíʼ xóo gákuwáanʼ nda̱wa̱á (Jer. 10:23). Índo̱ nunda̱ʼa̱a̱ Jeobá dí mambáyulú mu muraʼwíí májánʼ dí muʼni, nindxu̱u̱ xóo kúwáanʼ ruthá: “Á mu Jeobá nandoo, makuwáánʼlú ga̱jma̱a̱ mu̱ʼni̱ rígi̱ o rúʼko̱” (Sant. 4:15).

Mbaʼa xtiʼkhuu: 1. Mbáa ndxájulú xa̱bu̱ nikhi̱i̱ ga̱jma̱a̱ a̱ʼdióo dxámá, kúwá rudríyáʼ náa mochila de emergencia mbá Biblia ga̱jma̱a̱ eʼwáʼ dí majmúún. 2. Índo̱ kúwá ruraʼníí mbá gamiéjunʼ, ndxájulú ga̱jma̱a̱ a̱ʼgiu̱u̱ ma̱ngaa a̱ʼdióo najmún lona mu matawu̱u̱nʼ ga̱jma̱a̱ najmún dí kuda náa mochila.

Rí phú nambáyulú nindxu̱u̱ dí mbuʼyáʼ ikha ndrígóo Jeobá ga̱jma̱a̱ dí muʼnimbulú. (Atayáá kutriga̱ 14 ga̱jma̱a̱ 15).d


15. Ndiéjunʼ rí nduʼyáálú dí marigá nda̱wa̱á rá.

15 Maski ajndu tséʼyáá ndiéjunʼ gárígá gájtsíí, mú nduʼyáá dí Jeobá nikudaminaʼ dí makuwáanʼlu kámuu mbiʼi, tséʼniuu á mu náa mekhu o náa tsu̱du̱u̱ ku̱ba̱ʼ, nduʼyáá dí ikhaa tséʼni nduwaʼ, ga̱jma̱a̱ nimbá xáʼngo̱o̱ gárikoo mu maʼnimbánuu xúgíʼ rí naʼthí maʼni (Tito 1:2). I̱ndó ikhaa ma̱ndoo maʼthí: “Ikhúún na̱tha̱ dí marigá nda̱wa̱á, ga̱jma̱a̱ asndu nákha wajyúuʼ nitha̱, dí xóó tséjkha̱nú marigá”. Xúgíʼ dí ikhaa niʼtáriyaʼ nimbánuu ga̱jma̱a̱ mambanúu má xúʼko̱ (Is. 46:10). Ndaa nimbá dí marikhoo mu maniñuuʼ raʼndoo kaʼyulú (Rom. 8:​35-39). Maxnúlúʼ ku̱ma̱, maʼni̱i̱ a̱jkiu̱lú ga̱jma̱a̱ maxnúlúʼ tsiaki̱i̱ mu maʼngulú muraʼníí asndu ndiéjunʼ má gáʼkhá. Ma̱ngaa nduʼyáálú gajkhun dí ikhaa mambáyulú ga̱jma̱a̱ maʼni tsajkurámáánʼlú (Jer. 17:​7, 8).

XÁʼNGO̱O̱ GÁKRU̱ʼU̱LÚ XÓ PHÚ ENINIÁN JEOBÁ

16. Ndiéjunʼ rí Jeobá ndaʼyoo ga̱jma̱a̱ numulú, ga̱jma̱a̱ xú káʼnii eʼni makumaaʼ ikháá rígi̱ rá. (Salmo 139:​1-6).

16 (Atraxnuu Salmo 139:​1-6).c Bi̱ Niʼniáanʼlú ndaʼyoo xóo kaʼniáanʼlú mbájnii, xóo kumulúʼ ga̱jma̱a̱ xóo endxa̱ʼwa̱míjnalú. Ikhaa ndaʼyoo ndiéjunʼ dí nuʼthá ga̱jma̱a̱ ndiéjunʼ dí phú gíwanʼ náa a̱jkiu̱lú. Dí nuʼni ga̱jma̱a̱ náá numuu rí xúʼko̱ eʼnilú. Rey David niʼthí dí Jeobá xtáa má xúʼko̱ xawii mañewu̱nlú ga̱jma̱a̱ ma̱ndoo mambáyulú. Ra̱ʼkhá tháán nagui̱i̱ dí Tátá Jeobá bi̱ itháán mba̱a̱, bi̱ niʼni mekhu ga̱jma̱a̱ ku̱ba̱ʼ, bi̱ gíʼdoo xúgíʼ tsiaki̱i̱, maxmiéjuunʼ kaʼyulú. David niʼthí: “Ikháán natatsiniúnʼ májánʼ, ga̱jma̱a̱ ikhúún tséʼngo̱o̱ gákro̱ʼo̱ʼ rígi̱” (Sal. 139:​6, notas).

