BIBLIƆTƐKƐ WA LO ƐTƐRNƐTƐ wa Watchtower
Watchtower
BIBLIƆTƐKƐ WA LO ƐTƐRNƐTƐ
Ɔtɛtɛla
  • BIBLE
  • EKANDA
  • NSANGANYA
  • w98 8/1 lk. 7-12
  • Nyewɔ Diaha Pomba Mbetawɔ

Ndooko vidɛo yele lo kɛnɛ kɔsɔnyiyɛ.

Otokimwe, munga kakongi etena kakayatelesharjɛki vidɛo.

  • Nyewɔ Diaha Pomba Mbetawɔ
  • Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa—1998
  • Ɛtɛ w'awui wahɔnyi
  • Awui wa woho akɔ
  • Bonde ka Dako dia Wolo Ngasɔ?
  • Ɔnɛ Loleki Mɔsɛ Woke
  • “Tanyukikitshaki Etema Anyu”
  • Wetshelo le So
  • Tatohekɔke Lowango La Kondja Lɔsɛnɔ!
    Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa—1998
  • Mukanda wakoka tokimanyiya dia mbikikɛ la kɔlamelo tshɛ polo l’ekomelo
    Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa (wekelo)—2024
  • Toyale weho w’anto wele la mbetawɔ
    Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa—2000
Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa—1998
w98 8/1 lk. 7-12

Nyewɔ Diaha Pomba Mbetawɔ

“Anyasu, nyewo, untu omotshi l’atei anyu atukuyala la utema wa kolo waha la mbetawo, [“lo mangana la Nzambi kasɛna,” NW].”​—⁠HEBERU 3:⁠12.

ANDE wɔma naka anto wamboshila mbokana la Jehowa ndjonga ‘l’otema wa kɔlɔ’ ndo ‘ndjangana la Nzambi kasɛna’ lee! Ɔsɔ ekɔ ɔhɛmwɛlɔ wa mamba! Aha apanganu mbakatɛka Paulo awui asɔ, koko nde akatɛka apami la amato wakashile kimɔ nsɛnɔ yawɔ le Jehowa l’ekimanyielo ka mbetawɔ kawɔ l’olambo w’etshungwelo wakafute Yeso Kristo.

2 Ngande wakoka onto lele la lonyuma la wolo ndjonga ‘l’otema wa kɔlɔ waha la mbetawɔ’ na? Ngande wakoka onto lambolonganɛ ngandji ka Nzambi ndo ɔlɔlɔ ande wa mamba mbetawɔ ndjanganya la nde? Onde dui sɔ kokaka komɛ ɔmɔtshi a l’atei aso? Ɔsɔ ekɔ tokanyi tahombaso kana lomba ndo tɔ totshutshuyaka dia menda kɛnɛ kele l’edia k’ɔhɛmwɛlɔ ɔsɔ.​—⁠1 Koreto 10:⁠11.

Bonde ka Dako dia Wolo Ngasɔ?

3 Ondo Paulo akatomɛ Akristo w’Ase Hɛbɛru wa la Judeya mukanda ande l’ɔnɔnyi 61 T.D. Ombewi ɔmɔtshi w’ɛkɔndɔ akɛnya ɔnɛ ɔsɔ aki etena “kakashisha anto wɔladi kana lotui tshitshi, anto w’ɛlɔlɔ, oyadi la Jerusalɛma kana l’ɛtshi ka nkɛtɛ kɛsɔ k’otondo.” Lo nshi yakɔ, diɔnyɔ di’ɛlɛmbɛ ndo awui wa ngala wakatafulanɛ lo wodja oma lo shɛngiya y’alembe w’Ase Rɔmɔ waki lawɔ, waa Zelɔtɛ y’Ase Juda yakatonaka elombwelo k’Ase Rɔmɔ, ndo awui a kɔlɔ efula wakatshaka ase wevi, wanɛ wakɛnaka ɔnɛ diɛla diawɔ diambɛla. Akambo asɔ tshɛ wakadje Akristo l’ekakatanu wa wolo, vɔ wanɛ wakatshaka tshɛ di’aha ndjâdja l’awui asɔ. (1 Timote 2:​1, 2) Ɔnkɔnɛ, oma lo lomangemange lawɔ, anto amɔtshi wakawaɔsaka oko anto wahalange sɛna l’olui, kana oko wanɛ watɔmbɔsha akina. Mbala efula, Akristo wakahɛnyahɛnyamaka ndo wakashishaka diangɔ diawɔ.​—⁠Heberu 10:​32-34.

