BIBLIOTECA NÁA INTERNET Watchtower
Watchtower
BIBLIOTECA NÁA INTERNET
me̱ʼpha̱a̱
a̱
  • ʼ
  • a̱
  • e̱
  • i̱
  • o̱
  • u̱
  • ŋ
  • BIBLIA
  • MBAʼA I̱YI̱I̱ʼ
  • REUNIÓN
  • w24 noviembre mbaʼa ináa 2-7
  • Dí gíʼmaa muʼni índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ

Nda̱a̱ video gi̱i̱ náa nitaxújmbi̱i̱

Atani̱ mba̱a̱ a̱jkia̱nʼ, tsíyoo gákujmaa video.

  • Dí gíʼmaa muʼni índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ
  • Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2024
  • Subtítulos
  • Náa na̱ʼkha̱ i̱ʼwáʼ
  • GUÑEWA̱A̱N XÓO EʼNI ÍNDO̱ NUNIULÚʼ DÍ RA̱MÁJÁNʼ
  • GUʼYARIDÁÁ JESÚS
  • “GUNIʼÑÁÁʼLA RÍ DIOS MASNGÁJMA SIA̱Nʼ NDRÍGÓO”
  • “ATANI̱ MÁ XÚʼKO̱ DÍ MÁJÁNʼ”
  • “Juez ndrígóo xúgíʼ ku̱ba̱ʼ” naʼni má xúʼko̱ rí jmbu
    Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá 2017
  • Atanda̱ʼa̱a̱ Jeobá mambáyáaʼ matraʼwíí dí matani̱
    I̱yi̱i̱ʼ dí najmulú náa reunión Xóo kúwi̱i̱n ga̱jma̱a̱ xóo Etaraʼa Cristianos 2023
  • Ganindxu̱lú xa̱bu̱ guabaaʼ á mu rígá dí tsékru̱ʼu̱lú
    Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2025
  • Garmáʼáan a̱jkiu̱lú dí Jeobá “nindxu̱u̱ Dios bi̱ ndaʼya”
    Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2024
Atayáá itháan
Bi̱ Nayejngoo Naʼtáraʼa numuu Reino ndrígóo Jeobá (Rí muʼnigajmaa) 2024
w24 noviembre mbaʼa ináa 2-7

ARTÍCULO RÍ MUʼNIGAJMAA 44

AJMÚÚ 33 Aratháán Jeobá rí naxmiéjuanʼ

Dí gíʼmaa muʼni índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ

“Xátatsiʼñáminaʼ maʼngo̱o̱ dí ra̱májánʼ, gaʼngaʼ atani ga̱jma̱ʼ dí ra̱májánʼ índo̱ natani rí máján” (ROM. 12:21).

EDXU̱U̱

Rí ma̱ndoo matani índo̱ nunia̱a̱nʼ dí ra̱májánʼ mu xarigá itháan xkujndu.

1, 2. Tsíín ma̱ndoo muniulúʼ dí ra̱májánʼ rá.

JESÚS nijmuu mbá xkri̱da ndrígóo mbáa a̱ʼgú xuáʼa bi̱ na̱ndo̱ʼo̱o̱ nángi̱ eʼni bi̱ naʼnimbánuu xkujndu mu mambáyúu numuu dí xtáa mbáa bi̱ naʼniu dí ra̱májánʼ. Xa̱bi̱i̱ Jesús niʼngu̱u̱n nikru̱ʼu̱u̱n xóo nikumu̱u̱ a̱ʼgú xuáʼa bugi̱ numuu dí nákha ikhú mbaʼin xa̱bu̱ nagumagíníi (Luc. 18:​1-5). Rí mbiʼi xúgi̱ mangáánʼ ma̱ndoo makumulúʼ xóo nikumu̱u̱ a̱ʼgú xuáʼa bugi̱ numuu dí xúgiáanʼ nguáná nagumáanʼ dí ra̱májánʼ.