17. Ndíjkha dí nguáná naʼniulú gakhi̱i̱ muʼnimbulú dí Jeobá gajkhun naxmiéjuunʼ kaʼyulú rá.

17 Ga̱jma̱a̱ numuu xóo nigajáanʼlú, náa xuajin nigajáánʼ o rí nuʼnimbulú nákha xóó tséʼniniiʼ Jeobá, mbáa maʼniulú gakhi̱i̱ mbuʼyáá dí ikhaa nindxu̱u̱ Anu̱lú bi̱ nandoo kaʼyulú ga̱jma̱a̱ bi̱ naxmiéjuunʼ kaʼyulú. O mbáa nundxa̱ʼwa̱míjna̱ dí ga̱jma̱a̱ numuu aʼkhá rí nixuʼdamijnalú nákha niʼníí, Jeobá xándoo mambájxu̱u̱ ga̱jma̱á nindxu̱lú. Asndu David ni̱jkha̱nú nikumu̱u̱ xúʼko̱ kaʼnii (Sal. 38:​18, 21). O xtáa mbáa bi̱ naʼni tsiakimínáʼ mariʼkhu̱u̱ xóo xtáa mu maʼni rí naniguuʼ Dios, mú narajximínáʼ: “Á mu Dios nakro̱ʼo̱o̱ kaʼyoo, ndíjkha dí nando̱ʼo̱ʼ maʼni gaʼdu̱u̱nʼ dí nagu̱ʼwu̱nʼ má nani rá.”

18. Ndíjkha gíʼdoo numuu rí mbuʼyáá dí Jeobá naniniáanʼlú itháan májánʼ ki xóo dí nuniʼnumíjnalú ikháanʼ rá. (Atayáá ma̱ngaa xtiʼkhuu.)

18 Ma̱ndoo muʼgua̱nú mbuʼyáá dí Jeobá naniniáanʼlú májánʼ ki xóo dí nuniʼnumíjnalú ikháanʼ ga̱jma̱a̱ naʼngo̱o̱ ndaʼyoo dí májánʼ náa ikháanʼlú dí ikháanʼ tséʼngo̱o̱ gúʼyáá. Ndaʼyoo náa najngawáanʼ, mú nakro̱ʼo̱o̱ xóo kumulúʼ ga̱jma̱a̱ nandoo kaʼyulú (Rom. 7:15). Índo̱ nduʼyáá dí Jeobá ndaʼyoo dí ma̱ndoo manindxu̱lú mbáa májáanʼ xa̱bu̱, rígi̱ naxnúlú tsiaki̱i̱ mu xúniʼñááʼ ru̱ʼni̱ ñajuunʼ ma̱ngaa mu muʼni ga̱jma̱a̱ gagi.

Mbaʼa xtiʼkhuu: 1. Nindxu̱u̱ mbá mbiʼi dí naxnúu ruʼwa ga̱jma̱a̱ mikrína, mbáa ndxájulú xa̱biya̱ nayejxi̱ náa ventana, nakujmaa dí na̱nguá xtáa gagi. 2. Ikháá má ndxájulú xtáa náa ku̱ba̱ʼ mitsaanʼ gajmíi̱nʼ amígíi, nduyáá xúgíʼ dí mitsaanʼ nigumawíi.

Maski ajndu rígá mbaʼa dí na̱nguá eʼyáálú, mú nduʼyáá dí Jeobá nikudaminaʼ dí makuwáanʼ mitsaanʼ nda̱wa̱á. Rígi̱ nambáyulú maʼngulú muraʼníí gamiéjunʼ. (Atayáá kutriga̱ 18 ga̱jma̱a̱ 19).e


19. Ndiéjunʼ rí nduʼyáálú ga̱jma̱a̱ numuu Jeobá rá.

19 Nduʼyáá rí xúgíʼ dí Jeobá naʼthúlú muʼni o xúʼni̱, nindxu̱u̱ numuu rí nandoo kaʼyulú ga̱jma̱a̱ nandoo dí makuwáanʼlu májánʼ (1 Juan 4:8). Ma̱ngaa nduʼyáá rí nandoo makuwáanʼ kámuu mbiʼi, ikha jngóo nixnájxi̱i̱ A̱ʼdióo makhañúu. Ga̱jma̱a̱ numuu rígi̱, nduʼyáá dí ma̱ndoo muʼni rí nanigu̱u̱ʼ maski ajndu nindxu̱lú xa̱bu̱ aʼkhá (Rom. 7:​24, 25). Nduʼyáá rí “Dios nindxu̱u̱ itháan mba̱a̱ ki xóo a̱jkiu̱lú ga̱jma̱a̱ naninuuʼ xúgíʼ” (1 Juan 3:​19, 20). Jeobá naniniáanʼlú májánʼ ga̱jma̱a̱ ikhaa ndaʼyoo rí maʼngulú muʼnimbáníí dí na̱ndu̱ʼu̱lú.