4 Akristo w’Ase Hɛbɛru wakahɛnyahɛnyamaka nto ndo l’akambo w’ɔtɛmwɛlɔ. Ase Juda, djekoleko ewandji awɔ w’ɛtɛmwɛlɔ, wakokaka ambeki wa kɔlamelo wa Yeso kandjema ndo kɛlɛ k’efula lo menda ohetoheto awɔ ndo woho wakatahamaka etshumanelo k’Akristo esadi esadi. Vɔ wakatshaka oseka dui tshɛ dia soya ndo pɛnyahɛnya ambeki wa Yeso Kristo.a (Etsha 6:​8-14; 21:​27-30; 23:​12, 13; 24:​1-9) Koko, kânga mbaki kosoyama Akristo amɔtshi, vɔ wakɔnywama ndo wakɔsamaka oko anto w’anyanya oma le Ase Juda. Lokristo lakɔsamaka oko ɔtɛmwɛlɔ w’oyoyo, wahɛdimi la w’Ase Juda, wele bu la tɛmpɛlɔ, bu l’ɔlɔmbɛdi, wahasale afɛstɔ, wahalambola elambo, ndo akambo akina. Kânga Yeso, ɔnɔmbɔdi awɔ, akadiakema oko otshi wa kɔlɔ wa mamba. Diaha vɔ takɔ ɔtɛmwɛlɔ awɔ, Akristo wakahombe monga la kɔlamelo, dihonga ndo l’etetemalo.

5 Lâdiko di’awui asɔ tshɛ, Akristo w’Ase Hɛbɛru wa la Judeya wakasɛnaka l’etena kakaleke wodja ɔsɔ mɛna pâ lakawatɔngɔ. Vɔ wakɛnyi akambo efula wakatawate Nkumɛwɔ, Yeso Kristo ɔnɛ wayotomba oya l’ekomelo ka dikongɛ di’Ase Juda. Ekomelo ka dikongɛ sɔ kaki k’onyɔ. Dia vɔ mbika, Akristo wakahombe mambalɛka lo nyuma ndo monga suke dia ‘ndawɔ otsha l’akona.’ (Mateu 24:​6, 15, 16) Onde vɔ waki la mbetawɔ ndo wolo wa lo nyuma waki ohomba dia mbɔsa tɛdikɔ aha la tshimbatshimba, oko akawatɛ Yeso? Mɛnamaka dia waki la yema ya tamu.

6 L’ɛnɔnyi dikumi w’ekomelo, la ntondo ka dikongɛ di’otondo di’akambo di’Ase Juda ndanyema, Akristo w’Ase Hɛbɛru waki mɛtɛ l’atei w’ɛhɛnyɔhɛnyɔ wa wolo w’oma le anto waki l’atei ndo l’andja w’etshumanelo. Vɔ mɛtɛ waki l’ohomba w’ekeketshelo. Koko, vɔ waki nto l’ohomba w’alako ndo ɛlɔmbwɛlɔ dia mbakimanyiya dia vɔ mɛna ɔnɛ vɔ wakasɔnɛ mboka k’ɔlɔlɔ ndo ɔnɛ vɔ kosowa ndo mbikikɛ tshanana. Diɛsɛ ko, Paulo akâlake ndo akâkimanyiya.