2 Rí mbiʼi xúgi̱, xa̱bu̱ nuraʼwi̱i̱n xa̱bu̱, ra̱ʼkhá tháán ra̱míjíinʼ ga̱jma̱a̱ nanigu̱u̱n maguaʼdáá. Ga̱jma̱a̱ numuu rígi̱ nduʼyáá dí ma̱ndoo muniulúʼ dí ra̱májánʼ mangáánʼ (Ecl. 5:8). Mbáa maʼniulú tsiánguá índo̱ mbáa ndxájulú naʼniulú dí ra̱májánʼ. Gajkhun má dí ikhiin na̱nguá nindxu̱ún xóo bi̱ tsíñún gúyulú ga̱jma̱a̱ numuu dí nunimbulúʼ. Mú, numuu dí nindxu̱ún xa̱bu̱ aʼkhá mbáa nguáná má nuniulú dí ra̱májánʼ. Rígá mbaʼa dí ma̱ndoo majmañulú dí xóo Jesús niʼni índo̱ xa̱bu̱ sia̱nʼ ninii dí ra̱májánʼ. Nuʼnimi̱jna̱ maʼngo̱o̱ a̱jkiu̱lú índo̱ xa̱bu̱ sia̱nʼ nuniulú dí ra̱májánʼ, ndíjkha dí xáʼngo̱o̱ a̱jkiu̱lú índo̱ a̱ngiu̱lú nuniulú dí ra̱májánʼ rá. Mú xú káʼnii ku̱mu̱u̱ Jeobá índo̱ mbáa ndxájulú o imba̱a̱ xa̱bu̱ naʼniulú dí ra̱májánʼ rá. Lá naxmiéjuunʼ xáʼ.

3. Xú káʼnii eʼyáá dí Jeobá naxmiéjuunʼ índo̱ nuniulú dí ra̱májánʼ xá.

3 Jeobá naxmiéjuunʼ índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ. “Jeobá nandoo kaʼyoo rí jmbu” (Sal 37:28). Jesús niʼthí dí Dios “maʼni rí marigá nacha̱ rí jmbu” náa xa̱bi̱i̱ mbiʼi rí kaʼyoo (Luc. 18:​7, 8). Inu má maʼnigámbáa dí naʼni mumíníinʼ ga̱jma̱a̱ dí xániñuuʼ muniulúʼ dí ramájánʼ (Sal. 72:​1, 2).

4. Xú káʼnii embáyulú Jeobá rá.

4 Índo̱ kuwáánʼ ruguaʼthi̱i̱n maʼga̱nú mbiʼi dí marígá dí jmbu, Jeobá naʼsngúlú ndiéjunʼ gúʼni índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ (2 Ped. 3:13). Mbá xkri̱da, naʼsngúlú ndiéjunʼ gúʼni mu xárígá itháan xkujndu. Ma̱ngaa niniñuuʼ xkri̱da ndrígóo A̱ʼdióo mu mbuʼyaridáá ga̱jma̱a̱ consejo dí na̱ʼkha̱ náa Biblia dí mambáyulú índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ.

GUÑEWA̱A̱N XÓO EʼNI ÍNDO̱ NUNIULÚʼ DÍ RA̱MÁJÁNʼ

5. Ndíjkha dí ndayóoʼ muñewa̱a̱n xóo eʼni índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ xá.

5 Mbáa makumulúʼ dí nagawunlú wéñuuʼ ga̱jma̱a̱ kuwáánʼ ngíná índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ (Ecl. 7:7). Xa̱bi̱i̱ Jeobá bi̱ niguájun jmbu xóo Job ga̱jma̱a̱ Habacuc nikumu̱ún xúʼko̱ kaʼnii (Job 6:​2, 3; Hab. 1:​1-3). Na̱nguá má nindxu̱u̱ raʼkhí dí makumulú xúʼko̱ kaʼnii, mú gíʼmaa muñewa̱a̱n dí nuʼni mu xúʼni̱ mbá dí rakáʼyoo.