20. Ndiéjunʼ gámbáyulú mu xáxmiéjunlú wéñuuʼ ga̱jma̱a̱ numuu rí na̱nguá eʼyáálú rá.

20 Xó má ndiʼyáá, Jeobá naʼthúlú i̱ndó dí kaʼyulú mbuʼyáá. Ikha jngóo á mu nindxu̱lú xa̱bu̱ wabaaʼ xáxmiéjunlú gáʼni rí na̱nguá eʼyáá, dí phú gíʼma muʼni nindxu̱u̱ rí mundxa̱ʼwa̱míjna̱ náa dí itháan gíʼdoo numuu, mu xúʼko̱ musngajmá dí nakumulú kuʼyáá kájxi̱ “bi̱ ndaʼyoo xúgíʼ” (Job 36:4). Maski ajndu xúgi̱ rígá mbaʼa dí na̱nguá eʼyáá, mú Jeobá xániñuuʼ raʼsngúlúʼ ga̱jma̱a̱ ra̱ʼkhá tháán nadxulú dí nda̱wa̱á mbaʼa dí ma̱ndoo majmañulú ga̱jma̱a̱ numuu Dios ndrígulú (Ecl. 3:11).

NDIÉJUNʼ GÁTRIʼÑA̱A̱ RÁ.

  • Ndíjkha dí májánʼ nindxu̱u̱ dí xúʼyáá nguáná gaguma gámbáa dí ra̱májánʼ rá.

  • Ndíjkha dí na̱nguá má eyóoʼ mbuʼyáá dí gárígá gájtsíí mu makuwáanʼlu gagi rá.

  • Ndíjkha gíʼdoo numuu mbuʼyáá dí Jeobá naniniáanʼlú itháan májánʼ ki xóo dí nuniʼnumijnalú ikháanʼ rá.

AJMÚÚ 104 Dios naxnúlú xi̱ʼ kaʼwu

a Job 37:​23, 24: “Tséʼngo̱o̱ gákru̱ʼu̱lú xóo kaʼnii bi̱ gíʼdoo xúgíʼ tsiaki̱i̱, ra̱ʼkhá tháán mba̱a̱ tsiaki̱i̱ gíʼdoo, nditháan tséʼni dí ra̱májánʼ ga̱jma̱a̱ naʼni má xúʼko̱ dí jmbu. 24 Ikha jngóo xa̱bu̱ gíʼmaa dí mamiñún kuyáá, numuu rí Dios tsíyoo gáʼñúún bi̱ naku̱mu̱ún dí ra̱ʼkhá tháán ejmañún”.

b Jesús mayéʼga edxu̱u̱ náa guerra dí marigá mu maguma gámbáa numbaaʼ dí naʼtáñajunʼ Gixa̱a̱. Ikha jngóo ma̱ndoo muʼthá dí xúgi̱ ikhaa ndaʼyoo má náá mbiʼi gáʼkha̱nú Armagedón, ga̱jma̱a̱ nguáná gáʼngo̱o̱ náa guerra rígi̱ (Apoc. 6:2; 19:​11-16).

c Salmo 139:​1-6: “Jeobá, ikháán natayáá májánʼ xóo nindxu̱ʼ, ga̱jma̱a̱ natatsiniúnʼ májánʼ. 2 Natayáá nguáná naʼgúnʼ ga̱jma̱a̱ nguáná natujxuʼ. Asndu mitsínguánʼ etayáá xóo endxa̱ʼwa̱mínáʼ. 3 Natayoʼ índo̱ na̱jkhá ga̱jma̱a̱ índo̱ na̱bo̱ʼ, natatsinuuʼ májánʼ xúgíʼ kambo̱ʼ. 4 Ikhúún asndu xóó tsétha̱ nimbá ajngáa, mú ikháán, Jeobá, natayáá má májánʼ. 5 Xtaa mbájndi náa ikhúún mu matie̱wu̱nʼ ga̱jma̱a̱ ñawáanʼ nagujtuún. 6 Ikháán natatsiniúnʼ májánʼ ga̱jma̱a̱ ikhúún tséʼngo̱o̱ gákro̱ʼo̱ʼ rígi̱”.

d RÍ NAʼTHÍ GA̱JMA̱A̱ NUMUU XTIʼKHUU: Mbáa xa̱bu̱ nikhi̱i̱ ga̱jma̱a̱ a̱ʼdióo nuniratáá mochila de emergencia mu majmúún índo̱ gárígá mbá gamiéjunʼ.

e RÍ NAʼTHÍ GA̱JMA̱A̱ NUMUU XTIʼKHUU: Mbáa ndxájulú bi̱ xtáa raraʼnuu xkujndu, nandxa̱ʼwa̱mínáʼ xú káʼnii mitsaanʼ gáxtáa náa numbaaʼ nuxi̱ʼ.

    I̱yi̱i̱ʼ náa ajngáa me̱ʼpha̱a̱ (2007-2025)
    Atrugua̱a̱
    Atambáʼtaa
    • me̱ʼpha̱a̱
    • Náa mataxuʼmá
    • Xóo nandaʼ ma̱ta̱ya̱a̱
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Xtángoo náa naʼthí rí xú káʼnii majmaaʼ
    • Xtángoo náa naʼthí rí nañewu̱u̱n dato ndrígáʼ
    • Configuración de privacidad
    • JW.ORG
    • Atambáʼtaa
    Náa mataxuʼmá