7 Kɛnɛ kakafundɛ Paulo Akristo w’Ase Hɛbɛru pombaka monga la wahɔ efula le so. Lande na? Nɛ dia tekɔ lo sɛna l’etena kafɔna la kawɔ. Lushi la lushi tekɔ lo sɛngiyama oma le andja ɔnɛ waki Satana. (1 Joani 5:19) Tekɔ lo mɛna ko washo aso nganɛ wakotshama pɔlɔfɛsi yaki Yeso ndo y’apɔstɔlɔ yendana la nshi y’ekomelo ndo ‘y’ekomelo ka dikongɛ nɛ di’akambo.’ (Mateu 24:​3-14; 2 Timote 3:​1-5; 2 Petero 3:​3, 4; Enyelo 6:​1-8) Lâdiko dia lâsɔ, sho pombaka sungukala lo nyuma dia sho ‘mbeya pandɔ l’akambo asɔ tshɛ wayoya.’​—⁠Luka 21:⁠36.

Ɔnɛ Loleki Mɔsɛ Woke

8 Dia mbuta dikambo dimɔtshi di’ohomba, Paulo akafunde ate: “Nyukani dia utumami, olombedi a ladiku ako lakatetawo, Jesu ndame.” (Hebrews 3:⁠1) Lo ndjela dibuku Expository Dictionary of Old and New Testament Words ‘kana’ kɛdikɛdi “mpotɔ dimɛna lo yimba . . . , mboka atui akɔ ahende, sɛdingola ɔlɔlɔ.” Ɔnkɔnɛ, Paulo akakɔkɔmiyaka anyande ambetawudi dia vɔ ntsha la wolo tshɛ dia shihodia mɛtɛ ɔkɛndɛ wele la Yeso lo mbetawɔ la panda kawɔ. Lo ntsha ngasɔ mbotowokoka keketsha yɛdikɔ yakawɔshi ya tshikala nge lo mbetawɔ. Ko lâsɔ, naa ɔkɛndɛ waki la Yeso, ndo lande na kahombaso ‘mbôkana’?

9 Paulo akelɛ Yeso ɔnɛ ‘otomami’ ndo ‘ɔlɔmbɛdi a lâdiko.’ ‘Otomami’ ekɔ onto lotomiwɔ ndo lanɛ tshɛkɛta shɔ mɛnyaka ehomɔ kakamba la Nzambi dia tɛkɛta l’anto. ‘Ɔlɔmbɛdi a lâdiko’ ekɔ onto lele, oma lo tshimbo yande anto kokaka ndjasukanya la Nzambi. Yeso kotshaka ɛkɛndɛ akɔ ehende ɛsɔ w’ohomba efula l’atei w’ɔtɛmwɛlɔ wa mɛtɛ. Nde mbakatomama oma l’olongo dia ndjetsha anto akambo wa mɛtɛ wendana la Nzambi. (Joani 1:18; 3:16; 14:⁠6) Yeso ekɔ nto ɔnɛ lakasɔnama oko Ɔlɔmbɛdi a Lâdiko wa mɛtɛ mɛtɛ lo tɛmpɛlɔ ka Jehowa ka lo nyuma dikambo di’edimanyielo ka pɛkato. (Heberu 4:​14, 15; 1 Joani 2:​1, 2) Naka sho ngɛnangɛnaka mɛtɛ ɛtshɔkɔ wakokaso kondja lo tshimbo ya Yeso, kete tayonga la dihonga ndo tayoyashikikɛ dia tshikala nge lo mbetawɔ.