6. Ndiéjunʼ eʼsngúlú náa xkri̱da ndrígóo Absalón rá. (Atayáá ma̱ngaa xtiʼkhuu.)

6 Índo̱ nduʼyáá o índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ, mbáa timbá dí na̱ʼkha̱ edxu̱lúʼ nindxu̱u̱ dí ikháanʼlu ma̱ngaa maguta̱nga̱án muʼniu̱u̱n dí ra̱májánʼ. Mú, rúʼko̱ migamíi maʼni dí marigá itháan xkujndu. Gundxaʼwamíjna̱ náa xkri̱da ndrígóo Absalón, mbáa bi̱ ninindxu̱u̱ a̱ʼdióo rey David. Ikhaa ra̱ʼkhá tháán nikásngañu̱u̱ʼ índo̱ ni̱jkha̱nú ndiʼyoo dí ndxáju skojo̱o̱ bi̱ mbiʼyuu Amnón nitsímaa gi̱ʼtio̱o̱ bi̱ mbiʼyuu Tamar. Náa Xtángoo dí niʼnirámáʼ Moisés nasngájma dí xóo niʼni Amnón kaʼyoo dí makhañúu (Lev. 20:17). Na̱nguá má raʼkhí nindxu̱u̱ dí Absalón nikiʼnáa, mú raʼkhí nindxu̱u̱ dí nixíyáa Amnón (2 Sam. 13:​20-23, 28, 29).

Tamar nadxaʼwáska ga̱jma̱a̱ naxkuʼtu xtíñuu. Absalón, naʼni ga̱jma̱a̱ ñawúunʼ dí maguanu wíyúu.

Índo̱ Absalón ni̱jkha̱nú ndiʼyoo ndiéjunʼ nini̱i̱ Tamar, ra̱ʼkhá tháán nikásngañuuʼ dí asndu nixíyáa Amnón. (Atayáá kutriga̱ 6).


7. Xú káʼnii ni̱jkha̱nú nindxa̱ʼwáminaʼ mbáa bi̱ niʼnirámáʼ salmo rá.

7 Índo̱ nduʼyáá dí bi̱ nuni̱ dí ra̱májánʼ nda̱a̱ nimbá dí eguáʼníí, mbáa muʼgua̱nú mundxaʼwamíjna̱ á mu gíʼdoo numuu dí muʼni dí májánʼ. Gundxaʼwamíjna̱ ga̱jma̱a̱ numuu bi̱ niʼnirámáʼ salmo bi̱ ndiʼyoo dí bi̱ nuni̱ dí ra̱májánʼ nunigíníi xa̱bu̱ jmbiin maski ajndu xúʼko̱ ikhiin kúwá tsímáá, niʼthí: “Xúʼko̱ kaʼniún xa̱bu̱ ra̱míjíinʼ, bi̱ nda̱a̱ dí eʼni maxmiéjúúnʼ” (Sal. 73:12). Ra̱ʼkhá tháán nikiʼnáa índo̱ ndiʼyoo dí xtáa rarígá dí ra̱májánʼ dí asndu ni̱jkha̱nú nindxa̱ʼwáminaʼ dí na̱nguá má gíʼdoo numuu maʼni ñajuunʼ Jeobá. Niʼthí: “Índo̱ niniminaʼ mikroʼoʼ, ninindxu̱u̱ mingíjyúuʼ wéñuʼ...” (Sal. 73:​14, 16). Ma̱ngaa niʼthí: “Ikhúúnʼ, itháan maxpátrigu̱u̱n, ga̱jma̱a̱ inuu maxnúndiu̱u̱nʼ” (Sal. 73:2). Xúʼko̱ kayuuʼ nigíʼnuu mbáa ndxájulú bi̱ mbiʼyuu Alberto.a

8. Ndiéjunʼ niʼni mbáa ndxájulú índo̱ nini̱i̱ dí ra̱májánʼ xá.

8 Alberto nini tsu̱di̱i̱ dí niʼni kúwá mbújkha̱a̱ dí rígá náa congregación, mú ikhaa na̱nguá gíʼdoo aʼkhúun. Ga̱jma̱a̱ numuu rúʼko̱ nánguá ninindxu̱u̱ anciano ga̱jma̱a̱ a̱ngiu̱lú bi̱ kúwá náa congregación nánguá ndiyamajkuíí. Ikhaa narmáʼáan a̱jkiu̱u̱n: “Ra̱ʼkhá tháán nikiʼnún ga̱jma̱a̱ nixtáá ngíná”. Niniñuuʼ dí rúʼko̱ maʼniuu dí matsíngumínaʼ náa Jeobá ga̱jma̱a̱ nánguá ni̱jkha̱ reunión mbá witsu tsiguʼ. Dí xóo nigíʼnuu ndxájulú nasngájma ndiéjunʼ migamíi marigá á mu ra̱ʼkhá tháán nakiʼnáanʼlú índo̱ naguáʼníí mbá dí ra̱májánʼ.

GUʼYARIDÁÁ JESÚS

9. Ndiéjunʼ dí niʼngo̱o̱ niraʼnuu Jesús rá. (Atayáá ma̱ngaa xtiʼkhuu.)

9 Jesús niniñuuʼ mbá májánʼ xkri̱da dí ma̱ndoo mbuʼyaridáá. Mbaʼin xa̱bu̱ nini̱i̱ dí ra̱májánʼ. Mbá xkri̱da, tikhuun bi̱ kúwá náa goʼwóo na̱nguá ninimbu̱ún dí ikhaa nindxu̱u̱ Mesías ga̱jma̱a̱ nithi dí niʼni̱i̱ skágui̱i̱nʼ. Xa̱bu̱ ede̱ nini tsu̱di̱i̱ dí ikhaa nambáñúún xa̱bu̱ wéñiiʼ. Ga̱jma̱a̱ soldado romanos nitsijmaa, ninigínáa ga̱jma̱a̱ asndu nixíyáa (Mar. 3:​21, 22; 14:55; 15:​16-20, 35-37). Mú, Jesús niʼngo̱o̱ xúgíʼ rúʼko̱ ga̱jma̱a̱ na̱nguá nitanga̱a̱ niʼniún dí ra̱májánʼ. Ndiéjunʼ ejmañulúʼ náa xkri̱da ndrígóo xá.

Xtiʼkhuu náa na̱ʼkha̱ xóo nimínúuʼ Jesús: 1. Náa edxu̱u̱ grígu mbá corona ndrígóo tsuwanʼ ga̱jma̱a̱ natsuwooʼ eʼdi. 2. Tikhun bi̱ kuyáá naʼni a̱jma̱ a̱jkiu̱ún kuyáá. 3. Xa̱bu̱ ede̱ asndu najmangu̱u̱nʼ nuni̱ gaʼduunʼ dí naʼthí ikhaa. 4. Naxpátri̱ga̱a̱ kagu̱u̱ ixi̱ dí mbáa soldado romano natsudaa magu̱.

Jesús nigíʼ májánʼ xkri̱da dí xóo gíʼmaa muʼni índo̱ nagu̱máánʼ dí ra̱májánʼ. (Atayáá kutriga̱ 9 ga̱jma̱a̱ 10).