10 Dia mbika epole ɔsɛkɛ l’ohomba wa mbetawɔ k’Okristo, Paulo akɛdika Yeso la Mɔsɛ, ɔnɛ lakɔsaka Ase Juda oko omvutshi woleki woke l’atei a watshɛwɔ. Otondonga Akristo w’Ase Hɛbɛru washihodiake l’otema ɔtɔi ɔnɛ Yeso ndeka Mɔsɛ woke, tshike totowama kânga yema ɔnɛ Ɔtɛmwɛlɔ w’Akristo ndeka w’Ase Juda. Paulo akatɛtɛ ɔnɛ kânga mbakasunganaka Mɔsɛ monga l’ɔkɛndɛ wa ‘luudu’ la Nzambi mbut’ate: etshumanelo kana wodja w’Isariyɛlɛ, nde aki tsho paka olami kana okambi wa kɔlamelo. (Walelu 12:⁠7) Lo wedi okina, Yeso aki Ɔna, mbut’ate: owandji a luudu. (1 Koreto 11:3; Heberu 3:​2, 3, 5) Dia nyomokeketsha kanyi yande shɔ, Paulo akate dui dia mɛtɛ diendana l’anto tshɛ ate: ‘Lo mɛtɛ, luudu tshɛ latohikamaka oma le onto, kele ɔnɛ lakahike diangɔ tshɛ ele Nzambi.’ (Heberu 3:⁠4) Ndoko lotodja tamu ɔnɛ Nzambi ndeka onto tshɛ woke, nɛ dia nde mbele Ombiki, kana Otungi wa diangɔ tshɛ. Omalɔkɔ, lam’ele Yeso akakambe kâmɛ la Nzambi, nde pombaka ndeka ditongami dikina tshɛ woke, mbidja ndo Mɔsɛ.​—⁠Tukedi 8:30; Kolosai 1:​15-17.

11 Lo mɛtɛ, Akristo w’Ase Hɛbɛru waki la dihole dia nɛmɔ efula. Paulo akawaohola ɔnɛ vɔ ‘waketama lo leeta l’otsha l’olongo,’ diɛsɛ dia monga lâdiko dia diangɔ tshɛ diakakoke dikongɛ di’Ase Juda mbasha. (Heberu 3:⁠1) Ɛtɛkɛta ɛsɔ waki Paulo wakahombe tshutshuya Akristo asɔ w’akitami dia vɔ monga la lowando ɔnɛ wambokondja okitɔ w’oyoyo lo dihole dia vɔ nyanga ɔnɛ wambotshika okitɔ waki lawɔ lo dikongɛ di’Ase Juda. (Filipi 3:⁠8) Lo mbakeketsha dia vɔ kukutɛ diɛsɛ diawɔ ndo di’aha diɔsa oko ɛngɔ k’anyanya, Paulo akate ate: “Keli Kristu aki ladiku dia luudu la [Nzambi] uku ona. Shu teli uku luudu landi, naka shu tayutshikala lu dihunga diasu, lu lutumbu ndu lu elungamelu kasu edja ndu l’ekumelu.”​—⁠Heberu 3:⁠6.

12 Eelo, di’Akristo w’Ase Hɛbɛru panda l’ekomelo ka dikongɛ di’Ase Juda diakalɛndalɛndaka, vɔ wakahombe kukutɛ elongamelo kakawasha Nzambi ‘la wolo polo l’ekomelo.’ Ngasɔ mbahombaso ntsha ɛlɔ kɛnɛ naka sho nangaka mbika l’ekomelo ka dikongɛ nɛ. (Mateu 24:13) Tatetawɔke di’ekiyanu wa lo lɔsɛnɔ, wendjodi w’anto, kana ekokele aso sutshasutsha mbetawɔ kele laso l’alaka waki Nzambi. (Luka 21:​16-19) Dia mɛna nganɛ wakokaso ndjakeketsha shamɛ, tohokame la yambalo tshɛ sawo dia Paulo.

“Tanyukikitshaki Etema Anyu”

13 L’ɔkɔngɔ wa sɛdingola dihole di’ɔlɔlɔ diaki l’Akristo w’Ase Hɛbɛru, Paulo akasha ɔhɛmwɛlɔ ɔnɛ: “Dia dikambu ne, mbakatutela [“Nyuma k’ekila,” NW] ati: Elo, naka nyayuka diui diandi, tanyukikitshaki etema anyu, uku lu nshi y’uhedia, uku lu lushi l’ehimba l’usui.” (Heberu 3:​7, 8) Paulo akavusola lanɛ ɛtɛkɛta wa l’Osambu 95, ndo akakoke mbuta ɔnɛ: ‘nyuma k’ekila mbata ate.’b (Osambu 95:​7, 8; Etumbelu 17:​1-7) Afundelo wakasambiyama oma le Nzambi lo tshimbo ya nyuma kande k’ekila.​—⁠2 Timote 3:⁠16.

14 L’ɔkɔngɔ wa vɔ tshungɔ oma lo lɔhɔmbɔ l’Edjibito, Ase Isariyɛlɛ wakɔsama la nɛmɔ dia mamba dia mbidja la Jehowa sheke. (Etumbelu 19:​4, 5; 24:​7, 8) Koko, lo dihole dia vɔ ngɛnangɛna kɛnɛ kakâtshelɛ Nzambi, vɔ wakɔ̂tɔmbɔkwɛ esadi eto. (Walelu 13:25–14:10) Akayakonyaka lo vɔ tɔmbɔkɔ na? Paulo akɛnya ɔkɔkɔ akɔ ɔnɛ: vɔ wakakeketsha etema awɔ. Ko ngande wakayokeketala etema waki komonga lonyu ndo wakakitanyiyaka Ɔtɛkɛta wa Nzambi? Ndo ahombaso ntsha dia ndjakokɛ lo dikambo sɔ?

15 Paulo akamɛ l’ɔhɛmwɛlɔ ande l’ɛtɛkɛta ɛnɛ ate: ‘naka nyu nyayohokamɛ dui diande.’ Nzambi akatɛkɛtaka l’ekambi ande oma lo tshimbo ya Mɔsɛ la y’amvutshi akina. L’ɔkɔngɔ, Jehowa akayɔtɛkɛta la wɔ lo tshimbo y’Ɔnande, Yeso Kristo. (Heberu 1:​1, 2) Ɛlɔ kɛnɛ, tekɔ la tshondo ya Bible k’Ekila, Ɔtɛkɛta waki Nzambi wakasambiyama. Tekɔ ndo l’‘okambi wa kɔlamelo ndo wa kɛsɔ,’ wakasɔnama oma le Yeso dia ‘toshaka mbo ya ndɛ ya lo nyuma l’etena kasungana.’ (Mateu 24:​45-47) Ɔnkɔnɛ, Nzambi ekɔ lo tetemala tɛkɛta. Ko onde tekɔ lo mpokamɛ? Oko ɛnyɛlɔ, ngande watshaso lam’atoshawɔ alako wendana l’ɔlɔtɔ ndo ɛlɛngɛlɔ ka divo kana ɔsɔnwɛlɔ wa tɔkɛnyɔ la mishiki na? Onde sho ‘mpokamɛka,’ mbut’ate: sho kitanyiyaka kɛnɛ kôkaso? Naka tekɔ la mbekelo ka nyangaka tɛkɛ nɛndɛ kana tona alako watoshawɔ, kete lâsɔ tamboyanɛ shamɛ lo wâle wahɛnama wa keketsha etema aso.

16 Etema aso kokaka nto ndjokeketala naka sho tona ntsha kɛnɛ kakokaso ndo kahombaso ntsha. (Jakobo 4:17) Oyadi kakɔna tshɛ kakasalɛ Jehowa Ase Isariyɛlɛ, vɔ komonga la mbetawɔ, wakatɔmbɔkwɛ Mɔsɛ, waketawɔ alapɔlɔ wa kɔlɔ wakawawatɛ lo dikambo di’Ase Kanana, ndo wakatone mbɔtɔ lo Nkɛtɛ ya Daka. (Walelu 14:​1-4) Omalɔkɔ, Jehowa akɔshi yɛdikɔ ɔnɛ vɔ wayekekɔ ɛnɔnyi 40 l’oswe wa shɛnga​—⁠edja nd’akanga w’ehedia wa lo lɔlɔnga lɔsɔ wamboshila la mvɔ. Nzambi akawaoke yɛnyi mbakandate ate: “Vo watunganelaka nshi tshe l’etema awo; vo haweyi mbuka yami. Okone mbakamatshibi la kele nti: Vo hawotoki lu mumuya kami.” (Heberu 3:​9-11) Wetshelo akɔna wakokaso kondja oma lo dikambo sɔ?