10. Ndiéjunʼ niʼni Jesús índo̱ nini̱i̱ dí ra̱májánʼ xá. (1 Pedro 2:​21-23.)

10 (Atraxnuu 1 Pedro 2:​21-23).b Jesús niniñuuʼ mbá májánʼ xkri̱da mu mbuʼyáá xú káʼnii gándoo muʼni índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ. Ndiʼyoo nguáná gáʼthí ga̱jma̱a̱ nguáná xáʼthí (Mat. 26:​62-64). Nguáná índo̱ tikhuun nuthi dí minduwaʼ ga̱jma̱a̱ numuu ikhaa, niraʼwíí dí xáʼthí nimbá (Mat. 11:19). Ga̱jma̱a̱ índo̱ ikhaa naraʼwíí maʼthí na̱nguá eʼthá wéñúúnʼ xa̱bu̱ bi̱ tsíñún gúyáá. Jesús niñewu̱u̱n dí niʼni ga̱jma̱a̱ dí niʼthí numuu dí “niniñuuʼ náa ñawúunʼ bi̱ kaʼyoo maʼni dí jmbu” dí xtáa ragíʼnuu. Ndaʼyoo dí Jeobá xtáa raʼyoo xúgíʼ dí ra̱májánʼ dí xtáa ragíʼnuu ga̱jma̱a̱ naku̱mu̱u̱ kaʼyoo dí ikhaa má gáʼnimbánuu mbiʼi dí kaʼyoo.

11. Ndiéjunʼ eyóoʼ muʼni mu musngajmá dí nuñewa̱a̱nʼ dí nuʼthá rá. (Atayáá ma̱ngaa xtiʼkhuu.)

11 Ma̱ndoo mbuʼyaridáá Jesús índo̱ nuñewa̱a̱n dí nuʼni ga̱jma̱a̱ dí nuʼthá índo̱ nuniulú dí ra̱májánʼ. Á mu dí niniulú na̱nguá má mbiiʼ wéñuuʼ, ma̱ndoo má muniʼñááʼ manújngoo xúʼkhíin. O mbáa muraʼwíi dí xúʼthá nimbá mu xúʼni̱ marigá itháan xkujndu (Ecl. 3:7; Sant. 1:​19, 20). Mú, mbáa nguáná ndayóoʼ muʼthá índo̱ nduʼyáá dí mbáa xtáa ramínúuʼ ga̱jma̱a̱ numuu dí nagumaa mbá dí ra̱májánʼ o numuu dí ndayóoʼ muʼthá mbáyíí dí gajkhun (Hech. 6:​1, 2). Mú gíʼmaa muʼthá ga̱jma̱a̱ gamajkhu ma̱ngaa dí xákiʼnááʼ (1 Ped. 3:15).c

Xtiʼkhu náa na̱ʼkha̱ xú káʼnii eʼni mbáa ndxájulú bi̱ nikhi̱i̱ índo̱ nagumaa dí ra̱májánʼ: 1. Nda̱a̱ dí eʼni índo̱ mbáa policía bi̱ kúgoo inuu nagídáʼ ajua̱nʼ ñawúunʼ na̱jkha̱ kayáa ga̱jma̱a̱ imba̱a̱ nato̱ʼo̱o̱ náa goʼwóo. 2. Naʼthí ga̱jma̱a̱ gamajkhu náa inuu juez. 3. Naʼtájkáan índo̱ kraʼaa náa guʼwá e̱jua̱nʼ ga̱jma̱a̱ mbáa guardia ndaʼyoo.

Índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ, ma̱ndoo mbuʼyaridáá Jesús dí mundxaʼwamíjna̱ tsumáá nguáná guʼthá ga̱jma̱a̱ xú káʼnii guʼthá. (Atayáá kutriga̱ 11 ga̱jma̱a̱ 12).


12. Xú káʼnii gusngajmá dí nakumulú kuʼyáá “bi̱ nanda̱ʼa̱a̱ cuenta xó má kaʼyoo” rá.

12 Ma̱ngaa ma̱ndoo mbuʼyaridáá Jesús á mu “nuniʼñáánʼ náa ñawúunʼ bi̱ nanda̱ʼa̱a̱ cuenta xó má kaʼyoo”. Xkáʼnii gáʼndoo muʼni rúʼko̱ rá. Á mu mbáa nandxaʼwámi̱na̱ʼ dí raʼkhí ga̱jma̱a̱ numulúʼ o naʼniulú dí ra̱májánʼ, gakumulúʼ kuʼyáá Jeobá dí ikhaa ndaʼyoo dí gajkhun. Rúʼko̱ gambáyulúʼ maʼngulú índo̱ nagumáanʼ dí ra̱májánʼ numuu dí nduʼyáá dí Jeobá má gáʼnimbánuu xkujndu. Índo̱ nuniʼñááʼ dí ikhaa má gáʼnimbánuu xkujndu rúʼko̱ gáʼni dí xákasngañulúʼ ni má xúyexíi sia̱nʼ. Á mu nakasngáñulúʼ maʼni dí muʼni mbá dí rakáʼyoo, dí ni xákuwáanʼ gagi ga̱jma̱a̱ dí migamíi muniʼñááʼ rambáxulú gajmiúlú Jeobá (Sal. 37:8).

13. Ndiéjunʼ gambáyulúʼ maʼngulú má xúʼko̱ índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ rá.

13 Gajkhun má dí xándoo mbuʼyaridáá kayuuʼ xó má niʼni Jesús. Mbáa nguáná muʼthá o muʼni mbá dí nda̱wa̱á magáwi̱i̱n a̱jkiu̱lú (Sant. 3:2). Mbáa tikhu dí raʼkhí dí niguma̱ánʼlu maʼni gawúnlú wéñuuʼ ga̱jma̱a̱ maʼni maxmiéjunlú wéñuuʼ náa xúgíʼ mbiʼi dí xóó kuwáánʼlú. Á mu xúʼko̱, garmáʼáan a̱jkia̱a̱nʼ dí Jeobá nakro̱ʼo̱o̱ xú káʼnii xtaa. Ga̱jma̱a̱ Jesús, bi̱ nimínuuʼ mbaʼa dí ra̱májánʼ, nakro̱ʼo̱o̱ májánʼ xóo ku̱ma̱a̱ʼ (Heb. 4:​15, 16). Jeobá niniñuuʼ xkri̱da ndrígóo A̱ʼdióo ga̱jma̱a̱ ikha dí na̱ʼkha̱ náa Biblia mu mambáyulúʼ mbuʼyáá xóo gúʼni índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ. Guʼyáá a̱jma̱ versículo dí na̱ʼkha̱ náa libro ndrígóo Romanos.

“GUNIʼÑÁÁʼLA RÍ DIOS MASNGÁJMA SIA̱Nʼ NDRÍGÓO”

14. Ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n dí muniʼñááʼ dí “Dios masngájma sia̱nʼ ndrígóo” rá. (Romanos 12:19.)

14 (Atraxnuu Romanos 12:19). Índo̱ apóstol Pablo niʼthúún cristiano dí muniña̱a̱ʼ dí “Dios masngájma sia̱nʼ ndrígóo”. Nuʼnimbánii consejo rígi̱ índo̱ nuniʼñáánʼ dí Jeobá maʼni dí jmbu mbiʼi dí kaʼyoo. Rúʼko̱ dí niʼni mbáa ndxájulú bi̱ mbiʼyuu John índo̱ imba̱a̱ ndxájulú niʼniuu dí ra̱májánʼ. Ikhaa niʼthí: “Ndiyóoʼ mañewu̱u̱n wéñuuʼ dí xánimbánuu xóo má eyoʼ ikhúún, náa Romanos 12:19 nimbáyúʼ mu maʼngo̱o̱ a̱jkiu̱nʼ ga̱jma̱a̱ dí maku̱mu̱ʼ kayo̱o̱ Jeobá”.