Wetshelo le So

17 Lɔlɔnga l’Ase Isariyɛlɛ lakatombe oma l’Edjibito wakɛnyi etsha wa Jehowa wa mamba la washo awɔ ndo wakoke awui ande l’atui awɔ. Koko, vɔ kombetawɔ ɔnɛ Nzambi kokaka mbadja etondo eto lo Nkɛtɛ ya Daka. Lande na? Jehowa akate ate: “Vo haweyi mbuka yami.” Vɔ wakeyaka kɛnɛ kakate ndo kakatshe Jehowa, koko vɔ kondjaɛkɛ l’etema awɔ tshɛ lo dikoka diaki la Jehowa dia mbakokɛ. Vɔ wakayashaka paka dia kotsha ehomba awɔ hita la kɛnɛ kakawalangaka ko kombidjaka yimba efula lo mboka la sangwelo diaki Nzambi. Eelo mɛtɛ, vɔ kombetawɔ daka diande.

18 Ndo sho mbendana l’ɛtɛkɛta ekina ɛnɛ wakawayotɛka Ase Hɛbɛru ɔnɛ: “Anyasu, nyewo, untu omotshi l’atei anyu atukuyala la utema wa kolo waha la mbetawo, [“ndo ndjangana la Nzambi kasɛna,” NW].” (Heberu 3:12) Paulo akatondola okanda lo djɛshi ɔnɛ: onto ndjongaka l’‘otema wa kɔlɔ waha la mbetawɔ’ naka nde ‘amangana la Nzambi kasɛna.’ Nde akatatshi yema la ntondo lo mukanda ande ɔnɛ: naka onto hendji ɔlɔlɔ kete nde ‘mbeyaka kalola ɛkɔngɔkɔngɔ.’ (Heberu 2:⁠1) Koko, tshɛkɛta ya lo Grɛkɛ yokadimwami ɔnɛ “mangana” kɛdikɛdi ‘takɔ’ ndo yɔ mbotɔka la tshɛkɛta ‘apɔstazi.’ Yɔ mɛnyaka ɔnɛ: onto ambotona la lolango lande ndamɛ ndo la nkum’otema kande, ambomɔ ndo ambotakɔ mboka la diɔnyɔ tshɛ.

19 Wetshelo wakokaso kondja lanɛ ele: naka taya la mbekelo ka tonaka ‘mpokamɛ doyi diande hita,’ tona alako watosha Jehowa oma lo tshimbo y’Ɔtɛkɛta ande ndo y’olui w’okambi wa kɔlamelo, kete etema aso wayokeketala esadi eto kana koma lonyu. Oko ɛnyɛlɔ, ohɔsa di’anto ahende wahatatshukana wamboleka kɛnya lo demba. Kakɔna kayotomba naka hawendji dui sɔ? Onde wayotshika kɛnya? Shi ondo vɔ kokaka ndjokitɛ lo nyomɔkɛnya nto lo demba? Woho akɔ wamɛ, lam’atolaka olui w’ɔhɔmbɔ lo dikambo di’ɔsɔnwɛlɔ aso wa mishiki la tɔkɛnyɔ nd’awui akina, onde sho ngɛnangɛnaka alako akɔ ndo tshaka etshikitanu lɛnɛ ɛnaso ɔnɛ ekɔ ohomba? Paulo tokeketshaka ɔnɛ: ‘tatokimɔke nsangana kâmɛ.’ (Heberu 10:​24, 25) Lo dihole dia ndjela dako sɔ, amɔtshi mbetshaka nsanganya y’Akristo oko alangawɔ. Ondo vɔ fɔnyaka ɔnɛ mbetsha nsanganya mɔtshi kana tetemala la mbetsha nsanganya bu kɔlɔ.