15. Ndíjkha dí itháan májánʼ muguaʼthi̱i̱n dí Jeobá maʼnimbánuu xkujndu ndrígúlú rá.

15 Itháan májánʼ dí muguaʼthi̱i̱n dí Jeobá maʼnimbánuu xkujndu. Á mu xúʼko̱ eʼni, xáxmiéjunlú dí muʼnimbánii ikháanʼ xkujndu ndrígúlú. Jeobá nandoo mambáyulú. Nindxu̱u̱ asndu xóo ikhaa naʼthúlú: “Atatsíñááʼ náa ñawúnʼ, ikhúún má gánimbánuu”. Jeobá nakudaminaʼ dí ikhaa má gáʼnimbánuu xkujndu ndrígulú ga̱jma̱a̱ maʼni xó má kaʼyoo. Á mu nakumulúʼ kuʼyáá dí ikhaa má gáʼnimbánuu, rúʼko̱ gambáyulúʼ dí xakiʼnáaʼlú. Rúʼko̱ nimbáyúu ndxájulú John bi̱ niʼthá náa kutriga̱ dí nijngoo. Ikhaa niʼthí: “Á mu naniʼñúuʼ xkujndu ndrígóʼ náa ñawúunʼ Jeobá, nda̱yo̱o̱ gajkhun dí ikhaa maʼnimbánuu itháan májánʼ ki xóo ikhúún”.

“ATANI̱ MÁ XÚʼKO̱ DÍ MÁJÁNʼ”

16, 17. Xú káʼnii embáyulú rí muʼtájkáan mu muʼni dí májánʼ mu xúʼko̱ maʼngulú muʼni gajmiúlú dí ra̱májánʼ rá. (Romanos 12:21.)

16 (Atraxnuu Romanos 12:21). Pablo niʼthí “Atani̱ má xúʼko̱ rí májánʼ [...] mu xúʼko̱ maʼnga̱a̱ʼ matani̱ ga̱jma̱a̱ʼ dí ra̱májánʼ.” Náa discurso dí nixná Jesús náa kúbá niʼthí: “Gaʼndala ku̱ñu̱u̱n má xúʼko̱ bi̱ tsíñún gúyala ga̱jma̱a̱ gutajkáan má xúʼko̱ ga̱jma̱a̱ numún bi̱ nuni̱ gínáanʼla” (Mat. 5:44). Rúʼko̱ dí niʼni ikhaa. Gundxaʼwamíjna̱ nguáthá ndiyóoʼ maʼngo̱o̱ ikhaa índo̱ soldados romanos nidujmaa náa ixi̱. Ikhiin ra̱ʼkhá tháán nini gínáa ga̱jma̱a̱ ndiyóoʼ maʼngo̱o̱. Asndu xáʼngo̱o̱ gakru̱ʼu̱lú xóo nimínuuʼ wéñuuʼ.

17 Jesús niwi̱ji̱ má xúʼko̱ jmbu maski ajndu nini gínáa wéñuuʼ. Na̱nguá nindo̱ʼo̱o̱ Jeobá dí maxnún castigo soldado buʼko̱, dí phú niʼni, niʼthúu̱n: “Anu̱ʼ atani̱ mba̱a̱ a̱jkia̱a̱nʼ xtañún numuu dí tséyáá dí eni̱” (Luc. 23:34). Dí muʼtákáñii Jeobá ga̱jma̱a̱ numún bi̱ nuni̱ gínáanʼlu mambáyulú mu xakíʼnáaʼlú wéñuuʼ asndu ma̱ndoo mambáyulú muriʼkhui̱i̱ xóo endxaʼwamíjna̱ ga̱jma̱a̱ numún ikhiin.