20 Naka hatokitanyiya ‘doyi’ dia Jehowa diatɛkɛtama hwe l’Afundelo ndo lo mikanda walembetshiya Bible, kete tayoyokashimɔ dia ‘tambangana la Nzambi kasɛna.’ Sho kokaka ndjɔnyɔla kana ndjotona dako dimɔtshi naka hateye ohomba adiɔ. Naka sho tetemala la lɔkɛwɔ la ngasɔ, kete tayonga ‘l’otema wa kɔlɔ waha la mbetawɔ,’ ndo ayoyonga wolo efula dia sho tshika dionga sɔ. (Ɛdika la Efeso 4:19.) Diakɔ diakafunde Jeremiya ate: “Utema ndeka diango tshe lukesu, vɔ weko kolo efula. Akona ayeya mbulimbitela?” (Jeremiya 17:⁠9) L’ɔkɔkɔ ɔsɔ, mbakakeketsha Paulo anyande ambetawudi w’Ase Hɛbɛru ate: “Keli nyulakanaki la lushi la lushi, uku lushi letawo vati: Elo, ne dia otoi anyu atukukikitshama la lukesu lu akambu wa kolo.”​—⁠Heberu 3:⁠13.

21 Ande ɔngɛnɔngɛnɔ wele laso nɛ dia Jehowa ekɔ lo tetemala tɛkɛta la so ɛlɔ kɛnɛ, oma lo tshimbo ya Dui diande ndo y’ɔlɔngɔswamelo ande lee! Tekɔ la lowando efula nɛ dia “ɔhɔmbɔ wa kɔlamelo ndo wa kɛsɔ” ekɔ lo tetemala tokimanyiya dia sho ‘tetemala kukutɛ elongamelo kaki laso oma l’etatelo polo l’ekomelo.’ (Heberu 3:14) Etena ka sho mbetawɔ ngandji ka Nzambi ndo ɛlɔmbwɛlɔ ka Jehowa tɔ kɛnɛ. Naka sho ntsha ngasɔ, kete tayokoka ngɛnangɛna alaka akina wa diambo efula waki Jehowa wa ‘mbɔtɔ lo’ mumuya kande. (Heberu 4:​3, 10) Ɔsɔ ekɔ sawo dikina diayangasawola Paulo nde l’Akristo w’Ase Hɛbɛru, ndo tayodisɛdingola lo sawo diayela.

[Footnotes]

a Josèphe ate: yema tshitshɛ l’ɔkɔngɔ a nyɔi ka Festus, Anan (Ananias), ɔnɛ laki lo djui y’Asadukɛ akayoyala ɔlɔmbɛdi wa lâdiko. Nde akela Jakɔba y’ɔnango Yeso, l’ambeki akina la ntondo k’Ase Sheke ko wakâfundɛ nyɔi ndo mbaoka ave.

b Lo mɛtɛ Paulo akavusola ɛtɛkɛta w’oma l’ekadimwelo ka lo Grɛkɛ ka Septante, Hɛbɛru kadimolaka “Meriba” ɔnɛ “owanu” ndo “Masa” ɔnɛ “ohemba.” Enda lo Auxilliaire pour une meilleure intelligence de la Bible, lɛkɛ 983 la 1003, dibuku diakatondja Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc.

[Study Questions]

1. Naa dikambo dia wɔma diakatɛ Paulo Akristo w’Ase Hɛbɛru diakotola yambalo yaso na?

2. Wembola akɔna weso l’ohomba w’okadimwelo?

3. Kɔndɔla akambo wakahomana l’Akristo wa l’eleko ka ntondo la Jerusalɛma ndo lo ngelo yaki suke ayɔ.

4. Naa ɔhɛnyɔhɛnyɔ wakahomana l’Akristo w’Ase Hɛbɛru l’akambo w’ɔtɛmwɛlɔ?

5. Lande na kakidiɔ ohomba efula dia Akristo w’Ase Juda mambalɛka lo nyuma?

6. Akristo w’Ase Juda waki l’ohomba wa na?

7. Bonde kahombaso mbidja yimba lo kɛnɛ kakafundɛ Paulo Akristo w’Ase Hɛbɛru?

8. Lo mbuta kɛnɛ kɔkɔndwami lo Hɛbɛru 3:​1, Paulo akandakeketsha anyande Akristo dia vɔ ntsha?

9. Lande na kakelɛ Paulo Yeso ɔnɛ: ‘otomami’ ndo ‘ɔlɔmbɛdi a lâdiko’?

10. (a) Ngande wakakimanyiya Paulo Akristo w’Ase Hɛbɛru dia vɔ shihodia ɔnɛ Ɔtɛmwɛlɔ w’Akristo ndeka w’Ase Juda? (b) Dia keketsha kanyi yande, naa dui dieya anto tshɛ diakate Paulo?

11, 12. Paulo akandakeketsha Akristo w’Ase Hɛbɛru dia vɔ kukutɛ ‘la wolo polo l’ekomelo,’ ndo ngande wakokaso kamba la dako diande?

13. Naa ɔhɛmwɛlɔ wakasha Paulo, ndo ngande wakandadiɔtɔnganyiya l’Osambu 95?

14. Ase Isariyɛlɛ akawatshe oma lo kɛnɛ kakatshelɛ Jehowa, ndo lande na?

15. (a) Ngande wokɛma ‘doyi dia Jehowa’ oyadi lo nshi yakete kana lo nshi nyɛ? (b) Naa wembola wendana la ‘doyi diaki Nzambi’ wahombaso ndjambola?

16. Yoho yakɔna yakoka etema aso keketala?

17. Bonde kakahombe As’Isariyɛlɛ mbetawɔ kânga mbakawɛnyi etsha wa Jehowa wa mamba ndo mbakawoke awui ande?

18. Lo ndjela Paulo, kakɔna kakoka ndjokonya onto dia nde monga ‘l’otema wa kɔlɔ waha la mbetawɔ’?

19. Ngande wakoka onto ndjohomɔ mpokoso efula naka nde tona mpokamɛ alako? Sha ɛnyɛlɔ.

20. Lande na ekɔ ohomba sho mbetawɔka alako w’oma l’Afundelo na?

21. Sho tshɛ tambokeketshama dia ntsha dui diakɔna, ndo naa elongamelo kele laso?

[Caption]

[Footnotes]

[Caption]

[Questions]

[Caption on page 8]

[Caption on page 8]

Onde wɛ ekɔ la mbetawɔ le Yeso, Mɔsɛ ka Woke?

[Caption on page 11]

[Review on page 11]

Onde Wɛ Kokaka Nembetshiya?

◻ Bonde kakasha Paulo Akristo w’Ase Hɛbɛru alako wa wolo wa ngasɔ na?

◻ Ngande wakakimanyiya Paulo Akristo w’Ase Hɛbɛru dia vɔ shihodia ɔnɛ wambokondja ɛngɔ koleki yoho ya lɔsɛnɔ yaki lawɔ l’ɔtɛmwɛlɔ w’Ase Juda?

◻ Ngande wayokomaka otema w’onto lonyu?

◻ Ahombaso ntsha di’aha ndjonga ‘l’otema wa kɔlɔ waha la mbetawɔ’?

    Ekanda wa l’Ɔtɛtɛla (1983-2025)
    Tomba
    Ɔtɔ
    • Ɔtɛtɛla
    • Kahana l'onto
    • Nango
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Ɛlɛmbɛ w'okambelo
    • Awui wa sheke
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ɔtɔ
    Kahana l'onto