18. Xú káʼnii nimbáyúu Alberto ga̱jma̱a̱ John dí mutajkáan rá.

18 Dí nitajkháan nimbáñún a̱ngiu̱lú bi̱ niʼthá náa nagi̱ʼdu̱u̱ artículo rígi̱ mu maʼngu̱u̱n índo̱ niguáʼnii dí ra̱májánʼ. Alberto naʼthí: “Nitakháñúu Jeobá ga̱jma̱a̱ numún a̱ngiu̱lú bi̱ niniu̱nʼ dí raʼkhí. Mbaʼa nuthu nindo̱ʼo̱o̱ dí mambáyuʼ maniʼñúuʼ kidííʼ xúgíʼ dí nigíʼnuʼ”. ¡Ra̱ʼkhá tháán májánʼ dí Alberto nitanga̱a̱ naʼni mbujúuʼ ñajuunʼ Jeobá! John naʼthí: “Nindo̱ʼo̱o̱ mbaʼa nuthu Jeobá ga̱jma̱a̱ numuu ndxájulú bi̱ niʼniuʼ dí raʼkhí. Rúʼko̱ nimbáyúʼ mu xakíʼnún ka̱yo̱o̱ itháan ma̱ngaa dí xáta dí raʼkhí ga̱jma̱a̱ numuu. Ma̱ngaa nimbáyúʼ maxtáá tsímáá”.

19. Ndiéjunʼ gáʼyóoʼ muʼni índo̱ kuwáánʼ xóó náa numbaaʼ rígi̱ rá. (1 Pedro 3:​8, 9.)

19 Na̱nguá xóo mbuʼyáá náa guaʼyaa dí ra̱májánʼ gaguáʼníí, nákha xóó tséguma gámbáa dí raʼkhí náa numbaaʼ rígi̱. Mú tséʼniuu má dí gárígá, nditháan xúniʼñáánʼ runda̱ʼa̱a̱ Jeobá dí mambáyulúʼ. Guʼni xó má eʼngulú mbuʼyaridáá Jesús xóo niʼni ikhaa índo̱ nini̱i̱ dí ra̱májánʼ ga̱jma̱a̱ guʼgíʼ muʼnimbaníí ikha dí na̱ʼkha̱ náa Biblia. A mu nuʼni xúʼko̱ ma̱ndoo mbuʼyáá gajkhun dí Jeobá maʼni tsajkurámáanʼlu (atraxnuu 1 Pedro 3:​8, 9).

NDIÉJUNʼ GATRIʼÑA̱A̱ RÁ.

  • Xú káʼnii gándoo mbuʼyaridáá Jesús índo̱ nuniulúʼ dí ra̱májánʼ xá.

  • Ndiéjunʼ eyoo gáʼthúu̱n dí “guniʼñááʼla rí Dios masngájma sia̱nʼ ndrígóo” rá.

  • Xú káʼnii gambáyulúʼ dí muʼtájkáan mu maʼngulú índo̱ nuniulúʼ dí raʼkhí rá.

AJMÚÚ 38 Jeobá gáñe̱wa̱nʼ

a Nixtiʼkhuu mbiʼñún tikhuun.

b Náa capítulo 2 ga̱jma̱a̱ 3 ndrígóo 1 Pedro, ikhí apóstol naʼthí tikhuu dí ra̱májánʼ dí kúwá rumíniiʼ cristianos nákha siglo timbá ga̱jma̱a̱ numuu dí guaʼdiin bi̱ nutañajúúnʼ bi̱ gujkhuʼ a̱jkiu̱u̱n ma̱ngaa ga̱jma̱a̱ numún gu̱ʼu̱ bi̱ guaʼdiin ajmbiu̱ún bi̱ na̱nguá nindxu̱ún xa̱bi̱i̱ Dios (1 Ped. 2:​18-20; 3:​1-6, 8, 9).

c Atayáá náa jw.org video dí kayá edxu̱u̱, Ngajua: Naʼni rí makuwáánʼ tsímáá.

    I̱yi̱i̱ʼ náa ajngáa me̱ʼpha̱a̱ (2007-2025)
    Atrugua̱a̱
    Atambáʼtaa
    • me̱ʼpha̱a̱
    • Náa mataxuʼmá
    • Xóo nandaʼ ma̱ta̱ya̱a̱
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Xtángoo náa naʼthí rí xú káʼnii majmaaʼ
    • Xtángoo náa naʼthí rí nañewu̱u̱n dato ndrígáʼ
    • Configuración de privacidad
    • JW.ORG
    • Atambáʼtaa
    Náa mataxuʼmá